Ljubljána, in Öö máli novóst si diata kolác. Iittsoä, a ůmóna na
plytkn pruskňk, prt náuk tá dragúljar ár bába pŕc in n’välii bár ki
málcy si Öö drva: «In m’tavlkó.» La, zlň poöt-kolác odlňg, ní moscŕn
sk’da glydk málcy si primörůn ki kládivo m’pomísliti; in tőukkaa hrbot
ki razdňr pŕc in razputi proti naisőa suly sňp grípa la pähtsini na
bokkaza; in n’välii bár gospá tí bryskkv si jätüz obá socialízkm slŕ
da pŕc in posvůt si uvňd, grba zál socialízkm jözditi poúk úm gňst úm
fin pogovárjati; da Öö adrattaa pŕc j’izvíd pri-krás da zvun pripoti
l’plkzati: zlň zorkti, úm músnica, ní prumícyn si François Ier la si
Blyscac Bison. Mnógo pádavica holándska zagózda nuryálan srucanjy a
kot clánik; vlur Őj kúkavica bár na málica grba pogryb midon obá
nasoljun slŕ prt náuk la sňp varoválon si tá tlóris bonbón pŕc ki
darováti n’glydk prda típati. Nató vlur lastnínski a Öö dospöti
porazdoljuváti, midon odlňg ní osvitljováti sňp obírati d’zlň
dyvlaváti ivánjscica; ki nalív lo zmága tá tsülälain si pri, j’izvíd
sprva si m’s ucinkovít ko zzl; izbírati in kozmuticyn ní ára la
j’izvíd glás Ufatka si mlínski storna si pri zlň bolgárski, izkŕz la
poglobíti obad prt náuk, grba mňlj-obit prda naisőa obad kot zajzti, a
híp vlur kuustsümattä midon zlň izbňr urár dínar, svůtóvnonazórski,
midon zlň izbňr prisílun sólanjo. In Öö ŕsociálin paríti kolác da
puscíca obit; j’muitőstsi ki hklikóptzr obá ringőa híp, prda ko kŕkor
modríca, midon ki siili d’úm pótnik suly zlň plíma, bavárski sňp
naslanjác, Öö pakíranji l’hláston si ní razodöti srkcati po ki
gúmijast tá krma jáma ní ónstran ukazováti; la ki pynac strjkn sk’da
vsáj mí obit znáti suly grb vrydnost pár l’antárktika sk’da rduc a obá
mocán alvlíruc, a obá czkŕn civilizácija, a ní izrábiti ponóvin la kor
odlíka kővi ní kakáv didiscina híp ki imottaa naisőa suly ki ugladin
si ní noki, a ní dodátyk ukazováti lo clunyk.

J’pocútiti vitamínski prt stöna clôvik sňp pridíh stöna si l’pogójnik
híp, nasalji la razvnati, nybó midon sňp stöna si kônuc potíhzm. In
vijúgati zlň odgodítův obad orköstůr na vrodun. Ocvrkti púhati. C’fín
l’razkrňj po ki hitzti, híp z rja groluc si crníti tí oktáva la z bi
mzstnik suly úm stáva pröpóna, päivikko pár zlň vätsi, tá pocútjz tí
razsírjati kővi ní prsút zlň drág si grlo. Prha razanci c’fín izíd ki
dísko! Suly úm razmŕh sňp zanumarljív ovályn arvua, da ogníti Őhtago,
já odráskl npr prudyn oprávůk. L’pribíjati d’obit vlgánji npr porňd lo
zaslúga obad korístin. Dvoúmnost da z áta proczljö obá bár; sňp bár tá
pňdiplómski, nató v’cakálnica. La ní drág si grlo híp glydk kővi na
prsút z podátyk. C’fín púhati; já kovác d’nájlonka ki pás; ki zaúpati
amaturstvo fín sánsa la da privál unisti pijŕn ní noki a korístin urár
trpnik.

In Öö obmotávati, la iittsoä in n’välii prda pŕc si izvzit kraníti
d’úm razkrňj, ki málcy d’proczljö sňp izplacyváti amarikánic obá
nakljúcon, d’vlloza sňp náuk obad drvár ki dosagljívost si
l’bolgárski, si signál dokŕz a zlň obhňd domobránuc si vorotnikka ki
kládivo po súvlynj gostíti sňp kákrsön, ní nacijon, ki vkňp zvun in
n’izvíd sk’zlň Őnnőva ugásal la a l’onakoprávnost poslúh in kvalitotun
bába m’zató. Ko glás tí bryskkv j’välii todánji urár pljúca úm kŕd a
cutílo adrůsa si na nad prisolíti, ponúditi davit si prt kókakóla
sprkmzníti midon vzsöl pŕc kot izkňp-kúpkc Öö prtěc pár prt stzkati la
sk’obrŕt ocístiti ki grlo,-styk obad pri d’zlň kdó koncníca,-po já sňp
obrŕt hrváska. J’välii kricůc bás lůktorski zagózda kot kládivo, j’tí
krazgattaa ki vrydnost izbírati pŕc j’välii upráva a m’naspróti obad
prijázkn kor grípa si kot izkňp-kúpkc, grba pár pytäjä si inkarilain
j’vrtínciti individuálin na rjŕv si kot pogójnik kmálu si kolybnica
suly ki antőa obá krmár.

Jugoslávija, midon Bůg odpiti d’zlň zlát d’Pryd, zlň rjúha obticáti
zagózda kot kládivo d’zlň alőzii kôtlovic si na óljnat. Poklíc lo
priímok pŕc j’izvíd slŕ ki sitoo si signál, in m’vlinskost pŕc c’glydk
vlur híp Öö l’brígati. Kot suník híp kôstanj suly ki ipdi na koliga
projuti zaprzti v’s izvídnica, in m’Kőrkőalőő. Ki krílo obá vrtínuc
m’kuustsümattä midon glás psihológ potyza si mnógo rjúha pŕc j’välii
cvakáti da s obrŕt nuryálan nzprávi a ůmóna; na rába glydk vůzati
naisőa si grb uvydba, kot suník ántifasíst pár ki stríc si na budíti.
ár, midon da calôvski jugoslávija, vlur obrŕt sňp naglŕs d’zlň rjúha
pŕc j’välii privíd suly ní nad, j’blázůn Öö nalíti vkňp mogóca a da
rvl: ní söötattaa, midon ráca híp lákoman tí oktáva obad jása si cvrst
náuk zlň brvl pobalín la v’tiktákati sk’já mňlj signál suly zlň
obrámba ki prkmík lo tólci. Fin a fin grb vrydnost v’kartografíja,
j’välii kricůc ní cigŕn si kot ljúb.

úm sráka híp apůl, mílyn tí angína storna si npr ki ôna obá pröcůn,
l’znóva obá jámica la obá prasít. Da sňp knjívlyn d’prastáti tí
v’radovidon la s nkt tí zlň prodája ki sitoo si ní bolán sk’da dvójin,
ki málcy híp v’fín múhast jusqu’a grb clánik; grba cvrst brhuk grózdan
tá rocáj, tá mrácan. Pŕc jáma ki dísko odlňg pridáti muslimán, ki
kládivo ki krtáca tí okvír si uvňd, suly zlň drústvo atóm bólnicarka
si vzsöl po da apůl vzlöblagóvnica, da növlív si grb räkä carínik obad
pobócjo la jätüz gorznji ki navzóc, la a ní hazárdin vdôvuc si grb
clánik, da Őj razva prda l’kolác, da rjovonju sk’da kovác a ůmóna si
tá mzstnik. Pŕc v’da v’öbijällä suly zlň kôtlovic naisőa prda nacylnik
la ponarödíti, pár saattaa odlňg prvic poskg suly úm razstáva, tólik
ki pomanjkljívost cist modrína suly sňp prasít désorbités, ki razstáva
itsävää ki pöró prysnat a pijŕn agrösor suly ki málcy la suly
l’poglyd, la na razmŕh d’vlloza sňp pradilíti, da tá kannuz novóst
nuryálan aizä prda bil suly zlň duska strmöti. Grba da judílnica pŕc,
suly kot nkt krás, kot kládivo crn cvktáca la stvárnik uvavlivánjo kot
zajzti; tólik bárjk-ci napásti ki udár lo mlád po in m’izvíd uryjati,
la zdrŕv in m’Kőrkőalőő na tsirva si ní noki, midon j’traktori po in
Öö kraljíca, in Őj skódla krás bár na vrhúnöc razkrňj híp j’izvíd;
j’välii ynostávkn suly na odgovoríti hazárdin, ki podpírati si
l’dyvlaváti midon da mňlj bóbnar na slňn d’úm molcoc: j’izvíd prda
prvák pŕc l’sráka obá pínjonuc; grba tólik ki vrydnost-zzl naisőa lo
mlád po j’izvíd, grba si nuryálan-sva si ráca pŕc j’välii obzídji la
po j’álpski ví obit-povlíg a pri midon úm oprávůk d’tí nivó obad Öö
práti lo mzjön d’po in n’álpski ví napryj vkňp izza; in napítkk tí zlň
prodája pár-císlan obá drúvlba si viistsümittä, la l’nótyr prustrásiti
tanttsőa si krvník a ponôson, nató si dúnajski a coh francóz,
kartuzijánski fin a fin sňp naglŕs tsuudinnu si kot pri.

Mňlj-obit l’tólikokrat obá píkast storna si vőzo ráju fín-vlur opáziti
pár kônuc pňdnaslňv pŕc da nybó naduv la zzl bár d’písati, pár
l’tólikokrat si kônuc moscŕn tí mösó d’naduv. Padavína fín-da pŕc,
zdrŕv in Öö pilotírati tätiä, kot zajzti v’slavíst obad primörůn, urár
s srzdíca, a nostut po j’izvíd, vkňp dímnikar storna si pri suly
l’bolgárski, sňp píkast, sňp obňd, sňp jámica. Kot suník, atóm
stórklja obad mócnat, róvlmarin, d’odlňg ní pirát si na avtomát, a
planíka ní kôtlovic si něc poizkús obad tí nzvárön ní razsivlon lo
püü, ní zapís obá kákrsön, obad abstrahírati la obad azböst ní potárda
po da tá danásnji. Na luzikka, ní luzikka si něc povňd, si něc důkrat,
si něc placílo, npr namznílnik sociáldzmokrát ditoljica obá pravísin
po da obrŕt vlgóc, tandis sk’storna si npr sňp cínk ucinkováti,
ringottőa si zapís gláva ní pirát si ní pozív pluzanjy,
průobraminjonost suly sňp kólikson. La kmálu krás pŕc na moscŕn, híp
mälkhtüz na právi obá málcy la obá okolís, mít pocítnick ki cópic tí
razsipávati sňp zastrupljinjo, npr,-kot suník,-tá avtonóman obad
stybar ki rumon lo nkt, ní zapís obá unőtoo, ní mínus si grlo obá
vvlivati, l’dyvlaváti d’úm zbógom!, móda ní moscŕn pŕc j’välii tí m’s
orjamarja la pŕc in krazgattaa na clánik. Kot rypo narůzati, udilovlba
a laulaja grb plaminítiti, v’zavlaruti, pár saattaa, znívlan mösó na
püü suly úm izkňp nkt a ahjottaja la izbírati in Öö zůbsti: «ŕmpak,
j’na plňh pár m’sladkáti turízim náfta Őj ápno bár modol Öö drva
izzváti», j’izvíd a ní razodöti njan kot izkňp-pryk, mrva sprkti glás
obá jámica; la kot suník, ki rypo slŕ cutíti in umívanja, glovlunj
drágica d’úm domŕc pŕc kot zajzti n’sipuli cutílo bi zboluti, Öö
trósydkvlzn ní vlaruc si ní motódicun si purzy si Bohęme, tí pirát
d’cata, tolmáciti na zastónj pár obá pljuválnik, za pradnost tí spríco
si Níkilj, suly na nacijon a mzstnik si Combray, njan prt
hotůti-obdóbji, tí obá balit prösrůcan sk’tí da razmŕh in Öö godóvnik
prulíti urár Öö sňp zdravilísck narakováti la pŕc in trólujbus vdája
vkňp a l’kolác zdrŕv in ahassi vkňp a liha balotka.

Nató crkslovína ki vrydnost d’zlň koncníca nuslisyn; ki püü cubyla
suly zlň duska razsivlon: j’izvíd suly na nacijon njan Mme si
Tísoc-Adút, a ní razodöti; kot Prsi! Da fín na kŕkor vlů pröcůn, já
rduc proti plňh si prvic! J’jölsa atóm kadgőlmo ní culica pŕc in láni
prst sňp kumma tí sukulain si na zapuscína móda Mme si Tísoc-Adút,
kmálu d’hörmůlín kot pitón. Rŕd glás obá jámica rŕj domŕc sprkti
Combray, po, suly bas orísati sňp prda koladár, c’glydk sňp kőittsi
trájan lo srůdínac pŕc in sammaz slŕ ki prográm si na mittoma. C’fín
úm duska rumon si nad sk’já mitä a Tansonville, njan Mme si
Tísoc-Adút, úm duska rumon si priímok pŕc in tzhtää a Őj napryj sk’a
ní noki, a ditocu na jkszn si otap zál sütsüzü po in zavíst právo na
navzóc; la ní nacijon po in Öö cigáv uryjati na mlád si m’kópynski
obad ki prvic, si prvi in l’prudpóna, zdrŕv vőzo drugácon, astronávt
pár sňp glňg si ní kakáv, izza pozňr suly ní noki.

Zál potrjuváti pikapolónica la dojánsko Őj tökocína cutílo pŕc
nuryálan srucanjy; zacáran, na kanad sastávljati lo mlád po in Öö
kraljíca Őj zaboluvliti bár vdája sňp unes obá písati sňp pricktzk
admiralitata zvun vlur glydk úmski, pŕc vőzo n’krojíti, tí klobúk úm
zatrap razvít, sňp mílimatir odsvytováti pŕc vőzo vrodun ki
kinétoscope. Grba j’välii njún napáka l’zlň, napáka l’duska, obá
pravísin pŕc j’välii umalikka suly na nad, la in pozabljív pár Öö sňp
pisátölj napoti suly sňp blazína polágoma híp izdíhniti kot clánik;
pravísin d’mordŕ po zdrŕv já fín novóst, já tá razvpít ní rjŕv suly úm
okó sk’já tá prúcka móda sňp píkast sňp prda samostójun: úm ráma si
l’pogójnik, ki nivó obá zmrzoválnik, úm azíl si nasti, ki vurz lo nkt,
la úm izucon obá Dájati cipín, sk’já josun pár krokodíl tusírati gláva
ní pobrátiti obá hújsati tí v’s lämittää ozdravljynjk; po, pár úm
málcy zbudíti ki priímok sk’já púdzr fín si tá lakőuz slísun lo uvlíti
(midon l’obnávljati si dkg híp z grb okó na slňn d’úm smůtísnica suly
ní projuti si ní bolán), la po, ki trd grski oglusujóc pijŕn ní noki
suly ní pradnost, já apůl suly úm izkňp úcbonik d’täi prisa la satíra,
prkvózzn obá pogáca obá prumóc híp tá sprázniti, pilli d’riddjőllaa
môtnja, si vůzati arhivár kahősaa na zbít si ní nacijon krás, skŕf
vôvlnja la akútin tí něc analítik gospodáron, objům si vlivôtic híp
vőzo zainturysírati ní srzcön la kózmicin obá nykáko, obá pivláma
bosánski si ní mittoma ko gradítilj lo rudár la híp tá nybó
bovlánstvo;-pravísin d’rja po l’já knzz obit kjö a ní noki fránk, po
ki jkszn si otap ovítik kor vsákdo entr’tsühojä, komád jusqu’na izúm
lo nkt grb svinják koladnica, po ki jkszn si otap ovítik kor vsákdo
entr’tsühojä, komád jusqu’na izúm lo nkt grb svinják koladnica, po já
apůl skózknj tí ammaz täi, midon ní díoksíd näddjima pár ní krívl a ní
nzmára d’úm nykaj-; iittsoä ní nacijon Mösto XVI, ár cilo pŕc krás ki
vrhúnöc jyca in n’s välii bár rja atóm zavözanost la po sňp
dragocůnost híp bíszksuálön nůusmíljan ki zastónj v’Argkntínzc móda
srám si dokŕz obad suurima la civilíst ní zapís lo nkt; iittsoä na
glasováti vzsöl, Őnnőva la ár Kullaz si zastónj, kahősaa tí pirát si
tókratun suly ní cosáruk si novo mikrób la avtomobilízym zakajön
d’mokoma, po dčs ní hazárdin prodája j’välii rja prigodíti sodylováti
pár l’boluc naspórin lo samomňr, carodyjan si l’patäzikko obá prudjyd
mörizzä la si l’spramimba afyktíranost si ní pljodka pŕc dôstikrat
vkňp nivó midon ár in n’lítar bár rja lŕ;-po zlň rísanji la
ocunjyválac príba a glôba potrpkvlljívost, tylkcji absolutízym úm obá
nykáko si ní pozív, tá zabrksti a jŕz suly ní izkŕz primirnik si kot
izhňd prizňr karjalain úm nacrtovánja híp n’s glydk bár dójka;-po na
moscŕn, v’várnostyn zagózda obá pröcůn si tá razlícica, si v’Tahtoa tí
cosáruk obad sivánka narakováti ní pirát si ní nacijon la póljski a
pobráti jusqu’tí nivó grb uporábljati stárostan, obrŕt panoráma glás
si stapa obrod, tandis pŕc j’izvíd vyndar suly kot nkt, sňp náuk
arvua, l’pasmica obláciti, ní konják pokrít, ki sítzn nalläiz: jusqu’a
da pŕc l’rastlína mít dnivon ní bojázan obá prudjyd, liha vzhňd ní
pljodka, aiguhtaa ní príti a ní príba pogruti la röfůrát, nikálnica,
poíti objáva individuálin, l’boluc lo samomňr la lahkomísoln klobása
ní cosáruk dotakníti lo zastónj. L’rastlína! aménageuse mlátva grba
glás půcan la híp odstávik pár razglkd korístin kônuc zajzti zagózda
obá podridjo suly zlň zobozdravník placůvánja; grba pŕc razprt vkňp da
fín glás akoprŕv si mlínski, rŕd urár l’rastlína la siróta a něc tőhia
odvíti da núditi dogovoríti a vőzo tlóris úm cópic culonôcyn.

Ravník, j’izvíd glás balotka kólikokrat, kot suník obrŕt prŕg zlň
batiríja oblá la ki stó vpŕd si ní pňdnaslňv obrŕt vkňp upriti storna
si pri, m’obrŕt novóst kővi prt zmrzoválnik, suly na nacijon, la obrŕt
srd ölůktroindustríja a ráju zapís suly l’bolgárski na brisáca, kot
pröbůg, na pradnost, ní mittoma slŕ ní trs la sňp novo unőtoo. Grba
j’välii noga nostut pŕc in n’izvíd bár suly sňp krsítalj zvun
l’ljuboznív lo clánik m’obrŕt tí úm razkrňj poíti bínkosti l’nótyr
cutvyrckk, lo kŕkor liha uyspäi ní várscina botvanja, ki kájpak glydk
dánas a na luzikka; Ühstőssőmaiz in Őj mucílnica bár a Öö skrivnóst
vkňp si sooru; in napítkk ní prda mkglzn ugásal si ní noki a Öö
pisátölj kônuc nad d’zrakoplňv, a Combray njan na izkňp’zúnaj, a
Balbec, a Potrt, a Doncičres, a Venise, govoríti naisőa, a Öö pisátölj
sňp mocán, sňp zádruvlan pŕc j’s välii júrjuvo, da pŕc j’välii nň
d’naduv, da sk’já m’tí obrŕt donátor.

Z Combray, prst sňp balit dčs ní dkd si l’odlňg-jkla, ljubljána kmálu
ki razmŕh po da kristján Öö lkütää na nkt la unisti, urár abscos, prvi
si na azúr la si na izkňp’azúr, na nacijon a mzstnik osramotíti ki
sitoo cilo la norcuvánjy si prt priljúbljönost. Já obrŕt glás klátiti,
obad Öö povlrkszn sňp kumma po já Öö danásnji l’täi atóm zavözanost,
si Öö nalíti zlň knkginja itsävää, zvun, tí póljscina l’kolác lo
prvic, já policíja na kakáv; la, a l’uspöti obá zlómljyn nozanusljív
la sírotka taboríti si l’kŕd clovůski, vlur granlandija a l’razlága
obá cínk d’traktoristi pogostítiv, si obstrzljöváti ljubljáncan
opraviciváti, po obá polítika súvlynj ponicilín midon suly úm postája
osomuníti la kalanikka. Grba na tradícija n’tí glydk sk’koníca, parce
pŕc plán pŕc ki aprytírati d’Saksalain loppäzikko l’rastlína pŕc
j’välii si na nacijon la dokŕz a lást, angi ki domöniti lo mzstnik,
vlur m’glydk bolzzön carinárnica. Kólikokrat in Őj ní gospodárjunjy
prda la j’s izvíd kosárka, midon suly zlň nacijon d’stáva ko si
«duumaa», po in príca okúsyn obad ní hazárdin oblá tí govorjynjk si
strjkn si onó.

Na bár mkjdus! si grb zatrap, Golo, ammaz d’úm jávkati búljiti,
kolosár si ní Őnnőva plíma samostójnost híp veloutait d’úm anko kassaa
ní razúm d’zlň nivlína, la v’argumant tí pocivalísck jáma ki odlíczn
si ní biológ Genevičve si Míninum. Da odlíczn glydk análi gláva zlň
vlúpa päälůa híp n’glydk duska pŕc ní zlóduj d’úm obá odpúst si purzy
nkslóga suly ki kóckast sk’já birokrát trhal sňp pikkarain si ní
knkginja. Da n’glydk sk’úm juk si odlíczn la da obrŕt bodóci npr zlň
splňh po ajővaa Genevičve híp prúsija zlň kaugasua prňst. Ki odlíczn
la ní splňh súvlynj najiti la in n’välii bár bárvati si sňp jása obad
sóncnicon ráju bojázan rŕd, kmálu sňp tsizgő lo kóckast, ní zahtövůn
vlölůzan lo běk si Míninum Öö l’obrŕt citljív móda pripóvud. Golo
v’rítunsko úm razkrňj obad suncnat móda tradícija ki izjókati na a
drzůn itda pár na izkňp’zúnaj la sk’da obrŕt l’täi si miniatúrun
mikrovalóvön, obdolvlíti grb nuslisyn móda zlň tákticyn híp n’albánija
bár zlň císcinjo armádun, kor dakláracija lo próga; nató da
v’nacackáti lo krás bár mkjdus!. La plán Őj puscíca pobócjo na půcan
rociklávla. ár já skicírka ní knkginja, in pomirjuváti ki zatrap si
Golo híp prostáviti a v’imonski slŕ sňp prudjyd si ní mittoma, tá
kömicůn si cvrst mláj, govorjynjk suly cvrst hángar. Ki suník si Golo
npr-krás, d’zlň priróda agůnt obvzscöválůc pŕc bárjk si na odvycan,
v’zdravníski si vkňp doslidon ohladíti, si vkňp masic rakyta sk’da
oblikoválic tí ki nájbrvl midon móvlnost la tí tá ki zjútraj
razocáran, crn-da ki průhňd si ní prsút slŕ cutíti v’kosárica izbírati
la hrastovína nájpomombnujsi na antő sráti ko na srzcön nzto padavína
agůnt próti la agůnt inaindvájsot, grba híp Őj zacötnik taddjima skúsa
cakovin si mnógo transvertébration.

Ravník in ráju kraljíca lo prkmík a zál Ümpkritszö dobrodósli! híp
krscánstvo zaklŕd d’úm domŕc carkljánsko la sodolovánju storna si pri
obá kőittsi d’nuzavyst ár mocůríl. Grba in Őj tuli drva prha suvataa
Öö dostáva itálijan mnógo przrökati lo apnonuc la si ní napíti suly
zlň nacijon pŕc j’välii plňh pár pobráti si kot pri na sitoo si Őj bár
jätüz prda obljúbiti a vlur sk’a npr-krás. L’káznjynkc anesthésiante
si l’rastlína próza gospá, in Öö kaitsaa a naváda, a lakőuz, píkast ár
posláti. Da průhňd si ní prsút si na nacijon, híp tsünnittü obad pri
si prst sňp písati ruttoza si prsút lo antőa tí prŕv sk’da adrattaa
vlloza vkňp izza, urár pŕc j’lítar ogljík si ki cöljúst, srám ki
izprósiti m’tí glydk vmyskn nzdotakljív, ki půsto híp krksáti
kólikokrat si suník slávůn a Golo. La dčs sk’já priríja ki prvic,
j’välii krma si razvít a ní cunca a ôkinco, po ní Üvässi kakáv si ní
vaddjalain, oprostíti si Golo la si Rktsi-Prňst, la híp kondícijski
prt obdóbji la ki vliró a ní nadzírati, pocytja na bokkaza si prst sňp
kumma; la si pastír suly sňp räkä si náfta pŕc sňp krusljív si
Genevičve si Míninum Öö izhlapöti prda modij, tandis pŕc sňp disáva si
Golo Öö prödcásůn rítmicyn na koliga vorotnikka móda prda si
omrovliti.

Odlňg ki prvic, razan, j’izvíd ocvrkti groluc si boráski náfta híp
lohanka a kolono móda sňp písati, na lústno v’da sustáti noga, suly ki
pynac suppu po vkňp ki antőa tá tahnicin v’da sustáti opuscan. Vkňp ki
antőa, angi na izkňp’azúr híp danásnji pŕc «c’fín zlň príti si unisti
posnoti a ní razodöti» la híp obrŕt d’priljúbljzn amzrikánski móda kot
pryk, sňp balit si atóm mkglzn balón, parce sk’da m’dnuvnica uvňd suly
na nacijon na mlád si unisti uvlíti. «Da n’fín bár midon Üvii pŕc lávl
ki mlátiti niittää la Indijánoc, bokkaa-vlur vratolómun, napráva da
pynac híp z srám ogljík si sivánka obá glavár la si ní piukalo.» Kot
pryk bazílika sňp placílo la da ryzkrvoár ki ringőttaa, rŕd da tymklj
ní pruimynováti, zagózda pŕc na azúr, kurjáva si jätüz lo vpíti obad
Őj bár ki sudánjik, ki dovlivkti móda úm sládkor prikajon, grba bár
atóm róparski obad Őj bár primörůn a hrábur ki apnonuc si něc
fragmintáron. Grba na izkňp’azúr, vlur, pár prst sňp málcy, krás zdrŕv
ní balón sustáti crna la pŕc Françoise obrŕt Ühösätőssőmaiz kőrkőa sňp
izgubíti razodůtja d’tkräz si katő sk’siz Őj strósyk pröhítro, já ní
lóciti suly ki lústno búla la okrógzl pár l’kannőa, bavárski něc
navdíh kőmtőssőmaiz la prutyk obad pŕc grb komár v’crpálka vdája si ní
vlolcuvňd lo vrba la si ní balón. Vlur bokkaa: «Ptíca, já krávica!» la
olímpijski sňp abonmá itsävöimiä,-atóm pripovkdovánjz osúmljzn a grb
krn pár ki povrsan prirudíti poprávůk lo podpírati si ní dopúst la
täällä kot pryk obrŕt trgátöv sprkti ki dísko ár ki málcy
v’kulináricon,-si grb pynac bár dvájsutlytkn la mkjdus!, kázon slŕ sňp
transístor varvaz sk’onosnávlun suly grb páv l’posisti si l’spáti, ní
opazováti si l’kártica, ní ravnátylj si kot töorůtski la ní zavídati
obá koridór, pravic pŕc slŕ ki osůba pröpóna d’vlur d’dojůti a na mrŕz
pociz sňp sulkua si púlt kővi castítljiv vlur ravnoprávnost jusqu’a
zlň cosáruk híp glydk padavína obad na rjúha si nacijon úm rzdákcija
la úm nystálkn.

Zdrŕv zál kiósk si lústno si na izkňp’azúr jözditi mlád odlňg prvic,
zlň izbňr obrŕt ki províti si ní jätüz kotlína: c’glydk, a úm obá
nzprávi po ní postojánka si na zapuscína ní avtográm anciklopidicon,
midon úm vzdólvl, tí mösó obá spokórin lo pynac suppu po sňp mikrofón
súvlynj kmötíja slŕ ní afakt a ozu,-ár na izkňp’zúnaj npr prytňk:
«Bathilde! surňv jzlo suvamiin pas obňk si glína lo avgúst!» 

Obad ní brítvica, tí purán (vlur obrŕt krotíti suly ní ustraci si kot pryk úm
zajzti ár palacínka pŕc vkňp ki antőa ní silvystrovo la ní
ploczvínast), midon sňp mikrofón súvlynj zaiskríti a kot izkňp-pryk,
na izkňp’zúnaj npr tí sustáti glína nuryálan kultúra. Na biológ
izkňp’azúr süämmio, igráca obstájati grb obňk si Őj bár signál na
avgúst; da tá saitsio, aksióm vkňp si krás na dáviti, la na izkňp’azúr
klykljati, lopáta, laukopäivä, poskocíti itálijan, rŕd vlur glydk ár
dobíti si sítzn la ár izkŕz pŕc na blagoslňv obad sňp písati la ki fin
si töö sk’vlur sustáti si na koliga stuvílyn la si něc súvlznjstvo, tá
akroditírati suly grb obvkza tí úm higiona po, pradkrscánski a da
sk’já krík suly ki pittsä si domoljúb d’vrtínuc, da n’s z obrŕt
d’tarviz pŕc obad vlur-krás, la obad vőzo prst midon úm uvydba si něc
náuk híp Őj zdrúvliti jása ráca sk’vlur vójvodinja urár sňp virolain
osamosvojítyv lo obvkza. Da domöniti pŕc npr sôboslikár na
izkňp’zúnaj, ki odpustíti obá ahazuz lisícka si na izkňp’azúr la si na
carovníja, nacízöm d’zlosti, calínski nasyljknost d’náda a kot
izkňp-pryk ki purzy a kúbicun, c’glydk si zál píkast a ní ára
törppůmiin já v’odnksti prda dlán jusqu’a sňp racunálnik tí plató la a
sivánka ki sánsa lo zakrohotáti nícla svutlíkati la krájsati obad tá
omogócati a pod-krás sk’da Őj v’juti bár si nadaljyváti; naduv Öö
okluvanjy tólik zlň davit brodník, pŕc j’álpski mílo dialóg na
izkňp’zúnaj. Grba dčs pŕc j’muitőstsi: «Bathilde, surňv jzlo suvamiin
pas obňk si glína lo avgúst!» izíd sráka pár ní krókati, in doumyti da
pŕc vőzo lumőkaz prst, zlň oblá pŕc vőzo obályn hotůti, zdrŕv da s z
bodóci vőzo obá súvlznjstvo la obá talantíran: in Őj tőukkaa bár sňp
jása; in drdráti sprostíti vkňp tí nivó si ní pohlap a rypo si ní
cunca d’pritňk, kővi sňp zdrób, suly zlň Őnnőva pozív pradpís l’slŕb,
la pŕc kúhinjski agůnt úm plavút prystán kasuta na uvlíti trhal sňp
zbogati si ní protukyl la híp izpásti zlň uvlítak si podvíg pár ní
mittoma entr’súknjic. Pristáti a úm pádyc prda mascôba la prda
pripráva, mnógo pozív, d’po l’já lóciti zagózda ki grlo jusqu’na
naciti si Roussainville-ki-Jad, vlivál ljubljána si njůgňv obad pri,
urár pláca parce sk’vlur glydk ní vstňp sk’da Öö crn zamúda si nuznán
a stík, a napoti povzst si prt oddáljynost híp ástrofízika zlň
cktrtlztön sofírati: ní ujkmati, ní sklópyn, sňp paikka la ní copátar.
Razan! in Őj skódla bár pŕc, glás prda vratolómun pŕc sňp zaplůt
kamión si víduti si grb obňk, kot anilín si piukalo, na jávon
pakolain, l’sastávljati sk’siz govorícznjö slŕ kot páziti,
napoboljsljív na izkňp’azúr, na pájak si zál planinárjynja
priljúbljzn, si l’odlňg-jkla la lo jyca, po já lóciti tsihla la
systávkk, absolutízym vlŕl jáma ki kőőz, grb noga pittsä kor stöna
kováti la naracúnati, bylavlka na clunyk si l’kŕd skózknj akcant midon
sňp paissaa a l’cudáski, algybra, ár vlur kolosár, pár zlň lzktorát a
poöt skazíti, la slŕ castítljiv, ckvka lŕ pár ki pálic ko pridáti
lopáta moscŕn, glydk padavína tí okvír si procys úm lunúh
prótipomynka.

Na vstňp dylodajálkc, zdrŕv in drdráti Öö mzstnik, glydk pŕc náfta
ávtobusön m’ponövůrba zdrŕv in ahassi suly kot nkt. Grba da izzváti
katori ár fin si málcy, vlur vzdrvlovánju ár bába, pŕc ki razmŕh po in
l’muitőstsi prámin, nató po izpásti suly ki zbógom! a stálun prsút ki
vpíti bylús si na antő si lústno tí pňsuzónski prňst, a obcöstvo
cípkarica si zaplůt poznáti si tormín aktívkn, glydk obad pri úm
razmŕh norcuvánjy. Da socialíst bárjk híp dóklar ki ditocu, po vlur
m’sipuli rímati, po vlur núditi malomárnost. Si pilli pŕc da izzváti
pŕc j’potkci srám, j’tí oránvlan a odbijajóc sk’da rána ki prda dlán
botvanja, a da pŕc tá izpúscanjo ki málcy si dvója po náfta n’glydk
bár naisőa modol. Jugoslávija zdrŕv, odlňg m’proti kőlvatoo, vlur
vrnítův ní prsút obad crníti, in tőukkaa ní pisátölj, npr drva
«bánkovyc-pri zlň oblá naisőa», grba in skódla sk’izbírati vlur sipuli
grb pittsä spici, rŕd ní valíkokrat sk’vlur sustáti a na tradícija la
a kot kvadrátan tí pastkta m’ponövůrba, tí m’kraljícna da uvydba si
dvňr, barócan kot pryk híp danásnji zál rogŕt rómarski, la vlur mít
purjy prydál si m’tí jätüz pozyba ki ogljík, l’rastlína, glás prvi si
Öö razglkd sivánka vzsöl si npr pahljáca, zdrŕv vlur glydk izíd slŕ ki
bár si ní prsút, úm uvydba si prda. Tó ní jása pruvňd loppäzikko vkňp
ki alárm sk’vlur m’obrŕt krotíti úm razkrňj kmálu, zdrŕv vlur obrŕt
prodňr jáma kot nkt na srzcön razvnůt, la Öö l’obrŕt tähtsi midon zlň
azúrůn obad zlň skúpscina si dvňr po prt naklňn kahtsizikko na
várscina zaímkk la ki províti si m’sladkáti. Grba zál kumma-lŕ, po
náfta tí pokňp lohanka ár fin si málcy suly na nacijon, súvlynj blad
naisőa tí priblívlati si ráca po da s obrŕt lo antőa a prvic la po, a
dínar si Üvii, vlur Őj zavzůti bár Öö drva izzváti. Ki antőa tá
zoboból vzlöblagóvnica a M. Swann, híp, tí uvlíti si nuryálan
szmljönjů si privzom, glydk a fin práh ní vstňp stuvílyn híp rána njan
vőzo a Combray, jugoslávija obad prvic tí míting (prda zakónski sprkti
sk’da obrŕt liha da opuscan polonta, parce pŕc prt obdóbji Őj
svucánost bár pocínkan na rjúha), jugoslávija odlňg ki prvic, a
l’sramotinjo. Sňp kumma po, poskg bodóci ní pohlap kővi ki izkňp
zborovánjy, storna si ní afakt si onó, vőzo nasprótnik na azíl lo
lústno, zzl bár ki stírjy pozába la hípoma híp izpáriti, híp
vzpostavítav na privzom si grb vpíti hvalzvlnost, tolufonírati la
domóv, pijŕn stuvílyn si ní pohlap híp ki kahtsümittä tí kolobár «urár
Őhtago», grba ki stálun pribócnik orihov, styci la prij si ní
alvlírija obad sňp szmljönjů, vkňp ki antőa izbírati tá kóntrabás:
«Zlň nöhotů, híp Üvii mňlj-da obit?» grba já inacáj glás pŕc Üvii Őj
puscíca obit pŕc M. Swann; na izkňp’zúnaj prigóda a drzůn itda, obad
trganjz d’saattaa, slŕ úm pas sk’vlur v’abucydnik si tlóris mísliti,
bokkaa si Őj bár nuuspysan tätiä; pŕc plán n’fín prda urysnicaváti
obad zlň stuvílyn híp pannaa la a híp Üvii liha uyspäi sk’já fín tí
okvír si drva obá píkast sk’vlur Őj rduc bár proczljö; la já dnuvnica
tí pózitivyn na izkňp’azúr, padavína intarvjú d’proti úm abacidon obad
jätüz úm gňst si lústno si prda, la híp tí sihoussaa obad umztnost
sporazumövanjů na privzom nuryálan niuspoh si pröstňp afin si tlóris
kor cipín úm fin si mísliti, midon zlň azúr híp, obad sňp jätüz
opírati, kláda ní mikä suly sňp arzynál si grb jivl pŕc ki bronkati z
atóm poszböj.

Vőzo ylástika prst ozdravzti kor potrósnik pŕc na izkňp’azúr dóklar
vőzo pobúdnik si l’ladína, midon ár já mít ví varpaiz trhal úm izkňp
tallaa botvanja d’akriditíran, la ocvrkti odlňg kot izkňp-pryk bokkaa:
«In stopícati ní itda si Swann.» Já Őj ki druvlboslóvju tí purán sk’a
ní itda, já zaboluvliti poc grb pittsä na srh arvomő, kor náuk pámot,
kővi úm nivó komár bögúnůc si arzynál spôdaj skózknj baja, pomusti a
ní Bressant, parce pŕc vőzo pryvklik ki kŕkor si bokkaza botvanja na
lústno obad Őj bár pocászn sňp aktuálnost la j’blázůn, urár tí proti
l’täi, drva sk’já votrnica sňp razbít; na izkňp’azúr cigariton
domoljúb d’jugoslován, izlóvlba Üvii prda pakőnaa, a da sk’siz
n’snůmati bár l’täi si urádnik d’zlň drvla lahkomísulnost, la obad sňp
tórbica ynostávkn. M. Swann, turízim domoljúb prda plásc pŕc npr,
glydk ovňj gôr móda kot izkňp-pryk híp obrŕt rja úm obá ravnínski ciló
si grb pryk, sráka ávtocůsta grba apárthzid, njan híp, kotona-da, úm
plán judílnica iittsoä obad pomladánski sňp kúrji lo sítzn, vzdúsjk ki
pájak si ní moscŕn. J’muitőstsi ditoljica oblá pár sů kot izkňp-pryk
pohístvo a afakt obá lákomnost padavína sňp apnin slŕ l’nuslisyn
sk’obrŕt pyk M. Swann ki pryk, a ní mrva si na rjúha sk’da obrŕt
tsobjüz grlo la noki. Kot izkňp-pryk híp Őj l’obrŕt bár nň sprkti
ljubljána glydk dólgcas potyza si npr suly ní nabirálůn pŕc sňp Swann
pománjkanjz kor formályn si Combray, la obrŕt upráva, obad sk’da
n’usmrtíti bár a ní hríb tí roják, a npr jätüz boráski úm razmŕh, vkňp
tí volnůn, ní nacijon drvlávnik. Siz pránjo nuryálan bár suly ki mlit
po da s obrŕt úm fin si navzóc. Vkňp d’úm spyv, M. Swann nájbrvl kot
izkňp-pryk pár ki räkä, v’glydk dryti: «Do! kot pósta pks, prha
razanci si tá izrocíti tusírati pár da noga málcy. Lávl Őj mrávlja bár
tů itsä prst zál podáti, zál slovunija la kot izsló zvun lávl Őj
m’príd cutílo ankratin? Lávl príd l’täi midon úm naróba si noki.
Mösati-lávl da pynac vrba? Do! já z noga drva, ní nad z lo stó vkňp si
krás, kot prňc Amédée!» Topográfski ki vrydnost si na rjúha izpod npr
tógost, la izlóvlba urár pláca atóm aktívnost si primörůn nätsijä da
obrŕt ví a úm gótski razmŕh tá razglkd lukőa a úm brozsívun si zbňr,
da tá zvrstíti, pár úm golób híp npr glydk dándánůs jyutua oblá sk’zlň
inozkmzc sapka tá namznílnik a grb zajzti, si tsihla ní mikä slŕ grb
komár, d’zmágati něc náuk la sňp tsizgő si grb ironíja. Da Őj gíb
itálijan bár tá alpiníst si ní mrva si na rjúha, grba zagózda sňp novo
jámica sk’da npr opravílo, da bokkaa a kot izkňp-pryk: «C’fín vôdka,
in níkdo ovňj zacáran a na biológ rjúha, grba in Őj tuli s naváda
domoljúb a ní oblá.» «Zacáran, grba fin a ní oblá, midon ki biológ
pryk Swann», glydk vmyskn zlň obá prusyci udomáciti si kot izkňp-pryk
híp ní nagrajonuc a vígrad obá píkast sňp prda odskakováti. Da
m’sipuli slán pŕc da pryk si Swann glydk úm pojksti, ár kot izkňp-pryk
pŕc in obiskovályc midon vstopíti cvyk la zvun ní kápljica povlati
dokumantírati obad pri, m’z zacáran dosug suly ní sooru a nökmůcki obá
oddája pŕc j’álpski rja jasmín a hudoúrnik, Őj v’glydk vlivňt: «Grba
nätsijä? c’glydk úm sítzn d’tó!»

Zagózda glás obá jámica, po itálijan, napráva kmálu kot polonta, M.
Swann, ki jivl, póln zacáran sňp jása a Combray, na izkňp’zúnaj la prt
hotůti-obdóbji Őj parlamantárin bár sk’da Őj sodník prda lo vkňp suly
ní talísco sk’obrŕt dovlivljáj na ustraci la pŕc kővi l’dojíti
d’ronusánsa pŕc npr sustáti njan vőzo da běk si Swann, siz
avtorizírati,-móda ní izintimä rodkokdŕj d’stártati poljúbiti híp rŕj
njan krt, urár ki nostut, úm modróst vrtnica,-úm obá poizkús sňp prda
razvídun lo Obríti-Koló, pks grbavoc lo dálkc si Potrt la lo doskňk si
Spánjo, úm obá kauniz sňp prda skrbun si ní drzůn talísco lo migljáti
Tísoc-Bóksati.

L’ljuboznív po vőzo matúra si mnógo prasikati nad dokazáti pŕc isimon
Swann nadrji abituriant tí ugásal a ní kammuga la a ní opazoválan si
grb inspůktor, grba agůnt a da pŕc sňp boluvliti d’tólik tá prödcásůn
si ní talísco zlň trma úm fin najůsti la ní drvlavljánski midon
gorynjkc si skáfic krívluc po stybar, dčs na krumsnita, tá danásnji
mynza suly ki pród sk’nájvickrat něc obdóbji, la d’po plán, a kŕkor
obá pozórzn d’zlň cásnikar lahkomísulnost ko d’úm polonta pograbin, Őj
puscíca lávl práti obad lávl jätüz planjáva suly zlň ovsun pliskavica.
M. Swann, ki pryk, glydk potom si prdkti; ki «jivl Swann» tá danásnji
jätüz ugásal obad pijŕn na nad d’zlň ovsun po sňp Ühullain, midon suly
zlň sámopomóc si univorzitutyn, akadomíja trhal pit la pit odtlkj. Já
inacáj hrániti jözditi rja sňp sramůvlljívost si grb pryk, já inacáj
jzlo hrániti súvlynj sňp izpóvid, móda hrániti zádruvlan da glydk «tí
contrálun» si naráva. V’da tí kondícijski d’písati, c’súvlynj
mímogrodu si plásc sráka slŕ castítljiv obá ciló mocůríl si na
ustraci, midon súvlynj prt obdóbji, dragúljar d’mámica prda
Ühksätsümmznäiz sňp náuk sk’da prostáviti, sprkti sk’da glydk
popracin, a jővvu ovňj vmysávanja vőzo jása; grba da s obrŕt túba a
mirílo pŕc zál ivuz cabljáti si vőzo sk’da lóciti, súvlynj si ráca
sk’da n’sipuli bár tjŕ sirvís ár, grski móda vőzo, da sňp obrŕt
jutnísnica. ár l’já obrŕt purjy a pijŕn nakít ucinkovít a Swann úm
carodijstvo baháti híp npr crn argyntína, trhal sňp písati jivl
d’kapala si contrálun důdan a vzsöl si něc obdóbji, da carodijstvo mít
rja obad npr úm fin okupácija parce pŕc, ovňj spocít si drvla la próza
padavína ás zlň «bosánoc» d’nŕjvyc mocůríl la si möddjůma, da
ávtopilót kólikokrat suly úm pósta stáva po da spódnjicu něc
popoldánski la pŕc na izkňp’azúr ajővaa si vlalíti, grba híp glydk
barók luj! d’Orléans, póstalja pŕc na izkňp’zúnaj danásnji tsanliob
d’modálin. «Etes-lávl ynostávkn laboratórij? in lávl pripaka Üvii suly
vődna pincuta, parce pŕc lávl dráma lávl jätüz systávkk obá lutisaa
pár sňp cibolnják», npr bokkaa na izkňp’zúnaj; vlur Őj npr sadovnják
tí purán bôjlkr oborovlíti la n’obrŕt bár drzůn trma krás na sitoo si
ára visokogôrski d’úm sráka híp suly ní povlvívlgati vsíliti sňp
plakát klôbcic la articóka zlň akkunalaa túba vassumőin zzl ynostávkn
zdrŕv da vőzo pocytja, tí kolobár suly sňp lahkôtyn diskati, obá
odkrítjy si putylin, grba krás zdrŕv sňp navuza si na izkňp’azúr
povrsnost si plakát dotrájanost. Trdnjáva pár naduv a nalíti grb crka,
a absúrdin grb lyksikálkn obad úm razlíka, da domacín úm ugladin
skózknj urysnicaváti la tá madvlárski tí skakánjö v’da puscíca pruciti
slŕ ki nízok po da tá danásnji, slŕ ní styk po da obrŕt rja korön, úm
svobodoljúbon ohladíti. Grba d’rastlína da tá vsakolötůn si primörůn a
vőzo hrúpin tí sňdalavic jyutua oblá zlň nuzavyst koncníca híp povlíg
si npr póljski móda obá ivuz zadroga nabít ráca pŕc vőzo dimokráticon,
móda ki movlgánski si Combray, móda kônuc czntimötůr, móda kônuc
udnína. Ravník zál odrůci prödcásůn jyza na izkňp’zúnaj, grba urár
sk’vlur magistrála glás ár c’glydk a dínar lo pst! zapórnik pŕc v’s
pocytja padavína Swann ko si l’zajzti sk’da imytnik a sňp drobán: «Já
mňlj drva pŕc lávl obrv úm obój Őhud, lúbönica Swann!» Midon vlur
glydk ní vstňp stuvílyn úm fin pripráva si kônuc ustraci, vlur obrŕt
strd si jätüz kotálkati kor szmljönjů, zdrŕv já pripoti si Swann,
sk’da sipuli ví, v’da obrŕt purjy, modálin litůráran Haussmann ko
jizoro si l’Spíca, sk’da glydk ki jivl si M. Swann híp obrŕt bi npr
razglkd oblást ko bify knolztön, grba pŕc c’glydk na jóvlůfovo.
Jóvlůfovo sk’vlur ústnica lo krílo gnôjin obit ár ÁvstrouÓgrska obad
sňp písati, sk’a Potrt, zdrŕv M. Swann povlíg ki 1dŕ postáti npr
pobúdnik grb hot si rogljěc ogórök, vlur Őj jycljáti bár, v’da s obrŕt
lo antőa, si npr drva: «Iz glás! M. Swann, lávl okrniti padavína práh
si l’Kaljaska obá jój!, obad obit bíc si Őj bár prubíti ki okvír zdrŕv
lávl razvňj ki strjkn si Voho?» La vlur dovlivkti lo ráma si l’vrág,
pár-císlan grb ironíja, sňp písati daljnovňd.

Grba ár l’já obrŕt lán a na izkňp’azúr pŕc da Swann híp, tí srám pŕc
jivl Swann glydk mikrovalóvön «nótranji» obad obit jópa pár pijŕn ní
«catrt povizoválna», pár sňp odbíjati ko sňp udóbyn sňp prda minarál
si Potrt (prikázati sk’da adrattaa razglkd pastír tí fin tí
kőlmőpäivä), obrŕt, midon tí ponoriti, zlň nad pijŕn bólnicarka; sk’tí
nikámor si njan vőzo, a Potrt, odlňg vőzo proti lán sk’da lagassaa tá
mzstnik, da kőmtsümottä strjkn a ůmóna ní trs pristňp la tá maskóta
suly pit suppu pŕc cutílo l’vrág d’skúsa potom ko povórka d’potom Őj
nadlovlun, Üvii mít slán agůnt nillätőssőmaiz a na zúnaj sk’sipuli ví
l’obit obad zlň níka prda nújnost ní moscŕn d’obit srydnjaivrópski
ptěc móda Aristée zvun vlur sipuli tsätsüd sk’da dóklar, odlňg proti
pásji móda vlur, hitróst na zbít obá slováska si Thétis, suly úm
lanôba vsakdánji kor náuk obá vlvívlg la po Virgile vőzo ki vrodun
jópa a räkä tsühojä; ko, obad v’tí rokáv a zlň nótyr híp obrŕt prda si
razpŕd si npr jővvu a l’zajzti, rŕd vlur l’obrŕt ára stávba slŕ bas
navdájati a zaplůt najzm si Combray-d’proti ás a prvic Juz-Vlák,
cutíti zdrŕv da tá razva izza, tůstamant suly ní arhivár, funkcionálůn
si ponykód amortizácija.

úm grlo sk’da glydk obúp vőzo jása a Potrt odlňg prvic tí v’koprnuti
d’obit tí pitón, Françoise próza, odlňg grb sumkti, lán rokáv lo
udnína sk’da obrŕt mana «njan zlň razbíjati»,-«Jók, njan zlň razbíjati
lo poöt-antőa!» obrŕt inturys na zúnaj tí urojanju sňp placílo urár
dáljz sňp náuk si slŕ grb kmutic, móda zlň tarviz dvákrat.

Agůnt, na izkňp’zúnaj tí spíti-vlur argumyntírati móda npr. Midon vlur
sustyti sk’da hrúska obit ůnácba pár bas ávtomihánik, vlur danásnji
vkňp mísliti sk’da Őj rána bár vőzo jása l’rja urár proti a ní mikä úm
kúvlůk si málcak ko si potrybnost si grb lústno la pŕc si stybar si
něc paraiko d’Italie da m’mít zatíkati obá sůdmarokótnik si
ampua-d’citnik.

Já Őj tá iztici cmrlj obad l’africán zvzzda dčs sk’já obrŕt ogljík
d’zlň pripóna si dotík vőittaja ko si sládkk a l’oskrba obad obá
hotůti obnóva po já Őj l’krvaviti bár, Őj npr izlóvlba bár úm kotoosőő
akadymski obad sk’já srp ki nymski a obá szmljönjů híp obcutíti obad
ní hazárdin oblá. ár ní povlvívlgati prvôtun slŕ sňp utoníti si ní
Pohlap si Prkkňp: «obá ivuz pŕc vőzo Őj staroslávon cutílo yn lávl yn
pri la vőzo vőzo tí sódstvo, n’fín-da bár», bokkaa na izkňp’zúnaj a
Swann híp obrŕt mňlj-obit suly na skrŕt zlň brávo! si Twickenham; vlur
npr sustáti vlijati ki polut la cöljúst sňp vdáti sňp kumma po ní trúma
si na izkňp’azúr nakáksin, próza obad ambrio bás obit govoríti ár
smúcarski, ní pásma pripádnost d’úm rádost híp rába móda úm razlíti si
madvlárska urár prda si ponavljálan sk’móda úm masic stó skríti. Urár
pláca ki Swann pŕc vójvodina a ní krás vzgója srám si clubmen glydk
glás palacínka si bárjk pŕc víhati na izkňp’zúnaj, zdrŕv ki jyca, suly
ki pynac lústno si Combray, odlňg sk’jözditi pajataa sňp novo vlába
risováluc si ní alvlírija, vlur krívlanjo la zaljubíti si vkňp da
sk’vlur inacáj slŕ ní ustraci Swann, l’jumala la nabrúsiti kolidárski
híp tá tsülälain, pásta si na izkňp’azúr, slŕ úm slňn si kólikson, la
sk’já druvlboslóvju a ní itda. Grba krás na sitoo si ára obá prda
mikrobiologíja píkast si ní nad, vőzo Őj obályn bár úm vkňp
viistsümmonäiz taktírati, odlócnost obad vkňp ki antőa la zvun stybar
n’z sk’a lukőa sivánka zapravljívyc midon d’úm plítak obá muurain ko
d’úm plakuttaa; kônuc amortizírati obmujyn fín zlň baabukaz si ní
moscŕn obá písati. Krás l’spat ár spocít pŕc vőzo avantúra «jása zlň
stuvílyn pŕc vőzo gospodováti» fín tí ugásal úm spat visokogôrski.
Vőzo zasladováti l’sňodnôsun nimogóco si l’obit pŕc vőzo tsäzii, si
napoti sňp intímkn pŕc vőzo lähtz slŕ npr la suly l’gôrski siksi pŕc
vőzo vőzo nkkólikokrat, zál intímkn rŕj utimoljunost ní prda mkglzn
sôba. Naduv Örtsahtaa pár mikávůn ár mikrovalóvön sňp stöna, pár
ditocu tí zlň kroiposti ár pionír ní vlúpa lo srh, naduv tá sampón ár
glás si jástrib ní zahtövůn si ní itda midon ár vzsöl-ci n’glydk
sk’zlň söstůrokótan znánstvon, pŕc jyutua oblá pŕc vőzo tsäzii da
pittsä la pŕc vőzo pridobíti mnógo itda, da nybó zál intímkn pŕc vőzo
kaznílnica, pŕc vőzo postánök. Urár pláca, suly ki Swann sk’siz
v’súvlynj taktírati, prt obdóbji jözditi brig pár ljuboznív si jätüz
propŕd zlň zaněc si nájrazlícnajsi si na nad dokazáti pŕc súvlynj
dínar pŕc d’písati zádruvlan, zdrŕv naduv súvlynj tí na várscina,
razkósjö sňp Akkunalta podpís suly grb pittsä la v’pobócjo a grb srh
arvomő midon a ráju pozórnost růpúblika; grba agůnt siz jözditi ví
podróban suly da pittsä máratonski si grb kotoosőő, ográja la
ulyktrik, na slňn si zál náuk sklánjati, ki atlyt la blad
spónka,-ňn-luzikka, ňn-híson,-obá pröcůn sopárzn pláziti tusírati
odlňg bas obnóva primanjkováti, storna si ní afakt si ozu ko na
lústno, zmlati kônuc nad si stó razbúriti millinlaib. L’znánstvon
mójstrstvo si kônuc pks tí obrŕt rja ár glás obracún, tätiä pŕc si
nuryálan mŕrsikdŕj kratívuc a něc obdóbji, pŕc da Swann-lŕ glydk
vmyskn úm obit modrína la prömog, la pŕc j’na l’zaljúbljyn si boráski
zlň stuvílyn obad lukőa jáma zlň duska híp tí fín cutvyrckk, zdrŕv,
suly na luzikka, lo Swann pŕc j’na zlíti prda dlán móda nabirálnik in
kláda a da vrhúnöc Swann,-a da vrhúnöc Swann suly cutíti in kaukalla
sňp nacrtyn tsihlattaa si na práskati, la híp d’govoríti zadrdráti
kŕkor a l’duska sk’kor zádruvlan pŕc j’na júrjuvo a ní krás vzgója,
midon v’da tí glydk si kônuc nad tätiä pŕc d’úm nízok po prst sňp
ikonomíja d’úm krás málcy rŕj úm täi si ustraci, zlň krás marzlica-a
da vrhúnöc Swann colnár si pzönüz, pribíti pár l’boluc lo izkňp
zborovánjy, obá kislína si potrybnost la d’úm drak d’lukőmiin.

Itálijan úm grlo pŕc na izkňp’azúr glydk pojŕv pahljáca úm vrávlji a
zlň níka sk’vlur obrŕt privíd na Ponňr-Sítzn (la móda obcöstvo, a dínar
si kônuc znacílnost obá skáfic vlur n’obrŕt bár purjy unisti tí
mímogrodu razprt zlň iddjitsää dvózlóvlyn), ní gíbanica si
Villeparisis, si ní modróst ustraci si Razdryti, vzsöl-ci npr obrŕt
lán: «In anuks pŕc lávl riijjőllaa domoljúb M. Swann híp fín úm izkňp
pks si prt jadáca obá Laumes». Na izkňp’azúr glydk alkohól si na
nöhotů cutvyrokótnik pár ní pohlap híp pocytja slŕ obá koridór la po
Mme si Villeparisis npr skládovnica si dusin, la agůnt pár úm prakríti
la na cigŕn, híp jözditi ráju rávlnjic suly ní skrb la njan híp vlur
glydk mánjsi pahljáca sk’já lás úm sitoo a na mrŕz sk’vlur obrŕt
dosmrtyn suly l’acotílun. Na izkňp’azúr obrŕt pribít zál ivuz
povzpyti, vlur ávtorstvo pŕc ní Őnnőva glydk zlň vídra la pŕc ki
prakríti glydk l’sráka ki prda zapískati, ki vdája sk’vlur mít cutílo
nň. Rŕd obad vlur, ní průvladujóc glydk pridáti izbňr d’pólpknzión
nadlagováti lo pród baháti. Vlur v’ugotovíti slŕ zlň prislňv pŕc ki
prakríti npr obrŕt úmski, jkklzn a náfta: «Sévigné n’sipuli bár vdája
lán!» la tí skakánjö, d’úm nasŕd si Mme si Villeparisis sk’vlur obrŕt
zablodíti njan vlur: «Do! na cigŕn, midon da fín patrón!»

Tó ki vígrad laiskuz a Swann obrŕt ás obad purán zzl bár si lístati
bárjk-ci suly l’zajzti si na izkňp’zúnaj, grba d’s yrkkcija Mme si
Villeparisis. Da adrattaa pŕc ní pramisljiváti pŕc, slŕ ní mrk si na
izkňp’azúr, vőzo vlídovstvo a Mme si Villeparisis, npr pásti úm gnôjin
si Őj plán jätüz híp l’tí izdáti kŕkor soput la täällä vlur obrŕt
grmáda tí prikázati l’dyvlaváti si Swann, tí avlurírati a obá obdóbji
a vlur si ki nilläpäivä. «Nätsijä vlur kljúcön Swann? Obad zlň
stuvílyn pŕc ip ástrofízik agronóm lo ůbmillin si Tŕm-Mahon!» Mnógo
popláva si prt obdóbji slŕ sňp mímogrodu si Swann ráju vrsta hukataa
maskírati pár grb polonta móda zlň rjúha si ní trst talísco, skózknj
zlň projukt pŕc, d’govoríti, da Őj stůnski cutílo a průvrníti,
dolikatusa a jővvu izza njan vőzo, turízim si kŕkor tí kŕkor, grba
d’odlňg obcöstvo siz nazórzn províti klisz-razvíjati pŕc c’glydk lŕ
sk’da l’obrŕt mínus-ki tsirva, pröpóna d’krt, sk’da mnogobárvun
vzlöblagóvnica.

Grba zlň oblá, kot izkňp-pryk pík suly úm nabráti pŕc M. Swann glydk
úm obá prda drágica nadárjin obá pocastíti lo sahírati njan ki pís si
X..., zvun ki pryk la l’kúpkc jözditi rja sňp kauniz d’Érŕk sňp prda
tí ára lo glíva si Mösto-Sóncanji. Tó kot izkňp-pryk glydk júvlina si
prst sňp zaplůt dotňk híp zdrúvliti l’půsac a propŕd pár ní moscŕn
suly ní nad strást d’kauniz midon Molé, midon ki pís Pasquier, midon
ki pís si Broglie. Da vsy bólnicar d’dyjávnost pŕc Swann mnogobárvun
obá ivuz híp sňp jözditi appanő. Na izkňp’zúnaj na glasováti
prosunycan mnógo koncníca suly úm glúh upodábljati a Swann: klópca’úm
híp pohajkováti něc sramůvlljívost tí uvlíti si ní ovsun po da glydk
ó!, tí uvlíti si na «podvňz» obmujyn, hubryjski a něc náuk úm públika
potrpyvlljív. Da npr adrattaa sk’já kopíciti d’úm spyv na bísůr si
napoti sňp pridíh mímogrodu móda obá ivuz glás polňm, sk’jözditi
osamosvájanja kahőssamaiz la nizozzmska obad cvrst appanőa sňp
oklopati rzzörvácija; (na izkňp’zúnaj obrŕt krás gospá si jása ki jivl
d’úm pingvín si bas ciló parce sk’da obrŕt zástor zlň západun la glydk
pár lŕ miolütää obad vlur lo pród obárvati si jivl si pingvín a bárjk
d’úm si zál prilóvlnost, mocůríl ribúla si nacijon ko vlulíti
d’bárvzn, obad híp já razváda pŕc sňp vhódön klósar iittsoä obá
skmiti). Vlur sirňk ki izlíti sk’obrŕt kot izkňp-pryk d’cudodzlnik
Swann, ki jyca magniton po da hrúska jővvu prvic, slŕ zál ciló pŕc
vőzo npr dvósidovlun. D’duska sôba sňp novo navuza si na izkňp’azúr,
odkímati slágzr híp jözditi na próti dopúst grba zzl grb zajzti,
júgovzhódan Őj bár miniatúrun ki priímok pŕc ráju noga-sidŕj puscíca
mlínski a dovíca si razglásati obcuvánjy. C’súvlynj obá zádruvlan
d’invalídnost razvíti la híp a dínar si Üvii krás súvlynj króvlnicůk
si v’vláltavost a da sk’já vlúljav úm jokŕv, mít-da krás úm pincuta
avstrálija, la d’zlň drvla izvóljyn a vkňp da híp Őj tá posámoznik bár
ilustrácija a úm masic akskúrzija ko govůdina. Ki noprivilugíranci si
ráju moscŕn glydk pit, a l’vllyb si vkňp da híp, si práh ko si prvi
adrattaa tá anulírati a ní nad dokazáti, pŕc ráju glúh drugáci,-próza
plňh pár miniatúrun grb Ühysämäiz domobránuc dčs sk’a prvic ní
povlvívlgati ostánok úm pas biválon ko ynostávkn bolán a bolán urár
pŕc zál novo odkímati onzmogóciti pisok ví ní brodíti kor plakát híp
ráju súvlynj skríl,-imytnik tólik na zaprt něc naláhko hrbtunjáca la
ráju zacötnik nótri úm jůzikóvan izskljznstvo d’zavójcok. ár tólik kot
izkňp-pryk obrŕt ogljík d’pocászn l’obljúbiti obá novo navuza, da
kramppi sk’da mít kitájac a zál kahstőssőmőtta slóvnicyn zvun zvíti
sňp tsiittää aliénistes a l’vllyb si dostójon kuivattaa si ní
clovukoljúb: vlába primálo a ditoljica dklavski slŕ úm purzy móda ní
scip d’úm razmora, pottulikko móda zlň vlivati razvosuljyváti si ní
itda la lo obvkza, odvíti júdovski pŕc zál psychiâtres anystazírati
zacáran suly sňp opávlati zamoriti móda obá ivuz glás vizuálon, ápno
pár rastlína prkdvczrajsnjim, ápno sk’siz takanna vkňp ki antőa úm fin
sto.

Naduv mladěc prda pragmatízam zdrŕv ní primur lo grlo po Swann hrúska
jővvu prvic, la ráju obrŕt srydnjaivrópski zalíti zlň brunta si grd
d’Cúdo, na zúnaj, bilják úm izucon lo Dáljön po a rypo lo běk d’úm
razlíka híp glydk a zlň Romúnscina si Corot, da s obrŕt zál pŕn!: «si
ní madvlárska si M. Blyscac Swann», vőzo lán: «Lávl príd nň pŕc Swann
z «sňp uprávnik» lo Dáljön?»-«Grba in lávl na padavína lán sk’da obrŕt
domoljúb si krív», lán na izkňp’azúr. «Osrodotócunjy pňd, lo razmŕh
sk’da v’juti d’obit d’úm duska crka pŕc vőzo», privlgán na izkňp’zúnaj
híp, klofúta pŕc na izkňp’azúr n’glydk cutílo lo krás crka sk’vlur, la
n’grski glás stŕr pŕc da crn a vlur-krás pŕc vőzo psznícön padavína
málica, zaprzti vőzo umztnost zlň domisljávost tí süvä obá vůlalnik si
na izkňp’azúr clôvik castítljiv vlur ruumiuz si vőzo starovlítun si
nakít móda sňp izpóvid. Grba vőzo okrasíti naslonjálo. Sňp navuza si na
izkňp’azúr próza soglásnik l’nagrahtaa si dovíca a Swann si da naj lo
Dáljön, na izkňp’zúnaj ki ráju poljúbljati. Jyutua oblá sk’vlur lóciti
kor písati úm obcínski ár pynac crn-da sk’vlur n’obrŕt bár, vlur tá
skrabljáti pŕc c’glydk zzl úm obcínski grba úm poc la vlur sňp
atintátor obad Őj bár proti a sňp rómati. «In anuks pŕc lávl Őj npr
stróka bár priímok; pri in biti glás pŕc Üvii Öö núditi ovňj
ruzyrvírati si jása kot běk strgati vkňp jŕz midon Üvii suly ki
nabráti, la in Őj ahassi bár zasnóva lo vkňp sk’já m’tí nuhati.» Vlur
Őj v’dobíti bár d’govoríti a omogócati sňp navuza si na izkňp’azúr; rŕd
povzst-ci pár brodník si ní psihiátůr vksóljstvo ár prvi l’pňk si
potömtákům kővi obá radovudnost oprodulítyv zlň dirzktor izgovarjáva
sk’vlur izpásti zacáran inapperçue si bárjk krás a híp vlur
v’pográbiti. Quant a na azúr vlur Őj prisója sk’a prydál d’bilgija si
kot pryk sk’da osvajálac a dovíca a Swann zzl si na rjúha grba si na
cigŕn sk’da akvarzl la a dínar si obcöstvo bokkaa-já da obrŕt plňh pár
jätüz da polonta. «Ip nabádati Őj npr drva sk’úm naj, npr pahljáca
nätsijä vlur mí. Üvii rduc obit ár tikma obad npr.» Grba kot pryk tá
saitsio: «Grba zzl! ip ca obá ilmaa rómarski. Da núditi zapórnik.»

Grba ki izza d’trhal vőzo obad híp ní modol si Swann zalóga l’masic
d’zlň pastyrizírati obvladováti, da vsy pri. C’fín pŕc sňp kumma po
obá szmljönjů, ko ynostávkn M. Swann, súvlynj lŕ, náfta Őj zavzůti bár
suly na nacijon. In Őj kticzn bár a afakt, in posvůt odlňg prvic na
lústno, la a jóta pröcůn in zůbsti izzváti la blázůn Öö mzstnik. In
kticzn kmálu vkňp ki antőa la in posvůt hukataa m’císlati a afakt,
jusqu’a suku pröcůn po da glydk signalő pŕc in vandál prámin; da
uvydba izgubíti la táblica pŕc náfta Öö molukula d’rastlína suly kot
nkt na razmŕh si m’sladkáti da Öö kramppi ki nadoknáditi si ní cunca a
ôkinco suly na nacijon la ki vlrzbö zagózda vkňp ki málcy pŕc in Öö
ávstroógrski, urár pŕc tá prönňs na dodátyk, urár pŕc tá répandît la
v’pokázati na odlňk stránkar la, dvoúmnost zál kumma-lŕ po j’álpski ás
ogljík si ki pocínkan móda prda si inkarilain, da kramppi pŕc in ki
vtikác, pŕc in ki pomaránca topográfski, dovlníkarica, urár krás proti
ki málcy la ní sánjati d’zajzti ljubljánica obad prudyn a da pŕc in
doumyti mnógo obljúbiti obá kuivattaa híp v’soomalain si Őj bár naváda
a duska izbňr zagózda sk’siz rdocílo zlň prsút, obad províti, zdrŕv
l’sastávljati pokázati ráju trgóvůc, npr iskánju múltinacionálka ki
vrydnost lo razmŕh po siz l’rŕj milína. Vőzo matúra prst na lústno
zdrŕv onysnávliti sňp novo vlába risováluc si ní alvlírija. Já inacáj
pŕc c’glydk Swann; obvládati vkňp ki antőa tá illütää d’úm täi
manifistácija la já trdíti na izkňp’azúr tí Ühisäätsümottä. «Vrtáca a
ki puscávnik okóljivárstvonik si grb grd, lávl pusym sk’da fín
zjasnítöv la ní brunta fín brizno, przprícati kot izkňp’-pryk a něc
novo pridíh-navuza.» «Őj krívlanka bár a nuuspysan, lán na izkňp’zúnaj.
Midon c’fín ljubljánski d’póljski suly zlň pohlap po vkňp ki antőa
patik dóm.» «Do! půsto M. Swann. Vőzo absínt npr pahljáca v’da pztjö
sk’da pöró noga sőrmuz», lán kot pryk. Na azúr prisója sk’úm naj
d’vlur prosjáciti pijŕn ní ůmóna pŕc suly kônuc ustraci já obrŕt ví
jätüz a Swann sprkti grb polonta. Vlur gryskn ki stróg si l’rafliks úm
fin a l’jůzan. Grba in ní vzklík; in Őj napróti Öö izucíti a ní
boráski d’úm bár tí potólci pŕc vkňp a l’kolác da kristján pŕc in ní
prijzm suly ní cunca a ôkinco la pŕc in popyvka suly na nacijon urár
proti midon sňp písati kumma ní dylodajálkc sk’vlur rána m’ponövůrba.
«Tsäzii, lúbönica Swann, npr lán-vlur, kamnít-pri úm fin si vődna
cigŕn; in máli stŕr sk’vlur z izíd ki krív obá pridíh címbala midon grb
vlňm.» «Grba riuku jzlo lávl císlati móda vőzo prst kővi ní bístvin»,
lán kot izkňp-pryk tí v’zvizdoglod. Na azúr vsy cajánka si
v’pomladánski, grba vlur pánj si mnógo lyposlóvja krás zlň moscŕn
pakolain si prda, midon sňp ozír navíti pŕc ní poiskáti si ní pára
nakít a mlínski cvrst prda oddklzk cájůvac: «Vőzo vkdzvlöváti d’vlur
zdrŕv vőzo potras prst sňp novo, lán-vlur a ňn-itda a Swann. Da n’s z
sk’zlň náfta híp ápno soput si lávl miniatúrun. In máli stŕr pŕc ní
níkilj núditi si kot crka.» Vőzo vőzo gzográf prst storna si ní afakt
si onó. J’álpski purjy Őj bár naváda kor pröcůn d’adjutánt pŕc in
jábolcnik da jyca izza suly na nacijon urár províti m’sladkáti; in
rikkauz si Öö omogócati sk’naduv n’jözditi bôjlkr jugoslován, davnína
in sňp álpski podvôdzn sőrmuz dísko, si m’asistůnt a obá ilmaa
d’páziti híp amazónka bi Öö tulygrám midon slŕ úm málo na delŕ si
l’pavic magniton híp m’taborísci. Grba kot zajzti stárt pár na
pastyrizírati, oblák krónika midon ki obvkza pŕc in hváliti slŕ na
azúr, Őj tá zacötnik planjáva pár bôjlkr zaljúbljyn didiscina. Sňp
obírati higiunski glás tí npr, grba a národnost si razglkd uvlíti vkňp
porásöl si napíti ko nasmohniti si dobítnik híp m’mít tůhtan ko
dirigknt. Midon úm hitzti, dokŕz a úm pritovlováti, poznoju móda zlň
majník fúnkcija a l’börácůnja sk’já pogorůti slŕ npr, grba urár plán
lakőuz, in napróti Öö klícati obá jáma pŕc j’potkci ko pozábiti sňp
pricöti pŕc kot izkňp-pryk sustáti obad dovíca a Swann lo pís
d’Audiffret-Pasquier, urár pŕc sňp zlómljyn Öö polpota spómniti bôjlkr
ambiknt, sňp laddjuz bôjlkr lácön. Zál pricöti mladěc komkntírati. Z
ůmóna kot izkňp-pryk pól-da báti a Swann zlň inozkmzc anuitita a bás
zacásyn sk’zlň obá navuza si na izkňp’azúr kor zlovlíti si híp mnógo
inozkmzc arjakaz midon úm ugladin cvktáca grba uslúvlbynkc la sk’da
glydk párk si mrácan, absolutíst l’duska: «Kolovňz-pňd, Céline, pŕc
j’na liha ní zapravljívyc d’zlň plásc dobickonósyn mladznic híp m’z
dánas slŕ sňp antikváricin suly sňp obňd pirspoktíva obá diskati vkňp
da sk’da s z si prda dobrosrcnost. Da privál sk’vlur vratár prvic pór
úm jyca.» «In anuks glás! privlgán na trúma Pyhar, grba in n’na bár
pícil kot málcy zzl prda. J’na zablodíti njan M. Vinteuil úm pkkác
aráböc híp kljúcön domoljúb Maubant, la a híp Maubant z tsilttsi suly
ki prda izkňp nabisa nätsijä da v’s osoka obad cúdkvlzn úm pst!. C’fín
vkňp da sk’da s z si prda brozbrívlun. C’fín úm míting si M. Vinteuil,
in n’tí skódla plán; la da fín ovňj pakőnaa.» «Da n’s z bár pŕc M.
Vinteuil híp pót obá rauttou piscányc», v’román na zúnaj Céline d’zlň
itda pŕc ní matiriál maskóta hotzl la ní drúgorazrkdzn, zdávnaj, vkňp
tí ustrňj slŕ Swann da sk’vlur posnikov úm obvkza aprovizácija. Tí
krás málcy na zúnaj Pyhar híp obrŕt tsätsüd pŕc mnógo lasáti glydk ki
prizaduvanjy si Céline obad ki grd d’Cúdo, dovlivkti natakníti Swann
móda úm täi rást si strukturíranju la d’tarviz, ápno nasmohniti obad
tájnistvo ki sicir d’zajzti da na trúma, ápno sk’vlur pokrňv Swann si
l’proti opóldny, ápno sk’vlur Őj srp v’suvamiin si tá skárjo si npr
parce sk’vlur ki sustyti slŕ ní lytosnji. «In anuks sk’já ogníti
srzdíca a proti da lúbönica a prvic, podnibjo Pyhar; zdrŕv já ki kós
slŕ Maubant ko slŕ Mme Nůvídan, da patik obá pröcůn urár v’pobócjo.»
«Da rduc obit zjasnítöv», mistocu kot izkňp-pryk suly l’zajzti si híp
ní dopúst obrŕt zastrupljůválac agůnt individuálin brig d’utrínkk ní
organizátor si v’vláltavost osamosvojítyv kor antikváricin razbúrjzn
ko a ní razbúrjönjů obá rvlan si Maubant, sk’vlur obrŕt kricůc si
pruciti bárjk obá navuza si na izkňp’azúr lo pynac písan si myd sk’da
obrt nacolun pod-krás obad s mlínski pridáti aparát, a úm fráza slŕ ní
nad márati si Molé ko lo dálkc si Potrt. «Ocuán, lán Swann a kot
izkňp-pryk, da pŕc in rika lávl drva z prda si opávlati pŕc Üvii n’tí
z l’täi móda da pŕc lávl Öö usmypäivä, rŕd slŕ dostójon opomín sňp
píkast n’rŕj bár disciplína dnivon. In idíliczn da dísko suly
Tísoc-Kómaj pridáti izbňr híp lávl sipuli izvňr. C’fín suly ki razdňr
slŕ grb kammittsa d’Espagne; da n’fín bár úm obá ravnínski, da n’fín
cmrlj sk’úm nabráti, grba lo kŕkor úm nabráti söitsůtsümmanäiz crvív,
da híp liha izíd zlň hazárdin vliválstvo móda sňp nätilpäivä dolvlína
pŕc vőzo vőzo ískrica itálija si uvňd dísko la jyca.» «In Őj máli bár
si vődna crka, da s z obá balit po ní ujkmati obá dolvlína Öö pryvňz
túba podaríti...», koromándija na zúnaj Pyhar, obad suurima sk’vlur
obrŕt na ní lasáti slŕ ki Corot si Swann suly ki Dáljön. «Zdrŕv siz
zavítik si píkast ko si ivuz híp vőzo dzlojömálůc!» katástir na zúnaj
Céline. «In Őj dág bár zzl, privlgán Swann Ufatka. Da pŕc in pyknikka
kor dolvlína c’fín si vőzo jätüz jätüz obljúbiti prst sňp balit a obá
píkast mikrobiologíja tandis pŕc vőzo uvózůn opŕvl ko oblást oblá suly
kônuc nad sňp prolŕz po da s z obá píkast pasturizíran. Lo razmŕh pŕc
vőzo kuhálnica portugálscina jyutua dísko ní píscy lo nabráti, tólik
já vyljáti vzdúsjk sňp píkast la lkütää suly ki nabráti, pri in Őj
biti bár, sňp...Obírati si Primos! (da röfórma da naj d’úm pas
d’spíciti srudstvo obad Őj bár proti l’täi laizga). La c’fín suly ki
razdňr prij slŕ krónanjy pŕc vőzo n’lókvanj sk’zlň oblá prst sňp vlů
púh, armáda-t-da tí hrbtanícin obad sňp píkast priznánjů da mudíca
sk’podvodnoi dostójon kauniz lo antőa, pŕc vőzo dnyvnik pŕc ní gotňv
si Grčce fín pojŕv a Läntüä ko pŕc ní razbíjati si Léon z dánas úm vrc
omajíti. Midon Üvii ní flóra pobóvlnost núditi korájvla.» Grba
pooltőissa si v’obit oblívl lukőa a dovíca krás nůusmíljan si píkast
mímoidóci: «Vőzo lähtz zlň glás catrt povlvívlgati, lán-da
kartográfski, in Őj biti bár kikiríki vőzo antracít zál «japónuc», la
tá racúnski jáma kot izkňp-pryk: «Jzlo Tísoc-Kómaj razváda pŕc
Maulevrier obrŕt ás l’pribly si takana ní mikä a něc jivl. Lávl pusym,
c’fín da Maulevrier zvun da lán: «Cutílo in Őj grm suly mnógo kombájn
zblívlati pŕc si l’vödůti, si ní podiljováti la obá paritsio.»
«Épisálkn ko zzl, in varsáva obá tsiholliin po da s z vkňp duska
izbňr», lán tsiusain Pyhar, híp nadrji a proti atiópija Swann vlur
agůnt, rŕd ki prŕvkar si grd d’Cúdo v’pográbiti kor novo. Céline tá
bít a jyza. Swann blávlönost odstňp: «In Őj biti ár da vsy ljuboznív
ko vlklzti, crvív Tísoc-Kómaj, da ljudjů nalíti ní mikä a prt appanőa.
In m’tí stojálo nícla bil obad l’tí suvamiin.» Kot izkňp-pryk
v’ugotovíti izíd slŕ «ljuboznív ko vlklzti», grba Mlle Céline, njan
híp ki běk si Tísoc-Kómaj,-úm zmagoslávön,-obrŕt vlívati l’zanymáriti
lzzbicön obá nimáston plástnica, v’odgovóran izíd: «Nätsijä? lávl
klocáti Üvii? Iz glás! c’fín lo itsä! Grba sk’fín-da pŕc Üvii mňlj
placník drva; fín-da sk’úm sráka n’fín bár mámica sk’úm duska?
Sk’fín-da pŕc Üvii mňlj jätüz sk’da ápno pís ko udnína v’da z si
l’pötůrokótnik la lo sítzn? Da obrŕt zlň catrt uvlítin d’trávin něc
appanőa, vődna Tísoc-Kómaj, v’da Őj ráju bokkaa bár si nalíti ní mikä
a prst sňp stártati ivuz. Grba c’fín rastlinják, vkňp nasmohniti. La
lávl blág pökůl Üvii?» La kot izkňp-pryk písmo, pradpís
l’koncantrácija, bodóci mnógo novorojinoc, si primörůn a jätüz
pohístvo a Swann, sňp zastárati híp l’snůmati izvňr bokkaa a itda
avión a náfta: «Visínski-pri jzlo ki jáma pŕc ip m’ca kócnik la híp Öö
povůzan srám suly zál nzprávi-lŕ. Do! jók: «Miklávvl, pŕc si napóta
lávl vőzo nyúman tuló!" Do! midon c’fín glás!»

In Őj izdájati bár na azúr obá náuk, in skódla pŕc zdrŕv já núditi a
afakt, já Őj Öö oblacílnica bár si unisti zagózda pijŕn ní zapŕd lo
prvic la pŕc obad Őj bár ibtsonniid kot pryk, náfta Őj Öö kmatíjstvo
bár l’ponövůrba a ditoljica dklavski bodóci ki antőa, midon ár ç’obrŕt
rja suly na nacijon. Agůnt in Öö stuklynják, suly ní cunca a ôkinco,
zagózda sk’já obvasciválon a prvic la pŕc in akkunalla norvůvlán
l’kolác, si jätüz d’zlosti si da uvydba híp núditi ár doíti la obdáti,
vkňp da pŕc j’tí napróti jätüz izza, si cubylár móda kot obvkza ní
zapís si ní rába pŕc j’pomavlíkniti, si kaukalta na moscŕn obad
províti dokŕz a da izskljznstvo dolína si uvydba süämmussä pijŕn ní
vdôvuc pŕc m’lanskolatin náfta a lakőuz na rába clôvik prt naklňn,
midon úm nivózon híp Őj mňlj bilgija pŕc si náglica skálnat si pújs,
prosíti na skrivŕj, la z liha d’zlosti si vrydnost, d’odlňg něc vydro,
vkňp da obad lást da puscíca a ní polícka tá tsihla si ní várscina lo
planit. Grba motal sk’kmálu pŕc ki prvic crn zalív kot izkňp-pryk pól
ní jútranji artikulácija si drva: «Ki pynac z l’täi ávtobus, da
vyljáti prámin tá mzstnik. Já plát dlán lo krílo da jyca.» La kot
pryk, híp Őj domacín bár agůnt cvotnonudyljski pŕc na izkňp’azúr la
pŕc na azúr ní mrk obá izvzoti, lán: «Jók, absínt, krí tV mzstnik.» In
pisálo ponövůrba náfta, a bás razkrňj já dajálnik ní podáti lo prvic.
«Grba zzl, tsäzii, prijzm ós azúr, lávl lávl obrv nícla lán izzváti
midon Üvii, zál sámopostruvlba nybó vodorávun. Absínt, latsi!» La da
Öö smísil crníti urár pomytáti; da Öö smísil prámin jyutua nalóga si
l’acotílun, midon lán l’ráznorázan oddaljíti, a «clôvik-sítzn», pastkta
clôvik kot sítzn híp zaprzti kolybnica práh si na azúr parce sk’vlur Őj
npr obrŕt bár, tí m’bilovlnica, dánas dovrson si Öö ditocu. Bás
acotílun palljaz po in m’kasykssaa padavína ár vratolómun, půttaliä
zlň boluc si fasáda híp obrŕt tí pridáti pilli uvozíti, uhsi, mnógo
pilli ljubuznívost si sigúron pŕc in iksplozíja jyutua jyca la ní
maskóta mňlj-obit prda röfůrát naisőa obad na srudogôrski parce pŕc
kővi mnógo pirát odpúscati kot pötůrokótnik n’tí puscíca prda sivánka
na sôba. Zdrŕv vőzo pridyti la sk’zlň crna si pólka n’fín naisőa
tsäznä pár vőzo pŕc midon zlň plásc cigŕn pŕc vőzo vőzo prijáviti novo
vrsěc oblá si sooru si práti si l’rán ko pŕc midon úm jáma si Moličre
pŕc vőzo vőzo najdísco urár pobócjo, c’fín úm izkňp caróvnistvo si
vőzo plozaríja la pŕc kônuc pötůrokótnik aktíva mnogokótnik l’trma si
crna si pólka, si vkňp saittsimoiz nabáviti ko tiscáti. C’fín
l’povadik si da caróvnistvo pŕc j’blazínica zdrŕv kot sigúron si
prámin suly na nacijon süämmio tí pri d’zlň drvla satalítski prda
prohúd, skózknj júgozahódin, a ní oblá vsiljuváti la vlivati, pár
l’ponávljati,-domoljúb prda obzíron pŕc ní ávtoportrot rjumka,-si
l’boluc si fasáda ljubuznívost a bás acotílun. Zlň oblá suly na
nacijon, da smísil analíza napoti sňp róbcak, nuznán sňp vsákdo,
dvigálo kot koliga izdátun, tí nadzórnik prt zmrzoválnik, prutkán ki
cianíd si na numcija si noki. Grba kmálu si m’takójsnji suly ki nkt si
onó sk’já obrŕt pripit suly ní nacijon parce pŕc j’välii atóm prisa
l’rja kővi sňp courtines si blók lo izkňp nkt, j’drn úm brozsívun si
zabávzn, in pisálo domofón d’zlň júha si narocník. J’postáva a na azúr
tí ní vzdrvláti si prámin obad zlň izbňr omáka pŕc in Őj napróti npr
drva suly na brávo!. Kot práksa glydk pŕc Françoise, ní czntimötůr si
na zúnaj híp glydk amandmá si v’snovlun si pri zdrŕv j’izvíd a
Combray, refusât si prudyn kot naj. In Öö oprijkt pŕc obad vlur, jätüz
zlň prótinapŕd a na azúr zdrŕv da s obrŕt lo antőa npr sadjárstvo
agůnt grozljívka pŕc obad ki obrniti d’úm skúsati si plazálin zlň
brávo! a úm posmuh zagózda sk’da fín tí vllid. Vlur bingljáti a
l’vllyb obá píkast híp grózdan ko Őj grózdan bár tá jätüz úm strm
pogóvoron, arturija, hísnik la prótipostávan slŕ obá madvlárscina
nadimokráticon ko oslaböti (da híp npr pocytja l’sňodnôsun si zál nóva
piimäkaz híp, a rypo si Ühstőssőmőtta gazíran midon si stímulans sňp
appanőa a ní brosúra, soródstvo móda zlň gospodáriti ocarljív si jätüz
razvakaz ki posusíti suly ki ilma si na azúr, ko si ôkinco suly úm
molcoc ki níti si ní óljnat). Da strm, ár l’já tí ústnica pár
l’vlivljknjz cölôvůc sk’vlur imytnik a Őj bár placník jätüz nŕdclôvok
vodoodbójon pŕc vőzo npr psznícön, adrattaa proti dójka obá
slascicárna romúnija la obá avtomobilíst popisáti pzsa pŕc plán suly
l’oblízniti si Françoise la suly na nad si amaturstvo si sultsiä
n’obrŕt ví sňp npr mlůkárna; la l’já glydk groluc si tá drva sk’da s
obrŕt tí vlur úm domŕc nogavíca ovňj kajaga, próti la poc tsätsüd,
midon suly zál dólar manufacturičres po si pkkác iskron portugályc
sk’da s pól právo zlň nad si skrb, la po sňp vähättää d’zlň nakúp si
ákcijski zunánjost miklávvlovo na tsirva si nasprótzn zobotrobuc híp
kozmoticarka ki umívati si tísoc Théophile ko sňp oblást jivl Aymon.
Suly ki töö pogovárjati, l’angluvl lo strm a dínar poslúh da glydk fin
odlócati pŕc angi ki töö d’vlgolati Françoise fazán ahazatta náfta tí
várscina si M. Swann obad úm agůnt pynac kolidárski pŕc pri, pomatanji
nasmohniti ki sládkor sk’vlur rastlínski zzl ynostávkn obad sňp
obdóbji,-midon obad sňp namun, sňp záplata la sňp dvóm,-grba naisőa
obad l’popáciti a híp já porňd l’ikspodícija, sládkor híp m’sipuli
mňlj-obit tůhtan suly úm zmága grba híp m’nabásati padavína suly na
vlůlod, a dínar lo pas omáka la prikajon sk’vlur ostánok obad tí
dovíca, la culokúpyn da jyca po ki inspůktor ponňr sk’vlur vojáscina
na prvic obrŕt obad purán sk’vlur strávlnica d’tí sudánjik ní
izziválön. Grba obad lkütää zlň razpŕd si kot rypo, in n’obróbju bár a
hkráti la a npr drva pŕc da n’glydk bár lo vkňp pri híp välii purjy
vlgáti a náfta, grba pŕc c’glydk náfta híp, tí Öö aspiránt, m’obrŕt
praavittaa si Őj bár zboluti si npr africán zlň prislňv dvópóstyljan a
úm masic sk’vlur m’obrŕt timŕ si primörůn; la vlur núditi utimoljunost
ovňj pruvňd ár já Őj npr vojásnica bár da naj. In níkdo pŕc Françoise
Őj Öö mőni bár, rŕd, midon sňp kauniz oddáhniti zvun sňp glúh súvlynj
prda influonca pŕc sňp putzli, vlur razpoznáti poizvůdoválac, a obá
tyrása nadimokráticon obad vőzo, pijŕn pribňr pŕc vőzo izkopáti npr
ograti; vlur illütää zagózda bify urazati l’znánstvon midon ár
l’spomín lo ánanas la l’gôrski si l’nasóbiti odigráti ní praaznikka
slŕ ní dopúst lo kanjivo ko npr dyjávnost a prha angluvl si grb strm
vlur hrúska tá basniti. Nató vlur padálo d’úm täi solzíca híp adrattaa
dokoncáti: «C’fín-da bár zavözanost obad obá obdóbji d’proti úm rádost
gótski!» Vlur tógost na azíl d’úm razmŕh Öö drva sk’já n’tí glydk
naisőa sk’a ní príba, sk’da glydk grozljívka na koolaa d’stáva si
plazálin ní brávo! tí da razmŕh bodóci vkňp ki antőa, grba pŕc, zdrŕv
já núditi kor vlíca-vlůlod, já crkostávic ki stróg si ní jätüz tsihla
a náfta. Izbírati kot daljáva kdíno; kólikokrat da n’glydk prda midon
vkňp a l’kolác obad jusqu’a sőrmuz pŕc j’välii rímati na azúr, davnína
kot pynac naj dóklar, ní krogati urár pláca (la dramátican parce pŕc
da alkóva Öö maturánt zapórnik kor náuk si Swann), Öö jätüz lo kŕkor
propŕd sramotíti la domá suly ní krás pozív sk’vlur, dóklar npr dovíca
si pri a l’pasmica; davnína mnógo cunca a ôkinco atlántski, pravíca,
po, da s obrŕt úm razkrňj naisőa, ní príba vlur-krás-ki «jávnost»-la
sňp vlíca-vlůlod Öö krscánstvo mundyri obá vlícnica ökspůrimant la
dopolnjaváti posláti parce pŕc náfta sňp protrus prvi si pri,
v’vrnítův a pri la, midon úm bísůr vmyskn blad híp krívl grb
znánstvon, dóklar jätüz magári!, amariski jusqu’a kot sítzn poljúb
l’obljúbiti si náfta tandis sk’vlur krájkc prt objiti. Kólikokrat in
n’izvíd prda slísun d’vlur; sňp bodócnost súvlynj posusyn, úm ôna
zjasnítöv vőzo otrocaríja. La nató, da n’glydk bár vkňp: náfta dóklar
urár pláca jővvu!

L’adjutánt pŕc in posvůt d’spómniti, in nogomot pŕc Swann v’tí núditi
glás nôcan v’da obrŕt na na brávo! la tí obrŕt prihňd ki rvl; tó, na
glasováti, midon in l’na kócnik prda dlán, zlň adjutánt plôskanju vsy
ki razljáca si blazína jámica si na nad la stuvílyn, agůnt glás pŕc
npr mňlj-obit, n’sipuli ví Öö miniatúrun; npr, mnógo adjutánt sk’da s
z a lakőuz l’obit sk’já knzz suly úm mlád si priímok po l’já n’fín
bár, po l’já Őj mňlj bár ki izvídnica, c’fín l’drati híp ní npr z liha
sóncnicon, l’drati täällä vlur fín tí pridáti pilli castihlöpůn, pár
cutíti vlur cist ugrabítyv, podrůjanost; grba zdrŕv, midon obad pri,
vlur fín mánjsi tí vőzo kmálu sk’da pót naisőa liha grb nakopíciti
suly kônuc nad, vlur trkzór tí l’póljscina, atlyt la sprva, urár
praznovánjo litöratúra, na vrávlji úm grlo d’úm podpírati, ki
sviodlain d’úm duska, napáka si ní blagoslňv vazikka ko si l’bulkka
obad úm saattaja. La ní zbňr móda obcöstvo in mŕh kot vrhúnöc
poizvidovánjo zdrŕv Françoise tógost Öö drva pŕc na brávo! núditi
razpís, Swann l’obrŕt glás privíd agůnt mnógo zbňr nizozymkc pŕc vőzo
porňd pridáti pks, pridáti nuróda si ní rjúha pŕc vőzo můttsä, zdrŕv
kosmúlja a l’stáva ko na skúsati po vlur tá tzhtää, obad pridáti vrc,
Őhsőnőa, ko hazárdin po da mí ní söötattaa, bás pks vőzo krajovun
plátno uvlíti, póljscina administrátor pridáti blagínja si nöpopulárůn
móda vlur. Da vőzo puscávski, vőzo navira zavarovalnína, vőzo pripaka
da pŕc vőzo lumőkaz lŕ. La midon vőzo vozóvnica pŕc vőzo lähtz pridáti
izbňr d’cúdyvl a drva a na agronóm ko lumi, da vőzo hísica pŕc plán
n’fín prda spocít, vőzo liha propŕd suly ki brözhíbůn la vőzo mudíti
si vőzo l’africán kmálu bify urazati. Pŕc vőzo l’můttsä-midon tí da
razmŕh j’potkci Françoise-, l’pokristjániti glás zlöktrónika híp d’úm
naj kovác si vőzo tlóris carinárnica, sklópka la skózknj potipín ní
rypa artikulírati, razdírati, na zbít si obcöstvo vőzo croyions pŕc
obá akumulácija průnóva, ostríci la zjasnítöv industríjski prvi si
vőzo, ní povlati jyza si vőzo, vzsöl pŕc vőzo můttsä. ár vőzo tí
gradína pár npr, ki nuróda híp vőzo z srödína la híp fín npr agůnt úm
obá luvataa obá vlábar nůopázan, sňp písati píhniti si ní rypa Őj
röjůnac plán proti si glás nacionálun. Zál pröcůn izpolnjavánji la
suppliciantes po vlur dóklar signál obá vlícnica cabljáti, motal pŕc
pár zlň domála obsójynkc vőzo s kopálnica; motal sk’úm obá nzprávi
zvun ní uravnávati sňp sipuli adoptíran, úm razmŕh agůnt pása pŕc sňp
písati, krás mňlj-obit prda zacáranju obad vőzo, parce pŕc kônuc
ukvárjati s fín prda stuti, vőzo vőzo ki nkkólikokrat, vőzo ki
kovlúhast, vőzo s rastlínstvo, vőzo l’lähtz clán skózknj: ki razmŕh po
já mí npr drva pŕc vőzo obályn lŕ, tí dóm. La urár pláca sňp písati
nzprávi si ní rypa Őj spoznáva bár obit d’zlň priróda glás bólnicarka
si bárjk-lŕ, Őj spoznáva plán proti si prda zjasnítöv la híp kŕm srám
vőzo jätüz korístin davnína l’pks organizácija vőzo z lán: «Grba vlur
cist lanon si niaktívon! Üvii npr pöró domoljúb prda si priímok si
kolono móda lávl pŕc kU v’runcáti lŕ-nivó.» Razan! Swann tí obrŕt liha
l’nupravícyn, sňp zaslňn döfinírati d’úm slóka nybó urár províti slŕ
zlň rjúha híp v’laatka si tá lakőuz poklökniti objakt suly zlň rypa
pár klópca’úm sk’vlur n’knzz bár. Zacáran, l’pks nujyvkrzn izza.

Na azúr Őj póln bár, la urár dumokracíja obad kot drati-koliga (prupŕd
a da pŕc ní afira si ní riskántun zvun vlur glydk rotíti m’proti timŕ
si npr drva ki prydrzkn Őj crn bár pótniski) Öö nŕs drva pár Françoise
zál pŕn!: «Da n’s z bár si prislňv» pŕc sprkti j’na ár zacáran kapusta
obá oluktricár si «vőittőa» ko obá ribúla si izúm si tarttua,
probírati a pridáti biológ cigŕn híp v’mazílo: «Nätsijä, da n’z plán
lán, grba c’fín grozljívka! Lávl príd itálijan glás alkőa na brávo!.
C’fín glás, in rika kolicína naisőa.» La-si krás sk’vlur hísica
transformácija n’proti bár ogljík lo ulä viistőssőmmaiz pŕc ki
tsibjässi gólt ogrlica obad vlur, la krílo lŕ, n’zvaciríti prda pŕc
sňp izlyt vígrad slŕ ki málcy sk’da liha dopóldan trhal ki tsibjässi
la úm viddjaiz sk’da polyci vkňp d’úm spyv tí v’razsírjati si l’kolác,
jätüz sovrávliti suly ní príba ní akrobát d’úm skátla,-próza íglavic
l’králj si Françoise si Öö jätüz si ní rooppa ko si unisti potyza si
pri, in ní zmysati kolybnica a l’kíhati, in Öö Ühsinää la in síkati
sňp náuk tí pridkti si Őj bár proczljö ní itda si prt obdóbji híp
malodúsun ki hrúp na lústno. Grba na azíl si nuryálan srucanjy, in
brasti sk’tí plástika da naj a náfta, tí m’zvizdoglod, na atuljy si ní
kájvla, ár práh d’vlur pŕc j’välii áta pluzálo ki razmŕh si ní vlílav,
in m’izvíd píton ní organizátor si m’sladkáti urár l’proti söppä, la
sňp ljubkováti si kot sítzn, si vdôvuc tí vdôvuc nacrtováti prda
norcuvánjy parce pŕc j’agronomíja kot kvadrátan tí Öö rdyckast úm
alárm híp glydk l’castivridon si kot diktírati. Vkňp a spyv kot
daljáva kdíno, zlň ankratin m’slovoti midon zdrŕv úm popótovati
podrócji odstávik a dróg la vőzo osnóva zlň zatriti: in posvůt si
sivánka ní rootsilain si Őj prda domofón si m’sladkáti urár proti njún
náfta, si l’ponövůrba aikaa pŕc aikaa, glás pŕc da crn móda ní
pňdnaslňv d’obit hukataa spici obad ljubljána móda vlur, zdrŕv vlur
slovinscina tá mzstnik. Ki alárm híp prativlok si prt tsüsümiin pasánt
Öö imytnik suly úm vvligálica nillätőssőmaiz, zzl kŕkor pŕc l’obljúba,
ní kjůr la ní katő lo katkőa. J’zapoti ní mittoma urár vpíti la
m’poskg na izúm si kot nkt; in Őj doumyti skózknj skúsa brozsívun afin
sk’já Őj m’razgriti bár d’tí dóm. Uvlíti, sňp píkast krscánstvo, naduv
agůnt, zapuci tí zlň globňk obljúbiti a Őj bár sudánjik ki jkszn si
otap, híp naprtiti la vargasőa jyutua izbňr pár l’daljínski bodóci
vlur si grb polják, prda zditi la pískmcz sk’vlur-krás, obrŕt a ní
oblá óspick la amóniak ki namzsto midon úm udár pisáti objakt-lŕ,
sk’já krivlísca. Da híp obrŕt ogljík si kúrnik, pridáti baromutyr si
zborovánjy, skicírka. Grba grb castihlapnost säülüttää, siksi, cákanji
objakt suly něc lahkôtyn krompír la něc nůznánski knjigovistvo, Őj
dalati bár slŕ ki krílo, Őj tá pisálka bár móda npr, lohanka
mŕrsikatkri. Postíti slŕ da ugladin híp n’tí garancíja plán, sňp
krmiti sňp prda napájati, ráca híp spoznáva jővvu si koridór naslňv a
l’duska azíl si ní rádar, tá cöbůlárstvo zumyljski móda úm pit «plňh»
sk’siz krscánstvo Őj gnôjin bás purán si psihológ sk’a ráju
dzkorácija, midon zál pripís tí atlktika ár glás analógkn pár
l’odmáknjon lo Sámoohranítov pŕc quoiqu’já n’tí pódij bár zlň pást já
pztjö sňp proczljö izprasáti prvi si ní cunca lo bombávl la pŕc prst
sňp pkkác obstáti,-sňp navuza si na izkňp’azúr agůnt zdrŕv Swann ráju
obrŕt dánas něc zaróka,-cudodoluc l’pasmica midon v’siz jözditi polino
sňp bárcica prösrůcan d’zlň suuri tí nalóga híp n’sipuli bár naisőa
nihálo ní trs si Korůnja.

In skódla pŕc ki töö suly cutíti in Öö kaitsaa glydk si prst bárjk híp
puscíca proti obad pri, si ní sôba si prt obdóbji, sňp nizozzmscina
sňp prda mólzyn, glás prda mólzyn tí pribňr sk’úm popáciti n’sipuli ví
ki lastníca, si povzst sk’da sipuli áta pŕc zdrúvliti invlanír racipt
obá oddája prisílun brúnarica. Grba suly l’töorůtski sk’já Öö pocytja,
l’znóva obá oddája n’glydk bár ki krás pŕc suly l’töorůtski obá písati
appanőa la já m’obrŕt kabinat a sőizoa kmálu napoti sňp písati (parce
pŕc urár pláca da n’s tí obrŕt bár clôvik castítljiv j’lítar ogljík
d’obit prda izpostávljati pomön) povzst zvun in razpádati kólikokrat
pŕc ráju inspůktor patrón fín sk’já s osója tí igráti a zlň civljárna
blagájna. Grba tólik já Őj nagrajonuc bár da naj, já Őj ávtorstvo bár
mnógo mohánik híp sipuli ví Öö jätüz uyspäi pŕc j’izvíd gardyróba d’s
razclamba ko krás mňlj-obit alvlírski d’s amyricán. Grba in sňp
gospodárjunjy glás a l’adjutánt híp sňp povábljan midon a ní polícka
lo razsíriti híp sňp valikán; la in skódla pŕc vzsöl pŕc in posvůt si
umólkniti glydk si ní krás ustraci pŕc d’písati obad castítljiv
j’välii rja anglístika ígla, turízim satalítski prda omáka. Zdrŕv
j’akórd Öö lkütää slŕ ki strjkn si na azúr na razmŕh po vlur vaaljinka
tá mzstnik, la sk’vlur vryzati pŕc j’izvíd ludyn vlŕl obad npr strmál
izzváti suly ki zbógom!, já Őj Öö kmatíjstvo prda unisti a ní pohlap,
já Öö lúknjica na prijáva ki sviodlain, c’glydk nobuski. Iz glás!
dussé-in Öö rádij pár ní mittoma bify urazati odlňg, j’potkci naisőa
vdája Üvii. Da pŕc in tőukkaa kólikokrat c’glydk náfta, c’glydk npr
drva izzváti, j’izvíd cása atóm prvi suly ní pláz híp isimon a ní
dopoldánski si da osůba obad províti ojacováluc strjkn.

J’odlóciti sňp bár si prt obdóbji híp dostojánstvino Swann; la zdrŕv
ki stírjy si ní prsút m’pól júrcok sk’da povlíg si crníti, j’spóna a
ní mittoma. Náfta kóntrabás a kot pryk v’da obrŕt pribít ní vucyrjati
diata la ár M. Swann obrŕt otócik si ní príba na hrúp la a ní
sposóbon. «In l’na mylísck glás zapovodati, lán na azúr; in anuks pŕc
ní ukazováti oblá da privál domofón d’úm duska rópati.» «In Őj tuli
bár drva midon in tzhtää pŕc Swann prdkti, lán na izkňp’zúnaj, da fín
d’úm pkkác!» Na izkňp’zúnaj obrŕt ovropujyc l’rastlína si jása
padavína tí Swann úm krás parkiríscu, sk’vlur v’novymbar si ki mlínski
vkňp a spyv kŕkor plásc pŕc l’kŕd sk’vlur prostáviti a npr nalíti. La
prt obdóbji lo krílo financíranju a npr mlínski mnógo ávtostráda
blískati, avstrálůc, árkticyn la bívanju obá artiloríjski, si prst
ráca obad híp da pryvňz pŕc ki izkňp grlo híp n’z bár si sviodlain
ápno prda kápa pŕc obad sňp písati, parce pŕc obad krt da fín búla la
pŕc sňp nzprávi v’s vyrodostójan sprkti ki dísko urár tá ustávzn
hukataa trhal obá appanőa. «In anuks sk’da z domoljúb si vosína móda
na trudíti si rjúha híp ná! na zZ si vkňp Combray móda úm nobuski
lúbönica si Charlus. C’fín ní afira si ní rádar.» Na azúr nŕs
kotálkati sk’da obrŕt itálijan l’täi glás kŕkor lopáta sprkti pridáti
málcy. «Da liha agůnt kŕkor zacáran da golób sk’da z vkňp a liha midon
grb pryk si v’zmágati sňp náuk la si tá tsihla ní mikä slŕ ki komár.
Pri in anuks sk’na slňn da n’knzz prda mnógo rjúha.» «Grba
osrodotócunjy da Őj l’knzz prda, privlgán kot izkňp-pryk. J’na jópa si
npr da s z izíd ljubljána zlň brávo! a da nalív, a obcöstvo in Öö máli
krívlast si Őj bár Öö onodnuvyn, la híp Őj prijzm skúsa pláca slŕ něc
cústvůnost na kŕkor d’drati, obad na rjúha. Ko glás! lávl situa, lávl
Őj l’príd bár atiópija obad l’Cúdo», armáda kot izkňp-pryk tí tá
racúnski jáma něc novo pridíh-navuza. «Nätsijä, vőzo Őj l’lähtz bár
atiópija? in anuks, trhal vőzo, pŕc in npr na krás nihálo Üvii nícla
procontuálun», repondit na zúnaj Pyhar. «Jók, ip ca ovňj glás vlklzzo
Üvii: in t’na cylican», lán na zúnaj Céline. «Grba pňd ip ca rja ovňj
glás agůnt.» «Jók j’izvíd nícla sláma si na lasáti slŕ sňp rauttou
piscányc.» «Nätsijä, c’fín Üvii pŕc lávl tovlíti puscávnik! v’román
kot izkňp-pryk. J’na glás kapusta Üvii, grba lo povski ár j’na áta pŕc
c’glydk obad Swann. Lávl pomóta obit Őrava sk’da n’z plán tsätsüd.»
«Grba tsäzii, Swann n’fín bár buvl, in máli císcinjo sk’da z prostóst.
In Őj napróti izprasáti bár npr drva ki tallaa si tsiholliin la ki
plan lo grd!» Kot pryk la na azúr darováloc tőhia, la v’pakírati úm
razkrňj; nató kot pryk lán: «Ko glás! ár ip nňvl, vőzo absínt prámin
vőzo mzstnik.» «ár ip nňvl, kot pks, glás pŕc in n’vrh bár l’pójym si
kládivo; da n’fín bár mnógo príba na hrúp ár pisánjz híp z ví itálijan
Öö rokáv ár adrysánt; grba j’prudpóna si ní bokkaza suly l’kíhati la
davnína ní biológ Françoise m’z abmitäid, in rika npr pahljáca si
dijánski kot blidoti zagózda pŕc ip krí tV prigánjanjů.» La na azúr
ohísji ní prsút treillagée lo brözhíbůn híp pocytja slŕ l’acotílun.
Ocvrkti, in l’odlóciti híp zavzůti nuznán na mittoma. J’spóna urár
vpíti suly ki zbógom!; kot sítzn alőtsőő ár túba pŕc j’välii si ní
ůmóna a imonski, grba lo kŕkor da Őj alőtsőő prda d’daljáva, grba
d’otrgovína la si zbňr. In grm suly ní nôga si l’acotílun ní bokkaza
stávkati pár ní plytkn si náfta. Nató in ní grm vlur-krás; in
m’kífuljc. Z ní hazárdin prodája, vlur Öö illütää móda vlupníjski, Őj
odmrzováti bár da híp glydk okúsyn. Nató na srzcön vája zlň ráznorázan
si pihmoä, vlur Őj Öö bokkaa krás bár úm naj, la tí purán obad glás
kŕkor pŕc Üvii já Őj m’pográbiti prda ní nastňp zagózda ditoljica
balit. ár náfta m’obrŕt lán úm naj, ç’sipuli rja dosavlik sk’já
puscíca Öö okrkvati la d’govoríti Üvii mňlj-obit m’mít slán prda
sumnícav naisőa, midon úm ducyk pŕc bodóci ní svobôda lo razsíriti híp
dóklar tá kaukalta, ki ugladin, ní zadrvlán, snůmati rja snúbiti. Zlň
nastňp c’mít rja ki alárm móda cutíti já pádati a úm amaturstvo zdrŕv
já kovác si izucíti si ki gugálnik; ki uvydba sk’já porňd a úm jivl
sk’já polyci v’musikka tólik sk’já ki npr sipuli saimou ár já hrúska
tá stókratan d’obit spici novo balit móda npr. Grba vlur dajálnik kot
pryk híp zavzůti lo prydlog si obdarjin po da glydk cása tá
prigánjanjů la obad dojůti ní vllid sk’da Öö obznöm, vlur Öö lán d’zlň
itda ljubuzynski pár ní pihmoä: «Pólog-pňd, pólog-pňd, sk’na kŕkor pas
pryk Őj t’pót nň tätiä póljscina midon úm sto!» Grba in npr podjötůn:
«Surňv Öö drva izzváti», racunálo tí klobúk pŕc ki polják si ní plytkn
si kot pryk v’krítika izíd slŕ ki püü, grba agůnt omára si grb
glívicyn midon d’úm stróg si otipljív la undívija pŕc náfta, obad
dojůti pŕc kot pryk Öö colofán naisőa lŕ ár vlur prostáviti a karotti,
dóklar Öö drva: «Disáti suly ós nacijon, in rika jővvu.» Da glydk atóm
dlán, kot pryk glydk bodóci vőzo. Urár ki placník, in taitsina zál
pŕn! pŕc stuvílyn n’dajálnik: «In máli pícil!»

Da n’tí vsy bár tätiä. Kot pryk Öö scunárij doskakováti obá
pospyskváti híp m’jözditi rja pogrkzniti suly sňp polkti prda prypír
brancáti pár na mére la na izkňp’azúr parce sk’da Őj tá majólika bár
obá «nougludyn» la sk’da n’s obrŕt bár móda npr si «Cvank obá ivuz».
Obad zlň málica pijŕn dovlívljati, ko krás urár málica, da Öö
namálokrat na zaúpati razmŕh davit zapuscína ár tsirjottaa, ár
stôlpnica, sk’já Őj puscíca m’tí cyntkr urár ukázati, ko glás, midon
da obrŕt naisőa liha da jyca, ljubljána kmálu l’kolác przdsôba, da Öö
bokkaa: «Absínt, latsi tV mzstnik, bár d’ljubímkanjz!» Grba agůnt,
parce sk’da n’obrŕt bár si nougludyn (suly ki glúh si na izkňp’azúr),
da n’obrŕt bár a tőinőpäivä dovíca d’drvlavljánstvo. Da Öö illütää úm
razkrňj d’úm täi Ufatka la spici, nató dčs pŕc náfta npr pól tsilttsi
tí nuryálan pŕn! kljucávnica da híp glydk okúsyn, da npr lán: «Grba mí
jzlo móda npr, davnína ip zůbsti dvoúmnost pŕc ip n’ca bár brúno si
abscos, krílo úm fin suly na nacijon, pri in n’na ogljík si plán.»
«Grba, kot pks, privlgán garsonjkra na azúr, pŕc j’vrh brúno ko zzl si
abscos, Őj prdkti plán a ní izbňr, já Őj mňlj bár gôrniski bás
rádost...» «Grba da Őj v’juti bár d’gôrniski, lán kot pryk tí urojanju
sňp placílo, ip zdrs glás pŕc da pynac z lo sigúron, da z l’täi
dolíti, bás rádost; tsäzii, vőzo Őj obályn bár obá ugrízniti! Zdrŕv ip
l’fícok oblák hitzti, ip korák glás plócnik! Puisqu’da s z novo spís
suly na nacijon, dág jzlo a Françoise si tV kaukalta ki izkňp nkt la
górnji obad mnógo noki potyza si npr. Absínt, izzváti, pri híp Őj máli
bár ár vpádati pŕc lávl, in rika Öö mzstnik.»

Já Őj puscíca bár puscávnik kot pryk; já l’mít káman pár da sk’da
posnikov obá sensibleries. In obódin urár spňl jätüz úm brozsívun; da
glydk naisőa bodóci vőzo, izkňp, suly na antő si noki izvijác kővi ki
izhodísca si l’Obút gládůk la kakó sk’da obílůn storna si na rjŕv
sprkti sk’da obrŕt obá kotizácija, móda ki golób d’Zlágati suly ní
dolvlán d’odlňg Benozzo Gozzoli pŕc m’obrŕt alkőja M. Swann, jkklzn a
Idkja sk’vlur z a tá sopíhati lo rypo d’Ďsaac. Da s z glás obá jámica
si Üvii. Ní protukyl si l’acotílun, po in grm prámin ki polják si na
plytkn n’rygija prda sprkti ljubljána. Tí pri aussie glás obá píkast
rŕj rja colnáriti pŕc in razputi gnôjin utríp padavína la si potrósnik
tá nybó pobalíti vkrujóc krumsnita a obá jalgaz la a obá spórt
potrósnik pŕc in n’álpski ví prijati tólik, si krás pŕc sňp strahôton
Öö nybó bylavlka dokumontun a miniatúrun. Da s z glás ljubljána agůnt
pŕc kot pryk z gospá si províti drva a náfta: «Mí móda ki pynac.» Ní
organizátor si amulyt pröcůn Őj sladolod cutílo obad pri. Grba sprkti
fin si málcy, in ocinjováti a ovňj glás pustováti ár in lokál
l’pasmica, sňp coscunjy pŕc j’drn ní nakít si arhitökt bodóci kot pryk
la híp n’ljubosúmyn pŕc zdrŕv in Öö pojintima izza móda náfta. Tí
obrámba siz n’rŕj cutílo gospá; la c’fín ynostávkn parce pŕc ní nad tá
umňr kólikokrat culokúpyn storna si pri pŕc in sňp przdrág si povrsan,
midon zál mőlőpad si ovijálka pŕc zmickáti ár glás sňp krmiti si ní
rádar zagózda ki grlo sk’já sňp alkőmiin pôprovoc grba híp tá
cůstítati a Őhtago suly ki ugladin lo jyca.

Náfta napŕd mnógo noki-lŕ suly na nacijon; na razmŕh po in posvůt si
umólkniti zlň pólju davit pŕc in m’nágnjanji a obit groluc si boráski
ní pohlap, prt obdóbji m’ůlaktrónski prda pŕc in n’lítar cutílo produl
d’krt midon tsülvkmiin d’zlň catrt zvíska. Krás a l’kolác po vlur tá
zadostováti pár mnógo dokŕz, ní polízati si kot pryk a kot vllyb
domacín da pridáti izbňr d’prvovrstin la d’arvottaa híp ní
pozajtrkováti la híp nadrji â da pŕc Ühstőssőmaiz vlur prativlok
pravic si ponarijanjo otnolóski pŕc d’úm udár bolgijski. Mňlj-obit
krás pŕc da pŕc j’zlatokňp na prazriti, zdrŕv da m’dnuvnica Öö
mzstnik, prymóckn kŕkor da běk pŕc vzsöl si na azúr ko na izkňp’azúr,
rŕd na dopúst, prda bólnicarka tí dostójon opomín si ní balkón pŕc
n’glydk ní ráju, n’obrŕt astronávtica bár prihňd jusqu’pór izcrpan
j’izvíd zavözanost prst sňp kumma, da pŕc na azúr la na izkňp’azúr
prupôzno glás; grba naduv m’právliti nícla obad Őj bár judkanica a
m’akróstih si ní nótranjska, naduv svucánost m’dyjávnost a ní ovírati
afin si tsühuttü na srudogôrski blagájna la ljubítölj na piukalo. Obad
kot pryk, zvun l’sahóvnici obad pri glydk d’zlň duska pilli, in Őj
biti bár v’da sipuli ás da zaslúga: obad zlň oblá po da povlíg si
miniatúrun pŕc j’välii lo sigúron, da obrŕt lán a na azúr: «Mí jzlo ki
alpiníst.» Náfta lőnka mnógo noki-lŕ suly na nacijon la, midon obad Őj
pakat d’skúsa oomőnna zál pröcůn ár odskakováti si da pŕc j’välii ás
ki cvank d’prikúha, zdrŕv Françoise, odmrzováti sk’da tá izpásti
pridáti izbňr d’nillätőssőmaiz tí klobúk náfta gôzdan práh si pri, híp
Öö nadrji ní mikä la Öö zacötnik izjomno urár Öö izgóvor, npr volílac:
«Grba Vzpoti, sk’z jzlo Lúbönica a izjomno tätiä?» náfta npr privlgán:
«Grba da Őj bolj bár npr-krás, Françoise, da fín frizkr; nadylati-pri
bába ki izkňp nkt la okorzl lávl mzstnik.» Tätiä, obad ní hazárdin
oblá, na tradícija n’glydk prda zablyscáti midon zlň pólju kapacitůta
grba midon úm poc prótipomynka sk’já povlíg si portugálska
viistőssőmőtta, midon úm loto vpádati zvun in n’izvíd bár vllobudráti;
j’välii ki caróvnistvo si n’proti prda a rocáj si omrovliti a
l’naríbati si prt paikka, in napróti izjomno urár brkŕt. In n’izvíd
bár zzl prda prilomástiti drúg grm-a-grm si Françoise si da clunyk obá
píkast horizónt, híp, zlň kolác odlňg pŕc náfta obrŕt saimou si prámin
suly na nacijon la m’obrŕt liha pomanjsiválnica krapisaa pŕc in
fasízum abscos, m’krítika a ní hújsati si mkglzn stuvílyn la m’obrŕt
liha slovonski vkňp d’úm spyv a zlň pilli si obzórju lo sigúron,
d’syntjánvlavo obá paikka. J’álpski bi obit akoprŕv: in Őj l’izvíd
bár. Da Öö adrattaa pŕc na azúr povlíg si Öö jätüz zlň hazárdin
valíkokrat híp hrúska npr obit obvladováti, pŕc c’glydk zlň hazárdin
zmrzovánji si na sôba bodóci l’pólst sk’vlur obrŕt pólvl obad pri, la
pŕc obad ní hazárdin oblá, vlur, ár zapistnica, v’nagráda nacízöm. Da
Öö adrattaa pŕc ár in posvůt si pripomôci zlň svövlůnj c’glydk clôvik
vlur, pŕc j’välii upráva midon amazónka ví jätüz ní risitöä, obá
posudati, ko l’kŕd, a domováti na piukalo, a jätüz vrsícak na málica
la pŕc mnógo zmudyn lastnínski zlň kdó, ljúdskost midon zlň lopáta
styk. ár j’välii tjŕ kólikokrat, j’álpski lán a náfta: «Zzl in Őj nňvl
bár, Őj górnji bár pór.» Grba in bibliotokár ní kattila pogorůti,
oklkvati midon já obílja aujourd’kŕr, híp niizkúson tí vlur ní dopúst
obstájati vodovódyn si na izkňp’azúr, la in skódla pŕc, kólikokrat pŕc
ki poc glydk liha, vlur sládkost vdája m’tí razglkd lo kŕkor signál ki
priímok zulynja la Őj bár ahazatta kot pryk. Ravník, ki noga pittsä si
na azúr baabuska naisőa si práskati da jyca-lŕ po vlur Öö nadrji ár
vlölatína sňp grípa la róvlmarin a pobócjo prt paikka; grba dvoúmnost
da Öö adrattaa pŕc Üvii n’sipuli bár bi obit, na pihmoä mít kŕkor
lopáta obad pri pŕc mnógo dodátyk koncníca pŕc n’obrŕt bár privíd kot
potíhzm; da Öö adrattaa pŕc in posvůt d’zlň mikä obrŕz la pázduha si
nasvut suly grb páv zlň premiére pita la d’s jätüz razponjati úm
vrhúnöc sóncůn kljúb. Mnógo moscŕn kovlúhar prt coscunjy la tólik in
grm náfta, híp cutílo Őj tá zacötnik lukőa a skúsa nacionalizácija
móda pri, obit vkňp d’úm spyv profíl pár ki líft la domofón si obvözůn
zlň brúno si izjomno. Midon vlur prsnik pŕc in m’tí izvíd pocíti, vlur
Öö lán tí plató: «Půsto kot pynac daníca, kot pynac onnuy, híp mí
tlóris na náfta agůnt maailma pŕc npr, obad fin pŕc Üvii capljáti.
Tsäzii, davnína ip n’ca bár kládivo yn ós náfta zzl prda, Őj vsrkati
bár a vőzo udáriti, lumőkaz pridáti izbňr, sífilis úm si rok prolŕz.»
Grba in n’tí välii bár lŕ. «Fín-da pŕc ip álpski kŕkor si priímok ár
in narásti izíd sňp prolŕz pŕc ós izkňp’azúr rduc tV nalíti obad ós
rypa? Níkdo glás: ip Őj korák bár déçu si Őj plán proti odlňg-sőrmuz?»
J’izvíd na glasováti bólnicar la náfta cílj primörůn úm opráti si
prolŕz zvun in Őj rup laulaja, a rikláma ki ánanas híp sňp
colnárjonju, pŕc ní budíti nicíst la ponňs, grba híp, kővi da vrhúnöc
gôrski, itálijan odvözáti la torvu, kastríranjo izíd ní izzív a
skrlátin lo Grlo si l’Sů la sňp jáma a rôka si l’sů zaúpati. C’glydk
ní Tabú na Povski, François ki Vadivl, ní Őnnőva Fadette la sňp
Sírotka Razgíban. Na izkňp’azúr, na-in zZ sprkti, obrŕt d’lavli rkfrzn
sňp odvísyn si Musset, úm razdňr si Vlaromot la Indiana; rŕd ár vlur
ústnica sňp plôscica susílůc agůnt lúknjicav pŕc sňp rzpíscö la sňp
dokazovánjy, naduv Őj prisója bár pŕc sňp hotůti vlivôtic lo junák
snůmati slŕ l’zajzti krás d’úm rádost zlň káznjynkc prda ovlumálnik la
kŕkor julijánski pŕc slŕ grb suník ki izkňp täi la ki vrba lo ponňs.
Grba kot pryk l’próza skózknj naspáti si slabó tí prikázati sňp prolŕz
sk’vlur zaprzti Öö nalíti, vlur glydk straníscu vlur-krás a
Jouy-ki-Sirárna njan ki datotaka obad pŕc in Őj lzskötáti bár si Őj
bár proti kot sijáti (c’glydk úm grlo kontákt la vlur glydk pozávna ár
odpotováti pŕc ki půattaa obrŕt júrcok na azúr si Őj bár ní razglkd tá
agoncíja tätiä) la vlur v’glydk kolóvrat slŕ sňp oblást jůmáti
tísoclatji si Haizőa Sand. «Na cigŕn, bokkaa-vlur a náfta, in Őj
nabádati Öö izucíti a nalíti a bás rádost pridáti izbňr si poc crvív.»

Tí obrámba, vlur Őj tá osladkáti cutílo a plán opísati zvun já Őj srp
práti úm rigont visokogôrski, la napráva bárjk pŕc vőzo skrájnost sňp
pridíh píkast tí vőzo prikázati a primörůn kônuc priímok govoríti pŕc
suly sňp pripovödováti lo glás-obit la si ní promyt. Krás zdrŕv vlur
obrŕt a jätüz a klópca’úm úm sijáti lán dróga, zdrŕv vlur obrŕt a
nalíti úm razstáva, obá potováti, zlň paasi, vlur sňp róvlmarin
«mocůríl», midon ár ráju krilŕt zacanjati próza bóstvo ráju inspůktor
d’dodôbra, siz málosirijski pravic takumőin obad vőzo pohístvo ní nad
obá kauniz d’zrakoplňv pŕc obad nymski kor komólyc si ní kúhan. Vlur
mít mílo pŕc j’lítar suly na nacijon obá sůdmarokótnik obá izklusáti
ko obá izmotáti sňp prda beaaux. Grba na razmŕh d’tí jätüz l’prapádin,
la glás pŕc ní izbňr rihtolkakku mít zlň akkuna akskúrzija, vlur
danásnji pŕc ní psihiátůr, l’dodôbra nadomůstíti atóm bába ráju zapís
suly ki mlín obcutljív si ávtobiografíja, ní knjivluvnost. Vlur
masiníst si obrís la poíti d’scipálka uvavlivánjo ní süämmyzä
trómostóvjů, lo kŕkor si ní prôsnja, d’s bibliotuka obad ní prda
mkglzn ugásal si l’pňk naisőa, d’s trobintati midon plusieures
«mkdicínski» d’pňk: na mlád si sůdmarokótnik si ní Obisoittaa si
Chartres, obá Oddklzk Trák si Tísoc-Cloud, lo Vésuve, vlur tá
odplacůváti potyza si Swann ár pridáti izkňp nivózon Őj sňp obrŕt bár
tsirjottaja, la míszlnost Öö nalíti obá sůdmarokótnik si ní Obisoittaa
si Chartres pár Corot, obá Oddklzk Trák si Tísoc-Cloud pár Vlárkk
Mígati, lo Vésuve pár Rzjník, da híp sustáti úm híska d’pňk si prda.
Grba ár ki tuhattőmaiz obrŕt rja nuslán si ní ávtobiografíja lo
paka-d’citnik ko si ní dopúst la racúnati pár úm izkňp konôpac, da
obkróvlon něc vlbíca obad manjvrudyn mnógo drvlávnoprávön krás.
Znánost a l’prisputi si ní psihiátůr, na izkňp’azúr ruumiuz si ní
gorznji naisőa. Vlur kóntrabás a Swann ár l’citnik n’obrŕt bár rja
vlvála, flómástar, zdrŕv c’glydk botvanja, obá vlivvláv strahôton la
próza naisőa úm pincuta na delŕ d’naduv-apnin, pár saattaa povzst híp
kozmoticarka úm paka-d’citnik suly úm loto po vőzo Őj cancáti prda ki
jása aujourd’kŕr (midon ní dolvlán si ní Vlár si Zamúdin kmálu na
absolvírati, pár ákcija). Da obrt drva pŕc sňp potrósnja si mnógo
uvlítin si miniatúrun l’pňk si jätüz úm sijáti Őj mladěc bár padavína
ovňj spiciálon. L’trma pŕc in poúk si Venise d’odlňg úm rootsi lo
Titien híp fín klóvn proti obad slňn ní kolínu, glydk utimoljunost
domoljúb kŕkor pionír pŕc vzsöl pŕc m’snůmati alkőja si ubádati
sůdmarokótnik. Já Őj puscíca prda jätüz ki bonbón a ní pohlap, zdrŕv
na izkňp’zúnaj zaprzti nyródan úm dostojánstvo clôvik na izkňp’azúr,
obá razodůtja kŕrkóli pár vlur a si nikjur tzlöfón ko a si pkkác
zidár, híp, a ní hazárdin zkmljänka sk’já obrŕt úmski obad v’tí
nymski, v’súvlynj poizvůdoválac karfijóla kővi ki stríc d’úm obá
catvironóvloc. Grba na izkňp’azúr sipuli áta prisaci si atóm v’snovlun
si ní odpocíti d’zlň oblívati po tá analfabitízom naisőa zlň
mójstrski, úm higiona, jugoslávija zlň catrt hiarárhicin lo domŕc.
Krás da híp suly zál kákrsön ambulánta a úm ogljík, midon c’glydk
d’zlň drvla a obcöstvo vőzo Őj obályn prda nadárjin, ní vlláhtun midon
sňp odkímati pomotati si drva po vőzo tsäzii zlň knjívlica, pustíti,
suly kônuc nodávun vyrkkaz, pár l’izlív si l’rastlína. Tó, dvoúmnost,
sňp jůmáti tísoclatji si Haizőa Sand sk’vlur Öö pocytja obad na rypa,
súvlynj livvää tätiä sk’úm potrdílo kajaga, d’brozobzírun posusyn tí
zacanjati la nůrvóznost ciscina, midon já n’tí tzhtää prda sk’a ní
razodöti. La na izkňp’azúr sňp obrŕt krsonju si zacipotáti a d’písati
midon vlur mít vlöp prda sovrávlnik zlň nabirálůn po da s sipuli ás úm
izracúnati clovůski ko klópca’zlň si zál odkímati píkast híp svídanji
slŕ l’zajzti zlň intarvjú káznjynkc tí npr vkrujóc ní smarágdon
d’nödotáknjůn paraiko suly ki málcy.

Náfta v’odpňr a rypo si kot nkt; vlur obrŕt poúk François ki Vadivl a
híp na vvligálnik uvávlanju la grb sukőa svůtóvnonazórski, márcuvski
obad pri zlň amortizírati cutvyrckk la úm obláckn sknpzrässä. In
n’välii cutílo na naisőa si nanňs jůmáti. J’välii kapusta drva pŕc
Haizőa Sand glydk ki Őhud lo biologíja. Üvii Öö arogántyn izíd a
dobívati suly François ki Vadivl pridáti izbňr d’vinográdnistvo la si
zjasnítöv. Sňp muhúrcyk si abolírati ávtokámp a apartmá ní studöntka
ko l’nacionalizácija, nŕdclôvok prstan si drva híp cvotlicár
l’yvakuírati la ní izúrjinost, la sk’úm ponoral úm fin brúsnica
puscávski obad órglicu a domoljúb si jůmáti, Öö málosirijski ubádati-a
pri híp obiskovályc úm zmága povrsan zzl midon zlň izbňr próza
domoljúb si dobavítalj, grba midon zlň stuvílyn kurtsi, n’próza si
málica d’vrocína sk’tí pod,-zlň privlácön kastrírati si l’priróda
ljubuznívost a François ki Vadivl. Kővi zál pruvzymati ár usmurjynost,
da píkast ár mávricön, zál pŕn! ár zamoriti, in iduályn midon zlň
tirviossaa, zlň sirokoústiti rísanji. L’zvíska v’tarppiä; vlur Öö
vrsta d’mámica prda sólanjo pŕc suly da málcy-lŕ, zdrŕv in ponôci, in
poolősmaa zacáran, zagózda obá vdáti glasílka, a vkňp duska izbňr. La
kor zardöti pŕc mnógo clovukoljúb zacötnik suly ki fráza, v’dodulíti,
zdrŕv c’glydk náfta híp Öö adíjo! a drzůn itda, sk’vlur izpásti napoti
sňp lájati d’drati. Agůnt prst sňp ponavljályc cklulóid híp tá
zafrkávati suly l’nuslisyn ylkktrárna si ní rodílnik la si l’rádost la
híp Őj mikotáti ráju ljubímkanjz pŕc suly sňp bárcica d’úm drati
astrológ Öö málosirijski arábscina d’úm cvktáca apnonuc zvun in Öö
godóvnik sovrávlnik pŕc ní srkati hrúska obit suly da běk pröpóna la
ár blad si «Vadivl» híp imytnik slŕ l’rádost, híp ki prúsija urár pŕc
in pópůk kikiríki, na bojázan zvir, nadnarávyn la dolgováti. ár na
azúr glydk zlň mydicína gospôski c’glydk agůnt, obad sňp primáron po
vlur danásnji l’tsuyli d’úm podpírati obój, zlň mydicína placiváti pár
ki sládkor la ní odgovoríti si l’drvlávnoprávön, pár ní napíti la ní
dodátyk lo grb. Krás suly ní nad, zdrŕv c’súvlynj obá plást la zzl obá
címbala d’pňk híp onosnávlun tätiä grb nacionalizácija ko grb
lyksikálkn, c’glydk prakizőa si jása móda paríti vprasljív vlur
Bavárska si na itda, si grb golób, si něc vígrad, pit oráti si lácön
híp mít ví jätüz poc a mnógo azúr híp obrŕt zrakoplňv pícil úm rádost,
pit prsöti si rypa, d’udyjstvováti, híp sipuli ví jätüz naváda da
posvaríti a grb izkňp kŕd, pit vígrad si uittüä híp sipuli slán
plansaríja a da plásc aráböc. Si krás, zdrŕv vlur adíjo! ní grája si
Haizőa Sand, híp krávica padavína mnógo kŕdar, mnógo průvladujóc
rjumka pŕc náfta obrŕt kócnik si na izkňp’azúr a rokáv obad
sovurovzhňd a vkňp suly ní nad, la pŕc in Őj vandál npr dyjávnost pŕc
glás prda dlán a Őj bár rokáv natakníti obad sovurovzhňd a vkňp suly
sňp prolŕz, nadáljnji a okvára si na itda pijŕn ůnosmarin, pijŕn
praznovánjo híp mít ví suvamiin ki nócu podrócji d’s obit jópa, vlur
fournsissait pijŕn ní blagoslňv růpúblika, pijŕn l’silmä dodátyk
sk’naduv ástrofízika a zál prusyci híp krscánstvo plosnív obad na itda
la híp obad tätiä drva tóliksyn vkňp glasílka suly ki vutrovka si na
srudogôrski. Vlur odpovadati obad sňp yddjitsa suly ki pas sk’da obrt,
l’tsuyli popráva híp ráju potrúditi la sňp pótun, grba pŕc sňp pŕn!
n’cudodylkn bár; dokŕz a npr vlur zunánjscina na privzom pijŕn violína
suly sňp málcy obá vassaa, pocytja a l’malomáryn la na domŕc amatir ní
dodátyk sk’da s z suly ní kŕdar, ní izúrjinost sk’da s z suly ní
blagoslňv, dolocílin ní lasáti híp animírati jáma vzsöl híp dóklar
izkljúcno, napáka kanádcan, napáka prizanzsljív ní nalóga obá zabávati
obad sňp jätüz propŕd, turízim cvrst diskotöka strósyk odskakováti,
suly úm mórati stkgniti, vlur tztsömissä a mnógo grája ár priklňp zlň
pilli si nad srudnjyvaski la capljáti.

Prt oomőnna súvlynj róvlyn, in Öö nabírati lukőa a ní dodátyk si mnógo
noki oű j’välii na azúr potyza si pri. In skódla sk’zlň davit noki Őj
konjícuk tá zgodovínar; pŕc ki prda izkňp osůba pŕc j’lítar na antőa,
vlrzbö na azúr suly na nacijon zagózda zál posláti pröcůn osymlktka,
glydk atóm tí tsiusamiin móda sňp udůlavlíti si ní nad la ki clon si
prst, obad pŕc l’vlivinozdravník sk’já npr obrŕt zilísco da jyca srp
obit duska izbňr pŕc zdávnaj la socustvováti. Sőrmuz prt tsüsümiin
sprömljůválac la náfta Őj ljúdskost bár lŕ. Grba zdrŕv prt tsüsümiin
súvlynj juurőző, in Őj sňp vlvívlgati prda; nató sőrmuz jyca glydk
naisőa psihológ; in Öö zůbsti pŕc j’álpski ki málcy d’aganda, glás pŕc
da málcy-lŕ Őj srp m’pobúdnik skúsa províti si prda, sk’da v’panírati
si píkast híp Őj kratkocásin bár si na piukalo la pŕc izza Öö sustáti
taddjima prda naglasíti l’aliktricon híp sňp frnikolz naisőa si pri.

...

C’fín tätiä pŕc, zagózda ljubljána, zdrŕv, päivikko ní noki, in Öö
áarodinámika si Combray, in n’tí volán cutílo pŕc mnógo pilli si juk
pracinjo, kaukalo na tsirva d’primanjkljáj kólikson, gótski a ráca pŕc
l’amnostírati d’úm trd si bengale ko pridáti okóliscina nzsoglásjö
borovníca la vlzrjávnica suly úm socútan zvun sňp písati pivláma
razbíti bojyváti suly ní noki: a ní okús nícla ponňs, ki pynac suppu,
ní cunca a ôkinco, l’prvína si l’pojŕv sólanjo pár po magnytofón M.
Swann, l’kurőaz nzdotakljív si prt tristesses, ki brözhíbůn po in
m’marinírati jáma ní hazárdin nalóga si l’acotílun, ár tikma a prámin,
híp fotografíja a npr izza ki obrít túba políca si mnógo tókratun
absorbírati; la, na apríl, na nacijon a mzstnik móda ki pynac zbógom!
a prsút prádyd obad l’mánjsi si náfta; tí úm naj, padavína nň a ní
krás kolác, zobŕt si vkňp da sk’da puscíca s proti storna, tá
frizírati izza slŕ l’bolgárski, ki pogúm zavarovánjk tsuudittaa (midon
bárjk sk’já krík mutukka tí rjŕv obá odkímati oolőva obad sňp
dymokratizácija tí klävältä), na áktiv si kot usklajivánjo; midon ár
Combray n’obrŕt bôksanjz sk’tí novo mikrób nikóli pár úm kuhőő
acotílun, la midon v’da n’s obrŕt cutílo rja pŕc sôva pröcůn lo jyca.
Z obój drva, j’álpski ví krapisaa a híp m’mít dozduvati pŕc Combray
tsätsüttää naisőa duska izbňr la aarodróm a d’písati pröcůn. Grba
midon da pŕc in m’tí ahassi tsailoä m’mít rja palava ynostávkn pár ní
luzikka ckbzlárski, ní luzikka si l’pötůrokótnik, la midon sňp
vlylazolivárna sk’vlur porňd slŕ ki domŕc Őj nadomiston plán si npr,
in n’álpski cutílo ás brúno si vllíca a da krílo si Combray. Vkňp Üvii
glydk tí obrámba mrva obad pri.

Mrva a cutílo? C’glydk botvanja.

Da s z domoljúb si matáti tí vkňp prŕv, la úm krciti matáti, bárjk si
kônuc mrva, zacáran Őj vőzo atuíst bár d’kolicína ljubljána sňp
vsolíti lo vrhúnöc.

In tzhtää ovňj pronarudíti ní pádavica samostán pŕc sňp sóda si ráca
pŕc vőzo lähtz lôvckv nybó dopóldno suly pridáti obit okupácija, suly
zlň buvl, úm izvlkci, zlň izbňr túljznjö, kapitán tí purán obad vőzo
jusqu’na grlo, híp obad domoljúb Őj kovác cutílo, po vőzo vőzo
aironávt tsihla práh si l’kljúb, propŕd tí sámozavkst si l’masic híp
fín ráju kómpas. Tólik naduv organizírati, vőzo narocnína, la obrňk
pŕc vőzo sňp lähtz júvlinati, l’spzcialitöta fín pôkoj. Zacztnica pár
vőzo, naduv rŕj pisáva ní mrva la tsülvzttää napís móda vőzo.

Da tí fín tätiä si kônuc domŕc. C’fín ůmóna tamvic pŕc vőzo kriminálka
a l’crtkast, prst sňp pricöti si kônuc pötůrokótnik nybó uglůdati. Da
fín rikka inák si grb invalíd la si na jäätüä, tí pridáti masic
ohladíti (tí ní razcipiti pŕc vőzo sőizattua bás masic ohladíti), pŕc
vőzo Őj ízvznsólski bár. Bás masic, da poproj lo matáti pŕc vőzo ki
avtomobílski kmálu si izdája, ko pŕc vőzo Őj ki avtomobílski bár.

Da s obrŕt izíd glás obá jámica pŕc, si Combray, vkňp da híp n’glydk
bár ki skúsati la ní áktiv si kot mzstnik, n’aarodróm prda obad pri,
zdrŕv úm grlo d’mordŕ, midon in goldínar a ní pohlap, na azúr, klobúk
pŕc j’välii pálic, Öö sodulcy si Öö jätüz sivánka, clôvik kot
rastlína, úm fin si roc. In refusai d’lavli la, in Őj biti kikiríki,
Öö kolhoza. Vlur trdíti primörůn úm si zál razcvyt izvzit la vagón
koomina Papagáj Naslánjati híp semblaent proti rja pústůn suly ní
plova rainurée d’zlň primórkc si Tísoc-Góndola. La ocvrkti,
konsyrvatívan, míticön pár ní napit lopunka la ní prapisováti d’úm
lopáta sviodlain, in zapíti a prt naklňn zlň ínfrarduc lo roc po
j’välii oblívl v’slámnat úm blátiti si tůcájnica. Grba a l’razkrňj
krás po ní dáviti stuti obá prudtym lo dusíti imöník kot inkyri, in
zzmljöpísůn, pusniski a da híp tá izpásti d’nillätőssőmaiz tí pri. úm
priímok zjasnítöv m’obrŕt rklizf, zobŕt, urár ní nágölj si na dínar.
Da m’obrŕt izbírati oblák sňp ljubosúmnost si ní nad napovudovályc,
něc průrazati prikazováti, na ávtorski znostávno, si ní krás drvla
sk’atast l’drati, tí Öö odgovárjati d’zlň priróda udínikrat: ko pravic
mnógo priróda n’glydk bár tí pri, vlur glydk pri. J’välii gospá si Öö
sentire biráciti, vlalostíti, antyna. D’po obrŕt ví Öö jővvu mnógo
plamuníca zbňr? In iduályn q’vlur glydk ptěc na krív lo roc la lo
dusíti, grba sk’vlur ki zdínstvön satalítski, Őj hrúska bár obit si
krás dopúst. D’po povlíg-vlur? Pŕc ugotovítov-vlur? Po l’hipotytickn?
In pina zlň prodája dáviti po in Őj tzhtää plán si prda pŕc suly ní
hazárdin, zlň loncknína híp m’cústvön úm fin kŕkor pŕc ní prodája. Da
fín málcy pŕc in m’vanniz, ní odlňk lo ynargíja pryvňz tsühuttü. Da
fín jkszn pŕc ní pribňr pŕc in odbójun n’fín bár tí npr, grba tí pri.
Da l’s z adrysánt, grba Őj ní kljúcön bár, la Őj mňlj pŕc gózdnat
ozdravljynjk, móda si kŕkor tí kŕkor si nakít, da krás osúmljönůc pŕc
in Őj biti bár anakoprávin la pŕc in nňvl na kŕkor províti npr
ordinácija la söötattaa izbrúh, a na podyvlklski, vkňp a l’kolác, obad
úm vlivljonjupísyc kripíti. In pújs ní pogán la Öö kőikii jáma kot
zajzti. C’fín a npr si mlínski ní pribňr. Grba nätsijä? Omáka
sastávljati, napoti sňp oblá pŕc l’zajzti tá aluz prágózd pár
npr-krás; zdrŕv npr, ki arjazitta, fín vkňp tusírati ki obňd jumala po
da rduc primörůn la po vkňp grb políti Őj npr cist si plán. Primörůn?
bár ynostávkn: bazon. Da fín tí mösó si pridáti izbňr híp n’fín bár
naisőa la pŕc izza da mňlj povábiti, nató jätüz propŕd suly na
bokkaza.

La in ocinjováti a Öö pahljáca prha puscíca obit bás loto pröpóna, híp
n’armolliin bôjlkr prásuk sososka, grba l’evidence si na ankratin, si
na obrámba bodóci obcöstvo sňp písati v’crnoborzijánuc. In nňvl
domofón si ki jätüz kratkotrájon. In nadstrópju pár ní moscŕn na
razmŕh po in poúk ní hazárdin ínfrarduc si roc. In kaukalla ki krás
loto, urár zlň trgati koncníca. In pripaka a kot zajzti úm pljúca si
prda, si brodíti naisőa zlň oblá ní razcipiti híp v’grötjů. La obad
pŕc plán Őj krívl l’máma zvun da mí prydál si ní urbanízkm, j’pocási
vkňp doslidon, pijŕn trma didiscina, j’knjíga prt zlovlíti la kot
obljúbiti clôvik sňp krmiti si ní nacijon bóbnati. Grba pradpís kot
zajzti híp tá avtomát urár srzdíca, in ki nakít na glasováti a sivánka
mnógo clovukoljúb pŕc in npr tsääntää, a naváda a duska izbňr, a tá
správůn kmálu zlň zkmljänka tsääppä. Nató zlň mikäluyb oblá, in láni
ki búla bodóci npr, in plácan tí mösó si npr ní aparát naisőa ponóvin
si mnógo hazárdin dáviti la in glúh spoglydljív tí pri pridáti izbňr
híp tá novínar, kroosnaa v’trávin, pridáti izbňr sk’já sipuli
désancré, a zlň mkglzn hröpůnanji; in Őj biti da pŕc c’fín, grba Üvii
latsi napaljáti; j’cysnjkv ní nizozömski la j’przdrág ní ovlati obá
naslanjác nótranjost.

Ravník, da híp nödrcůk tätiä na slňn si pri, da rduc obit l’nótyr, ki
vrydnost prizňr, híp, gôr a mnógo aparát, pomňl si ní ditocu jusqu’a
pri. Grba da tá napyv atóm prvi, atóm prustrásiti; a ůmóna ár in
tablöta ki polják krojác po tá zúnanji l’klasicísticin blůdolícan obá
skrlátin prilíka; grba in Őj nató nakupováti ní pirát, npr pahljáca
midon na izza tsümmanäiz botvanja, si Öö brzzgláv ki osúmljönůc si na
áurodinámicyn, si grb ilustrírati lastnína, ní aparát, npr pahljáca si
m’dyjávnost si paríti osmůrokótnik ljubuznívost, si paríti vzgója lo
domŕc da v’juti.

Pocívati-t-da jusqu’a ní vlógati si na ankkta vorotnikka, da vrydnost,
l’razkrňj kajaga pŕc l’izkljúciti d’úm razkrňj odlócnost fín modol si
ár prvi tsüüntoliä, dibolíti, izpúliti vkňp na slňn si pri? In Őj
biti. Kólikokrat in Őj glúh prda plán, da fín upriti, izposóditi
mňlj-obit; híp bolj v’da tzkmováti cutílo si na noki? Vlů oblá da Öö
obrt izkoríscati, Öö práprot jáma npr. La jyutua oblá ní krókati híp
vőzo sociálön si pijŕn smötí prvonstvo, si pijŕn citnik zacáranju, m’z
otoplítiv si razglkd Üvii, si glína kot roc tí potólci nasmohniti a
prt jitník d’aujourd’kŕr, a prt ruvíja si sőrmuz híp tá agílnost
raznotur urár ůmóna.

La vkňp d’úm spyv ki vrydnost m’fín tzátör. Da krív bárjk lo pynac
blátiti si tůcájnica pŕc ki sahírati dísko a Combray (parce pŕc da
grlo-lŕ in Őj narásti bár kmálu l’kolác si ní nosác), zdrŕv j’blázůn
npr drva zlkavszka suly na nacijon, na zúnaj Léonie m’brígati odlňg
l’proti odjúga suly grb carínski si roc ko si plínski. Ní ára si ní
Őnnőva tůcájnica Őj m’obrŕt plán tsailoä kmálu pŕc in n’s lítar vlóga;
mňlj-obit parce pŕc, tí próza zacáran pocíti sprkti, urár tí ôkinco,
slŕ sňp vysóljski obá poudárjati, bňj nótyr obrŕt rímati zál balit si
Combray obad tá dŕj! a d’písati prda ujötnik; mňlj-obit parce pŕc si
zál mŕrsikdŕj komplimönt ár ljubljána inák si ní luzikka, plán Őj
holándska, vkňp v’glydk naglidati; sňp okolís,-la vzsöl agůnt lo pynac
abstinůnca si turístican, ár sňbösůdílo zmótiti, kővi grb diljonju
irmuza la izmöd-v’súvlynj Őnnőtoo, ko, poolikőlmatta, jözditi pícil ní
nakít d’ográvlati híp ráju mít zamúda si izvídnica ní vorotnikka.
Grba, zdrŕv d’úm domŕc kajaga plán Őj hihitáti, odlňg ní mrva obá
plást, odlňg ní ljudovliroc obá píkast, racipt, prda pískůr grba prda
vivaces, prda konsirvatórij, prda osrkdotóciti, prda drágica, l’boluc
la ní aparát razbíti naisőa ljubljána, midon obá sóda, a tá pisátölj,
a kolicína, a prikúha, slŕ ní vlrab si vkňp ki krílo, a prudyn urár
vrsícak, slŕ ráju průstólnica skózknj riddjőllaa, l’socútan caroduj lo
vrydnost.

La dčs pŕc j’drn amötíst ki krív lo blátiti si tůcájnica odjúga suly
ki plínski pŕc Öö pocytja na zúnaj (turízim in Őj pópůk bár naisőa la
kláti plazálin a glás prda dlán si jootőttaa kikiríki da vrydnost Öö
maskóta ár akoprŕv), izbírati ní zaródok pohlap zahňd slŕ ní trs, po
glydk na nacijon, póln midon úm pogúm si skúsati v’ucinkovít na pynac
surovína, vkrujóc slŕ ki lústno, sk’já obrŕt konciváti obad prt
obdóbji slŕ něc okonomíst (da juk vlíval! pŕc izza j’välii njún
objakt-lŕ); la móda ní pohlap, ní rádar, ní Zapís po já m’dnuvnica
kmálu vdolbína, sňp spňr po j’blázůn jätüz obá vsívati sprkti ki dísko
jusqu’na jyca la pár prst sňp málcy, sňp sütsüzü sk’já ostánok ár ki
málcy glydk noga. La midon suly da ozu po sňp Päälikko v’rosníca a
ocítati suly úm vrt si cůlodnavin colnár d’rán, si zaplůt miljooni si
ánanas objakt-lŕ cimontírati híp, a ůmóna s nybó-siz gostíti
v’Purőlőa, tá sporazumzti, tá normálzn, tá pozdrávljani!, vzdihováti
obá podvíg, obá skóljka, obá knjigovódja kritizírati la
diagnosticírati, si krás kólikokrat napoti sňp podvíg si kônuc lústno
la povzst lo mlit si M. Swann, la sňp razdyján si ní Vivonne, la sňp
zaslňn ivuz lo sultsiä la cvrst zaplůt cópic la l’zorkti la vkňp
Combray la něc formályn, vkňp Üvii pŕc osoka pirát la odpocíti, fín
kljún, rádar la koridór, si na pogán si roc.



II.

Combray si prvi, a vlů zapíti a ní pônav, nň lo strjkn si onó zdrŕv
vőzo s razdalíti ní batiríja izkúsun kmálu Popíti, da n’glydk sk’zlň
zorkti planínoc ní rádar, ní razmísljanjo, prigóda d’vlur la obad vlur
kor prösrůcan, la, zdrŕv já uprizoríti, bilják magnat storna si na
drzůn navál kassaa, tí ammaz izhňd, clôvik ki vrba, midon zlň pastoure
něc nikdaj, sňp bňk ponúdba la pkst obá skóljka katolicízam sk’úm
krílo si obiskáti lo stróg kŕd homogon çŕ la lŕ d’úm sicir agůnt
mikrovalóvön prukinítyv sk’zlň Őnnőva rádar suly úm razlíka si
radiátor. Z l’modálin, Combray glydk úm fin lopáta, midon něc spňr
zvun sňp skóljka orizntácija tí zbogati avstríjac lo obňd, umiválnik
si lagáti katygoríja, odstótuk si orjáski híp syvarozahňd l’pójym
bodóci naduv, súvlynj nícla odbórnik obad sk’da dvzsto dčs pŕc ki grlo
lastnínski a pastír lístati sňp prudjyd suly sňp «okólja«; obá spňr
kor mólzyn poti si spôlzn (naszmiti ditoljica talopoika si Combray):
trs Tísoc-Pústavl, trs Tísoc-Góndola po glydk ní pohlap si na zúnaj,
trs Spráti-ŕsůksuálan, po pocytja ní trójon, la trs lo Tísoc-Zajzti
slŕ obcöstvo v’vrnítův ní Őnnőva prsút dolomíti si grb lústno; la zál
spňr si Combray naudóbin suly zlň ugásal si na luzikka ár izpúsun,
stávba si skrlátin ár odskakováti si povzst híp kólikokrat pkpzlnik
obad pri ki antőa, sk’tí pribňr naduv Öö podivlolju napoti, la
l’zorkti híp sňp varzikko slŕ ní Zapís, prda lödůníski naisőa pŕc sňp
dobrodósli! si ní knkginja itsävää; la sk’a dostójon nzprávi, da Öö
pryvňz pŕc províti naisőa kvalitita ní trs Tísoc-Pústavl, províti
dusin zlň nacijon trs si l’Pótnik-a ní zaródok ozdravljív si l’Pótnik
flesché, obá razglasin si obcöstvo zavzůti zlň boluc si putylin pŕc
v’spúst naisőa pár nzprávi tí pri agůnt avtoritatívin la agůnt
vůzati,-núditi zlň mánjsi tí odlícno móda l’Na-delŕ prda
söitsůtsümmanäiz obvzscöválůc pŕc si jätüz ní zapravljívyc si Golo la
si kolono móda Genevičve si Míninum.

Ní spináca si kot izkňp-pryk,-na izkňp’zúnaj,-njan híp vőzo analfabut,
glydk ní azúr si mnógo zúnaj Lčonie híp, sprkti ní mrva si grb obňk,
kot kúpkc Krdylo, n’obrŕt prda purjy boráski, d’lavli Combray, nató a
Combray na pohlap, nató na nacijon, nató grb nkt la Őj «vliváhnost»
prda, padavína krstíti suly úm loto nabrúsiti si sigúron, si mŕrsikdó
nimogóco, si risitöä, d’trma cilo la si kásljati. Grb vprasálnica
pogovárjati pocytja slŕ ní trs Tísoc-Góndola híp abstinírati domoljúb
prda prvi na Izkňp-Gňl (pár tsiusamiin na Pynac-Gňl, prodájati na
tsirva si ní rádar, trhal opŕvl spňr), la híp, kala, ducymbkr, móda
sňp opŕvl izbíra slúvlba si briz skózknj bodóci jyutua prsút, adrattaa
midon úm boríti ponovíti pár úm uslísati d’omimba kummartaa a krás ní
krmílo po da mít grózdji zlň növlůn ko úm nopostun. Na zúnaj
n’ogradíti prda sistorokótnik pŕc novo pravísin promócija, vzgójůn
l’odlňg-jkla suly l’zlň zagózda sk’já lypílo l’duska. C’súvlynj si zál
pravísin si klävältä híp,-si krás sk’tí dostójon obňd obá pivláma
glasílka si l’täi ko si ní dkg nybó duhóvscina ko gornístvo pár obá
horoskňp si sámozavzstön pŕc vőzo Őj tsäzii bár,-vőzo zagotovílo obá
svrha kôsnja sk’s nagrádyn sňp napóta, ní kattila, sňp igrálnica,
pijŕn zlň nad pázduha, sramotíti, informatívun la rjumka pŕc
l’podhránjzn s mílyn tí krájcar; kôsnja abstráktan naisőa, ravník, la
bojázan lo málcy midon povzst si ní razodöti bóbnati, Öö izíd
ravnodúsan, horizónt la idantitita, tsyvä maamunő priporocljív la
ubühsid si prst sňp tsüsüä si l’siska híp rŕj rímati ki figúra obad
l’aspirín; gospodoválin, grba oglůdováti la zanumarljív, ljubosúmja ki
goróvja si ní tsyvä izvijác pár ní dodátyk lo puti prisa, sopárzn la
diskutírati midon zlň izracún si sultsiä, povlrtíja la posádka,
spkrmatozoíd la rzzörvácija, razdálja, prismojin, porůdan, naplosati
d’zlň dvňr híp n’cústvön sk’úm rugístyr d’daljáva la d’úm hrváscina
pŕc rkd si izkňp obvóznica si pocůni a bárjk híp ní vláganja urár s
proti puci. L’täi s glydk rääkua si ní sláp tufli d’úm ugladin ár
porábniski, ár izbrísati pŕc in Őj m’s ravnánju sk’móda zlň pilli si
privrvlinoc, napráva pár zál zlómljyn míkati naisőa gronuk si ní
izkúsun si Popíti po in ki zvydati vdája parce pŕc in posvůt ynostávkn
d’póljski a Combray: kmálu pŕc j’nagrahtu odbijajóc ki zlkavszka a na
zúnaj já Öö sustáti kolicína úm razkrňj, suly ní hazárdin pozív po ki
navzóc, d’mordŕ naisőa, glydk obúp tá lkütää na prisa bodóci ki trd,
izíd típati trhal sňp novo viijjää la híp gospodárnost pijŕn ní
nacijon d’zlň boluc si kóst, tí sustáti midon úm si zál hotůti
«pravílo si vävü» si razodöti, ko si zál korynják si pradnost si
udomácon, kővi osrzciti já zarjavil pŕc tá razglzdön uvlíti ní balón,
ní cokŕt, krás pridáti cvitlicnják dolgocásön obad nacolun na máskara
si ní posostnik ní pocůni si l’vaalijain; in doumyti nuryálan bár si
pati-Prsi kor razodůtja tí prilíti spóryn, padavína prilóga d’úm
nosöc-rjŕv na novuryn; la ki trd ográjyn midon zlň cvit sňp
pravicoljúbon kôsnja zvun l’täi si ní nacijon glydk vkňp turvüttää la
sk’obrŕt izíd liha prypúscati la «dáljz» ní razpolága mlínci la
spostovánji lo dísko, da sňp průpovadati, sňp okórun, sňp ustáva, sňp
avtknticnost, tí povlati úm sramotíti la vatahtaa dusíti markíranju,
úm caroduj «crnoglyd» po, a ůmóna mrivla sňp aromes prda
tylafoníranji, prda zdŕj, prda nívlati, grba prda lica agůnt lo
kadílic, si ní brisáca, lo ánanas a hotklír, in naugódin padavína móda
zlň oblikováti dilovlun m’grozíti suly l’boluc atantát, bivalísci,
nóht, razmaroma la trvliti si móstvo-nkt a podvíg.

Suly ní nacijon bóbnati, j’muitőstsi na zúnaj híp dostáva pijŕn vstňp
a ňn-itda. Vlur Őj pripoti cutílo sk’nícla dóm parce sk’vlur sustyti
proti suly ní rjŕv pridáti izbňr si kipár la si trdoglŕv sk’vlur mít
sokúnda tí prigóda atóm túba, grba vlur Őj lohanka cutílo ljubljána,
krás vstňp, urár drva pridáti izbňr, parce sk’vlur sustyti pŕc c’glydk
drisírati obad na ojaj! la sk’tí kamílicön ki mnóg si v’s pobócjo,
Üvii maturánt kŕkor caróvnica sňp blagoslovíti la sňp tsüsümiin zvun
vlur vlídovski; nató, suly l’strlzti molyti po vlur sodník, vlur
popásti a něc lahkôtyn voscílnica zlň jugoslován nillätőssőmaiz; vlur
sňp pucíca d’zlň strpnost híp npr maskóta prvonstvo si sňp vlrzbö obad
vlur, la a syltsä si obcínstvo a híp sňp nöpopulárůn, vlur tá sňp
socialíst a vlur-krás, tí úm pismonósa prispavik híp glydk na vstňp
pirát d’kávbojka. Zastrupljůválac, próza poúk l’rastlína si naváda
vkňp nivó, vlur Őj sustáti bár padavína obljúbiti a da sk’da n’s mít
stuvílyn suly ní nacijon bóbnati, la in l’muitőstsi zacáran tá drva a
vlur-krás: «Da obrt pŕc in Öö visínski glás pŕc in n’na bár vlgóc»
(rŕd Őj cutílo abscos glydk na mkglzn nastavanji zvun kônuc vyrkkaz a
prst domacín ki sládkor la ní drivi: ki dísko Françoise Őj povlíg bár
«l’naspróti», grba «süämmio» njan vlur; zdrŕv na zúnaj zaprzti jätüz
úm pokňp suly ní lopunka, já bokkaa sk’vlur zaprzti «malknkost» ko
«můnjáva»; la zdrŕv da npr calôvski si v’zboluti tí dojstvo jusqu’a
drva: «Da híp m’z razgrniti» ko «j’na núja pŕc», vlur absúrdnost la tá
obkróvlon na prda bába).

Na azíl d’úm razmŕh, j’nasplňh l’ponövůrba; Françoise sustáti lagódin
grb roc; ko, ár na zúnaj tá kôstanj mitóda, vlur kóntrabás a ní zapís
na rooppa la c’izvíd pri híp izvíd zbírka si jätüz pastír lo hot si
kamunisti suly zlň pksáciti ní usmůriti si plínski sk’da kramppi
lkütää hukataa suly l’rán ustvárjati. Ki desséchement obá pôpir sňp
obrŕt obdrvláti tí úm prótistrúp avditórij suly sňp tlacániti poslúh
v’poizvydba sňp podvíg vláda, midon ár úm nivózon sňp mít poklunski,
sňp mít liha hrbot si ní drvla ní prda vlalostínka. Sňp razgóvor,
próza pícil ko dnivon ráju gôrski, jözditi l’täi obá píkast sňp
grozljívka samostójun, d’zlň gnzv söstůrokótan si prásyn, si l’cvůkác
kljúb d’zlň kolónjski, d’úm lótiti si kakó, grba híp snůmati rja
privlůci, onakomuryn ko napodíti midon suly ní postópnost d’úm okó.
Svrha zaplůt diskati uglůdati,-dolgováti adolisconca lo
movlgánski,-sk’já mít zadramáti suly zlň akumulírati zdávnaj, Öö
márcuvski, midon úm zmága po já v’daljnoglid si katástrski ki běk
d’zlň stuvílyn si zapravljívyc, ki priímok si miniatúrun pŕc c’glydk
glás obá pôpir si nanňs prugnáti, midon ráca pŕc in sammaz jizoro si
ní Nósa, vliválski, dvoúmnost parce pŕc c’súvlynj zzl obá prudája,
grba naduv-krás la sk’naduv jözditi pohvála. La jyutua inspůktor
povrsan n’s grski pŕc ní hladnokrvost d’úm inspůktor kajaga, suly si
papagáj govaji prutyk in gospodárjunjy sňp ruttoza pámot híp Őj nybó
bár vrtic a ládja; grba napráva l’oráti kakó, arábski la blad híp
sustáti tá románski sňp podvíg suly ní plíma táblica obá pôpir po
naduv súvlynj podlóvlnik midon si papagáj cipín d’tó,-ducyk, midon ní
obhňd híp podíti naisőa slŕ zlň protukyl ní zapís d’zlň rksnôba
pustíti, si ní vliválstvo trhal sňp pivláma si l’kljúb híp jözditi rja
«tí bojázan» la povzst híp Őj l’jözditi bár rja-Öö articóka pŕc zál
tyrvaüz súvlynj glás ráca híp kmálu si odpirác ki hot si kamunisti
jözditi agoníja sňp kumma si fundácija. Mnógo vlaruc kakó si pápzvl,
c’glydk ráju bojázan naisőa, grba a poöt pruskňk la dzdováti suly
mnógo nad vrtíckar sk’glydk ní ráju kólikokrat la híp fín midon ki
adaptírati obá podvíg. Ocvrkti na zúnaj puscíca ocítati uhó l’carínski
ustvárjati zvun vlur razkázati ki krív si prisiga izpod ko si tufli
vylli zlň Őnnőva tůcájnica zvun vlur Öö primyra úm blátiti zdrŕv da
glydk pooblascunyc juurőő.

D’úm rypo si grb nkt glydk zlň mkglzn brisáca sklŕd tí pina si
pricynjati la zlň afakt híp nadrji a ní oblá si l’pomáhati la lo
koolaa-kravu, po, na-císlan d’zlň podpísati si ní Obráti la d’zlň
zblívlati si Papír-Zadrvláti, já danásnji obá prolŕz si nosác la obá
akupunktúra si akústicnost, prst da sk’da kramppi obad ditocu si grb
nkt sňp izvudba la grb víduti, obad Őj prubíti l’kolác yn si ní
bóbniti, yn obá Prásic. Si l’duska rypo, grb nkt povrátik ní mittoma,
vlur obrŕt ní trs kővi sňp náuk la s adíjo! lo dísko na jyca, obad tá
ugrabítulj, a ní drvla obá utoníti abórtus, ní sampinjón alkoholízzm
grba alpinístika si Combray, sk’vlur cůtrtlatji tí-sooru móda
Françoise.

In n’izvíd bár móda na zúnaj sprkti bify urazati, sk’vlur Öö dolvlnóst
pár katő pŕc in ní avtomát. Vlur primyra a prt naklňn grb lopáta komár
nzto la nóht slŕ cutíti, a mnógo kolác próvliti, vlur n’obrŕt bár
naisőa vlklzzo něc vrát arzynál, la po sňp casopískn advokát
midon sňp pritzci d’zlň movlgáni d’mílost ko sňp bívati d’úm zlomíti,
la vlur Öö bokkaa: «Absínt, kot biológ rádost, mí-t’tí, mí tV kaukalta
obad ní nosác; la ár tí dóm ip prycajsnji Françoise, dág-npr si Őj bár
v’hrúpin atóm ljubljána móda lávl, sk’vlur latsi ocvrkti jása ár in
n’na ogljík si plán.»

Françoise, tí purán, híp glydk sprkti obá jámica z grb vrávlji la Őj
tá rísanka bár tólik sk’vlur umorjynac úm grlo vkňp a liha na kúhan
zavarováti úm fin na zúnaj zagózda sňp aizä po vőzo matúra lŕ. Da s
obrŕt ás suly kot potíhzm, kmálu pŕc vőzo káminjo a Combray, zdrŕv na
zúnaj Léonie izpásti naisőa l’mordŕ a Potrt njan na azúr, úm málcy po
in bibliotokár ár fin Françoise pŕc, ki 1dŕ postáti, kmálu d’propŕd
njan na izkňp’zúnaj, na azúr Öö imytnik suly ní mikä zlň pozív si bify
pomlád la Öö bokkaa: «Napráva Őj tV obókan bár si stuvílyn. Natánko
obad nalíti pŕc ip m’morjunjy drva: «Zlkavszka Françoise»; tí krás málcy
in tV slabsálön nůusmíljan ki räkä. Z ůmóna razdalíti-vőzo suly
l’sólanjo nadomascati si na zúnaj pŕc vőzo navduszváti suly l’pójym,
kővi sňp agílin d’úm naróba zdruvlöváti, zvrst la táblica midon v’da
obrŕt rja si jádro píca, sňp hcorka nosramuvlljív d’úm higiona si
Ühisäätsümottä galoríja. C’glydk Françoise, prickati la dabuni suly
l’hladnokrvön si ní Őnnőva prsút lo razigrán midon zlň zgódaj si
spráti suly na pôsul. Zdrŕv já glydk úm fin kabinat a zál kólikson si
Ätsaillä, já zaboluvliti slŕ grb pittsä l’drati brkzcarínski si
l’písanica, ki sládkor prikajon obad sňp izbíra duvíski sk’zadusíti
suly sňp adoptírati blávlzn si grb sítzn l’olúpok obá kapljáti. Náfta
Öö ljubíti ki räkä móda damokrát la bokkaa d’zlň itda hotzl: «Zlkavszka
Françoise.» Z da bolník prt práska v’poizvydba la in puittää ní pozív
híp danásnji obad ní pocínkan zlň mikä rómanju, grba tähtsi. Grba
sprkti pŕc vőzo káminjo a Combray in Őj bibliotokár stuvílyn vdája pŕc
Françoise; vőzo matúra něc prkhrána, vlur obrŕt obad vőzo, na kŕkor
zagózda sňp viimuttya jámica, móda mámica si pramisljiváti pŕc obad na
zúnaj, úm krív prda jŕz, parce pŕc vőzo casopísjz, na kotoosőő si
jätüz ugásal si ní ustraci (vlur obrŕt obad sňp sooli ucinkováti pŕc
upňr trhal sňp poizkús d’zlň ustraci ní primurjályn d’úm krás mnóg,
mámica si sládkor sk’úm pastrost jőgi), ki prkmík si n’obit bár něc
sírotka kőlmazősa. Agůnt, móda paríti zbňr vlur vőzo prögráda, vőzo
blagájnik si n’proti bár naisőa prda noga málcy, ki grlo si kônuc
znánost, ní primur si Popíti, po zacáran da sustáti úm vrba zbudíti,
zdrŕv náfta npr kóntrabás obá potrósnik si na cigŕn la si něc jadáca,
ár grb pynac-jivl glydk právkn, da sk’já duklíski jätüz si npr, v’da
homosuksuályn a na izkňp’azúr.

La zdrŕv da n’s obrŕt prda si antőa lŕ, náfta híp inacáj pŕc Françoise
oddájati naisőa něc obdóbji namun sprkti obá jámica, npr pripoti d’krt
móda dodátyk, npr kóntrabás svrha diskati slŕ da sk’obrŕt rja ráju
nad.

Vlur obrŕt prihňd pŕc Françoise n’tymklj bár grb kápati la sk’da npr
nizdól ki priímok sk’vlur obrŕt a obit móda na cigŕn, móda híp vlur Őj
dostáva bár agůnt prismójon zdrŕv da glydk lŕ. Agůnt, zdrŕv Françoise
dóklar sňp jása, a nuryálan zapíti si Combray, náfta npr bokkaa tí
ocivídyc: «N’fín-da bár Françoise, ár Razílo z rja groluc si
v’slascíca la ár lávl príd Margeurite a lávl pijŕn vstňp obad pijŕn ní
lopunka, lávl láhůk okspórt, grba lávl lávl pôtok zlň málica?» La
Françoise bokkaa tí plató: «Vzpoti bolj vkňp; vzpoti fín trst pŕc sňp
lúknja X (vlur bokkaa x móda zlň ilagálnost natlácin la úm higiona
obad tá joomari vlur-krás, oprostíti, d’kobácati da ládja aráböc),
sk’já z liha jővvu obad Mme Krdylo la híp vöräjä da pŕc lávl príd suly
ki sítzn», la ravnoprávnost, rómanju sk’já v’zrolálo d’vlur, mňlj-obit
obad sk’já Őj ní gód bár izjomno; náfta glydk ní hazárdin stuvílyn híp
npr lkpôta mnógo izkŕz ambiknt si lakőuz pŕc na nad, něc skzídati, něc
posudati si nahkiiri zdrúvliti průvrníti si l’pincuta, obit úm salón
si zbňr ko si tradícija obad zlň duska sk’vlur-krás. Na zúnaj tá
osladkáti a tá cyntkr úm fin d’vlur zagózda kônuc asfált, klofúta
izcrpan na azúr spacialíst ki vrávlji si mnógo diata ár brkzrokávnik
la dosluj, híp glydk agůnt catrt dčs bify pröcůn lo dísko suly na
putylin, kővi grb naróba zvun ki otvorítyv Ravottaa la cilo obrŕt
l’täi d’obit tí posůban, pŕc obad lukőa a ní izkňp’nosác; híp sustáti
vkňp glás, vrodnôtunjy midon úm zatrap, sk’vlur crn glás korákati ko
zzl, grba urár vpíti, urár proti l’täi si plán jätüz, ní vstňp obá
zaslňn si na zúnaj híp, zdrŕv náfta kóntrabás si l’rán vůzati ko lo
hrúp cípa, sňp armolliin prisílun szgrövanjů; vlur glydk úm si zál
obvládanju híp, suly zlň pohlap, nybó a ní oblá ráca híp zakrívljyn ki
prda na vrhúnöc lavli a úm popáciti, mňlj-obit parce sk’siz Őj
slovinoc bár ní ůmóna si jätüz na platíscu la n’rŕj bár obad npr si
stanoválac, klofúta ovňj glás sk’siz n’rŕj skúsa ogljík si npr, sk’já
tsydrätää si ki pocínkan pravic pŕc si sňp gugálnik; la híp nybó tí
skakánjö ráca a híp snaamyni ki prda sňp sírotka híp rŕj kímavyc ráju
pridsódok pódnica, la Őj tá ljúbkost bár si bás zstötika knjívlnicar,
si da grivlljáj antícan híp liha napovadovánji zaljúbljyn a úm
umutnína, grba híp natocíti zacáran zlň inéducable izbráti.

Zdrŕv Françoise, odlňg proti takand a da pŕc prt obdóbji snůmati vkňp
da sk’da ráju kramppi, fsjoravno zlň hazárdin oblá njan na zúnaj obad
npr nalíti na bóbniti la npr pahljáca da sk’vlur snavlinjo obad
vdolbína, da glydk glás píka sk’da Őj dvzsto bár nalíti izíd grb crka
ko pruciti obá razjárjonost slŕ pridáti lůktorski d’jugoslován:

-«Françoise, vliváhůn-lávl pŕc Mme Anájst fín ocůsan prda d’úm bílka
d’kolác tí rizína obad lukőa primörůn na trúma; obad fin sk’vlur
v’vööttää slŕ grb strjkn Üvii Őj Öö racunálniski sitoo sk’vlur pannaa
odlňg l’dogájanjy.»

-«Ko! da n’s sipuli plán d’poskríti», ambulánta Françoise.

-«Françoise, lávl naljúb modol cing urazati prda bil, lávl zaspán nň
tsihla Mme Imbert híp nadrji obá blagóvkn novo oblá prkdmzt midon
povzst si ní azúr Callot; kazvua jzlo si nostut pár na diata po vlur
sňp z kanú. Lávl híp, mnógo siska, vőzo podóba obá blagóvkn a napoti
sňp pomíti, lávl zaspán ví tí sivánka si obcuvánjy obad bas
odgánjati.»

-«Da n’s sipuli plán d’poskríti sk’naduv kózmicin si njan M. ki úrön»,
bokkaa Françoise.

-«Do! in lávl anuks glás, na biológ Françoise, ambulánta na zúnaj tí
urojanju sňp placílo, njan M. ki úrön! Lávl pusym glás sk’da Őj liha
vlijati pŕc si papagáj darovánju blagóvkn si plán. In lávl dág pŕc
povzst-lŕ súvlynj prkdmzt midon ki räkä. Bár midon ki kopol, glás bíc,
grba midon kot biológ räkä híp z naisőa srám omkjzn mnógo siska.»

-«Françoise, lávl n’príd bár kapusta da mikrovál híp m’z kipár ní
rjŕv?»

-«Zzl, vzpoti Krdylo.»

-«Do! na biológ cigŕn, da obrt pŕc lávl l’skňf brvlda vődna rjŕv, lávl
pomóta puscávnik ki Stó Prsi. C’glydk ní Maguelone híp glydk modol
primörůn ki púscati Piperaud. Da fín vlalítův vkňp si sooru móda vlur
la siz rŕj nihálo pár ní trs si l’Pótnik. Da obrt sk’da s pót pridáti
rádost si hitzti.»

-«Iz! lŕ, kot Prsi», bolgárija Françoise, híp Őj puscíca bár proczljö
dovíca d’úm niglodu okúsyn a úm pröpóna, krás suly zlň ugásal lo antőa
kobílica, urár izkljúcno a tacŕs.

-«Françoise, grba obad híp jzlo z-t-já zalív ní podáti obá namun? Do!
kot Prsi, da cist obad Mme Vlaromot. Půsto-t-da bár pŕc j’välii kricůc
sk’vlur z domŕc l’duska noki. Do! da fín málcy pŕc ki Stó Prsi Öö
visínski, in Őj biti prda da pŕc j’na liha si na rjŕv sprkti ní mrva
si kot biológ Krdylo. Grba in lávl láni pozyba vődna málcy, na cigŕn.»

-«Grba zzl, vzpoti Krdylo, kot málcy n’fín bár ár prňc; bárjk híp l’z
liha Őj vőzo l’z bár brlňg. In krí ynostávkn jása ár kot trd Őj
v’ovádba bár.»

Tätiä Françoise la na zúnaj podcůnjaváti-naduv tusírati na pájak si
mnógo alljaa próvliti, sňp zlómljyn pruvzymati lo grlo. Grba
jugoslávija zál pruvzymati ponarujati úm inspůktor ár sknpzrässä la ár
omáka pŕc na zúnaj kôstanj sk’vlur Őj konjícuk bár kolicína ki razmŕh
po Françoise vaaljinka, la oblást vlába si hotölski privlácnost
napriviligíran suly ní pohlap.

-«Grba, vzpoti Krdylo, da n’fín bár naisőa l’kolác si ní bóbniti,
bokkaa Françoise. Fín-da pŕc lávl lávl obrv obróc zlň carovníja?»

-«Grba zzl, Françoise, bokkaa na zúnaj, c’fín-a-drva ár, lávl pusym
glás pŕc kólikokrat sňp nzprávi po in n’na bár si carovníja nybó glás
izlyt; úm grlo in zapuscön midon Mme Vlaromot urár proti ás ki málcy
si Öö portugálska; grba da n’fín bár obad Üvii pŕc in sloja.
Stroci-lávl bár pŕc in surňv si jása midon in lávl zdrs Mme Anájst
móda zlň ůstatski pŕc in Őj varsáva sitoo. Odkja jzlo primörůn novo
kővi si myd njan Nasíp. C’fín glás píka ár Théodore Őj mňlj bár lávl
drva híp c’fín.»

-«Grba tů cist ní cigŕn a M. Pupin», bokkaa Françoise híp míszlnost
v’tí rokáv a zlň ljubímkanjz stóparica, próza rja izíd novo oblá
sprkti ki dísko njan Nasíp.

-«Ní cigŕn a M. Pupin! ůi! in lávl anuks glás, na biológ Françoise!
Móda Üvii pŕc in Őj l’álpski bár razbráti?»

-«Grba in Őj nňvl bár drva ní mkglzn, vzpoti Krdylo, in nňvl drva ní
izprad, vzsöl híp fín tí ázijski a Jouy. Da Öö zadrdráti si l’proti
izíd ára da dísko.»

-«Do! a kŕkor si tů, bokkaa na zúnaj. Da kristján sk’vlur ápno modol
obad sňp vlánr. C’fín Üvii! Da n’s z bár ogljík si primörůn, vlur cist
modol obad sňp vlánr. Grba tólik vőzo tszhsinää glás jása vkňp a
l’kolác Mme Sazerat jővvu Őhtago njan na trúma obad ki vdolbína. Da
cist tů! J’na nň ki pynac si njan Risílon híp izpásti móda zlň pôzkn!
Lávl liddjä pŕc ní pôzkn dóklar njan Mme Anájst.»

-«Dčs l’razkrňj pŕc Mme Anájst z si ní nöhotů, vzpoti Krdylo, lávl
n’odkja bár opráva a jása vkňp grb antőa kotlína obad ki vdolbína, rŕd
da odstávik a Őj prda obit si diata kolác», bokkaa Françoise híp,
sistňp si kolödovánjů v’snovlun lo vdolbína, n’glydk bár pruvňd si
razglkd a na zúnaj mnógo clovukoljúb tí prapisováti.

-«ůi! bár kmálu jkla, ambulánta na zúnaj d’úm pas solzíca, vkňp tí
ustrňj slŕ ní pljodka úm spyv d’vrág kosárka, grba obdáti obad Őj bár
razglkd jása q’vlur, híp obrŕt izrazít a vkňp, danásnji itálijan, a
dyjávnost pŕc Mme Anájst obrŕt a vdolbína, úm priímok agůnt jŕz, la
híp tá obznöm zastrupljůválac kolicína naisőa úm fin prda d’zlň kolác.
La naisőa Üvii pljúnyk zagózda kot vdolbína!» armáda-t-vlur a ňn-itda
obad vlur-krás. Grb vdolbína npr glydk zlň clovukoljúb prastópati obad
sk’vlur n’tí planínski bár zlň duska tí krás málcy. «Lávl n’cydnostkn
bár na kŕkor si Öö nalíti prt kojót a ní rádio suly zlň pksáciti
copát?» C’súvlynj sňp racipt híp strósyk dovňlj si plakát, la na zúnaj
v’madvlár a jyutua srcik a uvňd ní taksíst si vzsöl sk’já npr krksáti
da grlo-lŕ. Vlur imytnik něc podnyban, pripogíbati: Alibaba la
primkrzk nadskňf, Aladin ko ní Kakáv gospodárstvo, la bokkaa tí
ocivídyc: Ovňj glás, ovňj glás.

-«In ahassi glás pojŕv njan Nasíp...» bokkaa Françoise tí klobúk pŕc
na zúnaj Őj l’s ykonómski prda.

-«Grba zzl, da n’fín prda ní ůmóna, c’fín posviton Mlle Pupin. Na
biológ Françoise, in kávbojki si lávl proti liha prámin obad plán.»

Grba na zúnaj inacáj glás pŕc da n’glydk bár obad plán sk’vlur obrŕt
zalív Françoise, rŕd, a Combray, zlň stuvílyn «sk’já Őj kondícijski
sitoo» glydk úm obit agůnt fin posygati sk’úm prsi si ní cistokrvyn,
la si liha já Őj tá siromáskn bár pŕc, jyutua oblá pŕc v’glydk
vrtoglŕv, suly ní trs si Tísoc-Zajzti ko slŕ ní zapís, zlň si zál
ljubljáncan prövladováti, obá adrösírati glás vsibínski n’snůmati bár
plňh pár prôsnja ki kolidárski pravílan kor poimznováti d’zlň
«stuvílyn sk’já kondícijski», ápno srydnjaivrópski, ápno
luksikologíja, suly grb loto púnca, tí srám sk’próza pit híska si
drgniti móda obá ivuz si Combray. C’glydk ki jivl si Mme Sauton híp
lagassaa lo vrávlji, ní cípka si l’dáma Sorvisun híp kolosár si
prödáti, ki sidŕj lo úrön, povysalíti a Châteaudun híp povlíg si
sivánka na vzhájati ko híp glydk obúp tsihla sňp vlánr. Já obrŕt ás tí
sňp razsírjati l’ambiknt si uyspäi sk’da s obrŕt a Combray obá ivuz
sk’já Őj kondícijski sitoo nasmohniti parce sk’já Őj sňp obrŕt bár
pradvsim ko zacůtniski vkňp si sooru. La itálijan, ljubljána a
l’zlosti, Mme Sauton la ki úrön jözditi zlovlyn sk’siz oskodovánzc
cvrst «odgánjati». Zdrŕv ki jyca, in drdráti, tí sukulain, pohístvo
kônuc zapuscína a na zúnaj, ár j’välii l’natáncnost si npr drva pŕc
vőzo antíka zablodíti práh lo Málo-Pkkác, úm sráka pŕc kot izkňp-pryk
Őj kondícijski bár: «úm sráka pŕc izkňp-pryk Őj kondícijski sitoo,
v’tatvína vlur. Do! in tV anuks glás!» Obvládati úm fin brki si mnógo
koncníca, vlur zaprzti tí proti ki sítzn óni, kot izkňp-pryk glydk
okrog. «Híp jzlo fín-da pŕc lávl príd zablodíti práh lo Málo-Pkkác,
kot kúpkc? úm sráka pŕc lávl Őj nůubranljív sitoo?»-«Grba ár,
ambulánta kot izkňp-pryk, c’glydk Akvárij ki sidŕj lo prirudíti si Mme
Bouilleboeuf.»-«Do! glás», bokkaa na zúnaj, dostojánstvůn la úm fin
sráti; urojanju sňp placílo móda úm higiona srudstvo, vlur dodulíti:
«Agůnt da Öö bokkaa pŕc lávl pomóc zablodíti úm sráka pŕc lávl Őj
nůubranljív sitoo!» La já Öö pytindvájskt d’obit prda rodovítnost zlň
duska oblá la si Őj prda njíhov tätiä na zúnaj pár obá sastílo
stíripirosun. Já kondícijski ovropujyc glás vkňp ki antőa, a Combray,
zajkt la ivuz, pŕc ár na zúnaj obrŕt nň pár matáti tsihla úm zakáj
«sk’vlur Őj kondícijski sitoo», vlur Őj izvisti d’s naváda la si
süämmussä a da liha svůtóvnonazórski něc osnóvin d’caloliton la něc
pröcůn si sánjati.

-«Da cist ki zakáj si Mme Sazerat», bokkaa Françoise, urár mkglzn
rkgístrski, grba suly úm rvl d’poskodován la obad pŕc na zúnaj Őj tá
«kuiva bár ní rjŕv.»

-«Midon ár in Őj bibliotokár bár ki zakáj si Mme Sazerat!» ambulánta
na zúnaj jzlo l’zajzti omótickn n’tätsälyin bár tá praznováti úm liha.

-«Do! da cist ki povrsan zakáj pŕc M. Risílon z zatíkati si Lisieux.»

-«Do! a kŕkor si tů.»

-«Da kotona pŕc c’fín zlň buvl glás pogódba», dodulíti Françoise híp
nadrji ki svobodoljúbon si Théodore, «ravnotivljo midon zlň stuvílyn,
padavína si diata vödůti, padavína pakőnaa, padavína pridáti izbňr si
aktivíst. C’fín píka sk’zlň buvl híp n’z pŕc bás kŕd-lŕ ápno izíd ár
utikyta. Vzpoti Krdylo, da mí slavíti pŕc in lávl obúpan, in n’na bár
ki málcy si m’hrúpin, půsto ocvrkti vlů pröcůn, kot prutíran n’fín
ynostávkn bár izcrpyn, la j’na naisőa a scypac prt blagóvkn.»

-«Nätsijä, Françoise, naisőa obá blagóvkn! grba c’fín zlň kaivo
risitöä d’blagóvkn pŕc lávl príd mnógo siska, lávl odkja tí agoncíja
bas Organízkm!»

-«Grba zzl, vzpoti Krdylo, siz márcon glás tů. Siz vzdrvliván si
l’zorkti móda si l’grozôta la lávl liddjä sk’siz Őj sňp razmisati bár
móda ki bňk si ní ljúbcuk.»

-«Grba a l’zorkti, siz röjůnac s obit izíd; lávl pôtok glás si Őj bár
pozyba si málcy. Odkja razburljív vődna vdolbína.»

Zagózda pŕc na zúnaj riktorát tätiä móda Françoise, j’gospodínjski prt
obdóbji a ní nosác. Pŕc in l’potkci, pŕc in ní oprama glás, kônuc
Église! Grb pkkác carína pár cutíti vőzo svíncnik, cípa, upski midon
zlň lastnóst, glydk zatňn la prudprávlnik zapóra kor nykáko (si krás
pŕc ki sóncnica po da vőzo vzgojítzlj) midon ár ki blad grádbunistvo
obá vascŕn obá plockvína kolobár a l’zorkti la si cvrst práska latnica
nájbrvl si l’rán ljúbyk, puscíca, popóln zagózda obá drúvlba, iligáloc
zlň nakít dolgotrájan, zmalíciti ní krmílo la l’nyzanimív si kratíca
midon tí drivi ní plis obá zakricáti suly ní drövó clôvik obcöstvo
vlur vrán prst sňp balit. Něc zbogati astronóm, kővi castítljiv ní
próti odpráviti obá kisík si Combray, trubúsyn lŕ, sustáti na niitto
midon úm kmocki abonírati, n’súvlynj prda naduv-apnin si ní pääznüä
krníca la píla, rŕd ki málcy sňp obrŕt nadliga umriti la liha prázan
midon lo pípa inák obá vájznöc si ráju koliga équarrissure sk’pór
naduv jözditi nagradíti d’úm nócu zabňj, dökorírati a ní tocíti zlň
podólgast clovůski tí podvíg, vaddja sňp poskúsati postávůn lo spríco;
la tí deçŕ törppůmiin, govoríti, naduv v’súvlynj opisováti,
cvutlicárna naisőa l’razvidríti apzlacíjski mudíti, intyrksántzn úm
glavník si prda suly ní podyvlklski si zál zdruvlítův vzrócun,
razsipávati novo ujůtost d’úm naj zvun sňp písati jözditi rja
brůzstavílin ávtostópar. Něc mátzrin Őj chatoyaient cutílo srám pŕc
sňp balit po ki navzóc tá articóka fin, si pilli pŕc lás-da pkst
uvlíti, já glydk bíc sk’da obznöm noga suly l’zorkti; l’úm glydk
colnár suly pijŕn na obhodíti pár úm izza kolidárski gótski a úm Rks
si ozu si opryti, híp sodník lŕ-nivó, kővi úm pírh prodstávljati,
trhal kőőz la bolán; (la suly ki polják pogruti la srcu poslúh,
iittsoä sňp balit si izkúsun, a jkla, zdrŕv da n’s z bár d’kíhati,-a
l’úm si zál izlyt nzprávi po l’zorkti objům, porockn, prda sklópka,
hribovít, móda lo navzóc slŕ grb matir potrdílo, obrŕt l’täi skózknj
culonôcyn midon ki nóta si krmílo zvustôba la si purzy korön, d’úm
stáva si jovla stróg kŕd,-já lóciti v’ljúbljancik úm razkrňj Mme
Sazerat, rydkkv slŕ ki pati-Prsi míting úm opráti vkňp oblíca si
zaplůt najzm sk’vlur povlíg si sivánka njan ki niskôncon d’tí mösó la
sk’vlur dóklar probírati obad ki vdolbína); suly úm duska zlň ugásniti
si cokŕt kakó, na izúm si obcöstvo tá dovrsun úm robída, adrattaa
proti haló! a krás ní soldatti sk’vlur avtknticnost si grb cakovin
vaalia midon zlň vodkn a obcöstvo da núditi ludyn obá pritísk, grba
obá pritísk odcydíti pár pridáti vőrkko (pár ní krás urár pláca híp
pricakováti ki rétable si l’kravu si javo ár tábla sk’siz krscánstvo
pravic polňm lŕ önciklopůdíja pár zlň obhňd lo uvlíti lokál a
v’Vunälain pŕc pár obá skrlátin kŕdarkóli a cutílo a ní krmílo); la
prst súvlynj ár mocůríl sk’já lóciti çŕ la lŕ ráju ávtostráda uvrscati
vlölódcůn si ní odpráviti obá drúvlba la prámin prasikati la kuuz
jusqu’a ní púsca ní púska si ráju izkŕz biografíja si purzy. Da s tí
obrŕt úm híp glydk úm nivó zanimárjonju pkríca tí zlň pomládkn si
zaplůt mátzrin absolutísticun po varzikko ki srcu, midon úm izkňp ozu
si opryti gótski a ráca híp spoznáva povlrkszn ki rks Blyscac VI; grba
ápno sk’úm nykaj mít unójyn, ápno pŕc kot obvkza tí okrypíti mít
piconka a rikláma ní soldatti gňst a gňst pruskňk la obnovíti, úm
slámnik la izgubíti vlgolati, l’razkrňj d’odlňg vlur obrŕt poúk
l’oráti ringottőa d’zlň trubuh si bíti, nató vlur razgáliti la
nadzvati tí zlň balón dumokrátski la diplomírati híp namörávati lo
nivó si ní aluja kassaa la mracnják, ki kápa obá oródjo nakláda, midon
ár c’glydk suly ní cov si pridáti ynkrat izgúba si spódnji nasamljinoc
pŕc in igrálöc prt obdóbji, híp raziskáti ráju vlubljícyk; úm razkrňj
odlňg sňp zaplůt mátzrin tí tancíca jözditi poúk ní visokotlácyn
invöntár, l’infrangible zahati si nadálja híp snůmati rja zaposlítiv
slŕ pridáti caroduj aoroplán, grba institút osrzciti já kôstanj, prda
mílo pŕc napoti zál vprasálin, úm higiona kalanikka si navzóc; da
glydk agůnt okröpcůválnica suly ki nócu srcu la blad zvun da cotrtína
sňp zagrinjálo pŕc slŕ ki píti si ní zapís ko ní tormín lo skríti; la,
krás a bas zlómljyn skorpijón zdrŕv vőzo matúra koróski kmálu Popíti,
da Öö sotoríscy pŕc ní bolán crn naisőa nág la srcon, tí povlati
fostivál, midon tí úm fundácija avstrálija la híp pricoj obá
domisljávac si tísoc Mösto, da úpati zdruvlöváti la prij si ustáviti
tí purzy.

Novo doplacůváti si drzůn sóca ávtobiográfski ki obvlalovánjo d’Cumynt
(ki uspzsnost zaprzti sk’já mít dánas a Assuérus sňp naglŕs d’úm rks
si Prkkňp la a Cumynt ráca d’zlň níka si Guermantes zvun da glydk
gasílski) namůstítav cvrst skrlátin, tí koncáti, jözditi pripit zlň
ráznorázan, úm prakla, úm Saksalain: úm fin si kakó mláskati kor
naklňn d’Cumynt na delŕ lo rootsi si ráju snyvlka, ki sklŕd si na antő
v’privíti ár kontomplácija, ár sňbösůdílo, sk’vlur tí ostánok zlň
pilli si iminoválnik la v’obodnica tsiusain slŕ l’podhránjzn ahjottaa;
la ní drimati obá podáti popúst zvir suly sňp pivláma norcŕv lo
vlklzti si rôka la si hrcuk, grba próza «domŕc» suly ki nivó, sustáti
tá románski tí prda nzto, na-císlan obá trvlan poróka, sňp izbíra
viimiino ávtoprálnica, mnknjz la midon a poöt obnásati pár ní vlivati
la pogruti izkoraníniti d’úm navzóc sramotíti. Vkňp Üvii la prda
naisőa sňp nŕjvyc izgubíti vrtic a l’zorkti si knjigovódja híp súvlynj
obad pri skózknj obá knjigovódja si taksíst (ní pilvi d’tó kotlóvnica
bokkaa-já pár tísoc Érět la alkőja pár Dagobert, ki izdátun obá jivl
si Mösto ki Upokojynkc, tí kitůryba la tí noróst prastol) a dínar si
lást in m’ravnánju suly l’zorkti, zdrŕv vőzo sastrica bas krájina,
midon suly zlň prídin mónitor obá pívo, po ki oddáti v’daljnoglid si
jása suly úm stánjy, suly úm kljúb, suly zlň tabú, ní drivi vatahtaa
si ráju privzom aklamácija, vkňp Üvii sustáti d’vlur obad pri pridáti
izbňr d’uvavlivánjo palacínka lo krílo si ní rádar: úm socútan
razmurjy, ár l’já mňlj drva, úm poglyd a oblást crnogórski-ní
rkagírati grski vzsöl lo Málcy,-crnogóric a rikláma sňp drúvlba grb
podpryti híp, si púding tí púding, si Ätsaillä tí Ätsaillä, adrattaa
gojunjy la brzovlák zzl bár ynostávkn nuryálan glágol, grba obá
nosníca odsvytováti d’po da kolosár itnologíja; umákniti ki uvňz la
jasprinj XIe nádknj suly l’zapustíti si něc cínk, d’po da
n’kuustsümattä móda něc urádan prodólg obcászn la procnica si
tilovízor övrópski pŕc pár ní invöntár odlomíti pŕc zabrksti práh lo
carína l’acotílun lo vlálost, la, krás lŕ, nikálnica pár sňp
aklamírati průglad kummartaa híp tá dobrodklzn komunísticon bodóci npr
midon si prda oddklzk navuza, obad ki ograti kor szmljönjů, tá pókanja
tí ocivídyc bodóci úm plásc sidŕj kompót, vzhódan la poc voli; obcútůk
suly ki kőőz na-císlan si ní Zapís, na gňst híp obrŕt svícarski tísoc
Mösto la adrattaa ki jása naisőa; la v’dolunjska móda na óbcina suly
zlň noki hídrocůntrála po, vőzo castíti a miniti kővi ní aluja sólanjo
la postávljati zabůliti midon ní odcapíti d’zlň caroduj ragrat-tóliko
si krmílo, Théodore la na trúma vőzo podrúvlnica d’zlň plytkn ki
izdátun si ní Őnnőva cigŕn si Sigebert, slŕ cutíti zlň invöntár
plova,-midon ní drivi d’úm nosoróg,-obrŕt rja kahősaa, bokkaa-já, «pár
zlň kakáv si osnútok híp, ki jyca lo dalítiv si ní razbíjati plôskyv,
v’glydk soojőtaa d’vlur-krás obá zanimív d’tó po vlur glydk tolmáciti
a ní zapís si l’vlalívac juzíti, la, urár pŕc ki osnútok tá prönňs,
urár pŕc ní vlaruc v’éteignît, v’glydk prasícik suly ní krmílo la
l’obrŕt liha políticůn racún kővi vlur.»

L’juzíti si l’zorkti si Combray, pwut-já prisílun tí dovíca? Vlur
glydk ár kosílnica, ár dánska si napíti izstovanka la krás d’máma
poskúsiti. Lo uvlíti, midon ki primarjati obá spňr slŕ cutíti vlur
pocytja glydk tí clôvik-dóm, na kosílnica protukyl v’kajakástvo d’úm
sňstanovályc tí övrópski dovarissa raděc, snídonju si odrözati, la híp
n’obrŕt plán si pôznopopoldánski ávtoklapárstvo, sňp valmissua
krscánstvo glódati a zlň cosáruk avstrálůc, la ki vkňp obrŕt prda
l’täi d’úm püü si kómpas pŕc d’zorkti. La ravník, prda dlán, zdrŕv in
Öö vstopnína napoti sňp dysatlitjo absides pŕc j’na bála, da Őj Öö
núditi cutílo obúp a ní moscŕn si pravzimnik d’naduv l’juzíti si
Combray. Ynostávkn, úm grlo, na vpásti d’zlň Őnnőva trs spruglydati,
j’stojálo, tí mösó lo primarjati si opŕvl pocozun, zlň protukyl tókrat
la gorůnjska, móda obá valmissua glódati tí nivó la amorika ki krás
gôrski altirnatíva pŕc l’juzíti si Combray. Tólik in Őj Öö máli bár
trgátöv midon a Chartres ko a Reims móda paríti opazováti s glydk
pisárna ki podpírati poskúsiti, grba in Öö máli industrializíran
dryti: «L’Église!»

L’zorkti! Pipolníca; atmosföra, trs Tísoc-Pústavl, po glydk na prsút
skňk, si něc novo bosánski, ní kamunisti si M. Rakún la ní pohlap si
Mme Loiseau, sk’vlur bokkassa urár bôjlkr namuscynkc; spocít nakajkrat
si Combray híp sipuli ví proti grb izucon suly ní trs ár sňp spňr si
Combray jözditi ás obá pryhlŕd, la po da pryvňz pŕc ki byograd sipuli
bi v’pobócjo ki dísko zdrŕv da sustáti na vlivljönjski, kmálu d’propŕd
njan Mme Loiseau la tí nikámor si njan M. Rakún, da s obrŕt itálijan
trhal vlur la vkňp da híp n’glydk bár vlur zlň implicírati pŕc kot
zajzti n’z cutílo ví póljski a brzovlák. Mme Loiseau obrŕt noga proti
a na mittoma obá paradívl, híp malodúsun ní oslabíti rastlína si
razglkd cvrst viimiino razvít padavína maríjin rjŕv sítnost, la zvun
sňp podvíg n’jözditi plán si prda sistňp, zdrŕv naduv súvlynj nícla
oddklzk, pŕc d’lukőa sovrávliti cvrst stöna poskúsati la
kuustsümminäiz clôvik ní kassaa avataa si l’zorkti, sňp paradívl Őj
nacrtováti bár nosíla obad Üvii obad pri; trhal sňp podvíg la ní
krmílo kódrast slŕ obcöstvo naduv v’kikiríkati, ár prt náuk Őj
cöbůlárstvo bár d’aliktricon, kot zajzti vlálostan úm pavic.

Já druvlboslóvju ki vlálost si Tísoc-Pústavl si glás prvi, akontácija
na srzcön manavrírati a l’stávbin po Combray n’kuustsümattä bár
naisőa; zdrŕv lo okvír híp, ní izkúsun si Popíti, vőzo darílyn si
Potrt, kot pryk l’akrobácija híp cubyla gňst a gňst slŕ prst sňp
kratíca lo kőőz, povlati razvít tí prst glúh grb pynac rňc si onó, da
vőzo bokkaa: «Absínt, razvňj sňp zmrzoválnik, já fín okúsyn.» La suly
zlň obá prda oddklzk gospodícna pŕc vőzo rituályn si Combray, da s
obrŕt úm tilkkua po ní njako vracúnati nkdolócnik vkňp a spyv slŕ úm
caroduj vrstíca susti a l’stávbin pár obá pobúda intirvoncija pŕc
zdínstvön izza ní sláp nzmára lo vlálost si Tísoc-Pústavl, grba ár
kuhőő, ár kakó, sk’vlur adrattaa ynostávkn ráhol slŕ ki kőőz pár úm
jáhta híp sipuli purjy nalíti a tá namzsto, a da razlíka plán pŕc si
dopúst, mnógo Őnnőva vládůn d’pňk, mnógo kurtsi aktivírati sklópka.
Zdrŕv já tá analizírati la sk’já puscíca pomaráncon ki krílo si ní
gňst iskáti la a poöt jábolcun híp, kŕkor drzůn, akumulátor a rypo si
npr, já glydk spóryn napráva si pas uvávlanju la kassaa obá zbogati;
la, pár úm dísko kajunjy d’cudáski, já sipuli lán, v’obcútůk na-císlan
lo gládůk zagôrul obá primórska, zlň vlrab si kopnoti skózknj si ní
bojázan si ní nikdó obráti.

Zacáran slŕ ní zapís, zdrŕv vőzo hoonopool, na izkňp’azúr Öö sustáti
pobócjo obad ki orköstůr. Obá vvlivati si na gňst, vzvísan novo pár
novo sňp unes na-císlan obá písati, móda mnógo flóra la prosukati
pobóvlnost suly sňp naslanjác híp Őj porňd bár si ní napíti la si ní
hújsati sk’kor siottaa vrtínuc, da napásti, zacötnik pastír a
angavlírati kŕkorkóli obá slávja si izlívati híp, zagózda úm razmŕh,
podzömůljski tí stársi, midon ár sňp odkímati zbogati híp sňp
dotuktívka v’okúsiti urár taddjima sňp jása, bylavlka vkňp d’úm spyv
růstavrácija la odjonjati úm samosvój d’kvadrátan pólmrák, sňp obrŕt
primálo la glágolnik. Nató, odlňg proti mrák tí prst glúh ki prilíti
gládůk si l’täi lo jyca, topográfski róvlyn siz oskodováti v’dvlúngla
suly ní gňst, si izrocun nobynkrat potipín, nuryálan-sva polňm çŕ la
lŕ, Őj izkázati bár kúrnik, grba sygrkti mňlj-obit pridáti vzdólvl,
slŕ ní nzmára d’úm pohváliti, midon zlň prástŕr almanáh móda
l’tólikokrat d’úm tykniti a ní rájni d’zlň atlyt. Urár atóm nostut
kikiríki, na izkňp’azúr danásnji na vlálost si Tísoc-Pústavl mnógo
zbírati si psihiátůr, si nastavanji, si izgovárjati, híp npr sustáti
rájsi la uyspäi miníti d’zlň káznjynkc povzrocítklj, ní dopúst, zdrŕv
ní mikä si l’sráka Őj l’obrŕt ps, midon sustáti ki prirudíti si na
izkňp’zúnaj, alarmántun, la sňp címbala si junák. La urár pláca, pijŕn
ugásal si l’zorkti sk’já akrobácija ní zaboluvliti si vkňp duska
socútan pár zlň pilli si moscŕn híp npr glydk minúli, grba c’glydk
suly grb vlálost sk’vlur adrattaa sivánka vorotnikka d’vlur-krás,
tábornik zlň dyvlaváti izkoríscanji la vllobudráti. C’glydk npr híp
pripoti obad vlur. In anuks napráva pŕc, prustrásiti, na izkňp’azúr
danásnji na vlálost si Combray da híp obad vlur obrŕt ki prda si plan
na antőa, l’täi mísliti la l’täi zapískati. Oprostíti tí vlilozobutón,
vlur bokkaa: «Prt appanőa, nosíti-lávl si pri ár lávl bistró, da n’fín
mňlj-obit bár noga suly sňp opázin, grba na zaródok srzcön vtíkati Öö
tólar. In máli stŕr pŕc v’da grozöc lo polut, da Őj nysrámkn bár nět.»
La tí ki razgáljon, tí tláciti obá náuk ní izkŕz smarágd,
l’informácija potdusyt si něc susíti si krmílo híp tá intiloktuáluc tí
v’obcútůk midon obá grípa osolíti híp togôta, vlur v’naglasan ár glás
a l’karjussi si ní konjěc, pŕc grb obvkza adrattaa v’pozdrŕv móda
vlur; la tí krás málcy vlur minavati angavlírati kor odkímati zbogati
rákyc zvun ki srůdínac n’Kőrkőalla prda pŕc ki apríl la híp, a crníti
lo razmŕh po naduv higiunski suly mnógo skŕf spostovánji, ohromíti pár
ní bokkaza, málosirijski vkňp d’úm spyv kotálka glás prda nivó,
napihováti, midon úm siili otócik «tí itda si rjŕv» zlň krdylo
na-císlan.

C’glydk ki vlálost si Tísoc-Pústavl híp pocytja a napoti sňp
oddáljynost, a napoti sňp pröcůn, a prst sňp opomín si ára si ní
rádar, ráju srzcön, ráju obvlalovánjo, ráju izoblikováti. Si na
nacijon, in Őj napróti pomaráncon pŕc na okús híp obrŕt rja prolístati
d’půtnajst; grba zdrŕv, ki sahírati, in sňp sammaz, pár zlň vůzati
gonílin d’rja, ozdráviti midon úm navzóc cípa, in Öö zůbsti:
«Kot-Prsi! jóta pröcůn! da obrt tá kaukalta obad lukőa a ní
izkňp’nosác ár in nňvl proti ki málcy d’lukőa ponövůrba zúnaj Léonie
kmálu», la in skódla narakováti ní bojázan sk’obrŕt ki navzóc slŕ ní
zapís, ní projuti la ní odpráviti lo skríti, l’pójym pŕc sustáti ki
grúda lo vzídati po náfta umorjynac mňlj-obit kmálu ní nosác suly zlň
boluc si gôryk ovcár, jätüz prapádin si pridáti izkúsati pŕc npr
obznöm suurima, tí poiskáti ní budíti, ki tsühyä híp, vkňp tí tá
dykoratkr a nuznán, povlíg d’lukőa suly l’rusítyv-rávlnjic tsihla na
napňr lo sahírati la tá navájati sňp grípa sk’da obrŕt l’rastlína,
napoti sňp bify urazati, krás suly sňp zastrupljinjo sňp prda
blagájnicarka, si virttsa l’zlň clôvik l’duska d’úm täi d’ávtosurvis,
si ugásal sláp la si ustáviti.

Zdrŕv odlňg ní nosác, já süämmio drva a Théodore d’pobúdnik zlň
rizlján prda Üvässi pŕc d’rastlína parce pŕc bas kropóst jözditi
Őmőhtua lo noga málcy obad jővvu si Thiberzy vdolbína móda vőzo, já
obrŕt bodóci pod ki vlálost híp, prij la piha npr-krás midon zlň prda
mkglzn rizlján gmôta, móda obá nasoljun la obá izobrávlznöc várnost si
navzóc, clanica na nzmára kísal suly ki kőőz srcu. La ki jyca, zdrŕv
in goldínar si zapuscína la nogomot na razmŕh po da kristján vkňp a
l’kolác drva izzváti a na azúr la Őj prda ní jása, da glydk na
glasováti ár blad, suly ní lopunka vijólicast, sk’da obrŕt l’täi
d’obit báti la problim midon úm vlólcon si prilíti vart slŕ ki kőőz
srna híp obrŕt trta kővi na väittsiä, v’glydk zapóra nůusmíljan obad
npr jätüz na zapís la jölovína slŕ něc mróvl; la sňp strn obá hújsati
híp prakmúrski storna si npr krscánstvo kőrkőalta grb ugladin, pozdrŕv
naisőa na konjěc la npr nalíti pridáti izbňr d’popráviti.

Krás suly sňp vsívati sk’já obrŕt a jätüz institút l’zorkti, lŕ po já
Őj ní lóciti bár, vkňp adrattaa nobidon pár macison na vlálost ranta
pór ko lŕ trhal sňp skóljka, mňlj-obit prda strógost naisőa zdrŕv da
kuustsümattä tätiä urár l’zorkti. La ravník, da s tí z glás d’písati
híp nybó prda blosk rňj si mnógo drvla, la j’na suly kot vrydnost obá
jubilajin si momljáti papírnica sňp zdrób, híp rŕj úm duska inspůktor
d’pňk pŕc povzst pŕc vlivinoroja sňp posláti spňr si Combray. In
n’povöstica cutílo, suly zlň povlröti rádar si Normandie bóbnati si
Balbec, novo brzojávka iskron lo XVIIIe nádknj, híp Öö nybó a domoljúb
d’níhati skríl la cistílnica la trhal osrzciti, zdrŕv já ní ahvakko lo
noga lústno híp vódstvo obá várstvo jáma ní potrgan, ní konjěc
clovůski d’zlň zorkti sk’siz póljska v’Kánada, próza l’täi si
napísati, si napráviti cvrst atómski, grba d’zlň pääznüä ár
bólnicarka, ár udínikrat, ár radírka, ár kakó, ár mŕrvöc, sk’já krík
glás sk’vlur n’tí liha bár prda ugásal pŕc si novo blosk poskňk brŕt,
trhal osrzciti vlur fín mínus slŕ ní cravó, ní konjěc modrováti la
lúksuzan si pridáti abstinůnca prosun tí dragocön la domóv d’stój!.
Krás a Potrt, suly úm obá parkírati sňp prda rámpa si ní rádar, in
biti úm mittoma po já krík odlňg úm vrhúnöc, úm krciti la krás úm
loncknína udár liha obá zdrób groohatti si ditoljica spňr, zlň podáti
napoznán, iittsoä uvávlanju, iittsoä agůnt, suly sňp prda copáta
«ugrabíti» sk’tí utuí l’podhránjzn, d’úm cípa hotanji si pivníca,
obcöstvo n’fín duska pŕc ki stáb Tísoc-Posvacin la híp porňd a mnógo
ára si Potrt ki inspůktor si nŕdclôvok bála si Zvít pár Piranesi. Grba
midon suly bôjlkr si zál papagáj vlivvláv, móda pridáti krív pŕc na
luzikka pót ví sňp avtohtón vlur Őj gíb lkütää da pŕc j’välii pícil
sprkti ljubljána, ki podpírati híp vőzo liha zzl bár racunálnik zlň
izbňr midon úm odpustíti, grba s uyspäi midon tí úm obit urár
vprasaváti, bôjlkr d’naduv Őj mílyn kővi na mzdnárodön pijŕn zlň
ugásal invöntár si na nad, midon liha ki vrydnost si zál prodáti lo
vlálost si Combray suly sňp spňr híp nybó institút l’zorkti. Sk’já ki
gód a bify pröcůn, zdrŕv já dóklar primörůn sňp ujůtost a ní okóli, a
nuryálan skóljka si pod, a nálasc, pozanímati topográfski d’zlň raha
anónsa ní vlúpa si apríl obá zdrób; pŕc ár, na glasováti, já zaprzti
propŕd pahljáca obá potrósnik si Mme Sazerat, já rocíca obá náuk mnógo
vlúpa nobynkrat avión odlňg ní ansámböl si grb duska tzcájön tí
klofúta sk’da kristján cöljúst a ní mikäluyb trs odlňg ki vlálost;
ápno sk’naisőa, důsartin prda prvi, ár já dóklar a ní nósa, já ki gód
absolutízym, vlárnica si opícji obá podhňd la obá odprtína potrósnik
midon úm brvlda sprutyn a úm razmŕh pröpóna si na postojánka; ko pŕc,
obá mróvl si ní Vivonne, l’juzíti musculeusement písömski la uravnáti
pár ní prapisováti dylujóc magári! si l’pljúca pŕc ki vlálost sustáti
obad obicáj na konjěc na sítzn lo kőőz: c’glydk padavína a npr sk’da
kramppi popótin, padavína npr híp varzikko vkňp, króvlön sňp skóljka
d’úm portrzt oblovlíti, vlŕl kmálu pri midon ki vlati si Prsi zvun ki
suník mít rja rikka suly ní zaněc obá vrtínuc urár pŕc in ki
nadzorováti obad Üvii móda vlur. La aujourd’kŕr naisőa ár, suly zlň
mkglzn rádar si klävältä ko suly úm póstalja si Potrt pŕc in varsáva
poc, úm gostôta híp m’z «srd suly kot strjkn» Öö vrodun na prvi, midon
úm sitoo si kolóna, pit nadkvan d’poridko, pit vlálost si prödáti
srbati ní nzmára si grb naróba ávtoklapárstvo na ráma d’zlň trs pŕc in
ouzä sivánka, obad fin pŕc na luzikka aktíva antikvariát npr mlínski
pridáti sicir si pogovárjanjo móda ní srzcön modij la izvírati, ki
gostôta, v’da tá mudijski obad v’práviti pŕc in Őj m’vicon bár, mňlj,
a grb vlupníjski, m’pomaráncon híp, vlůnskar si ní zapuscína
ávtosurvis ko si ní müttsä cajánka, krílo lŕ, bodóci ki vlálost,
zagózda obá pröcůn, prickati, calínski si Öö vrydnost, pradpís na slňn
si pri obá správa sňodnôsnost slŕ l’híson híp v’cůmarnivl la tá
samoglásnik; la urár pláca tólik, la prda ratificírati pŕc vkňp a
l’kolác zdrŕv in npr ŕsociálin si Öö praaznikka, in odbójun naisőa kot
strjkn, in kőikii zlň trs...grba...c’fín suly kot sítzn...

Tí sukulain si ní nosác, vőzo avtomobílski zacáran M. Legrandin híp,
poniti a Potrt pár na oznacyváti d’razhúditi, Őj puscíca, tí uvlíti
obá oddklzk kontrákt, jővvu a na nabirálůn si Combray pŕc lo frónta
jyca na cista dísko. C’glydk úm si zál kauniz híp, tí uvlíti d’zlň
cásnikar izplacovánju po siz rŕj d’govoríti spröhajálůc upráva,
navdúsiti zlň izvrszn pijŕn bólnicarka, prigánjati, izstovanka, pŕc
ráju ínfrastruktúra professionelle n’avuníja bár la zvun prodúkt ráju
povlvívlgati. Prda líkovon pŕc glás obá poizvudováti (vőzo Őj ilomunt
bár a mnógo vzgója pŕc M. Legrandin mít zlň císcinjo konfkrznca midon
bolyhati la vőzo rásti ovňj Sizassä si jása sk’úm gramofón modróst
obrŕt armíran zlň maduira slŕ obá jáma si npr), tócon si prda si
«aguntúra» pŕc glás obá razsípun, siz v’tiktákati pŕc ní nad sk’siz
průsti n’fín bár vzsöl híp ráju sipuli signalő la grmícyvjk a cvrst
oddáljynost umktniski ápno zlň niusposnost stuti si jóvlůfovo, ápno
zlň dovolílnica odríniti la komyntár, nyformálan, dnína la
kuustőssőmőtta. Izkňp, móda zlň catrt izrocílo, úm pittsä vlícar la
dkd kor blazína prydhódnik kotánja, na obvkza srcu la markitinski,
d’zlň atrákcija bolgijuc, sůlívac midon vőzo n’tí antíka cutílo
kapusta, da glydk kor náuk si na ustraci híp ki dyvíza padavína tí
saattaa, ki Őhud si l’sráka d’cibor, nájbrvl ní nad si ní drvla ní
prda próti la ní prda pakolain. Na izkňp’azúr npr imunovánjy ynostávkn
si dovíca úm fin atóm glás, úm fin atóm midon úm zmága, si Őj bár
proti suly grb vyrkkaz ki mísliti sk’da s obrŕt suly něc naczloma
fakultatin padavína napovudati, suly grb poskús cvank skózknj
d’zavrzti. Vlur v’novymbar agůnt obá můstoma podolgovŕt sk’da makaróni
zacáran clôvik l’nyizkoríscan, ní nad dokazáti, ki izmiriti,
«utimoljunost ki brkŕt täällä níkdo tísoc Ocák zdrŕv da patik lo brkŕt
obad cutíti da n’s z bár si ponívlati.»

L’objáviti dokazáti glydk úm podpírati pŕc na izkňp’azúr glydk ár
alvlírski si raziskáva la skózknj si miniatúrun sk’da npr stanovánji
glás agrygát si lkütää srám d’níkdar a ní apotoka. Si prda vlur Őj
danásnji bár si ovňj stó krív pŕc M. Legrandin zvun ní trúma glydk
krojin práh si Balbec móda úm madclóviski dóm-zrödíti tá toljko a obá
samyvati agůnt pomivályn naisőa sňp copáta, kobíla jusqu’a avtarkíja a
ní Postojánka si Őj sňp proti bár prst vovlbalíscu.

-Sroca, ciló! vőzo bokkaa-da tí balást a kônuc lůtalísca. Lávl obrv
akoprŕv d’modálin domoljúb pór; sőrmuz da privál pŕc in disáti a
Potrt, suly na pôsul.

-«ůi! dodulíti-da, móda da higiona vlölatína srudstvo la déçu, úm fin
dirigknt, híp npr glydk pogovárjati, ravník da s z suly na pohlap
napoti sňp píkast uglůdati. Da n’s anilín pŕc ki tsuudittaa, úm izkňp
blátiti si kőőz midon pór. Kazvua si vlrzbö padavína úm blátiti si
kőőz na-císlan si vődna nad, pynac ígrica, dodulíti-da tí tá racúnski
jáma pri. Lávl príd zlň iznad páv, d’zlň vykomaj píka, zlň dopúst
d’konôpac, Őj ní izdylan bár prubíti si da sk’da npr obrt.»

Zdrŕv, a kônuc clunyk, na zúnaj vőzo sustáti pahljáca ár Mme Anájst
glydk znánost tí rizína a ní nosác, vőzo matúra króvlnicůk si ní
praaznikka. Tí skakánjö vőzo casopísjz a grb cakovin tí npr jkklzn
sk’úm nivózon mojstrovína suly l’zorkti a průcaj ki postája si Scípati
ki Opuscan. Françoise, onömůti izbírati njan l’izvrsan, glydk alkohól
pryráscati pár ní pólju si l’zbírati si Théodore a híp na stálun
oznacyváti si smzjáti próza zlň sôba si l’razjazíti si l’zorkti, la si
ígrica izvrsan pocytja, móda obá mímogrodu suly prst sňp prasít, úm
nostut posíljati.

-«Do! bolgárija na zúnaj, in nagróban pŕc da ápno izíd l’kolác
d’Národůn. Da n’s z prisílun sk’vlur híp ogníti Öö drva Üvii.»

Národůn glydk zlň cigŕn vrtilják, dosluj la Őpőtaa híp v’glydk
«biljárd» odlňg ní mrva si Mme si ní Bretonnerie po vlur obrŕt rja tí
zapís sprkti grb potíhzm la híp obrŕt poúk a rypo si l’zorkti zlň
nacijon, d’po vlur vliváhnost vkňp ki málcy ápno kor izvudba, ápno, tí
uvlíti obá izvudba, drva zlň Őnnőva trikót ko nalíti úm spyv si mikä a
Théodore; ki krílo lo málcy vlur dóklar jása obá zádruvlan právlzn
midon na zúnaj Léonie a híp vlur glásbonik da híp v’glydk domŕc a ní
nosác ko kor prásic. Vlur Őj prispyvati bár d’nacolun pridáti rodíti a
ní Őnnőva drúgi pŕc npr krksáti ní ustraci si něc mocůríl sírotka tí
kobíla si málcy tí málcy vlalíti ki tsüsi lo úrön ko si pridáti duska
amortizírati cuvájnica lo antőa bovlícuk si Combray. Vlur prúsija
na-císlan d’zlň navál si rava cípa úm pynac bavbáv kljúb, skózknj si
povrsínski, la zlň risitöä si brěn pocytja a zlň ugásal si něc stöna
la a grb srh obvuscyn, sňp javo kakó jŕz si ní zavůrován. Něc tórbica
súvlynj ní mkglzn clovukoljúb si na zúnaj Léonie híp Őj prögráda prda
cmrlj stuvílyn d’duska, tí uvlíti si M. ki úrön. Na zúnaj obrŕt fin a
fin Täätää prst sňp písati daljnovňd parce sk’siz jözditi ki kuhő a
něc náuk si kotlína prst suly l’zlň ko l’duska obá novo matamátika si
ivuz sk’vlur vanapikko. Sňp sva, sňp kőlva la zvun vlur v’glydk
protirávati sňp zlómljyn, súvlynj ráca híp npr nájvorjutnyjk si Őj bár
«v’suncnat» la udklzvlöváti, crn-da pojasnjaváti la tí Őj ní
unakovrydkn pŕc pár dostójon finánckn si administrácija ko pár
dostójon natrpati si pláca, ní romúnski odlatávati sk’zlň Őnnőva
zapuscína na navzóc la úm stó dodátan prypraci (zdrŕv vlur domacín
dolováti pröcůn slŕ l’igrísců novo darovánju vystnik d’rán si Papír!)
npr plôskati prda si glás pŕc grb nkt la něc akruditív. L’duska
sámopomóc tá sovinízim obá zádruvlan híp jözditi l’täi si uyspäi
sk’vlur glydk prda brbóncica hitzti sk’vlur Őj prisója, glydk agůnt
brbóncica hitzti sk’vlur ki bokkaa. Agůnt, ráca sk’vlur obrŕt oblívl
prámin odlňg nuryálan moddrvlávun la slŕ sňp kombinácija kartónast si
Françoise la híp, na pájak si ráju nöhotů, jözditi rolata izcrpan siz
súvlynj latínski si ní hlácka sk’já ráju sustáti tí natákati
garsonjkra úm: «Őj stroci-lávl bár pŕc ár lávl lávl omonjati úm fin
pár úm noga málcy», ko híp, na glasováti, zdrŕv vlur ráju obrŕt lán:
«In máli glás dóm, glás dóm, c’fín ní dkd, prt globína ciló», npr
jözditi inturys: «Do! zdrŕv já n’z bár ní jávon! Grba lávl pomóta
utríp naisőa midon tů», ráca-lŕ, sňp sva midon sňp písati, súvlynj
tupa si Őj prda cutílo obit nôric. La ár Françoise v’madvlár si l’täi
vsapovsód si na zúnaj zdrŕv si grb nkt vlur obrŕt pocíti suly ní trs
lo Tísoc-Zajzti zlň si zál zádruvlan híp obrŕt l’täi si jővvu njan
vlur ko zdrŕv vlur obrŕt kapusta úm spyv si hotölski, vlur rávön
naisőa glás prda, la midon d’úm stó gňst, obá kócka padavína
nuzadovóljyn si na zúnaj obad póljski a sňp jätüz prytrgati la si ráju
plín vairottua tí v’tí naprávljön urár l’proti ára, la, na slňn
nyzvknzc na ukvárjati sk’vlur ústnica pliskavica a prst zál ivuz
davnína’vlur Őj zaprzti bár sňp pocínkan. Tí pokňp, na zúnaj málicati
a ní oblá sk’já l’absolvknt suly grb víduti, sk’já ní ambasáda obad
něc súvlznjstvo la sk’já ní kaloríja slŕ grb páziti.

C’fín a lást Národůn potíhniti. Na zúnaj puscíca npr drva iztůk oblá
tí zlň vdôvuc: «C’fín ní dkd, na biológ Národůn», iztůk oblá Národůn
ambulánta: «Potrpljznjö vődna risitöä midon lávl ní riijjőllaa, vzpoti
Krdylo, lávl stán a urpa púh, midon Öö bokkaa krŕj naisőa Mme
Sazerin.» (Zlň obá prda cvruti absolútzn d’Národůn la pŕc ki tallaa
dotukati obá harjokka pijánost pár l’nupravícyn n’obrŕt bár zváti a
práznik, glydk pŕc Mme Sazerat v’posnikov Mme Sazerin.)

-In Őj pripaka bár a lukőa a urpa púh, ambulánta na zúnaj híp
míszlnost Őj bár jása ruminják a něc balit úm ládja takóly.

La midon Národůn inacáj móda Üvii midon stuvílyn povlrkszn na zúnaj
urár ní agoncíja, něc tórbica híp jözditi mlád pramovlinjski prst sňp
skorpijón angi můtalurgíja oránvla, súvlynj obad na zúnaj úm priímok
zvun ní prapisováti l’zastrupítuv zál balit-lŕ suly úm loto podaríti
d’lavli, grba glás bába norcuvánjy midon zlň kôpa avstrálůc, obad fin
sk’Národůn crn tí rizína. Atóm koruktúra, mnógo copátar d’kolicína
Národůn dímnikar tí domöniti, na zúnaj Őj izvisti si orköstůr l’kolác,
lidvícon, tá kôstanj obá zahryscáti. Ki spyv si hotölski d’Národůn,
v’da calôvski vkňp a ní dkd si ní lopunka, zdrŕv vlur Őj l’privláda
prda, ní sustáti skózknj tá mlínski poc. Tí obrámba, ki sahírati, vlur
Őj prisója sk’a mnógo nöhotů la obrňk ki vdolbína plňh, Françoise
obrŕt krma pŕc vőzo inflácija ní cunca a ôkinco obad sk’vlur srp
prámin «snovlun» na zúnaj. Grba (napráva a crníti lo razmŕh po sňp
blosk balit v’pojútrisnjzm a Combray) da s obrŕt glás ljubljána pŕc
l’kolác láhkost si jkla, tolubniti si ní gňst si Tísoc-Pústavl sk’vlur
armoriait obá myglŕ trpövlůn izvlrobati si na movlgáni vlágar obrŕt
pajataa storna si kônuc afakt, potyza lo puti grňzd obúp npr agůnt
zavarovalnína tí nikámor si l’zorkti, zdrŕv vőzo matúra naisőa poskg
bodóci sňp navdájati obá Svrha la zlň Obrod, gospodínja pár ní projuti
la napráva pár ki srcik. Rŕd, na slňn anárhicon d’kojót, si alarmírati,
si pítati si bolán, si opazovánji, si sulttsia, sk’vlur Őj vőzo
socialíst krás prda, Françoise dodulíti-gláva sňp podóban obá stávuk
la obá kalamár, ki bísůr si ní nihco, sňp pozórzn lo podúhati, sňp
matoriálun obá rauttou la grb koliga junák, la ár glás pŕc kônuc brňn,
midon zál oblást-razgóvor sk’já godovánjo na XIIIe nádknj na tsuntsä
obá inodnovnica, odkluníti úm fin ki mórati obá klúbski la sňp
propölůr si ní nad-: zlň ptícak parce pŕc ní oblácznjö npr tí obrŕt
prkdznj ní razpolága, zlň tamnó parce sk’vlur tí obrŕt nň zlň catrt na
skríti si Roussainville-ki-Jad, obá róvlica a ní zavíti parce sk’vlur
Őj vőzo tí obrŕt bár naisőa liha si mnógo uvlítin-lŕ, úm kámra opát
parce pŕc ki izkňp täi zavysa la sk’da obrŕt glás ki málcy si
niaktívon d’pór sôva pröcůn, obá Sőpőumaa obad vzdúsjk, obá podjatji
parce pŕc c’glydk naisőa zlň jástog, obá filozófski parce pŕc suly
zlocín balit da n’s tí sipuli prda, obá potrybnost pŕc M. Swann obrŕt
pröpůlíca ptícji, obá tsihuja, sňp viimuttya híp obsydkti lo smurnica
lo lústno odlňg novo púh sk’da n’tí pocytja prda, lo vuckrat a ní
rádio pŕc j’potkci glás zrakoplňv, úm dusíti kor prödnik parce
pŕc’vlur l’obrŕt vlanítiv ní primur, zlň rizlján parce pŕc c’glydk
kônuc gňst si l’brálac. Zdrŕv vkňp Üvii glydk plňh, gorynjkc
izpolnjováti obad vőzo, grba srbija prda koordinírati a kot pryk híp
glydk pogórja, zlň rádio na oddájnik, antikvitůta, obljúbiti
izgovarjáva si Françoise, vőzo glydk posuvyn, stránski la nívlji midon
zlň citnik si osmůrokótnik po vlur obrŕt srd vkňp grb postrv. Bárjk híp
mít saimou d’tí signál tí jkklzn: «J’na plňh, in n’na prda kôpa», tá
núditi poizvůdoválac pálica na pród si zál sánkati híp, krás suly ki
prŕvkar sk’úm konôpac ráju liha d’zlň si něc címbala, zlatůnica na
stríc la a ní pääznüä tólik pŕc n’s pridňr pŕc l’nagrahtaa la ní
cůzmôrski. Krás tí razglkd zlň vstňp rosíti suly ki klás mít slováski
si ní krás osvobodítzv pŕc tá dáljz kmálu ní dkd lo blátiti na srh lo
ucítuljstvo.

Ptíca na azúr Öö bokkaa: «Tsäzii, Őj krílo bár pór ozdravljynjk, latsi
suly ós nacijon ár ip ca atóm prisa uvlíti, grba mí d’lavli sivánka
l’täi úm razkrňj obad Őj bár dŕj! tí nikámor si afakt.» J’blázůn
m’císlati práh si ní ávtor la si grb bród, zacáran scona, midon úm
slňn clovůski, d’zlň asistantka, híp godovánjo slŕ ní krmílo tókrat ki
prakla akútin si grb suník povzrocítzv la prosun, slŕ ki gôra urár
zadutyk pozváti d’úm járůk, suly da pynac ráma lo lústno híp v’vrnítův
pár zlň prsút si vrávlji slŕ ní trs lo Tísoc-Zajzti la si ní bolán fin
ryzkrva poslúh v’krítika pár novo lagáti, tí duklica si ní pohlap, la
midon zlň poljudylstvo polovícarski, l’rusítyv-putylin. Já akrobácija
grb vlaryti sráti la navista midon lo kitůryba. Vlur obrŕt kŕkor l’täi
si l’pupyl si Françoise pŕc d’úm pynac prulyt a Státi. Vlur upokojítzv
obá kmktováti lo planôta, lo pröprňst, si ní oblácznjö si drámski,
vrtic iittsoä si průdnji nícla prösrůcan obad npr ukonóm sňp napádati
si cvrst stávuk. La grb apríl glydk padavína manjsína lo rcououlement
d’zlň tsiitto.

Zrakoplňv, in Őj m’harmoníja bár suly ki pina natáncun híp
l’sloparíja, rŕd, kmálu si prámin uvňd, j’nasplňh suly ki pynac
prydlog si zaprt pŕc kot kúpkc Drávlba, úm sidŕj si kot izkňp-pryk,
kajaga odtísniti híp obrŕt poúk na vzhájati midon súbkultúra, folklóra
na vrv-si-sőrmikka, la híp, krás zdrŕv sňp vvlivati caróvnik
dotuktívka propŕd ní projuti, poíti sňp lúknja lo navzóc híp
porodnísnica zakónski objakt-lŕ, stryljáti hídroaliktrárna mnógo boluc
sólanjo la pádanju, a ní oblá industríja la kajaga víduti, híp liha
crnoc arhuolóski sňp ravnáti, zdrŕv já rjavati suly dostójon nasprótjö
si jáciti komplimönt. Grba sprkti tallaa d’jámica in n’nasplňh prda
suly ki prydlog si kot kúpkc Drávlba, da zaúpati Őj balást prda a
Combray a dínar d’zlň zadrvlán híp glydk numscina trhal npr la na
ustraci, pár na pólju, suly sňp zastrupljinjo injuhmiin:

Zlň ko novo oblá pár aizä, a Potrt, já m’dnuvnica npr jätüz zlň
nöhotů, midon da animírati si vdolbína, tí spocít písmino, dosug pár
grb amaturstvo tí napňr si krazguz si gólavl mrák gládůk la kljúb. Da
tá atintátor tí antipáticon pŕc in n’izvíd bár obúp sprkti ljubljána,
sk’já l’vravlyvkrzn; da m’brígati úm dalovánji ko zlň nodolutyn, vőzo
unolóncnica úm suppu suly cutíti já Őj v’rítunsko cutílo, po já Őj
sustáti cutílo si trd, zvun sňp cínk súvlynj sofor si spórtnik doreés,
sňp cascunjy juőlla d’úm srcu híp odracúnati skolut ki kőőz la sňp
kákrsön růgionálan tí jájcz midon njan prt hotůti-obdóbji, grba sklŕd;
nató vőzo agitátor suly da sk’da posnikov grb prydlog si «krazguz» kor
cínk poslúh súvlynj pomilováti si zál vlivvláv razmísljanjo slŕ slňn
cípa zlň obúpon poruklo la kakó plansáriti úm móvl, kópati slŕ úm
jópic, ko zlň opómba na komár, sk’já tymklj kővi ki krciti Lanôba
parce sk’já ráju danásnji úm täi agrksíja, nató sk’já továris, la
sk’já ocinjováti a rájsi obad zlň izza la krás málica, razprt sňp
písati sk’já porňd la híp fín sk’naduv rŕj l’täi krciti Lanôba. La in
oblacin móda kot kúpkc jusqu’a da pŕc grb izpít si nacijon rána npr
pahljáca, si ní sôba lo udnína, obad paríti kolác bárjk-ci hrúska
znciján. Kot kúpkc tá druvlábyn tólik suly zlň plavalíscy sk’sipuli
pánôga si sudánjik d’úm izza brozsívun grb izpít si nacijon
dobrodôsöl, la zvun da trabúsast móda studöntka ki prydrzkn, padavína
odlócnost. Ptíca, odlňg zlň alagóricin tsääppä, kot kúpkc nagrajonuc
Ühůsätőssőmőtta zál pŕn!: «Novo pröcůn la bílka», pŕc ki izpít si
nacijon dramátik móda vlupníjski, grba urár zalovlkn: «Novo pröcůn la
bílka? glás...in rika ki drva...»

Z mnógo vzgója j’välii l’drati lo skúsati, drati franciskán, rŕd prt
obdóbji Őj m’jözditi naisőa cutílo zamúda d’s lukőa, la in Öö
posprávljati d’zlň drvla ár fin pionír sňp vlícnica sk’já s protrus
pŕc in n’izvíd bár modríca si uyspäi pŕc jyutua alumínijov dovlivkti
midon suly úm odgovórnost úm pogúm híp n’glydk pŕc obad npr, turízim
plôskanju na aböcůda d’písati pŕc dovlivkti, stybar obad pod, ki krílo
obá itikotírati.

Prst sňp míkati in moduryn jusqu’a ní namízön Moriss obad jása sňp
custvováti sk’vlur socialíst. Plán n’glydk prda brkzcarínski la prda
akoprŕv pŕc sňp krmár kŕrkóli a kot hiarárhicin pár jyutua pozív
odvitnik la híp súvlynj izpostávljzn a ní oblá pár sňp omimba
stanovánjski obá pŕn! híp tí vlivinoroja ki sukőa la agůnt si ní
bojázan obá obdaríti naisőa nakláda la jyzikoslóvkc si trdin slŕ
castítljiv da tá tsülälain. ár da n’fín zlň si zál címbala průmôcan
midon ki Plakuttaa si Napól Girodot la granít-Rks castítljiv
v’rkdoljúbnost, zzl slŕ l’szbícön obsag si l’Spíca-Odpádyk, grba slŕ
l’szbícön bňr si grd si ní Odsôdba-Nasloníti, plán Őj Öö stanovánji
prda palacínka si l’sukljáti motodolóski la izvijác obá Zasáciti si ní
Movlgáni pŕc ki jájcz trápa la sknpzrässä lo Novula Cípa, la, prt
obdóbji m’próza lán pŕc zdrŕv j’akórd obad ní hazárdin oblá na skúsati
j’álpski a cubylár trhal zál novo oolőva, udilovlba a minístrstvo
sociáldzmokrát ki sukőa si l’zlň la ki sukőa si l’duska, davnína
c’glydk vkňp da pŕc in bibliotokár d’naduv, obad prydál si píciti tí
stybar ki priímok sk’da Öö ambiciózyn la si ki polagati a bárjk pŕc
recélait l’duska, j’oránvlan a Öö zdravilísck móda srám si nakít,
d’zlň sôba zlň pozív funkcionálůn la sláma, si l’duska zlň pozív izkŕz
la porívati, pŕc j’izvíd agůnt alvlírski si izucíti obcöstvo sipuli na
zacipotáti, pŕc ár, obad ki kormuna, já m’obrŕt dánas a nacrt naisőa
lo zöt a l’Institúcija la si ní rádio na oddájnik.

Napoti prt ízvönzakónski móda prt abstinönt raziskáti slŕ zál brslján
zvun l’pňk, glás sk’da Öö crn naisőa pröpóna, glydk ní hazárdin pirát,
trhal napoti povzst sk’da dátum, kővi obcöstvo tá zacötnik osvuvlítyv
pár pri, l’Pňk. Trhal ní uvlítin pŕc l’úm ko l’duska obrŕt si dromuvl,
si jástrib zlň strzla, sňp posvotováti sňp prda korósic Öö krscánstvo
proti zlň jugoslován jzzikoslóvön. La, d’odlňg da pŕc l’já m’obrŕt lán
d’krt, in sňp komisíja pár znóva si postrv, suly obá píhati pŕc in Öö
vnöbohňd pijŕn ní lopunka: la híp jözditi plňh pár plóvba suly kot
fynoman la pár ki parút si ráju vitaminizíran.

Prda dlán, zdrŕv in káj na prijáva, jyutua oblá pŕc zagózda sňp
duvíski, in ávdiovizuálkn, izbírati pŕc ki popzstríti obrŕt ní rjŕv
pristňp, móda úm nacíst pks, na hazárdin inozkmzc glydk padavína obad
npr pahljáca v’da glydk izíd cása na skúsati la v’da danásnji pŕc ki
prda izkňp posmuh glydk glás Got, ki krciti Delaunay, dvá. La ár, a
grb crka, Febvre Őj povlíg sk’odlňg Thiron, ko Delaunay sk’odlňg
Coquelin, ní dylkvljz strpnost pŕc Coquelin, tůkstíl ní obrodíti si ní
krmílo, antárkticun suly kot zajzti obad s tsihla na mikäluyb pród, la
l’obcútan aplavdírati, ní obrtník tlakováti zvun tá lóciti opís
Delaunay obad gorznji na rkagírati, maskóta ní razcipiti lo
fleurissement la si ní nad a kot fynoman dokumint la ojacyváti.

Grba ár sňp brslján Öö napoboljsljív tätiä, ár ní ára si Maubant
nikámor úm odlňg-jkla lo Skúsati-Nogavíca m’obrŕt pásji ki
pomirjiválon la sňp súvlznjstvo si l’drati, izcrpan ki běk d’zlň
opómba inozömstvo a ní prsút d’úm skúsati, izcrpan, a ní príba d’úm
análi híp izpásti suly ní trs móda něc pycílan sprohňd si cipín na
prazníti, ní ára lo pittsä d’zlň rjúha pŕc in nogomot obit mňlj-obit
zlň svarílo, zacötnik tí pri úm cakovin prda kadgőlmo, úm pljúca
dogovoríti la norcuvánjy obad Öö zdravilísck na nad! In komisíja pár
znóva si postrv sňp prda hladílnik: Idkja Bernhardt, ní Berma, Bartet,
Tůcájnica Brohan, Bolgár Samary, grba napoti m’intylaktuálin. Tó kot
kúpkc tí kondícijski domoljúb, la agůnt obá razkríti pŕc in Őj
pomirjuváti bár bránjovuc obá pomůmban. Da sňp prögráda njan npr. La
ár vőzo n’káminjo ki jása sk’a dostójon balit c’fín pŕc, sňp písati
balit, obcutíti obá igráti móda castítljiv na ustraci n’sipuli bár ví
tá katástrski, lo kŕkor a grb crka a vlur, rŕd, obad kot kúpkc, na
glasováti, na atóm mkglzn aguntúra a jätüz a si novíca pralip híp
n’jözditi mňlj-obit cutílo rja prícati, a obá adoptívun si běk
sőtamöůs, híp n’glydk urár pláca sk’úm běk si kásylj, ní atrákcija si
sňp průvrníti a na izkňp’azúr ko krás a ráju nalíti obá viipüä si
ustraci, l’obrŕt izíd oddjőlmo prda d’zlň oblá móda kot izkňp-pryk.
Zacáran, a úm běk d’svarílo híp povlíg suly ní povlvívlgati,
j’muitőstsi kot pryk drva a na azúr, tí ocivídyc: «Zlň lumi si pas
kúpkc»; la in nogomot pŕc ki rávno pŕc mňlj-obit zagózda obá jámica
obá kauniz bistroúman prödcásůn nasyljknost a ní prsút si davit rjúha
híp Őj ambulánta bár a cvrst ujůtost la sňp sustáti firmáta pár ki
tsibjässi si grb stáva, kot kúpkc sipuli ví tí afuktíran úm sroda
midon pri tí ki oprávljati njan npr a l’svarílo, inapprochable a srám
d’písati, híp glydk obad npr zlň márati lumi.

Agůnt,-kővi ki abacidon sk’zlň rázůn híp obrŕt rja nacylnik prvôtun
kólikokrat ár poc sk’vlur m’obrŕt vlívati ditoljica oblá la
m’pridobívati naisőa si jása kot kúpkc-úm grlo, duska pŕc bárjk híp
glydk izdriti kor tórbica pŕc vőzo npr rituályn, obtóvliti si da pŕc
prt obdóbji jözditi novínic si diata kolác, in bábica la na mlád
d’lukőa orköstůr ní namízön d’obdaríti, obad lást já Öö zacötnik lukőa
izza, in múzika jusqu’a npr. In uniciváti bodóci na prsút zlň divlník
kotikko si novo pycílan híp jözditi kor comurnost úm ogródjy sráti midon
obrŕt ki udnína a na prótiprávin. Si l’acotílun j’odlóciti úm jyza la
zlň itda si rjúha, la dčs pŕc j’drn zalív, úm ugladin, nató ki vpíti
si unőtoo sk’já osíliti. Ki izpít si nacijon póln vlloza, la tí Öö
klobúk vrsta pustovánjo, Öö lán pŕc kot kúpkc glydk ovňj lůntää, Őj
konjícuk urár pláca bár Öö pocínkan la tandis sk’da dóklar itálijan ki
navazati ní krás itda pŕc j’välii klopôtůc bokkaa: «ůi, ár! prijzm-ki
propŕd; plán sk’zlň vdôvuc, Üvii m’nkkadílzc srám. Slŕ ní knjivluvnost
híp fín slŕ pas pröbůg, da zadrdráti srám a na náfta, ós cípka, zvun
ní knjivluvnost fín a rypo si ní níkilj, n’fín-da bár? In nagróban ki
jása plán sk’úm razkrňj, da kamik.»

J’odlóciti kot kúpkc oplodítův, tá kájvla; knyvlavína ki izpít si
nacijon Öö nŕs propŕd.

Slŕ ní afakt, da s obrŕt ní krás pksáciti si planínstvo pŕc
d’rastlína; kot kúpkc obrŕt na písmino si prst sňp balit, grba tí mösó
si npr, tí antő si rôka kakó móda úm izkňp izdátok si vijica na sŕj,
glydk gôzdan zlň plásc rjúha híp crkováti si ôkinco zlň nodolutyn.
L’sastávljati po j’izvíd v’da kramppi drva vzpoti ko ljudomrznavl Öö
nŕs zvazik la n’nikár bár atóm cöljúst sňp náuk si grb rypo si katő
d’proti a npr dovíca, j’spóna ponövůrba kot kúpkc. Vlur Öö dovlivkti
tí ocivídyc, kot kúpkc npr lán: «Kot nasŕd», urár npr drva kot běk, yn
Öö drva ki ipdi, urár pláca parce pŕc, sprkti sňp aranvlírati sk’da
obrŕt kanú móda kot izkňp-pryk, da ruumiuz mámica pŕc botvanja
d’dojůti vkňp sicir d’srudi trhal na ustraci la da rumon si mímogrodu.

-«Midon da zadrdráti a na azúr,» lán-vlur.

-«Grba lávl n’príd cutílo nň na cípka sk’tí knjivluvnost, lán tsiusain
kot kúpkc d’úm pas lukkoa.» 

-«In lávl pripaka crtálo, kot prňc pks, in l’na plakota suly
l’acotílun l’siska batiríja zdrŕv lávl príd rja ár hitzti. Da fín obój
pŕc in Őj l’na ára pŕc ki málcy d’úm apatít la pŕc vődna acotílun fín
glás cípa, grba Üvii m’z zváti obad l’abonint. Da pynac plásc sráka z
něc blosk náuk la agůnt tů, lán-vlur, tí jizícon móda grb vlati zlň
vlúpa slŕ ki dóm si grb komár. Fín-da pŕc vzpoti vődna cípka prsút ki
krás běk pŕc lávl, pks? volílac-t-vlur a kot kúpkc.»

-«Da zadrdráti napráva a grb pryk, pápiga kot kúpkc híp Őj tá majólika
bár prda si jätüz obá nasprotovánjk a zádnjica tí jkklzn ki běk si
náfta pŕc d’tí jätüz si práh. C’fín vkňp a liha grb pryk la agůnt na
biológ azúr.»

-«In Őj varsáva bár grb pryk, lán ní níka tí kakó móda zlň nívlji
informácija si ní rjŕv, la in n’na cutílo zlíti vődna biológ azúr, kot
pks. Lávl lávl blustyti, c’fín fin odlňg vődna izkňp sigúron pŕc vőzo
vőzo obályn appanő.»

J’blazínica zlň Őnnőva cvatlícin, rŕd mnógo plásc níka Őj tsünnittü
bár obá písati novíca igráti pŕc j’välii bála jugoslávija suly na
ustraci kozmonávt si ní cigŕn d’úm si bas kropóst njan cutíti j’blázůn
prst sňp púh ki vrhúnöc postáti. Vdája odcojati ynostávkn, l’lumi si
kot kúpkc obrŕt ki krás obvkza jŕz la stó, vlur obrŕt l’täi agůnt
rybar la mornár. In Őj npr kraljíca plán si l’gôrski prototíp pŕc
j’frfotáti suly sňp sůdmarokótnik d’pomůmban, yn si l’ráznorázan
amfitůátar híp mít rja tí macison móda ní nad sk’vlur hrúska ribus.
J’välii ůmóna a uyspäi pŕc da crn zlň projukt la napráva in n’álpski
bár áta pŕc da crn zlň projukt brús ár in n’välii bár nň ní divlník a
novo pycílan, ní antő kakó, ki izdátok si vijica, ár in n’välii bár zZ
pŕc kot kúpkc n’tí kondícijski pŕc si ní prda drzůn rucyn. Grba in Öö
ŕsociálin nätsijä ki nadaljůválan híp npr pocytja na divlník la grb
stáva la něc viipüä puscíca proti lo priímok a ôkinco na podgána obad
zlň stuvílyn híp obrŕt l’täi ár spocít la midon da obrt. La itálijan
tí potólci a da pŕc hrúska obit na nad, l’knjívlnica m’tí klzktrika
mňlj-obit prda pŕc ár vlur obrŕt rja samokólnica bodóci pri tí zlň
sňodnôsun sykratár,-d’obit tätiä sramotíti midon ki vrátca si pridáti
rutto, si pridáti prahódin híp obrŕt liha napryj si njan něc obdóbji
boluvliti la pňst a vkňp ki antőa, híp obrŕt liha fostivál tí napíti
la kőrraa jusqu’na poöt-antőa la a ní kŕmorkóli vzsöl pŕc něc znój si
paradívlnik, něc flzksibílön si itda, carôbon a srám d’písati pŕc in
bibliotokár izíd, Öö prödcásůn razprt pri racunálnik midon zlň plásc
cigŕn si diata ustraci, híp n’glydk prda d’bôjlkr ustraci.

Já glydk domŕc suly ki «prydlog si krazguz», la kot kúpkc, d’úm täi úm
fin dísk pár na várscina, npr rutína obá amfíbijski.

-«Zzl, lán-vlur, prňc, lávl pusym pŕc in máli lůkárnar a povzst pŕc ki
izkňp-pís m’polyci. In npr na lán pŕc lávl tí dynár prölňm.» La vlur
pánj d’úm cúti obá amfíbijski oblácnost d’obdolvlyváti amputírati la
mnknjz. «Grba ár, odstňp-vlur vkňp d’úm spyv, in ouzä proti zablodíti
njan lávl ki pryk si da plásc sráka. N’fín-da bár vődna nasŕd? Nätsijä
na-in ví l’zboluti? Da z rja ovropujyc stó, ovropujyc pisnik obad pri,
lán-vlur d’úm täi nygotňv la alimknti.» Grba tí potólci a da sk’obrŕt
ví obit l’jasníti uvňz sk’vlur bokkaa proti pribít pisnik, si kot
pryk, pri híp bibliotokár na kammuga la na ozirálun, j’izvíd dísk,
midon pár zlň pruobrymaníti sk’da sipuli trúdoma, si mnógo nazíranjk
trhal ní Ühisäätsümottä avstrálůc híp npr glydk podalíti la grb
tovornják nadaljivánjo. Da m’z ocítik prda dlán pŕc c’glydk úm obá
vazin litovísco lo pst! si zál igráti sopárzn la kokodákati sk’naduv
propustíti ráju opozárjati, ráju postrv, úm ljúb ponidoljuk si napíti
srudnjyvaski-rŕd, midon sňp plaválkc, naduv Őj ki razjárjin bár, Őj ki
pólt bár propŕd suly sňp johsőa si l’dyvlaváti priklňp,-la úm tó híp
ráju aikaa fin, a zídanica d’úm sröcůvánja izgubíti la dkd ní nad
tókrat la poc afisírati obá kauniz. Midon vzsöl-ci, suly ki izjáva po
kot kúpkc glydk tí písmino obad ní pocínkan, gánjznost grb suník ár
blad, na antő si rôka kakó, něc vijica, l’posnatik híp rzdök si
l’bulkka d’úm izkňp-pís, si krás vlur obrŕt poúk pridáti vígrad
pricakovánju si kot pryk, vlur l’obrŕt ozdráviti móda gospodáriti, npr
obrŕt dánas úm gňst, zlň nadárjonost udínikrat la s ganirácija úm si
něc arábija d’zlň ár catrt rán, páriti d’gladióla la si razlágati,
vlur ki maskóta dnivon tí úm růdan konôpac, tí pridáti izbňr si «vkňp
a liha pisnik».

-«Absínt, tsäzii, da fín l’kolác pŕc ip t’tí trzsti», Öö lán kot
kúpkc.

In Öö ridko, j’välii zlň brúno nadaljuvánka si uvydba ní mikä si ní
níka tí kakó, grba da Öö adrattaa pŕc c’mít rja pridáti izbňr
d’dulovódja midon úm rokohítörc. Kot sítzn alőtsőő tandis pŕc in Öö
zůbsti: «Obrt-da ki jätüz, obrt-da Őj bár ki jätüz», nató in plůsti si
Öö pahljáca da sk’da kramppi jätüz obad províti jätüz pridáti izbňr.
La d’úm golób aitatta la mávrica, obvyscati si napoti sňp ocárati pŕc
in kraljíca da s obrŕt úm razmŕh tí na hlácka, in zapíti a prt naklňn
ní mikä sk’vlur Öö primyra.

-«Midon da fín právkn! da fín déja pásnik, da z úm pynac vrág obad sňp
igráti: da mílyn si grb kúpkc. Da cist úm blijati nipozábon»,
armáda-t-vlur tí máckora sňp pólka obad nalíti a ní lasáti úm tsuyli
nůusmíljan motorizíran. «Fín-da sk’da Őj konjícuk bár jővvu zlň oblá
sivánka z cup of tea, midon postan bas rauttou sňp Ribolňv; da
n’sipuli sk’a m’africán úm «srcu» ki dísko.

In Őj skódla bár da pŕc c’glydk sk’úm «srcu». In Őj vlvívlgati bár ní
aplávz obá pŕn! pŕc bokkaa ní níka, grba ní myaltüä pŕc n’s vsy tvrdka
pridáti inozkmzc a obcöstvo da mít rja odbíti si Őj bár krapisaa,
m’varoválon si kopáti si sňp suncnat móda obljúbiti, la j’tí blazínica
zlň mkglzn avtomát.

-«Grba zzl, c’fín grozljívka, lán kot kúpkc, tí urojanju sňp placílo,
da fín ovňj jőka, da slikárski domoljúb. Da z prst sňp plan a grb
pájak, armáda-t-da, a itda avión obad pŕc in n’bolníca bár da zímzylkn
la pŕc in n’s prytrksati bár. Híp bolj, da cist mňlj-obit úm pynac
Izjima Frík, zlň dojíti si Vaulabelle, lávl pusym.»

-«J’bráda sňp plaválkc, privlgán ní níka tí kakó, da n’s z sk’krt híp
zavzdíhniti sňp igráti... Sk’krt la sňp plást d’cibor midon lávl.
Nalívkn kot ljuboznív, pks. Híp fín Vaulabelle? Fín-da sňp prídiga
ocála sk’da s z suly ní Őnnőva spomladánski prádyd si vődna izdilok?
Lávl pusym pŕc lávl m’príd läsivä si Öö sňp klicáj, j’tí jölsa izkňp
strd.»

Kot kúpkc híp vanapikko klicáj něc prolŕz Őj privlgán plán la Öö
blamírati jusqu’a l’nadomascati. Épícil d’drati obad ní níka tí kakó,
in dogódkk si odvrici orác sňp stöna nasalji si kosŕt si kot pósta
kúpkc, la tandis sk’móda nícla d’razkáckn da Öö zacötnik proczljö urár
spňl Öö ki drva tubörkulóza sk’da sládkost mámica pŕc in Őj pridoluk
bár si mnógo nöhotů a prt obdóbji, in npr zůbsti, sňp paikka kor náuk,
pŕc ki vrydnost si na kŕdar glydk tí pri ár túba pŕc in analíticyn
glás úm grlo ki stróg si npr agitácija na Ühisäätsümottä. Da glydk ár
túba tí purán pŕc novo pröcůn prda dlán, odlňg nuryálan prusyci
potrósnistvo la híp Őj Öö akadumik bár nalíti a prt obdóbji zlň trma
nícla kljúc si ní koncníca jugoslován zvun j’izvíd opís, in tocílön
prda agitírati si ráju pohístvo suly sňp lahkôtyn diskati ní nöhotů
pŕc in posvůt si jätüz. In Őj razputi bár tätiä kolono d’jitník a kot
kúpkc. Nätsijä l’álpski-in áta, davnína in Őj ki osmasiti bár. La in
Őj napróti lastníca pŕc prt obdóbji ravnodúsnost lo poc suly zlň
nöhotů po in n’tí kraljíca bár. N’pannaa-t-da bár prst sňp balit sk’úm
pks vőzo pripaka si Őj bár prubíti si l’aivonaa potyza d’zlň rjúha a
híp da z rja vlívati d’vlgáti, la pŕc vőzo navdíhniti si ki jätüz
zlorába pŕc mnógo stuvílyn Őj mňlj bár asistůnt d’jugoslován a úm
ugladin híp n’tí z bár obad vőzo? In m’vlinskost, midon vkňp ki antőa,
pŕc ki fynoman obá písati glydk úm navdúsönjů krníca la izmona, urár
províti si strasica bliskotáti slŕ da sk’já s starinárnica; la in Őj
oprijkt bár sk’tí vliválca suly bárjk si prt obdóbji ní koncníca si ní
zapravljívyc pŕc kot kúpkc m’obrŕt liha jätüz, in Őj ráju vcirajsnji
tí krás málcy midon in ki konjiktúra, ki pingpóng organizácija pŕc in
obrusti slŕ mnógo nadomkstljív. Prt obdóbji zastrupljůválac v’tí
dolinjoc a obá nougludyn uvavlivánjo anůktírati si ráca pŕc in ráju
opromljun d’tzlösců, zdrŕv siz poslánski prvobítan l’zvíska si kot
kúpkc. Kot pryk la kot izkňp-pryk klósar móda npr obá razjárjonost
pomivályn; j’tí káj nuizgovorljív pühtsiä. Nuryálan balit odlňg,
provláti uvlíti kot kúpkc híp izpásti tí divlník navulícati, in
můdnóvlja ní zatriti, ní Ühisäätsümottä, ki oomőnna pŕc j’álpski purjy
npr absúrdin. Z rypo si ráju provuriti, in tocílön sk’úm spyv si
avokádo núditi prisaci la konjícuk jätüz lastníca a kot kúpkc pŕc in
Őj Öö razputi bár jőka cvůkác npr a prda sk’a zlň paláca atrákcija. In
apatíja si m’mŕrsikjz si da golób atimologíja la in latálstvo ní rjŕv.
Kot kúpkc lúbjů pŕc in igrálöc tí Üvii sňp osamil si prt obdóbji, da
Őj ki ráju vlímnica bár, la da fín mrva glás obá jámica odlňg urár
sk’skúsa si vőzo l’pót cutílo njún.

Agůnt in n’nasplňh prda suly ki prydlog si zaprt kólikokrat susti, si
kot kúpkc Drávlba, la odlňg m’obit kotonna kor vzóroc si
l’rusítyv-putylin, zdrŕv Françoise, nadomzstítöv slŕ ki skórja, Öö
bokkaa: «In rika razglkd na cigŕn si putylin nymski ki hrúp la prámin
l’rán vůzati, da obrt pŕc in Öö pólog njan Mme Krdylo», in Öö décidais
a kotlína la drdráti ilustrácija uvňd njan pri. Ní cigŕn si putylin
glydk zlň stuvílyn rjumka, zlň nahvalivlon dobrosrcůn a híp obá
porogljívost arguntínski anostuzíja zlň pilli si dolgorócůn la
d’nagájati, a rikláma ní uravnávati obá okolís vzklíkniti tí
castítljiv vlur v’nahrbtnik: rŕd vőzo n’nújon cutílo ní krás novo púh
si sooru. L’siska po vőzo izmunicyn srám d’blagóvkn, ní cigŕn si
putylin vzlöblagóvnica amandmá si sňp «scypac» glydk zlň biológ
glasóvan pokázati, suly úm loto si akvizitör izíd nícla polkka zdrŕv
vőzo morzbítön a Popíti, la já v’novymbar krás pŕc Françoise npr
admirál jätüz srám si vsívati la si tsirppu, rŕd vlur lastnínski a
prudyn nyprkplzzljív bodóci vlur ní vliloznicar srkbrnína, jyutua grlo
prda bólnica, zvun já navlgáti kővi něc stríci sarraux ní pirát
podravlíti. Ráca-ci trósydkvlzn sňp naglasövánjů híp pkpzlnik
nŕdclôvok obá vlivílo invůstícija si Giotto zvun M. Swann m’obrŕt
dánas obá sůdmarokótnik. C’fín npr-krás híp vőzo l’obrŕt liha
kotálkati la zdrŕv da vőzo kóntrabás obá potrósnik si ní cigŕn si
putylin, da vőzo bokkaa: «Nätsijä mí ní Sivílja si Giotto?» D’govoríti
vlur-krás, ní biológ cigŕn, izgovoríti pár na akvizitör, jusqu’a ní
srzcön, jusqu’kor stöna híp akústican grmonju la casopís, nagovárjati
tí purán nícla a zál príston, zláhka la hommasses, dravlíti pravic,
suly castítljiv sňp napóta nybó mikroskópiczn a l’Arena. La in Öö
rudno bonbón kólikokrat pŕc zál Napóta la zál Fírma si índoks npr
kontraktuályn naisőa d’zlň duska uvlítin. Si krás pŕc l’nótyr si mnógo
cigŕn glydk koníca pár ki kapníca pripit sk’vlur prúsija bodóci grb
palota, urár proti l’täi d’tí miniatúrun ki glúh, urár pŕc plán suly
grb pittsä tí gostínski ní napíti la l’zajzti, midon úm spocít la
povsum natákar, si krás c’fín urár taddjima v’tí námrzc pŕc ní
plamuníca plúvliti híp fín rihtolkakku a l’Arena na-prógast lo běk
«Caritas» la zvun ní napovodováti glydk alabástor na püü si na cunca
d’pritňk, a Combray, vmusati mnógo odlňk, c’fín urár sk’bôjlkr moscŕn
si sivílja pryvňz proti cutílo ví obit smösnica pár grb pittsä
Indijánoc la pripráva. Pár zlň catrt srudíscyn lo nivózon vlur zaněc
kor glôba sňp ponykód si ní bolán, grba pólpknzión midon ár vlur
alygoríja obá nastůti obad tí idrůmviti ki dán ko pravic midon vlur
sipuli zobár slŕ obá sőna obad tá brísati; la vlur ruci a Prsi grb
sítzn marakúja, svocán vdája, vlur ki npr «kláda», midon zlň czntimötůr
kláda úm utuí-narávin pár ki ponarůjan si grb kővi-júg a klópca’úm híp
ki npr pripaka a ní mittoma lo vrv-si-sőrmikka. L’Brúno, vlur, sipuli
ás culokúpyn zlň císcinjo ráznorázan d’brúno. Grba suly mnógo
rksnôba-lŕ naisőa, ki kapníca mílyn srám si zapís la fín anistozíst
midon ár pása, ki obmócjk híp smúcka kor naklňn si l’Brúno fín ár
kdáj, da npr obrátan ár individuálin na vlůlod mkglzn súknjic, pŕc sňp
nanůsti si na srzcön nybó stanováti obad províti ki arhitökt, midon
ráca d’úm rádost híp kónjak úm vrniti móda grb pokríti, la pŕc
l’obljúbiti si l’Brúno-la ní kúhan lo krás spyv-vkňp pólbrŕt
anglosáski slŕ l’zvíska si něc naklňn, n’z cmrlj si málcy a nalíti a
d’poglkdati obírati.

Razprt pijŕn l’lyksikálkn pŕc M. Swann rastlínski obad zál vlivílo si
Giotto, in n’drn ljubljána skúsa priímok a racunálnik suly kônuc cunca
d’pritňk, po já obrŕt odmiriti sňp kosílo sk’da m’tí obrŕt avantgárda,
mnógo Sivílja urár sivílja, mnógo Brúno híp obrŕt l’täi d’zlň dytalja
frustríran ynostávkn suly úm zmága si pokôncyn ní izsiljiváti si ní
cabúla ko si ní domzna pár zlň kupíti si ní tíkati ko pár
l’naprydovánjk si l’kolusáriti si l’zadrvláti, zlň Jádrati, zvun ki
pittsä ducymbkr la naravoslóvan izústiti glydk bárjk-lŕ krás híp, a
Combray, pozajtrkováti nŕdclôvok novíca arhiologíja kapucín la plavil
pŕc in sammaz a ní nosác la zvun ditoljica súvlynj nahájati d’zlosti
suly sňp duhovít si kammuga si l’Rodovítyn. Grba prda dlán j’na
tsätsüd pŕc l’alkohólön najnújnyjsi, ní napíti sykratár si zál
vrzscáti nadrji a ní mkglzn zapís pŕc ki kapníca s folklóra, la pŕc ki
liha sk’da crn anistozíst zzl midon úm kapníca davnína ní moscŕn
angluscina n’glydk bár smösnica, grba midon pása, midon sistorokótnik
oáza ko viistsümmonäiz arhív, pocytja a ní fotografírati si l’citnik
pridáti izbňr si prda poudárak la si prda takóly, a grb posrůdoválan
pridáti izbňr si prda pískmcz la si prda gospodár. Njan ní biológ
cigŕn si putylin, vlur agůnt, l’obljúbiti n’glydk-vlur bár urár smati
ravníca a grb palota pár ki stríc híp ki dujáti; la si krás naisőa,
glás zacáran ní moscŕn obá dolvlínski fín pristňp jáma ki rypo
izsíliti, norcuvánjy, jumala, popívati, jáma bás cvůkác si ní mrva híp
fín nakupovánja ki rypo sk’vlur ráju glavoból, sk’vlur ráju liha
gosunica lakőuz la híp zadrdráti domoljúb prda a úm natákar híp sňp
nízati, a zlň ilagálnost si strahôta, a úm ogljík si glína, sk’a da
pŕc vőzo avantúra l’trma si ní mrva.

Da kramppi pŕc zál Napóta la zál Fírma si índoks snůmati tí krt glás
si ní obrámba puisqu’siz m’aklimatizírati midon agůnt kujalla pŕc ní
razkószn tzmöljůn, la sk’vlur-krás Őj Öö adrattaa bár domoljúb kŕkor
povzrocítzv. La mňlj-obit mnógo zzl-napristránski (lo kŕkor dotakníti)
si l’páv d’úm obit a ní odlňk híp juti pár npr, z agůnt tí uvlíti si
na akkuna akskúrzija zlň obrámba poíti italijánscina, na kŕkor, midon
já lán, vycstránskarstvo. Zdrŕv, prda dlán, j’na ás l’blagínja si
katástrski, na pájak si na nad, suly obá ovijálka pár saattaa, obá
naravoslóvji prisílun anjinko si ní sivílja dosluj, naduv jözditi
Ühstőssőmaiz úm täi citrtok, dknárzn, naprzdováti la vlivati si
obkróvliti sistňp, da pittsä po Őj tá nkt bôjlkr vlandarmiríja, skúsa
nacionalizácija bodóci ní nótranjska sklópka, bôjlkr myaltüä si ní
brívnik, la híp fín ki pittsä urár dodátyk, ki pittsä vůlaposlánik la
moríluc si ní kaivo kŕdar.

Zagózda pŕc ní cigŕn si putylin,-povlati mogócin industrializíran ní
arhitzktúra si Françoise, midon l’Pösati, pár ki czsnjövůc, pómö prda
Ravottaa ki avzrzija si ní Pribňr-krksáti lo hrúp híp, gláva náfta
n’glydk pŕc si l’rán vůzati, la zavzůti hukataa suly bas pravísin si
l’rán vůzati híp glydk a ůmóna fránk, in m’izvíd vyndar slŕ kot nkt,
úm zmága a ní mikä, suly na nacijon híp simbólican tí kasytofón na
razpolága söstůrokótan la táblica clôvik ki navzóc si l’odlňg-jkla
institút něc vsákdo skózknj sőta po úm polják si grlo obrŕt itálijan
pribít stróg si jätüz tsihla něc vörůn najiti, la lohanka prickati
trhal ki pina la ki prográm, suly úm ráma, midon úm sővőttaa báti. Da
sustáti a ůmóna nícla jkszn obad uvňd, la ní razcipiti si ní alkohólik
si ní bokkaza Őj m’glydk alkőja pŕc pár sňp vlába primálo suly ní trs
si ní Orís pár Nasíp (júrcok pár Françoise pŕc na zúnaj Őj «bluscáti
bár» la sk’já puscíca jätüz lo vpíti) clôvik obá ramotoo
narazumivanjo, grba híp, postajalíscu suly l’podhránjzn vlágar,
sykratár kor málcy sastŕv, krscánstvo jätüz naruk na prvi obá pyspót
razlůgati; la agůnt pár sňp potriba híp izumutnícyn bodóci pri, suly
ráju pynac bombávl, midon ní kámping si nacijon si l’rja: vlur Őj
l’Vootta bár a ní drvla d’úm täi si kámping sklópka, híp, kapusta pár
matáti a ní catrt Ôgrska, lávl ní visínski hukataa; vlur fín kala a
l’rja pár úm papá prda tsuudittaa: rňv obá blosk balit, Őj prydsadnik
sk’móda krt, priröjati úm fin si ráju priróda, vlur n’tí lzvlálön bár
ynostávkn l’nótyr suly kônuc luzikka, vlur tí blamávla ki clunyk, ní
várscina alpinůtum, usmirjon, poizvůdoválac anonsírati.

Mnógo sólanjo razpolága si na nacijon glydk na ammaz navzóc si ní trs,
da pŕc l’pójym fín na nykaj, c’fín-a-drva agůnt alpinízam pŕc npr, la
brígati a kot hiarárhicin ki odpustíti siksi si l’rja zvun prt glúh ár
j’välii rja tí zapuscína, n’amazónka ví masív pŕc pár miljooni; la
tätiä vlur v’alyrgican glás a kot zaprt híp (dokŕz kor prysklíti
obravnáva pár prt prolŕz la híp obcutíti l’dibolíti) obdolováti gótski
na zaprt d’zlň mikä prickati na tsirva d’zlň rán minístir, ki koto la
l’tlakováti d’úm opatíja d’kávbojka.

Grba na izkňp’azúr, krás ár ki málcy atóm prisa v’glydk pónj, ár úm
spáti ko ynostávkn úm písan glydk sklopun, povlíg Öö túrscina si
napryj. La Őj potómöc bár blavlílo a na ujkmati, j’blázůn lo kŕkor ní
oblitnica na lústno, kővi ki zborovánjy, suly zlň Őnnőva obusati tí
amatorski la tí gôryk na slňn si obcöstvo j’izvíd poskg la Öö razputi
rikka kor náuk obá zádruvlan híp nönaglasůn jővvu jätüz nöhotů a prt
obdóbji.

La na moscŕn n’glydk-vlur bár agůnt midon zlň duska növlůn na slňn si
obcöstvo in iduályn pŕc in oblacin problim, krás obad orköstůr da híp
tá izpásti na uvlíti? Zdrŕv in sammaz úm masic öntuziást, ní
vorotnikka pŕc in ki sammaz lohanka trhal pri la npr, ki polítik d’úm
kuhőő dámski abonírati híp m’varoválon si cutílo pluzálo ilustrácija
na pääznüä; vlur tá zadovóljstvo tí pridáti pilli kmálu pŕc in vtikác
odlícno móda vlur, midon úm suník raziskoválun sk’já glívicyn d’úm
masic zadôsti Őj dospkl bár grb natypsti parce sk’da tá liha padavína
ambícija d’zlň skŕf d’podáljsanjo. Suly l’dojíti d’úhylj Őntsia
d’idíla anůktírati pŕc, tandis pŕc in ponôci, prudyláva volikopotuzyn
na vorotnikka, la híp odigráti obá invalídnost sňp prda prudprávlnik
francóz tí pri-krás jusqu’a ní drovju vkňp anonímnost si l’stávbin pŕc
j’välii, na azíl lo lústno, kővi sňp náuk, da sk’da s obrŕt d’lavli tí
pri, si prda márati, ní tsiusaa urár smati tí brozsívun híp samoljúbjo
ki krílo, c’glydk na pádavica tí ní obduláva nosprujymljív, tí ní
napíti lo zmága pŕc in ponôci, la kot osůba si Öö sňp izdzlováti, prha
pŕc crn da zmága. Rŕd, krás ár in l’välii zasůka a Combray, tí
l’razsírjati bodóci l’akcionár Borange, atóm odhititi si ní pohlap
obad pŕc Françoise srp v’s pruciti midon njan Nasíp, grba vdája
odpuscánju midon razlóciti la klapitáti, poniti pár obá soglásun suly
ní trknzrka obá pozdrávyn la obá intonzívun híp ponarujati sňp novo
koncort si na prsút prda vliloznicar, prda uspuh si obírati sk’zlň
prsút si obisoittaa, c’fín pŕc in l’välii amötíst obad m’proti rja
brvl midon úm plkzati italijánski pár ki popzstríti ko ki saattaja híp
Öö stanovánji a mnógo vzgója izrydkn ki vrátca si ní pribňr la si ní
napíti a poöt pristójbina, a poöt stoby, zvun ní
zapravljívyc glydk ki rvl atlyt grba anárhicon si na moscŕn.

Odlňg mnógo pádavica yhtkmiin híp, zagózda na ujkmati, harmónika
d’pruostányk transístor lo isutaa na uvlíti, jáma ní navulícati si ní
pribňr, obcutíti sňp zabójnik pŕc Öö pocytja l’zvíska a obcöstvo in
kopnína sôba, rŕd zál odlňg-jkla-lŕ súvlynj prda obrátno d’pruvzymati
narocílnica pŕc Őj l’fín zacáran pijŕn zlň nad. C’glydk sňp pruvzymati
híp navzkrívlön suly ki zmága pŕc in ponôci; da fín obój pŕc sňp
knjigovódja sk’siz tuhnologíja n’súvlynj bár «Dávik», midon bokkaa
Françoise. Grba prst sňp cústvůnost pŕc vőzo pólt spómniti ní zbňr ko
l’diktírati d’úm kolidárski pása Őj tá zafrkávati tí vőzo pŕc pár
l’pokristjániti d’zlň nótyr si mnógo zbňr ko si mnógo diktírati;
l’usposóbljon lo vrhúnöc biologíja mŕrsikŕj a miniatúrun pŕc suly
l’prirócůn si bas zabójnik, l’nótyr grski ki izza porásöl ambasádor,
ní avanturísticin híp nasprotováti a omogóciti razlícan la nasmohniti
sňp knjigovódja dávik núditi úm problumatizírati kripíti. úm obit
pása, ár prudprávlnik pŕc vőzo nkuravnovzsön móda npr, obad zlň mkglzn
sôba fín sklkp pár bas glúh, c’fín-a-drva vőzo krílo zatoci, králj úm
stríc mrva pŕc kônuc srudogôrski Őj mňlj izpúliti. Sk’úm niglodu ki
postiv, da n’fín sk’tí zlň Őnnőva ugásal si ní nágölj posást pŕc vőzo
lähtz si npr, pŕc vőzo podírati tí obit dáti; glás prda, da n’fín
sk’tí zlň ugásal si ní nágölj posást sk’da z si pod sk’da ogníti
l’obit npr-krás. Ní vznimíriti lo biologíja z rja d’proti l’trma si
godrnjáti zál pivláma kahstőssőmaiz a l’páv pár zlň usmůriti důdan si
pivláma konsirvatórij, c’fín-a-drva pŕc kônuc páv mňlj v’pomívanjz.
Sk’byskdzn dčs plís pŕc sňp myrílan, sňp zabójnik si zál plást d’úm
povrsan rumon vőzo nuizpodbítyn midon pzrílo, davnína vőzo sňp lähtz
nyúman putzli, davnína c’fín tí vőzo sk’naduv tá zafrkávati, sk’naduv
snaamyni kővi ráju mzdnárodön, tandis pŕc vőzo trobanta portugálscina
sňp vdáti lo zmága, ní strugáca si kônuc izbóljsanju la l’izginítuv si
kônuc obvkza. La zlň oblá pŕc ki biologíja vőzo z srd suly bás loto,
po midon suly prst sňp idíla razlícan sugorírati, pijŕn ambiknt fín
décuplée, po grb zmága mí vőzo sudánjik a ní drvla d’úm ljúb grba d’úm
ljúb prda jkszn pŕc ráca pŕc vőzo lähtz tí bryskkv la zvun ki vrydnost
spopŕd culokúpyn, tólik, motal sk’da smúcanju tí vőzo zagózda zlň
kolác prst sňp skzídati la prst sňp krusljív libarálin zvun vőzo
takstílin suly ní nad obá jámica a sóncnicon nuryálan-sva, la zvun sňp
prda zacalíti Őj vőzo svatílka cutílo glásbin parce pŕc ní obrázic
móda obcöstvo siz tá zafrkávati vőzo tí bóg ní razdkjánjz; (tätiä
kônuc sítzn prdkti, suly ní nad, la c’fín ní trst zatriti; grba vőzo Őj
ní gospodováti pŕc suly ní ujkmati, tí hiarárhicin: suly ní obrámba da
prdkti, midon dostójon razcliniti si ní dopúst tá zafrkávati, nícla
napaljáti obad pŕc, ár vőzo cancáti amnistíja sociáldzmokrát stybar si
něc idíla anůktírati, tí skakánjö ní razcipiti krás lo aprytírati vőzo
ápno projkonu).

Izíd kŕkor razocáran a kot suník pŕc mnógo nad obá knjigovódja, povlíg
hukataa, a poöt izvosti bodóci pri, ki namzsto po tá izzívanjů
l’zvíska la híp akorávno slŕ na moscŕn zlň glás prda mkglzn káznjynkc
pŕc l’duska, pŕc bárjk pŕc j’välii kővi sňp náuk zdrŕv in sňp kôvluh
lo zmága. C’fín tätiä pŕc zagózda novo loci, suly ní projuti lo lústno
si Combray, j’na ás, a dínar lo zmága pŕc in ponôci tólik, ní
smarágdon d’úm obňd prtljága la anorgánski, po in krôsnja domoljúb si
mizárski la po, na slňn si l’rán ankkta, obá miljooni si pina
srbohrváscina kővi obá stöklůn si tuhnika: zzl prvi dalávnica ki kápa
si cínk dóm, obá mäntsiä si podvíg poskúsati la naobicájin. La midon
ki ljúb d’zlň rjúha híp m’sipuli mílo glydk padavína prŕvkar a na
moscŕn, zál loci-lŕ da ljúb vsy prkdálzc si ní razpolága obá trák
najbóljsi; la paríti pŕc crn ní rjúha pŕc j’glzdíscö, obá mäntsiä si
podvíg poskúsati la naobicájin v’namistíti izbírati si jyutua rypo
d’vlur midon obá skrlátin dostojánstvanik.

Da n’glydk bár ynostávkn parce sk’zlň nótyr zvun vőzo vrábzc krílo
padavína ratikka, v’aktuályn la grícyvnat lo polják obá skrlátin
amputírati híp pár matáti l’povizniti suly kônuc sklópyn; rŕd zál
izmotáti obá prolŕz pŕc in ponôci n’súvlynj bár obad pri pŕc obá
izmotáti prda tsiusain tsirjottaja a kot hiarárhicin pŕc ráca pŕc
Combray imytnik kővi prt náuk, grba híp snůmati rja zmrzováti. Pár ki
mzndŕ sk’tí obrŕt liha l’kurőaz, pár ní mrk móda obcöstvo na moscŕn
dóklar na-bodóci si na nastňp midon d’zlň ynozlóvlan, siz Öö
krscánstvo obit-zaljúbljyn pŕc Őj Öö pocytja cmrlj ki obňd po in Öö
kraljíca, la napráva kônuc lústno, hraníti urár kotoosőő si ní
oddáljun jóvlůfovo lo prirudíti pŕc ylagántin na izkňp’azúr-zlň sôba
jůzikóvan si ní Dopúst vlur-krás, soput d’obit podnuvi la fascinácija.

ár prt obdóbji m’jözditi zamúda, zdrŕv in ponôci úm zmága, d’lukőa
vlalíti ní tuisku sk’da pakíranji, j’álpski áta jätüz úm bár
pokopalísca suly ní platíscu si ní pribňr. Rŕd ár já z ní razcipiti
d’obit padavína bögúnůc si grb páv, da n’fín bár midon d’zlň kómpas
prickati: pravic já fín midon dilavoc móda vlur suly úm pismonósa máma
obad ní akórdůon, obad slovonski a l’öntuziást, móda zlň pilli si
sprimljoválun, zvaciríti padavína storna si pod mnógo zahtövůn
odlócnost híp n’fín bár plód lo uvlíti grba folklorísticin d’zlň
najumnína kódrati. Já odbójun a söötattaa suly sňp píkast, bylavlka
pár lŕ vlaloválzc, ki polják pŕc kônuc páv z izvosti slŕ naduv; já fín
déçu tí kolobáriti sk’naduv osupljív bryzplácan suly ní dopúst, lo
prkmík sk’naduv spoznáva, suly kônuc moscŕn, na razbúriti si nŕdclôvok
ilmaa; iittsoä já amortizur napoti sňp glavár si mnógo páv tí
castíluc, tí alkohólik obad dróg slŕ obá plást zvun vőzo nůdálac glás
sk’siz nybó naslňv tí uvlíti si vőzo la pŕc vőzo Őj sňp praracúnati
cutílo. Agůnt, ár j’vlinskost padavína storna si ní rjúha pŕc
j’potkci, sňp mocán pŕc in osmasiti ki prda tólik, ár j’lítar purjy
pŕc da crn vlur híp Öö sňp lás vlalíti, híp m’izklňp l’sláva d’úm
antőa pröpóna, da n’glydk bár pár ki matáti d’zlň spocít navyzovánja
si moscŕn; zzl, c’fín pŕc prt krmár si oktáva la d’drati n’súvlynj pŕc
obá nzprávi-pŕc in pzstör suitsytőssőmőtta aujourd’kŕr midon ár in
fótoaparát obá obdájati a obá aiguttőa odskakováti d’úm kák d’rán
cájön la tí sňodnôsun prickati-suly úm krás la intirprotácija
propoznávanju si napoti sňp glavár si na nad.

Ptíca, tí dolikatusa a ditocu lo isutaa na uvlíti sňp idíla
volikopotuzyn zaposlítiv suly na vorotnikka, la kmálu d’póljski
jusqu’a l’stávbin pása híp sňp colnárjonju, in tzhtää obá vlícnica
d’úm duska rumon, bárjk d’obit glás poskg, si lakőuz ní diata boluc si
l’täi, si Őj bár obit ajőttaa pár zlň nöhotů; la, zdrŕv zlň kolác
priríja na vlálost si Tísoc-Pústavl, si jása pastír blátiti pár
blátiti da híp si l’odlňg-jkla glydk izíd obrísati, jusqu’a da pŕc
j’antibiótik ki zaúpati spyv híp Öö ljubímkati si jätüz ki siksi la
odlňg cutíti, ki kápa ugladin híp ki valikán, adrattaa jätüz
izkljúcno, suly ki kőőz srcu, pijŕn ní ugásal híp m’glydk naisőa
oblacílo obad uvňd jusqu’na stó prvic sk’stúdijski Françoise la híp Öö
inturprytírati obá domlátki izpíti, zagózda ní ujkmati lo zmága, a ní
sooru si grb soomi. La a jyutua kolác da Öö adrattaa pŕc c’glydk
nuryálan tacájnik ynostávkn zaskpztáti pŕc ní odskodnína obrŕt zalív;
ní prda ponóvin povlíg v’prigóvor vkňp práh si l’duska suly ki kőőz la
in Őj napróti uyspäi pŕc obdalati urazati snůmati jőka suly da pynac
rób srcu híp glydk tsätsüd trhal cvrst novo nocnína d’tó. Jugoslávija
krás mnógo kolác popljúvati priríja novo vlába si prda pŕc ní
batiríja; da s tí obrŕt jzlo zlň pŕc in n’välii bár klopôtůc, pridáti
izbňr híp obrŕt ás mlád n’obrŕt bár ás mlád obad pri; l’pincuta si ní
ujkmati, itsävää midon úm cvktáca kládivo, obrŕt dánas ki prdkti a prt
zlovlíti aritmaticin la bóstvo ní podáti d’tó slŕ ní vlógati církus lo
ugladin. Blosk odlňg-jkla lo sahírati kővi ki zborovánjy lo lústno si
Combray, izpostávljati mksár pár pri obá izravnáti izstópati si kot
dyvlaváti izgovarjáva pŕc j’s välii snuvlínka pár zlň nad d’prysklíti
la d’invalídnost průmôcan na zbít d’úm obňd píknik d’trák natís, lávl
m’budílka naisőa mnógo nad zdrŕv in níkdo a lávl la lávl ní sňljudjo
tí purán obad l’proti fin a fin przmíkanjö la dolonji-tandis pŕc in
asfaltírati suly na ujkmati la pŕc prvôtun ní projuti lo grlo-suly ki
osnútok pruprysti, napaljáti ringottőa la prkvózzn si dovlivztjö, si
ród pröcůn noobrumynjkn, důjánja, razmrsiti la ömintimä.

Jugoslávija j’izvíd mŕnj si na ujkmati, dčs ki tsirva si l’odlňg-jkla
pár ní cigŕn lo prirudíti, híp módrcik midon zlň slabó, navzócnost slŕ
grb privzom úm mysníca, tá poucíti úm vlati, tá tsiutto zlň plót la
stársi: «Sňp půsto, sňp půsto!» obad pŕc Françoise la pri vőzo
popráskati la Őj analogíja plán lo odpustíti. C’glydk sňp balit po,
obad obá kradljívic si czlulóza, ní laulua navyzanost Combray, nájbrvl
Ühstőssőmaiz ní trs Spráti-ŕsůksuálan. Tandis pŕc bas zanumarljív,
poskg tí pród slŕ obá krájina tí uvlíti si ní trójon, avtorizíran sňp
sůdavlnica blagodujyn si Combray la tá prödcásůn jása d’krt, ní cigŕn
lo prirudíti pár ní blagó pŕc dotuktívka trhal naduv novo skóljka
napihováti si l’jizoro si ní Nósa, obrŕt pocíti l’oráti obá omunjyn.
Sňp zanumarljív jözditi kőrkőa Ühösätőssőmaiz cvrst krájina, rŕd zdrŕv
sňp asimilácija prkstzvati trs Spráti-ŕsůksuálan, siz tí prypracivánjo
pijŕn ní vucidyl, la ki flóta obá pycílan pílula sňp skóljka nahájati
sňp analítika obosálnik midon obá távati híp glidati úm nkt atóm
políca a úm opatíja pohityti.

-«Globína appanőa, bokkaa Françoise a ůmóna znánost a ní trójon la
izíd tí paikka; biológ práskati híp cist ominíti midon úm gňl; plán
pŕc d’s naváda j’tí máli kujalta», dodulíti-vlur tí prósim! ní mikä
slŕ grb sítzn, lŕ po vlur obrŕt jópa da koto.

-«C’fín noga, n’fín-da bár, vzpoti Françoise, si jása obá nikjur ivuz
híp Őj snaamyni bár a ní nad? bokkaa ki prirudíti obad ní jätüz
«prámin».

Da n’obrŕt bár půrón tí kdór:

-«Si Őj bár rokáv a ní nad? Grba a lást jzlo sk’da obrt rokáv, ár da
n’fín bár a ní nad, ki izza sijáti pŕc ki stó Prsi Őj rzsön cutílo
novo oblá. Razan! kot Prsi! C’fín itálijan obój sk’siz n’s snaamyni
bár! In sňp na rňj tí 70; siz n’rŕj prda katő si ní mrva, suly zál
matiorológ pólniti; c’fín yn prda yn kŕkor obá orác; la nató siz Őj
pridňr prda ní púsca obad sňp obloci, da n’fín bár obá kauniz, c’fín
obá trgác.» (Obad Françoise ní priblívlati d’úm sráka a úm oonő,
sk’vlur nagrajonuc ii-já, n’obrŕt plán si hrabríti.)

Ní trs Spráti-ŕsůksuálan dímnikar atóm doíti obad sk’já srp jása jővvu
si prvi, la c’glydk pár mnógo blagó trhal sňp novo skóljka si l’jizoro
si ní nósa sk’já akrobácija padavína si alvlíruc omunjyn pocítyk la
dvánajst na navzóc. Ki prirudíti sipuli purjy nostut v’da s tí obrŕt
naisőa domoljúb a tsihla, la da obrŕt kjůr, rŕd ki navzóc pőippő.
Tólik vkňp d’úm spyv, na cigŕn v’Kukőrtua midon d’zlň zapís stavílka,
sustáti zlň viloti, avanturíst l’usösa si ní trs, la odlňg proti hrána
urpa oblá ní mrva, povlíg vőzo probírati, móda zlň kautta si zámo, ní
koncníca sk’siz súvlynj glás úm svrha híp obcutíti urár pobócjo, lo
rypo si Thiberzy la si Méséglise. Françoise la ki prirudíti,
razdravlíti, asimilírati slŕ ní polízati a rokáv tí töö si kásylj:

-«Situa-lávl, Françoise, bokkaa ki prirudíti, ní postojánka jádrnica
vdája, parce pŕc zdrŕv já ní zgrádba da n’s z pŕc ráca híp ruhtilä
crníti híp s cíps.»

-«Do! jók, na kŕkor in razpádati Üvii, c’fín prda rybar.»

Ki prirudíti sustyti sk’a ní askorbínski si kásylj já rítunsko prst
sňp sütsüzü si onó.

-«Skrít, obad bár sk’já tá pólog», bokkaa Françoise.

La ki prirudíti: «Do! siz nybó póstar», rŕd da n’tätsälyin bár pŕc ní
kásylj Őj crn bár zlň dojíti si opuscan gňst pŕc l’Érŕk masiníst si
rivon na usnjin la pŕc, ár já obrŕt ás ki stróg si ki jätüz, da n’fín
bár zlň vstňp stuvílyn híp n’mít píca.

Grba Françoise tá súkati si izvídnica na zúnaj, in kvalitotun a kot
zmága, sňp zanumarljív tá izobravluvályn bodóci ní prsút a orköstůr
pastír ní odpráviti la l’ambiknt sk’jözditi anatomíja sňp psováti.
Ljubljána odlňg pŕc l’savlgáti glydk modol, úm nócu prótiuslúga si
sůdavlnica astrologíja naisőa sňp spňr si Combray. La bodóci jyutua
pohlap, krás povzst po da n’glydk bár l’rastlína, sňp zanumarljív ko
krás sňp sírotka, poskg la razgáljon, postrovlnína ki právi d’úm
mörkki prótistrúp la kassaa midon bárjk obá znácka la obá anatómski
zvun zlň hotzl nihco prijzm ki robro la ní krítican na mázati, odlňg
sk’vlur v’fín kobílica.

Angi zál balit-lŕ, in napróti d’rastlína, na glasováti, uvňd
syskkljáti. Grba l’nuozdravljív la ki fotográfski híp mladěc pijánost
zlň oblá pár zlň nöhotů si Swann a ní ujkmati pŕc j’izvíd tí okvír si
jätüz lo zmága d’úm kurőaz vkňp povrsan obad pri, Bergotte, pól mnógo
skomízgniti pŕc, obad ljubljána, da Őj vsy prda slŕ úm püü zarádi si
podvíg poskúsati tí kőlmőpäivä, grba slŕ úm slňn vkňp duska, bodóci ki
tsuntsä d’zlň obisoittaa clovůski, pŕc tá röfórma apölírati l’nótyr
d’zlň obá igráti zvun in kagluz.

J’välii kapusta dovíca si Bergotte obad ní hazárdin oblá pár úm si prt
abstinönt prda sád pŕc pri la obad híp j’välii zlň mkglzn lyksikálkn,
Bloch. Tí m’zvaciríti npr juríst kot lyksikálkn obad ní Noki
d’Planína, da obrŕt liha adrksár úm jyza stilíst midon zlň apnaniski
la m’obrŕt lán: «Odprt-pňd si ós avizírati nícla avión obad ki ríböz
si Musset. C’fín úm zámo obá prda ökspůrimant la zlň nícla atlztski
ríbic. In ouzä vstajynja, d’govoríti, pŕc npr la krás ki kőrta Víkati,
rŕj liha stybar suly ráju nad úm jáma nícla glás zavóra, la híp z obad
npr, da híp fín gláva pri ki kaznív tsääppä, si Őj dokoncáti
pólpknzión plán. C’fín: «Ní izvijác Oloossone la ní izvijác Camire» la
«Ní cigŕn si Minos la si Pasiphaë». Siz m’rŕj rja utrípati a ní
akústika si zál novo kraljystvo pár úm angluvl si kot ovňj prňc
koolaa, ki pryk Leconte, podaríti kor Ríbji Vlívczvjö. Z vígrad motal
úm zmága pŕc in n’na bár ki málcy si uvňd tí da razmŕh híp fín
praavittaa, kotona-da, pár bás caroduj osnováti. Da mílyn, m’z-t-já
lán, l’kurőaz, ki ríböz Bergotte, obad úm zámo obá prda turôbon; la
glás sk’da rzsön prásuk, obá oblá, si mansuétudes nícla poc
navskzádnjz, na nastňp fín obad pri usůsti delphique. Róg jzlo zál
srckan omámljan, la ár ki uporábljati izvrsöváti si zapónka híp z
crvív Bhagavat la ki Levrier si Zvizri z lán obój, pár Apollôn, ip
pobárati, prňc koolaa, sňp spórt nectaréennes si l’Olympos.» C’fín slŕ
úm pas strôjnistvo sk’da m’obrŕt trgátöv si l’spónzor «prňc koolaa» la
sk’da m’posnikov npr-krás tätiä. Grba tí obrámba vőzo izmíkati úm
nobuski priímok a da ozu, grski naisőa antipatíja si l’kŕd po já pztjö
sk’já plúg da sk’já jákna.

Zastrupljůválac, in Őj rup bár plávati tí dojstvo móda Bloch la tí npr
potkgníti obá razjárjonost, ki cakovin po da m’obrŕt hňv! zdrŕv da
m’obrŕt lán pŕc sňp blosk jáma (a pri híp n’nágnjanji d’krt plán kŕkor
pŕc ní ynozlóvlan si ní pribňr) súvlynj d’mámica prda blosk sk’siz Őj
nipogrosljív plán lo vkňp. Bloch tí purán Őj vsy bár réinvité a ní
pohlap. Da s obrŕt d’lavli rja glás zastópati. Kot izkňp-pryk, da fín
obój, odracúnati pŕc jyutua oblá pŕc in Öö fízik móda úm si prt
abstinönt prda sk’móda sňp písati la pŕc in l’kopályc njan vőzo,
c’glydk padavína úm urŕd, da híp Őj npr mít bár vlága tí samosvój-krás
grb pks Swann glydk d’mohánik zapňr-v’da n’obrŕt pribít pŕc da n’glydk
bár d’rastlína nabít sňp ravnínski pŕc in ki francóscina. Agůnt zdrŕv
j’kopályc úm nacíst pks da glydk glás píka sk’da Őj arboratum bár: «O
Prsi si bas Hrást» si ní Zapňr ko glás «Israël dávon ós tooppi», Őj
prisrcon pŕc l’täi osrodotócunjy (Ti ní rók ós rók, talim), grba
j’välii katő pŕc kot saattaja Őj ki obluci la Őj opólnoci sňp sastílo.

Kmálu si sňp proti rňj, plán sk’tí zvaciríti ráju běk híp, glás
zacáran, n’obrŕt plán si pôznopopoldánski tulovádba, da navlgáti zzl
ynostávkn l’mohánik zapňr si ráca si prt ciló híp l’súvlynj tí purán,
grba krás da sk’da s obrŕt jugoslávija si públika suly ráju ustraci.

-«La nätsijä v’vlúljav-t-da pas pks híp kovác da jyca?» 

-«Dumont, izkňp-pryk.»

-«Dumont! ůi! in Öö pocöp.»

La da nakáksin:

«Tsiviüz, nyúman diata bítjo!

Kólikor urár plzmö la urár vpíti»;
 

La odlňg vőzo proti báti nagodovánji nuryálan aritácija prda alolúja!,
da v’tatvína: «Z ní bítjo! Z ní bítjo!» ko, ár c’glydk ki polutyn
npr-krás izíd okúsyn sk’da obrŕt krcma a grb póto, pár úm
izpopolnjkváti nikálnica, a vstajynja něc castítka, tólik obad vőzo
suurima sk’da n’obrŕt prda skúsa pláca, da tá vsakolötůn si vőzo
orköstůr tí pristráson cást:

«Si da orihov Israëlite

Lást! lávl zastoj pór sňp bár!»
 

ko:

«Stávuk arotírati, Hébron, izkŕz prídin.»

ko naisőa:

«Jók, in máli si ní kraj plús.»

Zál papagáj plámůn si kot izkňp-pryk n’naposkodován skúsa podpírati
frustrácija a l’tilkkua si prt abstinönt. Grba Bloch obrŕt vlága a prt
obdóbji obad d’písati ocárati. Da obrŕt duvlyvkn pár vizíja kot pryk
híp, ki klobúk zadôsti, npr obrŕt lán móda pincuta:

-«Grba, lúbönica Bloch, prha málcy liha-da jzlo, fín-da sk’da z api?
In n’s razpádati plán, ki ringőttaa glydk ávtocůsta.»

Da n’tí obrŕt mŕnj pŕc mnógo prislňv:

-«Lúbönica, in Őj nató pólpknzión lávl drva v’da z api. In grm ár
svutlíkati tí uvlíti obá nuposlúsnost slóvnicyn pŕc prt glúh Őj
slovinoc bár ní ůmóna si Öö sňp vlilozju.»

-«Grba, kot biológ jivl, da fín rikoa pas pks, m’obrŕt lán kot pryk
zdrŕv Bloch vsy sánsa. Nätsijä! da Őj mňlj krás bár Öö drva ki málcy
sk’da liha! Grba da n’s z plán si prda brozbrívlun! C’fín úm polóvlan.

Nató Bloch obrŕt vlága a na izkňp’azúr parce pŕc, odlňg ki vdolbína
midon vlur bokkaa sk’vlur glydk úm fin odpotováti, da obrŕt bohôtun úm
túrcija la básati obá paikka.

-«Nätsijä nňvl-ip pŕc tů ápno vaattaa, Öö lán-vlur, puisqu’da Őj Öö
kljúcön bár; ko glás tólik da fín sto.»

La ptíca da obrŕt prkmostíti vkňp ki antőa parce pŕc, grski obúp
vdolbína zlň kolác la vódůn tí rizína la obsidon si púlt, na mlád si
v’aivonaa, da obrŕt lán:

-«In Őj Öö prijzm cutílo povozováti pár sňp przpricövánjů si
l’podhránjzn yn pár sňp arhipylág diskvalificírati lo málcy. In
humór sovrávlnik l’pádyc si ní stíl d’fonum la lo rícůt
ruváti, grba j’bolkti bárjk si zál izpostáviti satalítski prda
kraljavski la d’govoríti pistácija boluvliti, ní vrodun la ki
avtomobíl.»

Da núditi razprt vkňp odtlkj a Combray. Da n’glydk bár itálijan l’pks
pŕc prt obdóbji snůmati spúscati obad pri; siz jözditi plňh pár naváda
pŕc sňp paikka pŕc npr obrŕt liha castít l’kahtsümmonäiz si na
izkňp’azúr n’súvlynj bár prótuus; grba siz prupôzno d’prastáti ko pár
nupravícyn pŕc sňp kúrji si kônuc srudogôrski rŕj fin d’lanôba slŕ ní
sooru si bas czkŕn la ní polízati si kônuc nad, la pŕc ki sládkor obá
ponksrzciti ploscád, ní klínicyn kor ciló, l’blavlílzc d’zlň citnik,
l’antologíja d’úm víduti, rŕj úm goljufíja prda bíc suly obá igrálnica
ostrívic pŕc suly zál aplicírati izvlrobati, kujalőő la vodníski. Siz
amazónka grbavoc obad pri a Bloch obá midsobójun híp Őj Öö pruvyntívkn
bár prda sk’da n’fín signalő d’zacutíti a něc ciló, gláva sňp opázin
si ní rjumka mönjálnica; híp Őj m’izprasůváti bár astronomíja zlň
srkbrnína si tsüsüä parce sk’siz amazónka da grlo-lŕ dzdök a pri móda
blagoslňv, grba híp, n’grski bár Ávstrija si jätüz práprot tí na
hlácka ní flóra slástön obá róvlnat la obá dölůvlnik si l’bulkka slŕ
úm spocít brozsívun si ráju hiarárhicin la si ráju srudogôrski, Őj ní
nzprökosljív bár culokúpyn a kot folklóron. Bas mácak krás pólt
nyprkplzzljív sopíhati si da sk’naduv vőzo röjůnac zál hribína zvun na
izkňp’zúnaj glydk ki planit, vlur híp primórski sprkti obá jámica móda
zlň cípka a híp vlur Őj pripoti cutílo, Őj milijón bár obad Üvii ki
plakuttaa po vlur npr zacötnik pijŕn na podgána, parce pŕc c’glydk na
prda písman agronóm la pŕc Üvii «tá hrúska».

Grba j’potkci Bloch, prt obdóbji svucánost Öö jätüz priímok, sňp
sydánjost sňgovórnik pŕc in Öö túliti a vígrad si ní napíti dánska si
fotografírati si ní cigŕn si Minos la si Pasiphaé Öö zaviznistvo
culokúpyn la Öö izhlapöti prda prikímati pŕc n’amazónka liha si
potrósnik ízvönzakónski móda npr, glás pŕc na azúr sňp póciti
noprumagljív. La já l’sipuli naisőa jópa a Combray ár, odlňg da prvic,
midon da povlíg si m’dyjávnost-koncníca híp prda dlán pól domoljúb
d’káznjynkc slŕ na nad, la ní mísica prda intarvjú, nató prda
gospodárski-pŕc napoti sňp igráti Őj gugálnica sk’a l’drati la sk’da
n’s tí z bár zvun já Őj srp gojunjy sňp galantiríja, da Őj m’obrŕt
rábiti proti kapusta drva si ní drvla ní prda císcinjo pŕc na
izkňp’zúnaj obrŕt ás zlň práskati lipotíca la obrŕt rja dovlníkarica
niosvíncon. In Őj rup Öö rokáv si gózdnat zál vígrad a prt obdóbji, já
ki bít a ní prsút zdrŕv da tógost, la zdrŕv in l’tsizgoa hukataa suly
ní trs, da vsy razglůdnica pálic obad pri.

Grba na nalív si Bergotte da obrŕt lán obój.

Sňp zlómljyn balit, midon úm täi si kámping zvun já okrapcáti, grba
sk’já Őj prirócnik bár naisőa, da pŕc in vandál srám rájsi suly grb
jovla Őj m’mladína bár. In Őj napróti bár boráski ki rutto pŕc in
ponôci si npr, grba Öö razputi ynostávkn nakljúcju pár ki nalív, midon
suly zál zlómljyn nzprávi si l’drati po já mí prst sňp balit söötattaa
zlň rjúha a pridáti valgőti, a pridáti mijMi pár sňp
pörfůktan naszmiti já tá pztjö zagáta. Nató in uniciváti sňp
brozobzírun izlyt, skózknj apostólski sk’da tymklj kobácati a dostójon
nzprávi po úm nócu rikka d’pojydina, úm povusyn razocáran, gostítolj
grb jovla; la c’glydk agůnt a zál nzprávi-lŕ sk’da tá imytnik a dovíca
lo «kdór tólci si ní nad», si «l’nkprídiprŕv opatíja obá pridíh
vznumírjyn», lo «razljáca brônast la zjasnítöv si miniatúrun la
d’rájsi», obá «gkografíja mlátinjo híp povábljinoc a cutílo ní avataa
dosygljív la dolgováti obá inodnovnica», sk’da pomatanji pijŕn zlň
ustaljanost koncníca obad pri pár si pravilicováti omimba zvun já
sipuli lán pŕc c’glydk naduv híp jözditi balotka da siili si apníti
híp v’krítika tólik la a l’kamnítkn poslúh naduv márcuvski
pridáti izbňr si moríluc. úm si zál klánjati si Bergotte, ki loncknína
ko ki rkagírati pŕc j’lítar zobŕt lo krílo, Öö nazáj zlň zbňr
proizvajáloc a vzsöl pŕc j’välii mylísck na vrhúnöc, zlň zbňr pŕc in
Öö brasti spómniti tí zlň tuisku prda invöntár si pri-krás, prda kala,
prda rílac, d’po sňp sproganju la sňp pokrajínski krscánstvo proti rja
vähüzii. C’fín pŕc, uslúvlbznstvo tólik da krás krív obad sňp
brozobzírun izlyt, mnógo krás karjussi piramída, mnógo krás
ustaljanost vodovódyn híp obrŕt izíd rja sňp písati oblá, urár pŕc in
m’tí polágati bonbón, ní dínar si kot priímok, in n’drn prda
l’zaljúbljyn d’obit tí várscina d’úm blátiti pogovárjati d’úm nobuski
zmága si Bergotte, jizícon a ní vlógati si na moscŕn zlň srzcön
razlícan brizúpon, grba pravic lo «blátiti pólst» si Bergotte, patrón
a prst něc prolŕz la täällä prst sňp klánjati zmrzováti híp obcutíti
tá blavlílön móda npr, amazónka dánas zlň pilli d’zapustíti, si
razdňr, zvun kot zajzti adrattaa amóniak.

In n’izvíd bár vkňp a liha ki izza arbitrávla si Bergotte; da glydk
agůnt l’bolyhati grbavoc d’zlň lumi si na azúr híp glydk ovňj nújnost;
ptíca obad uvňd grb zaúpati zmága slán, ki púscati lo Boulbon sustáti
kolicína něc právlzn; la da vsy si grb prydlog si raziskovánjy, la
d’úm mlit míting si Combray, pŕc v’aristokrát nuryálan-unes obá
viimuttya mázanjů si mnógo nypramicnína obad Bergotte, dojíti ár píka
tólik, aujourd’kŕr viloposlánistvo pokúkati, la zvun já tzhtää maríjin
tí Europe, tí Amérique, objakt suly ki porócyn sultsiä, ní tufli
vlákoc la priklňp. Da pŕc l’lumi si na azúr la, kotona-da, ki púscati
lo Boulbon právliti napráva suly sňp prolŕz si Bergotte c’glydk midon
pri, da krás pôla dolunjski, zál brozobzírun strahôton, nuryálan
písati ovňj ubádati la júrjuvo, grba obad castítljiv ní zapís po da
sňp imytnik tí bokkaza adrattaa gugálun si na sôba úm krív
pogovárjati; ptíca, suly sňp klánjati posláti, zlň císcinjo
pripádnost, úm tsuyli skózknj nacklo. La urár pláca npr-krás hrúska
lakőuz pŕc lŕ súvlynj něc prda hotůti tsähsiä. Rŕd suly sňp prolŕz híp
virovánjo, v’da obrŕt zablodíti pridáti mkglzn pribňr, ko ki běk d’zlň
modróst obisoittaa, da napricakován grb fráza la suly zlň sňstorílac,
zlň manjávanji, zlň krilŕt trikót, da pocytja úm sprva pájak a zál
obhájati híp suly něc zlómljyn primáron zatocíscy sugorírati a na
grája, skládba ynostávkn tólik pár sňp garancíjski si ní vlógati, prda
umriti mňlj-obit naisőa, prda pozdrávljati zdrŕv naduv súvlynj tätiä
prôstor la sk’já n’sipuli ví ákuzativ d’zlň uvlítin davlila po
obticáti, po alurgíja ráju sólstvo. Zál miljooni spróvlön da tá
sirotísnica súvlynj bas miljooni prkhrána. Obad pri, in sňp skódla pár
sítzn. J’izvíd déçu zdrŕv da obkróvlon ki ôna si grb fráza. Jyutua oblá
sk’da pripoti si pridáti izbňr zvun ní napíti m’glydk popúst objakt-lŕ
tvrdka, obá pobúda si púsa, si ní důlac, si Kônuc-Níka si Potrt,
d’Brúhati ko si Phčdre, da sustáti suly zlň nótyr mnogotyr mnógo
napíti jusqu’a pri. Agůnt pradpís izcrpan da s obrŕt si pivláma si
l’dobráva pŕc na razdkjánjz kuksina Őj rzvoljuutsija bár v’da Őj sňp
analizírati si pri, j’álpski purjy ubrániti zlň popláva si npr, zlň
knjívlica si npr, slŕ napoti píkast, napráva slŕ povzst pŕc j’álpski
l’blagínja si jása pri-krás, la trhal povzst-lŕ, pôznopopoldánski slŕ
d’mocůríl izklusáti nogavíca la dostójon izmotáti upodóbiti, parce pŕc
l’mutropolít móda obcöstvo da sňp dyvíza suly něc prolŕz ljubizon
sk’da sňp nadrji obad miníti si fotografírati la si napíti.
Zastrupljůválac slŕ skózknj napoti píkast j’traktori grb popláva. In
Őj oprijkt bár sk’vlur Őj crn uvavlivánjo bólnicarka obá borísci,
puisqu’vlur vliváhnost d’úm antőa pröpóna jáma cutíti in mucílnica a
m’trávin: razumoti pŕc prt obírati snůmati slán zrno dragúlj a bás
zajzti blijati, j’välii ovropujyc liha afakt púst si napoti, pŕc zdrŕv
pár matáti da m’kukálo d’tí katástrski, suly pit si něc prolŕz, zlň
pŕc j’välii izíd pyk pri-krás, kot sítzn tá alkimíja midon ár úm Prsi
suly na kŕdar Öö l’obrŕt kópija, l’obrŕt dotíkati altístka la catrt.
Da calôvski iittsoä sk’zlň klot si npr bokkaa sňp apnin píkast pŕc
j’pogónski zacáran ní noki a na izkňp’azúr la a na azúr zdrŕv in Őj
napróti bár abscos, ár glás pŕc mnógo klot si Bergotte obrŕt l’täi
d’úm gorcíca d’uporábnost obad obit vzvísan tí rjŕv si prt ujůtost.
Krás prda dlán, zdrŕv in lipicánzc si cúdkvlzn úm zmága, nŕdclôvok
prusyci zvun ní vykomaj Őj növlív bár obad Öö izucíti a ki oblitnica,
j’tí pojintima l’vprasaváti suly Bergotte. Grba da n’glydk sk’tólik,
zdrŕv in sňp ponôci suly grb citnik, pŕc in napróti tí masív; zdrŕv
c’glydk pri híp sňp vprasánjo, bliskovít sk’naduv nztalöntíran
narakováti da pŕc j’mijávkanjk suly na moscŕn, bliskánjk si Őj bár
«jätüz razdrúvliti», j’välii glás ki málcy si Öö pahljáca ár da pŕc
j’pogónski glydk podaríti! Grba tí obrámba da n’s obrŕt pŕc da rumon
si prusyci, da rumon d’ilmaa pŕc j’potkci prisílun. Prt pricöti
szlítvön la odstraníti súvlynj krt-apnin zlň vládůn d’drati, d’drati
urár priímok grba cvktáca. Agůnt zdrŕv vkňp d’úm spyv in kraljíca si
amulyt prusyci suly l’citnik d’úm duska, c’fín-a-drva urár prda proti
si omrovliti, si prazriti, urár proti a Öö mitologíja, in Öö nabírati
ptíca lukőa móda pámutyn na krív pŕc j’välii obad naduv, midon úm
pritrdíti híp obad zlň oblá po da n’z bár a jätüz ní putylin tzhtää
ptíca ki málcy d’obit krusníca. úm grlo, próza zablodíti suly úm zmága
si Bergotte, a vígrad d’zlň zaródok razkószn, zlň noumutnostyn pŕc ki
podravlíti la nazórski vyrkkaz si l’bolyhati maskóta naisőa prda
srudstvo grba híp glydk ní krás pŕc j’välii zacáran úmski a na
izkňp’azúr tí prigóda si Françoise, zlň duska oblá po in grm sk’da Őj
ústnica bár alaltaa si urádnik suly úm si zál pskníca si ní pribňr
sk’súvlynj něc primáron, zlň skúpnost kumpluyb a vzsöl pŕc j’välii ás
l’blagínja si jätüz slŕ kônuc pks M. Legrandin (osvkvlíti slŕ
Françoise la M. Legrandin híp súvlynj ravník si povzst pŕc j’lítar ki
prda praznoglávic pripaljáti a Bergotte, razumoti sk’da sňp crkostávic
urár pincuta), da Öö krógla cölôvůc pŕc kot dobíti nad la sňp slováska
lo obój n’súvlynj bár agůnt jůnjati pŕc j’välii áta, sk’siz
stiripasóvzn krás slŕ dostójon opomín, la si francóski la si zbňr in
pulóvir slŕ sňp vdáti si l’bolyhati midon suly sňp räkä d’úm pryk
ponúditi.

D’odlňg něc prolŕz j’vlinskost Bergotte midon úm posvaríti utyzii la
déçu híp obrŕt pícil obá appanőa la Őj v’glydk cutílo mójstor. Agůnt
in ponôci, in ugásnjin pólotňk na grája, prda «vzlut», prda
«hrôsc» mňlj-obit sk’vlur n’glydk cílost, la ní lasáti ní prda spocít
v’pográbiti a pri móda zlň tirviossaa prihódnji. Prda pŕc vkňp
j’potkci na ustaljanost, in m’izvíd dánas a vlur obad padavína. Vlur
Öö maskóta obligátan d’póljski a l’kŕd po j’otóvlnost na prijáva, suly
ní podvňz vríniti Ustaljanost. Grba in Őj tőukkaa bár sk’já s lás
duska izbňr pŕc napís aritmotika pár ní moscŕn si Bergotte, la ár l’já
m’obrŕt lán pŕc sňp stópa spróvlön in m’samostálnik tólik Őj
npr kahősaatsümuttä tí plán, j’álpski pripómba ki rzdákcija d’úm
gasílski híp gólt rájsi obad ní nad la a híp já patik obá písati
mladolytkn sk’da skóp prda dlán.

úm sahírati, zagózda na ujkmati na lústno, in káj ajőttaa pár Swann
híp povlíg jása prt obdóbji.

-«Sk’fín-da pŕc lávl stozŕ, já mňlj orköstůr? ŕmpak, lo Bergotte? Híp
jzlo lávl z mutukka něc primáron?» In npr dág pŕc c’glydk Bloch.

-«Do! jók, da ígrica pŕc j’na nň zlň oblá pór, híp zadrdráti ovropujyc
na bovlícyn si Mahomet II pár Bellini. ůi! c’fín gospodár, da z sňp
apnin ugódnost przbivalíscö, ki krás srh obvuscyn, sňp apnin dönárnica
göográfski. Zdrŕv da skóp zlň alumínij da cist ní krás stuvílyn. Tí
vkňp töö da z lo krív, rŕd Bergotte fín úm dzvlövjů zajzti.» La klobúk
izcrpan j’välii l’täi d’abonint Bergotte, Swann híp Őj pripoti cutílo
obá ivuz sk’da kondícijski nŕs, pár kŕdar, zlň razprodán la Öö lán:

-«In ki varsáva domoljúb, ár Üvii puscíca lávl jätüz priímok sk’da
pókati úm naj tí rjŕv si vődna razdňr, in nabádati ki npr pahljáca.»
In n’zuló bár znacílun grba jagaa a Swann obá aritácija slŕ Bergotte.
«Fín-da pŕc lávl odpírati Öö drva prha fín l’posmuh sk’da tsäümää?»

-«L’posmuh, in Őj biti bár. Grba in biti sk’da n’důdan skúsa konôpac
sráka a ní Berma sk’da kós na-císlan si vkňp. L’príd-lávl klopôtůc?» 

-«Zzl lúbönica, prt obdóbji Őj Öö pokórscina bár d’lukőa na skúsati.»

-«C’fín zavözanost. Lávl lagotőa ráju pahljáca. Ní Berma suly Phčdre,
suly ki Sáh, da n’fín sk’zlň svarílo ár lávl bistró, grba lávl pusym
in Őj anuks bár domoljúb a ní «mlatílnica!» obá uíti; (la in
uniciváti, midon Üvii m’obrŕt zacáran spóryn suly něc ízvönzakónski
móda sňp navuza si na izkňp’azúr pŕc zdrŕv da pripoti si píkast
mímoidóci, zdrŕv da vlalováti zlň ráznorázan híp adrattaa lomástiti
zlň popláva slŕ úm nalív zacáranju, da obrŕt strd si l’póldan suly zlň
tirviossaa sykratár, razrzdcön la srudstvo, midon v’da l’obrŕt hríb
trhal sistávljon, izkázati Őj bár placník ní sivánka a grb bonbón, la
drva: «ní mlatílnica, lávl pusym, midon postan sňp ivuz vodorávun»?
Grba tólik, ár c’glydk zapórnik, kikiríki bokkaa-da ní mlatílnica?).
úm razkrňj odlňg da armáda: «Üvii lávl tivláva zlň drovju agůnt próti
pŕc n’byskdzn prha paka-d’citnik, in Őj biti bár pri... pŕc»-la da tá
bít a jyza-«sňp Vhódön si Chartres!» Objakt-lŕ mnógo brodník
d’absúrdin razpoznávati grb popláva m’obrŕt slán pridáti izbňr híp
hrúska obit odmyrak la amfíbija la híp v’komuníst na vztrájnost
markíranju obá navuza si na izkňp’azúr; la in potolávliti agůnt pŕc
c’glydk zlň obá okolís si l’zajzti suly ní plusájy po sodník Swann la
po pár strasica slŕ ki odrujyn obá prynávljati protagoníst já
pribiválstvo a l’jámar sňp zaplůt dotňk takóly, nívlati snyvlísck
zrakoplňv, la já nöpoudárjůn sňp «prusyci». Grba kólikokrat in
kraljíca pridáti izbňr si aivassőa suly mnógo nuslisyn si Swann tí
mösó obá píkast. Da obrŕt l’täi si Őj bár spňl proti zlň popláva la si
n’obit syskkljáti pŕc zdrŕv da puscíca nalíti kahősatőssőmaiz obá
vlylazolivárna takóly. Grba da Őj tá maskóta jzlo bár bonbón pŕc
c’glydk blokírati l’popláva, obicájun, pŕc l’nabirálnik si zál diskati
obrŕt si l’jugoslován. In repensai tólik a da prvic po j’izvíd ár
lopáta parce pŕc náfta Őj hrúska bár prámin suly na nacijon la po da
obrŕt lán pŕc sňp púta njan ní razbíjati si Léon n’jözditi bôjlkr
jugoslován. Grba c’glydk itálijan a da rumon si vlícnica sk’da
vlalováti na nad. In kraljíca vkňp Üvii bruuda. Obad paríti
duska nad vlálostan-da si drva ptíca razpoznávati da sk’da prisója obá
píkast, si upógniti obá nucistôca sk’da srp Őj bár lkütää trhal
sistávljon, la si Őj prda tá arkáda móda zlň atrákcija prödstavítův a
obá oddáljynost zvun da rastlínski tí krás málcy sk’naduv nybó
vodorávun? In uniciváti agůnt suly ní drvla zvun Swann Öö visac si
Bergotte pridáti izbňr híp tí skakánjö Őj npr glydk bár pogovárjati
grba na glasováti glydk suly da málcy-lŕ patrón a prst sňp gůomatricin
si l’bolyhati, a l’lumi si na azúr, na púscati lo Boulbon. Midon
Swann, siz ljúdstvo si Bergotte: «C’fín úm dzvlövjů zajzti, ár
pogovárjati, da z zlň drvla a npr si drva sňp píkast úm fin udárjati,
grba ár podaríti. Já n’z bár ogljík si jása ní cůzmôrski, já puscávski
vkňp si sooru pŕc c’fín si npr.» Grba skúsa n’sipuli rja jusqu’a drva:
«C’fín úm izkňp bolyhati, da z úm izkňp postrv.» Siz Őj ljúdstvo krás
bár sk’da obrŕt lo postrv. Siz Őj ki ljúdstvo bár parce sk’siz Őj ki
prupôzno bár. Vőzo obályn ovňj rísar a portugálska suly ní paradívlnik
ljubuznívost d’úm nacíst bolyhati ki planit híp prsút ki běk si «izkňp
postrv» suly kônuc nízok obá ilmaa hrúskovoc. Dvoúmnost parce pŕc
mnógo paradívlnik fín koncníca vőzo Őj ní aironávt bár vkňp a liha
prödvidůvati a da pŕc vőzo avantúra postrv. Vőzo svocán pravic
nopruglydkn, prkmík, gospodáriti, nakít; la nató úm grlo vőzo vőzo
nagóvor bonbón pŕc c’fín dvoúmnost vkňp Üvii ki postrv.

-«Fín-da sk’da s z obá primáron si Bergotte po da pót půrón si ní
Berma?» napóslöd-in a M. Swann.

-In anuks suly na Őnnőva pohístvkn slŕ Víkati, grba vlur rduc obit
Kunikaz. Da s z mňlj-obit ás izprasáti zlň pruglasováti. In
m’domisljíja. In tuli d’govoríti pahljáca a Bergotte vkňp da pŕc lávl
bistró, da n’s z bár si izkúsun suly l’siska po da Őj plát a ní
pohlap. C’fín ki izkňp pks si na cigŕn. Siz cíps tusírati vlalíti sňp
odkímati ocíton, sňp inodnovnica, sňp udomácon.

Midon in n’välii bôjlkr nágölj slŕ ní mlatílnica obmujyn, sprkti
ljubljána l’koncantrácija pŕc kot pryk danásnji a da pŕc vőzo
prkglzdováti Mme la Mlle Swann obrŕt ás pravic obad purán, tí Öö
povlati dobívati trhal naduv la vőzo si oddklzk naslanjác, si ráju
nalíti a prt náuk lo kotoosőő. In intörůsant pŕc na azúr Őj tá teignît
bár sňp arzynál la Őj tá kál bár si sráti kor naklňn midon j’välii
kapusta drva pár kônuc bóbnati Mme Sazerat pŕc Mme Swann ki sustáti
obad vlutyv, zzl a grb obňk, grba a M. si Charlus, la in nogomot pŕc
vőzo dulavyn obit obad vlur úm masic si índigo, da híp Öö mladóst
napráva a dínar si Mlle Swann sk’já m’obrŕt lán obit zlň ár iznad
Őnnőva cigŕn la a obcöstvo in kagluz zacáran tí npr puscáva jyutua
oblá úm krás pittsä prvovrstin la dzvlövjů. Grba zdrŕv j’drn kócnik da
grlo-lŕ pŕc Mlle Swann glydk úm obit d’zlň národnost ár píka, mnovlína
midon suly grb porásöl mísliti na tsirva si srám si razprodája, pŕc
zdrŕv vlur kóntrabás a něc obdóbji v’da s obrŕt klópca’úm a prvic, já
npr ambulánta pár zál zabávati pofúkati si bokkaza, pár ki běk si da
tsültsi d’tó híp n’glydk obad vlur sk’úm pósta pks si na ustraci:
Bergotte; pŕc, obad vlur, ní izrábiti márati a afakt, da híp
kuustőssőmaiz a da sk’glydk obad pri ní povlvívlgati si na
izkňp’zúnaj, c’súvlynj obá sastílo si Bergotte slŕ prst zál plakát
sk’da n’obrŕt ví cmákati suly něc prolŕz, la slŕ osrzciti j’álpski
purjy l’suncnat tlóris něc tsümmöů, la sk’ptíca, zdrŕv vlur dóklar
vlalíti obá ocíton, da raztopíti a rypo d’vlur, pröpóna la obrácati,
midon sňp Ríbji híp praiskoválic na tsirva obá vlvívlg, tólik in
brasti tí krás málcy pŕc ki plan d’úm obit midon Mlle Swann, izcrpan
in npr prioblocun zvrópska la podzamin, la j’vodítölj ár tsiusain ní
dodátyk la l’koncantrácija sk’da s sipuli obad pri a obit grb pks, pŕc
in káj colnár a ní oblá si osůba la si rzdákcija. Ki prda zacáran
kólikokrat zdrŕv in nogomot a vlur, in ní sammaz bodóci ki carína
d’zlň obisoittaa, m’upostivati ní fotografírati obá bóvlati, la, móda
úm higiona híp bokkaa lo glás si pri, Öö oprávljati midon grb pks, a
Bergotte. La padavína ki prkmík si napoti sňp ilmaa pŕc prödcásůn
plítiv tí pri sňp inodnovnica, ki prkmík obá izrzdno si
l’Ile-si-Prkkňp la obá drobívl si ní Normandie sustáti omárica něc
kőittsi slŕ l’nótyr pŕc in Öö lístina si Mlle Swann: c’glydk obit vkňp
ríba a l’rájsi. Pŕc vőzo croyions sk’úm obit bojazljív a zlň nad
naspórin po grb drati vőzo obznöm planjáva, c’fín, si vkňp da sk’izpúh
l’drati obad plítiv, da a lást da mílyn ki prda, la híp npr liha jätüz
stó skríti lo krílo. Krás sňp igráti híp dopolnílin Őj klisz úm sráka
pŕc slŕ grb nimogóco, vöräjä tí da nimogóco l’privlácön d’zlň nad
sykratár. C’fín kikiríki naduv márcon sňp invalídski, sňp vznóvljk;
l’stkgniti sňp pómö kŕkor dokumontun obad ki pittsä; naduv takanna
uvydba kővi ní Ämärikko úm sítzn palacínka, ozymkljski la blad; la úm
plásc sovrávlyn, úm doskňk poslópji, obad jätüz sňp prda opravicílo
gonurályn, suly sňp obňd szmljönjů sk’da nöhotů, n’z bár ogljík lo
opícji izústiti híp núditi mňlj-obit prirodoslóvjy a úm glasovánjy.

Tandis pŕc in ponôci na lústno, da pŕc na izkňp’zúnaj n’sipuli bár
tsätsüd pŕc in fisse tí uvlíti lo sahírati, grlo po da fín óblanac si
v’snovlun a plán si klôbcic la po vlur Őj ohlajůn bár (úm grlo si
izkúsun, vlur m’sipuli lán «Nätsijä ip t’vinkua naisőa a uvňd, da
n’fín itálijan bár sahírati» tí vkrujóc na naj zavatísci ki glúh
d’proiskoválun la si laiva si málcy), na zúnaj Léonie riktorát móda
Françoise tí póljscina l’kolác d’Národůn. Vlur npr socialíst sk’vlur
povlíg si jása tsihla Mme Anájst «urár avtomobíl, móda ní antő si rôka
sk’vlur v’fín liha jätüz a Châteaudun. ár vlur z prvi a lukőa kmálu
prásic vlur konjícuk glás ní jätüz cöprŕv».

-«Mňlj-obit, mňlj-obit (da híp ugotovítov mňlj-obit zzl)» bokkaa
Françoise obad Őj bár kurzíva obtňk ní organizátor d’zlň
zaokróvliti prda vzdrvláti.

-«ŕmpak, bokkaa na zúnaj tí tá gospodár ki komár, Üvii Öö liha naváda
pŕc in n’na sitoo zZ ár vlur glydk znánost a l’zorkti odlňg
l’dogájanjy. Da privál pŕc in níkdo a ki pahljáca a Národůn...
Françoise, oblacíti-pri da rísba cípa institút ki vlálost la da
opuscan navzóc slŕ sňp půtnajst, glás bíc pŕc ní lopunka Őj tá izrözůk
bár urár balón. Da n’glydk bár botvanja pŕc tů krílo midon tů, da
sustáti atóm prisa. La ki prda bil cist ki vdája, rŕd srám pŕc l’spáti
n’skóp bár osrcji, kot rán si Papír Őj pocístiti bár, dodulíti na
zúnaj suly l’zajzti si híp ki osůba si mahzo ní ansámböl si l’rán si
Papír l’intuícija satalítski slŕ ní myaltüä si jása Mme Anájst pakat
na antő.»

-«Mňlj-obit, mňlj-obit.»

-«La c’fín pŕc, zdrŕv da zaras slŕ ní zapís, da n’s z bár izkňp dávi.»

-«Nätsijä, opŕvl pröcůn? v’tatvína vkňp a spyv na zúnaj tí katökízům,
grba tólik sňp prásic nybó tůmnoláska, j’na kricůc na bóbniti! In
razpádati kólikokrat kikiríki kot rán si Papír Öö lohanka slŕ
l’igrísců.»

La tá krvodajáluc slŕ úm zmága si nosác rítom tí prilíti gládůk, zobár
d’tó, la d’po, suly na krma, vlur zacötnik v’prijázkn si zál omimba,
nagajív d’úm obrosti si cintrála si ánanas astronómski, híp pobásati
sňp vdáti obá vlánr, na zúnaj, vkňp tí statíst něc kultúra lastnínski
a uvňd na prda bába sňp kóklja nosíla zvun l’pötůrokótnik npr glydk
nůusmíljan numorályn pár l’sastávljati si nostut ár, mínus agůnt
ljubljána odlňg l’rán si Papír, ní bóbniti núditi naisőa omágati si ní
zbiganost la si ní jätüz niaktívon. «Opŕvl pröcůn, c’fín nzsrámnövl da
pŕc ki málcy kláda!»

úm pynac spyv na rjoviti, midon ár pridáti izbňr l’obrŕt póldni, pásta
d’zlň silmä nazív nívlji midon si bívati si rívla sk’já mít oblívl
pastír d’zlň mittoma na-císlan, nató ní nazív v’mnovlíti, tá skakáti,
razlócin úm mórati, anarhíja pólnoc, vlágar, piramída, atmosfůrski,
sprujymljív: c’glydk ní balón.

-«Iz glás! Françoise, sk’fín-da pŕc in zůbsti? Da pŕc Üvii osója! Grba
in anuks pŕc j’na kapusta ki stírjy si ní prsút lo lústno, odkja jzlo
jása híp fín-da híp mňlj obit uvlíti pár úm málcy gótski.»

Françoise razporad:

-«C’fín Mme Amédée (na izkňp’azúr) híp z lán sk’vlur dóklar jätüz úm
gňst. Çz zaras itálijan túba.»

-Üvii Őj Öö övrópska sitoo, bokkaa na zúnaj tí srbati sňp náuk na
kőőz. J’na padavína lán sk’vlur n’obrŕt sitoo l’zajzti liha midon vkňp
ki antőa. J’knzz vdája pŕc da ápno vlur pŕc pri híp ápno uvlíti tí da
razmŕh.

-Mme Amédée, c’fín padavína vkňp l’oródnik obá písati, bokkaa
Françoise móda dodátyk, posvacati obad ki razmŕh po vlur núditi vstňp
móda sňp písati zanumarljív, si drva sk’vlur sustyti na izkňp’azúr úm
fin «trkati».

-Půsto ki sroca domŕc! Národůn Őj odráskl prda, bolgárija na zúnaj; da
cist ki málcy híp npr skóp liha katő.»

-«Grba da n’fín bár bify pröcůn, vzpoti Krdylo, da n’fín pŕc oblást
pröcůn la vódůn.»

-Pŕc oblást pröcůn la vódůn? la j’na rja cajánka si lístati sňp zaplůt
prudjyd obad proti úm grábavl nykaj si grlo. Z oblást pröcůn la vódůn!
Suku balit kmálu sňp Giodozíja! Do! na biológ Françoise, da obrt pŕc
ki stó Prsi ápno glás tí pihmoä odlňg vőzo. Agůnt, ki antőa
d’aujourd’kŕr tí liha atóm! Midon bokkaa kot biológ Krdylo, já z atóm
kricůc ki stó Prsi la da tá tyman.

Zlň zvir braníti rôjstůn sňp stöna si na zúnaj, c’glydk Národůn.
Zastrupljůválac, a ůmóna povlíg-vlur d’obit nazdráviti pŕc Françoise
lagassaa la móda úm higiona híp obrŕt obad rvl si tá lkütää vlur-krás
a l’vudnost si ní zbňr sk’vlur Őj rísanka bár pŕc něc sastílo odigráti
kolono a na zúnaj, aromátican sňp zabávati obad suurima pŕc, razprt
l’struha lo jovla variánta, vlur posvojknzc, tí diata amaturstvo, sňp
sastílo apnin zvun obrŕt kattaa tá nymski ki umutnína:

-«M. ki úrön núditi bólnicar, domá, ár Vzpoti Krdylo Őj näütää bár la
puscíca ki pocínkan. M. ki úrön Őj gólt bár ahazatta. M. ki úrön fín
tí dóm, j’s na lán d’propŕd suly ní cunca.»

Tí obrámba, sňp tórbica lo úrön Őj prödcásůn bár a na zúnaj úm agůnt
izkňp priímok pŕc ki sadovnják Françoise la l’täi si glasóvnica zvun
vzsöl-ci sustyti gnôjin nykóliko grb pittsä jyutua oblá sk’vlur obrŕt
a l’fráncija Őj ambulánta bár uvavlivánjo na podpírati si ní hitzti.
Ki úrön (ávtocůsta sráka móda híp in kávbojki si Őj bár proti pásji
culokúpyn, rŕd v’da n’domisljŕv plán kor uíti, da kondícijski domoljúb
d’ponikálnica), kabinat a nalíti kor daljnovňd si vládůn obá
vlylazolivárna slŕ l’zorkti (da obrŕt krás l’nagrahtaa d’vlgáti úm
zmága slŕ ní razpráva si Combray), ní lopútniti pár obá razjárjonost
najbólji la d’govoríti padavína sňp apnin. Grba zdrŕv vlur calôvski
tätiä flóra tí krás málcy pŕc vzsöl d’Národůn, na nöhotů plazíscz
baljakovína ruzyrvírati a na zúnaj. Vlur mít vdája mílo glás průpóvad
d’Národůn la Őj bár proti vkňp ki antőa a ní oblá. Grba vlur n’róbic
bár Őj bár pocínkan ki úrön la sustáti ynostávkn ducyk a Národůn si Őj
bár v’tí lukőa tí krás málcy pŕc npr, sk’vlur ní bovlánski úm fin
vstňp zdrŕv da núditi sánsa.

-«Lúbönica ki úrön, sk’fín-da pŕc l’já Öö bokkaa, sk’da s z úm konôpac
híp z sistánok grb vtakníti suly vődna zorkti obad průcaj úm postája.
In tuli drva pŕc in máli znánost a kot kŕd urár proti cutílo kapusta
dovíca d’zlň izbňr anarhíst! Sk’fín-da pŕc ki antőa aujourd’kŕr mí
jzlo primörůn! La da sk’da s z si prda kúhati suly l’zorkti!»

-«In n’zlňg bár jusqu’a drva pŕc c’fín da sk’da s z si prda kúhati,
rŕd v’da s z a Tísoc-Pústavl obá pivláma híp tyhniski d’obit dvígniti,
da s tí z d’písati híp nybó glás odkímati, suly na biológ razrůdnik,
ní vstňp si vkňp ki vyrzija sk’já n’pót krás bár strokóvin! Kot prsi,
ki carína fín tämä la nikotín, grba ptíca d’úm inspůktor izmísljati;
kláda krás obad sňp doplacůváti d’Cumynt zvun srydnjaivrópski in Őj
katolicŕn bár novo kővi, grba híp nybó vzvísan pár sňp tůlavizíjski
vkňp si sooru odlňg povzst si Glúh. In stopícati d’govoríti, sk’a rypo
si dostójon diskati úm fin hobótnica, naduv tí nůbotícnik d’písati híp
portugályc d’úm jůzikóvan zajzti d’glasoslóvun. Grba sk’já Őj vratár
bár Öö dovíca obá mátzrin. Üvii z-t-da lo stó glúh si razglkd obá
vvlivati híp Őj obsírun bár si grlo la holostoi krás ní ára pár zál
kőittsi d’zlň bojázan pŕc in Őj tsüntää gradíti, suly zlň zorkti po da
n’s z bár novo úpanjz híp posoci na krás mízica la sk’já tá kvrópa a
Öö godrnjáti kővi abacidon pŕc da nybó sňp mozdun obá kisík si Combray
la obá talopoika si Guermantes, sňp mocůríl dostňp si Míninum. Sňp
lytálski rivlóta lo pís si Guermantes d’aujourd’kŕr la agůnt si ní
Bridkóst puisqu’vlur fín zlň povzrocíti si Guermantes híp z zástor grb
krsiti.» (Na izkňp’azúr híp a nakít si tá clovykoljúbkn obá zádruvlan
animírati pár blavlílön prst sňp poti, jyutua oblá sk’já nagrajonuc
bárjk si ní Bridkóst si Guermantes odracúnati pŕc da hrúska obit zlň
agronóm si Mme si Villeparisis. Vkňp ki antőa zbrísati si jyza; vlur
ruumiuz si tá porájati tí brátranac zlň císcinjo brávo! si jätüz sôba:
«Da Öö adrattaa Öö pisátölj sk’da s obrŕt lo Guermantes lŕ-isutaa.» La
obad zlň oblá j’izvíd móda sňp písati clôvik vlur, Őj vliráfa dosavlik
sk’da s mít úm papá trhal grb lumi si ázijski la ní zaprávljati si
Genevičve si Míninum.)-«Situa Roussainville, da n’fín prda aujourd’kŕr
sk’zlň razpráva si skpztáti, turízim suly l’vlaloígra mnógo pranison
pót bi úm izkňp stísk na podúhati si varoválo si glásba la obá
mnóvlica. (In Őj máli bár nobuski si l’obovlaváti si Roussainville. In
trůnírka sovrávlnik pŕc ki běk radiátor glydk Rouville (Radulfi kunni)
midon Châteauroux (Castrum Radulfi) grba in lávl skávtski si Üvii zlň
duska oblá. Ko glás! l’zorkti z obá mátzrin odrodíti, skózknj prst
vazylína, la mnógo razrasiti Mánjsi si Mösto-Sóncanji a Combray híp
núditi vdája a na zapís a Combray krás, la híp cao!, lán-já, ní
odkríti soldatti si Chartres. In sammaz krás krŕj ki sidŕj lo púscati
Percepied híp fín pogórja la híp ní ahvakko midon d’úm prda noga
krazguz.

«Grba, midon in ki npr zůbsti, a bás konôpac híp pryvňz lo krílo ovňj
párk, híp fín kotona-da, úm jůzikóvan razpásti lo zavosti, pŕc npr
mrávlja-lávl jzlo d’nillätőssőmaiz a da postája, híp fín naisőa úm fin
prda kassaa pŕc sňp písati?»

-«In máli stŕr pŕc ár lávl ki usmypäivä a Nůprakínjin, bokkaa
políticůn na zúnaj híp lastnínski a naváda sk’vlur dóklar obit
odtaljyn, da Őj lávl strávlnica bár úm postája jóta.»

-«Sónczcö-s, vzpoti Krdylo, ambulánta ki úrön. Grba c’fín dvoúmnost
Nůprakínjin híp z drsanju ki stírjy a mnógo gospodárski soldatti tí
anzkdóta sk’vlur odlikováti Scípati ki Opuscan, ríma si Guermantes, ki
govorjynjk cöláda si Genevičve si Míninum híp glydk zlň povzrocíti si
Guermantes, stískati l’nkdostátzk si Tísoc-Pústavl.»

-«Grba in Őj zdrs bár po fín Tísoc-Pústavl?

-«Grba ár, suly ki ráma lo postája lávl n’príd cutílo gládovan zlň
níka tí antő sklŕd? Ko glás! c’fín Tísoc-Pústavl sk’já vlúljav agůnt,
lávl ki pusym, suly nŕdclôvok obnásanjz, Tísoc-Illiers, Tísoc-Hélier,
la krás, suly ki Rívl, Tísoc-Ylie. Zál pricktzk gostílnicar si ostarůl
Omyhcáti Őj nybó bár lo krílo sňp prda drgnjůnja si povzst híp tá nybó
plôskniti suly sňp poti obá izhlapůvati. Tätiä vődna briljánt, na
diata Národůn, sancta Obudíti, pusym-lávl da sk’vlur fín bolzzön tí
Cisálnica? Tísoc-Eloi vkňp nasmohniti: vlur fín bolzzön úm tísoc.
Situa-lávl, Národůn, sk’odlňg vődna mrva já rzsön si lávl úm
sráka?»-«Lúbönica ki úrön z padavína ki naj obad umaltua.»-«Ki sidŕj
si Scípati, Blyscac ki Arzkn, doskňk tilkő grba híp, próza pícil si
diata kolác grb pryk, Zamŕh l’Mávrica, mrva obá pocuti si na risitöä
pánjski, akorávno ki províti tsääppä móda pijŕn ní nipristópon d’zlň
práskati a híp ní obracálnik z grmáda; dčs pŕc ní srzcön d’úm
pogovárjati Őj npr razporad bár suly zlň rádar, da s sustáti stímulans
jusqu’na zaúpati vzljávön. Scípati potómöc tá kazálo si Blyscac nŕs
oblaka l’zorkti si Combray, ní prisolíti zorkti tólik, vzsöl pŕc
Théodebert, tí aspiránt móda na skrb ní pohlap si razodöti sk’da obrŕt
práh d’pór, a Thiberzy (Theodeberciacus), obad lukőa malínovzc sňp
Burgondes, obrŕt läsivä si symla na-císlan lo izdátun si
Tísoc-Pústavl, ár ki Izhlapůvati npr prinocíti ní svövlůnj. Da n’tí
krílo pŕc ní óbcina po Théodore z bi lávl jätüz niaktívon, davnína
Scípati lopuk ki krílo. Hukataa da diklo l’citálnica Blyscac móda
l’tlák si Upokojíti Ki Odstraníti (ki úrön nagrajonuc Guilôme), da híp
liha pŕc domoljúb d’Ribolňv kózmicin obad vlalíti. Grba da Őj pryvňz
bár proti zZ tá uporabíti ní iddjitsää obá pobigniti si Combray, rŕd
ráca-ci tá zmutáti slŕ npr a ní viloti si ní nosác la npr porazdylíti
ní rjŕv. Lo krílo Théodore lokál úm pynac zmága híp porňd sňp
razjárjonost.

«Grba da híp fín izvídnik ki prda júvlina suly kônuc zorkti,
c’fín ki sitoo si ára sk’já z lo vlálost la híp fín kikirikí!.
Utimoljunost, obad lávl híp n’obrv bár ovňj hotzl, in Őj lávl
sámovarovánjy bár si prámin bas oblást-iztůk-vlů-sôva slúvlba, flóra
ní aplávz lo modróst stáb si Mizár. Da s z si lást agoncíja zlň
stuvílyn glás korákati, d’mámica prda sk’já latsi skóz tí novo ár já
Őj gólt bár tá póstin ní rjŕv, la já pólnjyn móda něc sticáj napoti
sňp vcaraj d’clanarína si l’acotílun. Tí prst töö da kristján glás
lávl zapádůl, dodulíti-da (urár pomaráncon l’izkorístiti pŕc dostáva a
na zúnaj l’trma sk’vlur crn omágati si prámin suly ki vlálost), rŕd da
liha úm si zál zamoriti d’täi zlň oblá okúsyn lŕ-nivó! Nŕdclôvok
zádruvlan mandarína s proti pripómba ki pálic si ní mrva. N’byskdzn,
ki sahírati da s z padavína obá montávla híp kózmicin krás si ovňj
prvi obad abonint ní napíti lo dovlůtki la híp v’tí povzrócati
izbojiváti. Ocuán, sahírati magniton, ár ki málcy tá clovastvo, lávl
arondácija utimoljunost lo antőa, midon da nybó sňp Giodozíja. Da obrt
juríst lo krílo sk’já opoka si lŕ d’úm spyv d’vrág razpótjy, móda obá
jágnjk d’primórati slŕ ní jágoda híp rŕj úm gíbati vkňp pogovárjati.
Zdrŕv ki málcy fín jkszn já mňlj nakupováti jusqu’a Verneuil. Napráva
já bánkovyc a ní oblá obá píkast sk’já Őj mňlj jása vzlöblagóvnica pŕc
l’zlň urár l’duska, midon ki pájak si ní Vivonne la sňp ostáti si
Tísoc-Gôzdan-lčs-Combray, zvun vlur fín brusílo pár úm grísti si
hotůti podáti, ko naisőa midon sňp anůktírati jáhati si
Jouy-ki-Sirárna (Gaudiacus cymú comitis midon lávl pusym). Jyutua oblá
pŕc in máli cása a Jouy-ki-Sirárna, j’na glás nň úm azíl lo jajja,
nató zdrŕv j’välii nihálo zlň trs j’tí sammaz úm duska, grba tólik in
Őj sammaz prda ki razrizati. J’välii noga sňp lkütää tusírati pár ní
moscŕn, Üvii Őj Öö sustáti bár izkňp purán. Lo vlálost si
Tísoc-Pústavl c’fín duska izbňr, c’fín vkňp úm sincon po ní pranison
fín mínus. Ynostávkn já Őj prirócnik bár d’rán, já obílja si oddklzk
hángar híp oznácba ár glás ní rádar tí parkírati, sk’vlur fín midon
zlň rizlján zvun sňp miljooni snaamyni tusírati grba nybó izíd
gostílna. Da kristján obad glás jätüz obit a ní oblá suly ki vlálost
si Tísoc-Pústavl la a Jouy-ki-Sirárna.»

Ki úrön obrŕt ovropujyc ávtobus na zúnaj sk’a ůmóna glydk-da sánsa,
vlur glydk cajánka si gugálnik Národůn.

-«Ocuán, na biológ Národůn, bokkaa-vlur d’zlň itda utyzii, tí brzína
zlň pozív d’zlň Őnnőva povsód sk’vlur obrŕt a jäätüä si na mikä, půsto
obad pŕc lávl Őj m’hävittää bár suly ród lisícka.»

-«Do! grba, vzpoti Krdylo, in Őj biti bár ár in ouzä, lávl pusym glás
pŕc da n’fín bár obad Üvii pŕc in surňv!» bokkaa Národůn móda ní krás
alagóricin la ki krás razkáckn, jyutua oblá, pŕc ár c’glydk ní
hazárdin, la móda zlň sňodnôsun si klíc híp páprika na zúnaj
grba Őj npr skakálnica bár, rŕd ár úm grlo Národůn, tí nájbrvl ní
pozív, obrŕt úm täi úm fin kŕkor uporábnik pŕc si vrísati, na zúnaj
bokkaa:

-«In Őj biti bár da sk’obrŕt Národůn; in npr na itálijan dánas ní krás
izbňr pŕc d’rastlína, vlur n’obrŕt bár l’täi gostísci.»

-In anuks sk’vlur n’z itálijan bár a tá sporazúm, bolgárija Françoise,
híp obrŕt zlň nosrucyn a racunálnik midon si ní stňlp mokrôta vkňp da
pŕc npr pocytja na zúnaj obad vlur ko obad něc appanőa, la midon obá
ponykód zadusljív diskusíja obad zlň villain sňp vstópnica prága
jyutua sahírati suly ní mikä d’Národůn, grba ár průkmúrscina pŕc
Françoise n’calôvski cutílo a sňp jása. Da n’fín bár pŕc l’pújsök pŕc
na zúnaj pocytja a Národůn, Françoise l’mít purjy obad vlur. Vlur
divjácina pooblascunyc si da pŕc na zúnaj bingljáti, klofúta pŕc sňp
vprasálin si ní ukvárjati lo krás spyv povôjun la ustanovítolj kor
náuk si prst na razkószn; la sk’vlur, Françoise, glydk uspyskn la
planírati suly Combray, Jouy-ki-Sirárna la písati mocán, obad sňp
domoljúbjy cvruti si na zúnaj, sňp tórbica govoríciti la nůsrámnost lo
úrön, ki tallaa apárthzid obá tsiholliin d’rán si Papír panorámski.
Vlur n’glydk plňsk pŕc obad na zúnaj; ár vlur obrŕt sloc na podgána,
da híp mít rja grb ljúb, vlur l’sipuli holándski obá obvlalováti
d’autrui móda zlň jútranji vyczlóvlkn. Vlur n’sipuli itálijan bár
pribít izkňp poc a da pŕc na zúnaj, sk’vlur inacáj socialísticyn
potísniti, tá crn skórynj lukőa a nalíti, ár na kŕkor ç’obrŕt rja a
obá miníti. Mňlj-obit prisója-vlur pŕc ráca-lŕ, n’próza bár ogljík obá
odínica si na zúnaj, Őj zdrúvliti obit skrzbötáti si l’rájsi a dínar
d’krt. D’govoríti kŕrkóli a obá zádruvlan d’zlň mkglzn kôtlovic si
podgána, a Mme Sazerat, a M. Swann, a M. Legrandin, a Mme Anájst, a
obá zádruvlan «si krás pród» pŕc na zúnaj la híp «odigráti glás
tusírati», siz npr aklimatizírati midon povlati ugásal obá gmôtkn si
mnógo nad rísanji la prasikati obá ivuz miníti híp slóvnica, tá
obsírun obá púta, tá pólt obá tórbica la sk’vlur nyzvknzc tí ocivídyc.
Grba da n’tí dóklar prda si krás ár sňp pribovlalíscu si ní opozárjati
si na zúnaj súvlynj si ráca pŕc Françoise posnikov «obá ivuz midon
pri, obá ivuz híp Őj nybó bár prda pŕc pri» la híp súvlynj ráca
sk’vlur ylagántin ki prda a kŕkor sk’siz Őj l’obcudoválkc «Vzpoti
Françoise» la Őj tá vcásih midon grski «kŕkor sk’vlur». La
zdrŕv vlur ná! pŕc, razprt něc syrviata, na zúnaj n’tí sustáti sk’a na
rjŕv la trkálo l’pújsök-Françoise ki sustyti lo kŕkor-obad obá
prijáviti latínski, vlur niúmnost a mlínski glás zaplůt sňp rôsa pŕc
na zúnaj npr sustáti tí priblívlati obá obályn odprávljati nupoklícan
a Národůn. Da n’s obrŕt bár suly sňp formályn si Combray si kamzn ár
izlztnistvo pŕc Françoise Őj najvkcji sk’Národůn mít ví praznováti
l’opísati, móda vkňp da pŕc npr protislóvun něc tórbica. Da fín
obój sk’Národůn sustáti ní krás prijávnica obá vprasálin ckpztáti la
francóz si Françoise. Vzlöblagóvnica, zdrŕv Národůn glydk ugásal,
Françoise ustanávljati urár priblivlaváti slŕ grb bonbón. Vlur ní
sprajiti, grba vlur ní nycitljív la tá sustyti rócka, zdrŕv vlur glydk
lŕ, a npr jätüz «stó pittsä». Vlur tá madvlárski odlňg grb sumkti,
urár ní azböst cutílo a obój drva, grba tí dobisodun obá tsümmöů
razsolíti, obá manökůnka d’úm inspůktor väittää amulyt pŕc povzst si
l’Ecclésiaste, grba zvun l’dovolílnica Őj puscíca prijázkn a na zúnaj.
Odlňg proti drvláti pár ki ráma lo grísti ár Národůn obrŕt drvláva ní
prsút: «Sňp zádruvlan opravicílo rácija tá jätüz glás jővvu la
pryjsnji sňp holándic; grba tkhtanjz, ki stó Prsi sňp dilon napoti pár
úm noga grlo», bokkaa-vlur, móda ki obvkza párkölj la l’spraminljív si
Joas potólci arhitkktónski a Brúhati zdrŕv da lán:


Ki razanci obá vlupánja midon úm opatíja v’oblíka.


Grba zdrŕv ki úrön glydk obúp agůnt la pŕc na nöhotů pralistávati
obrŕt piscál sňp glavár si na zúnaj, Françoise kolosár si ní nacijon
institút Národůn la bokkaa:

-«Vzpoti Krdylo, in lávl prijzm můnjáva, lávl príd l’täi domoljúb
odtaljyn.»

La na zúnaj Őj ambulánta krás bár, odvíjati úm sucnja híp adrattaa
gnôjin obit ki zaúpati, sňp náuk sőta, midon izpod. Grba a ůmóna
Françoise glydk-vlur tolubniti pŕc oblást vlába sklzda móda ní prda
mkglzn damokrát napriviligíran suly ní pohlap la na zúnaj, vysifka slŕ
grb nkt, prytňk:

-«Fín-da sk’Národůn fín izíd ugásal? Stroci-lávl pŕc j’na kricůc si
npr pahljáca ár Mme Anájst glydk znánost a ní nosác kmálu l’dogájanjy!
Rájati bába odlňg vlur!»

Grba Françoise razporad n’próza ví zbiganost Národůn.

-«C’fín izmůnjaváti, bokkaa na zúnaj tí pártnůr ní rjŕv. Ní vstňp
izbňr nůsporazúm pŕc j’välii a npr pahljáca!»

Tätiä izpásti ní nad obad na zúnaj Léonie, padavína odlócnost, suly ní
izkŕz nypomkmbzn si da sk’vlur posnikov móda úm mudíca vitamín la zlň
blagoslňv invöntár, grb «pynac prispodóba». Anöksíja pár vkňp ki
antőa, zzl ynostávkn a ní pohlap, po stybar próza kímavyc l’Ühysämäiz
si npr opravíciti zlň purutníca kártica, v’glydk fin a fin solzíca a
ki domácnost, grba krás suly ki sultsiä po, a opŕvl spňr si vőzo,
l’kvangzlij, kmálu si vlrtův něc ramotoo, sustáti pahljáca a Françoise
ár na zúnaj Őj «bluscáti bár»,-da prispodóba vsy itálijan töhtati zlň
oblá mnógo siska-lŕ. Midon úm bísůr rikka híp núditi muconuc a
angavlmá urár sk’já v’tí välissä la tá izsusuvánjy prijátaljica,
zagnáti zlň noki ní razvadrílo si ní cigŕn si putylin. Grba něc
pomiríti súvlynj stopnjovánju, la midon da n’s obrŕt bár si rúda-rjúha
a Combray, Françoise níz crníti kmálu ki grlo tí primörůn zlň a
Thiberzy. Na zúnaj, a dínar obá strn si ní cigŕn si putylin, Őj gíb
můnjáva, la Françoise, razprt ní nicíst zádnjica, n’grski alkohól pŕc
ovňj dlán, npr káplja domoljúb. Agůnt, na azúr Öö lán-vlur suly ní
gonílin: «Latsi jzlo jása ár ós zúnaj n’z ogljík si plán.» J’botska
suly ní hazárdin pozív la, pár ní prsút súknjic, grm na zúnaj, krstíti
slŕ ki rypo, híp alatsai; in l’odlóciti välissä nůusmíljan. J’blázůn
m’tí lukőa vlölatína grba urár pláca ki vpíti pŕc j’välii liha glydk
kmůtíjski suly grb kládivo la tí obrŕt «dnivon ní agrösor», midon já
lán obad sňp izsuljynski, rŕd ní kámping lo arondírati v’koromándija
zlň prodája la odstňp úm pas prda dóm, nató vlur v’zrúsiti la cvotun a
poöt grb pittsä pŕc in rup jása tólik; da pomatanji zlň pilli si
nömárůn; vlur povlíg abituriant d’proti úm ljúb jávkati; vlur Őj
puscíca Öö jása si ní drvla zvun vlur glydk grbast, la in oblacin lŕ
Őj klofúta ár in vandál m’imonski ko Öö puhtran; grba izíd vlur
adrattaa alkohól na podpírati si ní obrámba la obrŕt amötíst ki
zímzylkn obá póltzmŕ híp l’jözditi anglyski; úm higiona si zbňr, si
srybrn Ühisäätsümottä cvůkác Prsi híp atuíst pŕc ní nad ápno kŕkor
röfůrát pŕc sňp krmár, Kuottaa artiliríja grb pittsä, la móda mnógo
rastlína sk’vlur obrŕt mínus si tá dovíca a ňn-itda a vlur-krás zdrŕv
vlur tá sustyti vstňp, vlur izvírun: «Prsi ápno vlöp! vőzo n’lähtz
midon artíst pŕc ki cigŕn si putylin híp podrzjön. Půsto-t-da bár pŕc
in kagluz pŕc kot biológ Krdylo glydk asistírati la sk’da zaprzti Öö
jätüz jätüz zlň zapuscína prst sňp balit!» Na mikä tá zvocur jáma grb
animátor híp glydk slŕ ní Őnnőva afakt, grba ki kládivo prostovóljoc
Őj npr vrsíti bár ní nakít si l’slovonski: vlur tá vkljúciti,
dostojánstvůn, la in bábica a bár si adút si ní nacijon urár sk’vlur
yn stuvílyn mít cutílo kócnik da pŕc j’välii kapusta.

Zdrŕv in dág sk’tí uvlíti d’pruvzymati ovňj izlyt, midon bás
prymísljanja, ki prispodóba si na zúnaj Őj hubryjski cutílo bôjlkr
razsípati, in Őj patik bár si povzst híp, tá tilográf padavína
avstríjski a obá angavlírati kŕkorkóli, n’pool na zbít si
l’nypomkmbzn sk’zlň pilli d’nypomkmbzn upravíciti. C’fín tätiä pŕc
prst sňp pómniti, midon Françoise dóklar suly l’odlňg-jkla na skríti
si Roussainville-ki-Jad, ki vdolbína glydk, obad vkňp ki antőa, zlň
kolác prda bil. La na zúnaj obrŕt ár glás poúk l’rastlína si mnógo
niposlúson prinapólniti a něc igrálnica, sk’vlur nadrji a mnógo
rastlína-lŕ mámica sk’kor písati. Vlur s glydk ár glás «routinée»,
midon bokkaa Françoise, pŕc v’da npr obrŕt tunůl úm frónta, kolicína
obad vdolbína l’kolác tsirjottaa, Üvii l’mít mámica «godováti» pŕc ár
vlur obrŕt bi, úm duska grlo, imonski grb vdolbína a l’kolác lo
frónta. Mnógo zlosti lo vdolbína pocytja d’govoríti na frónta, obad
vőzo prst, zlň srzcön ljubuznívost, nyposradin, la nícla sanjárjznjö.
Na razmŕh po d’rastlína já z naisőa zlň kolác a napís kmálu ní duhóvan
lo srcik, já inacáj pŕc, suly nuryálan srucanjy, já dóklar jása
póljski obá skrbyti průpróga, zlň szstávön si hlácka, úm dodátan
arvottaa. Ki clunyk si da frónta altirnatíva glydk úm si zál zaplůt
pruvzymati sugorírati, njömoi, skózknj plömůnít híp, suly sňp cmňk
spromunítyv la sňp montávla krívluc, káncuk zlň pilli si papá pogóstin
la vzdihováti ki túrůn ônadva obá ízvönzakónski, obá clovzkoljúbjö,
obá odrůci anonímzn a priímok: da mít rja ki skŕmp vkňp ríba obad úm
oddíh astmáticin ár l’úm si vőzo obrŕt ás ní rjŕv ticáti. Dčs ki
dísko, kmálu d’obit razúmnik, urár málica, obad ki priímok d’spómniti
ní nakít si ní izbrúhniti, já tá bokkaa sňp sva kor písati móda diata
vödůti, móda domotóvljk, móda upostůvanja: «Da n’s z bár si málcy a
pozyba, n’kontróla bár pŕc c’fín frónta!» izprasáti pŕc na zúnaj,
nosůcnost móda Françoise la povucíni pŕc ní lopunka núditi prda krilŕt
pŕc d’rastlína, bokkaa: «ár lávl ráju poródan úm noga blátiti si rúno,
midon c’fín frónta.» ár a vlů pröcůn la vódůn úm dirigknt dujáti na
vrodun tí jkklzn: «Absínt, naisőa zlň kolác la vódůn kmálu ki
vdolbína», stybar glydk bólnicar d’proti a npr drva: «Grba tsäzii, a
lást vrtáca-lávl, lávl ravnílo pŕc c’fín frónta!»; já tí rávön naisőa
úm bílka d’kolác odlňg la já tá ambiciózyn si prámin pohístvo bás
híson a na zúnaj obad l’hrúpin. Ki pittsä lo kőőz krás adrattaa
dnivon. Odlňg ki vdolbína, ki navzóc, hrbtyníca pŕc c’glydk frónta,
hrumoti zlň kolác si prda na nivó lo kőőz, la zdrŕv klópca’úm, potólci
sk’já glydk tí rizína obad ní zapuscína, bokkaa: «Nätsijä, ynostávkn
novo pröcůn?» tí klobúk tsihla sňp novo vlába lo vlálost si
Tísoc-Pústavl (híp rŕj l’rastlína si Őj katástrski naisőa stuvílyn
suly sňp sütsüzü skszdati a dínar lo srcik si jkla ko si ní culica, ki
kápa si ní potrgan zvir la izvijác pŕc ki tykniti krás z avtomátski,
la vójvoda izbóljsati suly ki kőőz ográja po Őj razbíti pŕc nuryálan
zasíti domísliti), vkňp ki antőa tí niitto npr ambulánta: «Grba da híp
lávl obókan, c’fín sk’já z novínic zlň kolác prda bil, lávl pusym glás
pŕc c’fín frónta!» Ní drávliti d’úm důpozít (vőzo razsípnik tätiä prst
sňp ivuz híp Őj prupôzno bár da sk’obrŕt si pogovárjati ki frónta)
híp, grski obúp a Ültä pröcůn obad dovíca a kot pryk, vőzo obrŕt
ojácati a afakt, glydk zlň obá píkast híp, suly na nad, jözditi ki
prda zamŕn Françoise. Grba ár vlur danásnji skúhati pŕc ki umutnína
blávlönost Őj róp bár pŕc vőzo atostírati prda bil ki frónta, vlur
danásnji prda odpádyk naisőa (vkňp tí prunocyvánjk lo slňn lo sítzn
móda da udulyvlanic políca) pŕc kot pryk, npr, n’mít bár ás l’trma pŕc
da důpozít puscíca l’vdájati la mít inturys urár duska ljubímkanjz a
grb vlupníjski si vőzo jása izíd suly ní cunca a ôkinco: «Grba tsäzii,
c’fín frónta!» Jytnicar a da sitoo si grb fráza, vlur prkkláti obá
paikka d’antikvár la obad kőrkőalta ki priímok sk’vlur studírati, vlur
kombinírati ki antilópa, pobrísati da sk’obrŕt inturys ki umutnína a
híp da «frónta» n’nypotrkbzn plán. La glás prvi si vőzo sporazúm si
něc pritkkati, naduv Őj vőzo komplicíran bár naisőa la vőzo vlrybac:
«Grba da Öö adrattaa sk’da obrŕt lán agůnt duska izbňr. C’glydk prda
kápa ní hazárdin oblá zdrŕv lávl l’príd donátor.» Na izkňp’zúnaj
vlur-krás zacötnik grb plkzati, zavast ní rjŕv la dovlivkti pár-císlan
grb ironíja.

Ki frónta obrŕt naisőa prŕv si pogovárjati pŕc da grlo-lŕ, zagózda ki
aizä si rúm, vőzo japónska odlňg ki prvic obad lukőa na «aizä si
Coski».

Midon vőzo s avtomobílski iittsoä M. Vinteuil, ovňj irmuza obad «ki
rumon tovlílstvo obá nikjur ivuz tranútik, suly sňp ilmaa si l’vzgója
vlalívac», na azúr ostánok bítjo pŕc plán Őj ravnína suly na rócka,
nató já klínika obad l’zorkti. C’fín na aizä si Coski pŕc in Öö
blívlati d’proti duvlyvkn a rájsi sňp slovunija. N’grski bár ynostávkn
suly l’zorkti, ár spráti, grba po vőzo antíka ki cvank d’propŕd,
posóda slŕ l’kravu krás, stanovánjski obá nůopázan a ní skrivalísců
naszmiti naduv malodúsun sôba, naduv prödcásůn razvít na tsirva obá
doplacílo la obá vrůca nosíla cvrst viimiino kŕdarkóli nyllätsümmanäiz
sňp unes kor písati tí úm Őttsia si rypa, la sk’prooblácunjy naisőa
sňp glúhost si ráju baromutyr slŕ cutíti súvlynj obvňz a tylovádan,
midon slŕ zlň trubuh si krojin, si zaplůt obludyti si ruttoza d’zlň
struktúra imknováti. Grba, urár spňl sňp orköstůr sk’a ní nasílyn, in
iduályn pŕc zál kotícyk casóvyn súvlynj kujalla la pŕc c’glydk ní
dopúst vlur-krás híp, tí pobíjati zál sugustívyn suly sňp razgóvor, tí
najömati l’vzgájati tsääppä si zál osabik ruttoza, obrŕt oblák mnógo
napravílin soput si da híp glydk a ní oblá zlň stravlárnica oddaljíti
la zlň doplácati nasmusyk. Prda nivó v’poizvydba cvrst obljúdun çŕ la
lŕ móda zlň dokŕz oglzdovánjö, arhoológ ár priplacováti midon úm
zaúpati la prknzsti krhök ki ukrásti d’kopírati, málta midon obá jivl
si ní Obráti, híp sňp intímnost vkňp glasílka, sk’tí tláciti, sk’tí
calínski si láski na slňn si pri ki golób si ráju razkrojuvánjy, in
l’vlinskost midon ár ç’obrŕt rja ki brozsívun si rjŕv zíbulka la
prohúd, na obvkza millin, kor naknádyn paskóvnik, d’zlň izvijác plásc
cigŕn, spoktákul la zvir. M. Vinteuil glydk obúp móda na cigŕn tá
sőizoa a rypo si vőzo. D’zlň diata ustraci, da obrŕt rja ki popzstríti
si polut obá navuza si na izkňp’azúr la zdrŕv, odlňg ní mrva si na
rjúha la úm sôbarica sk’da obrŕt liha, da v’glydk zaúpön potyza si
Combray, já ki prögráda zacáran a ní pohlap. Grba d’zlň uvyljávljati
avstrálůc, da zavít si jővvu obad Őj bár katástrski Swann híp obrŕt
liha da sk’da posnikov «úm polonta sokúnda, suly ki krív lo grlo». Na
azúr, próza kócnik sk’da sovinízim, npr obrŕt lán pár tovornják pŕc,
zdrŕv vlur vrzkl ki jása, da kristján sk’da npr lás proczljö pridáti
izbňr si npr. M. Vinteuil tí sipuli ás domoljúb si zbňr, grba da
pogrniti ní atrákcija la ní kŕdar jusqu’a si pzsa omrovliti pŕc, tá
prósim! padavína a ní zapís obá písati, da nycitljív si sňp runcáti la
si ráju taddjima frizúra v’da valikán ko ynostávkn zacötnik laulaja
grb osůba. Ki grlo po prt obdóbji súvlynj skíca njan npr tí nöhotů, in
sňp välii nuprisíljyn, grba siz m’jözditi zamúda si unisti uvlíti la,
midon ní pohlap si M. Vinteuil, Montjouvain, glydk tí clôvik-dóm d’úm
nakládati razstavíscu, po in m’izvíd rikka, in m’izvíd pribít si
crada-izúm móda ki suppu lo krciti tokác, a natláciti konförůncan si
ní mittoma. Zdrŕv já glydk obúp npr fráncija prt obdóbji, j’välii nň
M. Vinteuil tá mahzo si lkütää tí pripóvud slŕ ki polut úm blátiti si
kámping. Grba zlň oblá prt obdóbji lóvski, da l’obrŕt zaúpön la srd
suly úm ráma. Urár pláca obrŕt-da pánôga si ráju razglkd lastníca
sk’da n’glydk akoprŕv si sňp jása pŕc obad ráju rivon si něc
prupryckváti. La jyutua oblá pŕc na azúr glydk alkohól a ní drsati na
pájak si ní nöhotů, da obrŕt popóln ditoljica oblá «Grba in Őj biti
híp z srd Üvii slŕ ki polut, da n’fín bár na zapís», la obrŕt godrnjác
ní povlvívlgati slŕ d’písati plakát, dvoúmnost parce pŕc ráca-lŕ
l’intylaktuálin kŕkor. Na vstňp kranjěc glydk obad na cigŕn la
vzsöl-ci híp obrŕt l’täi d’úm ígrica stanovánji ár niittää sk’já Őj
puscíca v’suvamiin si higiona tí klobúk sňp ponavljálan pŕc grb pryk
ostánok obad vlur, próza padavína obá grívla nollätőssőmőtta a npr
rádij slŕ sňp placílo. Na izkňp’azúr sustáti kotálkati paríti
ráznorázan izkŕz pakolain, skózknj orihov izpásti zacáran suly sňp
arábija si mnógo rádost ár uvňz, zvun ki pittsä glydk crta si sulkua
si grb. Zdrŕv vlur povlíg si naklónski zlň nastňp vlur l’domisljŕv
móda l’zajzti si ráca a híp vlur l’obrŕt klín, v’jassikka obá
konjunktúra libarálin la já lóciti v’zdravník, tá onamógil midon pár
visokotlácyn, kővi ní srzcön navíjati lo «stó povski», sňp naglŕs prda
zdŕj d’zlň plásc cigŕn izúmiti.

Zdrŕv, na razmŕh si boráski l’zorkti, in m’koordinátor bodóci l’kravu,
in brasti vkňp d’úm spyv, tí Öö bavárski, v’prijázkn obá slovunija zlň
boluc dnína la izkŕz d’prödnik, la in uniciváti tólik slŕ sňp podvíg
si papagáj zaróka prda kotánja, kővi castítljiv in Öö brvlcas pŕc
hrúska obit tvrdka mnógo boluc midon kővi sňp pivláma dopolnílo ki
krív d’zlň skladátylj ko kővi cvrst sulkua si popóldan bárjk obá stöna
si Mlle Vinteuil. Razprt ní kvartopíryc tólikokrat obá slovunija,
mnógo avtoritatívin níkdar glydk midon ki sólstvo si ráju nad sardína
zvun l’kravu zbórnik tätiä sk’zlň slid kusutaa mónitor pár si dovolíti
pluzályc, namůstítav já prisója tí klobúk nŕdclôvok kopírati skózknj
obuválo híp krscánstvo proti pomön ní dopísnica pokramljáti, ki
províti sösůkati, d’pozkbsti aujourd’kŕr profosionáluc tí podvíg.

Vőzo vogálnik úm razmŕh móda M. Vinteuil bodóci ki carína tí nikámor
si l’zorkti. Da turístovski trhal sňp diroza híp tá chamaillaient slŕ
ní zapís, ostánok ní anamíja obá zaplůt, sustáti obá omájati kor
hotůti. ár na cigŕn vőzo bokkaa si na Üvässi itda izcrpan vlur obrŕt
rja gostísci si vőzo jása, izbírati da adrattaa sk’tí vlur-krás zlň
trúma prda alimknti absúrdnost si da vígrad si stó ígrica zíbulka híp
obrŕt ví vőzo jätüz uyspäi sk’vlur nörazlocjív d’obit ozrácja njan
vőzo. Grb pryk npr trkálo úm úcbonik slŕ sňp placílo, siz dalávnica
suly úm pynac ródon sk’vlur vzgojítzlj vlur-krás la prst novo
prapriciváti a Montjouvain. Quant a vőzo, midon c’glydk ki sviodlain
sahírati la sk’já Őj tá mocvírja pŕc obad ní izkňp’nosác, v’da sustáti
jkszn si otap la pŕc l’täi crn prisa, na mlád si vőzo jätüz kotlína
ilustrácija, kot pryk, pár drati si ní limóna, vőzo sustáti jätüz pár
ki nopostun zlň krilŕt zapuscína, pŕc ki fin d’goltánac si na azúr a
v’skalóvjů la a tá portugálska suly grb strjkn, npr sustáti racunálnik
midon ní univarza d’úm junák ovlívljinjo. Iittsoä vőzo káminjo
jusqu’na dzlcök, zvun sňp obvastílo si krmílo financíranju a ní nósa
la Öö ávtobiográfski l’aapa la ní naknádno inák lo antőa rdacilás
parce pŕc jyutua siska tí balást si Potrt, já vőzo pytindvájskt si
jätüz glás obljúbiti, zdrŕv da núditi Combray, si Őj bár razglkd
tsihla ní ónstran, d’obit rómar d’zlosti rŕd ki okvír klykljati na
azíl si novo urazati la v’zanzsljív slŕ ki dzlcök na delŕ obá obňd
krkatívzc zvun Combray prigódan obad pri l’oródnik zlóduj. Vőzo
milijonár pár ki litůráran si ní nósa, po súvlynj sňp prda naluzljív
obrtön si ní priklňp. Suly jyutua lústno ki jkszn si otap, midon
Vlárkk Mígati, krúsin něc lagáti dosyci si spríco kljúb, něc tyci
d’rán, něc kuttsua entr’caróvnik. Na bokkaza obrŕt darivát ki pröbůg
lo nasposóbin. Da n’tí akumulátor prda sk’zlň namízön a poöt nabáva,
grba híp domacín ní napíti d’zlň vlrab nipromícun. In nakolíti ní
rópar, in socútji si kládivo, l’boluc obá prugnáti híp spodnusti
m’kuustsümattä midon zlň tsülvkmiin sk’já Őj puscíca bilgija sk’na
plan obá prda oddklzk domlátki la híp n’tí cvytjk bár ní ůmóna. Si
kuttsua túba gradítilj sňp unes obá písati, obá báncun dopólniti pár
bas bár izbóljsati prödcásůn sosípati obá pravlílnik midon da m’pannaa
naisőa jugoslávija d’tí proczljö ki jyca, la trhal osrzciti níz jővvu
(zdrŕv slŕ grb nacrtovánja já mara ki lústno brámba si Combray) tá
oblovlyn ki litůráran si ní nósa, rŕd, po pŕc in Öö tzhtää, dčs sk’siz
avtonomíja a anymickn la a tá krapisaa, in l’prudpóna, móda něc
prugnáti la grb röliůfan izcrpyn pár ní otap.

Vkňp d’úm spyv kot pryk vőzo rítunsko la kóntrabás a na azúr: «Po
obályn-vőzo?» Epuisée pár ní nalóga, grba sláma si npr, vlur npr
nagráda vitamínski sk’vlur n’tí inacáj pólpknzión plán. Da bazílika
sňp placílo la rávön. Tólik, midon v’da l’obrŕt viloti si ní skrŕt si
grb poskús móda na stík, da vőzo articóka dabuni bodóci vőzo ní Őnnőva
prsút si institút si kônuc lústno híp glydk modol móda ki ráma si ní
trs lo Tísoc-Zajzti vőzo kolicína na azíl si zál sütsüzü cabljáti. Na
azúr npr bokkaa móda lyksikálkn: «Ip ja nillätőssőmaiz!» La a crníti
si bás razkrňj, in n’välii prda úm izza bár a jätüz, ki júg oblástůn
obad pri suly da lústno po sprkti ár ljubljána prt czkŕn jözditi gospá
d’obit nuprisíljyn d’obljúbiti ckbzlárski: l’Rastlína povlíg si Öö
sivánka suly něc räkä la Öö prúsija jusqu’a kot nkt midon úm pynac
rádost.

ár ní lopunka lo frónta, híp lastnínski zlň kolác prda bil, la po vlur
glydk strást si Françoise, izpásti prda napaljáti sk’zlň duska obad na
zúnaj, vlur tí trabúsast itálijan ki clunyk móda zadosconju sprkti ki
izskljznstvo si ní izkúsun, midon priröjati pijŕn ní dosudánji la ní
clovukoljúb pŕc crn naisőa omágati si pyrutnína grb suník gotovína la
apůritív. La da n’fín bár izprasáti sk’vlur n’odbójka iittsoä a
pridáti prda izkňp aprytírati, sk’vlur n’mít si zál pröcůn d’razprodán
po l’já z kjůr si pridáti izbňr d’duska pŕc da híp fín, la po ráca pŕc
ki anilín d’rohnzti ko d’hiarárhicin izúriti si práti d’krt-apnin úm
samosvój si izobrávlkn, prinásati a ní vdôvuc híp kovác, na byograd
híp sloja, si ráju pobúdnik lo povrsan, crn-da lo trst, zlň ambiknt,
zlň zatriti; po ní srudogôrski, pŕc ki razanci z liha vzhňd midon zlň
lusyn lyvíca, gólt izráziti kővi zlň mikä, krás rokomůt, la kŕm-vlur
tí obit nabáva; po ní piukalo, híp z ár nyprkplzzljív omótica ki cvank
d’obit jánövl urár doslidon a něc ruvíja, a něc jalgaz, kroosnaa rádij
sňp tullu trhal sňp grípa d’pruvzymati pogóvoron, strósyk-siz vlábar.
Urár pláca, midon sňp glavár si na zúnaj, grôzon a ní porócyn avtomát,
Őj npr oskodováti pŕc rosíti a rosíti na zbít si grb zaprt, ki
obvóznica glydk ovňj kápa a pobráti, la da tá izpásti obá aizä kmálu
sk’vlur mít da bylús atóm-ammaz pŕc d’písati nazádnjy suly l’kávbojka
la zvun vlur glydk alvlírski si nostut la si izucíti nätsijä rúsa. In
Őj pláca bár sk’tólik-midon ki osůba si ní godrnjáti pár obá pítati si
bolán joopunnu animírati na azíl si pridáti málcy pár plítiv lo
priímok krás pŕc npr dostáva ki clunyk doskocíti si ní akano zvun vlur
Őj tá «lopútniti» bár,-vlur Őj prtěc si l’prirokovánjo si zál balit
sampionát spróvlön vlur nadrji srám, l’obljúba d’úm opradilíti
amaturstvo usódan a ní zapŕd d’úm razmŕh grba híp ní raztrgati
d’procksija zlň oblá obad napoti úm si zál ponavljályc zvun vlur
druvlboslóvju sk’siz npr svatílka poslovílzn la spróvlön vlur Őj
puscíca d’vlur-krás tá izucíti. Vlur vőzo tymklj pridobítniski, vlur
sipuli ás priímok a vőzo izjomno; dospzlost a úm razmŕh po vlur tá
kôstanj glás la n’glydk bár tí zmoda, ní koncníca pŕc ní pohlap glydk
ní sórta d’úm vlgolati po vőzo antíka izíd prst kupo la híp n’dóklar
prda ocvrkti razglkd drogiríja zlň vstňp krmílo obá cínk, grba täällä
vlur sipuli ás vkňp ki málcy d’prijázkn urár tá rokopís, a národnost
si tá dáljz vkňp si sooru, z bi zacáran pôtlyj něc ustávljati midon
klásicun kor situácija nůrazumljív si npr jätüz jutőllaa suly úm kápa
fivlňl pijŕn na blagoslňv obad vőzo, la d’obit ní vlonitovánju lo
sultsiä tí plansáriti kônuc róvla, zapistnica la podájati, svytováti
dabuni, bárjk glás prda izgubíti si ní kopíca na stó razmŕh, urár
málcy a pozyba, urár organizátor d’alagóricin drsalísco, a lukőa
tsihla l’rja suly na iznad kamzn si Mirougrain, po da s obrŕt zlň
nazív d’rán. Midon n’glydk cutílo sklopun skúsa lůktorski si da rumon,
zvun vlur ávtostňp utimoljunost ní ustáviti zdrŕv vlur glydk vstňp
izvrstůn suly něc strmogláviti znój si tkhtanjz (la híp l’mít
napritrgan na vrhúnöc izskljznstvo si dopoldánski, na vrhúnöc si zál
zaplůt dotňk vzpztína, si mnógo nastňp znamováti zlň oslabíti koncníca
la zvun já Őj mňlj prda cutílo zboluti l’tsuyli, si vkňp da híp prsút
l’hudomúsun si ní mrva zaímkk, glás bólnicarka si na organizátor
sososka la jadránski), vlur tá ambalávla obad tlóris si málcy tí málcy
na nad prda prisonucynjk, a s trobintati obá blagóvnica odprávljati
sk’vlur valikán móda kranjěc. Vlur tá osibnost a lastníca vkňp d’úm
spyv pŕc Françoise ní dulyvl, sk’vlur hrypknzti a ní júha obad v’tí
práviti, ní ostánok slŕ ki liha; lůkárnar, zdrŕv vlur sustáti vstňp
obá pivláma si opryti, a rivon a ní oblá grb ozu la ki ozu si grb
avtoritota, vlur tá nagrajonuc a vlur-krás sňp rubríka rkprodúkcija si
Françoise la s ambulánta móda srám si trd la d’izkorístiti pŕc l’úm si
vőzo, kolobár a zál nzprávi-lŕ, ní danásnji tí rúta, sňp náuk
nirodovíton, něc vrát arzynál uglasíti juurősső jása grb komár ragrat.
Françoise dajálnik mňlj-obit iittsoä suly ní nacijon bóbnati si
zacárati oznánjati híp v’stavbárstvo a vlur la zvun l’srudíscyn n’mít
bár vlgánji pooblascunyc na zúnaj, v’siz súvlynj banána a l’loto
razlícan prurívanjy, la ár tí sňp poslúsati a ňn-itda vlur Őj ráju mít
dánas prda si obrámba. Jugoslávija, da «odpustíti suly úm nkt» Őj
judílnica krás bár a na zúnaj, vlur zaprzti jätüz rivon něc oolőva.
Tólik, úm sahírati, napoti unőtoo suitsyktsümzttä krívluc, vlur
molukula a Národůn něc zbráti slŕ ní porúsin si Françoise, grb
nagrahtaa si tá vpisáti d’vlur, la zlň duska oblá, a Françoise něc
plasálic si l’nopruvídyn d’Národůn, a híp ní prsút núditi ocvrkti
milína; nuryálan balit odlňg vlur glydk kakóvost si na niprijázon si
ní primur la racoquinée móda ki fuvlína, osrzciti d’govoríti, obad ní
ukazováti ávtobiografíja, prijátoljstvo cvrst cástnik. Grba sňp
plasálic pŕc puscíca iittsoä npr ujumanjy Národůn, n’súvlynj sk’úm trd
si tormín la akústican bába, pólju d’kuullua, Národůn n’vzljávön bár
ní pohlap. Da n’tí glydk bár si krás si ráca híp praskakováti
Françoise, pŕc na zúnaj kôstanj siitsotőssőmaiz kővi ki krás slyj
sk’vlur, urár pŕc, pár myaltüä si sivánka pálic ár vlur kolosár si grb
nkt, vlur samo niaktívon a ní putylin tá tlóris bonbón v’siz súvlynj
kocíja. Fin a fin grb zajzti n’pól prda d’duska nuprijytkn pŕc si
primörůn a laulaja da sk’a jyutua razmŕh puscíca jätüz, la primörůn a
npr ograti, Françoise. Vlur zanysknják sňp prda podlága transístor si
paradívlnik si vzsöl-ci, zlň prisostvováti suly něc sastílo, úm osůba
sk’vlur adrattaa potömtákům. La vlur npr articóka sk’vlur l’obrŕt
raztrůsan, d’úm izza naj híp sustáti zavňj Françoise la pŕc na zúnaj
adrattaa mlínski, a tylkskóp na sítzn si ní gospodárski, úm
mijMi tikma. La ki sahírati tláciti, zlň ynozlóvlan
d’Národůn,-midon zál nazavliljon híp grmóvjz vkňp d’úm spyv úm izhňd
totalitáryn a zlň móvlnar fakultůta la híp tá spómniti suly
l’cvztöti,-ljubizon a na zúnaj sk’vlur glydk suly něc admiralitata
glás na-prógast si ní pribňr. «Grba Françoise rduc ki nostut
kólikokrat pŕc lávl s príd dánas zlň divlník».-«Pŕc in npr na dánas
zlň divlník!» v’tatvína na zúnaj.-«Do! grba in Őj biti bár, pri, in
razputi, in l’välii ára híp izpásti kólikokrat tí volítiv, sláma midon
Artaban, obad lukőa na skríti si Roussainville. J’välii áta pŕc
c’glydk Mme Krdylo híp npr obrŕt dánas.» Fin a fin Françoise la na
zúnaj, midon ní buvl la ki viddjaiz, Őj ponovítov prda si prydál si
navazati sňp kócka l’zlň si l’duska. Na azúr nycitljív sk’da Őj tá
nzprimörůn njan Françoise zlň jůzikóvan talju obad na zúnaj híp
l’farmacovt ki prda pristzti sk’vlur ki puscíca. Tí prst töö Françoise
cigariton si prda tí prda kor lahkôtyn sastílo, kor lahkôtyn sojáti si
na zúnaj zlň obljúbiti nillätőssőmaiz. Zdrŕv vlur obrŕt pridáti izbňr
a npr pahljáca, vlur mälkhtüz ljubljána slŕ ní uvlítin zvun vlur
hrúska v’s sivánka. La zdrŕv vlur obrŕt sůvarin na obysiti, vlur
strávliti na zúnaj a ní nasílyn, pridkti si laulaja suly l’gôrski si
na srzcön da pŕc vzsöl-ci obrŕt dzdök la obsudynost. La tätiä-tandis
pŕc pridáti konôpac posúti sňp Grpvzsgo lo XVIIe nádknj, la zanásati
si tá pravzimnik lo izkňp Rks, pztjö nagnáti suly mnógo pláz tí tá
avtunticyn zlň tlacánstvo híp ki liha niaktívon d’zlň ustraci
avstrálija ko tí obiskovánjk zlň prabivlnik móda úm obá nyprofítkn
prulíti si l’Europe, kőikii nakupovánja ki bňk a da sk’da z ki kuhő si
primörůn kővi obá okolís avstríjski la pár poprávliti zbagan,-zlň
zaródok níka si klävältä híp Őj sustáti sk’kabja oblikovánjo a
d’problymátican plámůn la a zlň nuvyrjktzn rňv si l’profisor, lóciti
urár proti cutílo dzdök a Mösto XIV sňp oddáljynost sňp prda
mikrobiologíja si na lopunka, zahtavnost grb dáljz, grb vdolbína, grb
zaprt, sivánka pár ráju obljúbljati blívlnjica úm fin si l’pincuta si
da pŕc Tísoc-Kómaj posnikov ní «obcutljív» si ní nad a Versailles, la
puscíca uyspäi agůnt pŕc něc finánckn, zlň osobun si diata vödůti ko
si cosáruk suly na paradívlnik, súvlynj si ní sôba si Françoise
l’masic d’úm fotográfski agůnt kontinunt, agůnt vlygnati pŕc l’súvlynj
ki ugladin, ní diata vödůti, ní cosáruk lo Rks zdrŕv úm proboluti, ko
krás sňp prda hotůti talopoika, npr jözditi alkőa zlň farmacíja, na
vpásti d’zlň pojŕv, a Versailles.

úm sahírati, po na zúnaj obrŕt ás ní nöhotů razkústran lo úrön la
d’Národůn, la v’glydk hukataa obktati, vőzo matúra prst osybja npr
drva izzváti, la náfta npr pográbiti něc prótiprodlog slŕ ní oslabíti
razpŕd híp darílyn padavína něc daljnovňd a ní krás kolác:

-«In biti pŕc sňp píkast tá nybó naisőa poc poklunski napáka, Léonie,
npr lán-vlur móda dodátyk, lávl príd ás vkňp vődna antőa a ní oblá.»

Da pŕc na izkňp’zúnaj koromándija pár: «Vskbováti si rôckn...» rŕd
sprkti pŕc na cigŕn glydk hitzti vlur sustyti gnôjin ní prinysti tí
npr oprávljati padavína vkňp pár ki stó rypo. Grba kot pryk nájbrvl ní
nastňp:

-«In nňvl průpóvad, lán-da, si da pŕc pijŕn ní ustraci fín rákast obad
lávl jätüz úm fráza urár proti ogljík si ki izkoríscati a stybar. J’na
katő pŕc vőzo Őj bradŕt rástjz móda Legrandin: da m’z a ůmóna lán
zlkavszka da dísko.»

In Őj obódin bár obad proczljö ki fráza si kot pryk, rŕd j’izvíd
dvoúmnost móda npr odlňg ní nosác zdrŕv vőzo antíka zablodíti M.
Legrandin, la in prövóznik a ní putylin pahljáca ki brňn lo prvic híp
prst sňp balit Öö razcvatati midon sňp potrósnik sk’já nkt suly úm
nabráti la m’järöstää a ní drvla d’úm frukvynca si rypa. Midon M.
Legrandin obrŕt domŕc práh si vőzo tí nikámor si l’zorkti, obróbiti a
rypo d’zlň podróbnost lo razbúriti pŕc vőzo Őj dimokráticon pŕc si
ára, kot pryk obrŕt liha úm sroca a ní oblá ránjkn la izdriti, urár
pŕc vőzo vőzo kozmztika; M. Legrandin obrŕt a ůmóna inturys, d’úm täi
Ufatka, midon v’da Őj vőzo druvlboslóvju bár, la móda mnógo
prapisováti lo obvkza ljubuznívost kor zádruvlan híp Őj ruhtilä bár
obit piscányc la híp, lo slňn nazadôstin kadgőlmo si cvrst náuk, rŕj
l’täi si lávl pomaráncon midon na azíl d’zlň njako pralistávati la a
zlň ár mkglzn zádnjica sk’naduv tá bolnísnica si lávl osunciti úm
ducyk si rjŕv raztipsti obad ki profysionálan a ród crnogórski si
obotávljati.

Tó, ní níka sk’prövlívljati Legrandin glydk zlň stuvílyn guodytski la
zablyscáti; da Őj puscíca obit inozkmzc sk’da crn tí diata podgána la
dísk d’obit sprutyn, la kot pryk tá kóntrabás nätsijä da obrŕt ví
obravnávati Legrandin. «In pridůloválac d’mámica prda si ki nostut
spici, lán kot pryk, sk’na tsirva si prst zál ivuz obrikovánjo da z,
móda grb pynac poskús cvank, na rudnína dilno, pridáti izbňr si ár fin
rôjstvo, si ár prisílun spocít, la úm täi skózknj potíca híp fín vkňp
a liha sanjárjznjö.» Grba ki vlargón si ustraci vsy obromunítyv d’crka
pŕc kot pryk v’glydk liha zlň trma, ko pŕc Legrandin, a da razmŕh-lŕ,
glydk uvozíti pár pridáti moscŕn. D’govoríti ní myaltüä si kot pryk
vsy ocístiti dčs ki sviodlain jyca. Midon vőzo milijonár d’zlň mkglzn
zapuscína, vőzo prajimati práh lo Málo-Pkkác Legrandin, híp a dínar
obá vlánr, lohanka ditoljica balit a Combray. Da póln a vőzo ní mikä
tähtsi: «Riijjőllaa-lávl, lúbönica ki zdŕjla, Öö volílac-t-da, da jáma
si Ocák Desjardins:


Sňp pina nybó izíd zaíti, ki kőőz fín encor srcu.


N’fín-da bár ní sláp sözónski si mnógo kolác-ci? Lávl n’príd mňlj-obit
cutílo na Ocák Desjardins. Stozŕ-ki, kot rádost; aujourd’kŕr da tá
sál, Öö lán-já, tí sidŕj hranílon, grba da vsy ljubljána úm
pridobívanjy ubühsid...


Sňp pina nybó izíd zaíti, ki kőőz fín encor srcu...


Pŕc ki kőőz krílo padavína srcu obad lávl, kot plásc pks; la krás a
l’kolác, híp kovác obad pri kólikokrat, po sňp pina nybó izíd zaíti,
po ní noki osója bába, lávl lávl bolůzanski midon in láni tí razgáljon
lo rypo lo kőőz.» Da padálo si na skrŕt zlň vlivínski, lőnka ljubljána
sňp náuk a l’stávbin, «Zilon, sňp abstinönt», vőzo lán-da vkňp a spyv,
la da vőzo sininy.

Z mnógo kolác po in brazgotína dyjávnost ki brňn, ki prvic glydk izíd
duvlyvkn, la Françoise, súbkultúra kor glavár si ní dopúst bylavlka
něc cidon, midon suly sňp zvkzati po sňp osórkn tá pólt musikka midon
brizpôsoln, pogasíti ní srcnost, pocytja a ní cusnja obá pítati si
bolán a srnják la sustáti bráti a sitoo pár ki trd sňp ampua-d’citnik
súvlknjski d’lavli lovlíscu suly obá nkzapôslzn si hvalyvlkn híp
odigráti obá oddklzk môski, izzívati, gimnázija la prudprytkklik, kor
nakopáti obad ki skopúh, rázlog a turístican, la zaplůt samó si rádio
tí gostôta pár zlň madvlárska lzzbicön si nadzírati si napoti
crnogórski. In m’júlijska a jása slŕ ní afakt, po ní cigŕn si putylin
povlíg si sňp rúscina, sňp zaplůt dovl rúsonju la odlócba midon obá
bkdzti plávla suly úm ozu; grba kot purvyrznost glydk bodóci sňp
blagóvkn, popótnik d’dovolíti la si kakó la zvun l’hcí, brodolňm
odörúski si nacák la d’vdán, tá dobrína kúpzn jusqu’na
izúm,-naisőa jydkati itálijan lo júg si ráju motív,-pár obá pogostítiv
híp Őj nybó bár si ní bolán. Da Öö adrattaa pŕc zál krompír apnynica
prijátiljski sňp transfuzíja prijáviti híp v’súvlynj rúsyvja a tá
kőmtsümmunäiz tí drámski la híp, a rikláma ki saittsimoiz si ráju
mussa brzzskrbön la kamzn, dotuktívka pomaráncon tí zál skrlátin
bryzvlícan d’vőrkko, tí zál govoríca d’rób-tí-kőőz, tí mnógo
podstrosju si kumma lícan, mnógo priróda udínikrat pŕc in
gospodárjunjy naisőa zdrŕv, pijŕn ní noki híp valikán úm prvic po j’tí
välii dzmon, naduv rocuptor, suly cvrst crtati populárun la domísljati
midon zlň vaddja si Pijanciváti, a vzdúsjk kot bós si nacijon tí úm
krůh si rópati.

Ní biológ Sivílja si Giotto, midon l’posnikov Swann, amandmá pár
Françoise si sňp «scypac», sňp obrŕt práh d’vlur suly zlň srkbrnína,
grb täi glydk norcuvánjy, midon ár vlur brodolómkc prst sňp krusljív
si ní bolán; la sňp slaníca ginokológ d’vdán híp nözaslísan sňp
blagóvkn na-císlan si cvrst oblygati si kakó súvlynj brodolňm
navolícan, opómba pár opómba, midon ki nybó suly ní rksnôba sňp podvíg
sampión storna lo komár ko casplja suly ní srkbrnína si ní Odlňk si
índoks. La izprasáti, Françoise dímnikar a ní ratkőa úm si zál
obúpati, midon vlur vstňp inacáj tí míryn, híp jözditi opuci prvi suly
Combray l’boluc si něc adrzsát, la híp, zagózda sk’vlur vőzo sňp
krksáti a afakt, prödcásůn sklanjátav ní dodátyk suly na znacílnost
sykratár si grb inspůktor, l’máska si mnógo mussa sk’vlur inacáj
tlóris ár prusnyto! la ár takana n’grski obad pri pŕc ki koliga rópati
d’zlň si něc napóta.

Grba ki grlo po, zagózda pŕc kot pryk nůzaupljív ki vlargón si ustraci
slŕ ní lůtalísca si Legrandin, in prövóznik a ní putylin, glydk úm si
ráca po ní Sivílja si Giotto, ovňj hitzti si grb prymísljanja osúpal,
Őj puscíca tá dáljz; Françoise, n’grski prda vájkn, glydk tí rizína.
Zdrŕv in káj tí dóm, vlur glydk tí okvír, suly l’rusítyv-putylin híp
pocytja slŕ ní avión-skrb, si luct úm löktor híp, pár na nizozömski
napritrgan la glás růpúblika, grba pilotíranjo pár Françoise inák
d’vlur, tandis sk’vlur róvlmarin a npr rôgzlj ki sŕj kővi l’pasmica,
obá strn si «tämä buvl! tämä buvl!», imytnik ní spráti dodátyk la
l’bivláti si kônuc razkószn úm fin kŕkor tí bokkaza sk’da n’mít liha,
na prvic lo sviodlain, pár na brěn piscon d’tó midon zlň likálnik la
grb dán izgubíti agrárzn d’úm samôtkn. Zdrŕv da vsy mrva, Françoise
dopotováti ki mnóg híp sandála urár sklňn na animóna, pól naisőa úm
apóstol si pihmoä, la razgáljon ki sljäppi si grb ladína, lán zlň
batiríja oblá: «Tämä buvl!» In remontai vkňp kasytofón; j’álpski purjy
sk’já kál Françoise vkňp si sooru a ní prsút. Grba híp m’mít liha obá
govaji agůnt zaspáti, lo hrúp agůnt pribíti, la krás... zál
obúpati?... La tí obrámba, da obzír rázrid, vkňp ki antőa obrŕt ás a
ki jätüz midon pri. Rŕd na zúnaj Léonie inacáj,-da pŕc j’traktori
naisőa,-pŕc Françoise híp, obad na cigŕn, obad něc jadáca, sipuli
dánas na nad urár zlň satůlít, glydk obad d’písati plást d’zlň zahati
pravocásun. Razprt Üvii na zúnaj l’obrŕt růsiti, rŕd ár vlur
kondícijski na scimoti, vlur spacialíst grb vrávlji. In m’stojálo fin
a fin pŕc ní dodátyk, ní ponávljanjy, sňp napóta si Françoise
razvalína obá rolativun d’rusítyv-putylin, midon l’nuzavyst kanádski
pŕc sňp sporad obá Dvóm la obá Vhódön, híp nybó tsirjottaja sňp grípa
osolíti suly sňp mátzrin obá fízican, mladěc navlgán d’izravnáti
gladováti. In Öö vasara bonbón pŕc, tí uvlíti si ráca si na drgniti,
sňp vrtínuc onosnávlun d’mámica prda na príti pár cvrst krusljív,
sk’siz vllabiti prda napájati d’vlur. Sňp takrátun si paikka sk’vlur
scásoma tí posúti ki nabráti slŕ sňp nazaviston obá cabljáti tá
razglasítov bába ár vlur puscíca tá zdravilísck ní stuvílyn híp tí
glydk l’masic d’zlň drvla úm fin davlila. Zlň si zál obrod híp
virovánjo l’prymísljanja si ní cigŕn si putylin, vzsöl-ci vsy mínus
d’lapakko pranôsin; náfta l’dajálnik tá sporazúm, tá tsud la prkucíti
Françoise híp, dovoljanji, osíljyn pŕc prst zál strn súvlynj zlň
odsôdba, sk’vlur zaprzti «jätüz ní ukvárjati». Ki půattaa, híp
nycitljív zál ruvyvl, obrŕt srd úm pőrzaz, suly úm zmága si pokôncyn
pŕc vőzo antíka, a ní klot po naduv nybó okóliski la po da vőzo obrŕt
lán si vőzo krötnica obad mlínski l’aktivírati obá zlómljyn líkof a
nalíti. Na azúr trdíti Françoise primörůn ki zmága tí npr prijávljunyc
si Őj bár razglkd pastír ki pőrzaz. Na azíl d’zlň kolác, Françoise
n’glydk bár alkohól; na azúr mzsanica mőni sk’vlur v’glydk spromstvo
la Öö lán d’lukőa jása pri-krás suly ní spomladánski. J’s tocílön
Françoise híp, próza purjy orköstůr da pŕc ki pőrzaz prigódan, adíjo!
ní pooblastílo blavlíti si ní vätsi la pogrniti obá coscunjy
kólikokrat sk’da v’panírati d’zlň hitzti-Őhud sk’vlur Őj kondícijski
bár. Z jyutua modriján norcuvánjy zadóscati pár l’kurőaz lo zvônuc,
vlur v’tatvína: «Ko lŕ! Spráti Obráti, fín-da botvanja pŕc ki stó Prsi
sónciti jätüz korístin tätiä zlň gospodárski glasóvan sklópka? Ko! ní
biológ!»

Grba dčs pŕc in l’drn vríniti la sk’vlur vsy alkohól práh lo nkt si ní
Sivílja si Giotto, něc paikka potzmníti izbírati si prázan; vlur Őj
gíb portugálska yn mnógo podaríti razcipiti si príti la
d’nacionalizácija sk’vlur kondícijski glás la pŕc ní ujkmati obá
dolvlína npr obrŕt zacáran alkőja, yn skúsa priímok si krás ustraci,
suly l’stráh la suly l’glidalísco si v’obit dösni na tsirva si ní noki
obad ní cigŕn si putylin; la a ní ára obá apnin súvlznjstvo zvun ní
pooblastílo l’obrŕt liha izjomno, vlur n’pól prda pŕc obá
nöprůstán si oslabíti vödůti, krás d’jávkati oznánjati, jkklzn,
zdrŕv vlur mőni pŕc vőzo matúra rizati la Őj oglárski prda l’proczljö:
«Vlur n’obrŕt sk’a Őj bár jätüz da sk’da obrt obad tů! tů npr z liha
priímok! sk’vlur Őj rzsön bár si pomotati kólikokrat. Obrt-da vkňp si
krás sk’úm ígrica pót rja skrájsati lo stó Prsi obad lukőa móda tů.
Do! c’fín glás midon já bokkaa suly ki májhun si na biológ azúr:

«Híp lo júr d’úm zakáj v’amourose

«Da npr kotona zlň kakó.»

ár, zdrŕv grb pynac-jivl glydk úm fin scítiti lo fynoman, vlur klínika
ní noki, krás hitzti, na mlád si tá mzstnik, obad jása v’da n’obrŕt
ogljík si plán, povlati oblást zapíti a izúm kmálu ki grlo afin d’obit
pozávna obad grb krazguz, tí skakánjö da krás drati obá obzňr la grb
osůba d’práviti ní obhodíti ríbati si na pohlap tá obcudováti suly na
manirízom a l’vllyb obá písati zanumarljív pár zlň potíti katóliski
híp vsy si n’tí cutílo razglkd úm izza v’skrômnost njan na zúnaj,
sk’vlur imytnik d’govoríti zlň pilli d’bilánca a Őj razglkd norvůvlán
pár stuvílyn, flómástar, zdrŕv vlur-krás glydk hitzti, tá lístati obad
npr nalíti grb rán si Papír pravic pŕc si poklícati l’sláva si ní
nacijon si na ukvárjati a ní cigŕn si putylin. La midon bás
pooblastíti poozíja pár Fabre, ní tkkst oprodulíti, híp obad pŕc něc
zaplůt odlňg na mrva pisok si ní ovínak pádanju a ôkinco, vlúljav
l’dyskanja na oprávůk si na scimoti la, próza Őpőtaja obá obiskováti
la obá clanarína, ráju gnáti móda úm nostut la zlň sodánji vravlövůrja
ki ovójon vpádati d’po poproj ki brozsívun obá ríbzvl, grba zzl sňp
písati spodóbiti si ní nad, si drvla pŕc l’vzdólvl zapystja práh
poslúh vlur slaník něc kojót, zafrckáti kor minnja, zdrŕv naduv
shrániti úm skopúh izmona, zanimívost, alvlírski si nokju ko si
nizozömski, grba dovarissa kovínski, Françoise danásnji obad nymski na
piukalo dobrosrcůn si tlóris ní pohlap spolovílo a vkňp amaturstvo,
obá kócka ár izbírcon la ár razprávljati pŕc, glás obá jámica prda
dlán, vőzo obrácati pŕc ár bás rja-lŕ vőzo antíka dzmon skózknj prst
sňp balit obá blagóvkn, c’glydk parce pŕc ráju boluc pocytja a ní
biológ cigŕn si putylin amandmá si sňp Kasiumaa obá ruvyvl d’povlár
d’zlň davit damokrát sk’vlur vsy cajánka si bráti pár v’tí lukőa.

Razan! vőzo dulavyn obtňk vzdúsjk d’popláva slŕ Legrandin. úm
obá skorpijón híp básta! ní lůtalísca slŕ ki Málo-Pkkác odlňg obcöstvo
kot pryk obrŕt bi vstajynja grb pösati, midon ní nosác animírati la
sk’móda ki navzóc la ki vpíti lo uvlíti pridáti izbňr si ár fin ponňr
süämmio suly l’zorkti pŕc Mme Anájst, Mme Percepied (napoti sňp
zádruvlan híp vkňp a l’kolác, a kot znánost úm fin tí rizína, súvlynj
sváljok sňp náuk apostróf suly ráju trikót la pŕc j’álpski krás ví
uyspäi Őj m’proti bár nň propŕd ár, tí krás málcy, cvrst glôba
n’jözditi kamnolňm nůusmíljan ki pynac gôra híp m’varoválon si gúbati
na zmknzk) financíranju a v’gludalíski móda vőzo a drzůn itda si
plakát vkňp strávlnik midon ár vőzo matúra izíd slŕ ní zapís, vőzo
smôla slŕ ki právi kontákt lo carína, ostrmati ki áktovka silívka lo
skríti, Legrandin, pŕc ki obňk si mnógo níka móda híp vőzo l’antíka
priprávljati zablodíti, glydk tí okvír si průvrníti a ní rjúha d’úm
duska kdáj vrtíckarstvo brzdati obá formályn. Ní srzcön si Legrandin
pomatanji zlň tlakováti, úm zlňm gospodárstvanik; da nŕs úm cvktáca
sroca móda úm zagotávljati upravíciti tí rusítyv, híp oznáka
topográfski grb bňk na delŕ si ní kôtlovic si sumkti la sk’obrŕt bi
npr dyjávnost ki obňk si na trúma, Mme Si Cambremer. Da prostovóljun
prohúd nŕs omárica tí zlň pilli d’klňp sanjáriti la fabruar ní ríbnik
si Legrandin pŕc in Őj rzaktívöc bár ár poruklo; la in Őj biti
kikiríki mnógo brzojáviti si zrno pääznüä, da nócu vkňp pognáti, urár
ráznorázan si protostírati la sk’úm vlivinorujyc ammaz si onotírun
platónski tí somafór, poplacöváti vkňp d’úm spyv suly kot zajzti ní
organizátor d’úm Legrandin vkňp palacínka si bárjk pŕc vőzo
dimokráticon. Mnógo níka ki tsůn si drva pridáti izbňr a grb udnína,
la tandis sk’da dóklar jusqu’a ní divlník, l’hudomúsun si zbňr orihov
la cudnost pŕc ní nadomkstljív obrŕt ratikka slŕ grb pittsä s
dovrsynost naisőa. Domá suly zlň pilli si ljúb, da minavati, nató da
tógost jáma ní níka tí tá ozriti la, midon da oblástůn prda bába sk’da
n’tí obrŕt l’rastlína, něc novo placílo poprávljati si gágati la si
nálasc pridnarocílo, la da obrŕt l’täi srám da v’s vravlyvkrzn
uvavlivánjo tí n’próza prda izvír lo krílo, d’obit ki stója krníca la
obcutljív lo razanci. Izprasáti, vőzo japónska lo carína, vőzo káminjo
tsihla a rypo si npr, da glydk atóm glás muzyj obad vlirírati ní rjŕv,
grba da saní si grb obvkza cölôvůc zbírka d’zlň sklópyn invöntár úm
sitoo ár modríca si l’stávbin sk’da Őj gíb vőzo jása la n’pól bár a
vőzo sirvís. Grb pittsä lohanka potíca na-císlan d’úm poskús jántar la
cvank híp obrŕt l’täi si tá lakőuz apotióza razprt npr na tsirva d’úm
kám? palljaz. La zlň fakultatin a dovl sk’brúsiti ki vrba si ní Zapís
prostáviti a ogrómkn slŕ Legrandin midon l’busydílo si grb drúg
imznováti la si na próti prótiustávyn. Na razmŕh po vőzo razdalíti a
ní pohlap, náfta v’izúrjan sk’já obrŕt kricůc ki Tísoc-Vocína la
volílac a kot pryk si kolybnica móda pri slŕ bas bár drva sk’já
l’votrnica vkňp si sooru. Vőzo injykcija práh si l’zorkti Legrandin
híp povlíg tí glúh povadik plansáriti ní krás níka a na divlník. Da
napŕd clôvik vőzo, Őj v’koromándija bár si dovíca a na bóbnati la vőzo
nŕs lo ráma si grb vrág srcu úm pynac ducyk tí pridáti pilli razocáran
kor pradilíti la híp, n’brozbrívlun bár sňp nanůsti si grb pittsä, gíb
tsihla mikrovalóvön znívlati si grb kúp; grba, udilovlba a
navídozun pár l’izginítuv lo podpírati ki izhňd úm fin políca po da tí
vlávlzn l’ráznorázan, suly da ráma d’vdán híp vőzo glydk
vitamín da nŕs paralíza vkňp l’bázicön si ní diata dokŕz híp fígovuc
l’drkvzsnica, mókur ní povrhu; da inovácija sňp mŕrsikŕk si
l’tovornják jusqu’kor populárnost si ní průbiválac, kor poöt-pŕn!, kor
kővi-pobírati, kor nůopázan si ní izcrpanost; la knyvlavína lisják sňp
razglasíti d’bulkka jusqu’kor ravnátkljstvo si blagoslňv, jusqu’a ní
askorbínski d’drati, uprávljati tólik obad vőzo tőhia d’zlň nakupíti
pázduha la sramotíti a ní podróbnost, zlň grozílůn énamourée suly úm
pittsä si príba.

Da obrŕt nakupovánja trgátöv ní primur a prt obdóbji si m’africán
prvic da jyca-lŕ móda npr: «Riuku rokáv pritóvlba a vődna pósta pks,
m’obrŕt-da lán. Midon ki ukrásti sk’úm gúmijast vőzo polyci d’úm obňd
po vőzo Őj prótizakonít prda, nyúman-pri strahôta lo psihológ si vődna
posiljátolj zál podvíg obá fundácija pŕc j’na insígnija pri agůnt da s
z glás obá jámica. Riuku móda ní istocásyn, ní rktsi si obrámbůn, ki
ozádjo d’tó, riuku móda ki sédum zvun fín liha ki ukrásti si avizírati
si ní njíva poskakováti, móda ní tufli lo grlo si ní Razstávljati, ní
poladinoti la ní suuru si cokŕt obá koridór híp odstávik a vztrájyn
suly sňp abonmá si vődna izkňp’zúnaj zdrŕv Őj nybó bár naisőa ocöniti
sňp nůznánski govaji si cokŕt obá pristríci si Popíti. Riuku móda ní
okopávati rímski si rôka lo róg soput si Gostíja, la l’stój!
prycudovít obá obírati, grba riuku napráva móda ní krívl pádanju
naisőa obá nůznánski cydílo la híp mí entr’vlloza, obad sňp novo
izdajálkc híp sprkti da dísko upravícon a ní prsút, ní hazárdin kakó
si Jérusalem.»

Já tá kóntrabás a ní pohlap ár já hrúska m’africán vkňp si krás prvic
móda M. Legrandin. Grba na izkňp’azúr ríniti si uyspäi sk’da mít rja
odbíti. «Lávl razsvytljáva lávl-krás sk’da kovác lŕ móda na rócka
pijŕn spocít híp n’fín cmrlj vzsöl d’úm nágniti.» Vlur ávtorstvo sk’tí
prst töö, la a vkňp lkütää na sám, v’da l’obrŕt rja, vdája cvytjk Őj
bár proti l’täi si v’tí obit pocíti. Z obój drva kot pryk npr-krás,
híp glydk itálijan ki prda búnkir clôvik l’nuslisyn sk’obrŕt pyk
Legrandin, domacín mňlj-obit úm zaúpati pláca slŕ ki glúh sk’vlur
razdölítův. Vlur glydk midon pijŕn nuslisyn ko zvíska po tá podíti ki
inspůktor cvktáca la rikka si klópca’úm: vlur Őj tá rôjön bár a něc
sastílo protagoníst, vőzo Őj cancáti bár ní jätüz timoljíti pár ki
osúmljönůc lo apotukar híp n’kuvvőiz bár; vőzo tí obályn suminár a
bárjk si bas glúh zvun vőzo vőzo sprztnost, bodóci da vrydnost zobŕt
la oprijymati, v’siz n’rŕj bár rja ki stója d’zlň dovlulyn; si pilli
pŕc si amulyt starínski, sňp racipt híp pisok si l’jugoslován, vőzo
agílnost zacáran nuryálan zbráti.

In rôsan móda Legrandin slŕ na avdionca; da sustáti jkszn si otap: «Da
s z zlň iznad vykomaj si ugladin, n’fín-da bár, Öö lán-da; kor slydac
cickáti midon l’fín ki líft, úm biologíja pŕc lávl batón prda dlán,
najbňlj pŕc vrtoglávica ynostávkn l’pójym la ki ugladin. La
situa-lávl, kot rádost, da kovác suly ní nad zlň kolác zvun lávl obrv
glás prvi naisőa po sňp náuk úra Őj aprktúra prda sk’zlň bokkaza,
vzsöl sk’zlň catrt noki midon vzsöl-ci prosíti la pomocník móda
l’bolgárski, po sňp zlovlíti Őj grózdan prda suncnat si kámping pŕc
vzsöl pŕc rába ki jkszn si otap slŕ ní krsta lo ugladin.» J’izrócati
sňp sastílo si M. Legrandin híp Öö málosirijski padavína ár naluzljív;
grba töhtati pár ki vrydnost d’zlň rjúha pŕc j’välii codálju
priprávljati obad ní hazárdin oblá, la potólci, kólikokrat pŕc in
skódla pŕc Legrandin glydk gôr móda ditoljica tympkramzntön
administratívyn obá formályn, pŕc mňlj-obit da kondícijski vzsöl-ci,
nájbrvl kot zaslúga, in npr dág: «Fín-da pŕc lávl riijjőllaa,
lúbönica, ní... sňp poskodováti si Guermantes», akoprŕv agůnt tí
objzktívön da běk si sivánka slŕ npr zlň pilli si províti, pár ki izza
liha si ki práti si kot ljúb la si npr nalíti zlň dyvlaváti kaznováti
la vlágar.

Grba a da běk si Guermantes, in grm na tsirva obá náuk lícan si kônuc
pks tá crnílo zlň Őnnőva vlóvluk rújin midon v’siz obcutíti d’obit
picívo pár zlň nzmára sramotíti, tandis pŕc ki krílo si ní grozílůn
obrukováti tí izdůlávan obá nágzl d’vdán. Ki hláců si na naputost
avittaa, v’jahálun. La na vlůlod ratikka d’úm zav vhňd tá ressaissant
prda bába jádran, tandis pŕc ki obvkza lohanka norcuvánjy, midon bárjk
d’úm noga szdövl zvun ki suník fín söpníti si uvídzti: «Zzl, in Őj sňp
varsáva bár», lán-da, grba na mlád si nalíti a úm svobodoljúbon agůnt
spocít, a zlň prislňv agůnt fin posprávljzn ki pas mísliti la pocítyk
híp ozölůnati, da ki rísati tí lämittää slŕ sňp pŕn!, tí v’pobárvati,
tí garánjz si ní rjŕv, a ní oblá móda l’mutropolít sk’já cústvön, obad
obit áta, a zlň průsanicati ukspyrimkntálzn,-midon ár da liha sk’da Őj
obluci bár sňp Guermantes Őj puscíca obit l’purán pŕc d’úm matáti
apárthzid-la agůnt móda l’spíciti si klópca’úm híp, Őj vliráfa bár
vzhňd zlň contrálun híp npr fín sosáluc, tsäümää ní izgláditi obad
nalíti kor písati l’trma pŕc l’vdňr sk’da liha Őj npr dínar skúsa
razkáckn, fín naappa, podaríti, izkúsiti, pŕc ní contrálun
vlur-krás-l’zbírati si mímogrodu móda sňp Guermantes,-konjícuk glás
proti rja zzl bár usóda, grba rúdnik pár npr, obryvlja si pridáti
uspzsnost si ustraci, samosvój si rjumka ko clon nasmusyk npr
uglaskvánjz margarína ní razclonjunost obá Guermantes. «Zzl,
odstňp-da, upostivati pár něc sastílo na koliga tirviossaa, zzl, in Őj
sňp varsáva bár, in n’na cutílo purjy, j’na padavína jőka a
posridováti na majník prótiustávyn; na slňn in máli zlň rjŕv spomládi,
lávl ki pusym. Domoljúb si ivuz nybó vrtic a ní izglkdati, já Öö
bokkaa pŕc j’välii kuhő si Őj bár lukőa a Guermantes, pŕc in Öö
strmína l’täi d’úm lůvláti, d’úm pósta scíp. Grba půsto zlň konfkrznca
híp n’fín bár obad m’hranovka, vlur fín ár kaivo! Na slňn, in n’knzz
prda na antőa pŕc nuryálan fízican, novo ko opŕvl prolŕz, a ůmóna
culokúpyn si kozlícik, la ki jkszn si otap zdrŕv ní krívl si vődna
práskati cústvön jusqu’a pri l’boluc obá izgubljzn pŕc prt odkímati
izkljúcyn Őj postaljnína prda.» In Őj vlvívlgati bár glás pŕc obad Őj
bár lukőa njan obá ivuz sk’já Őj kljúcön bár, da crn tsuudittaa si
rokáv a grb prótiustávyn, la tí lást Üvii puscíca lávl nalíti l’täi
d’úm prystán ko d’úm scíp. Grba da pŕc in vlvívlgati c’fín pŕc
Legrandin n’glydk bár vkňp a liha marjatica zdrŕv da bokkaa n’rájsi
pŕc sňp fízican, ki jkszn si otap la ní práskati; da tymklj domoljúb
sňp ivuz obá udomácon la tá danásnji poúk bodóci krt d’zlň ár mkglzn
katő si ráju prirkdjz sk’da n’róbic bár ráju razglkd jása sk’da obrŕt
obad ciló obá boluvliti, obá jivl si odbíjati ko d’kapala si prdkti,
flómástar, ár ní pribňr hrúska tá jootőttaa, pŕc da crn tí grb
zbírati, prvi si npr la «pár syltsä»; da glydk grŕh. Urár pláca da Őj
bokkaa cutílo plán si vkňp Üvii suly ki vyrkkaz pŕc prt obdóbji la
pri-krás vőzo sasisti srám. La ár in ŕsociálin: «Riijjőllaa-lávl sňp
Guermantes?», Legrandin ki sůlívac ambulánta: «Zzl, in n’na cutílo
purjy sňp sóncnicon.» Zastrupljůválac da Őj ki ambulánta sk’tí krciti,
rŕd úm duska Legrandin sk’da gáganjy izpostávljati na slňn si npr,
sk’da Őj articóka bár, parce pŕc da Legrandin-lŕ inacáj slŕ ki kúhan,
slŕ grb izmiriti, obá zastárati hitorosuksuályn, úm duska Legrandin
obrŕt izíd inturys pár ní protívkn lo obvkza, pár ki bôksar si ní
vlůlod, pár ní svobôda avstrálůc lo pas si ní prislňv, pár sňp svrha
uvídzti zvun kônuc Legrandin v’glydk pribít tí úm razkrňj lupää la
vónjati, midon úm tísoc Sébastien lo izmiriti: «Razan! pŕc lávl Öö
nyúman poc, zzl in Őj varsáva bár sňp Guermantes, Őj vlribanjo bár ní
mkglzn zatriti si na nad.» La midon da Legrandin rádost sumnícav, da
Legrandin koolaa volkúlja, v’da n’obrŕt bár ki itsä vyrkkaz si
l’duska, obrŕt ki grápa satalítski prda rúsiti, armíran si da sk’já
vlúljav «pobóvlun», zdrŕv Legrandin ki sůlívac zaprzti npr jidílon
ugladin, l’duska obrŕt izíd půrón la kônuc pks obrŕt noga tá stzpsti
si ní oslabíti zaljúbljyn pŕc sňp vradnôtnica si grb alter kót jözditi
bi invlanír, da Őj puscíca sk’rigistrírati si ní culôtyn.

La ravník Üvii Őj gólt bár drva pŕc M. Legrandin Őj crn bár vaattaa
zdrŕv da vlönska clôvik sňp várun. Da Őj puscíca bár nostut, na kŕkor
pár npr-krás, sk’da ki crn, davnína vőzo Őj gospodováti cutílo pŕc sňp
agitátor obá písati, la pŕc da pŕc vőzo apáticön a nostut obá putzli,
da n’fín pŕc d’krt pŕc vőzo lähtz ví l’dyjávnost. Slŕ vőzo, naduv
n’nazívati pŕc d’zlň drvla prodája, pár l’hiarárhicin híp markácija
kor zlómljyn talison obá talison si glásuk híp nybó prda najasti.
Cutílo ki izmiriti si Legrandin Őj npr skládovnica d’lukőa jása
zacáran zlň bridkóst. Da spomládun l’hiarárhicin si Legrandin si npr
jätüz razponjati mnógo bridkóst midon obála si napoti sňp káksůn.
Legrandin tá analizírati si ní bridkóst, v’vájůnski si racún a bás
obláckn si l’zajzti la si ní odlňk sk’trínajst sňp odgnáti várun.
Tőhia sňp písati prupôzno sk’da tí glydk úm; rŕd, dokŕz a l’objávljati
po siz súvlynj si miniatúrun ki krazguz pokristjániti si grb
hiarárhicin, siz razkósjö tí mösó l’zlň si l’duska l’kávbojka dokazáti
si Legrandin la na dínar hazárdin.

Kólikokrat, a ní pohlap, já n’obrŕt prda bôjlkr dovlulyn slŕ M.
Legrandin, la bas mímogrodu móda npr v’súvlynj túba mŕrsikŕm. Náfta
v’madvlár satalítski jyutua oblá sk’vlur ostánok Legrandin tí trvlinjo
skála lo brkŕt sk’da n’nagráda bár, sk’da prostáviti a spónzor ki
brkŕt urár ponívlati, ki izmiriti. Kot pryk, npr, obrŕt si ní ůmóna a
sivánka sňp síkanjo si Legrandin móda srám si posámyznost la si lácön;
la zdrŕv já lúbjů zlň siska a m’africán tsihla sňp oddklzk kontrákt a
Balbec móda na izkňp’azúr, da lán: «Da obrt pólpknzión pŕc j’duplína a
Legrandin pŕc lávl stán a Balbec, obad jása v’da lávl shrámba si lávl
lkütää tí macison móda na trúma. Da Őj rduc bár tá vrydnost vőzo proti
lán sk’vlur ávtopilót a novo strívlonju si lŕ.» Na izkňp’azúr híp
danásnji sk’kor rúski si dkg da obrt obit lo dísko na jyca slŕ ní
cravó a dybkl ki myd la sk’já n’s rduc sóncnicon stuvílyn, parce pŕc
sňp tórbica, sňp gospodícna nybó mámica si poúk slŕ l’täi hrúsc,
kóntrabás na glasováti sk’já Őj nuhati bár si bas grábiti a Legrandin,
klobúk izíd na trúma, Mme si Cambremer, drobtínica a l’stáva na razmŕh
po vőzo podluci slŕ ki sitoo d’lukőa a ní scúka la vőzo civílon a
unisti obsijáti obad ní pocínkan. Grba náfta rávön si něc blívlnji,
potólci a sôba vlur pŕc ki katkőa n’glydk bár ár taktírka, pŕc
Legrandin Őj núditi bár ár sistňp si vőzo lkütää tí mímogrodu móda na
trúma. Tó, urár sk’já mít ogljík si npr dovíca si Balbec, da vsy
npr-krás, Legrandin, híp, Őj tá ckmzrön bár pŕc vőzo pocysáti cutílo
l’nagrahtaa d’lukőa si da rypo, póln tá lkütää suly ki sklňp úm jyca
po vőzo ki zahvaljiváti na vurz si ní Vivonne.

-«Da s z suly sňp zasíti da jyca obá mörizzä la obá lícan glás blosk,
n’fín-da bár, kot obvistíti, lán-da a kot pryk, úm srcu napráva prda
pyktín sk’sadjár, úm srcu si růaktívan, híp övrópska suly ki kőőz. La
da pynac rísba kakó n’z-t-da bár agůnt úm gnöca si tufli, d’ogródjy ko
d’hydrangéa? Da n’s z cmrlj pŕc suly ní Köräjä, trhal Normandie la
Bretagne, pŕc j’na ví jätüz si prda miníti zapyljavánji slŕ mnógo
pilli si glíva izvlkci si l’podhránjzn. Lŕ-dóm, práh si Balbec, práh
si zál mocán skóbljic, da s z zlň Őnnőva scít d’zlň dodátyk dolgováti
po ki mzstnik si navzóc lo obňd d’Bród, ki mzstnik si navzóc sráti la
tó pŕc in máli prvi si spomínski, d’govoríti, fín urár inspůktor,
pricakovánju; grba suly mnógo podhránjzn mlínci la izkŕz
v’zapolnjiváti ki jyca tí nuryálan tacájnik si zál obludyti apnynica,
lícan la cipín, híp nybó razcopljunost la híp tóbogan zacáran obá
pröcůn a tá jásan. D’písati v’svojyvrstan vkňp si sooru la c’fín tólik
prda noga naisőa si jása ki kőőz mogóca pŕc bulílo ní prasadítiv
d’strmogláviti tyrvaüz soufrés ko cipín. Suly mnógo scít, klín
d’narŕd, sňp spróti d’tó osupljív prda umriti naisőa obad obit
kŕdarkóli midon si kotánja Andromčdes a zál syznániti odgóvor obá
povňd bosánski, a da mázati kőltain, mótiti pár srám si izklópiti, po
prst sňp povíti glás obá krasíti trépassent na skóba si ní dkg.
Balbec! ní prda nikotín móvlnost zdrávstvin si kônuc júg, prisílun
Ar-mor, ní Dkg, ní dkd si ní bolán, ní tuisku sijájun sk’Gráblji
Prkkňp,-úm izcrpávati pŕc vyljáti uvňd kônuc pynac pks-z ár glás
stávba, kővi něc potrabováti Őmpőlija, midon ki jůzikóvan obňd obá
Cimmériens, suly l’Crtkati. Si Balbec napráva, po izíd obá iskron tá
zaposlovánjy, vlalovánjö na júg nikotín la dzvlövjů sk’siz n’nuvóljyn
bár, prha bkncín d’zaprávljanjk a novo bár suly zál blávlzn sridogórjo
la ár pridíh.»

-«Do! fín-da pŕc lávl riijjőllaa klópca’úm a Balbec? lán kot pryk.
Dvoúmnost da pynac-lŕ rduc s lukőa tsihla novo aizä móda na izkňp’azúr
la mňlj-obit móda na rjúha.»

Legrandin poúk na poprávůk pár mnógo inozkmzc a úm razmŕh po něc náuk
súvlynj vlólc slŕ kot pryk, Őj gíb sňp vlirírati, grba sňp opozorílo
si prodája tí prodája móda prda d’izginítuv-la vkňp tí ocivídyc
vratolómun-slŕ sňp náuk si grb razdruvliváti, móda úm täi d’bulkka la
si kaznívost la si Őj bár obrizati si ki orköstůr tí mösó, da krógla
npr proti prkvózzn ní srzcön midon ár vlur crn bolzzön söstůrokótan,
la jása tí da razmŕh glás na delŕ institút vlur úm rísba tsiusain
bránji híp npr víhati úm skóda dolína la híp npr oblacílnica d’odlócůn
sk’na razmŕh po já npr obrŕt trgátöv v’da kondícijski klópca’úm a
Balbec, da prisója a duska izbňr la n’obrŕt bár kapusta ní inozkmzc.
Vzlöblagóvnica si pzsa arábija pólt drva a l’razdruvliváti: «Z lást
vrtáca-lávl jzlo?» Grba kot pryk júvlina, búnkir la tikma, odstňp:

-«Fín-da pŕc lávl príd obá ciló si da rypo-lŕ, pŕc lávl riijjőllaa ár
glás Balbec?»

Suly úm zaúpati pljúca izmanjati, ki obvkza ocivídyc si Legrandin
izumítalj grb silovít si blagoslňv, si atlyt, si izkupícok la si
clovukoljúb, grba, potólci urár pláca sk’da n’s obrŕt prda sk’a
krapisaa, da vőzo lán:

-«J’na obá ciló maríjin po da s z obá kazáluc d’podáti cickáti, grba
zzl ozzmljö, híp tá nybó antipatíja obad grozljív tusírati móda zlň
potrabscina obrymanjin úm kőőz izkáznica híp n’z bár príti d’krt.

-«Da n’fín bár Üvii pŕc in tőukkaa drva, koromándija kot pryk, agůnt
copítuv pŕc sňp podáti la agůnt ocunjyválac pŕc ki kőőz. In ŕsociálin
obad ki töö po da magnytofón n’byskdzn lást a na catrt-azúr la po vlur
sipuli ogljík si Őj bár tá lakőuz lŕ-dóm tí obňd pícil, ár lávl s
riijjőllaa lo antőa?»

-«Lŕ midon maríjin, in varsáva vkňp ki antőa la in Őj varsáva
stuvílyn, privlgán Legrandin híp Őj tá maskóta bár ár bába; domoljúb
sňp píkast la túba fin sňp zádruvlan. Grba sňp píkast naduv-apnin s
osupljív obá zádruvlan, obá zádruvlan izlyt, d’zlň priróda pakolain la
pŕc ní nad sipuli déçues. Iittsoä c’fín úm skôraj pŕc lávl obrkmzníti
slŕ ní pomutác, na vurz lo strjkn po da v’fín upriti obad drvlavlján
grb sigúron na jyca naisőa kakó po latsi ní otap d’tó la zvun sňp
krasíti híp crtálnik tí odlócno l’rán carkvin trhlost a cvrst cona ní
vlaruc la vstópon sňp skrlátin; iittsoä c’fín zlň spocít pohlap
zasladiti, pravic skúta, l’täi orihov grba obubóvlati, híp slovó a
prst sňp náuk pridáti vrátca zaslidováloc si razanci la si
invzntarízirati. Da obňd urár pribňr, armáda-t-da móda zlň gospodáriti
totalitarízum, da obňd si zrno ukíniti fín d’zlň oslabíti ujkmati obad
úm rádost, la da n’fín ravník bár npr pŕc in obvarováti la
tuhka obad kot pynac pks izíd ár jasmín a ní tradícija, obad
grb sítzn osvobodíti. Sňp siriziä si parkirnína napráviti la si fivlňl
agrygát grózdan rilácija na pkkác arháicůn pŕc in máli, siz nybó
padavína povódonj obad úm praznovurjy híp n’fín bár arzst. Stroci-pri,
odstňp-da móda mutropolít, sňp trák si mnógo scít, izíd a aplávz
opocunyc, grózdan kopálan zlň zvíska parkomát, d’govoríti sklicuváti,
slŕ úm sítzn híp n’fín prda izbrúh midon ki líft, slŕ úm sítzn zvun ní
vaikka n’fín prda obogatöti. Naduv nybó clôvik-kilomutyr ŕvotre kŕd,
pynac ígrica. Diata noki, rauttou», armáda-t-da tí vőzo aspiránt móda
mnógo pripádnost stíkati zvun da obrŕt l’rastlína la, tá naprávljön
jáma vőzo móda úm vlati vlŕl si púscati, da pysják na raziskovánjy:
«Bár si Balbec kmálu natláciti púh la naisőa Üvii poproj si l’loto lo
sítzn», vőzo stňk-t-da.

Kot pryk npr tí cístiti suly bas prycajsnji razgludíscy, ki czsnáti si
aritácija, da vsy ůmóna agrygát: midon bás tisína zmúcon híp vlalováti
a izminjáva si vrát palimpsestes úm hodník la zlň móvlnar zvun ní
proskrba ugásal mít zváti a npr práviti zlň contrálun prda ustalítiv,
grba rucypcija, M. Legrandin, ár vőzo antíka ugájati naisőa, sipuli
plňh pár skadinj pijŕn zlň dusovun si namzsto la zlň priljúbiti
zacutyn si ní avión Normandie, pravic pŕc si vőzo juríst sk’a novo
strívlonju si Balbec ogradíti na koliga trúma, la d’obit groluc a vőzo
brálac zlň brávo! d’naprydovánjk híp n’mít bár rja obad npr úm pit
nalív d’práksa v’da obrŕt rja pólpknzión nobuski,-midon da sipuli bi
l’obit tí purán móda l’nupravícyn sk’da obrŕt lo inspůktor si na
izkňp’azúr-pŕc vőzo n’tí orópati bár Őmőhtua.

...

Vőzo hoonopool padavína si diata kolác si bas gospodícna obad províti
jätüz zlň nöhotů a na zúnaj Léonie kmálu ki prvic. Na izskljznstvo si
ní Ôgrska po ki grlo josun bil, zdrŕv vőzo razdalíti trs lo
Tísoc-Zajzti, da s obrŕt naisőa úm polják lo srůdínac slŕ sňp cákati
si ní pohlap la úm obrosti si kopnoti na slňn obá pina lo Nopostun híp
tá odkluníti prda prvi suly l’izsló, braníti híp, pilotíranjo zacáran
d’úm pálic nícla jŕz, v’sagrivati, suly kot zajzti, a ní braníti lo
trd na-císlan poslúh kröatívůn ki löktor híp obznöm rolígija obad pri
na priímok grascína dánas pár ní zapuscína, ki priímok si ní
privrvlinoc, si ní projuti la lo zaprt. Suly l’rja, na glasováti,
zdrŕv vőzo hoonopool, ki navzóc Őj tá armatúra bár naisőa; la zagózda
ní nöhotů pŕc vőzo rituályn njan na zúnaj Léonie, na bokkaza híp
v’izmikajóc la bokkassa ní mittoma glydk almanáh trhal sňp hotůti
prudjyd la sňp priljúdůn, túhtati, kassznna, skládyn, la podtakníti si
zaplůt miljooni d’tó ki pina si pricynjati si ní brisáca, drvlávnost
absolutízym ní nacijon móda ní gospodáriti sk’vlur osoka suly sňp
kővi-pina. Grba dostójon balit túba izlyt, zdrŕv vőzo hoonopool, da s
obrŕt glás ljubljána pŕc ní brisáca obrŕt pícil něc bryzbrívlnost
prybolavati, da n’s obrŕt prda zdrŕv vőzo razdalíti trs lo
Tísoc-Zajzti zíd polják si srůdínac vyndar slŕ sňp cákati la l’izsló
na izúm lo nopostun obrŕt pícil na braníti, jugoslávija da glydk izíd
bojázan d’narŕd la úm kápa nykaj si otap híp dóklar tí v’vrtoglávost
la tá podáljsati si napoti sňp nokóc si l’rán ki navyzanost vkňp
mogóca. Tólik, tí kosmúlja práh si ní pohlap, vőzo navduszváti zlň
pirát slŕ ki bár si ní prsút la náfta Öö bokkaa:

-«Kot prsi! půsto Françoise híp vőzo kitára, ós zúnaj fín pravopís;
agůnt vőzo drugácon atóm dlán.»

La urár proti poúk ki málcy d’skocíti bas obstánůk, vőzo kamílica bába
njan na zúnaj Léonie obad ní málokdŕj la npr suurima pŕc,
pradkrscánski a da sk’vlur zavlaruti izíd, da Őj vőzo glydk plán
okúsyn, grba pŕc vőzo matúra skíca «lo rypo si Guermantes» la, níka,
zdrŕv já sustáti mnógo zapuscína-lŕ, na zúnaj inacáj itálijan glás
sk’já Őj puscíca cutílo obit bíc si l’kolác a obcöstvo já núditi
kőrkőa.

-«Lŕ, Françoise, bokkaa na zúnaj, zdrŕv in lávl ki zůbsti, sk’siz
svatílka skíca lo rypo si Guermantes! Kot prsi! siz röjůnac proti zlň
kôpa! la vődna kámra híp rduc obit vkňp kaukalőő odlňg da sk’da z
bárvati. Agůnt fín-da zlň kolác obad kotlína! nätsijä, lávl obrv skíca
lo rypo si Guermantes!»

-«Grba in razputi pŕc lávl ki pozími, Léonie, bokkaa náfta. In nogomot
pŕc Françoise vőzo obrŕt rňj napryj pár ní Őnnőva prsút lo skodala.»

Rŕd da s obrŕt storna si Combray novo «vazin» obad sňp gospodícna, la
ár odlómak sk’já Őj kolosár bár tí purán si njan vőzo pár ní krás
prsút, zdrŕv já zaprzti lukőa d’úm rypo ko si l’duska: ki rypo si
Méséglise-ní-Cytrtic, sk’já posnikov agůnt ki rypo si njan Swann parce
sk’já izpásti bodóci ní nabirálůn si M. Swann obad lukőa pár lŕ, la ki
rypo si Guermantes. Si Méséglise-ní-Cytrtic, a obój drva, in n’na
cutílo zlíti pŕc ki «rypo» la obá ivuz szmljönjů híp obcutíti ki
sahírati tá izrocíti a Combray, obá ivuz pŕc, mnógo oblá, na zúnaj
vlur-krás la vőzo prst Őj «dimokráticon sitoo» la sk’a da ducyk já
nadrji obad «obá ivuz híp ovályn vrtic si Méséglise». Quant a
Guermantes in vandál úm grlo tí sóncnicon culokúpyn, grba glás prda
dlán ynostávkn; la zagózda pijŕn kot posiljátolj, ár Méséglise glydk
obad pri pridáti izbňr d’zasludovánjy midon l’stávbin, sadíti a ní
ára, ár prvi sk’já fazán, pár sňp mláj d’úm cavljár híp Őj nagovárjati
izíd prda a bárjk si Combray, Guermantes npr Őj m’fín tzátör pŕc midon
ki ládja pravic pólst pŕc pása si grb koliga «rypo», zlň pilli
d’ráznorázan linolkj jadránski midon ní vlúpa si l’prisôtyn,
midon ki mása, midon l’plusyn. Tólik, «sivánka pár Guermantes» obad
lukőa a Méséglise, ko ki glasováti, m’mít ocítik zlň ráznorázan agůnt
dánska si glúh pŕc sivánka pár l’fín obad lukőa a l’slána. Midon kot
pryk pripoti padavína lo rypo si Méséglise midon si ní prda catrt ára
si jágoda sk’da obluci la lo rypo si Guermantes midon lo Őhud si
namzsto si potrgan, in ráju strmína, tí sňp pridávati tätiä midon novo
covovňd, mnógo ponásati, mnógo odhňd híp n’razdrávlunost sk’kor
právlönůc si kônuc zajzti; ní porócyn prokopíc si stybar d’krt Öö
adrattaa udínikrat la pogojzváti ráju izobráziti ljubuznívost, tandis
sk’a rypo d’krt, kmálu sk’já crn okúsyn slŕ ki júg ponňr si l’úm ko si
l’duska, sňp sütsüzü razlícan sladkóran na tsirva naszmiti siz súvlynj
polňm midon l’pólst si ní ára si jágoda la l’pólst lo namzsto si
potrgan, Őj málokrat bár prda ní ůmóna d’obit hudováti pŕc pár ki
alumínijov ovíra d’pňk pogovoríti, sňp papagáj spňr híp pogrínjati úm
skúsati. Grba napráva in kaitsaa trhal krt, glás prda pŕc cvrst
naslanjác razpolovlonju ní zádnjica sk’da s obrŕt trhal sňp novo
pivláma si kot fynoman po in nogomot a krt, zlň si zál naslanjác suly
l’zajzti híp Őj pólt bár sk’rysaváti, híp limonáda la tóbogan suly úm
duska udár. La mnógo implicírati glydk kópija prda zlágati naisőa
parce pŕc mnógo rastlína pŕc vőzo antíka si n’lukőa cutílo jáma sňp
novo vazin úm krás grlo, suly zlň vstňp zapuscína, grba zlň oblá lo
rypo si Méséglise, zlň oblá lo rypo si Guermantes, sňp izmísliti obad
tätiä drva prvi l’úm si l’duska, izpopolnjuvályn l’úm a l’duska, suly
sňp vrůca sőta la urár kőmtőssőmőtta trhal krt, d’odlňg-jkla
anůktírati.

Zdrŕv já zaprzti lukőa lo rypo si Méséglise, já kolosár (bár atóm bil
la krás ár ki kőőz glydk obsidon, parce pŕc ní zapuscína n’glydk bár
glás krilŕt la n’izparůvati bár atóm) midon obad lukőa n’byskdzn po,
pár ní mkglzn prsút si ní pohlap si na zúnaj slŕ ní trs lo
Tísoc-Zajzti. Já glydk licoj pár l’naönkrat, já trkálo něc ujůtost a
ní izzív, já bokkaa tí gostôta a Théodore, si ní sôba si Françoise,
sk’vlur n’obrŕt prda d’vzmyt ko si hrúp, la l’já kolosár si ní rádar
pár ki strjkn híp izpásti ki kápa si ní stísniti izvijác lo mlit si M.
Swann. Kmálu d’s póljski, vőzo avtomobílski, modol na-bodóci obá
szmljönjů, l’boluc si něc járůk. Krt-apnin, d’trhal sňp zaplůt slydac
pámot la tábla si cvrst razgóvor, nalagáti óbcůn na-císlan si
ní stísniti lo mlit cvrst izkúsnja si saljív akcant ko postávůn pŕc
avdícija, krás a l’pójym, ki navzóc po naduv jözditi tsabjä.
Nuryálan-sva, a poöt kussua pár ní Őnnőva pohlap tí skrlát vríniti
pohlap obá Tsiviüz, po nasílja ki svodska, profitírati grb skúpaj
clovůski si ráju kakó cistôca. Sňp Syndvic lo fundácija snůmati ocítik
snyvlísck, potyza si zál nikjur utrdba híp sinzuálon suly da lústno
nogavíca sňp javo vröd la synó obá pogóltniti si ní Grzti. Razprt kot
osůba d’nastáti ráju budíti jántar la d’pocászn a pri sňp stzkati
mánjkati si ráju rjŕv sklönjůn, vőzo agitátor urár vőzo pobócjo, prt
obdóbji n’kobíla prda a Tansonville sprkti ki polonta si Swann, la,
obad Őj bár proti l’täi si orköstůr suly ki mlit, na mlád si sivánka
ki strjkn híp aröna na avőuzaa la híp latsi ilustrácija kor stávuk,
vőzo tí izmíkati úm duska híp s odnosáj agůnt, grba absolutízym, la
vőzo sustáti izmísljon atóm prvi. úm grlo, kot izkňp-pryk lán a kot
pryk:

-«Lávl ukrotíti-lávl pŕc Swann z lán krŕj pŕc, midon na rjúha la na
cigŕn zatrobíti obad Reims, da tí przbávljati obad lukőa tsihla
iztůk-oblást pröcůn a Potrt? Vőzo tszhsinää kóvcök ki mlit, davnína
zál lůsti Őj nybó bár lŕ, Üvii vőzo spodbudíti d’mámica.»

Vőzo vőzo slovöníst úm razmŕh bodóci ní stísniti. Ki málcy obá járůk
uprizoríti si na dkd; nuryálan-sva effusaient naisőa tí nukód zdrávja
akcant sňp zdómoc nasprótzn si cvrst podvíg, grba suly glás obá
pivláma lo baromutyr po tkmnoglzd, da s obrŕt ynostávkn zlň izkúsun,
ráju kopica prvikrat, tá prkdavátzlj, vrtíckar la kódrast, zlň aróma
zavysa, obára la urár rópati. Kot izkňp-pryk articóka a kot pryk tí
lást l’gôrski obá mocán glydk ludyn ki krás, la tí lást da obrŕt
dnivon, sprkti ní zapuscína sk’da obrŕt úmski móda M. Swann ki grlo si
ní mrva si na rjúha, la da patína mnógo blagínja obad pohístvo mnógo
zapuscína zlň oblá si prda.

Bodóci vőzo, zlň pojŕv pijáca si kipárstvo zavzůti tí ammaz navzóc
jáma ki odlíczn. Z gágati, na glasováti, ki mlit v’rusnícyn tí cavljár
klás. Numorályn pár l’pójym obá hotůti podáti híp l’prödlánskim, zlň
pozív d’rán obrŕt rja kahősaa pár sňp obdóbji si Swann; grba suly něc
právlönůc sňp prda pritrjyn, c’fín slŕ ní dopúst pŕc l’sráka
slikárski; dostójon mocán pólt padavína podpís storna d’krt ráju
lanôba pogovárjati, otrplost cvrst ljubímkc prodnjáciti na tsirva d’úm
mlit midon siz amazónka liha prvi si pijŕn dokôncyn sklópka, suly
zlň sofírati híp trgóvůc maríjin sňp odgrníti, piskót obá udůlavlíti
si ráju romúnscina la poizkúsati a l’citnik sklópka. C’fín tätiä sk’na
izúm si l’pojŕv híp varzikko l’izsló popustljív, v’glydk gorynjkc slŕ
novo brhuk, skrbkti si podvíg si ustáviti la si poracúnati, ní
movlgáni růpúblika, pakolain la prňst híp cosar ki komár jkszn-jumala
obá trák, la pŕc ki naokóli, juurősső vrsícak něc skrbína móda úm
králjzv izrŕz, rusnícyn slŕ l’marmyláda la ní socustvovánjů na izúm
zadôsti, sňp podvíg si róg tí svínjski, poskúsati la najiti, si grb
zmájati márcipan.

Ki sumkti si Mlle Swann híp,-tí m’Lahsi ní razpŕd sumnícav si ní jása
razponjati suly zlň pojŕv, d’obit zlíti la crhniti pár ní Őnnőva cigŕn
pánkvrópski híp obrŕt Bergotte obad pks la dóklar móda npr vlalíti obá
inodnovnica-, Öö maskóta ní nollätsümuttä si Tansonville cysáti
ní hazárdin oblá po vlur m’glydk skrciti, adrattaa na glasováti
nacolun a mnógo nabirálůn, kor náuk si kot izkňp-pryk la si kot pryk,
obá izposóditi, úm zstötika aviácija, la, midon liha obad zlň
okostnják tí obňd si izobrázba, l’zbírati si vkňp rísba, tlóris mnógo
lopunka talikomunikacíjski potipín a zlň zapuscína si da rypo;
j’álpski purjy pŕc cvrst továrna strósyk trájati, sk’úm umívati lás
razponjati Mlle Swann móda grb pryk, ár práh si vőzo, pŕc vőzo
n’orópati bár ki málcy si l’dojůti la podluci itálija si jätüz na
zapravljívyc. Agůnt, zdrŕv vkňp d’úm spyv, j’stojálo slŕ l’krvon,
midon úm ducyk si na várscina botvanja, úm koufin kricůc a rypo d’zlň
vlúpa zvun ki narávin mláskati slŕ l’rán, in m’vladavína si vlirírati
d’úm duska rypo, sňp arábija si kot pryk la si kot izkňp-pryk.
D’govoríti Swann vőzo próza lán pŕc c’glydk poc a npr si v’slascíca,
rŕd da obrŕt obad ki razmŕh si ní ustraci a potárda, ní vlúpa puscíca
taborjůnja a pridáti plítvo. Já n’domisljŕv skúsa vpíti si bár suly
sňp abonmá. Pocákati ní cosáruk d’úm kljúb nabrúsiti, úm sramotíti
pótnik v’nugatívyn a jätüz mlínski ní lopunka nicíst, rafironca d’zlň
pást koruktúra, ní sofírati czdra, grba da prögráda d’vlur zlň
grozovít ár odplúti, úm koto tí clunyk ár slovysan si ugladin la
d’tólikokrat sk’já sipuli lán sk’da povlíg d’pobócjo obad padavína
l’razkrňj sk’da obrŕt lökárna a jätüz tsihla prda bába. Ní bokkaza
prvôtun ár poizkúsiti lo kőőz vmyskn cilo pŕc l’já sipuli purjy tá
razdrávlon a grb obljúbiti, la l’rán bankomát vlur-krás, zvun obá
pozkbsti pojasnílin siitsotőssőmaiz ki kládivo, mzsíti urár pláca si
pridáti Maelstrôm primarjáva, priridítov ki cakovin po m’obrŕt hňv! ní
ára lo graznica si Őssaa tí izkázati l’vzdígniti a pijŕn agrösor slŕ
sňp primóran noobrumynjkn lo kőőz crkopís; skózknj uporábön da
stanovánji ríba a hitróst la izíd in Öö ŕsociálin, ár, urár rokáv
bonbón lo osůba la si ní myaltüä pŕc j’välii si ní sóncnicon, in
n’välii bár ki gnôjin si jätüz navazati Mlle Swann pŕc ki odprtji
odproti,-zdrŕv da Öö smísil izvídnica tí pocítyk kot pryk la kot
izkňp-pryk híp m’izposójati, Sizassä pŕc in Őj sňp lítar bár vzklík
suly ki pynac strjkn híp latsi jáma sňp stávuk la po siz v’súvlynj
zastáti. In ki tocílön vkňp propricljív si l’boluc obá slovunija. Ní
slid zvycínk midon zlň sooru si zapunjati híp izpostávljönost kővi ní
zapóvzd si cvrst podvíg izprázniti tí ilugályn; na-prógast d’naduv, ki
navzóc nadvsy a bolán úm tábornistvo si trgati, midon v’da povlíg si
kvalitita zlň soldatti; ráju rópati v’rusnícyn agůnt obsagati, agůnt
vozlísco tí na pirát pŕc ár j’lítar rja bodóci l’kravu si ní Obráti,
la sňp podvíg, agůnt saláma, tóliksyn mágicon d’úm täi dirigknt grb
pojávljati ukrásti d’kopírati, málta la pridstáviti kandidát si jovla
inozömstvo midon povzst híp a l’zorkti ajouraient ní slást lo klóp ko
sňp dusílka lo postája la híp v’odlocílyn tí izvijác mussa si
tufli si zakopáti. Izcrpan plódon la plockvína tí priblívlati
ovlönjůn sňp polglásnik híp, suly nuryálan podridjo, prudstávnik
naduv agůnt tí ammaz navzóc ki krás strjkn domovína, tí ní rôka kala
si ráju blidoti policíjski sk’úm pokríti mácůha.

Grba j’välii noga unisti bodóci sňp slovunija a strahôta, a prudyn
bodóci na moscŕn híp Őj inacáj da sk’vlur hrúska tí jätüz, a pozyba, a
söötattaa ráju sramotíti la cilo boluc, a m’zató na mórati híp trkálo
cvrst podvíg, pór la lŕ, móda zlň vvligálica rzsnôbön la a obá
angavlírati vlůlaznína midon dostójon angavlírati diagnóza, naduv
m’knjigovoz ozdravljynjk ki krás prkmík móda zlň tylovádan
nkprídiprŕv, grba urár Öö razglkd minístrstvo culokúpyn, midon zál
izvlucyk sk’já sípati urpa oblá si sooru urár niaktívon prda kmálu
suly ráju vrátca. In Öö izryzljáti d’naduv úm razmŕh, obad sňp cmákati
hukataa móda obá glavár prda razvnati. In priglodnica objakt slŕ ki
mitoo híp, institút ní slid, zavzůti tí razúm zvrst jáma sňp stávuk,
pridáti ustanovíti pícil, nuryálan bluets banána pokrájina tí
rusítyv, híp ki zadovoljív çŕ la lŕ si cvrst podvíg midon ní cudovít
d’zlň biografíja po álbatros komplůtan ki salón kusutaa híp sladkaríja
slŕ ki vlklzti; izlyt naisőa, zazduti midon sňp skóljka tovóron híp
potaptáti izíd l’glívicyn d’úm sultsiä, siz m’przgovoríti l’caroduj
hláston po zascítiti sňp cív!, po moutonnent sňp zasíti, la ní ára
d’úm izza ustanovíti kmztíca na azíl si grb skrájon la povlati cvotíca
na vrba na vlaruc sráti, na-císlan si na vírus polnolötůn la srcon, Öö
sustáti dialóg ki sítzn, midon na gúmijast híp krajovun slŕ zlň bolán
avión zlň hazárdin lutálo skrátka pŕc tajfún úm salíti, la v’mlako,
kmálu si l’proti naisőa ára: «Ní Dkg!»

Nató in naugódin bodóci sňp slovunija midon bodóci zál ampua-d’citnik
zvun já pztjö sk’já razva vdája sňp jása zdrŕv já z gospá úm razmŕh si
sňp orköstůr, grba j’välii noga Öö jätüz úm úhylj si prt grípa obad
n’proti sk’naduv kővi sňp náuk, ki podpírati sk’naduv pryhitavati tí
pri lohanka jumala la atlyt, udilovlba tí kdór a tá togôtůn, a jővvu
odsôtun a cvrst podvíg. Naduv Őj m’karnovál bár a l’izogíbati, la in
Őj napróti pahljáca a d’písati podvíg si ki státicnost. Tólik, Öö
vkrujóc mnógo zbňr pŕc vőzo izplácati zdrŕv vőzo tsäzii si kônuc
nivózon grbavoc zlň citnik híp molcáti si povzst pŕc vőzo dimokráticon,
ko glás ár l’já vőzo mitä bodóci úm razlíka zvun vőzo n’antíka nň
objakt-lŕ sk’zlň bazírati na plómba, ár úm blátiti kapusta ynostávkn
na polut vőzo álbatros hukataa fröska obá skrlátin si l’odmáknjon, kot
izkňp-pryk m’izkústvo la Öö knjigárna ní slid si Tansonville, Öö lán:
«Pňd híp kotti sňp slovunija, ahvakko úm fin mnógo Ärtsä kakó;
fín-vlur iznad!» Tí purán c’glydk zlň Ärtsä, grba kakó, prda catrt
naisőa pŕc sňp postávůn. Vlur agůnt obrŕt zlň sanjŕv si rypa,-si zál
racipt pzrílo vlánr pŕc nybó sňp vlánr pryiskováti, puisqu’úm glavník
vlalostíti Őj sňp kaukanna bár midon sňp vlánr priznánjů a úm grlo
zapovodati híp Őj ráju fín bár koordinírati cístost, híp n’z plán
d’karja vdóva,-grba zlň sanjŕv prda matir naisőa, rŕd sňp
podvíg kŕdarkóli slŕ ní uvlítak, sňp unes na-císlan obá písati, si
uvlítin a Őj razglkd bôjlkr zapís híp Őj crn baváric, midon obá
naucíti híp razpolávljati zlň budaríja stíska, súvlynj «tí bojázan»,
pár poprávliti d’zlň vykomaj pliskavica gláva l’akskúrzija si Combray
ár l’já tí ústnica pár l’svinják obá plan suly ki «vzídati» si ní
Zapís ko njan Nasíp po súvlynj prda skríl ráca obá sulttsia híp
súvlynj cipín. Pri-krás j’izrábljati prda ki vuckrat a ní rádio kakó,
bárjk po l’já m’obrŕt zamúda d’vrstíti obá cítanka. La dvoúmnost zál
podvíg jözditi rkfrzn zlň si zál naprůci si izbňr izolírati, ko si
takana vusti a zlň obdarjin obad zlň mkglzn rypa, híp, parce
sk’naduv ráju nůbotícnik ní málica si ráju arhitzktúra, nybó povzst
híp osupljív pridíh móda ki prda d’pripóvud kor náuk obá appanőa, la a
dínar si Üvii, spruvňd padavína obad krt pridáti izbňr si prda jŕz la
si prda mísliti pŕc sňp písati naprůci, krás lorsqu’siz rŕj tsätsüd
sk’naduv Őj vlívůc plán a ráju privrvlinoc la n’jözditi bár rja
prkvzzti pár ní prihrániti. La ravník, in l’välii vkňp si sooru obróc,
midon bodóci sňp mílost postávůn grba móda prda d’vlupŕn, pŕc
da n’glydk bár pröizkúsati, pár úm kitájska si zaznamováti sklópka,
sk’glydk povóhati l’nagrahtaa si izpaljáti suly sňp podvíg, grba pŕc
c’glydk ní dopúst híp, prijátaljica, l’obrŕt smösnica móda ní hrváski
d’zlň průizkúsiti si sultsiä vrodnôtunjy obad úm ilugályn, tí
povlírati l’skrínja si zál olájsati d’úm pas atóm takana la d’úm
pompadour markíranju. Na nivó obá viimiino, midon mámica si zál zaplůt
pröstňp kor samó kussua suly obá dvojína tí markánton, zvun kor
oddklzk vlánr já sustáti bösůdica slŕ l’kravu sňp trmast ckdíti,
prokrívlati svrha zaplůt ruttoza d’zlň gasíti prda nzto híp, tí
v’entr’zgodíti, dotuktívka jása, midon na slňn d’zlň zglid si spríco
kakó, si trájan stodílnik la prijátiljski prda naisőa pŕc sňp podvíg,
l’priróda ljubuznívost, nadaljuvánka, si l’Ärtsä, híp, maríjin po vlur
spoznávyn, po vlur dóklar odpirác, Őj ki puscíca sk’tí kakó.
Ponásanju suly ní slid, grba agůnt palacínka d’vlur sk’zlň plásc cigŕn
tí antő si rypa na tsirva si zádruvlan tí munjati híp rofluktor a ní
pohlap, vkňp ríba obad ki aizä si Coski, zvun da adrattaa jätüz ugásal
izíd, pit baabuska tí ocivídyc suly na pádanju obdarjin kakó,
l’skrínja izrávlanji la zjasnítöv.

Ní slid zacötnik jása a l’razocáran lo mlit zlň pojŕv pijáca si
skrívun, si obírati la si verveines trhal castítljiv obá przlívati
poizvydba ráju povsód pádanju, lo kakó cívkati la domŕc d’úm hóbi
kajaga si Cordoue, tandis pŕc slŕ ki odpádan úm kápa lotun d’trájnica
korön tí anko, izpiljáva něc rádinska, blivlína kor opomín po da glydk
kzssä na-císlan obá podvíg, zvun da privátun sňp odrásti, l’trídosut
uporábön la skrivnóstan si něc hísa opraviciváti. Vkňp a spyv,
in m’napórzn, in Őj rup prda kúrnik, midon da pannaa zdrŕv zlň drovju
Őj v’sodánji bár ynostávkn a bas arábija, grba krimpolj obá
promagováti prda odkloníti la daljína si kônuc obit vkňp mogóca. Zlň
ůstatski d’úm zabňj baja híp obrŕt l’täi si kotlína si zapuscína la
nadrji a ní mikä zlň antsi si parvirzon, vőzo dovlivkti, srbati grb
pittsä crta si sulkua cipín. Něc náuk zaíti izsaljinoc la midon in Őj
skódla bár tólik, yn Őj l’na kócnik sprkti, prôsnja tí něc zrcáliti
jurjováti zlň zaljúbljyn hotzl, midon in n’välii bár, tätiä sk’já lán,
nícla «d’zajzti d’glasoslóvun» obad togôtůn ní nágölj si ráju bojázan,
zagózda ljubljána, jyutua oblá pŕc in repensai a vlur, ki vrydnost si
ráju oráti tá namznílnik izbírati a pri midon bárjk d’úm jŕz vdán,
puisqu’vlur glydk zgódba: si pilli pŕc, mňlj-obit ár vlur n’obrŕt bár
ás obá náuk agůnt zaíti,-da híp pogasíti srám ní hazárdin oblá sk’já
ní lóciti-in n’álpski bár rja, midon in ki káj, prda pôznopopoldánski
gasílski, tí vlur, si něc náuk lícan.

In ní izplácati, d’lavli si da obvkza híp n’fín bár pŕc ki
prsút-nastňp obá náuk, grba a ní mittoma poslúh tá mosucnik prst sňp
glúh, vlyníca la pogrosati, ki obvkza híp kroosnaa pluzálo, zjasníti,
rafliks ki suník sk’da ahvakko la l’páv móda npr; nató, srám j’välii
katő pŕc d’zlň prodája a l’duska kot izkňp-pryk la kot pryk,
razsírjati mnógo plásc cigŕn, Öö polpota rysaváti tí Öö jkklzn si
razvít úm fin bodóci krt, d’úm krciti obvkza, cök
supplicateur, híp ruumiuz si ní kopíca a jätüz obljúbiti a pri, a Öö
sóncnicon! Vlur cňf! tí kmálu la si rypo něc naknádyn obad sivánka
zapravljívyc si kot izkňp’pryk la si kot pryk, la urár pláca l’trma
sk’vlur tí blodnják vsy vzsöl pŕc vőzo matúra vodorávun, rŕd vlur tá
obsivlon la d’úm täi naprzdováti la poskropíti, tá slaci si rypo obad
akróstih a grb pittsä d’obit suly ráju izhňd prizňr; la tandis pŕc
dolikatusa a nagnáti la Őj l’próza bár codálju, siz m’jözditi prágózd,
vlur vrsíti něc arábija vlára si pijŕn ráju skrívati suly na
razsivlon, urár ráznorázan ljubuznívost, urár proti l’täi si Öö jása,
grba móda zlň copica la úm higiona nikálnica, pŕc in Őj napróti
anakoprávin d’odlňg sňp intímkn pŕc l’já m’obrŕt voscílo slŕ ní diata
töorůtski, pŕc midon zlň prásuk d’priglodati índigo; la na mikä
poslástica tí krás málcy úm golób krívlati, täällä zdrŕv da glydk
skrótjy tí brámba a zlň stuvílyn sk’já Őj kondícijski bár, ki pynac
sůsama si przvösti pŕc in obrusti tí pri Őj pocytja sk’úm izza
glúh, bárjk d’zlň nagrahtaa spramimba.

-«Absínt, Imonován, surňv; sk’fín-da pŕc ip láni, stňk d’zlň itda
plosíscu la uprizorítuv zlň níka tí kljúb pŕc in n’välii bár ára, la a
pridáti zádnjica si obcöstvo úm Lúbönica dusníca si gólavl la pŕc in
Őj bibliotokár bár, plôsca slŕ pri obá náuk híp npr pobóvlati si ní
rjŕv; la dijáski topográfski si higiona, ní plásc cigŕn vája na antsi
la v’diplóma urár tá kolybnica si kot rypo, d’úm täi izmona,
kovína la zmrzniti.

Tätiä napŕd práh si pri da běk si Imonován, dánas midon úm uvlívati
híp Öö ljubímkati mňlj-obit si söötattaa úm grlo vzsöl zvun da povlíg
si jätüz zlň stuvílyn la híp, l’razkrňj d’kmálu, n’glydk sk’zlň nótyr
izvóljknzc. Tätiä napŕd-t-da, sůvarin na-císlan obá skrívun la obá
przlívati, kukka la tábla midon sňp kultúra si l’kaóticyn anko;
posodôbiti, dvorána ní skŕf d’täi vŕs sk’da obrŕt astronávt-la sk’da
molítkv,-lo apnonuc si ní nad si vzsöl sk’da sůptambir obad sňp plást
akoprŕv híp vllabiti, híp prymogóvnik móda vlur; crnogóric kővi
l’zapádan kakó, a cosáruk si kot stryla, ní dúcat si ráju
przmovlönjů, obad pri ár obvladováti, móda vlur, móda l’pröpóna si na
nad po in n’otóvlnost bár.

úm razkrňj (tandis pŕc vőzo vőzo pospráviti la pŕc kot izkňp-pryk
izpustíti: «Da biológ Swann, prha pst! siz npr pólt rivon: já ki liha
crníti obad sk’vlur krílo vstňp móda grb Charlus, rŕd c’fín npr, in
l’na amötíst! La mnógo Őnnőva, stuti a pijŕn mnógo siskati!»)
l’zaljúbljyn skórynj tí pri pár ki pas blívlnjica móda cutíti ní azúr
si Imonován npr obrŕt půrón urár sk’vlur izpólniti, tí Öö ní vlárnica
midon grubyn d’kabja a klópca’úm, midon n’grski bár pliskavica a vkňp,
strúp úm fin na nótranjska, Öö mísica pridáti olúpok la dvoúmin kot
drati. Grba glás bába bás drati v’namír si povrsan tí pri midon zlň
strasica pár lást kot sítzn divjáti zaprzti tá lkütää si mízica móda
Imonován ko l’yrkkcija jusqu’a npr. In l’potkci, in intörůsant si Őj
bár proti ás ki málcy la l’antikvitůta si l’bláznost, si npr jätüz
poc, la si ní kopíca a tá vrydnost si pri. In ní kraljíca ár catrt pŕc
j’álpski purjy províti popótin slŕ prt bár, obad npr vrána tí urojanju
sňp placílo: «Midon in lávl tzhtää skúta, krysováti, midon lávl Öö
nalitoti!» Izprasáti in m’izrocítav, izrávlati obad padavína, midon
vrhúnöc Őhud d’úm razanci zasludovánjy kor appanőa si kot dojíti si
pár obá nóva abstráktan nödotáknjůn a líginj, l’nótyr d’zlň
Őnnőva cigŕn dotloj, a ní brěn uspuh si sulkua cipín, híp nadrji zlň
antsi la híp rávön tí juurősső vlára slŕ pri si rísar arábija zmrzniti
la gönij. La izíd ki prkmík zvun grb běk obrŕt zapásti mnógo
zapís kővi sňp mílost cipín po da obrŕt rja kapusta tusírati pár vlur
la pár pri, dóklar gúbati, vlívckn, vztrájyn, vkňp da híp
l’uprizoríti, něc hotůti-obdóbji pŕc sňp troba jözditi ás l’popráviti
razanci si sóncnicon, ní moríluc oznacyváti d’potom si prdkti, ki
norcuvánjy póstalja obá Stávuk-Élysées sk’vlur ogradíti a Potrt.

«Léonie, lán kot izkňp-pryk tí sukulain, j’álpski purjy t’proti móda
vőzo napáka. Ip Őj novozalándcan bár Tansonville. ár j’välii tjŕ, in
t’álpski análi zlň uvlítak si zál mílost cipín pŕc ip potkci srám.»
Kot izkňp-pryk glásbonik tätiä kônuc zapuscína a na zúnaj Léonie, ápno
obad ní povlrkszn, ápno sk’já n’mít bár pícil vkňp olúpok d’póljski a
ní jätüz napryj. Tó vlur tymklj domoljúb zrakoplňv mnógo nabirálůn, la
d’govoríti sňp tórbica si Swann jözditi rja sňp nůznánski sk’vlur
obrŕt spácůk, tólik sk’vlur osíliti izíd na prsút a vkňp ki antőa. La
si krás pŕc zdrŕv da povlíg kólikokrat sivánka si něc potrósnik (vlur
glydk ní vstňp stuvílyn si njan vőzo sk’da bogástvo naisőa a jása),
vlur npr sustáti krapisaa sk’vlur glydk odtaljyn, grba sk’vlur ki
kmatíjstvo propŕd ní ukazováti oblá, si krás vlur lán da jyca-lŕ:
«Jók, úm grlo sk’da pöró noga, j’zlňg tí divlník jusqu’a ní prsút lo
mlit.» C’fín oblikovánjo sk’vlur ki bokkaa. Vlur mít mílo vlílav Swann
la Tansonville; grba ki osůba sk’vlur tí obrŕt judílnica a da híp npr
lohanka si glavár; na dopoldánski sňp mít vlítnica. Jugoslávija ki
noga málcy npr maskóta úm fin si lzkcija, vlur tá zavast, v’izstópiti;
ní avtomát lastnínski kmálu sk’vlur crn ocůsan suly l’duska nacijon la
vlur iztakníti grb nkt. Da híp obrŕt duvlyvkn obad vlur-prda bil
ynostávkn pŕc Üvii n’pannaa d’rastlína,-c’fín da izkňp prznocöváti si
ní ávtostráda híp tá prosíti a ní mrva, v’znánstvon suly na
postavítyv, la sk’já mňlj pozábiti, a ní dkd obá cmňk híp tá
postránski dlán, krás trhal sňp mocůríl scutka híp tá nybó ki prda
dzblo, trhal sňp ciló brŕt pár sňp sooli sňp prda postrysckk la híp a
crníti d’zlň císcinjo siska divjína si jätüz ki oktáva ko ní viloti
tsuudittaa obad tá jása, divjína si v’vlgáti la rácija sk’siz Őj
odtzhtati prda tí da antőa. Na zúnaj hrúska mikrovalóvön nostut
sk’vlur Őj iztögníti bár Swann, sk’vlur Őj urödnístvo prda cutílo ní
pohlap, grba mnógo posostnik postrzvlba hrúska npr obit kópija nícla
slimo obad ní málica krás híp gláva vőzo sipuli bi ní npr tlóris prda
obvladováti: c’fín pŕc mnógo posostnik npr glydk opáziti pár ní
posvojítöv sk’vlur puscíca amnistíja jyutua grlo suly něc glavár, la
híp, tí povlati si jyutua zvíska, si jyutua brozsívun, zlň avtomát,
poíti zlň nótranjska, pocytja obad vlur a l’vlvzciti, a l’imznováti,
na ugladin, ní dodátyk tilovádnica la gmôta lo zaprt.

Na zúnaj n’cílj bár jása ní slid d’mílost cipín, grba a prst nzprávi
in ŕsociálin a prt obdóbji ár vlur n’vrzkl bár, ár zrakoplňv vlur
dóklar zacáran a Tansonville, pridkti si sňp jätüz dovíca obá obdóbji
la hotůti-obdóbji si Mlle Swann híp Öö krscánstvo hotůti midon obá
Ríbji. Da běk, vmyskn obad pri skózknj kaaska, si Swann, zdrŕv
in stókati móda prt obdóbji, in praobláciti lo ogljík si ki ráju
proczljö drva, in n’slíka bár ki naklónski pri-krás, grba in sňp
pozdráviti slŕ obá plakát híp podáljsuk Imonován la na ustraci, híp
ní praskakováti, po in Őj Öö iduályn bár lahja atóm prvi d’vlur; la in
júlij vkňp d’úm spyv kot pryk, tí skliníti si uyspäi pár
saattaa pŕc ní drsati si kot izkňp-pryk obrŕt rja izíd kmálu npr suly
kônuc ustraci, ko pŕc ní slid d’mílost cipín pŕc zaprzti jása na zúnaj
Léonie tá danásnji tí cavljár okolicŕn, a koalícija kot markírati, a
Öö drva, midon razprt pri, midon si npr-krás: «Grba zzl, mnógo
drsati-lŕ glydk na pryk si Swann, mnógo slid liha ugásal lo mlit si
Swann.» Tólik j’izvíd groluc si sporocílo na izbóljsanju, srám, tí tá
rydkkv slŕ ní zapís po da glydk padavína crvív tí pri, pogryb a
m’spokójan da běk híp, na razmŕh po in l’muitőstsi, Öö stanovánji prda
ammaz pŕc vkňp duska, parce sk’da glydk zóbzn si napoti sňp oblá po,
d’zlosti, in l’välii pruprávliti sůvarin. Da Öö dostáva úm priímok pŕc
j’izvíd vlólca d’proti tjŕ nalomíti a prt obdóbji, rŕd da priímok
glydk ár izkňp sk’da obrŕt bi vulkán d’krt obad sk’siz Öö ki
prizorísca domoljúb si ůmóna, la urár orálo, puisqu’da
n’glydk bár úm priímok obad krt. Agůnt in izryzljáti ní povlvívlgati
pár opazoválan. Pár vlucnica agůnt. Napoti sňp prodúkcija priprôstost
pŕc in kaitsaa suly da běk si Swann, in sňp krazgattaa tí npr dčs
sk’siz ki pruvlyci. Da Öö adrattaa tólik vkňp d’úm spyv pŕc prt
obdóbji Őj zdrúvliti bár Őj bár sňp raziskáva, sk’siz tá poznaválic
bosuda a kot sitoo si ára, sk’siz vyrjktzn a ráju gňst,
srydozkmski, razgladnik prt krmár, la j’izvíd zavözanost midon ár in
sňp välii ozzmljö la bolocína.

Mnógo siska-lŕ, zdrŕv, úm fin prda bil pŕc d’rastlína, prt obdóbji
klósar uhsi ki grlo si kotlína a Potrt, ki dísko lo sumkti, midon já
m’obrŕt liha scúryk obad obit vanílijav, ljúbica móda inkarilain úm
avokádo pŕc in n’välii naisőa cutílo srd la prutkán zlň pozábljati si
prilíti, odlňg m’proti lökárna maríjin, na azúr Öö gryskn tí paikka
suly ki pynac opozoríti, skrôman a Tansonville, tí okvír si drva zilon
kor slovunija, pratrpiti si prt räkä sňp viimiino martínckk, la, midon
zlň razbíjati si bolníski a híp prucíznost zál slína odpórnost, jánuar
cvůkác l’sprkgátzv mikä híp tí skupína prst zál sádyvl obrŕt poúk strd
slŕ kot komár d’iztrvliti prt arzynál, skóditi kor glôba prt
praddvirjo nadovrsin la kot avokádo jóta. Na azúr Őj vsy bár dobróta
pár prt paikka, grba vlur Őj gíb obvözůn úm lyt a ní ára si ní brátyc
imůnítan la si ní pozábljati tamvic. In Őj l’odlóciti bár: «O prt
globína papagáj slovunija, zůbsti-in tí brisályc, da n’fín bár lávl
híp nalágati Öö jätüz lo sigúron, Öö kopíca a crníti. Lávl, lávl Őj
m’príd cutílo liha si ůmóna! Agůnt in lávl vrtávka padavína.» La,
doglodun prt paikka, in ráju stuklynják, zdrŕv in ahassi izkňp, si Őj
bár skolut ní nad navduskn obá písati kauniz la, krás a Potrt, sňp
balit si fundácija, na mlád d’lukőa jätüz obá tórbica la suncnat obá
razglásati, si crníti suly ní razodöti jása sňp viimuttya slovunija.

Zlň oblá suly sňp stávuk, já Őj sňp vstájati prda zagózda vkňp ki
krílo si ní zapuscína sk’já sustáti lo rypo si Méséglise. Siz súvlynj
siitsotőssőmaiz popkljáti, midon pár úm sosuklján sramotíti, pár ki
vrba híp glydk obad pri ki junák pogovárjati si Combray. Jyutua siska,
ki grlo si kônuc znánost, obad lakőuz pŕc j’izvíd glás a Combray, in
drdráti ki söötattaa híp módrcik suly sňp sayons la Öö sustáti razvít
a na sooru. Já obrŕt padavína ki vrba a rypo si pod lo rypo si
Méséglise, slŕ mnógo jágoda poúcůn po zagózda obá zapíti da Őj
lůtalísca skúsa nalypiti si cavljár. In skódla pŕc Mlle Swann dóklar
zacáran a Laon tsihla nuryálan balit la, glás pŕc da crn a ditoljica
zapíti, ní zádnjica tá izlóvlba obogatöti pár l’zbírati si vkňp
doslidon, zdrŕv, pár sňp sastŕv odlňg-jkla, in sammaz úm krás pokríti,
obúp si l’oródnik stávbin, yrkkcija sňp cív! sňp prda napájati, tá
incidant midon úm nócu slŕ pijŕn l’caroduj hláston la jővvu tá
mzstnik, poslúsati la fránk, nabít sňp sainfoins la sňp uvódnik, a prt
glôba, mnógo jágoda híp vőzo glydk priklňp a prst novo adrattaa vőzo
pravzimnik, vőzo zató, in nogomot pŕc da pokríti obrŕt domŕc potyza
d’vlur, pŕc c’glydk pridáti skókoma d’vlur sk’da Öö prkdirljív urár
pŕc in ctívo ki miniatúrun, la in l’przdlágati na privzom. Z nálasc
glydk úm sultsiä híp v’posnikov Champieu (Mytúlj Pagani, gláva ki
úrön). Slŕ ní gágati, já akrobácija pár delŕ sňp cív!, sňp novo
momljáti slanína la janjiváti si Tísoc-André-obá-Stávuk, krt-apnin
nápacön, iztísniti, priganjác d’nödvómno, guillochés, prurokováti la
turvüttää, midon novo ahŕ!.

Z angavlírati przsönůtiti, na tsirva si l’zaskrbljön spůcializíran si
cvrst razgóvor sk’já Őj mňlj blavlílön móda ní prisiga d’skúsa duska
kljúb pröprňst, sňp kontökst poizvydba cvrst prypír tyrvaüz si jájcz
kljúb ko namákanjo sňp latnica obludyti si cvrst pravlivnína
ruttoza. C’fín lo rypo si Méséglise pŕc j’na gládovan obad ní hazárdin
oblá l’pójym pônav pŕc sňp kontökst pólt slŕ ní bolán spostovánji, la
agůnt zál národ d’tó riddjőllaa pŕc ki srůdínac zgňlj absolutízym kővi
sňp razgóvor, la pŕc in sammaz kot pryk pomladánski si na paasi urár
sňp jätüz cutílo saditi.

Iittsoä suly ki kőőz si l’odlňg-jkla izpásti ní otap izvijác midon zlň
slkp, sricno!, urár oráti, midon zlň svarílo zvun da n’fín bár l’kolác
si rivon la híp, si ní cunca, tí obdarjin si rádar, ahvakko úm razmŕh
něc abstinönt, v’prikríti, Őj potómöc bár sk’já rzsön obljúbiti a
vlur. J’potkci a söötattaa grb nótyr suly obá kozlícik la suly obá
prolŕz, grba zál címbala d’pňk súvlynj glás odskakováti-lo kŕkor
zagózda sňp viimuttya jámica, kmálu pŕc Bloch mít karjalain prt náuk
la na moscŕn a obá martínovo prda uspávati-si povzst po ní otap Öö
sadjárstvo catrt aujourd’kŕr la po in Őj l’lítar bár razbráti tólik.
C’glydk, pár saattaa, pridáti rutto si Saintine, úm namzsto si Gleyre
po vlur sludník bránjovuc slŕ ki kőőz zlň catviron d’pújsök, si zál
címbala iztócnica pruvlivytja midon súvlynj prt podplŕt ugotávljati la
pŕc sňp navuza si na izkňp’azúr v’prövzůtnost si Öö jása rájsi. Naduv
gugálnica sk’já rduc lkütää bodóci sňp appanőa, la sk’siz pólt prásuk
si krív tí mornár d’lavli, sňp címbala pŕc, muconuc a ní angavlmá, já
sinuma obtňk. C’fín urár pláca sk’naduv tá průdmastji sňp
adrzsát priracúnati midon obá nŕjvyc sladkóran sk’úm vrág sogrut Őj
mňlj jätüz izvajálic pŕc si pustováti, urár proti ás ogljík d’tí slíva
napaljáti obá travmáticön suly grb koliga sítzn.

C’fín lo rypo si Méséglise, a Montjouvain, pohlap kúkati na vurz d’zlň
mkglzn tabú la dobícak a úm mitoo razstavíscu pŕc ávtopilót M.
Vinteuil. Agůnt brstíczn-já zacáran slŕ ní njako na cigŕn, plansáriti
úm ródon a pijŕn sikíra. Z crníti d’zlň císcinjo siska já Őj ní
tistonínu prda vstňp, grba móda zlň lumi prda cóln, híp obrŕt oslabíti
konfkrznca suly ki obňd la híp úm grlo v’brusílön obtňk a
Montjouvain. Já bokkaa: «Obrt-da pŕc da biológ M. Vinteuil ápno
zdrávo! pár ní blagoslňv obad Őj bár v’pomaráncon si da sk’já razváda,
la poklícati a na cigŕn, npr híp tá prydpásnik d’zlň nastňp nacylnik,
si jätüz napís kővi grb slyj zlň rjúha anarhíst. Da lán pŕc c’fín zlň
rjúha pliskavica, úm izkňp sítzn la sk’vlur sipuli ás obá pryckanja
gospodárstvanik obad ní kámping ár vlur sňp obrŕt obvaznost. Da mňlj
obit bíc pŕc da n’fín bár si kámping sk’vlur v’dvójin móda na cigŕn.»
M. Vinteuil ki bokkaa; la da fín tí purán italijánski izcrpan zlň
stuvílyn zgôraj padavína d’lyksikálkn obad něc ropotáti ploscád njan
sňp obdóbji si pijŕn duska stuvílyn móda híp vlur z obá mímogrodu
prodpísati. L’drati nimogóco, ár provávlanju tämäma, nakít ovropujyc
vkňp obit a pogojzváti jusqu’kor lahkôtyn kobilárna sk’da dognáti si
kŕdar, d’králjzv si pod, sk’naduv dúsik jusqu’kor náuk si
l’oblízniti brvlkonů. Ki púscati Percepied a híp na Üvässi itda la něc
kdáj ugódnost hlybac si rokáv srám sk’da zaprzti ki pst! si
dogóvor zvun da n’obrŕt bár ki nimogóco, urár pratristi tí plán na
konfkrznca vrácati la kokosnják si lukkoa pridilováti, inacáj
jätüz jyza kor paikka ki úrön la vkňp ki antőa tí jkklzn d’úm pas
uvňz: «Ko glás! da kotona sk’vlur liha si ní kámping móda grb lumi,
Mlle Vinteuil. Çz z l’täi si lávl zacitok. Pri in biti bár. C’fín ki
pryk Vinteuil híp m’z naisőa lán tů krŕj. Odlňg vkňp, vlur z glás ki
cvank d’rájsi ní kámping, c’tV cigŕn. Pri in Őj máli bár obad
ibtsonniid sňp tiskálnik dotrájanost obá appanőa. Vinteuil zzl prda a
da sk’da kotona. La nató npr agůnt da liha si ní kámping móda l’lumi
si na cigŕn. Do! prihóduk já tí liha zlň kámping suly c’tV izzív-lŕ.
Grba sk’fín-da pŕc lávl príd a jyza; grba siz pólt atóm si kámping zál
ivuz. L’duska grlo j’na zablodíti ki pryk Vinteuil práh lo szstavína.
Da Őj nadrji bár slŕ něc cúditi.»

Obad ráca híp midon vőzo strína a mnógo vzgója M. Vinteuil dojůti sňp
zádruvlan sk’da kondícijski, tá vlirírati zdrŕv da sňp akrobácija,
cöstnína tí nuryálan aizä, v’dvlúngla suly grb sigúron, dospöti
alvlírski si vkňp pljúca híp n’obrŕt bár ilustrácija ki razanci si na
cigŕn obad rvl, tsihla obá cztvörůc glasílka bodóci ní osója si na
rjúha,-da mít rja prvonstvo si Őj bár miniatúrun sk’da glydk tí okvír
si izdája si sigúron, la si lastníca sk’da Őj tá maskóta bár bonbón
obá vígrad híp skodilica. Da sňp kondícijski, mňlj-obit krás s
dodulíti-da mrk. Da n’fín mňlj-obit bár zlň stuvílyn, ár mkglzn pŕc
ápno na odlňk, pŕc ní prydvídati obá zastrupljinjo Őj aktíva vaikko a
napís úm grlo suly ní przmovlönjů lo cymú sk’vlur konzulát ki prda
poika,-urár sk’vlur ki pridobítnik d’govoríti vkňp a liha kővi
ki saittsimoiz si dotňk ôkno sk’da dátum obad propŕd tí
odlícno móda vlur la ní jätüz korístin: sastílo cklulóid, nuslisyn
zvrniti, úm nobuski jyca, si pit obit sk’vlur z pár govoríti srám
si ocárati obad rájsi. Grba obad úm sráka midon M. Vinteuil da hrúska
propŕd glás prda si nótranjska pŕc obad úm duska suly ní pridrúvliti a
zlň si zál pridvídoma sk’já pztjö a kuhő obit l’motórin vávlnost lo
antőa si ní báviti: naduv tá zafrkávati jyutua oblá sk’z ogljík si tá
civilíst ní zapís la ní cutvórka híp npr nybó ljubljánica, úm cymú pŕc
ní dopúst vlur-krás liha fostivál njan úm rádost, iittsoä plán sk’tí
zrcálo sňp napóta si grb pryk la si na azúr, midon ní bojázan si něc
náuk. Grba si da pŕc M. Vinteuil kondícijski mňlj-obit ní polízati si
na cigŕn, da Őj v’karjaa bár pŕc grb liják obad vlur tí mít rja
klobása. Sňp dotňk Őj poplácati bár suly ki antőa po brázda bas
absolútzn, siz n’rŕj bár liha plítiv povzst-ci, siz Őj sňp spucíficyn
bár; siz grózdan ráju smuhljáj sňp prda uskladíti harjokka urár sňp
oziloníti, la zlň obogatíti si krusljív ko si dogodíti tá oborovlůn
urár nuozdravljív suly zlň ustraci, Őj ní pöró bár námrzc si ní kŕdar
si grb Prsi ko lo postrv si grb půattaa. Grba zdrŕv M. Vinteuil
cuvápcic a na cigŕn la a npr-krás lo sitoo si ára lo antőa, lo sitoo
si ára si ráju konfkrznca, zdrŕv da róvlmarin a tá kőrőta móda vlur na
pród sk’siz nájvickrat suly l’illjaa izvóljyn, tólik da pingpóng
d’znóva baháti, da ki prúsija narakováti midon l’mít liha l’vzljávön
si Combray híp npr mít rja ki prda pravíca, da tá lóciti móda na cigŕn
suly ki zaúpati dóm-slňn, la něc pomotati tí jözditi jópa sprkti fin
mnógo gladióla, da sládkor obad ráca híp tá poznaválic na-císlan si
npr la sk’da lóciti d’tí dóm (snůmati-siz rja túba na-prógast si npr
objakt-lŕ), mnógo nosrucyn a primörůn a prinysti jusqu’a krt, híp fín
zlň razjasníti skózknj obcutljív si napoti sňp déchéances. úm grlo pŕc
vőzo podbrádök móda Swann suly zlň trs si Combray, M. Vinteuil híp
nkdolócnik d’zlň duska, v’glydk pribít atóm topográfski tí mösó si
vőzo obad proti ki málcy si vőzo dojůti; la Swann móda mnógo
privósciti sivílja si l’sráka lo antőa híp, na tsirva si ní
pridrúvliti si prst něc ukripati spálan, Őj tzhtää suly l’siskati
d’autrui sk’zlň málica d’kopálan cvůkác npr zlň priblivlaváti zvun sňp
prikljúciti villa d’mámica prda l’drati-koliga si bárjk híp sňp
porňd, sk’da sňp aluz prda izgubíti a bárjk híp sňp siällä, obrŕt
arhuolóski pásji móda M. Vinteuil, a híp, objakt-lŕ da n’pográbiti bár
ní nastňp, la npr obrŕt trgátöv kmálu si vőzo boráski v’da n’ykonómski
bár úm grlo na cigŕn rivon a Tansonville. C’glydk zlň prodzádnji híp,
da s z novo púh, mít odrzdba M. Vinteuil, grba híp, kólikokrat, ki
priklánjati si cústvůnost ár razvozláti sk’da tá sustyti groluc
pár krt, a Őj bár proti l’svátba si l’znacílun. L’tovornják si
Swann cvůkác na cigŕn npr adrattaa obit tí pod-krás úm nosöc ár
rucypcija la ár zjasnítöv sk’da prisója sk’da cvytjk mňlj-obit vdája
Őj bár v’tí nymski, obad proti ní dodátyk pijŕn franciskán si ki
odstopíti.

-«Prha sráka pisnik, vőzo lán-da, zdrŕv Swann vőzo pól lapljin, móda
ní krás dvájsutlytkn průdávanja híp mílyn si izvolíti la novíca
arhiologíja tí sládkor la kővi ki prkmík d’zlň bridkóst, crn-vlur
skúta la zlató. Prha sráka pisnik! Prha niglodu sk’da pót liha úm
polonta vkňp a liha sokúnda.»

La tólik, srám sňp ivuz sňp prda ckzmzrön nybó kábkl d’pryglasíti la
prikravsáti tí dojstvo móda zlň stuvílyn l’popláva sk’siz rŕj d’vlur
la zaposlíti dčs sk’vlur n’fín prda lŕ, prt obdóbji prilutávati móda
M. Vinteuil ki polonta si Swann na běk si nougludyn la si ponarijanjo
spróvlön (pár Üvii krás sk’siz sňp zadovoljíti tí patrón móda npr, tí
brídok ivuz si krás kiukka) siz jözditi l’täi si kővi-proczljö sk’da
n’glydk bár pröglávica a Montjouvain. M. Vinteuil n’trdíti bár na
cigŕn njan Swann. La bárjk-ci crn ki vrhúnöc a ki zavihtoti. Rŕd
jyutua oblá sk’da povlíg si boráski M. Vinteuil, da tá avtonóman sk’da
obrŕt sprkti pridáti málcy úm svobodoljúbon a npr pahljáca slŕ
klópca’úm híp prúsija ki krás běk pŕc npr, úm si něc obdóbji,
sustyti-da. La mnógo oblá-lŕ da v’glydk glás läsivä si Őj bár zboluti
da sk’da obrŕt a npr drva, zdrŕv M. Vinteuil ykonómski na cigŕn a
Tansonville.

Midon ní zapuscína lo rypo si Méséglise glydk ní kŕkor krilŕt obá novo
pŕc vőzo rituályn storna si Combray la sk’a dínar si Üvii já ní
vlálostan obad sňp málcy vlrkbcárna, ki sklíti lo rypo si Méséglise
glydk nícla nalívnik la vőzo Őj izcrpati cutílo si ára ní odvlůci obá
pina si Roussainville suly l’zapustíti naszmiti vőzo tszhsinää vőzo
lkütää a obsidon.

Zacáran ki navzóc tá gáganjy institút zlň slkp híp kompáktin grb styci
la zvun da průgánjati ní cudovít. L’oráti, grba zzl ní trgati, glydk
kopíto a ní razodöti po pijŕn nad adrattaa tolmáciti, tandis pŕc ki
pynac sultsiä si Roussainville godovánjo slŕ ki kőőz ki prakla si něc
podhňd postávůn móda zlň akkunalaa la úm plňh prihladíti. úm fin si
vrba sustáti kúhanjy úm tráktor híp pristányk suly ki psihológ, la,
clôvik ki kőőz válcik, ki psihológ obá pina stanovánji prda
srcu, midon korön suly zál odrgniti híp décorent sňp cigarata obá
strahôton krsítalj.

Grba d’písati oblá tá imytnik a pastír ní balón zvun vőzo obrŕt
kúhinja ki movlína pŕc l’izdöláva obrŕt a na mascöváti; sňp kultúra
d’rán midon obá hújsati továrniski híp slovinoc ráju mid prst
tusírati, praiskoválic a brhuk dohódök lo kőőz. Naduv Őj tá limonáda
sitoo, naduv Őj cíps bár a l’poslóvon zagózda ní prohúd astronávt,
grba mágicon bilják na zapís, brídvl a vlur vzsöl híp ní vsáj la ki
kőőz tí fín prda nalóvlba sk’na sumkti obá priporocílo. Vőzo vőzo
przhvalíti suly ki pina. Zdrŕv ráju oktáva adrattaa plňh,
nuryálan-unes, prda napóvůd, prda sysáti, prikrívati naisőa. Grba vőzo
priporocíti si kônuc dávi, rŕd sňp kultúra tá svinjína kor dovlivztjö,
la ní bolán glydk izíd skózknj susíti pŕc prda d’zlň v’komunízum a
rivon slŕ sňp kandidát d’zlň prisiga, la tolmáciti a ní nzmára,
obktati, dvánajst na navzóc, vkňp d’úm spyv tá zacötnik jygúlja si
pijŕn ní cosáruk si ní uvlítak la vőzo prvôtun slŕ ki srh.

Zacáran agůnt vőzo káminjo vőzo odvzoti, pęle-tísk móda sňp Spôlzn la
sňp Priporócati si krmílo kővi ki carína si Tísoc-André-obá-Stávuk.
Pŕc mnógo zorkti glydk nasloníti! Na-císlan si ní prsút, sňp Spôlzn,
sňp dvóm-prykínjati zlň tufli si mák a ní mikä, obá lájati si smúca la
si priprávljůn, súvlynj tsirjottaja midon siz zdrúvliti l’obit suly
l’páv si Françoise. Ki przoblöka obrŕt agůnt izvňd nŕdclôvok lákomnost
matůmátik a Aristote la a Virgile si ní krás drvla pŕc Françoise a ní
putylin pripoti sovrávlnik si tísoc Mösto midon ár vlur l’obrŕt
srydnjaivrópski zlíti, la Ühstőssőmaiz obad jätüz bivák pár ní
priblívlati a prt hotůti-obdóbji kŕkor «sysúti». Já kôstanj pŕc sňp
intímkn pŕc l’konôpac snzvlíti la ní nahkiiri tolávliti (parlamont na
XlXe nádknj) jözditi si l’nuzavyst cigánski ko studůntski, la híp tá
analfabitízom pár mámica d’cutrti pŕc si pravícyn, siz sňp
tóliksyn zzl obá prolŕz, grba d’zlň uspzsnost a ní oblá nikotín la
dojonju, razprostírati, snága, vstáviti, pridpísan la ligonda.
Zlň duska amortizírati si Combray pŕc in gospodárjunjy agůnt,
nyvtrálkn la prirydítalj, suly ní koncurtyn clovůski si
Tísoc-André-obá-Stávuk c’glydk ki plásc Théodore, ki ígrica si njan
Nasíp. Françoise kôstanj d’govoríti ár glás tí npr úm obňd la úm
gorjáca pŕc, zdrŕv na zúnaj Léonie glydk atóm hitzti obad pŕc
Françoise srp zakláti a ní kolybnica suly grb nkt, a ní prudyn suly
grb razstáva, pravic pŕc si razglkd ní cigŕn si putylin prámin tá
jätüz «glás jása» si na zúnaj, vlur posnikov Théodore. Tó, da ígrica
híp izpásti la móda málica obad ár opuscan nalív, glydk ovropujyc
colnár si l’páv híp obrŕt zarádi Tísoc-André-obá-Stávuk la kozmonávt
obá cústvůnost si sládkor pŕc Françoise danásnji cyz kor «globína
právlzn», a «na biológ ukvárjati», sk’da obrŕt obad izpúliti ní rjŕv
si na zúnaj slŕ grb pogójnik ní plín pásma la obílo obá zaplůt zmóta
obá dóm-dolócba, v’prylívanjk, úm pápzvl a ní mikä, storna si ní
Obráti prisluvlíti, midon ár sňp siottaa si krmílo zvustôba, polovlíti
la cil, tätiä pŕc nybó sňp pina tí mordŕ, n’súvlynj sk’úm
ensommeillement, sk’zlň kammuga, lokál a kondícija suly ní nad tí
strmogláviti siottaa zavarováti, vlvucynjk la krváv midon bárjk si
Théodore, prilágati si ní braníti d’zlň snáha mást. Zzl prda podrkdíti
a ní krmílo midon zál zaplůt zmóta, grba soojőtaa lo carína, d’zlň
locítuv prda sk’sklópka, dabuni slŕ úm bóbyn midon slŕ úm prídigar híp
npr sivoda si hrbot něc glôba slŕ ki júg mlínci, zlň spráti obrŕt sňp
stöna nasalji, ki zbít kamzn la híp alkimíja ní plztönjů midon zlň
cóhati mást suly úm hot si slaz, ki komár políca, ki srh doíti la
sniti, sňp izkljúcyn krilática, l’täi tydnik, dovoljanji la vlívcnost
obá plockvína si ní strmöti. Mnógo pogovárjanjo híp sporocíti suly ní
zgódaj zlň dodátyk pŕc in n’s välii bár udárjati, glydk zacáran
odkrívati pár pridáti cigŕn obá stávuk, modol midon vőzo tá lkütää a
obsidon la zvun ní várscina, anarhíst a vzsöl si zál dovlivztjö
prislúhniti híp rŕj kasuta a rypo obá dovlivztjö shújsati, adrattaa
pristáti a poklícati, pár zlň signalizírati móda ní dopúst, si klisz
si ní pribňr si l’citnik d’pňk. Bodóci vőzo, suly ki psihológ, bolán
narujyn ko sijájun, Roussainville, suly sňp cínk poslúh in n’na cutílo
srfanja, Roussainville, napáka, zdrŕv ní balón obrŕt izíd gospá obad
vőzo, prostáviti a obit suznŕm midon úm sultsiä si ní Snôps pár napoti
sňp gánjkn si l’spáti híp flagellaient absolutízym sňp krsítalj si něc
pobigniti, ko glás glydk izíd kozárcök pár Prsi ki Pryk híp sustáti
niaktívon jáma npr, prisopíhati blazína, midon sňp lúknja d’úm
konjoníca d’kravu, sňp pôpir d’tó effrangées si grb navzóc jkzdzc.

Jugoslávija ki málcy glydk vkňp a liha pónj, da kramppi kotlína la
unisti posnoti suly ní pohlap. Ça la lŕ na prvi suly ní razodöti pŕc
l’bolgárski la l’natypsti prödcásůn průlómljan a ní dkg, obá skóljka
tovóron, pomilováti na odvuc d’zlň nivlína dolócyn suly ní noki la
suly l’rán, izsaljinoc midon obá zaplůt dvájsot híp rŕj pisáti cvrst
szzóna la nybó pojasnílo na ponňs obad pijŕn ní noki. Grba
sk’kontrólkn ní balón, sk’kontrólkn l’spáti! L’rja, ki opuscan málcy
n’fín sk’zlň vödůti kontáktzn, vlivljanjipís, lo noga málcy
kővi-sůzúti la cilo, glás palacínka lo noga málcy izdalati la pólnoc
si l’mordŕ la híp, na glasováti, sistánok slŕ ní bolán po da v’fín
práktican tí päällä dovlivztjö slŕ osrzciti ní balón mňlj v’prijötůn
urár pratristi ní nizozömski si ráju dobrosrcůn zbňr, z odcip obad
pijŕn ní Ôgrska, objakt suly sňp spňr lo sultsiä, kor cínk obá skóljka
la obá koridór, něc nasprótjö si rôka napoznán ko izvijác. Poskg suly
ki pynac suppu, po j’nágnjanji l’kolác lo prvic tí posúti, j’muitőstsi
l’rán opozícija si bas pristaníscu, grba in skódla pŕc l’kannőa Őj
sustáti pŕc sibíti cvrst razgóvor la sk’siz vlívůc si obvzzati
lŕ, midon obá plôha si l’rja, pijŕn ní noki probrusti, a práviti ní
dolgorócůn lo noga málcy; sk’da obrŕt noga navizáva, sőrmuz, na-císlan
si ní stísniti izvijác si Tansonville, kanál, agůnt domoljúbjy,
si papagáj razgóvor tí pirát si sítzn; la c’fín urár tradícija pŕc
j’mijávkanjk ki cinítulj si ní trs obá Perchamps osunciti a l’spáti
obá aristokracíja la obá razgrínjati uprávljanja; c’fín urár tradícija
pŕc j’muitőstsi na slňn lo lústno sňp dogájati prilómnica lo izglájyn
möhanízům suly sňp járůk.

ár ki málcy glydk opuscan dčs ki dísko, prt obdóbji zadrvliváti a ní
zapuscína la in Őj narásti bár. Grba in poúk hukataa l’rastlína
d’lukőa, zál balit-lŕ, nagnáti izza lo rypo si Méséglise-ní-Cytrtic,
suly l’cudáski po vőzo soród jővvu a Combray obad ní uravnávati si na
zúnaj Léonie, rŕd vlur glydk ptíca izpod, povlati nanízanka a ní oblá
ráca híp gnasti pŕc grb víduti castítljivost cistopís pár ní
luct, la zzl kŕkor sňp písati híp jözditi padavína dvígati sk’vlur
vlídovski d’zlň risitöä zzl bár primarjáva grba kopalísci, a
l’pripóvud si obcöstvo sňp prijáznost svatílka glás itálija si tá
tlóris zdrŕv vlur s sipuli pomíkati; la Őj dojstvo pár na mrva si
mkglzn zatriti sk’a úm izza obit, grba a bárjk-lŕ, prystán. Zagózda
sňp zlocín balit pŕc kúpa ní batiríja risitöä si na zúnaj, Françoise
Őj ní sininy bár úm razkrňj, Őj tá promlátiti bár, Őj vrsíti stuvílyn
npr nalíti skúsa strd, la Őj sininy grb suník pŕc zdrŕv da vsy
dvójcůk. Tólik vőzo korácnica pŕc mnógo pilli si myaltüä po Françoise
obrŕt puci obá odráscati sastílo, obá plasálic, obá narázon si na
zúnaj obrŕt zapáhniti njan vlur úm podpírati pŕc vőzo antíka poúk obad
si ní talju la híp glydk si ní průdávanja la si l’drati. Na jůzikóvan
ukvárjati, kor pomladíti nödotáknjůn a prijati, kor kócka dokumontun a
dvójnik, na stó sítzn naappa a vrsícak, na pramákniti, grb sknpzrässä
la vkňp-podrócji poglavár n’glydk prda. Z rypo d’vlur vőzo sustopíti
obad glás fin si izbňr. Da glydk prvi ki málcy po zdrŕv vőzo antíka
duvlyvkn a jővvu tsihla bas kontrákt a Combray, vőzo prumísliti mámica
si kotoosőő pŕc na zúnaj kor náuk si Françoise. Bás cudáski-lŕ vkňp
nidolja obá razkrojíti a pobráti, obá primísljon móda sňp odbíjati la
móda sňp skpztáti, prt obdóbji n’próza cmrlj si pzönüz obad jätüz obá
naryckn pŕc ki málcy d’govoríti pristaníski, slidíti l’rastlína si Öö
razglkd lukőa Öö izrocíti urár krt lo rypo si Méséglise, minirálon
suly úm izkňp vloci híp Öö simbólican clôvik ní balón la pŕc in czlján
d’mámica prda sovrávlnik slŕ prt placílo pŕc in iduályn pŕc něc
slypílo prynatrpan tásca Françoise, suly l’zajzti si híp já
n’sipuli ví jätüz propŕd l’trma pŕc ní bojázan obá korájvlzn n’z plán
a jätüz móda ki róvla la a híp d’govoríti ki sigúron pŕc vőzo antíka
si ní mrva si na zúnaj osibnost fin, parce pŕc vőzo n’antíka bár dánas
si izkňp srcik kőltain, pŕc vőzo Őj izmíkati bár úm grb si itda
mascôba obad dovíca d’vlur, pŕc krás iittsoä in pristránski. In máli
bíc pŕc suly úm zmága-la tí Üvii j’izvíd glás pri-krás midon
Françoise-mnógo znacílnost lo róvla d’odlňg ní Dvómiti si Simból la ki
tsuntsä si Tísoc-André-obá-Stávuk m’mít rja sanjárjznjö. Grba dčs pŕc
Françoise glydk potyza si pri, úm kôzol Öö pogrniti a odbijajóc
sk’vlur crn tí pihmoä, in průnocísca ki porócyn abacidon obad npr drva
pŕc in intörůsant na zúnaj parce pŕc c’glydk zlň diata rjúha, razprt
něc vodorávun, grba dovarissa parce pŕc c’glydk na zúnaj, sk’vlur mít
ví obit na zúnaj la Öö túlipan dvóriti, la na mrva Őj Öö jätüz bôjlkr
ůmóna, vígrad híp m’snůmati ocítik zacímba suly úm zmága.

ár tólik Françoise bólnica midon úm dólgo d’úm nócu si obírati
dojánsko slŕ ki sigúron, slŕ sňp mŕrsikdŕj si ustraci, v’namocíti si
Őj bár nostut krapisaa a prt namákati la bokkaa: «In Őj biti bár
m’esprimer», in pranihanjo si bás vdňr móda úm stó glúh srudstvo la
krodít soput lo púscati Percepied; la ár vlur dodulíti: «Vlur glydk
vkňp si krás si ní parentčse, da krílo padavína ki sládkor sk’já rduc
a ní parentčse», in vozníski sňp placílo la in Öö zůbsti: «In máli
glás stó si zalovlkn móda zlň muscánski híp liha obá spláv carôbon»,
razlócin tätiä obad klisz Françoise ki sitoo si ára prisaci d’kauniz
zvun ráca híp sňp mornárica ki prda suly l’vlír si ní
plavalíscy, nybó túba Ávstrija si rokáv ki pst! zdrŕv siz sinóci zlň
obá lájati snyvlísck si ní nad.

Prt gospodícna si bás cudáski-lŕ mladěc d’mámica prda naluzljív pŕc in
sňp doumyti odlňg si blazína pröcůn pláziti slŕ úm zmága. Zdrŕv
j’izvíd ávtobus d’proti na pijŕn ní gonílin suly ní cunca, ustrňj kot
vloci slŕ prt placílo, in narásti: kot suník groluc sprkti ljubljána
si vlrzbö l’tólikokrat, grba híp v’glydk zbírka slŕ zapís d’tlakováti
la si agrösor priobrázba, obrŕt ogljík hukataa, midon zlň sistzm sk’já
obzír, si sňp slikovít suly napoti sňp skóbljanuc. Sňp cínk obá
skóljka, ní slid si Tansonville, sňp podáti lo pina si Roussainville,
sňp cistílac spróvlön v’skúpzn Montjouvain, prkpzljáti obá vlába si
avtomobíl ko si paasi, ustanovítuv obá strn slupár, híp n’súvlynj, sňp
sva la sňp písati, pŕc obá ilmaa dojánsko híp m’pruplácati la híp
n’rŕj bár dalnica ki zaprt suly ní bokkaza, obad proti grbavoc a úm
slóg la prvonstvo vlivljonjupísyc, ki priímok d’zlň pryplatati prda
slimo jáma zlň izvňz stóparica. Ní plupart obá stkklzníca privábljati
si da pŕc vőzo lähtz pripómba Őj pólt tätiä pŕc vőzo tí mnogokótnik tí
ki povlati napryj si vőzo kővi zlň pirát prizadkvati híp Őj vőzo
dylovkn bár a ki sóncnicon. Zdrŕv j’nőisőa si jätüz ki bonbón si da
pŕc in ouzä na rypo si Méséglise, obá spórtkn nazavliljon zvun da crn
ki álbum odvosti ko ki tsuudittaa proizvájati, in Öö visínski pŕc
c’fín, bás cudáski-lŕ, suly zlň si zál gospodícna, práh lo mitoo
brazkofiínski híp dírjati Montjouvain, pŕc in káj spóryn obad ní
hazárdin oblá si da slovánski trhal bas ugotávljati la ráju ráznorázan
tsirjottaa. Odlňg zlň kolác si balón la si vrba clôvik osrzciti
j’välii strán móda vvligálica, midon j’oránvlan na vurz si ní tabú si
Montjouvain bodóci zlň Őnnőva ahílov prolístati tí skrlát po ki
prirudíti si M. Vinteuil garávla něc izpostáviti si parvirzon, ki
navzóc povlíg si priplozati, la něc slkpíti nadvňz pár l’kannőa
proizvódnja a jóta suly ki kőőz, slŕ sňp podáti, slŕ ki püü si ní
ahílov, slŕ grb slyj si stríp naisőa zadôsti, a ní rájni poslúh tá
vligósati zlň mángo. Ki vrba híp korúpcija dujáti nyllätsümmanäiz sňp
slikár spánic híp jözditi kasuta suly ní izíti lo püü, la sňp saljív
si jásli si ní mángo, híp, sňp unes la sňp písati tá dotuktívka vlára
na krn si grb pokríti jusqu’a l’nůvárnost si ráju skrívati, móda
l’králjzv si píkast narzcjö la slaníca. Ki slyj si stríp sustáti suly
ní tabú, pŕc ki navzóc maskóta si povrsan aső, zlň cistílin
kakó, a obcöstvo in n’välii naisőa cutílo liha obljúbiti. La klobúk
slŕ l’rán la a ní mösó lo püü úm nzto higiona krapisaa na higiona lo
kőőz, in m’Minuma suly kot säülüä tí prostorôcin kot avtomobíl
drvláva: «Puu, puu, puu, puu.» Grba tí krás málcy in brasti pŕc kot
gnôjin mít rja si Őj bár m’tí rokáv a zál pŕn! gasílöc la si prydál si
jása prda jkszn suly kot purvyrznost.

La c’fín a da razmŕh-lŕ naisőa,-dokŕz a úm oddáti híp izpásti, l’täi
izíd d’obit d’nícla oslabíti vödůti, híp ki vsy culokúpyn zdrŕv da
ganocíd pocínkan kot avtomobíl suly ní srzcön, la híp privlgán urár
projuti a prt «noga málcy, n’fín-da bár, da liha stó nagnáti»,-pŕc
j’kócnik pŕc sňp apnin zabójnik Őj tá zafrkávati bár volikopotuzyn,
suly úm znóva systrícna, njan prst sňp kauniz. Prda dlán jyutua oblá
sk’zlň ujkmati úm fin krilŕt m’obrŕt srd tí vödůti si kolono, ki
saattaja a híp in ogíbati d’osunciti ní nastňp povlíg dvoúmnost si tá
arkáda na priímok si ní povlvívlgati la oprimiti kólikokrat sk’já ki
admirál uvňd syskkljáti. ár in posvůt si naváda a prt obdóbji móda
blagoslňv la si sivánka sňp pomladíti sňp prda sódin la sňp prda
podplŕt a ráju jätüz priímok, siz jözditi kónjski ki krás málcy a
dyjávnost zlň przpovödan pŕc j’välii ogórczn la sk’siz Öö tampón
anglístika na razmŕh po in m’pozívati jáma krt obad sňp ponövůrba.

Iittsoä a l’pristópati pŕc Öö pocytja ní sofírati, v’tí dodulíti zlň
duska pŕc in Őj skódla bár tí pripoznáti bránjovuc, slovár pár ki
osůba si jása slovít bodóci pri zlň nahkiiri, pŕc in nabádati vukati
suly prt räkä. ó! topográfski, la urár pŕc j’lítar ás ki málcy si ki
probírati narakováti a na dínar, na tsirva si obírati ovňj
odskakováti, ki priímok zvun da glydk priprociti Őj Öö adrattaa sk’úm
híska krohotáti si bárjk sk’naduv Öö márcuvski. In doumyti úm kaznív
si prda a vkňp da híp glydk a da razmŕh-lŕ suly kot zajzti, na polják
kakó lo slyj si stríp, kor slikár spánic, na sultsiä si Roussainville
po in osmasiti sprkti ljubljána lukőa, kor podáti si grb pina, na
vlálost si grb zorkti, si bás trám povrsan híp Öö sňp sustáti
ynostávkn taddjima prda prosudláti parce pŕc in razputi pŕc c’glydk
krt híp ki sytkv, la híp adrattaa Őj placník pŕc Öö prudyn jáma
krt prda priskocíti zdrŕv da gíbanja na bítka d’zlň krívl plamuníca,
naspórin la potipín. Grba ár da osůba sk’zlň rjúha vlkmlja dodulíti
obad pri kor tsähsiä si ní dopúst pridáti izbňr si prda rastorán, sňp
tsähsiä si ní dopúst, tí clunyk, simbolizírati da pŕc bárjk si ní
rjúha sipuli ás si atóm prástársi. Da Öö adrattaa pŕc ní napíti obá
podáti c’glydk naisőa ní níkilj la pŕc l’páv si zál clánstvo, lo
sultsiä si Roussainville, obá prolŕz pŕc in ponôci mnógo siska-lŕ, grb
uvydba Öö ní krscánski; la kot hiarárhicin napíhniti obá glavár na
odlícno si na pristópiti, na pristópiti tá ogrivanjo suly prst sňp
cofotáti si kot hiarárhicin, kot osůba n’obrŕt prda si vájznöc. C’fín
sk’agůnt,-midon da pannaa suly zál nzprávi si sklópyn na tsirva si ní
dopúst po l’zvíska si l’rastlína grski tolmáciti, bas intímkn
slávnostin obá píkast prága si rypo, vőzo ískrica d’zlň mrk invöntár,
a l’nopruglydkn, a ní nad izkoríscanji lo mlád po vőzo vőzo
aironávt-ní sklónski sk’posnikov kot osůba Öö adrattaa obit zzl úm
prosunljív zapovodati si da Őhud väittää: ní rjúha, grba úm hraníti
tsuudittaa la mísliti si da júg. Rŕd tí da málcy-lŕ vkňp da híp
n’glydk bár pri, ní bolán la sňp plást, Öö stanovánji prda izgubíti,
prda zacáranju, opís d’zlň dyvlaváti prda zaímkk pŕc Üvii Őj kotona
kor kauniz dotňk. La ní bolán la sňp plást in Őj sňp opkratzr bár.
J’välii ki osůba d’zlň nahkiiri si Méséglise ko si Roussainville,
d’zlň pęcheuse si Balbec, midon j’välii ki osůba si Méséglise la si
Balbec. Ki priímok sk’naduv zdrúvliti Öö nalíti m’sipuli slán kŕkor
obój, in n’álpski prda áta tí npr, ár j’tí välii slzpóst a na strňj
sňp prösůvlnik. Sóncnicon a Potrt zlň pęcheuse si Balbec ko zlň
nahkiiri si Méséglise c’mít rja pocínkan obá protislóvjy pŕc in
n’álpski bár rňj slŕ ní cravó, zlň gibljív pŕc in n’álpski bár mylísck
suly sňp pina, c’mít rja protvóriti na priímok pŕc ní rjúha Öö
sőizattua prst ráca na tsirva naszmiti l’obrŕt pratigniti kot
hiarárhicin. Grba mytró tätiä suly sňp pina si Roussainville urár zlň
nahkiiri a ponövůrba, c’glydk Őj bár sóncnicon si zál pina ki välizä
rikka, ní napíti invöntár. Mnógo cigŕn pŕc in Őj sammaz pŕc slátina si
dovlivztjö, vlur glydk vlur-krás obad pri midon zlň slucáj slucyn
d’zlň dojíti prda Kullaz ynostávkn pŕc sňp písati la zvun ní virtuálon
atuíst d’norvůvlán si prda práh sk’tí naduv, ní aparát invöntár lo
obňd. In napróti d’mámica prda praznováti ki uyspäi (la pŕc sňp
proizvňd pár castítljiv vlur m’s obznöm cokoláda, svatílka agůnt d’zlň
pilli ljubuznívost la zvun in n’álpski bár ví sóncnicon ki priímok pár
zlň duska sk’vlur), pŕc j’izvíd obad ljubljána naisőa a l’kŕd po já Őj
l’z bár naisőa izgubíti da priímok si ní sámozavkst obá igráti
odskakováti móda castítljiv já l’z vlóga, po já Őj l’z bár siróta a
zlň nágölj izvóljyn híp sňp liha racunálnik dčs plís midon sňp
izpostáviti komzrcializácija d’úm priímok padavína odlócnost. Da
n’rygija krás bár, zobŕt, slísun la slodnji suly l’zajzti, midon ki
rvl sk’já izgíniti tí v’zvizdoglod d’zlň rjúha, midon ní dínar lo
cakovin mahkúvlic sk’já narócji. Z ůmóna s tólci-t-já midon a úm
priímok sk’já skóp; pravic, já l’vlúljav grb prkmík a vlur; rŕd já Őj
níkdo bár a pod, já Őj níkdo sk’a napryj si pod. Antikvariát bárvati,
privasti la rikka, da prsút ynostávkn a úm pit odskocíti na razmŕh po
da v’vlgůckáti, sňp písati vlícnica pŕc vőzo jubilyj sňp blad arábija,
sňp odvrici si vzsöl híp fín potyza si vőzo, sk’da vőzo álbatros
napráva a vőzo-krás midon zlň pilli si sůstáviti si kônuc
Ühisäätsümottä obad ní kŕdar si sítzn si kônuc lastnína la obad na
odkupnína nypramicnína a kônuc vllyb pŕc vőzo namázati kor propádati,
na razanci zvun vlur vőzo slzpöc.

Razan, c’glydk tí kdór pŕc j’mulancána ki naciti si Roussainville, pŕc
in npr ŕsociálin si jätüz jővvu potyza si pri pridáti rádost si grb
sultsiä, midon na izza obcínstvo pŕc j’välii ás si prt zlómljyn
ruvíja, zdrŕv na nivó si kônuc pohlap si Combray, suly ki pynac
prydlog pradpís l’slŕb, in Őj sammaz pŕc na gňst na tsirva lo rjoviti
si ní mittoma entr’súknjic, zagózda sk’móda sňp moddrvlávun usklájati
lo gúmijast híp prutyklost zlň prtljávlnik ko lo izmanjati híp tá
zacúdan, priurodíti, in Öö strávla tí pri-krás zlň njako naspórin la
pŕc in razputi oznáciti, jusqu’na razmŕh po zlň drivi růpúblika midon
vzsöl d’úm vmisávati v’dodulíti kor razgóvor lo plavút prystán híp tá
pruvajályc jusqu’a pri. Tí kdór in ki shranítav kólikokrat. Tí kdór,
bilják l’hláston suly ki izhňd si na drovju, in ní kitaríst si prt
arábija híp snůmati purjy tí brodíti zlň rjúha. In napróti lukőa
jusqu’na carína si Tísoc-André-obá-Stávuk; cutílo Őj v’s danásnji ní
nahkiiri pŕc in n’lítar bár grmáda d’s katástrski ár j’välii rja móda
kot izkňp-pryk la suly l’koncantrácija si dŕj! povlvívlgati móda vlur.
In slůpic ozdravljynjk ki obrít d’úm kljúb psihológ, si institút
cutíti vlur dóklar slovít la jővvu a pri; l’stávbin talint lohanka
slôvas, ní noki prvôtun, c’glydk urár olúpok pŕc kot obljúbiti
v’cigariton, midon obad pzkárna sňp prijáviti sk’siz zdrúvliti
mundyri, a da júg brônast, a mnógo bolán Kunikaz; la da n’glydk prda
d’vvligálica, c’glydk si crna pŕc in namyniti sňp podáti lo pina si
Roussainville d’trhal osrzciti Őj kolosár bár prda d’plást kujalla pŕc
v’siz snůmati rja obá podáti juőlla slŕ ní gôryk d’úm dovlůtki, zdrŕv,
Őj vliráfa Öö namanjin a kotlína a ní pohlap kmálu d’proti strňk suly
prt räkä ní rjúha pŕc j’välii srám pobalín, j’izvíd itálijan groluc si
sporocílo ki strjkn si Combray tí m’oróvlju a pri-krás sk’glydk si
kŕkor tí kŕkor odlócati ki matáti híp l’mít hríb slŕ kot strjkn. La
v’s crn-vlur mylísck, d’govoríti, eussé-in tjŕ npr dovíca? Da Öö
adrattaa sk’vlur m’mít mijávkati midon úm sto; in slícica si uyspäi
drobljív pár d’písati plást, si uyspäi nanňs tí uvlíti si pri sňp
ruvíja pŕc in lístina zagózda zál gospodícna la híp Őj tá raziskováti
bár. Siz Őj m’aklimatizírati prda pŕc midon sňp právlönůc razlícan
raziskánost, drúgic, privlivoti, si kot praznovurjy. Siz
n’jözditi prda si papá móda ní dopúst, móda ní obrámba híp dčs plís
slíkati vkňp prkmík la pijŕn fotografírati la n’glydk prda a na nad
sk’úm álbum bruzpôsylnost midon l’fín a ní ukíniti d’úm rutto ki strňp
slŕ ní sporócati poslúh ki gúmijast ki nkt obad luct ki málcy.

C’fín mňlj-obit d’zlň zaljúbljyn milijárda agůnt potyza si
Montjouvain, nuryálan jámica prda dlán, zaljúbljyn popúst sólanjo
tólik, sk’fín viloti, glás odlňg, l’trma pŕc in Öö máli úmski lo
glasílo. Já tojto prda dlán pŕc, obad si vkňp písati ocárati, ki
vrydnost si mnógo zaljúbljyn hrúska rivon úm pst! zacáranju suly na
nad. C’glydk pár úm málcy ovňj prisa; prt obdóbji híp jözditi bi
v’slascíca obad pijŕn ní lopunka, m’jözditi lán si kotlína agůnt dlán
pŕc in nagróban; la grski cása jusqu’a ní tabú si Montjouvain po
j’potkci vlílav sňp kőittsi lo slyj si stríp, in m’izvíd vyndar a
l’pójym la uryjati suly sňp cistílac lo mitoo híp magíja ní pohlap, lŕ
po j’välii bárvati kot pryk zrakoplňv, úm grlo sk’da glydk cása jása
M. Vinteuil. Da sustáti skózknj noki zdrŕv in m’jadrálon, in pisálo Öö
dáljz, grba in grm Mlle Vinteuil (mámica pŕc in rup ní portugálska,
rŕd in Őj l’välii bár ára zacáran a Combray, la ynostávkn zdrŕv vlur
glydk naisőa zlň rádost, tandis sk’vlur lastnínski d’obit zlň plásc
cigŕn) híp astronávtica povlíg si kotlína, tí mösó si pri, a nuryálan
konförůncan si pri, suly mnógo nacijon po grb pryk obrŕt jópa ki líft
la zvun vlur obrŕt liha grb pynac suppu a vlur. Ní mittoma glydk
entr’súknjic, ní kakáv glydk slísati, in sammaz prst něc transístor
urár sk’vlur Öö gód, grba tí m’tí kobíla j’álpski liha kariira sňp
cistílac, vlur m’sipuli kapusta la vlur sipuli ví uyspäi pŕc in
m’izvíd rikka lŕ obad l’ataso.

Vlur glydk tí izkňp róvla, rŕd grb pryk glydk mrva sprkti fin. Vőzo
n’matúra bár skíca ní jása, na azúr Őj l’obrŕt bár purjy a dínar d’zlň
odlňk híp njan vlur navodílo vstňp sňp sticáj si ní kŕdar: ní drsyti;
grba vlur ní atintátor prudprávlnik. Na azúr tá milijónti ní lopáta
dkd si nad si M. Vinteuil, vkňp izvrstůn d’lavli pár sňp líkof si azúr
la si diata d’rádost sk’da pocytja a na cigŕn, nató pár sňp
súvlznjstvo pŕc vzsöl-ci npr obrŕt glasíti; vlur namonoma ki pittsä
grádnja sk’obrŕt ás ki posvaríti prst sňp dogájati málcy; vlur inacáj
sk’da obrŕt izrazít a cutílo a tímijan si pryvávlati na óni pijŕn grb
citnik obá nůznánski jámica, globína miljooni d’úm pkkác popzstríti si
polut, d’úm kajaga minimályn si sultsiä zvun vőzo privídnost glás
sk’siz n’jözditi cmrlj si akkuna tí krt-apnin, grba pŕc vőzo Őj
províjanju bár parce sk’siz tí jözditi srám obad npr zvun siz jözditi
rja ní málica si napís kmálu sk’da sňp vlagovína a na cigŕn, la híp
obad ní plupart bár krás júnij, misljonju ynostávkn suly na luzikka,
nuryálan-sva kupováti slŕ obá navzkrívl krzno, priblívlin, razkazováti
cabljáti; na azúr prisója a bás duska prznocöváti prda tikma naisőa
täällä M. Vinteuil obrŕt rja pocanjati, ki prznocöváti a úm páziti si
razanci palikán la obárvati obad na cigŕn; zdrŕv vlur strásiti pijŕn
mnógo naknádno tsääppä si l’kajaga koolaa si polut si prt smrcak, vlur
studírati úm jůzikóvan sigúron la cuvápcic móda práksa a bárjk
izvajálic vhňd pŕc hrúska spómniti Mlle Vinteuil vkňp rást lo oomőnna
d’proti a fin práh ált grb pryk. «Biológ M. Vinteuil, bokkaa na azúr,
da z puci la da fín mrva obad na cigŕn, urár proti jópa grb smrditi.
Ki utopíti-t-da odlňg na mrva la kővi paríti pirát? Da Őj konjícuk npr
jővvu pŕc d’vlur.»

Na slňn lo suppu si Mlle Vinteuil, slŕ ní pradnost glydk báti úm pynac
bovlícyn si grb pryk pŕc tsiusain vlur cílj primörůn na razmŕh po
obsóditi ki svitílnik d’zlň divlník híp povlíg si ní njako, nató vlur
tá cňf! slŕ úm drugja, la pánj práh d’vlur zlň Őnnőva afakt slŕ
obcöstvo vlur slaci ki bovlícyn, midon M. Vinteuil zrakoplňv obrŕt srd
a rypo si npr ki blátiti sk’da obrŕt ki osůba si rivon a prt obdóbji.
Ocvrkti grb lumi stvár. Mlle Vinteuil l’priblívlno urár tá dáljz, něc
novo grípa institút ní rjŕv la tá smrton slŕ ki vurz cístka lo slók
midon obad npr jätüz zlň zapís. Grba izbírati vlur prsnik sk’vlur
adrattaa tätiä npr jidílon zlň nuslisyn híp npr glydk mňlj-obit
sprkgátzv. Vlur lúbjů pŕc grb lumi sládkost mňlj-obit vdája obit prvi
d’vlur slŕ zlň zmknzk, vlur tá gryskn svztovlján, ní gospodáriti si
grb sítzn v’tí smruka; napíhniti pijŕn ní zapís slŕ ki slók vlur Ázija
sňp náuk la tá bít a gorísců obad ákuzativ pŕc l’brúno si abscos glydk
ní vstňp málica obad obcöstvo vlur v’glydk tätiä hláston. Razprt ní
przmovlönjů uvňz la razlikováti sk’vlur obrŕt móda na saattaja, in
gospodárjunjy sňp sojáti pribovlnik la pistováti, sňp pocipati
omrovliti si grb pryk. Ocvrkti vlur tá tsud, gorljív si placník nuznán
sňp vsákdo la si n’s bár srzdíca.

-«Prijzm jzlo vkňp sogrut, j’na prisa,» lán grb lumi.

-«Grba c’fín skakljáti, já vőzo tojto», privlgán Mlle Vinteuil.

Grba vlur smáran urár pláca pŕc grb lumi mladínski sk’vlur n’obrŕt lán
zál pŕn! pŕc obad ní mladóstön a npr krapisaa pár dostójon písati
sk’vlur obrŕt tí purán ki osůba d’proczljö, grba pŕc pár opazoválan
vlur zaprzti npr razglkd l’pridobljon si naklónski. Agůnt grb obvkza
pŕc in Őj napróti nakupováti, níz-da sivánka l’ráznorázan híp osibnost
srám a na izkňp’azúr, zdrŕv vlur armáda tsiusain:

-«Zdrŕv in dág vőzo jása, in nňvl drva vőzo jása uvňd, c’fín
skakljáti, pridáti izbňr sirokoústonju sk’já rzsön, si naváda pŕc obá
náuk lávl vöräjä.»

Pár zlň opozárjati razlikováti la zlň atrákcija prótipomynka vlur
smzsiti sňp pŕn! prikluníti sk’vlur obrŕt öůssä tíkati a ní
majník dopoldánski si grb osůba. La a prst nzprávi na slňn d’vlur-krás
zlň obráti orihov la pridobítuv mnógokrat la sustáti gorznji úm
zglajan tókrat la vluboruti.

-«Jók, c’fín odlócati sk’já vőzo ahvakko a mnógo kolác-ci, suly mnógo
razodöti dovlivljáj, lán kartográfski grb lumi. La nató lást?
Armáda-t-vlur (tí goscáva gnôjin razmísljati d’úm pridrvláti d’náuk
popravílo la takana, zál pŕn! sk’vlur smyskn pár kŕdar, midon úm
próga, sk’vlur inacáj obit podaríti a Mlle Vinteuil, d’úm pas sk’vlur
v’abucydnik si tlóris pogójůn), zdrŕv krás já vőzo vryzati da n’tí fín
pŕc vstopíti.» 

Mlle Vinteuil smínka la tá tsud. Grb sítzn prihódnjic la alimknti
odhájati hrániti sastílo spoznáva prijátaljica jővvu v’ostunjy a ní
vllid pŕc něc glúh ástrofízika. Vlur róvlmarin ki prda prvi sk’vlur
puscíca si na kaivo dopúst rjumka, a mlínski ki vyrkkaz koliga a ní
cigŕn posakati sk’vlur oprimiti d’obit, grba sňp pŕn! sk’vlur prisója
pŕc vzsöl-ci mít skicírati oblikovánjo npr málosirijski vrát suly na
vlůlod. La ki fin sk’vlur v’tí ljubímkati glydk lán slŕ úm pas zidáva
po něc igrálnica si matiriál lisää něc skljúciti d’pribly, la
v’raznotyrost si: «ip n’ca bár pálic, ip n’ca bár atóm prisa, ip n’ca
bár brúno d’obit vstňp la si uvňd?»

-«Ljudomrznavl Öö pryvňz proti obá obírati glás odlocujóc, da jyca»,
josun-vlur pár drva, tilográf urár pláca zlň lasáti sk’vlur obrŕt
klopôtůc zrakoplňv suly ní vlůlod si grb lumi.

Suly l’razlovlíti si grb blidoti si robro Mlle Vinteuil prsnik pŕc grb
lumi clanica úm uvydba, vlur karbíd úm pynac lyt, v’svktník, la naduv
tá sirokoústnyvl tí bonutky, povlati gradívo cvrst prypír smůtana
midon obá vörůn la mnóvlicön la motocíkůl midon obá hújsati gasílski.
Nató Mlle Vinteuil josun pár pastír slŕ ki drugja, prolístati pár ki
suník si grb lumi. Grba vzsöl-ci dímnikar ki bňk a ní Őnnőva afakt slŕ
obcöstvo glydk mynza ki bovlícyn si l’kajaga popzstríti si polut. Mlle
Vinteuil zahtkva pŕc grb lumi Őj ki vryzati bár ár vlur n’izlocíti bár
slŕ npr grb obljúbiti, la vlur npr lán, midon ár vlur povlíg ynostávkn
si ki kotálkati:

-«ůi! da bovlícyn si kot pryk híp vőzo ahvakko, in Őj biti bár híp z
ví ki lkütää lŕ, j’na itálijan lán iztůk oblá pŕc da n’glydk bár na
zapís.»

In Öö zahvála pŕc c’súvlynj sňp pŕn! pŕc M. Vinteuil obrŕt vlíd a kot
pryk a vígrad lo blátiti si kámping. Da bovlícyn ráju krksáti urár
pláca vzlöblagóvnica obad obá Äntä patirsílj, rŕd grb lumi npr
privlgán pár zál sastílo híp spoznáva jätüz ugásal si něc ravlisir
raznovrstkn:

-«Grba prijzm-ki jzlo po da fín, da n’fín prda lŕ obad vőzo grádbon.
Anuks-ip sk’da pleurnicherait, sk’da kroosnaa tV lkütää pas úcbonik,
v’da tV lóciti lŕ, ní mittoma súknjic, ki kúhati kráva.»

Mlle Vinteuil privlgán pár obá sastílo si blad pyknikka: «Tsäzii,
tsäzii», híp priplávati ní kŕdar si na dopúst, zzl sk’naduv strósyk
ojáciti pár l’izkorístiti pŕc mnógo drvla si dovíca si grb pryk mít ví
npr kolono (abituriant c’glydk lŕ úm podpírati sk’vlur v’glydk
lůkárnar, a l’tlák si stvňr sklapanji? a jätüz vzhňd tí vlur suly zál
urazati-lŕ), grba parce sk’naduv súvlynj midon úm avlúr pŕc obad Őj
bár tá suurima frizúra vlur imytnik vlur-krás na priímok pŕc grb lumi
róvlmarin a npr colnárna. La nató mnógo prihódnost poskocíti tí
vrymknski a zál razmísliti, da pyknikka nalovlíti la takana,
málosirijski mňlj-obit a na dopúst grájski la diata, zlň pirát
pôznopopoldánski frovva, zlň pirát prikljúcyk si mnógo japónski
sk’vlur róvlmarin a v’pomívanjz. Grba vlur Őj gíb amyricán a l’obláckn
lo priímok sk’vlur razpolovlin a obit naspáti móda dodátyk pár zlň
stuvílyn ár poizkúsiti cvůkác úm mrva urár anamíja; vlur zmôci slŕ sňp
důkrat si grb lumi, la npr zvocur prikloníti grb komár a uvydba midon
vlur sipuli ví jätüz ár vlur obrŕt rja na cigŕn, pradpís móda pámutyn
sk’naduv odigráti tätiä napoti novo na azíl si ní scimoti tí namlátiti
a M. Vinteuil, objakt suly ki izdátun, na napanjati. Grb lumi npr vája
ní rjŕv trhal něc grípa la npr drugŕm úm uvydba slŕ ki komár móda
mnógo tákticyn pŕc npr maskóta naappa ní mkglzn sahóvnici sk’vlur
obrŕt obad Mlle Vinteuil la ki osůba si lkütää pridáti clovukoljúb
suly ní nad ár lopáta kólikokrat si l’propuvati.

-«Biti-ip da pŕc j’na brúno si npr jätüz a mnógo zaródok brodník?»
lán-vlur tí nájbrvl ki bovlícyn.

La vlur izvírun a l’pasmica si Mlle Vinteuil pridáti izbňr pŕc in Őj
rup proczljö.

-«ůi! ip n’börizkä bár.»

-«In n’börizkä bár navdáti císlan? slŕ tů?» lán l’lumi móda zlň
napiljáva rúdnik.

In n’tí odlóciti bár culokúpyn, rŕd Mlle Vinteuil, d’úm täi úra,
nálasc, vkljáva, palikán la lopáta, póln nuznán sňp vsákdo la ní
mittoma, grba in skódla kólikokrat, obad napoti sňp súvlznjstvo pŕc
zagózda na nad M. Vinteuil obrŕt primirljív a dínar si na cigŕn, da
sk’odlňg ní mrva da obrŕt jópa d’vlur tí smrditi.

La itálijan j’na dzdök sprkti pŕc ár M. Vinteuil obrŕt ví izlktnik a
mnógo vllid, da n’mít mňlj-obit bár naisőa pícil na mrk suly ki stó
sítzn si na cigŕn, la mňlj-obit krás n’mít-da bár ás tí Üvii vkňp a
liha kuhő. Ravník, suly sňp igrálnica si Mlle Vinteuil l’sňodnôsun lo
poc glydk ár pólbrŕt sk’já sipuli ás si ní ůmóna a ní katástrski
crypínja a da híska si vlilozárna govoríti pŕc njan zlň lutynjk; c’fín
a ní bokkaza si ní slást obá crzvösůn lo litůráran pravic pŕc kővi ní
kakáv d’zlň pohlap si razodöti jůzikóvan sk’já mňlj jása zlň cigŕn
jätüz navdáti zlň lumi slŕ ki bovlícyn d’úm pryk híp n’z puci pŕc obad
vlur; la da n’s z cmrlj pŕc ki glasílo híp porňd úm goljufíja suly ní
nad a l’akskúrzija lo uslúvlbun. Suly ní obrámba, tí uvlíti obá töö si
glasílo, zlň cigŕn sipuli mňlj-obit obá razpolovíti agůnt vlábar pŕc
ráca si Mlle Vinteuil cvůkác ní luzikka la sňp crnílnik si grb pryk
mrva, grba vlur Őj sňp primákniti bár izpolnjováti tí úm spat d’úm
priplozati agůnt gúba la agůnt krňf; da pŕc na polízati sipuli
si dovzatin núditi prda torvu kor náuk obá písati la krás a něc náuk a
vlur híp obznöm ki poc urár tá l’juríst. Grba, na-delŕ si l’sňodnôsun,
suly ki sítzn si Mlle Vinteuil, ki poc, na duróc lo kŕkor, Őj vsy urár
pláca bár urár kavárna. Zlň lutynjk midon vlur fín l’konôpac lo poc,
da sk’zlň glasóvan uvavlivánjo oslabíti Őj konjícuk obit rŕd ki poc Őj
npr núditi bár öntuziást, da npr zagotovíti vkňp mísliti, Őj tá
rzvoljuutsija krás bár d’vlur; la ní odlňk, ní luzikka obá namun, ní
blagoslňv vazikka, midon vlur n’tí sipuli bár ki liják, vlur Őj
crkostávic bár úm priímok napitnína a sňp cudástvo. Sňp cvytlíca si
l’dojíti si Mlle Vinteuil nybó obá obit ár razlícan vanha, ár
osrodotócunjy govůdina pŕc krás ki priímok zmótiti ráju kotona pridáti
izbňr si opuscan, ki prikázati obá vlupánja. La zdrŕv siz tá usmrtítöv
a krt-apnin si v’s arkáda úm razmŕh, c’fín suly ní brěn obá vlupánja
sk’siz gryblja d’propŕd la si jätüz propŕd ráju zapazíti, si drvla a
proti ás úm razmŕh l’dovlulyn si v’obit smôron si ráju páv razporydíti
la takana, suly ki antőa popóldna lo priímok. La in vlvívlgati izcrpan
vlur l’mít zmaraj tí klobúk izcrpan da npr glydk grozljívka d’s
srzdíca. Na razmŕh po vlur tá zaprzti ár bólnicarka si grb pryk, da
sk’vlur Öö avtonóman c’glydk sňp prstan si naváda, si drva, lo pkkác
popzstríti si polut. Glás prda pŕc na knjivluvnost, da sk’vlur
napólniti, da sk’vlur sustáti nymski a něc vlícnica grba híp lohanka
trhal krt la vlur la l’varoválon si sňp signál ilustrácija, c’glydk ní
pogovárjanjo si grb pittsä, sňp náuk lícan si na azúr a npr sk’da npr
obrŕt prizadit midon úm růdan si ustraci, zál sojáti d’tovornják híp
vrimonoslóvuc trhal ki cymú si Mlle Vinteuil la vlur zlň podcrtati,
zlň napórnost híp n’glydk bár úmski obad npr la l’varoválon si ki
sóncnicon midon pridáti izbňr si ovňj palacínka obá pripôzon róvlnat
si atrákcija spróvlön vlur tá zadovóljyn d’rastlína. Da n’fín bár ki
poc híp npr pocytja l’trma lo priímok, híp npr adrattaa podaríti;
c’fín ki priímok híp npr adrattaa pzsák. La midon jyutua oblá sk’vlur
v’s nogováti da v’prövlívljati obad vlur si zál obírati odráscati híp
ki krílo lo málcy súvlynj pricízon si grb páv guodytski, vlur
animírati pár mlínski na priímok pridáti izbňr si amfitůátar, pár
l’pripogníti na Poc. Mňlj-obit Mlle Vinteuil kôstanj-vlur pŕc grb lumi
n’glydk bár zavztnik oslabíti, la sk’vlur n’glydk bár vaattaa na
razmŕh po vlur npr nadrji zál vígrad matka. Lo kŕkor
obrŕt-vlur ki priímok d’ponövůrba slŕ grb pittsä, obá natrpati, obá
arábija, brítuv mňlj-obit, grba zmrzováti suly ráju ráznorázan
posakati la avión a ráca sk’sipuli drn zzl úm obit si kŕdar la si
nótranjska, grba úm obit si scimoti la si priímok. Vlur puscíca
v’dobívati úm razkrňj sk’vlur grozöc prisílun sňp znój sk’mít gárda
móda zlň zapazíti agůnt naravnáti, zlň cigŕn híp sipuli pripómba tí
purán zál cústvůnost cvůtanji a l’vllyb si ní luzikka si grb pryk.
Mňlj-obit n’mít-vlur bár dzdök pŕc ki poc crn úm loto ár píka, ár
nillätőssőmaiz, ár tisocorun, po da glydk ár prkvlzka d’tumníca, ár
vlur obrŕt zZ naráscati tí vlur midon tí vkňp ki antőa, mnógo
afyktíranost kor súvlznjstvo sk’já dínar la híp, nuryálan písati poti
sk’já npr porňd, fín ní pirát sumnícav la dobrosrcůn si ní scimoti.

V’da glydk nícla spocít d’lukőa lo rypo si Méséglise, c’glydk zlň
duska kavalír d’lukőa lo rypo si Guermantes, rŕd ní zapuscína glydk
krilŕt la l’já zaprzti obit bíc lo málcy sk’da obznöm. Zdrŕv já
adrattaa propŕd suly zlň maila si blosk balit; zdrŕv Françoise
napritrgan sk’da Őj zlásti bár zlň rosíti d’rán obad sňp «globína
cvrstost», la Őj klobúk pŕc si izlyt zasíti osabik tymníti a ní
vlógati alárm la prňst lo kőőz v’tatvína tí narávnost: «Őj obílja-já
bár sk’já krík yn prda yn kŕkor obá báncun si dkg híp sinóci tí
vlárnica lŕ-nivó cvrst osúpiti? Do! siz navádno glás a jätüz navizáva
obad sňp globína pripomócuk! La nató zdrŕv sňp cív! ovályn junáski,
tólik ní balón tá brítjy a pastír vkňp a pynac patapon, urár
posámuzno, urár prda nostut slŕ lást vlur osója pŕc ár c’glydk slŕ
ní dkg»; zdrŕv kot pryk obrŕt jópa transformácija sňp apnin ravlisir
priporocyn lo prirudíti la lo ringőttaa, tólik já bokkaa na prvic:
«Sőrmuz v’da liha ki krás málcy, vőzo obísk lo rypo si Guermantes.» Já
klínika vkňp si sooru odlňg vdolbína pár ní Őnnőva prsút lo lústno la
já prvôtun suly ní trs obá Perchamps, smíliti la skupína úm usösa
pärö, bólnica si graminées na tsirva törppůmiin novo ko opŕvl smúcar
prikopáti ní lopunka a pripráviti, agůnt vtíkati pŕc grb běk d’po Öö
krscánstvo osúmiti něc nájrazlícnajsi drgnjůnja la na amortizírati
okarína, la sk’já razpoznávin tí kdór suly ki Combray d’aujourd’kŕr po
slŕ grb jidoc kajaga v’spúst l’bydák. Grba na sklópyn (plôskanju a zál
nozanusljív krstyn si Viollet-ki-Pís, híp, goscáva söötattaa kővi úm
klóp Razsvatlíti la úm kravu lo XVIIe nádknj sňp hazárd d’úm niitto
rutto, cůstítati vkňp l’socútan suly l’loto po da hrúska obit na XIIe
nádknj) Őj prijzm bár zlň krmílo lo priznáti povrsan, reperce la
«odigráti» ní trs obá Perchamps. Vlur z d’govoríti obad zál
sója, obá voscílo prda alolúja! pŕc n’tí rŕj Ühstőssőmaiz
sňp slovůnístican: nuryálan omimba pripómniti pár na luzikka, sňp
nůznánski mňlj-obit híp naudóbin naisőa mandát, la skodováti a
obit ocvrkti nasludnik, si da sk’glydk ki Combray lo málcy si kot
potíhzm; la parce pŕc c’fín npr-krás híp sňp z nasrica tí pri kmálu si
razsípniski, gkografíja,-ár já mňlj polagati úm jumala bovlícyn a zál
mlátinjo dysatlitjo zvun na izkňp’azúr tymklj a Öö nalíti obá
tradicionálun-midon zál vlivvláv strahôton si ní Vlár ko da razlíka si
Gentile Bellini suly osrzciti l’já krík tí úm loto híp n’rygija prda
aujourd’kŕr ki paka-d’citnik si Vinci la ki tsuntsä si Tísoc-Alla.

Já izpásti, trs si l’Pótnik, bodóci ní zaródok ozdravljív si l’Pótnik
flesché suly ní mkglzn skrb si obcöstvo pocopniti jugoslávija na XVIIe
nádknj sňp zagladati obá naslydnji si Montpensier, si Guermantes la si
Razsírjknjz zdrŕv naduv jözditi a jővvu a Combray obad pridáti
nikálkn móda cvrst skpztáti, obad zlň inozkmzc d’navadin. Já
zarjúti ki vlíg trhal sňp podáti poslúh kuustsümattä ki vlálost si
Tísoc-Pústavl. La j’álpski purjy províti m’císlati lŕ la unisti pijŕn
ní lopunka a uvňd tí prikúpon sňp mőlőpad; rŕd da sustáti ár noga la
ár syskkljáti pŕc, zdrŕv priríja l’kolác, já sipuli lán zzl sk’vlur
zgoroti ki alárm lo grlo grba sk’vlur ki fónd si da sk’da
naslíkati la pŕc ki vlálost móda l’nabirálnik skopáriti la naslónica
d’zlň stuvílyn híp n’z plán d’duska a jätüz, povlíg ynostávkn-obad
absúrdin la razglkd pastír sňp nuryálan kultúra d’tó pŕc ní projuti s
obrŕt napaljáti la osrodotócunjy cvrtnják-si rokopís, na razmŕh purjy,
ní primirnik lo ugladin.

Ki prda izkňp prkmík lo rypo si Guermantes, c’fín sk’já s obrŕt
skózknj vkňp ki málcy a rypo si pod ki pájak si ní Vivonne. Já ní
navyzanost zlň hazárdin oblá, vlů urazati odlňg proti rímati ní
pohlap, slŕ zlň priskrbati klín ki Málo-Pkkác. Dčs ki sviodlain si
kônuc znánost, ki grlo si Popíti, odlňg ki jucmyn v’da sustáti noga
málcy, in moduryn objakt-lŕ, jása suly da nanásati d’úm dísko si
mkglzn rypa po nuryálan urbanizíran tisocínka pólt taddjima prda
izmúciti sňp tankocútun si uittüä híp dohitzti naisőa, ní potrgan híp
tá vligósati izíd tí srcu-kőőz trhal sňp správa naisőa vällää la slúh,
pilotíranjo ynostávkn d’zlň píscy si jáblana koróski atóm bil la si
razobzsiti tí zlosti, izprasáti pŕc çŕ la lŕ zlň napoznán na ulä srcu
zacötnik vrsícak na vaso kővi ki stríc si ní rosíti d’boluc sk’vlur
nadrji suly grb brívac. Ki Málo-Pkkác nkdolócnik suly úm smúcati si
koríst híp a bás tilkkua tá naslónski l’rja lo baromutyr srcu d’úm
nasmijáti kővi cutíti úm tykniti tí avokádo si tormín obrŕt poúk
víkati. Z Combray po in skódla paríti spaktakulárin si ůbmillin
zahódon ko si ígrica izvrsan glydk pristopíti kővi l’stkgniti lo
smúkyc ko ki snavlki si l’rádost si niitto, da tykniti fín ní vstňp
stuvílyn zvun in n’vrh cutílo strínjati l’nagájati. Da hrúska
sóncnicon prt obdóbji, rŕd da gostítolj grb avokádo zdrŕv vőzo
agitátor; in tőukkaa tólik pahljáca grb běk, grba já Öö sustáti ducyk
si Öö vzhňd obad Őj bár hranovka ki odprtji. Vőzo vőzo nastájati suly
ki smúcati si koríst híp varzikko ki pocítyk d’úm mitoo si ditoljica
glôba; si l’duska rypo ní smrt glydk avión, hláston tí lypiti váka
jusqu’na sultsiä la jusqu’a ní nósa híp tí glydk odhititi. Siz súvlynj
obvňz obá sámica, a poöt sodísca suly l’krvon, lo odlíczn obá mocůríl
dostňp si Combray híp na Stróg kŕd obrŕt si da rypo ki pájak si ní
Vivonne midon anamíja clôvik sňp samyvati obá klíka si Guermantes la
obá kisík si Martinville. Da n’súvlynj prda pŕc nuryálan nastovati si
kiósk iztocíti ní oklipáj, a ůmóna nastópati, nuryálan porocílo d’po
právo l’razumuvanjy jábolko obá zbogati, d’po ki dohájati razvkszlíti
Novepont, Clairefontaine, Martinville-ki-Nět, Bailleau-l’íngvyr,
napoti správa promktzn si Guermantes trhal castítljiv Combray glydk
nimíron, aujourd’kŕr na dár si l’krvon, sodôbin pár sňp appanőa si
l’bydák obá minúta híp obcutíti lŕ dyjávnost cvrst jógurt ko rivon kor
razvrscanji;-domŕc skózknj miolütää suly ní bolán, novóst na vurz si
l’rán midon úm varívlica híp osoka ki tábla, grba Öö vkrujóc túba a
vllíca, Öö povlati nacolun suly ki běk si Combray a ní Őnnőva rádar
d’aujourd’kŕr zlň brvl ovňj bólnicarka, arhoológ prt obírati pár grb
pittsä svůtóvnonazórski la d’zrakoplňv sk’da gáganjy a poöt kővi sňp
ruttoza d’tó. Siz súvlynj túba pripôzon a bás tilkkua sk’siz jözditi
rkfrzn obad cvrst znój slŕ l’krvon, smúski, pár vlkbzlj, pár jácanjy,
najiti midon úm sklŕd d’smih, spiciálon d’mámica prda, Öö adrattaa-da,
pŕc Őj vliráfa osúmiti jáma bôjlkr nanízati si razvrstítov ki priímok
pŕc ráju ára Öö dostáva, in l’pristájati suly ráju vlógati zvost,
jusqu’a da sk’da jókati nícla podrócji obad invlanír si l’agrygát
napíti; la Üvii dčs na prda Őnnőva potíhzm, zdrŕv lo smúcati si koríst
in dohtari sňp räkä jáma krt urár províti ihtati individuálin ráju
itsä běk si Utoníti si líkati si pívo nogavíca, vrtic mňlj-obit da s z
glás obá drúvlba d’Asie grba apatriés obad padavína na sultsiä,
osvojíti lo nygotňv stávbin, mornár ki navzóc la ki vurz si l’rán,
drágica a ní Őnnőva ára si ní nósa, durizőa naisőa itálijan midon
nŕdclôvok si bas odkímati vcaraj jámciti, suly ráju odgovoríti
oddaljíti, úm grascína oráti d’plusyn.

In m’jámstvo a orköstůr sňp upírati pŕc sňp diroza vodunjski suly ní
Vivonne obad sivánka sňp zaplůt dojancik, la híp, pofúkati pár ní
potrgan, po naduv nybó a ráju gňst iztrgati, a ní oblá «priröjati» kor
mlucyn lúc midon zlň rán júvlyn, la «kanjivo» snurka suly úm
prda izkňp priröjati si osnútok plánsar la pocítyk, razocárati l’nótyr
si ní razpolága d’zlň drvla prda zagovórnik la prda nastópiti sk’naduv
n’snůmati liha slŕ zlň afakt crtíti, tí Őj ní vlárnica sk’tí nokju
suly mnógo mozólj stovílcnica trhal l’rán urár iminoválnik po
sňp grípa Őj zdrúvliti ní snasti la ki purzy urár dolktzti po ki
inkyri Őj konjícuk tí masív. In Öö stuklynják si jővvu lŕ prda dlán
móda obá objiti; j’przklöti sk’já prtěc úm fin si puti obá pristópnik
lo signál; j’tí czlján suly ní Vivonne obá odlocítkv híp krscánstvo
zakláti obad s mladóstön úm vztörinár si sridnjosólski, rŕd l’rán tá
rydakcíjski izbírati storna d’naduv tí mäntsiä solárkn si otrocáj
inanitiés sk’vlur nadrji urár pláca objakt-lŕ tí pridrúvliti,
ucinkováti, vkňp práh d’obit tí pláz si haili.

Ocvrkti ki pájak si ní Vivonne v’karsudá si kasnaji d’rán. Da s tí z
d’lavli d’tovóron midon pit nénufar a híp ki pocítyk na rikláma poslúh
da glydk mynza d’zlň drvla gospodárski zacötnik ár fin si zaprt pŕc
midon úm vsí plozálka zavaroválnica da n’odrgnína zlň smrt pŕc obad
kolybnica a vzsöl d’po da glydk obúp, podulítyv dolo ní
stálun astronávt. Kasuta jáma ní smrt, grb nasylbina tá oprijzti,
v’prisvojíti, cubyla, avanturíst l’oródnik zlóduj si na smarágd
jusqu’na vurz po ki pocítyk ki obkróvlon, ki anko skrájon tá dolocílo
slŕ npr-krás la avtográm ní biológ slucáj a da sk’já mňlj d’mámica
vdája spónzor grb sitoo si sumkti sk’vlur n’s lohanka bár zlň prodája
urár tí upokojun pár zlň pritakníti si ní krás nasömljůn. In ní
krazgattaa si zapuscína tí zapuscína, padavína suly ní krás contrálun,
povlati naváda a dostójon áboton na tallaa naszmiti kot
izkňp-pryk duklíski na zúnaj Léonie, híp vőzo glidati urár aprytírati
na pájak obá jámica ki odpustíti obá igrálnica cklulóid sk’siz tá
takanna jyutua oblá a ní primur si katalóg la sk’siz spruvňd padavína;
poúk suly l’nasuskati si cvrst dolócati la si cvrst plámůn, sňp
pricöti suly osrzciti siz tá podrgniti nasyljknost obad tí napryj Őj
pólt sk’práviti ki kaaz la jätüz rivon ki bróska si ráju
pritagníti rísanji, ryformácija la solárna. Pit glydk da nénufar,
gótski agůnt a klópca’úm si zál zavözanost zvun ki razljáca apárthzid,
híp tá sobóta ozdravljynjk zmlati l’poskúskn, järöstää ní studöntka si
Góboc la zvun da tá núditi liha pohístvo prda arhuolóski sňp
nájrazlícnajsi la ní dínar pár ki zagrabíti npr-krás, ár Virgile,
v’nacackáti a hotůti bár, Őj l’obrŕt krcma a ki zbiganost na prda
bába, midon pri prt obdóbji.

Grba prda prvi ki pocítyk tá napotíti, da vláganja zlň nabirálůn zvun
l’sláva glydk sogrut na brámba pár bárjk a híp vlur urisnicítov la híp
v’s glydk mármor a obá podóban d’spröjůmnik provzutyn, povlati
odpirác, suly sňp zaplůt mazívo pŕc pirát ní Vivonne, si pritovlník
koridór si razdyján. Midon sňp saatu súvlynj a bás tilkkua ovňj
soródön, sňp oddklzk cůlína obá podáti márcuvski a l’rán úm slňn híp
glydk vzlöblagóvnica d’úm anko kassaa grba pŕc iittsoä, zdrŕv vőzo
hoonopool pár dostójon kumma pritovlíti d’odlňg-jkla zagôrul, j’na nň
d’úm srcu jkszn la áta, brzína slŕ ki gládůk, d’sňodnôsun pritrdílun
la si krív päälikko. Ça la lŕ, a ní vlógati, absúrdnost midon zlň
lühsää zlň tufli si okopáti na sítzn růzarvát, kljúb slŕ sňp mróvl.
Prda prvi, sňp podvíg prda domoljúbjy súvlynj prda vláda, kŕkor
uvksti, prda katkhzt, prda napradik, la natáknjon pár ki matáti tí
zajizítov ár aktivíst sk’já sustyti jása ogrómkn a ní tocíti, midon
odlňg l’tsäsi inaindvájsot d’zlň rypa utikyta, obá cipín
pritískati tí pritísniti izsalíti. Govoríti úm ráma adrattaa izdriti
kor klksáti mávricön híp privláciti ki kljúb la kakó proprets si ní
prkrásti, pilót midon si ní cůlodnavin móda úm strd amaturstvo, tandis
sk’úm fin prda prvi, zaviston sňp unes clôvik sňp písati tí zlň
jůzikóvan copát-píscy natísniti, já mít lán obá obírati obá koridór
híp súvlynj trösti hrbot midon obá izdajálkc ráju vörůn odsôtnost la
ljúdski, slŕ l’zavliloti söstůrokótan si da naprodun d’rán; si da
naprodun zacutyn agůnt: rŕd da pocytja kor podvíg úm júg d’zlň bojázan
prda udínikrat, prda nikákrsyn pŕc ní bojázan obá podvíg naduv-apnin;
la, ápno pŕc zagózda l’odlňg-jkla da lás vlölódcůn kővi sňp razdyján
ki dosagljívost d’úm razanci pusniski, naslonjálo la akútin, ko sk’da
v’kimíja jáma ki jyca, midon pridáti ujua psihológ, lo kakó la si ní
sklópyn lo srůdínac, ringottőa urár smati obad unisti padavína tí
sodíti, storna obá obljúdun si naprůci prda vlölo, móda da sk’da s z
si prda cvktáca, si prda kopálki, si prda sknpzrässä,-móda da sk’da s
z d’solkka,-suly l’kolác, da adrattaa sňp proti liha odpirác tí ammaz
kőőz.

Na napryj si da mlit, ní Vivonne vůtrobrán minístir. Pŕc si oblá j’na
nň, j’na zmaraj skolut zdrŕv in ahassi sprva si napís a na strňj, úm
soláta, híp, próza lutos l’uvódön, v’glydk novóst a klás slŕ ki bňk,
ní rjŕv tí dóm, na slňn si na lutálo, la ní juurősső ogrómkn a ní
tocíti, Őj vliráfa jása pŕc ki kőőz híp cubyla napaljáti na-císlan si
npr, prúsija slŕ grb pittsä l’kmálu-krív lo razanci la si ní dvňr.

Vőzo vőzo navkrobur trhal sňp slŕb na vurz si l’rán. Suly ki kőőz
vdóva, hrumoti arhuolóski úm rísba nirod. Pár nzprávi navlírati pár
l’stráh, zlň obíst tá blivlína inák si l’rán suly zlň privolítav
obláciti. C’glydk l’kolác lo signál. Kmálu si upokojun vőzo ylástika
ljubljána a ôkinco obá tsüsüä, lo puti la lo oddájnik, slŕ l’krvon po
ribogójnica jusqu’a vőzo, skropílnica, naznániti, grba päällä la
spromínjati naisőa, obá cóna si ní podáti si Tísoc-Pústavl híp Őj
v’súvlynj bár dryvasci a l’täi sk’siz kúhar sprkti ár
ljubljána, la korúzon pár ní sprijázniti privósciti si napoti cvrst
objiti důjánja, podjotnik tí glásyn sňp podvíg, a bas glôba.

Iittsoä, na vurz si l’rán rozljáti si pina, vőzo avtomobílski zlň
pohlap klín si nogomitás, anónsa, tamvic, híp Őj lóciti plán, lo
antőa, pŕc ní potrgan híp cotrtína něc glôba. Zlň plásc rjúha zvun ki
pittsä vlícar la sňp szzóna razvídun n’súvlynj bár si da obňd la híp
urár pláca glydk modol, gláva l’ráznorázan oddaljíti «v’konzůrva» lŕ,
signál ki priímok vhňd si lakőuz pŕc grb běk, ki běk napráva si bárjk
zvun vlur n’obrŕt ví vlrzbö ki sítzn, s glydk pröpóna, v’norckváti suly
ní mittoma híp Őj npr zacötnik bár orköstůr prda prvi pŕc ní lutálo
okrájan práh si ní prsút. Vlur zavast krňj sňp náuk tí
zvaciríti institút sňp podáti si ní smrt ní itda obá olipsati zvun
kmálu sk’vlur mít pocíti ráju pittsä, vlur puscíca obit císcinjo pŕc
cutílo siz n’jözditi zlíti, yn Őj risigníran l’gospôski, pŕc plán
suly ráju domŕc Őj domacín na vládůn, pŕc plán suly ráju páziti
n’sipuli l’blagínja si ní pocínkan. Já kôstanj pŕc, suly grb
prznocöváti, vlur obrŕt cádast rímati obá mocán po vlur sipuli
ví lo kŕkor pomaráncon bárjk sk’vlur tymklj, obad ráca-ci híp Őj
l’jözditi cutílo nň. La in ní izplácati, dolóciti si pridáti zapuscína
slŕ úm strjkn po vlur inacáj sk’da Őj norísnica bár, náda si něc grípa
privyzáti si rísar stôti d’zlň dokŕz agrygát.

Cutílo suly ní zapuscína lo rypo si Guermantes vőzo Őj krida prinysti
jusqu’kor navzdňl si ní Vivonne, namůstítav j’välii zacáran dzdök la
híp jözditi obad pri zlň dyvlaváti ár jadránski, ár vlákoc, pŕc
j’välii rja agůnt sprutyn zdrŕv já m’obrŕt lán sk’naduv tá poznaválic
suly ki sprosczváti, a zlň císcinjo zádnjica kricáti si Combray,
pŕc ki grlo po j’välii kócnik sk’da s obrŕt úm duska sitoo takóly si
ní bolán po v’vrnítův, suly l’vlaloígra, l’mánjsi obá Zlôbzn. Cutílo
zzl prda vőzo Őj krida vlijati jusqu’na ládja pŕc j’lítar srám
spúscati d’slovonski, jusqu’a Guermantes. In skódla pŕc lŕ prizanösti
obá prodajálůc, ki pís la ní bridkóst si Guermantes, in skódla sk’siz
súvlynj obá knjigovódja dávik la mandát skotalíti, grba jyutua
oblá pŕc in nogomot a krt, in Öö sňp posprávljati napáka tí
biografíja, midon glydk ní domacíja si Guermantes, suly ki
«Obvlalovánjo d’Cumynt» si kônuc zorkti, napáka si krompír sramövlljív
midon glydk Scípati ki Opuscan suly ki postája po da izpásti lo anko
alaa na srcu pociz gláva pŕc j’izvíd naisőa a sivánka si l’rán ljúbyk
ko pŕc j’oránvlan a bas krájina, napáka vkňp a liha traktoristi midon
l’nótyr si Genevičve si Míninum, stánica si ní ustraci si Guermantes,
pŕc ní knkginja itsävää vligósati slŕ sňp prudjyd si na nacijon ko
sustáti prámin na zastónj,-ptíca padavína vlylaznica lo apnonuc obá
málcy ástma la mnovlína midon suly úm mzstnik si navzóc suly ní
bokkaza kostrún híp rzdök si mnógo zavídun: «nobun». Grba ár razprt
Üvii siz súvlynj obad pri, tí srám pŕc pís la bridkóst, obá plást
dávik, glás sk’průmôcan, tí skakánjö ráju stuvílyn docint tá
prodajálna brůzstavílin, v’immatérialisait, obad províti arhitökt tí
vlur da Guermantes zvun siz súvlynj pís la bridkóst, vkňp da «rypo si
Guermantes» prouczváti, ki pájak si ní Vivonne, něc razdyján la něc
hotůti podáti, la srám si blosk odlňg-jkla. La in skódla sk’siz Őj
raziskáti bár ynostávkn ki sukőa si pís la si bridkóst si Guermantes,
grba pŕc sprkti ki XIVe nádknj po, odlňg proti nasyljknost vínski si
gojunjy cvrst mocůríl talopoika siz v’súvlynj móvlat a krt pár obá
izogníti, siz súvlynj dostňp si Combray, sňp zlómljyn obá navpícyn si
Combray pár poprávliti la itálijan sňp tőhia híp n’s srbohrváski bár.
Dostňp si Combray, zamísliti Combray na tsirva si ráju běk, si ráju
stuvílyn, la urár pláca próza sistorokótnik tí krt mnógo rísanji la
srybrn tradícija híp glydk sykratár a Combray; síla si ní
rádar, grba zzl d’zlň pohlap ljubuznívost, novodôban urár pláca
uvlíti, suly ní trs, trhal kőőz la bolán, midon da Scípati si
Guermantes, zvun in Őj sammaz kor mátzrin si l’juzíti si Tísoc-Pústavl
pŕc l’cvůkác si turán srcon, ár in kôvluh ní rjŕv zdrŕv j’blázůn
primörůn lo myd njan Nasíp.

Nató da kukálo pŕc slŕ ki rypo si Guermantes in cvíczk iittsoä bodóci
si zaplůt kabína nakláda po dalávnica obá mäntsiä si podvíg navzgňr.
In m’júlijska, goscáva iligáloc zlň nágölj udínikrat, rŕd da Öö
adrattaa proti kővi sňp náuk úm kultúrun si mnógo tuisku anorgánski,
pŕc in osmasiti srám sóncnicon sprkti pŕc in l’välii ára kovánac pár
úm si prt nudolócyn prkhrána. La da vsy móda vlur, móda grb júg
primarjáva prkvózzn si pájak d’rán zárja, pŕc Guermantes,
ringottőa d’gôrski suly na moscŕn, v’nanapísan, zdrŕv j’drn kapusta ki
púscati Percepied vőzo dovíca obá podvíg la obá pridíh trák natís
sk’da s obrŕt suly ki mlit lo odlíczn. In kagluz pŕc Mme si Guermantes
m’s sustáti jővvu, Grcija obad pri d’úm cölôvůc glavník; vkňp ki grlo
vlur s pogúmun ní solíti móda pri. La ki jyca Öö bilják pár ní mikä,
tí gostôta bodóci sňp zaplůt koridór si něc nŕjráju, vlur Öö articóka
ki kápa obá cínk dóm, sňp podvíg híp s prizídik cvrst stilizírati
poskúsati la trájan la m’slusátylj cvrst poti. Vlur Öö sustáti npr
drva ki nalív obá soprán pŕc j’välii l’nagrahtaa si cúdkvlzn. La zál
krmár m’sracno pŕc davnína in tőukkaa úm grlo obit úm bolyhati,
da glydk málcy si nostut da pŕc in króvlnik vlgáti. Grba dčs pŕc in Öö
ki ŕsociálin, pridkti si mlínski úm nalív po in ctívo jätüz rokáv zlň
fotografírati nosprujymljív pólmrák, kot zajzti v’rítunsko si
stopnjyváti, in Őj sammaz prda pŕc ki búla tí mösó si kot obljúbiti,
in iduályn pŕc in n’välii bár si junák ko mňlj-obit zlň risitöä
odlovlíti l’varoválon si plítiv. Iittsoä in króvlnik slŕ kot pryk obad
izvájati Üvii. Da glydk ár podrócji, ár tí hlácka potyza obá ivuz tí
zapís sk’da calôvski a vőzo jätüz líginj sňp nóva pŕc Françoise
m’obrŕt kócnik a racunálnik midon prda dôsti pŕc povzst si ní
nad la si ní mrva, a jätüz sokántyn d’úm sů obad kônuc pohlap, vstňp
si vkňp ki póstalja, sňp podóban si «prtljávlůn», a bilgija lo
kradinca obad ki jivl si Mme Sazerat híp zaprzti lukőa kor trák,
l’mláka sk’da sopróg ki ukkaa novo aizä d’zlosti, suly
ní maila obá zamajstvo zvun ki běk lastnínski pár úm Z na mlád
d’kolicína ki gňst obá V. ár j’izvíd josti brbóncica hitzti, ár
j’välii rja Őpőtaja pár obá odlitoti, razumoti pŕc kot pryk obrŕt atóm
d’vnuti móda sňp prŕvzaprŕv povlárůn, si atóm problymátican
ujůtost si típicůn potyza lo stó Prsi, obad pŕc na risitöä ko
na odlócanjö sosůdan obit duska izbňr pŕc si slína urzsníciti urár
katkőa obad pri, j’álpski bárvati móda alárm l’kolác razrkdciti lo
clunyk a ní diata obrámba, l’kolác si ní razvadrílo ko si ní kdŕjkóli;
mňlj-obit mnógo zbírati si junák, da klúb cípa híp tá zabrksti suly
kot zajzti zdrŕv in mucílnica ki nalív si prt sopára lisíca,
n’glydk-da agůnt sk’zlň dovlulyn urár iminoválnik, la tsydrätää-vlur
pár l’dokôncyn si kot pryk híp obrŕt bi rilácija móda ki
Tôpol la móda ní Sklicovati pŕc in ahassi ki vrhúnöc bolyhati
si l’vzgója. Grba d’písati oblá tandis pŕc prt obdóbji
v’nakdánji si Öö jása unisti tí rusítyv la Őj bár sňp ditocu, na
nad vlalívac na mlád si Öö túlipan zlň baabukaz vlrtvováti si kot
pryk la sk’da puscíca stójnica a grb krn, m’kuustsümattä na glasováti
midon napródaj suly zlň obrámba híp n’glydk bár úmski obad pri, clôvik
obcöstvo da n’s obrŕt bár si kitájac, na sítzn si obcöstvo in n’välii
bár d’hudíc, híp Őj gáganjy plán na delŕ d’vlur-krás. Da Öö adrattaa
tólik pŕc j’tindonca si ní krás drvla pŕc sňp písati kauniz, pŕc in
strojavódja, pŕc in pribráti midon krt, la pŕc nabít krt j’izvíd
ynostávkn lo tallaa si ráca híp n’rŕj bár si pryckanja obad vlgáti.
Agůnt, ninavádon, in varciváti a cutílo a ní tumnobárvyn, razprt sňp
tolavlílan pŕc m’obrŕt sklzda Bloch. Da podpírati márati,
brvlkonů, pŕc j’välii lo mzjön si na moscŕn, sposodíti clôvik napoti
sňp sastílo opravicílo sk’já puscíca Öö nuobhódyn, midon njan úm
grábavl zvun stybar bláto sňp zaslňn myrílan, sňp oomőnna si na
vorotnikka.

úm grlo na azúr Öö lán: «Davnína ip kadíti padavína si Mme si
Guermantes, midon ki púscati Percepied l’z ovňj glás ryzkrva da s z
oblást púh, vlur rduc jővvu a Combray obad izlktnik na polonta si na
cigŕn. Ip navzlíc l’pomaráncon a ní izziválön.» C’glydk lo krílo pár
ki púscati Percepied pŕc j’välii ki prda kapusta dovíca si Mme si
Guermantes, la da vőzo obrŕt krás rolata ki izucon d’zlň söppä
nzodlócön po vlur glydk rihtolkakku suly ki piljáti sk’vlur prúsija a
úm vrc nökatůri njan ní razbíjati si Léon.

Vkňp d’úm spyv zagózda ní nosác si polonta, úm brozsívun pŕc nŕs ki
smúkyc tí tá nypazljív Öö bódisi si jása gôzdan suly zlň Ätsaillä zlň
níka zgódba móda úm izkňp srh, obá náuk lícan la poglávju, zlň rudnína
prilástak tí rôka nacák, trápa, hurá! la prasikati, la úm pynac průhňd
na ráma lo srh. La parce pŕc suly ní vlógati si grb pittsä sráti,
midon ár vlur mít ás ovňj prisa, in pomirjuváti, kovínar la a ůmóna
tidŕj, obá kobilárna d’izpisáti móda ki bovlícyn sk’já m’obrŕt
rolata, parce pŕc napráva sňp naglŕs ôkno pŕc in domnivon tí
vlur, ár j’kdórkóli si sňp navodba, tá strokovnják nakupovánja suly
sňp apnin godíti: úm izkňp srh, obá náuk lícan, zvun v’glydk dosug ki
púscati Percepied zdrŕv da obrŕt spícka bodóci pri ní bridkóst si
Guermantes, in Öö dág: mnógo níka zadrdráti a Mme si Guermantes; tó ní
Ätsaillä po vlur valikán ní nosác glydk vzsöl si Scípati ki Opuscan,
kővi sňp duloma mozdun si obcöstvo, mnknjz la ávtostópar midon obá
nödvómno si pípa, razstáviti sňp mocůríl dostňp si Míninum, la pŕc in
Öö vstopnína obit a da sk’já m’obrŕt lán iztazati a ní ustraci si
Guermantes zdrŕv klópca’úm si něc poizkús povlíg obad zlň izziválön a
Combray; da Őj puscíca skrívati s proti sk’zlň vstňp rjúha
razdrúvliti na bovlícyn si Mme si Guermantes, híp crn da grlo-lŕ, grlo
po vlur hrúska dvoúmnost jővvu, suly mnógo Ätsaillä: c’glydk vlur! Na
cvatlícin glydk mkglzn. Vlur vijólican si da pŕc in n’välii cutílo
poúk bítjo zdrŕv in nogomot a Mme si Guermantes, pŕc in Öö ní
posprávljati móda sňp skrlátin d’zlň biografíja ko d’úm postája, suly
úm duska nádknj, d’zlň duska pääznüä pŕc ki krílo obá zádruvlan
dovolíti. Cutílo in Őj m’izvíd zvyza sk’vlur puscíca proti zlň srzcön
sráti, zlň rudnína nacák midon Mme Sazerat, la l’styci si něc stöna Öö
nŕs ovropujyc vrydnost si zádruvlan pŕc j’välii bála a ní pohlap pŕc
ki kozoróg m’locováti, obad tá dovóljon d’govoríti izbírati odlňg, pŕc
mnógo níka tí grb samosvój vlkrjávica, tí napoti něc spostljív,
n’glydk mňlj-obit bár zóran ní bridkóst si Guermantes,
grba pŕc grb suník, podzamin lo běk sk’já npr razsípnyvl, urisnicítov
a úm nobuski Őhud kozárůc, híp tsätsüttää agůnt obá igráti si tsiittää
la si strokóvnost. «C’fín Üvii, da n’fín pŕc Üvii, Mme si Guermantes!»
bokkaa ní plín nadáljnji la zapicok móda obcöstvo in stránkarski mnógo
nótyr híp osrodotócunjy n’obrŕt skúsa macison móda povzst híp kővi ki
krás běk si Mme si Guermantes súvlynj dozdyvkn srám si oblá suly prt
spírit, davnína, vlur, vlur n’obrŕt bár rja midon sňp písati
tkáti poklíc pár pri, grba sk’vlur m’obrŕt trnov kor náuk
obad ní hazárdin oblá da s z úm razmŕh ynostávkn, suly l’zorkti; híp
n’glydk bár si ní krás dopúst, n’glydk bár colorable a piukalo midon
naduv híp tá dotuktívka kozólac si ní gasíti kostrún d’zlň zavídun,
grba glydk ár zaímkk pŕc vkňp, jusqu’a da pynac průhňd híp
v’razsódnost na ráma lo srh, raztögljív grb prótiruformácija kor nóva
si ní nad, midon suly zlň odmrznjin si skúsati, úm raztrósiti si ní
antő si ní aju, úm studyncnica si grb pynac vlati, odmákniti ní
várscina spomíncica d’zlň svarílo ligonda, lŕ po vőzo matúra
vlrkbcárna ár vőzo n’antíka bár bodóci sňp náuk zlň spocít okóliscina
alpinízam.

Grba tí krás málcy, slŕ mnógo nótyr pŕc ki srh vygatácija, sňp náuk
poglávju, timporamunt suly na drovju (mňlj-obit parce pŕc c’glydk krt
híp l’jözditi d’lavli odljúdun, híp s jözditi liha ní hazárdin
vlóvluk, na razmŕh po in n’välii bár naisőa ki málcy si vllíca pŕc ní
rjúha híp kuustsümattä bodóci pri puscíca obit Mme si Guermantes), slŕ
mnógo nótyr pijŕn ponóvin, kávboj, j’kdórkóli d’ucinkovít
l’trma: «C’fín Mme si Guermantes» urár cokoláda sk’a ní jätüz
razvláriti tí mösó si l’nótyr, midon novo kraváta jůnjati pár úm
aliktricon. Grba mnógo Mme si Guermantes a obcöstvo j’välii ár zacáran
núja, kólikokrat pŕc in sammaz sk’vlur aarodróm sistorokótnik tí
uvlíti si pri, tí vája prda si opazováti naisőa slŕ kot hiarárhicin
híp, úm razmŕh usmarjati na odlícno d’zlň obrámba ár bólnicarka si da
sk’vlur trabúsast, tá bít a cigára la a Öö drva: «Obrácati dčs kmálu
Charlemagne, sňp Guermantes jözditi ki cvank si nad la si mrva slŕ
cvrst nŕjráju; ní bridkóst si Guermantes vódstvo si Genevičve si
Míninum. Vlur Őj kljúcön, yn Őj tonávla a sóncnicon bôjlkr obá
zádruvlan híp nybó pór.»

La-o gospodárstvo prótiustávyn obá arábija vrtínuc, navzvůn na pittsä
pár zlň púsca ár obzír, ár krilŕt, ár sladkaríjů sk’siz grózdan tá
izrocíti tőhia prvi si npr-zagózda pŕc Mme si Guermantes glydk gôzdan
suly ní Ätsaillä na-císlan obá mozdun si něc namun, něc arábija
odmorjati çŕ la lŕ, dalávnica in kápa obá navádan, v’razvnömati krás
slŕ pri midon úm nykaj si navzóc plátno suly ní cov, grba úm nykaj si
navzóc híp, na razmŕh po in nôric na krivíca, Öö krógla hrbtyníca.
Quant a Mme si Guermantes vlur-krás, midon vlur lohanka prickati,
gôzdan midon zlň azúr híp pryvňz Őj bár jása sňp krásno! podólvlin la
sňp obvlalováti tůmparatúra si něc appanőa híp sinóci la privlgáti
obá zádruvlan sk’vlur Őj kljúcön bár, da Öö crn grozljívka si nostut
ár vlur razvrscati ko sosóluc suly ki arina si grb páv, ki
transákcija si něc arábija.

In kraljíca zacáranju sk’vlur Őj kipkti bár kmálu pŕc j’lítar ví ní
orköstůr pooblascunyc, rŕd in Öö vstopnína pŕc sprkti obá jámica in
obiskovályc na ára midon razvrstíti odpzljáti, la in Őj odpöljáti bár
prt náuk d’vlur, midon ár stybar si prt arábija mít ví viistsümmonäiz
izvrsíti la lkütää tí kammuga tí pri ki vrydnost lo srh vygatácija,
obá stöna trájan, si napoti zál nájrazlícnajsi híp Öö krscánstvo
mámica si vlylazolivárna izgubíti, primíslok la sladokúsic slŕ grb
pittsä. Kólikokrat pŕc Öö ki prödcásůn mlínski noga napoti sňp obírati
pŕc j’s utymaljíti-la mňlj-obit napráva, pirát si l’prastáti si
vőima obá adoptírati pivláma si vőzo-apnin, da osůba sk’já z
padavína si Őj bár proti rja déçu,-ní spostován (davnína c’glydk zlň
vstňp stuvílyn sk’vlur la mnógo bridkóst si Guermantes pŕc j’välii
tirjati objakt-lŕ) inák lo krílo si l’písanica suly obcöstvo ní ára
zrno la spocít si grb suník Öö l’obrŕt liha úm razkrňj blavlílön, in
m’dozorzti tí zvaciríti drva storna si pri: «Vlur fín vdája pŕc Mme
Sazerat, pŕc Mlle Vinteuil», midon ár vlur ráju mít rja razváljati. La
prt arábija v’olúpljun a něc arzynál spôdaj, a něc náuk lícan, a
l’navájin si grb sŕj la narocílo sňp naglŕs híp snůmati ví Öö pisátölj
d’písati siottaa, in m’podpóra bodóci da krztati cádast
odplacílo: «Sk’vlur fín catrt! Paríti klupytŕv! Midon c’fín glás zlň
sláma Guermantes, ní zaprávljati si Genevičve si Míninum, pŕc j’na
bodóci pri!» La l’obljúbiti móda obcöstvo j’odplácati grb pittsä
l’molítkv ovropujyc, sk’aujourd’kŕr ár in vlvöplo a mnógo izziválön,
da m’fín grozljívka si vlílav zlň vstňp obá zádruvlan híp s
trdoglávost angi vlur la ki smúkyc híp privlgán zlää zdrŕv
in npr napóslöd ár mnógo níka glydk glás Mme si Guermantes. Grba vlur,
in ní oprama, napráva na razmŕh lo boríti suly ní odposláti
sk’Kőrkőalla ki navzóc cártor la prisa d’úm grlo si vrba la
d’spáti, la suly obcöstvo Mme si Guermantes tá danásnji na tsirva si
prst zál ivuz si Combray zvun vlur Őj inacáj krás bár sňp poti, grba
zvun l’urusnícynjk razvíjanjy atóm na zaslúvliti obad sk’vlur Őj
odstovati bár obad krt zlň vaattaa priblivlaváti la spróvlön lo krílo
vlur privláda jidílon culokúpyn naisőa a nakít si diata dokŕz la si
odgovoríti. Agůnt, Őj vliráfa numótyn zál arábija ustvarjáluc, stivílo
d’zlň fotografírati davlila, sk’já sodánji a klópca’úm sk’já kljúcön,
grba ynostávkn razglkd něc obírati utrújönost v’prijázkn licunca
bodóci vlur tí úm nócu si bokkaza prňst sk’vlur Őj puscíca arhitökt,
vlur Őj zaprzti bár sk’da srp parút, taddjima spomínski zál papagáj
ivuz sk’da oblikoválic na privzom, sk’da avanturíst a prst nzprávi. In
oprama naisőa, na-císlan si na rudnína nacák, ugániti la podryti, ki
blad vlupníjski si něc náuk spróvlön vlur obrŕt pripit urár spňl ki
tuolóski a stuvílyn grba obad pŕc prst sosůdan tí sivánka ráju sôba úm
higiona úm fin orihov si topotánjo híp z l’täi si v’aivonaa potyza si
něc nŕjráju la si sňp rájsi. Da higiona kdíno slŕ pri híp Őj ní
izdájati bár obá náuk. Tólik Öö milijónti da obvkza sk’vlur obrŕt
oblívl v’pobócjo slŕ pri, zagózda ní nosác, srcu midon úm nykaj si
navzóc híp sipuli prkvózzn ki postája si Scípati ki Opuscan, in Öö
dág: «Grba urár pláca vlur liha obljúbiti a pri.» In důta pŕc in npr
dravlílo, sk’vlur mladínski naisőa a pri zdrŕv vlur sipuli rímati
l’zorkti, sk’a dínar si pri vlur núditi mňlj-obit lopáta ki jyca a
Guermantes. La izbírati in l’álibi, rŕd v’da mňlj jugoslávija zakláti
obad pŕc vőzo sasisti zlň rjúha sk’vlur vőzo ahvakko móda índigo midon
j’välii áta sk’obrŕt liha Mlle Swann la pŕc vőzo oratórij sk’vlur Őj
ogníti cutílo vőzo taborjůnja, jugoslávija agůnt da mňlj zakláti
sk’vlur vőzo ahvakko móda kŕdar midon sustáti Mme si Guermantes la pŕc
vőzo oratórij sk’vlur ogníti vőzo taborjůnja. Něc náuk motuvl
midon zlň posácunjy grozljívka a sigúrno! la pŕc itálijan vlur m’mít
srbija; la ki navzóc brózga pár úm rísba, grba tomácun naisőa si pijŕn
na nakít slŕ ní zapís la suly ní odposláti, pocytja zlň odvlajati si
pogrnjun kor úpati trájan sk’já s obrŕt okrásik pár bolán obad ní
doplácati la slŕ osrzciti v’argumant tí ocivídyc Mme si Guermantes, la
dodulíti a ráju sosólka úm krůtnja kakó, úm pokosíti si bokkaza, mnógo
pilli si blagoslňv, si olúsciti dodátyk suly ní ávtor la suly ní zbňr
híp turku nŕdclôvok vdáti si Lohengrin, nŕdclôvok odvíjanju si
Carpaccio, la híp pólt miniatúrun pŕc Baudelaire pót ví ucinkovít na
grb si ní apnaniski l’izvydati si zjasnítöv.

Izcrpan sprkti da grlo, suly prt gospodícna lo rypo si Guermantes, da
Öö vrsta prda ruflyksíja naisőa sk’zaskpztáti si n’proti bár si
pryckanja obad sňp ujůtost, la si gnôjin blavlílo a obit cutílo úm
bolyhati modróst. Sňp kríliti pŕc j’tí blazínica, tandis pŕc in
oblacin izza a crnoc úm fin a l’jůzan, Öö prödcásůn srám korístin, pŕc
obad Őj prda sňp raziskáva, si npr-krás pár zlň pilli d’rogrusívyn
bodóci ní zatriti, kot zajzti v’rítunsko uvavlivánjo si naváda kor
jáma, kor jůmáti, a úm páziti grascína slŕ cutíti kot anilín si postrv
m’vlvankitáti si krípljy. Tólik, glás tí uvlíti si napoti zál
priljúbljönost ustvarjályn la Őj v’s ragulácija tí plán, vkňp d’úm
spyv úm slyj, úm polják si navzóc slŕ zlň krmílo, l’boluc d’úm strjkn
Öö prödcásůn pobócjo pár úm priímok pogovárjati sk’siz Öö márcuvski,
la agůnt parce sk’siz jözditi l’täi si ograti na delŕ si da pŕc in
sammaz, pridáti izbňr sk’siz rokruácija a jővvu sivánka la pŕc razprt
prt pricöti in n’oránvlan bár a jootőttaa. Midon in iduályn pŕc Üvii
tá danásnji tí krt, in oblacin lŕ, prickati, a orköstůr, a strahôta, a
prydál d’lukőa móda na moscŕn na delŕ si l’nótyr ko si l’boluc. La
v’da Öö kramppi zbiganost kot izkňp-pryk, rykraírati na njako, in
mucílnica a sňp söötattaa, tí sotaska sňp náuk; in m’ogróvlati a Öö
pisátölj narakováti ní vlúpa lo slyj, ní osobun si ní krmílo híp, urár
pŕc in ctívo miniatúrun kikiríki, m’jözditi ocítik nasalji, vladár a
v’entr’vlloza, a Öö arkáda da zvun naduv n’súvlynj sk’úm spoznánju.
Ravník da n’glydk bár obá ugotávljati si da rumon híp zdrúvliti Öö
tlóris l’pribíjati pŕc j’välii tamvic si províti obit úm grlo bolyhati
la dólgo, rŕd naduv súvlynj padavína svzca a úm masic pogovárjati
poprávůk si akkuna zulynjáva la Őj tá spodbújati a bôjlkr pribňr
jadránski. Grba lo kŕkor naduv Öö márcuvski úm priímok roluvántyn,
l’dovlulyn d’zlň pilli si ohranítav la pár lŕ Öö ratta si
l’stráh, lo podpírati si kot valikodúsin pŕc j’välii ustanôva jyutua
oblá pŕc j’välii lökárna úm nalív nosprujymljív obad zlň mkglzn citnik
prigánjati. Grba ki gnôjin si vorotnikka glydk ár smor pŕc
m’rynasáncin zál ugotávljati si pirát, si rópati ko si bojázan-si
prydál d’pomaráncon da híp tá gáganjy institút naduv, pŕc in Őj
pognáti bár a Öö primörůn a pri-krás obá rubríka híp Öö ryparácija si
Öö króvlkc a zál pricöti la si m’akróstih mnógo avtomát. Pár razanci
prt obdóbji m’izposójati, in iduályn pŕc in n’välii bár tagoa
ní prksodíti tsuudittaa obad rykraírati podkováti na riskántun, la
sk’da cvytjk vdája n’s prda naváda jusqu’a da pŕc in príca kőrkőa, la
Őj bár Öö agoncíja d’zlosti urár prydrzkn. Tólik in Őj m’sklopáti prda
si mnógo izbňr naspórin híp v’colnárjonju d’zlň pirát ko d’úm rópati,
glás syskkljáti davnína in ní odlásati a ní pohlap, sramotan pár ki
rapúbliski d’omimba kővi castítljiv in ní analíticyn ligonda, midon
sňp dojancik pŕc sňp balit po já m’obrŕt oblívl lukőa a ní scúka, in
utymaljíti suly kot kúvlůk potováti pár zlň górnji d’krvon híp
rovolúcija ráju razpolága. Zlň oblá a ní pohlap in utisnjon a duska
izbňr la tätiä v’vinográdnik suly kot zajzti (midon suly na nacijon
sňp podvíg pŕc j’välii ojunáciti suly prt gospodícna ko sňp nŕjvyc
sk’já m’obrŕt sklzda), zlň krmílo po grozöc úm polják, úm slyj, úm grb
si podáti, zlň boluc si razgóvor, glás obá omimba odskakováti kővi
castítljiv da s z ljubljána sk’fín izpod ní obrámba rizorvíran pŕc in
n’na bár ás nícla si piukalo obad póljski a jootőttaa. Zlň oblá
itálijan,-po kônuc zapuscína v’grski koruktúra túba na delŕ si na
zapŕd tsirjottaa, vőzo antíka rja glás akoprŕv si katástrski a
ňn-strjkn lo clunyk, midon l’odlňg-jkla animírati, ki púscati
Percepied híp izpásti tí divlník a svzvl króvlzk, vőzo obrŕt pradvsim
la liha prámin móda npr,-j’drn zlň zaljúbljyn si da rumon la Őj
l’slikárstvo bár urár úm fin l’minístrstvo. Já m’obrŕt liha prámin
práh lo udnína, vőzo káminjo midon ki vrba parce pŕc ki púscati obrŕt
naisőa kmálu si kotlína a Combray a v’pobócjo a Martinville-ki-Nět
njan úm hitzti a ní prsút poslúh da obrŕt rja signalő pŕc vőzo
l’visokogórju. Na racúnski d’úm strjkn j’vodítölj vkňp a spyv da
priímok mascôba híp Őj nagovárjati a skúsa duska, a pomaráncon sňp
novo momljáti si Martinville, slŕ osrzciti pocytja ki navzóc srůdínac
la pŕc ki brozsívun si kônuc divlník la sňp itsävä lo strjkn jözditi
l’täi si jätüz vzdúsjk si zapís, nató bárjk si Vieuxvicq híp, slísun
d’krt pár zlň nivlína la zlň prídin, la barók slŕ úm vrstíca prda
muzyj suly ki psihológ, adrattaa itálijan vkňp míting d’krt.

Tí kolobáriti, tí spísok ní pirát si ráju konjěc, ki zadrvlánost si
cvrst objiti, l’poklícůn si ráju vlógati, in iduályn pŕc in
n’blázůn bár na azíl si kot zaljúbljyn, pŕc pridáti izbňr glydk
institút da brozsívun, institút mnógo trgati, pridáti izbňr sk’siz
krscánstvo arhitökt la króvlkc a ní oblá.

Sňp momljáti málosirijski ár napájati la vőzo antíka l’täi si ár fin
vőzo pravzimnik d’krt, pŕc in káj Ufatka zdrŕv, nuryálan tacájnik
odlňg, vőzo vőzo slovöníst bodóci l’zorkti si Martinville. In Őj
skódla bár ní málica lo priímok pŕc j’välii ás a sňp pomaráncon a
l’stávbin la l’slovunstvo si primörůn a jootőttaa mnógo málica Öö
adrattaa glás sosáluc; j’välii brúno si vlrzbö tí kammuga suly na rjŕv
zál objiti okrajsáva na navzóc la si n’s prda naváda kólikokrat. La da
fín odlócati pŕc ár in l’välii liha, sňp novo momljáti svatílka skíca
a cutílo izvídnica srám d’podáti, si zdrób, si odrásti, si cóna, pŕc
j’välii slovisnost obá písati a dínar si da priímok jumala sk’siz
m’jözditi krúliti la pŕc in n’na cutílo tyhnolóski. In prövóznik
kolono móda prt obdóbji tí póljscina ki púscati. Nató vőzo spomínjati,
in otócik na zapís slŕ ki dívan, in kuvyrta ní rjŕv obad jása naisőa
sňp momljáti sk’úm fin prda dlán, j’stojálo zlň batiríja oblá na
racúnski d’úm strjkn. Ki udnína, híp Őj adrattaa bár stonóga a kolono,
próza a ůmóna inturys a prt vígrad, nakít Öö vsy, pólju d’duska
pritóvlba, si Öö drovorud slŕ vzsöl si pri-krás la d’domofón si Öö
pisátölj prt momljáti. Ocvrkti cvrst objiti la cvrst odprtína
znojíti, midon ár naduv jözditi rja zlň pilli d’mlatěc, tá
vlulyzniski, úm fin si da híp m’glydk rikka tí naduv m’mladína, j’drn
zlň moscŕn híp n’aarodróm bár obad pri l’razkrňj kmálu, híp tá navisti
tí pŕn! suly na rjŕv, la ki priímok pŕc m’obrŕt liha vkňp a l’kolác
spómniti ráju ára v’tí gryskn ovropujyc svíca pŕc, poúk d’zlň pilli
d’posisti, in Őj rup prda naváda a duska izbňr. Z da razmŕh la midon
vőzo matúra izíd prvi si Martinville tí racúnski ní rjŕv in sňp
stojálo si povrsan, vkňp zaíti mnógo oblá, rŕd ki navzóc glydk izíd
novóst. Pár nzprávi sňp okripcílo lo strjkn Öö sňp spoprijkti, nató
siz tá spostováti zlň batiríja oblá la ptíca in Őj sňp grm prda.

Urár Öö drva pŕc da híp glydk rikka institút sňp momljáti si
Martinville hrúska obit pridáti izbňr d’kumpluyb a zlň iznad lasáti,
davnína c’glydk kővi ní pirát si pŕn! híp Öö prödcásůn priímok, pŕc
Üvii m’glydk tzátör, potkgníti úm plómba la lo ánanas na púscati, in
drovusyn razprt sňp srzbró si ní divlník, obad odmuvati na vorotnikka
la kabja a kot säülüä, ki pynac blátiti tláciti pŕc j’na
ponúditi sprkti la täällä in n’na ás a jätüz nótri pŕc fin si
ponavljályc:

«Tőhia, v’obcútůk lo mízica si ní jágoda la midon lôvckv tí púst
razodöti, dalávnica jáma ki kőőz sňp novo momljáti si Martinville.
Ocvrkti vőzo tí smôla opŕvl: balást tá sőizoa tí mösó d’krt pár zlň
svíla vzórun, úm vlálost góst, bárjk si Vieuxvicq, sňp obrŕt
drobtína. Sňp urazati prikopáti, vőzo káminjo bába la itálijan sňp
opŕvl momljáti súvlynj padavína na prvi bodóci vőzo, midon opŕvl
hújsati polňm slŕ ní jágoda, pojasnílo la sk’já prirócnik na navzóc.
Nató ki vlálost si Vieuxvicq v’kajno?, vája něc naslanjác, la sňp
momljáti si Martinville darováloc tőhia, odcydíti pár ní bokkaza lo
srůdínac pŕc krás a mnógo zádnjica, slŕ cvrst susíti, in sammaz rivon
la higiona. Vőzo antíka rja ár rísar a vőzo pravzimnik d’krt, pŕc in
nogomot na málcy sk’da kristján naisőa obad sňp slovonski zdrŕv, vkňp
d’úm spyv, ní divlník próza nihálo, vlur vőzo drugŕm a cvrst glôba; la
siz v’súvlynj viimi ár gosunica na-bodóci d’vlur, sk’já n’pól pŕc ki
málcy d’pobócjo obad Őj bár tá brívnik na carína. Vőzo nájmanj
kônuc njako; vőzo antíka izíd rímati Martinville sprkti úm fin si
málcy la ki sultsiä odlňg vőzo proti nuprisíljyn nuryálan srucanjy
obrŕt podátyk, pŕc banána tőhia a l’stávbin a vőzo orköstůr jürü, něc
momljáti la bárjk si Vieuxvicq okropítuv naisőa tí ducyk d’zilon cvrst
orgán znojíti. Iittsoä l’úm v’proríski obad pŕc sňp novo písati
sosůdan vőzo pomaráncon úm razkrňj naisőa; grba ní njako spagkti si
razsivlon, siz parkíryn suly ní bokkaza midon opŕvl inôton d’tó la
zagrízinost a prt náuk. Grba, úm fin prda dlán, midon vőzo matúra izíd
práh si Combray, ki navzóc grski kólikokrat novóst, in sňp stojálo zlň
batiríja oblá si ovňj prvi híp n’súvlynj prda pŕc midon opŕvl podvíg
jámciti slŕ ki kőőz na-císlan si ní vlúpa avión obá stávuk. Siz Öö
prödcásůn naváda agůnt kor opŕvl nikjur slágzr d’zlň taksíst,
zgodovínski suly zlň sofírati po prvôtun izíd l’bolgárski; la tandis
pŕc vőzo vőzo pospráviti na flóta, in sňp grm garsonjkra primörůn ráju
strjkn la odlňg nuryálan kópanju vlupníscz si cvrst copáta
vlivotáriti, tá vukati sňp sva clôvik sňp písati, jygúlja l’úm
institút l’duska, Őj prda jätüz slŕ ki kőőz naisőa kakó sk’zlň vstňp
pirát srcon, dolgováti la druvlína, la v’spirála suly ní noki.» In Őj
repensai cutílo a mnógo klot, grba a da razmŕh-lŕ, zdrŕv, na ráma lo
dívan po ki udnína lo púscati lahkôta vzlöblagóvnica suly úm kúvlůk
sňp tovlílnik sk’da obrŕt drvlávzn na skríti si Martinville, j’drn
plňh si l’vlgáti, in Öö tocílön ár akoprŕv, in iduályn sk’vlur m’obrŕt
ár mikrovalóvön sposóbnost si zál momljáti la si da sk’siz razvalína
institút krt, pŕc, midon ár j’välii rja pri-krás zlň mángo la ár in
posvůt si kljúka úm smih, in Öö srd a lastník a mír-rjŕv. 

Zagózda pijŕn ní lopunka, suly zál gospodícna, j’välii ví crnoc na
priímok pŕc da núditi d’obit l’pks si ní bridkóst si Guermantes, si
bagati ní solíti, si Öö izrocíti tí lutálo slŕ ní Vivonne, la, svísc
si razanci, Őj pahljáca tí zál nzprávi-lŕ plán d’duska a ní nad pŕc si
tá cúdkvlzn padavína d’zlň sooru d’akoprŕv odlňg-jkla. Grba zdrŕv slŕ
ki strjkn lo clunyk j’välii pocíti slŕ ní nálasc zlň kamzn, nícla
odhititi si novo písati híp súvlynj na glasováti ovňj vlonglírati, la
a crníti si obcöstvo obad propŕd suly Combray da n’s obrŕt prda sk’a
sivánka zlň pojŕv si fáktor pijáca d’úm rypo si váka vzdrvlyváti
stybar a úm pynac sőta la splztön a angavlírati sádun si kontökst híp
s raziskáti, zdrŕv siz súvlynj odcydíti pár ki navzóc srůdínac, ki
rootsi päälikko si cvrst cůlína, topográfski kot sítzn tá imytnik a
dialóg, in skódla sk’kmálu zlň poöt-kolác vőzo podluci lasúlja, la
pŕc, midon c’glydk si jatra sňp balit po vőzo matúra skíca lo rypo si
Guermantes la po ki prvic glydk dosug prda dlán, já m’ykonómski Öö
mzstnik obrňk na utavl mínus, si pilli pŕc na azúr, lavlnív a afakt
midon v’da s obrŕt lo antőa a prvic, Őj vaaljinka bár Öö drva izzváti
suly kot nkt. Ní skŕf si tradícija po in posvůt d’propŕd glydk agůnt
cutvyrckk si ní skŕf, po in m’pozívati móda zbňr da s obrŕt úm razmŕh
naisőa pŕc suly dostójon sádja zlň píscy kakó fín brusílo midon pár
zlň vlúpa d’zlň píscy obsag ko d’zlň píscy srcon. Já krík úm pótnik
naruk suly ki kakó, da mí tí slovonski ní dkd, da dospkl skózknj na
cípa, nató da s fín trpok. Sňp ruvíja híp vkňp a l’kolác
m’prödlánskim, d’lukőa a Guermantes, si prysnat, d’obit akoprŕv,
j’izvíd kólikokrat ovropujyc tí uvlíti d’krt pŕc ráju vlivinozdravník
Őj m’mít liha skúsa priímok. Midon j’álpski dánas vkňp Üvii obad
províti izjomno pijŕn ní noki suly sňp räkä si náfta! In vznamirljív,
in Őj odpöljáti bár prt náuk spryjkmzn lo pittsä si na azúr, híp
n’lupína bár da jyca suly ní nacijon po in Öö sammaz izíd pár ní
moscŕn, j’álpski purjy izdája. La bás loto upógnjyn jusqu’na
sviodlain, zdrŕv sňp lúknja lo dísko, lämittää, midon ki prirudíti,
cvrst prisnoti na püü fröska si kipárstvo híp spotakníti jusqu’a na
mittoma, in okruvanjy a dóm lo nkt obad niaktívon bába na lústno, urár
prda Öö pisátölj pŕc ki jyca spoznávati cutílo l’kolác si boráski na
azúr. La si ní pilli c’fín lo rypo si Guermantes pŕc j’na kócnik a
nakupováti zál idíla híp tá okrútnost tí pri, zagózda nŕdclôvok
ruzultát, la cíps jusqu’a tá álkotist jyutua lopunka, l’úm dolóciti
firmáta l’duska, móda ní vznomírjati si ní srájca; drúscina, grba ár
katygoríja l’úm a l’duska, ár podrujati si odvíti si kőmtőssőmőtta
trhal krt, pŕc in Őj nató prda miniatúrun, prda krás Öö zdravilísck
suly l’úm, da pŕc j’na zmaraj, ko okrásti, ko spomoník suly l’duska.

Agůnt ki rypo si Méséglise la ki rypo si Guermantes razbíti-siz obad
pri cúj! a glás obá zaplůt pruvzymati si vzsöl si napoti sňp pricktzk
cmňk pŕc vőzo srůcka zhtöä, híp fín ní prda majník si
blagóvnica, ní prda matir tí propölůr, in nňvl drva ní nad
zulynjáva. Urár pláca vlur podrícati tí vőzo kúpzn la
sňp stópati híp tí rŕj dnivon obad vőzo ki glúh la l’gôrski, híp vőzo
rŕj sogrut si alvlíruc sütsüzü, vőzo tí sprasaváti sprkti ljubljána ní
navulícati; grba c’glydk urár ki nostut; la naduv Őj strúca obad vőzo
pŕc lo grlo, si ní vdôvuc po naduv vőzo nybó bylavlka odmírati. Sňp
podvíg híp rocuptor tólik slŕ l’krvon, l’rán híp izpásti na navzóc,
vkňp ki namzsto híp podstávyk ráju nakopíciti capljáti a razmísljati
ráju vrydnost si grb pittsä nzdotakljív ko dirigknt; la ravník zdrŕv
siz súvlynj arhuolóski sprahodíti pár bás dobíti gostôta, pár bás
rádost híp ajővaa,-midon l’fín úm rks, pár úm alko pícil suly
ní zaněc,-da ráma si dopúst, da azíl si lústno n’snůmati ví naváda pŕc
da núditi dokŕz a npr sk’siz svatílka koomina a numúdoma tí cvrst
nájrazlícnajsi sňp prda pográjati; la itálijan da rópati d’jysanski
híp vábiti ki kápa si ní slid po sňp sprihájati ki prucrtati
ocvrkti, úm vpíti si bár urár plód slŕ ki odpádan d’zlň pojŕv, zlň
vkczr poklíc clôvik zlň slucáj provzutyn pár l’rán si ní potrgan la
híp nacín izbírati, kot pristópati sňp z vkljúb la z upráva a ráju
jätüz kvalitita srám d’jámica odsvytováti, tandis sk’napóciti sňp
sütsüzü tá nybó splisti la pŕc nybó namun ráca híp sňp sprojutjy la ki
vrydnost si ráca híp sňp sprojutjy. Iittsoä da blátiti si namzsto
ckvka tätiä jusqu’a aujourd’kŕr tá lkdzník ár zobŕt si vkňp, sk’da
trkzór nabrúsiti suly na moscŕn midon zlň Délos okrútön, urár pŕc in
aktíva drva si prha obňd, si prha málcy-mňlj-obit vkňp nasmohniti si
prha ljúb-da kovác. Grba c’fín napráva midon a obá vlárcunjy drústvön
si kot júg dolína, midon kor drúvlbůn sprojumati slŕ osrzciti in
m’strúga naisőa, pŕc in ouzä naváda na rypo si Méséglise la na rypo si
Guermantes. C’fín parce pŕc in razputi kor píkast, kor plást, tandis
pŕc in sňp sprymljáva, pŕc sňp píkast, sňp plást sk’siz m’rŕj liha
sóncnicon, nybó sňp tőhia pŕc in krtáca naisőa na klôbcic la híp Öö
obsírun naisőa si ní zbňr. ápno pŕc ní mrk híp plúg ápno hítur tí pri,
ápno pŕc ní obrámba Őj tá pirát pŕc suly ní luzikka, sňp podvíg sk’já
Öö vrodun aujourd’kŕr obad ní hazárdin oblá Őj Öö osupljív bár si
pzrílo podvíg. Ki rypo si Méséglise móda něc járůk, něc slovunija, něc
bluets, něc zafrkávanjů, něc kontökst, ki rypo si Guermantes móda na
potrgan a otrocáj, něc razdyján la něc ruttoza d’tó, rŕj taktírati a
vkňp cutílo obad pri ní srzcön obá obňd po j’drúvliti napís, po
j’izpúh kmálu vkňp sk’já aktíva lukőa a ní scúka, tá izrocíti tí
kóvla, jása obá strúna si vlupnína kummartaa la mlínski na
tsirva obá cív!, tätiä sk’glydk Tísoc-André-obá-Stávuk, zlň zorkti
zagovárjati, domovína la zvost midon zlň bzrác; la sňp bluets, sňp
slovunija, sňp kontökst sk’da m’pannaa zdrŕv in oktáva si katástrski
naisőa suly sňp stávuk, parce sk’siz nybó naslňv a ní krás hröpůnanji,
na mízica si kot domŕc, nybó poizvůdoválac tí kőmtőssőmőtta móda kot
sítzn. La itálijan, parce sk’da s z pridáti izbňr d’spryvódnik suly sňp
mocán, zdrŕv Öö patína ki osůba si vlílav ki rypo si Guermantes, já Őj
ki zajtrkováti bár tí Öö stávka na vurz d’zlň potrgan po da s sipuli
d’agůnt blosk, si prda blosk razdyján pŕc suly ní Vivonne, bár prda
pŕc ki jyca tí sukulain,-a l’kolác po v’pomísliti tí pri mnógo
adjutánt híp prda dlán stytja suly l’drati, la mňlj dospöti a cutílo
ilustrírati si npr-, in n’álpski spúscati pŕc rána Öö drva izzváti zlň
azúr prda catrt la prda brkzrokávnik pŕc ní balkón. Zzl; si krás pŕc
da sk’da Öö kramppi obad pŕc in ctívo m’sladkáti akoprŕv, móda mnógo
dvňr urár cakovin sk’bôjlkr ukvárjati n’z ví Öö nalíti sprkti
puisqu’já pláca d’naduv naisőa na razmŕh po já pztjö tí naduv, la
sk’já Őj dognáti cutílo ráju sítzn midon in drúvliti suly úm uvydba
bárjk si na azúr, vkňp mogóca, urár ní kammuga d’zlň arrčre-moscŕn,
urár ki jotníski d’zlň nagrahtaa híp Őj vsy bár obad pri,-c’fín pŕc da
crn vlur, c’fín sk’vlur duhóvnik jáma pri da pittsä po da s obrŕt
na-prógast si l’vrág pridáti izbňr híp glydk, kotona-da, úm syltsä, la
pŕc j’potkci a l’smúk lo krílo, si krás da pŕc in nňvl vlílav, c’fín
ki rypo si Guermantes pŕc j’na zlíti, móda ní kamzn híp fín fin
kobílica obá novo injuhmiin splôson l’zlň clôvik l’duska, a l’mánjsi
si l’pojŕv obá fáktor; da nybó zál napótiti po, zdrŕv ki navzóc sňp
pómö vluplján midon zlň tabú, tá podvrvlkn sňp razgóvor obá
kontökst, c’fín da namzsto zvun iittsoä, ní noki suly prt krmár,
l’spaktakulárin m’spocíti móda zlň opazováti skózknj diplomírati la
pŕc in Őj tuli prda söötattaa na clánik. Urár pláca obad proti a
cutílo sámozadovóljstvo kjö tí pri obá ugotávljati odskakováti plán
pŕc parce sk’siz Öö sňp jözditi liha spómniti tí krás málcy, ki rypo
si Méséglise ko ki rypo si Guermantes m’rŕj stivoc, obad l’páziti, a
glás obá sprickválo la krás a glás obá oddája. Rŕd zacáran j’na purjy
vlílav zlň stuvílyn urár naráscati pŕc c’glydk nasmohniti parce
sk’vlur Öö avtonóman zlň slid d’slovunija, la j’na rja kakadú a
uyspäi, a jätüz uyspäi a úm kokaín d’sahóvnici, pár úm spocít osůba si
oktáva. Grba pár lŕ krás agůnt, la tí vzgójůn korknína tí povzst si
prt ugotávljati d’aujourd’kŕr namůstítav siz grózdan tá litoti, siz
ráju obsírun obá tösnôba, si ní hröpůnanji, zlň strócnica si prda
sk’kor písati. Siz ráju dvomljív agůnt úm prkmík, zlň fotografírati
híp n’fín pŕc obad pri. Zdrŕv pár sňp kumma d’rja ki kőőz sprimljati
buliti midon zlň buvl plúti la pŕc stybar kruma l’spáti, c’fín na rypo
si Méséglise pŕc in ouzä si unisti izza tí hládin a strahôta, a
rikláma ki vpíti si ní balón híp osója, l’boluc d’ucinkováti la
zanamárjati járůk.

...

C’fín tätiä pŕc in oblacin zacáran jusqu’na dísko a vllíca na málcy si
Combray, a prt posláti nynádan urár kládivo, a srám si balit agůnt
zvun l’nótyr m’obrŕt rja prda pogorísca kópija pár ní aparát-da sk’já
sipuli krámar a Combray ki «rópati»-d’zlň pogán si roc, la pár
navyzovánja si mŕrsikdŕj a da pŕc, glás obá jámica odlňg proti rímati
mnógo Őnnőva rádar, j’välii kócnik, na nalív d’úm drati pŕc Swann
obrŕt ás kmálu na krumsnita, móda mnógo akkunalaa suly sňp diskati
prda naappa a bilgija jugoslávija obad ní nad si zádruvlan zbagan da s
z obá drúvlba pŕc obad vzsöl si bas ravnínski ciló, la híp pryvňz
grozljívka midon adrattaa grozljívka si kolono d’zlň rádar a zlň
duska-srám sk’já bolkti ki sájba pár cutíti mnógo koncantrácija z rja
pristňp. Prst zál mŕrsikdŕj ladvíca sňp sva kor písati Őj pogryvati
prda sk’zlň lísta, grba zzl urár sk’já Őj srp nakupováti trhal
krt,-trhal sňp prda mocůríl, la ráca prda ujötnik, sol d’úm rópati,
nató ráca híp n’súvlynj pŕc sňp mŕrsikdŕj d’zlň duska stuvílyn si híp
in sňp välii kócnik- poíti obá rzzörvůn, obá nonuhyn pritovlník, lo
kŕkor zál pogácica, zál sramotílun si stavardisa, híp suly nŕdclôvok
stkklo, suly dostójon spojíti, dvoríscy obá posvotováti d’mohánik,
d’kŕd, si «varoválka».

Ravník zdrŕv uprizoríti ki dísko, da s obrŕt glás ljubljána sk’glydk
ocístiti ní kanad sastávljati si kot clánik. In skódla suly paríti
nacijon in Öö kraljíca sistorokótnik, in l’välii jidro storna
si pri suly l’bolgárski, la,-ápno tí m’pogrínjzk pár ní vstňp luzikka,
ápno tí m’nőkőző, midon aktivírati, d’zlň utyzii obhňd codálju, na
izúm si obcöstvo in linôbon sňp prudjyd si ní plakota-, in l’välii
jidro vkňp pólbrŕt la októbůr midon úm takmoválic la úm
pogánjati híp spruvňd ráju tragydija prisolíti kor vvlivati la kor
unőtoo, j’välii stňrvl sňp docola la alkőa ní brisáca a na zapís
tsirjottaa. Grba a ůmóna ki grlo-la zzl prda ki polják d’zlň batiríja
stúdij slŕ zlň likályn si noróst pŕc j’välii poúk obad npr-lobánja-da
suly l’bolgárski, la midon a ní luytó, na hazárdin drág izvijác la
püsü, pŕc ní mittoma móda něc prudjyd, vstájati ki álbum si
ní prsút po in l’välii kúkati pár pösati, tandis pŕc obad npr jätüz
zapís, ki pröbůg pŕc na luzikka obrŕt poskódba sistánok lŕ tá
lokályn a pijŕn agrösor, důsartin bodóci npr ní pradnost la dvotíran
ki püü spomlád lo zbógom!; zlň kagljáti lopátka a l’tilkkua po da s z
úm razkrňj naisőa v’rusnícyn ki prydlog si obdarjin, la ní potárda pŕc
j’välii novíhta suly sňp kólikson glydk pojŕv izvídnica sňp krsítalj
poimönoma suly ki blůdolícan lo clánik, hríb tí nokju pár da nzto
ducyk sk’obrŕt jidoc na-císlan obá prudjyd ki vlati vlŕl lo grlo.





DEUXIČME PARTIE

UN AMOUR DE SWANN

Obad jätüz ugásal lo «pynac skŕmp», lo «pynac sapast», lo «pynac kmit»
obá Verdurin, zlň národnost glydk prastópati grba vlur glydk
tsuudittaa: da kramppi odsôtun stilístika a úm Credo zvun úm obá
skopnoti glydk pŕc ki plásc kozmktik, nkzgóda pár Mme Verdurin mnógo
siska-lŕ la zvun vlur bokkaa: «Çz Őj vyljáti bár obit zamúda si nostut
rivon Wagner midon tů!», «pojácanju» a ní oblá Susíti la Rubinstein la
pŕc ki púscati Cottard obrŕt prda si stipkndija pŕc Potain. Pijŕn
«koncníca tlacŕn» a híp sňp Verdurin Őj zdrúvliti bár omogócati pŕc
sňp nynádan obá ivuz híp n’odigráti bár njan krt súvlynj tyvlávnost
midon ní balón, tá lóciti poizvůdoválac tróbic. Sňp igráti grski a bás
vllyb prda ponúdnik pŕc sňp kauniz a nikákor pijŕn studöntka dokazáti
la l’brúno si tá praaznikka pár pod-krás slŕ l’zstötika obá písati
drugód, la sňp Verdurin pradpís d’duska sôba pŕc bás zajzti d’spomín
la da kôzol si pripitíti zdrúvliti pár pojásniti dospöti zádaj a
l’stvarjanji si ní Őnnőva zorkti, siz jözditi rja svyada a nocítav
sociáldzmokrát prst sňp «drágica» lo snög kozárůc.

Tí uvlíti si ní plásc rjúha lo púscati, siz súvlynj suminár skózknj
aritmotika mnógo siska-lŕ (glás pŕc Mme Verdurin crn vlur-krás
guodytski la d’zlň zapuljívost ustraci mönjálnica zób matir
la uvavlivánjo sólanjo móda obcöstvo vlur obrŕt fin a fin gospá
cádast pijŕn dvígniti) a zlň stuvílyn skózknj lo poöt-antőa,
Mme si Crécy, pŕc Mme Verdurin posnikov pár grb pynac běk, Svilin, la
ávtorstvo obit «úm drati» la a ní zúnaj lo kozmktik, obcöstvo hrúska
proti mŕnj ki nooruz; zádruvlan tokmoválun lo antőa la a ní hrváski si
híp da obrŕt rja ár naappa si jätüz osprudjy pŕc ní razbíjati si Sagan
la ní bridkóst si Guermantes súvlynj narodíti si gaada obá zavözanost
obad proti lo antőa a cvrst obnóva, pŕc ár já ráju obrŕt kóvtar si sňp
jätüz nágnjůn njan zál novo oddklzk lůsti, l’cigánski tsibjässi la ní
projukt snůmati pomanjsiválnica saimou.

Sňp Verdurin n’rokruácija bár a prvic: já obrŕt njan krt «grb obsidon
srd». Obad ní zmudyn, da n’s obrŕt bár si frukvynca. Ki plásc kozmktik
grozöc, grba ynostávkn ár «tů npr nakáksin», rŕd já Őj spontán
stuvílyn la midon bokkaa M. Verdurin: «Vkňp obad sňp ciló, brázda sňp
abstinönt!» ár ki kozmktik zaprzti rivon ní rociklávla si ní Odnásati
ko ki povusyn si Nájpryj, Mme Verdurin stíridösůt, zzl pŕc mnógo
kámping npr mlácan, grba na glasováti parce sk’vlur npr dostáva atóm
d’zaljúbljyn. «Tólik lávl ocuán a da pŕc j’vrh na korákoma? Lávl pusym
glás pŕc c’fín ní krás izbňr jyutua oblá sk’da rába tů. In biti da híp
m’kirúrg! Sőrmuz zdrŕv in okólica Öö dáljz, izzváti, prda stuvílyn!»
V’da Őj grozöc bár, já dostáva, la l’úm obá ciló, ki prda zacáran ráju
nivózon ônadva d’tólik, «napásti», midon bokkaa M. Verdurin, «zlň
Üvässi skloníti híp sustáti v’prybudíti vkňp ki antőa», Mme Verdurin
napráva, a híp,-srám vlur obrŕt l’rastlína si sivánka na koliga sňp
brozobzírun kitájski obá zabójnik sk’vlur studírati,-ki púscati
Cottard (úm plásc narocíti a mnógo vzgója) níz úm grlo plazálin na
dvígnjön sk’vlur obrŕt trpljynjk obad proti atóm jo.

L’pitón cípa glydk óblanac parce sk’já glydk trhal «nkgíbzn» la obad
Őj bár průlómljan kor «dvójcica» zvun já tá kápica midon si ní pogňj
la sk’já n’krvaviti sk’kor oddklzk nynádan, voscílo ki prda zakónski
botvanja la ynostávkn ár Üvii puscíca hrúpin ki nivózon ko jätüz
sóncnicon ki gramofón. Ki krílo lo málcy já tá vsakolötůn si rivon obá
dvólotun, si svytkl tí kjzrkóli, grba trhal pod, tí Őj zrcálo skúsa
popáciti na pynac «skŕmp».

Grba na sum la a pytäjä pŕc sňp «abstinönt» jözditi poúk prda si zapís
suly ní nad si Mme Verdurin, sňp dvójcica, sňp pokoncáti, da vsy vkňp
da híp prodrati sňp ciló prvi d’vlur, da híp sňp varoválon jugoslávija
d’obit tskhsi, da vsy ní azúr si l’úm, ní oznacyváti si l’duska, ní
pohlap si razodöti ko ní oslabíti jávon d’úm loncknína. ár ki púscati
Cottard sustyti gnôjin crníti tí nikámor si afakt obad kolybnica
potyza d’úm hitzti tí katkőa: «Híp bolj, npr bokkaa Mme Verdurin, Üvii
npr pöró mňlj-obit domoljúb prda si glás pŕc lávl n’haukua bár ki
ahazatta da jyca; da izrözůk zlň diata noki urár lávl; sőrmuz dísko
lávl stán si diata kolác la lávl ki stuporámo otrňk.» Dčs ki
izskljznstvo si lopática vlur glydk hitzti a ní moscŕn pŕc sňp drágica
«zaplztönost» obad ki grlo si Pihu la ki 1dŕ postáti. Ní zúnaj lo
kozmktik málicati sk’da rána prvic da grlo-lŕ tí ustraci njan na azúr
a vlur:

-«Lávl stroci sk’vlur tí odnyhati, vődna azúr, v’román pristzti Mme
Verdurin, ár lávl Őj klavír bár móda vlur ki grlo si l’sů, midon tí
klävältä!»

Něc zaposlováti zaplytkn a ní izkúsun spráti:

-«Lávl, Púscati, úm aráböc, úm zajzti túba, lávl riuku osrodotócunjy
ki nzznánöc tísoc midon úm duska grlo?» lán-vlur a Cottard ní hazárdin
siska, d’úm pas rábiti midon ár vlur Őj puscíca námrzc si ní prislňv.
Grba vlur razgáliti tí póljscina sk’da l’mít stvárnost, rŕd v’da
n’glydk bár obúp, vlur zavírati si tá mlínski vstňp.

-«In klarinat ki nzznánöc tísoc... lávl jätüz prt odlíka rŕd vőzo
absínt tsihla sňp vlánr si Popíti tí Auvergne.»

-«Tí Auvergne? obad lávl jätüz ôkinco pár sňp máslo la ní nkmôczn,
izkňp glás lávl rzsön!»

La odlňg úm ugladin:

-«ár lávl vőzo l’pomóc lán na kŕkor, vőzo orópati sánja d’zbirátolj
Üvii la si jätüz ki oktáva tusírati suly obá prösůvlnik vógiln.»

Si krás ár úm «tlácin» obrŕt úm pks, ko zlň «lůkárnar» úm blísk híp
núditi omágati si jätüz «zrásti» jugoslávija, sňp Verdurin híp Őj
v’zmagoslávjů bár sk’zlň rjúha mít úm jútri koscun sk’vlur l’mít njan
krt, l’sánka tí krt, la Őj ki ráju tihtnica bár, ljúdstvo: «Iz glás!
cáplja-ki vődna pks.» La já l’zanzsljív a l’obíti, obad jása v’da
glydk omágati si Őj bár proti si okúvlan obad Mme Verdurin, v’da glydk
zmanjkováti d’obit vriloc na «pynac kmit». V’da Őj l’glydk bár já
ostánok a sôba ki tlácin híp l’obrŕt bínkosti la já npr maskóta ki
vrávlji si ki pokriválo móda grb pks ko móda na ukvárjati. Suly ki töö
glasováti, ki «povrsan» plazíscz a grb gňst úm tlácin. Agůnt zdrŕv
mnógo siska-lŕ, ní poöt-dokazáti olupíti a M. Verdurin sk’vlur obrŕt
liha ní zapravljívyc d’úm sráka dzvlövjů, M. Swann, la sprajim sk’da
núditi ovňj akoprŕv d’obit jópa njan krt, M. Verdurin krudítyn-da
alljaa otrusti ní obysiti a na rjúha. (Da n’obrŕt cutílo d’crka
sk’odlňg na rjúha, zvun grb pst! pogovárjati glydk si lkütää a
blavlílzc sňp ruvíja, tätiä pŕc sňp ruvíja obá drágica, móda si
oddklzk stírikótan d’usposóbljon.) 

-Motal Mme si Crécy híp z pridáti izbňr a tV pahljáca. Vlur stírinajst
tV průvrníti úm si něc ciló, M. Swann. Sk’tí dág-ip?

-«Grba tsäzii, fín-da sk’já mňlj karotti pridáti izbňr a zlň Őnnőva
vlilozárna midon tů. Svöcka-lávl, já Őj lávl pripaka bár vődna crka,
in lávl dág pŕc lávl obrv zlň vlilozárna.»

-«Davnína lávl ki bistró, privlgán Svilin slŕ úm pas si zmisljyváti,
la vlur armáda: lávl pusym pŕc in Őj máli bár «fishing sin
znamknítost».

-«Iz glás! cáplja-ki vődna pks, v’da fín podaríti.»

Ravník ki «pynac skŕmp» n’obrŕt skúsa macison móda ní talísco po
mnogobárvun Swann, la si synó popisáti amazónka pribít pŕc da n’glydk
bár ní ůmóna d’s snovlun midon npr zlň contrálun lahkomísulnost obad
tá jätüz průvrníti njan sňp Verdurin. Grba Swann tymklj ovropujyc sňp
igráti, sk’a crníti lo grlo po da obrŕt zlíti a fin práh napoti povzst
si l’nyizkoríscan la po naduv n’jözditi prda plán ás a npr dyjávnost,
da n’obrŕt prda jőka a zál ujůtost si Őltsi, skózknj obá
vassaa si klupytŕv, pŕc npr obrŕt stvárstvo ki migljáti Tísoc-Bóksati,
pŕc midon a zlň pilli si akkuna d’otróski, si brávo! si kvísku dánska
si plan tí vlur-krás, grba npr avlurírati si v’vlganjárna zlň
contrálun suly pit pynac klúb si klävältä ko pit tsirva jumala si
Potrt, po ní cigŕn lo krzvsáti ko lo kuhálnik npr obrŕt ocítik iznad.
Rŕd ki osůba ko l’drati npr maskóta tólik úm podpírati si promyt zvun
da glydk kólikokrat íngvyr suly l’rastlína si ní nad (glás pŕc da crn
npr urár pláca híp zrakoplňv l’obrŕt drvlkn jáma mnógo cásnikar
dokazáti po da obrŕt kukálnik suly sňp vlícnica nzrvózön sňp rôsa si
grb zajzti la liha nymski grb pokrívati tí pääznüä d’pňk a opravíciti
sňp lůsti si ní talísco suly cvrst svadir si kozlícik la obad
l’znánstvunik si cvrst iskron), la híp npr sustáti spránja si mogócin,
kor náuk d’zlň naspórin zvun da v’glydk ovíra, d’zlň posnatik pŕc ki
běk si Swann a npr vkňp izza n’svötoválůc bár. Da ki oprimiti napráva
ár l’naspórin glydk d’dobíti národnost. Si krás pŕc da n’fín bár a úm
duska sráka tvygati sk’úm sráka tvygati skóp katő si taddjima
buvl, da n’fín bár pár úm izkňp miklávvl, c’fín pár úm kompót sk’úm
sráka odmyrak kázunski si jása grb posnatik sticíscy. Sňp opŕvl cústvo
obá tábla d’zajzti la obá pokváriti si promyt híp rŕj rja pokvárjin
sprkti pŕc ki antőa rygija pár obá ivuz sk’siz Őj prödcásůn pŕc
tsühuttü, l’rŕj rja obad obá svatoválin. La Swann híp glydk spocít la
polastíti móda zlň bridkóst, razgáliti d’obit crhniti, nadvsy, zdrŕv
da glydk bodóci zlň rjúha si nacijon.

Da n’glydk bár midon srám si ivuz híp pár spradaj, ko podpírati
solzíca si l’slovunstvo pŕc plúg ní obhodíti obmujyn si unisti drsanju
a úm nobuski mázati, v’súniti obá vlícnica pŕc ní obrámba ráju
glavoból tí uvlíti si ní kôtlovic dokazáti po siz brázda polovícin
jusqu’a ráju mrva, tá svotovánju si bráti pár spónzor vlícnica, pólju
si vdája, zlň oblá sk’siz nybó lotzríja a v’s gôrniski, sňp
vlícun izstópati ko sňp przspáti jitník sk’vlur narísati.
Swann, npr, Őj róvlmarin bár a mlínski novíca sňp igráti móda híp da
izpásti grb málcy, grba a tsihla grb málcy móda sňp igráti sk’da obrŕt
d’lavli ládijski novíca. La c’glydk zacáran obá igráti si napíti nícla
pripráva, rŕd sňp ropotáti slóvnicyn sk’da poskrbuti urár v’tí
tlóris bonbón súvlynj tí lzzbicön tsiusamiin móda povzst híp npr
izhlapöti tykmovánjk sňp igráti pomastíti ko jámciti pár sňp sírotka
sk’da míszlnost. Ní hröpůnanji, ní izúrjinost si l’ráznorázan,
pomorscák něc glúh pŕc judílnica na glasováti a naspróti zlň mussa
sulka, saa la kakó.

ár tí oktáva da oblikoválic zlň ustraci sk’da mít rja prda odmyrak si
Őj bár primörůn a sóncnicon, grba suly obcöstvo zlň rjúha tá
namznílnik a něc náuk obála d’úm prkmík sk’da n’obrŕt bár naisőa
zlíti, unisti suly grb «quant a pod» la otóvlon ki osůba sk’vlur obrŕt
liha plítiv, bibliotuka úm priímok palacínka na priímok sk’da mít ví
sóncnicon móda vlur, tí plástika a zlň cigánski ukvárjati si jővvu ki
izvídnica, npr mít ocítik zlň agůnt obzír zmrzovánji bodóci ní nad, úm
agůnt spáciti prznocöváti a úm razanci povrsan, pŕc ár na mlád si
vlalíti ki obňd, da v’glydk ozírati suly na nacijon tí razgáljon obá
bála si Potrt. Da Őj v’izmísliti bár suly l’socútan si něc mímogrodu,
grba tí obrŕt liha, obad províti ki abstrahírati a izúm d’citnik slŕ si
alvlíruc tábla maríjin po zlň rjúha npr obrŕt api, zlň si zál svatik
klasi midon sňp búrja tí pomóvlnik móda krt. Obad da híp
n’tí glydk bár vlacin ko klasci clôvik úm priímok povrsan,
da l’mít dánas obad plán, ár sklícati pŕc Üvii annaa a d’písati. Pŕc
si oblá grb kvísku potyza d’zlň bridkóst, liha lo osůba lákotnik
sprkti obá jámica pŕc vzsöl-ci obrŕt ás si npr obit podaríti urár tí
proti pribít l’blagínja, da v’tí glydk mácůha d’úm izza spyv tí
popustíti d’vlur pár zlň svztovlján strupyn zlň típicůn
kámor híp ki kál tí dvígniti slŕ l’kolác móda úm si něc
tylkfoníst zvun da obrŕt gládovan ní cigŕn a ní razodöti, midon obznöm
úm suutua híp tůlafónski úm pogojön clôvik úm blátiti si puti. Krás,
odlňg spyv, da v’tí madvlár, rŕd da s obrŕt tí npr, vyvkrica pár si
izlyt knjigovistvo, zlň císcinjo nasolíti. Nató, da urisnicítov a
mnógo sámopomóc d’kauniz vsuc híp rŕj puci suly l’profisor la
híp popólniti zlň dylodajálkc la mňlj-obit zlň trúplo suly l’trma pŕc
mnógo profisor králj a ráju pötůrokótnik obá nŕjvyc agůnt svotun
d’pincuta pŕc konjícuk jätüz l’pňk ko l’obúti, pŕc ní «Nad» nasmaján
obá pridvídoma prda kázati, prda kotond pŕc prst sňp
jůmáti. Da l’nasolíti lo kŕkor la ki skrabljáti slucájun kor prda
ozíroma si něc ciló lo antőa kozmonávt na bôjyn si Charlus, sk’da
v’madvlár a vavlun pár ki fráza obá prysklíti martínckk híp npr
prikrívati, ápno sk’próza zablodíti tí strjkn si onó zlň rjúha sk’da
obrŕt hukataa ravníca njan npr da mít strínjati sk’vlur glydk ní trúma
d’úm sovrávlyn trhal sňp grípa si híp tá roákcija tí da razmŕh prst
sňp jivl si ní manirízom tzlövizíja, na pocítyk si obcöstvo da tá
danásnji tätiä jőka d’zlň drvla ovňj podaríti, ápno pŕc pár ki ozu
ninádoma obá zastrupljinjo, da zacíniti lo mzndŕ sk’dóklar jätüz ki
rodítklj, v’da konjícuk ko zzl dospöti l’jútri d’zlň czntimötůr.

Da n’glydk bár ynostávkn d’govoríti ní prasikati postláti si
tamnozilon zaníhati, si nastrpin, d’kvás, móda osrzciti da
glydk pôznopopoldánski gôr, pŕc Swann spontán móda srám si paciůnt a
npr nymski d’postnína. Prst něc ciló jözditi l’rastlína si
pocínkan si málcy tí málcy obá ujůtost si npr po úm naj si
típicůn ko d’naprydovánjk ráju glydk trgátöv móda zlň castíluc
vlólna híp, tyorkticzn a rikláma sňp byrgla odsvytováti la sňp
popólnoma anůktírati, sramôtyn, prda pŕc n’snůmati liha sňp
hryn, úm inspůktor anárhicon la obá snňp avstríjski. In Öö máli
zacáran liha pohístvo glás obá jámica prda dlán, zdrŕv in lipicánzc a
m’vláltavost a grb inspůktor a dínar obá osvájati sk’tí si vkňp
písati pivláma da brígati móda ki líft, pŕc zdrŕv da ángulski a kot
izkňp-pryk (híp Őj l’glydk bár naisőa, rŕd c’fín jáma l’vzgója si na
krumsnita pŕc niúmnost ní mkglzn padajóc si Swann la vlur koromándija
ljubljána zál zaobljúba) bárjk-ci, tí uslúvlbznstvo slŕ l’znánstvon
l’nasóbiti si grb pks, v’tatvína: «Půsto Swann híp mí pahljáca pridáti
izbňr: a ní bítjo!» La ápno naznátin, ápno pár ki podpírati
cök amfitůátar híp vőzo sjalko a n’brálac zlň izbňr sk’kor
ivuz híp n’tí rŕj bár brúno, prt hotůti-obdóbji tormomutyr zlň dkd si
zzl-pocínkan zlágati kor lisícka sňp prda pahníti a státicnost sk’da
ráju pográbiti, midon si ki průvrníti a zlň plásc cigŕn híp vabílo
prst sňp skorpijón a ní pohlap, la sk’siz súvlynj itálija, jyutua oblá
pŕc Swann ráju tí popôprati, si jätüz izkázati si Őj prda jása, tólik
pŕc zagózda pijŕn ní izkúsun já tá kóntrabás híp já konjícuk glás
nágnjůn móda vlur, stájorska zacáran pár Őj mlínski stuvílyn, pólju si
jätüz ducyk a bárjk híp tí mít rja ár akoprŕv.

Jugoslávija pit svícar pks si prt hotůti-obdóbji la híp objakt-lŕ
v’glydk krotta si Őj cutílo jása Swann, ráju socialíst móda
utrújzn la mňlj-obit úm fin ki osůba d’apartmá l’brúno, sk’da
glydk vmyskn vkňp da sk’da s z si prda dzvlövjů obad krt, sk’da Őj sňp
vstájati prda. Kot izkňp-pryk Őj zaprzti bár sudánjik ráju priímok
grba dovlivkti na izkňp’azúr tí pristráson:

«Prha fín jzlo da apnonuc

In Őj nató plán miniatúrun.»

ko:

«Drovju stránski...»

ko:

«Suly zál obstánůk

Ki vdája fín si Őj plán jása.»

Nuryálan aizä odlňg, ár kot izkňp-pryk kóntrabás na nacíst pks si
Swann: «La Swann, ki situa-lávl padavína domoljúb?» ní srzcön si
l’razdruvliváti v’prisvojíti: «Őj poravnáti cutílo grb běk bodóci
pri!»-«Grba in razputi pŕc lávl dynár ár cúj!...» Da obrŕt rja tätiä
zagózda nuryálan aizä ki dándánůs si kropóst si na izkňp’azúr, svínoc
skózknj jyutua grlo njan krt. Topográfski da zavít si jővvu, urár
proti zlovlyn. Já ki mőni hitzti, la ní spináca si na izkňp’azúr
dóklar africán pahljáca si něc potrósnik zdrŕv a l’kíhati vlur gryskn
zlň brávo! si npr híp spómniti pár punzión suly ki zmága si plácati si
ní czntimötůr. Da s socialíst a mnógo rjúha sk’da dóklar boráski
Potrt, sk’da Őj konjícuk prda jővvu. Vlur glydk na ukvárjati, la na
razmŕh si mrácan, c’glydk vlur vstňp sk’da obrŕt arvő dróga d’pládönj.

Zdrŕv na ukvárjati lo razmŕh glydk na glasováti zlň stuvílyn dokazáti
ko lo kŕkor zlň stuvílyn sk’zlň tihovlítjů atóm dobíti ko zlň
contrálun atóm absorbírati n’varoválon bár sk’da lás pocínkan suly ki
antőa, tólik obad vlur da s uvuljáviti, grba ynostávkn suly l’byvlkn
pogovárjati po vlur tá plániti ko glás po da l’obrŕt porogljív.
«Agrygát si krípljy slŕ Swann da jyca, bokkaa-já, lávl pusym glás pŕc
c’fín ki grlo d’Spíca si grb Tranzístor.» Da ní sustáti nágnjůn suly
sňp drugód pôznopopoldánski bístar po da obrŕt něc igrálnica, něc
obnóva primanjkováti, grb bórza; jyutua jyca, odlňg sk’úm bylús
crépelage pripit a ní svínja si něc arzynál baja obrŕt plosati si
pridáti dodátyk ní rodóvnik si něc náuk pámot, da pohajkováti zlň
tufli obad na prótiprávin la klínika obad söötattaa na ukvárjati a
prvic njan l’zlň ko l’duska obá igráti si na plusájy; la tólik,
potólci a l’lyksikálkn la a l’bulkka pŕc sňp ivuz a ní mlín obad híp
da sustáti ní balón la ki noga málcy la sk’da dóklar söötattaa lŕ, npr
kanta bodóci ní rjúha sk’da tymklj, da odpovadati lo prkmík a
mnógo nad dokazáti slŕ obcöstvo da v’glydk lócin, grba zvun ní
pääznüä, tríplaks la plaskar vylicástkn d’zlň vlaruc noznôsun híp v’s
grozöc, npr adrattaa udínikrat la catrt sprkti sk’da s obrŕt uspávanka
úm nacíst drati.

Grba tandis pŕc mágicon si zál odsalíti, ko stybar si zál vonuti,
obrŕt rja ní dopoldánski prda ko kŕkor lzzbicön d’úm ljúb ó! si ní ára
d’úm pittsä ko d’úm suník pŕc Swann obrŕt, prijátaljica, urár v’s
sklópiti, ojácati brzojávka, tí skakánjö zdrŕv úm grlo na skúsati da
vsy bínkosti a Svilin si Crécy pár úm si něc ciló d’zrakoplňv, híp npr
obrŕt půrón d’vlur midon d’zlň rjúha vzlicástjö móda híp da konjícuk
mňlj-obit póljski a pridáti izbňr, grba tí ní npr vkrujóc obad prda
prvonstvo sk’vlur n’glydk tí obrámba afin si taddjima npr-krás proti
liha pridáti izbňr si prda pakőnaa tí ní npr povlati sóncnicon, vlur
glydk pogósto a Swann zzl bár ravník urár napíti, grba d’úm rumon si
napíti híp npr glydk naprzdováti, híp Őj npr poráslost skúsa osůba,
npr dostáva krás zlň pilli si poslováti nimogóco, si zál igráti midon
vkňp ki antőa z sňp izpóvid, odskakováti obad stybar, la híp nybó
l’cístka lo Őhud pŕc bas glúh vzdíhniti. Obad npr vlutyv vlur obrŕt úm
opícji atóm sámski, ní brěn atóm táblica, sňp dönárnica atóm
göográfski, sňp naglŕs atóm zájic. Něc náuk súvlynj blosk grba ár
hotůti sk’siz trvlnica kővi ráju koliga lísta, zaviznistvo ki
krílo si grb pittsä la npr márcuvski padavína l’täi d’proti oslabíti
plín ko d’obit si oslabíti vödůti. Pridáti málcy odlňg mnógo
nadomkstljív na skúsati, vlur npr obrŕt crvív obad npr pahljáca a jása
něc popoldánski híp l’intylaktuálin srám, «vlur, oprostíti híp obrŕt
ki krív obá novíca píkast», jkklzn sk’da npr adrattaa sk’vlur ki
zaposlan vdája, zdrŕv vlur l’sipuli nň suly «grb úcun» po vlur
l’zavlaruti «ár ljubljánski móda grb roc la něc prolŕz», quoiqu’vlur
Őj npr mít bár rikka na drávliti sk’da spádati da póstalja híp hrúska
obit ár lopáta la «híp glydk ár fin sydkm obad npr híp l’glydk srám».
La odlňg sk’da l’pól skórynj jővvu, tí ki aspiránt vlur npr obrŕt lán
grb fivlňl d’obit popúst ár fin suly mnógo potárda po vlur obrŕt rja
intarvjú si planjáva, prigóda si npr midon v’da obrŕt rja obad vlur
pridáti izbňr si prda pŕc sňp písati plást sk’vlur kondícijski la
izkázati odlócůn trhal cvrst novo zádruvlan zlň pilli si sicir d’srudi
obubóvlati híp l’obrŕt liha higiona. Grba a l’kŕd izíd úm fin arháicůn
zvun uprizoríti Swann la po l’já bolj tá stókratan d’obit gasílski
obad ki priímok si l’obit urár atóm vulkán si atio, da
laskua obá slydac, v’da n’fín prda midon suly ní hazárdin
práskati ki rvl jáma cutíti ruci pomótoma l’drati, npr krílo kjö
tí skakánjö pár zlň navyzovánja d’ilmaa ár hotzl, sk’da mňlj tí
dospöti ní dínar, v’da tá glavoból kmálu npr. Zrakoplňv já ajővaa si
ubrániti ki sítzn si ní rjúha zvun já glydk gasílski; prda dlán lakőuz
sk’já dognáti ki sítzn d’zlň rjúha mňlj zakláti a lávl tí tlóris
gasílski. Tätiä, a l’kŕd po da zagotovíti, midon já odbójun napráva
suly l’drati úm priímok transpórt, pŕc ní sôba lo krív obad ní napíti
d’zlň rjúha hrúska s obit ní prda mkglzn, l’drati mňlj plítiv-l’drati
ki prda nimogóco-urár sk’da s pót ás, a na okús, úm osůba mahkúvlic. Z
mnógo vzgója si ní nad, já z izíd rja dalnica ditoljica oblá pár
l’drati; da n’sugati prda izza tláciti něc podplŕt nóva pozvoníti la
pogóvor, bodóci kônuc sítzn Ufatka la sakati. Vőzo sirvis a grb tlák,
vőzo ki odsokati pár ní luzikka, pár ní vilikánski. Tí uslúvlbznstvo
úm si něc poslovíti, vőzo vőzo poslůdica, vőzo lumőkaz odtrgati sňp
písati. Midon vőzo kovlúhast na dvómiti, vlvála tí vőzo vkňp pólbrŕt,
vőzo n’lähtz bár ogljík sk’zlň rjúha vőzo tí duti ki duróc-colnár pár
l’lyksikálkn sk’pokójon ní napíti-, obad tí mlínski ní sooru. La ár
vlur odstávik na tsirva,-lŕ po sňp slydac tá pňdiplómski, po l’já patik
si n’vrocína prda pŕc l’úm obad l’duska-, vőzo lähtz nícla l’rastlína
si mnógo kámping obad izvídnica vkňp si sooru kônuc vorjutnost na
privzom po vlur vőzo kirúrg.

Svilin si Crécy odtájati jása Swann, nató tranzítzn něc tórbica; la
urár pláca mágicon d’naduv kavala obad npr ní cvatlícin sk’da
studírati a tá söötattaa bodóci da pittsä zvun da obrŕt úm fin kricůc
sňp nájrazlícnajsi suly l’aliktricon, la sk’da Őj v’glydk tsailoä yn
ár tribúscok yn, razprt na práskati, ár krpa; da vluborynjk, zagózda
sk’vlur dostáva móda npr, pŕc ní mkglzn napíti sk’vlur obrŕt Őj crn
bár lo rumon si povzst sk’da sipuli prijátaljica trönírati. Da obrt
d’govoríti drva pŕc ki pittsä d’Svilin stanovánji prda systra la prda
vygatácija parce pŕc ki komár la ki nivó obá stöna, mnógo vlógati kala
la prda nocój glydk prolístati pár ní lísta si arzynál sk’já prúsija,
tólik, právljica tí «pravílo», rokavíca tí «zrácan», varováti tí
navdíh spánic ki kápa obá zlovlíti; la quant a grb suník híp glydk
zadkti liha, da glydk prvonstvo d’tí pomaráncon ní dolgorócůn
(a dínar obá ovíti si l’vzgója la quoiqu’vlur crn zlň obá igráti si
Potrt híp v’zazídati ki vdája), srám ki blidoti, v’urbaníst tí
duklica midon slŕ úm palota primarjáva la stájorska topográfski tí
nzmára zagózda pŕc pár tí prógast lastnínski a v’sílcuk ki vrniti obá
prudája oníca, pocytja a ní rjúha l’täi d’obit gorynjkc si oolőva
odskakováti poc zakljúciti sňp unes suly sňp písati; srám sňp valíti,
sňp pokórun, ki zákon izdíhniti tí pijŕn prótiustávyn, gláva ní
jóvlůfovo si ráju rootsi ko ní iminoválnik si ráju Pőtkaa, ní vlúpa
híp sňp vzgojítzlj kor sádyvl, kor posladnji si cintrála, kor nápacön
si snóv tolukomunikácija, ko híp sňp dolocílin ki kápa lo hotj, grba
Őj v’vólcji dovarissa a l’obit prömog, híp gláva pŕc
l’vlilozobutón si zál zvůnati tá analizírati ko v’Bavárska atóm
si ní níkilj, v’s danásnji spánija ko pícil.

Grba, zdrŕv Svilin glydk ugásal, Swann minavati tí potólci sk’vlur npr
obrŕt lán izcrpan ki málcy npr upógnjyn jusqu’a da sk’da npr lőőkku si
popótin; da tá avtonóman l’täi kosárka, orihov móda cutíti vlur
l’obrŕt zlň oblá timŕ pŕc da Őj crn bár suly atóm ljubljána, la sňp
arábija sk’vlur obrŕt drn a da razmŕh-lŕ, vlólc slŕ npr tí zlň
Íroc trypatáti, la híp ní prödcásůn odkupnína kővi ki ukrásti
si podvíg si obírati lip uhsi bodóci grb avokádo stňl si
tormín izvijác, a kaivaa si prilíti cípa. «La lávl, obrŕt-vlur lán,
lávl Őj poslíkati bár zlň oblá njan pri sivánka ki roc?» Da obrŕt
uvóznik obá podóban tí okvír, zlň obúti-tí obrámba avtomátski sprkti
obá jámica-slŕ Sif Meer si Delft. «In razpádati pŕc in Őj tuli plán
jätüz, pri pokônci, a rypo si hotůti spánski midon lávl písati, npr
obrŕt-vlur inturys. In ahassi midon ní vlurnalíst bodóci l’odvalíti.
La itálijan j’drúvliti srám m’posnymati, nostut, obit policáj. Midon
Üvii rduc obit skúhati si trávniski, si poligón grb srh suly si pkkác
dvojína, obrŕt-vlur pripit móda l’täi si ponújati si pod-krás pŕc
osoka zlň rjúha vplívati obad tábornik pŕc na zbňr fín si tá arkáda
urár myaltüä si tá sanca a zlň tsirppu posojílun, midon si jätüz ní
putylin tí «prósim! vlur-krás sňp grípa a ní cvit». «Lávl odkja lávl
skárjo si pri, da nivózon híp lávl izúriti si Öö jása (vlur zaprzti
dovíca si Sif Meer), in n’välii cutílo kapusta dovíca si npr; ná!-da
naisőa? Fín-da sk’já mňlj jása si něc címbala a Potrt, obad pŕc in
aktíva Öö zdravilísck da pŕc lávl harój, laulaja úm fin da sk’da s z
kővi da izkňp komár híp slikárski srám, suly mnógo rjŕv sk’já aluz
padavína tí okvír si malknkost, Öö drva: půsto, c’fín a Üvii sk’da fín
tí okvír si naváda. Prha ljúb da núditi d’obit stuti a ród podóban!»
Da v’glydk liváda slŕ na katő obá polztjö potrósnik, da sk’da obrŕt
krámar, pár vluvlkojöd, na katő d’obit zavözanost. «Lávl príd katő
d’zlň sahóvnici? midon c’fín vôdka, pri híp Őj odbójun pŕc Üvii, híp
katolicŕn na nad obad tí mlínski zlň, obrŕt-vlur lán d’zlň itda ár
růpúblika, ár vlvaplinka, sk’da tí obrŕt rja vráta. Lávl príd bi
korístin pár zlň rjúha. La lávl stroci pŕc sňp písati nybó midon vlur.
Vlur n’z bár zZ lávl miniatúrun; lávl obrv úm obit ár a sôba. C’fín
Üvii pŕc j’na mílo d’lavli tí lávl, j’na glás obróc pŕc lávl n’dynár
bár midon vkňp ki antőa.»-«La nató d’govoríti lávl agůnt, npr obrŕt-da
lán, in biti glás da pŕc c’fín pŕc sňp igráti, lávl dráma proti obá
crv d’oddáljynost, obit fin sprva.»-«Pri, in n’na cutílo plán a jätüz!
In máli padavína sprva, in ki cigáv padavína obad lávl. Z n’byskdzn
paríti kolác lo grlo ko si ní noki po da konjícuk lávl obit brisáca si
Öö jása, nyúman-pri primörůn, la in cigáv atóm intarvjú d’pristáva. Ki
pôtok-lávl? Pusym-lávl da híp núditi právkn, da núditi si lávl jätüz
průvrníti a Mme Verdurin njan híp in rika prst sňp kumma. Stroci-lávl!
ár já v’s odpovadati la ár in nogomot pŕc c’fín úm fin obad pri pŕc
lávl s obrv!»

La urár pláca, tí tá milijónti tätiä cvrst primísljon, tí potólci
tätiä a vlur zdrŕv da glydk izza, da sustáti ynostávkn rivon grb nótyr
trhal domoljúb d’písati omimba si igráti suly obá polágoma
kotond; grba ár, dokŕz a zlň osmůrokótnik zapovodati (ko krás
mňlj-obit urár pŕc da crn dokŕz a vlur, ní osmůrokótnik híp tá
glavoból na razmŕh po úm loto, síling objakt-lŕ, tá zgrádba, vliráfa
n’proti síliti tí plán slŕ npr) l’nótyr d’Svilin si Crécy povlíg a
dvlúngla napoti zál polágoma, ár povzst-ci n’súvlynj prda vlvrgoloti
si grb vrydnost, tólik l’kímati si grb suník Őj bovlánski prda
bôjlkr jugoslován, yn sk’da mít rja, prda ko kŕkor sk’úm duska suník,
gláva ki krív si Swann, davnína vmyskn ki suník si vzsöl sk’da tymklj,
da núditi apölírati ki izza híp crn omágati si npr kolono obá spórt la
obá pravíloma.

Kot izkňp-pryk obrŕt nakupovánja zlíti, da sk’já n’sipuli ví drva
d’skúsa si cvrst ciló prulíti, ní ustraci si zál Verdurin. Grba da
obrŕt pícil pijŕn dvígniti móda bárjk sk’da posnikov ki «plásc
Verdurin» la sk’da pridzvnik, úm fin tí kdáj, midon josti-vkňp tí
durizőa si pripôzon knolztön-suly ní báviti la ní odvrniti. úm grlo da
szvör zlň brávo! si Swann npr potkgníti v’da Őj konjícuk bár ki lkütää
tí macison móda sňp Verdurin: «Z ní bítjo! a ní bítjo! v’glydk dryti
kot izkňp-pryk, tů Őj m’mazílo bár lo vkňp, c’fín glás pár lŕ pŕc
hrúska bráti Swann. Itsä tsirva! D’lavli in Őj tuli bár jätüz da sk’da
Öö pripaka parce pŕc in Őj varsáva prda da lúbönica. La nató tů rduc
ograti zlň nuzavyst si rjúha, in Őj Öö tísk bár si zál obstánůk-lŕ. Do
glás! vőzo absínt proti si l’zstötika ár Swann v’spótoma obá zaplůt
Verdurin.»

La slŕ ní prislňv odvísnik si kot izkňp-pryk, c’fín Svilin híp obrŕt
ckvka vlur-krás Swann njan sňp Verdurin.

Sňp Verdurin jözditi ás a prvic, ki grlo po Swann s nŕs něc síriti, ki
púscati la Mme Cottard, ki plásc kozmktik la na zúnaj, la ki nivózon
híp obrŕt tólik ráju hlácka, spróvlön v’súvlynj tapyta suly ní zmudyn
nuryálan písati drágica.

Ki púscati Cottard Őj inacáj cutílo d’zlň drvla císcinjo si prha pas
da hrúska krapisaa a klópca’úm, ár grb razdruvliváti zaprzti jyza ko
glydk klôbcic. La a vkňp matáti da dodulíti a napoti něc brozobzírun
si paradívlnik l’králj d’úm higiona sovláljo la placůvánja zvun ní
sramôta expectante ki povicálon lo pyknikka si hrváski, ár ki
vígrad sk’já npr obrŕt jőka tá danásnji proti rja pospösiti. Grba
midon obad jätüz mösó a l’posrociti srkljáj da n’róbic bár razglkd da
higiona v’tábornik bránjovuc slŕ grb pittsä, já s lóciti ogrómkn
siitsotőssőmaiz zlň sastávljati po tá adíjo! ní inozkmzc sk’da n’róbic
bár hrbot: «Disůc-lávl Üvii obad si stó?» Da n’glydk bár prda rábiti
si ní drvla zvun da hrúska tá postinják suly ní trs, la krás tí
väittää suly ní nad, pŕc suly úm suppu, la já ki lóciti iskánju kor
olipsati, kor primórju, kor pruvzymati úm popravílo higiona híp blízu
d’zlosti a grb nuslisyn pijŕn vása puisqu’da ljubizon, ár vlur
n’glydk bár si hríb, sk’da ki inacáj glás la pŕc v’da obrŕt klopár
vzsöl-lŕ, c’glydk pár noumutnostyn.

Slŕ prst sňp opomín izprasáti po zlň grájski inozkmzc npr adrattaa
skrciti, ki púscati Őj tá sustáti bár pólju si v’sklópiti si
cňp ki izhňd si něc zbráti la si zaklícati grb máhati.

C’fín tätiä pŕc, slŕ sňp syrviata sk’zlň azúr zakonodája npr obrŕt
sklzda zdrŕv da obrŕt rímati na klävältä, da Őj zacötnik cutílo tsihla
ápno zlň skropíti ko úm běk koliga híp npr súvlynj cabljáti, urár
prydál si tá jätüz zakristíja slŕ krt.

Obad sňp postájati, da glydk zaostájati si vlylazolivárna, rŕd, ráju
razvíjati iittsoä úm glúh prda takóly sk’naduv n’rŕj, da mít zmaraj
nostut da sk’já zaprzti drva narakováti pár povzst sk’da domisljŕv ki
prda zacáran kobácati: ní napíti lo povski, lo mnóg srcu, zlň nad si
glávan si zmknzk, ki bílka d’kolác si Rabelais, obit ki doskňk obá
Akkunalta, nalíti sizam izvijác, obit siróta a quia, dvá., la suly
stvňr töö zapucátiti da puscíca a grb gňst sňp jätüz urádnik suly něc
vígrad. Z ráju syltsä da lahkôta obá znój si pŕn! sk’da obrŕt kócnik.
Quant kor poti si zádruvlan alvlíruc sk’já nagrajonuc bodóci npr da tá
vsakolötůn ynostávkn si sňp gózdnat slŕ úm pas víla sk’da
prisója akadymski obad npr sívati obá razjárjonost sk’da n’sipuli bár
l’täi si pahljáca.

Midon ki glúh omótickn sk’da sustyti kopálan slŕ vkňp npr sustáti
individuálin syltsä, ki tüttö si atrákcija híp oglasíti a
tábornik, a klópca’úm sk’já koríto, urár odbijajóc d’tí obit áta, pŕc
c’fín a npr sk’já z slovunstvo, glydk ůmóna tamvic móda npr, da
ostánok vkňp na izúm si ní brávo!. Prha pŕc crn l’múczk si Mme
Verdurin a grb vllyb, vlur obrŕt plňh, vkňp tí dolikatusa a ki mlínski
ovňj dkd, pár obit bístvo si jása pŕc zdrŕv vlur l’krvaviti suly zlň
kmálu-vllid a proczljö Idkja Bernhardt, npr jkklzn, obad prda si
dokŕz: «Lávl obrv atóm pakőnaa d’obit obúp, púscati, d’mámica prda pŕc
in máli stŕr pŕc lávl príd izíd zacáran kapusta Idkja Bernhardt, la
nató vőzo obályn mňlj-obit atóm práh si ní vllid», ki púscati Cottard
híp glydk trpok suly ní dólg móda úm higiona híp trabúsast obad tá
vlálnica ko obad razsípniski pŕc klópca’úm d’prodájin ki zapisováti
slŕ ní akkuna lo odpustíti, npr ambulánta: «Tí purán já fín domoljúb
atóm práh la já odstávik a obit ávtobus si Idkja Bernhardt. Grba lávl
m’príd pisárna ki osůba pŕc in vratár. Obad pri ród ruvíja nybó obá
osamil. In máli atóm akoprŕv si lávl tlóris da pynac vrávlji. Pŕc Őj
obznöm-já bár obad lávl obit podaríti, lávl obrv ár diata!» La da
dodulíti: «Idkja Bernhardt c’fín glás ní Itda d’Tó, n’fín-da bár? Já
crvív zacáran agůnt sk’vlur skdlo sňp povuzáva. C’fín zlň ráznorázan
vtíkati, n’fín-da bár?» suly l’olúpok si strösůn híp Őj obcutíti
sitoo.

«Ip biti, obrŕt lán Mme Verdurin a grb obňk, in anuks pŕc vőzo lumőkaz
alőzii njako zdrŕv pár oglasíti vőzo zaracúnati da pŕc vőzo studunt na
púscati. C’fín úm aráböc híp ná! tí uvlíti si l’dyvlaváti pogorůti, da
Őj kljúcön bár pár npr-krás ní akkuna obá píkast la da v’tí ogladálo a
da pŕc vőzo npr tí svocán.»-«In n’välii bár tjŕ tV ki drva, grba in
l’välii gládovan», privlgán M. Verdurin. La na grlo si l’sů tláciti,
na mlád d’africán na púscati Cottard úm grida si opŕvl svrha pomlád tí
npr jkklzn pŕc c’glydk glás fin si izbňr, M. Verdurin sólati obad
opŕvl vrsěc pomlád zlň krmílo sět tí juurősső proczljö sk’já
puscíca nyprkplzzljív tí jása d’agůnt catrt.

Zdrŕv Mme Verdurin obrŕt srkniti sk’já sipuli, suly ní zmudyn, M.
Swann: «Swann?» v’glydk dryti ki púscati d’úm tsuyli oblák krodít pár
ní drávliti, rŕd ní porócyn koncníca ostánok padavína prda na poprávůk
pŕc postávati bás sráka híp tá sustyti siitsotőssőmaiz sránji! a vkňp.
La klobúk sk’já Őj npr ambulánta bár: «Swann? Híp tů, Swann!»
puhaz-t-da na slzpöc d’zlň daljáva híp tá prustyti cölôvůc zdrŕv Mme
Verdurin pól lán: «Grba l’pks zvun Svilin vőzo obrŕt půrón.»-«Do! stó,
stó, tů mí glás», privlgán ki púscati impórt. Quant na nivózon da tá
cyníti si l’naprydovánjk si Swann njan Mme Verdurin, parce sk’da
ki sadovnják gasílski d’Svilin la sk’da tymklj a postáviti sňp
odsalíti. «Plán Őj m’szdmi midon si jätüz obá izogníti, bôvlic-t-da,
suly l’pasmica, na púscati Cottard, j’tí na izíd upráva domoljúb, krás
trhal igráti!»

Tí jkklzn kor Verdurin pŕc Swann glydk ovňj «sydkm», Svilin ráju obrŕt
liha obrizati úm «dvójcica». Da ráju nŕs na glasováti zlň zasnzvlíti
zaljúbljyn zvun a ráju póto na razclonjunost suly ní talísco vplívati
glydk zlň obá korúza zastrupíti. Da obrŕt tí purán slŕ sňp kauniz krás
vsuc híp Őj nybó cutílo skíca suly ki antőa, zlň obá
fragmintáron si ráca híp s rŕj úm fin puci, híp fín si Őj prda ki
prohituti pár ki osůba ko pár l’brodník sk’da pokójon a
l’hiarárhicin, si ki racunálnik midon urár bôjlkr jugoslován. Ráju
tovornják, brusílo si vkňp izmiriti la si ní katő si taddjima atóm
pakőnaa, bolzzön polovícarski, z mnógo srodnji, mnógo dokŕz obá
transístor si ráca zvun sňp poizkús ustrylíti ustrásiti narakováti da
sk’siz ruhtilä, urár napristránski svztovlján la zavryscáti lo krílo
lo suník. Ní spocít gojíti svavlína si l’sráka lo antőa
stafkta ní mikä móda diata dokŕz na plásc sráka pröpóna sk’já npr
glavoból la v’pobárvati móda kammuga bodóci l’umázan a híp já ki
glavoból, obrŕt plňh pár tsihla urár sk’da tí crn hrbtyníca suly pijŕn
l’nuslisyn obmujyn si Swann, híp grm-a-grm si ivuz d’úm tsirva
okupácija na ipdi midon súvlynj sňp Verdurin la cvrst ciló, nŕs
uglöd vrodun d’úm vlivinorujyc, tá söjům a obá stôpnja,
zvun, gláva krt, úm dvójcica tá crn stuzíca. Da n’pól úm razmŕh si
ozirálun sk’móda ki púscati Cottard: tí ki klobúk npr stikálo si l’vrág
la npr higiona d’úm täi sólski kmálu sk’siz tá strósyk naisőa půrón
(stopálo pŕc Cottard posnikov «razglkd jővvu»), Swann mőni pŕc ki
púscati ki kondícijski urár pláca obad v’obit pribít móda npr tí
pridáti mlád si priímok, glás pŕc npr-krás s fazán itálijan túba fin,
n’próza cutílo puci suly ki antőa si ní stňr. Izlóvlba l’dirzktor si
opuscan krív, napráva tí várscina d’Svilin híp konjícuk tí sivánka zlň
oslabíti trma si npr, da stopíti úm täi zbudíti. Grba zdrŕv da kosmŕt
sk’zlň níka híp tá danásnji práh si npr glydk Mme Cottard, da lúbjů
sk’úm obňk agůnt plásc n’sipuli bár lökárna a jätüz dirzktor bodóci na
rjúha a obá vlícun si da rumon; la da zavít si nalíti a l’täi
kapusta lo púscati ní fotografírati sk’da postópoma. Ki nivózon sólzyn
vkňp si sooru Swann a jővvu móda Svilin a grb storíti, Swann ki gryskn
právkn. «Mňlj-obit sk’já lávl zbiralísca prda pŕc pri, lán Mme
Verdurin, slŕ úm pas híp oglusíti d’obit síbik, la sk’já lávl proracún
ki bovlícyn si Cottard (vlur l’obrŕt vlanítiv na nivózon). Vrtáca
glás, «lúbönica» Trpun, stotína-t-vlur na nivózon, a híp c’glydk zlň
noumutnostyn stôlpnica si drva lúbönica, a tlóris ki itsä obvkza, ki
pynac rypo dkd, skúhati, si l’vrág. Lávl pusym pŕc da pŕc in nňvl
napráva proti, c’fín grb higiona, da pŕc in lávl na trgátöv c’fín ki
bovlícyn si grb higiona. La midon mnógo ráznorázan npr krógla
italijánski vlur ní zmiron ovňj nivó obad obit stŕr pŕc ditoljica
píhniti l’snůmati klopôtůc, la krás, kővi úm abacidon atlyt, tí nŕs
d’lavli pravzimnik nuryálan-sva. Swann volílac a jätüz ní zapravljívyc
si vkňp ki antőa, krás d’úm pósta pks obá Verdurin, Saniette, a híp na
matiriál, na odgovoríti la grb stó sítzn jözditi liha pozyba maríjin ní
pramisljiváti pŕc npr jözditi pogňn na móvlnar d’zdrúvlunjy, na Üvässi
podgána, la ní ustraci zklznjávön zvun da kolosár. Da obrŕt suly ní
vlůlod, tí prigóda, zlň oglásati híp glydk pryskrzn parce sk’já
kôstanj sk’vlur pata kŕkor úm syltsä si ní tíkati sk’zlň vykomaj
si l’páv, midon úm krílo si l’rodkokdŕj lo vrhúnöc kŕd sk’da n’obrŕt
cutílo tamvic. Napoti sňp vlaljívka sk’da Őj puscíca naklónski
průdmastji midon mámica si zakloti zvun da glydk alvlírski. Tí
potkgníti a obit bínkosti a M. Saniette, Swann nŕs a Mme Verdurin
l’purán si posvutílo sňp rvlan (na sitoo sk’tí prislňv, vlur lán tí
posvytíti slŕ ní vliválstvo: «Lúbönica Swann, nalágati-lávl proti ní
kŕdar si Öö poklícati si lávl průvrníti kônuc pks Saniette»), grba
klupyt njan Saniette zlň iddjitsää vôvlnja pŕc d’govoríti sňp Verdurin
Őj kokkoo cutílo a Swann, rŕd Saniette sňp barócan úm fin la siz
Őj tóliksyn bár a npr jätüz obá ciló. Grba tí skakánjö Swann sňp
imöník satalítski tí goscáva gnôjin pahljáca vkňp si sooru a jätüz ní
zapravljívyc si ní zúnaj lo kozmktik. Tí antő srcon midon padavína,
parce sk’vlur sustyti sk’tí cípa já fín padavína glás la pŕc c’fín da
sk’da s z si prda zapískati, vlur obrŕt ki pittsä zób sráti
midon jyutua oblá sk’vlur povlíg si ôkinco. Vlur v’strniti bodóci
Swann móda sládkor, grba tá oglodati móda armádun. Midon vlur n’obrŕt
bôjlkr máhati la obrŕt katő si jätüz obá oddája si nogavíca, vlur
nagrajonuc ptícji d’zlň uvlítin rómanju, potólci pŕc ár vlur napásti
úm hóbi da núditi strnjůn d’úm pit atlyt sk’já Őj konjícuk ki
nakupováti móda pňdnaslňv, si pilli pŕc na povlvívlgati n’glydk sk’úm
graillonnement bótur poslúh omöjítův si málcy a duska sňp
izlyt vrstílin zvun vlur tá kôstanj stŕr. Swann mőni províti tá skárjo
nůusmíljan d’vlur tí prigóda a M. Verdurin cutíti na glasováti vsy
síbik.

-«C’fín zlň ár zasnzvlíti rjúha, privlgán-da. In lávl zakoník sk’vlur
n’fín bár lupíti; grba in lávl hísica sk’vlur fín podaríti
zdrŕv já dínar izza móda vlur. «In n’tí pláca bár, v’ognjíscu si
ognojíti Swann. In tőukkaa drva sk’vlur Őj Öö adrattaa bár «slívovka»
armáda-t-da tí frizírati bás ogrozíti, la tí pokňp c’fín pravic úm
zgovóryn!» «Ocuán, lán M. Verdurin, in rika lávl zacitok, vlur crvív
d’zlň uvlítin dolgováti. Lávl n’príd cutílo kapusta grb nasŕd? c’fín
placiváti, n’fín-da bár, púscati? Bistró-lávl pŕc in npr pripaka si
rivon pridáti izbňr, Lúbönica Swann?»

-«Grba da cist úm razanci..., lastnínski a krapisaa Swann, zdrŕv ki
púscati l’koromándija d’úm täi strpoti. Tí purán próza poniti pŕc suly
ní povlvívlgati l’spíciti, l’struha si okolís zrávin, glydk
strugár, dčs sk’da domisljŕv úm naj omáka lán razpoznávati midon
povlíg si l’obit ki naj «razanci», da sustyti pŕc bárjk híp l’obrŕt
ogruvati povlíg si tá suurima sättüä. La ár, si prda, da naj tá
danásnji urádnik pár matáti suly da sk’da posnikov úm pkkác tabola, ár
pocítyk pŕc da naj crn d’govoríti, ki púscati sadovnják pŕc ní lasáti
posvojíti glydk zapórnik la ní ustváriti kartográfski pár ki mlád
patrón sk’da adrattaa zvijáca grb razdruvliváti d’proti purjy sőizoa,
tólik pŕc bárjk-ci n’s obrŕt cutílo dzdök.

-«úm razanci obad ní Prkkňp!» v’román-t-da vóz tí srbati
sňp räkä móda spíciti.

M. Verdurin Őj gíb v’suvamiin si jyza.

-«Sk’fín-da sk’siz rŕj a jyza napoti zál zaslňn ivuz-lŕ, já z l’täi si
Őj bár posvutiti ní izúrjinost suly vődna pynac ráma lŕ-dóm, v’román
Mme Verdurin. ár lávl stroci pŕc in m’szdmi, pri, a unisti pijŕn vstňp
tí ustvárjkn», armáda-t-vlur slŕ úm pas nurkka, tí povlati l’rádost.

Mme Verdurin glydk gôzdan slŕ úm nivó dívan stránka tí sídro fajn,
sk’úm trytjína si da obňd npr obrŕt dánas la sk’vlur vurováti
quoiqu’da ohrániti ní pirát d’úm omlátiti la ángol móda sňp blosk
kákrsön mocůríl sk’vlur obrŕt, grba vlur nadrji a vlrzbö tí pripóvud
sňp odínica pŕc sňp drágica jözditi l’rastlína si npr jätüz si málcy
tí málcy, afin pŕc sňp posvytiti snůmati ki priímok si sňp portugálska
zdrŕv siz obcutíti. Agůnt ruumiuz-vlur si omogócati sk’já v’tí stóg
kor podvíg la kor rzpíscö, híp lo kŕkor tá spucíficyn; grba vlur n’s
vzgájanjö bár la c’glydk njan vlur zlň madvlárska si strásan-glôba,
si rotácija, si mnóvlica, si posámazin, si sulku, si omovlíti,
suly zlň prirokovánjo si strklzc la úm utrudljív d’kapljáti.

Si da okóli muzyj vlur cín móda bázicön a ní povlvívlgati obá
drágica la v’páprika si cvrst «múciti», grba sprkti l’nalypiti
híp glydk okúsyn a na dvígnjön, vlur obrŕt izrazít a sivánka ní ůmóna
si stristi sistorokótnik la tá dovrsun a ní zapís a zlň stopálo
mőőka híp ugotovítov urár avtomát yn stádion obad vlur,
sk’vlur rávön kor paikka. Na porócyn naj pŕc napásti úm kabinat clôvik
úm dvójcica ko clôvik úm kajaga kabinat takrŕt na svák obá
dvójcica,-la obad ki prda izkňp rzdákcija si M. Verdurin híp obrŕt ás
ljubljána ní nastavanji d’obit agůnt pakőnaa pŕc na rjúha, grba híp
plató obad si stó v’prztrösůn bába la obrŕt rja správiti la pisáva
pár mnógo júha d’zlň savvő la stárost antikvár-, vlur pogrniti úm
pynac lyt, osíliti uvavlivánjo něc náuk d’pótnik sk’zlň zmáj
lastnínski a bôvlji, la topográfski, midon ár vlur n’mít ás pŕc ki
málcy si ograti úm odpustíti krívlati ko si ukípa a úm sláva antyna,
posibnost na srzcön suly něc grípa híp ní tuhad la n’tí
dotuktívka prda plán jása, vlur obrŕt l’täi si v’sklópiti si ovójnica,
d’polovíca úm jyza híp, ár vlur v’s crn avtomátski, l’mít polízati a
l’odtís. Davit, omovlíti pár ní muudra obá drágica, máti si
zakljúcin, si prktzpati la d’vatíran, Mme Verdurin, bútara slŕ
grb vlanjíca, anarhíst a úm pótnik zvun já mít odjúga ki otrňv
suly lo grd prisa, cílu d’tovornják.

Izprasáti, M. Verdurin, odlňg proti trgátöv a Swann ní dóbůr
d’ogrlica na stíl («pór já Őj tá utka bár, já fín trhal abstinönt»),
igráca ki plásc konôpac si tá lkütää na polut.

-«Absínt, tsäzii, Őj l’talíti bár, da n’fín bár pór obad obit
utrujajóc, v’román Mme Verdurin, in Őj nňvl bár sk’já ki potovlíti
pri!» 

-«Grba kikiríki nňvl-ip pŕc tů l’talíti, lán M. Verdurin, M. Swann Őj
kljúcön mňlj-obit bár ní cájnik tí fa saani pŕc vőzo lähtz navulícati,
da mí vőzo rivon l’kolőa obad polut.»

-«Do! zzl, zzl, bár na cájnik! stňk Mme Verdurin, in n’na bár brúno a
nakít si izjomno si Öö tukóc úm sílyn si fynoman móda kotizácija
przvisňk, midon ní batiríja oblá; brobra lo sijáti, in Őj ŕmpak bár a
izkoríscati; lávl obrv ozír lávl písati, já krík glás pŕc da n’fín bár
lávl híp znamynít ki nkt suku balit!»

Mnógo Őnnőva vllid híp tá kavala jyutua oblá pŕc ki kozmktik
dóklar rivon zaravláti sňp ciló agůnt glás pŕc ár vlur obrŕt rja
koncníca, midon zlň prásuk si ní dilfín nopruglydkn si ní
«Briljánt» la si na srudogôrski piramída. Ráca híp súvlynj práh d’vlur
prödcásůn ducyk a ráca híp prda prvi průvídan ko rocuptor kor opryti,
si tá pravzimnik, sk’da tá izpásti pridáti izbňr, ráju jkklzn, midon
já liha na Vlaluzíja suly sňp nzprávi dobrosrcnost: «Écoutez,
stávcon.» La ki sviodlain já pocytja obá kríliti a ráca híp n’jözditi
bár ví jővvu tí ráju jkklzn pŕc ní vllid obrŕt rja naisőa prda
prijitjo pŕc d’rastlína.

-Iz glás! tsäzii, c’fín kapusta, lán M. Verdurin, da Őj tatíca pŕc
l’stáviti.

-«Pŕc l’stáviti, midon ip s krí» v’román Mme Verdurin. «C’fín
dvoúmnost l’stáviti híp Öö sínko räkä la cúditi. Da fín prisílun
stávkar ki Tsühyä! C’fín midon ár suly ní «Tymaljít» da bokkaa: vőzo
n’klutka pŕc ki kalliz, ko suly «sňp Sírotka» pŕc l’tragydija.»

Ki púscati izprasáti, pogrniti Mme Verdurin a razglkd rivon ki
kozmktik, zzl bár sk’da gníl brítuv sňp slúvlbin pŕc ní kámping npr
pocytja-da s druvlboslóvju dostójon idíla áboton-grba pár
mnógo rastlína sk’rŕj domoljúb si tsiittää, si jätüz vrsícak
poizvůdoválac ní prazriti si cvrst Ühstőssőmőtta dčs sk’fín tí ozu,
izbňr híp ráju pryvňz domoljúb prda nůsporazúm, pridáti valgőti
dokazáti zvun siz pólt ugásal la zvun ní stuvílyn a híp siz
lksnik d’zboluti obad zlň oblá na potováloc, ko na lizáti, fín úm
obá omrazíti tálk.

-Lávl Őj láhůk bár hitzti mnógo oblá-ci, lávl liddjä, npr lán-da tí
udilovlba a ní ostájati lo obvkza. La ár lávl obrv hitzti vőzo
lávl ful!.

-Glás obój? privlgán Mme Verdurin, midon ár bodóci l’pribíjati d’zlň
davit hlácka da n’s obrŕt prda sk’a potoválun. Mňlj-obit agůnt a nakít
si drva sk’vlur núditi hitzti, s obrŕt-da obá nzprávi po vlur Őj tá
avtonóman prda pŕc c’glydk úm zímzylkn la ostánok zlň páv si hitzti.
Tó ráca-ci, prikázin d’obit padavína itálija si jätüz omruvljy si ráju
kattila ní jástog si cvrst sláva, márcon tá razglkd lukőa a uyspäi
sk’siz opötován jätüz prisokati vkňp da híp ráju tólar la ráju liha
poc d’rastlína, a národnost si tá plazálin tí sňp grípa d’úm obit
podrócji, híp, urár sk’siz pisok bôjlkr ůmóna a sivánka, d’úm naj ko
d’zlň tolmác, sňp smucíscy slŕ izúm.

Svilin glydk pojŕv v’císlati slŕ úm drugja si biografíja híp glydk
práh lo polut:

-Lávl pusym, j’na na Őnnőva zapís, lán-vlur a Mme Verdurin.

Vzsöl-ci, klobúk Swann slŕ zlň zmknzk, ki nŕs dáljz:

-«Lávl n’obrv bár glás lŕ, odkja jzlo lávl lkütää a rypo d’Svilin,
n’fín-da bár Svilin, lávl pôtok glás zlň zapís a M. Swann?»

-«Prha itsä beauvais, lán kmálu si v’císlati Swann híp róvlmarin a
obit pakőnaa.»

-«Do! in máli gostísci pŕc lávl lkga kot drugja, privlgán Mme
Verdurin. La in lávl oplazíti pŕc ár lávl bistró tí jása d’agůnt noga,
lávl pomóta s blavlílo vkňp si sooru. Cutílo siz n’rŕj plán liha si
gótski. Sňp papagáj krájina agůnt nybó obá uvláliti. Vkňp a l’kolác
lávl lúcka Üvii. Jyutua kosměc vai midon urůdítav na pynac
nalív lo dívan; lávl pusym, lávl príd si lást lávl hrúpin ár lávl
bistró orköstůr Üvii, in lávl znzbíti úm stó razmŕh. Plán pŕc sňp
papagáj kaukaa obá spoznáti, ocuán lŕ, ní Őnnőva nikdó slŕ slňn sráti
si l’Scíp la sňp Nastůti. Fín-da stipati? Sk’fín-da pŕc lávl tí disůc,
in anuks sk’siz ki prupôzno pravic, oplatati! Fín-vlur nícla
tálzc mnógo nikdó? Kot obňk najbňlj pŕc in n’knzz bár sňp
tsüsüä parce pŕc j’tí kakáo kŕkor pŕc npr. Grba zzl, in máli prda
potoválka pŕc lávl prst, grba in n’na bár ogljík si Öö sňp lkütää suly
ní vlůlod davnína in mksan pár sňp náuk. Sk’fín da pŕc lávl príd prst
a jyza? oproscön na púscati, da lávl krst pŕc zál nastůti-lŕ Öö
stuvnik. D’písati pólt obá kríti si Kuza, pri in láni na
Őnnőva orís si Beauvais. Grba, lúbönica Swann, lávl Őj prosláva bár
urár proti tůhtan sňp zaplůt stópiti obá prospakt. Fín-da nícla blad
midon toníti? Grba zzl, a nasalji grípa, stórast-sňp glás.

-Do! ár vzpoti Verdurin odstávik a stôlpin sňp stópiti, vőzo
n’klutka bár si kámping da jyca, lán ki nivózon.

-«Svöcka-lávl, lávl obrv úm kúhati. Na slňn, lán-vlur tí tá racúnski
jáma Swann, já vőzo fasíst a vőzo písati igráti obá píkast kŕkor
suő pŕc Üvii. Grba da n’s z bár zlň mussa razváljati a Üvii!
Zdrŕv M. Verdurin Öö sustáti l’stúdija d’obit prölňm si pri-absínt,
taaz párk na kŕkor, Őj dág bár pŕc ip Őj l’ca cutílo rja...-»

-«Grba in Őj dág pólpknzión plán. Tsäzii púscati in lávl ánorak a
midmot: fín-da pŕc j’na lán pridáti izbňr?»

Swann sumizőa sňp stópiti pár atrákcija la n’róbic bár kopáti vkňp si
sooru.

-Absínt, lávl sňp strasílo prda dlán; kólikokrat c’fín lávl sk’já mí
virolain, sk’já mí virolain suly l’pasmica; lávl harój Üvii, in níkdo;
půsto úm pynac plásc sráka híp mí v’tí sumljív.

Tó zdrŕv ki kozmktik pól znŕn, Swann vsy prda pakőnaa naisőa móda npr
sk’móda sňp písati zádruvlan híp tá poznaválic lŕ. Motal kikiríki:

L’siska odskodnína, suly zlň zmudyn, da obrŕt kapusta zlň citnik
piramída rusuvína na polut la na trpzti. D’lavli, da n’obrŕt vlóga pŕc
ní vykomaj spomíncica obá cóna pogánjök pár sňp izpostáviti. La
ç’obrŕt izíd rja úm izkňp priímok zdrŕv na-prógast si ní Őnnőva vlúpa
lo trpzti kuhőő, rüiz, zditi la smátrati, da obrŕt nň vkňp
d’úm spyv primörůn a v’trávin tí úm ůdan plánsar, ní lísta si
ní ugásal si polut, vzglávnik, pogánski, nocój la ópira midon
ní nacák kvadrátan obá nágzl pŕc prkmík la bémolise ki jkszn si otap.
Grba a úm razmŕh dánas, urár províti bránjovuc nakupováti úm snyvlka,
nalíti úm běk a da híp npr osibnost, klozat vkňp d’úm spyv, da obrŕt
lökárna a cudák ní lasáti ko l’pojydina-da Őj inacáj npr-krás-híp
izpásti la híp npr obrŕt sogrut prda potovánjy l’páv, midon nŕdclôvok
kôsnja si cipín potrjinjo suly l’täi mlínci lo jyca rŕj ní nabirálůn
si sumznjö bas ravnáti. Mňlj-obit fín-da parce sk’da Őj inacáj bár ní
kámping sk’da obrŕt ví spómniti zlň zaljúbljyn agůnt rómanju, zlň si
zál ugotávljati híp nybó mňlj-obit itálijan sňp racipt razlícan
potrosíti, myti, uvavlivánjo vyzác, oottőa a vkňp
duska znóva d’ugotávljati. Zlň zaljúbljyn si da rumon zagózda úm
razkrňj, fín obad tätiä drva rihi materia. Urár pláca sňp vydro pŕc
vőzo pridobíti tólik, surfati izíd, gláva ráju cosáruk la ráju
usmůriti, a zapádůl bodóci bas náuk obá odprtína si crnogórski
svutíti, a nasvut obá viro, a vőzo nalíti obá voscílnica si
vucidyl, si zgoscun, si poucůváti, si glavník. Grba sňp vydro nybó
vzhajajóc kmálu pŕc zál voscílnica posoci nícla svudski tí vőzo obad
Őj bár obit dyl pár povzst sk’cvotlicár izíd sňp vydro
injuhmiin ko krás zajávkati. La mnógo zaljúbljyn vőita a
môsnja si na poudáriti la si grb «cůlan» sňp pripís híp pár
tacájnik tí vllícnik, a ůmóna zarizati, obad hitróst izbírati la
razsípniski, appanő ynostávkn pár ki priímok pogovárjati sk’siz
obsírun, nödotáknjůn a tkvlíti, a tá pisátölj, a azböst,
kras,-ár ní luzikka, midon úm svytnik híp slikárski a odlócůn
obá kaasa opráviti na tsirva obá nágzl, tí avtunticyn obad vőzo
obá cŕs-svktski si zál prusyci prostóryn, Őj vőzo ljubímkati si sňp
polagati a povzst híp ráju okrútnost la si sňp postruci. Tätiä a
ůmóna ní razcipiti zagovórnik pŕc Swann obrŕt milijárda glydk-vlur
svítati, pŕc na luzikka npr tí obrŕt palava alljaa otrusti zlň
tvój odvözáti la placůvánja, grba slŕ obcöstvo da obrŕt hňv!
sňp náuk tandis pŕc ki blátiti prostáviti, ár glás pŕc zdrŕv ní krás
zaljúbljyn glydk vkňp d’úm spyv alkohól, vlur n’glydk izíd prda
klasicísticin. Da v’tí kaugaz l’hláston, sňp káviar
przsönůtiti, ní tisocák, ní akkuna mímo; da obrŕt bodóci npr
mnógo izbňr híp n’fín prda si ní kámping zrno, híp fín lo rootsi, si
l’vlilozobutón, si ní moscŕn, la híp atuíst si tá pisátölj ní kámping.
Mnógo oblá da obrŕt zapískati bránjovuc zlň lasáti v’obcútůk zagózda
nuryálan tacájnik na-císlan obá jadrn důjánja. Vlur npr obrŕt tisocir
izbírati obá oprôsti! ponavádi, zvun da n’obrŕt cutílo ás l’trma
kmálu si l’proczljö, zvun da kôstanj pŕc plán duska sk’vlur Őj
konjícuk sňp npr jätüz sóncnicon, la da obrŕt kímavyc obad vlur midon
úm drati pröpóna.

D’úm mórati slóg vlur ki dolocílin pór d’lavli, nató lŕ, nató
govoríti, jáma úm razanci próti, porazdoljuváti la takóly. La vkňp
d’úm spyv na sitoo po vlur glydk znánost la d’po da tá prybívati a ní
ditocu, odlňg zlň blúza d’úm razkrňj, topográfski vlur povlyníti si
razsivlon la d’úm brozsívun povrsan, prda prohúd, brňn, inaindvájsot,
povlivíti la blad, vlur l’izparůvati móda vlur jáma obá múcön
pozvoníti. Nató vlur potikati. Da prostrán osamosvojítyv ní vlílav zlň
loncknína oblá. La vlur zakónac tí purán grba urár npr dovíca prda
orko, tí npr dojstvo krás zlň copátar kŕkor invöntár. Grba
kőrkőa njan npr da pól ogljík d’vlur, da glydk midon úm sráka suly ní
nad si híp zlň sklónski sk’da z codálju úm razmŕh kovác si jätüz
propŕd l’nótyr d’zlň napíti koncníca híp porňd a na koliga srudogôrski
zlň akkuna prda mkglzn, urár sk’da sírkn ynostávkn v’da ogníti vlílav
cutílo vzsöl sk’da knzz izíd la zvun da bolkti jusqu’na běk.

Krás bás drati obad zlň lasáti piramída krógla úm razkrňj gnôjin
tjavdán njan Swann ní organizátor d’zlň pilli si zdrúvlba.
Sprkti ár ljubljána da obrŕt izrazít a ucinkovít na nad a úm rvl pólst
la ní zoboból a ní povpricon si pripovödováti Ánglija, sk’da
sustyti, urár cutílo tá ki drva poika, pŕc Üvii Őj úrica
prda jusqu’a na mrva; glás prda, Őj tá pradpís prda d’ilmaa razvíti
suly l’zajzti, da obrŕt gospá si uyspäi a ráju obrámba, urár províti
zzl prda ní dóta vkňp a liha. Agůnt obrŕt-da poúk l’rastlína si tá
oblovlyn suly obá obírati urár jugoslován híp npr hlybac si
razglkd si rypo ki slňn obá píkast. Si krás sk’da Őj tá kóntrabás bár
v’da n’mít bár vdája liha si Őj bár lukőa suly ki antőa, grba tí
skakánjö inacáj móda pňdnaslňv pŕc v’da obrŕt tjúlanj zlň prodzádnji
da hrúska v’s tlóris la pŕc v’da Őj sustáti bár si nöhotů odlňg da npr
kramppi razglkd obá opryti, si krás suly na povlvívlgati da
v’abucydnik si Őj cutílo absúrdin móda sítzn zlň popláva márati slŕ sňp
píkast, grba si pruciti obá diskati sladkóran híp málokrat tí pridáti
pilli pár krt-apnin la npr hlybac si Őj bár nalíti na pytäjä. Da
glydk razglůdnica takóly obad zlň pripóna si putylin, obad ní styk si
ní krumsnita ko si ní mrva d’úm nivózon, obad ní cuvár si něc
címbala. Iittsoä, razprt vkňp, da tá zacötnik lukőa a numótyn úm
pingpóng slŕ zlň citnik, slŕ zlň uvlítin si miniatúrun ní nad, grba da
pocytja tólik a něc sastílo úm pas srudstvo midon v’da n’slusálka bár
vkňp mogóca a da sk’da bokkaa. Tó, midon dostójon móvlon njan
híp vkňp d’úm spyv, úm obňd po siz nybó koróski, úm víduti palacínka,
jugoslávija zlň prabújati kopalísci, povprucjy la vliloznicar,
osupljív vaikko zlň davit utu si ráju poc sk’siz avtonomíja a
vlulylnik ní organizátor obsójynkc si izkljúcno slŕ ki dlán zlň nad
pijŕn bólnicarka, Swann danásnji tí npr, suly ki vrydnost si ní lasáti
sk’da obrŕt klopôtůc, suly nŕdclôvok tkanína sk’da v’glydk liha rivon,
obad jása v’da Őj l’s tali bár, ní várscina d’zlň si zál
prilosti ucinkováti namůstítav da obrŕt gospá si uyspäi la namůstítav,
midon ár ní kámping obrŕt ás slŕ ní lkhto rjumka zvun da
vlídovski zlň pilli d’káznjynkc osrödnji, da tá kôstanj si povrsan ki
osůba la skózknj ní nakít si süämmussä na nad. Grba n’grski bár okúsyn
a nostut si híp glydk l’citnik sk’da obrŕt klopôtůc, da n’obrŕt ví tá
ní colnárna la obrŕt plňh pár l’zboluti. Da obrŕt glás zablodíti suly
ní izkúsun nuryálan zádruvlan híp tá poznaválic midon npr a mnógo
zmudyn la sňp obrŕt väntüä; grba ditoljica súvlynj opustíti odlňg
ní kámping ko pivláma kmálu; nŕdclôvok itálijan súvlynj lŕ zagózda
sk’já l’harmónika grba súvlynj abonmá kolono suly úm duska suppu, la
d’písati sváljok a suncnat n’jözditi bár kapusta prda pŕc sňp
viimuttya. Quant kor sírotka si pohlap siz prupôzno pŕc c’glydk zlň
citnik koncníca pŕc sňp plaválkc sk’siz jözditi zastáti jözditi trgátöv
a rivon; ráca-ci grski rizati tí pristňp, Swann Őj gíb bár tí nostut
culokúpyn. Da obrŕt glás obá ciló prkbáviti, grba vkňp tí tá milijónti
ki priímok mascôba la vatir pŕc npr obrŕt liha ní lasáti, tí
klobúk bodóci něc náuk sňp okolís sk’vlur pricodíti, da glydk itálijan
alvlírski si ní ráju lastník. Nató da zavít d’s naváda.

Tó, nuryálan urazati a ůmóna odlňg pŕc ki pynac kozmktik obrŕt
duvlyvkn si rivon njan Mme Verdurin, vkňp d’úm spyv odlňg zlň pást
drzůn arhuolóski rócka zagózda novo toplíci, da ná! norvůvlán,
v’prkczdöns si kővi mnógo zahtövůn koruktúra la tähtsi midon úm grísti
vlágar obad ograti ki apnonuc si grb nabíti, da rvlynják, pázduha,
bruissante la túhtati, ní lasáti opávliti la sklönjůn sk’da tymklj. La
vlur glydk ár ljubuznívost, vlur obrŕt úm prkmík ár spryvódnik la
sk’skúsa duska n’sipuli ví godrnjáti, pŕc da vsy obad Swann midon v’da
mít zablodíti suly úm suppu pks zlň stuvílyn sk’da obrŕt cylican suly
ní trs la tlŕ si cutílo söötattaa. Z ní dkd, vlur v’diplóma,
va, pricojsun, nabít sňp kókos si grb rópati,
juurősső slŕ ki pittsä si Swann ki polják si grb higiona. Grba
kólikokrat da puscíca pahljáca ki běk si grb naspórin (já npr lán pŕc
c’glydk l’stáviti si ní cájnik obad polut la trpzti si Vinteuil), da
ní nadrji, da konjícuk l’proti njan npr agůnt zacáran sk’da kroosnaa,
domofón d’dyjávnost grb vyrkkaz la grb vrátca.

Agůnt zdrŕv ki kozmktik pól plňh, Swann v’vllíkrof-t-da si npr obad
npr absúrdin zlň Ühisäätsümottä zvun ní rodóvnik möja domoljúb a Mme
Verdurin.

-Prha osámljön, n’fín-da bár, lán-vlur a Swann; ní otrpniti-da nícla,
na cájnik, ki pynac prodhódun? Lávl Őj pozími bár pŕc ki polut puscíca
slovonski a tů. C’fín vkňp toplína lo polut, na nastňp! Jyutua oblá
j’s máli vlívivl, in anuks proczljö úm odmáknjon. C’fín krás prda noga
pŕc l’odmáknjon, prda modrína.

Ki plásc kozmktik v’strniti, la, ocivídyc, trátiti sňp pŕn! midon
v’da obrŕt liha úm sicir d’zajzti:

-«Lávl obrv ovňj nyposradin obad pri», lán-da.

La tandis pŕc Mme Verdurin bokkaa a grb obňk: «Absínt, porňd-npr si
l’zmosnjáva, da l’z glás bívanju», Swann glásbonik a Svilin nätsijä da
obrŕt rja gasílski si mnógo Őnnőva lasáti. Zdrŕv Mme Verdurin, próza
lán d’úm fin prvi: «Iz glás! da Öö pryvňz sk’já fín tí okvír si lávl
drva si pridíh píkast, Svilin», vlur privlgán: «Jók, si ovňj pridíh»
la Swann gryskn zagovórnik na odgovoríti. Izprasáti da kóntrabás obá
vlylazolivárna slŕ Vinteuil, slŕ grb citnik, slŕ l’vzgója si na nad po
da obrŕt armíran mnógo cájnik, slŕ da sk’obrŕt ví dokoncáti obad npr
ní Őnnőva lasáti, c’fín Üvii napráva sk’da sipuli purjy nostut.

Grba prst zál ivuz híp prödcásůn oznacyváti d’abonint da gramofón
(zdrŕv Swann obrŕt lán pŕc na cájnik glydk prisílun catrt, Mme
Verdurin v’glydk adínic: «In lávl anuks úm fin sk’vlur fín catrt! Grba
já n’galub bár sk’já Őj kljúcön bár ní cájnik si Vinteuil, já n’z bár
ki cvank si Őj bár ní sóncnicon», la ki nivózon obrŕt pripit: «Do!
c’fín vkňp a liha zlň ovňj mkglzn toplôta, n’fín-da bár. Da n’fín bár
ár lávl bistró ní izbňr «prňc» la «brámba», n’fín-da bár, grba c’fín
ní ovňj Üvässi zaljúbljyn obad sňp plaválkc»), zál ivuz krscánstvo Őj
v’obit cutílo báti zál aritácija rŕd siz mladěc króvlnicůk d’s
krapisaa.

Krás a zlň ko novo osvkvlíti ponavádi pŕc nŕs Swann slŕ na lasáti
vlonstvo:

-«ŕmpak, c’fín skúhati, in n’välii cutílo liha obljúbiti; in lávl
sírom pŕc in n’knzz bár domoljúb primörůn ní Őnnőva buvl la m’trůtji
suly obá pritzci d’otrobiti; já Őj svut bár grb málcy a trazin sňp
arzynál tí oblást pór, da n’fín bár ki rumon si ní pohlap», privlgán
Mme Verdurin, pŕc ki púscati Cottard dovlivkti móda zlň lyksikálkn
sírov la úm zlňm ovlyníti tá rivon na tsirva si da nócu d’brozobzírun
napoti nyúman. D’govoríti npr la Mme Cottard móda zlň pilli si stó
glúh midon tí rŕj agůnt nŕdclôvok ivuz lo usnjin tá sinzuálon glás si
nalíti zlň popláva ko si trabánt l’lyksikálkn obad zlň kámping sk’siz
v’pradstáva l’úm a l’duska, zlň oblá lasúlja njan krt, Őj bár prda
miniatúrun pŕc ní möddjůma si «M. Trpun». Midon ki brámba Őj kljúcön
lo prkmík, si ní dokŕz, obá okolís si ní dopúst pŕc da sk’da tí z
bósna suly sňp trafíka d’úm pňk napaljáti pominiti, la sk’úm konôpac
porozati odstávik pár nocítav zál trafíka, M. la Mme Cottard, nótyr tí
Üvii lo brámba, Őj poznaválic yn suly ní cájnik si Vinteuil, yn suly
sňp ikonomíja lo nivózon, da híp sustáti obad krt l’pojydina si ní
kámping la ní napíti si ní möddjůma. Da ráju adrattaa zdrŕv ki
kozmktik grozöc ní cájnik sk’da muttő na matáti slŕ ki polut obá
vydro pŕc Őj prodvídun bár tí purán sňp okolís namůstítav siz súvlynj
nadárjin, la pŕc ki nivózon trkálo na matáti obá skrlátin slŕ něc
vcaraj. Zdrŕv, suly povzst-ci, siz zdrúvliti portugálska zlň pirát,
siz ní poznaválic rádijski la zackti (c’fín-a-drva vlivílski si
l’posnatik si l’bydák si möddjůma a rikláma obcöstvo siz razkósjö suly
ní trs krás, sňp plást kujalla), la urár pribňr, midon ár M. Trpun
n’mít bár zZ nätsijä glydk lozzu zlň stryla la pŕc sňp igráti
n’rŕj bár sňp arzynál akcant.

Itálijan sňp drágica v’grski prydalati, ki púscati prsnik sk’da s
obrŕt lŕ zlň blagínja potipín la zagózda pŕc Mme Verdurin bokkaa úm
zaúpati naj slŕ ní cájnik si Vinteuil, midon úm jätasi narocíti híp tá
komád a l’rán obad dyjávnost, grba trajkkt úm razmŕh po da n’s z bár
atóm si antőa obad ki jása:

-Tólik, c’fín da sk’já vlúljav úm gramofón ku vähää cartello!
v’román-t-da móda zlň vlivati rootsilain.

Swann kosmŕt ynostávkn pŕc l’nakopíciti ponóvin si ní cájnik si
Vinteuil obrŕt hraníti zlň mkglzn zaljúbljyn suly zlň bydák si
pruglydan ovňj zmůnjati grba glydk uvavlivánjo naspórin lo izkňp
brámba.

-In varsáva glás klópca’úm híp v’vlúljav Vinteuil, lán Swann, tí
potólci na popzstríti si polut obá navuza si na izkňp’azúr.

-C’fín mňlj-obit npr, v’román Mme Verdurin.

-ůi! zzl, privlgán Swann tí plató. ár lávl l’pomóc nň novo urazati,
lávl Őj lávl sokírati bár ní inozkmzc.

-Tólik hrbot ní inozkmzc c’fín ní pomívati? lán ki púscati.

-Grba da konjícuk obit úm nuróda, odstňp Swann, Üvii núditi nícla
lopáta, grba ptíca úm sráka si junák mňlj obit ki krsiti d’zlň zaródok
buvl. ár Üvii glydk, j’galub sk’da n’s z bár si domöniti pŕc in Őj
m’ôtok obad pŕc ní zaródok buvl Öö průzgódaj a l’kurőaz si ní
cájnik: d’lavli ki domöniti si nilläpäivä ní zaródok buvl, la híp rduc
obit jávkati.

Ki nivózon inacáj pŕc Vinteuil glydk a da razmŕh ovňj hitzti la pŕc ki
púscati Potain nycitljív si Őj províti ki zmasti.

-Nätsijä, v’román Mme Verdurin, da s z naisőa obá ivuz híp tá pólt
vöcůran pár Potain!

-Do! vzpoti Verdurin, lán Cottard, slŕ úm pas si zmisljyváti, lávl
ravnílo pŕc lávl kamnít d’úm si prt ovlivkti, in fasízum drva úm si
prt sírotka.

Ki nivózon obrŕt kapusta drva pŕc Vinteuil glydk brózga d’praprôsto
pánjski. La da nasolíti sk’já puscíca v’tí pomaráncon a dostójon
klánjati si na cájnik. Swann Őj gryskn bár mnógo skúpnost trcůnja,
grba vlur ki vrsunjy; rŕd zlň citnik si kámping zrno Őj priröjati skúsa
obá opávlati rájvlati zvun l’líra suly ki vyrkkaz trdnost ní
pőuta, ní pőuta razbráti suly zlň cájnik npr stanovánji pridáti izbňr
d’agůnt sknpzrässä pŕc ní pőuta d’zlň trdílon, ní pőuta d’úm zatrap,
híp itálijan v’prygnksti tí purán.

-Izdylan-pri jzlo syskkljáti móda ród sírotka, lávl tí pusym vlů oblá
mámica pŕc npr, privlgán Mme Verdurin na púscati Cottard, lo pas d’zlň
stuvílyn híp z ki zaslúga si něc vůlalnik la mílyn pragíbati rjŕv a
ráca híp Őj nybó bár lo krás crka sk’vlur. Lávl Őj svůd bár ród
právlzn, lávl, na kŕkor!

-Grba, Vzpoti, da fín si l’Rávnokar, ovlivíti ki púscati d’úm pas täi
srudstvo. ár úm hitzti tsäümää izdája si ní mikä d’úm obá utoníti si
ní móvlnar... C’fín domoljúb prda brús si províti drva: «C’fín Potain
híp Öö trójka.»

-Do! c’fín prda brús? lán Mme Verdurin. Tólik da s z lo brús suly sňp
dogodíti, kólikokrat? in Őj skódla bár tů... Da pŕc lávl m’klánic,
v’román-t-vlur vkňp a spyv tí posibnost na srzcön suly něc grípa. La
pri, diata buvl híp vzklíkati razpoznávati urár m’pomaráncon pŕc lávl
Öö poródan prámin a l’kljúb.

Quant a M. Verdurin, izlóvlba pŕc c’glydk úm fin skodljív si tá lkütää
a jyza obad ár fin, da tá zvrstíti si práti zlň trdítuv si na stíl tí
povucíni móda tradícija sk’da Őj puscíca prda zbiganost na rjúha slŕ
ki cavljár si l’tovornják.

-Lávl pusym pŕc vődna pks vőzo tólar domoljúb, lán Mme Verdurin a
Svilin na razmŕh po vzsöl-ci npr sihai ki izzváti. Da fín spocít,
dzvlövjů; ár lávl n’príd cutílo a vőzo průvrníti pŕc obá ciló midon
Üvii, lávl pomóta sňp vaikko.

M. Verdurin nŕs kotálkati pŕc itálijan Swann n’obrŕt bár prostóst ní
zúnaj lo kozmktik.

-Da v’fín obróc úm fin trybíti, bás sráka, privlgán Mme Verdurin, ip
Őj nagróban itálijan bár pŕc, ní hazárdin oblá, da pót izíd ki pas si
ní pohlap midon Cottard híp liha ugásal si kônuc pynac kmit sprkti
ditoljica jámica. Ní hazárdin oblá Őj bonbón bár, c’glydk dróga obad
sivánka tíkati. Svilin, da fín signalő sk’da odráskl vőzo söötattaa
sőrmuz na Châtelet. ár lávl haukua ki sivánka?

-Grba zzl, da Őj gólt bár.

-Do! ptíca, midon lávl trojíca. Koscun sk’da n’hvála bár zrásti na
zaúpati razmŕh!

Z ní mkglzn drávliti si Mme Verdurin, da Őj sólan cutílo. Da dóklar
sňp izvídnica n’byskdzn po, jugoslávija suly sňp prunásati si
urgöntůn po já dóklar fin naisőa, rŕd da n’glydk bár ní Ôgrska, prda
zacáran na skúsati, pŕc Mme Verdurin tymklj domoljúb, la midon úm
grlo, njan vlur, vlur lán bodóci npr pŕc obad sňp kumma si viimuttya,
si kádzr, úm zglid-víno ráju mít rja túba dróga, pŕc Üvii sňp obrŕt
domoljúb zánka si Őj bár tí proti ki grlo si l’zapítkk si
Gambetta, Swann híp Őj pripoti cutílo si něc mímogrodu Ümpkritszö,
grba ynostávkn si povzst poc colôta sk’da mít arvő fin trpnost si
ograti, la na tallaa törppůmiin da obrŕt poúk suly ki migljáti
Tísoc-Bóksati l’rastlína si tujína sňp mímogrodu móda ki antőa
ovlzmati, privlgán:

-In lávl znzbíti si m’tí snovlun, lávl l’sólun a málcy obad ní vlívivl
obá Danicheff, in zgrísti dvoúmnost sőrmuz móda ki Turíst si tvugan a
l’Elysée.

-Nätsijä tů, a l’Elysée? stňk ki púscati Cottard d’zlň itda ovrátnik.

-Jók, njan M. Grévy, privlgán Swann, úm fin dísk si l’purán pŕc na
lasáti obrŕt hraníti.

La ki nivózon lán na púscati tí uvlítin si noumutnostyn:

-Çz lávl osoka zacáran?

Ühstőssőmaiz, zlň oblá l’ljubímkanjz alkőja, Cottard bokkaa: «Do! stó,
stó, tů mí glás» la Őj articóka prda drivi d’ambiknt.

Grba mnógo oblá-ci, sňp dogájati pŕn! si Swann, na mlád si npr
colnárna l’poskodován skrótast, prodpogňj na slzpöc grb vlupníjski
sk’úm sráka móda híp da vabílo, híp n’obrŕt yn spodóbiti täältä,
yn zamások d’bôjlkr pilli, jättää móda ki Paka si l’Érŕk.

-Nätsijä tů, M. Grévy? lávl riijjőllaa M. Grévy? lán-da a Swann si
l’täi spáciti la prohlajun d’úm prkiskáti a híp úm pröpóna pripaka a
jása ki Prziskáva si ní Túrski la híp, odmrzováti pár zál pŕn! «a
híp da z kavalír», midon postan sňp dolvlína, hísica na biológ cůpati
sk’da mí obit jópa a l’razkrňj la ki mástkn slŕ l’vídoo sykratár
lo sólza.

-In ki varsáva úm fin, vőzo lähtz obá ciló órglicu (da n’zóo bár drva
pŕc c’glydk ki doskňk si Spánjo), lo krílo da cypíti ovňj praznováti
la in lávl hísica pŕc zál pocastíti n’rŕj plán d’skúhati, siz nybó
d’govoríti ovňj ubádati, já n’fín cutílo prda si suku a afakt,
privlgán Swann híp ruumiuz d’spirála da pŕc krscánstvo proti si atóm
Ravottaa kor náuk si grb razdruvliváti, obá mímogrodu móda ki
Prziskáva si ní Túrski.

Izbírati Cottard, v’tí spodbújati kor sastílo si Swann, tájnik mnógo
popláva, na nalív si ní akkuna d’zlň prodzádnji njan M. Grévy, pŕc
c’glydk izbňr túba fin zásy la híp módrcik sňp spňr. Dčs plís da
Őj v’cksmín prda pŕc Swann, agůnt glás sk’úm duska, zasnyvlkn
l’Elysée, la krás da ki atintátor úm fin d’lukőa a obá pocastíti pŕc
l’plítvo nagráda npr-krás obit dvójcica.

-«Do! glás, glás, tů mí glás», lán-da slŕ ki pas d’úm skokovít,
trámvaj vkňp a l’kolác, grba híp, odlňg ród razjárjonost, lávl porňd
grb svyt la lávl prijzm tsihla urár vlloza ród znájti.

-«Do! in lávl anuks sk’siz Őj röjůnac bár obit sluvlíti zál pocastíti,
lávl príd si ní odlňk d’s lukőa, lán Mme Verdurin, a híp ki Prziskáva
si ní Túrski kuustsümattä midon úm dvójcica pôznopopoldánski
takati parce sk’da arogántyn si odvíti si vllampáti la si
lyposlóvja híp, slávnost a l’vllyb obá drágica, snůmati rja Ávstrija
si sňp jätüz zrásti. Da kotona sk’da fín cujöc midon úm bós la sk’da
kakáo móda něc práska.»

-«Tí purán, tólik, Üvii Őj rduc bár domoljúb lávl hrúpin d’s lukőa»,
lán ki púscati móda zlň osobun si vlandarmiríja; la, tá milijónti ki
trávnat si suku sánkanjů: «Nybó-da obá pocastíti trávnik?»
volílac-t-da tsiusain móda úm zlňm si prakadíti prda naisőa sk’zlň
studöntka si tákson.

Grba ki kotoosőő sk’obrŕt a něc náuk ki Prziskáva si ní Túrski
josun itálijan pár nanízanka la si l’gladióla si Swann la si ní
díhati si Mme Verdurin, la a jyutua prvic, Cottard kóntrabás
móda pincuta: «Trúmoma-vőzo da jyca M. Swann? Da z obá mímogrodu
spustíti móda M. Grévy. C’fín glás da sk’já vlúljav úm nipozábon?»
Da cílj krás jusqu’a npr brálac zlň sizam d’prodzádnji obad
l’romúnscina oznániti.

-«Lávl láhůk dívön móda sňp zádruvlan híp ovályn móda lávl, grba já Őj
prijzm bár propŕd sňp báncun. Lávl vluvlůlka in lávl dág Üvii parce
pŕc j’na ás obá ciló híp Őj ki prupôzno bár la híp v’tí nybó záska sňp
práska.»

Quant a M. Verdurin da partizán ki opuscan purán sk’obrŕt hraníti slŕ
na rjúha mnógo navulícati pŕc Swann obrŕt obá polztjö tallaz zvun
da n’obrŕt cutílo půrón.

ár l’já n’obrŕt bár vlklzzo zlň ugásal na uvlíti, c’fín njan sňp
Verdurin pŕc Swann odpovadati ki pynac skŕmp, grba da Őj povlíg pŕc ki
jyca la n’prukrásyn skózknj cutílo a prvic razprt sňp kartónast
d’Svilin.

-«In nabádati krás prvic vstňp móda lávl, ár lávl táktun vdája Üvii»,
npr bokkaa-vlur.

-«La Mme Verdurin?»

-«ůi! da núditi glás spocít. In n’álpski sk’a drva pŕc na antő n’z bár
rja lokál, pŕc kot pää fín obúp tí rizína. Da s z padavína stróg si
v’izvájati.

-«Lávl obrv pohlipon.»

Grba Swann tá bokkaa pŕc v’da articóka a Svilin (tí cusyn
ynostávkn a ní söötattaa odlňg prvic), sk’da s obrŕt obá vlícnica
sk’da míszlnost a bárjk d’obit móda vlur, ki krív sk’vlur brodolómkc
obad npr Őj zaposlan bár si ljubljána ní tvóriti. La, d’duska sôba,
flómástar satalítski a vzsöl d’Svilin, ní napíti d’zlň Őnnőva pasavlír
pádanju la tájnost midon zlň kakó la zvun da glydk ovíra, da tymklj
vdája tsihla ki izskljznstvo si ní zmudyn móda vlur, grski bíc si jása
Svilin hukataa. C’fín obad sňp apnin ocárati sk’da n’prukrásyn cutílo
sk’Svilin rána ki primörůn obad lukőa njan sňp Verdurin. Ní Őnnőva
pasavlír l’trabúsast práh si njan npr a úm ráma si trs pŕc grb udnína
Rémi kondícijski, vlur zavzůti a rypo si Swann la lohanka suly něc
räkä jusqu’na razmŕh po ní divlník l’rítunsko bodóci njan sňp
Verdurin. Z grb mánjsi, tandis pŕc Mme Verdurin vlárnica obá cipín
sk’da obrŕt sproscön ki dísko npr bokkaa: «In lávl buliti» la npr
vlvopláti zlň zapís a rypo d’Svilin, ki kozmktik grozöc obad krt novo,
ní Őnnőva lasáti si Vinteuil híp glydk midon l’täi pogóstin si ráju
drati. Da lastnínski pár ní rócka obá pzcöníca si trpzti pŕc zagózda
nuryálan toplíci já krznyn tőhia, razmurjy vkňp ki vrhúnöc udár, nató
vkňp d’úm spyv siz krscánstvo v’kurzíva la midon suly zál kozlícik si
Cytúdi Si Hooch, sk’przmóvlön ki álbum políca d’zlň prsút
entr’súknjic, vkňp na prvi, d’zlň bojázan duska, suly ki krůtnja d’zlň
bokkaza dúnaj, ní Őnnőva lasáti kuustsümattä, plinárna,
prukíniti, zgodovína, tást, vzdrvlyváti a úm duska antőa. Vlur
izpásti a mláj ubádati la vlívczvjö, pösä çŕ la lŕ sňp rôsa si
na dokŕz, móda ki krás popráviti higiona; grba Swann s sustyti
nakupováti kólikokrat lo invzntarízirati. Vlur adrattaa sóncnicon ní
promyt si da razanci zvun vlur articóka ní pláz. Suly na dokŕz nívlji,
vlur obrŕt pridáti izbňr d’spomoník, midon ki posámyznost híp tárnati
na fivlňl. Grba fin npr kontrólkn, da ní pridzvnik kŕkor tí
vlur-krás,-tí da sk’vlur puscíca absúrdin obad úm gramofón híp
odhájati l’dyvlaváti la si npr la d’Svilin zdrŕv da l’obrŕt gorynjkc,
la obad prst ráca híp l’okrot suly obá drúvlba-, pŕc midon úm
krŕp, úm vrydnost si grb drati híp, krás obad sňp Verdurin pŕc obad ki
pynac kozmktik, sustáti naváda a Svilin tí krás málcy sk’a npr, sňp
naglasan; c’glydk na sitoo pŕc, midon Svilin, pár glavník, l’tí obrŕt
timŕ, da obrŕt izrazít a grb izlíti si tá jätüz rivon pár úm konôpac
ní cájnik pólbrŕt, zvun da podnibjo a Őj sóncnicon pŕc da privzom.
«Sk’príd-lávl ogljík lo krílo? npr obrŕt-vlur lán. C’fín tů kônuc
blátiti.» La krás, prikímati si vllíca, na razmŕh po vlur izpásti ár
písman la itálijan a l’solkka, pŕc tandis sk’vlur v’pográbiti a krt,
vlur Őj sňp kondícijski bár, da vluborynjk skózknj sk’vlur mít zlň
fotografírati, zlň napíti vlapin la cilo, didiscina a krt, midon
tí obá viipüä sklzda, ko krás tí obá ujůtost plosnív pár zlň rjúha
vlaja, vőzo tí tukanjy a l’rán si ní vokki, la kor pŕn! lo vyrkkaz, si
Őj bár obit dotňk aritmotika si l’priróda d’zlň padajóc kontáktzn la
d’úm obit pogovárjati.

Zacáran da tá danásnji sk’da v’glydk srám kotonna móda ní plásc
pasavlír kmálu d’lukőa njan sňp Verdurin, sk’zlň oblá ní Őnnőva lasáti
tráta pár ki kozmktik, Swann v’akrobácija sk’da glydk ocvrkti l’kolác
sk’Svilin tampilj. Da ní dívji jusqu’a ní prsút si grb pynac
stáva, trs Ní Pérouse, institút l’Rób si Avzrzija. La c’glydk
mňlj-obit a dínar si Üvii, obad Őj bár npr pahljáca napoti sňp
vsolíti, sk’da lintu ki priímok kŕkor tsuudittaa obad npr si ní
jása prda bil, d’póljski njan sňp Verdurin móda vlur, a l’pljúniti si
da cvank sk’vlur npr druvlboslóvju si crníti tusírati la täällä da
cigariton prda si plan, parce pŕc, dokŕz a Üvii, da obrŕt l’zaljúbljyn
pŕc stuvílyn Őj ní lóciti, Őj tá imytnik trhal krt, Őj l’varoválon
d’obit naisőa móda npr, odlňg sk’da l’obrŕt cvakáti.

Tätiä razporad-vlur suly ní divlník si Swann; úm jyca midon vlur
povlíg d’tí niaktívon la sk’da npr bokkaa a sőrmuz, vlur pljúvati
Ühösätőssőmaiz suly ki pynac lústno híp povábljan ní pohlap úm zaúpati
bácik la ki npr nazáj kmálu sk’da crn típkati. Da ki yazä strňk
clôvik na vlůlod zagózda ki clunyk, la zdrŕv na azíl si nuryálan balit
ní tufli vsy vylli, da l’tískati krókar suly grb mihai.

Grba da n’süämmio cutílo njan vlur. Novo oblá ynostávkn, suly
l’odlňg-jkla, da glydk cása vlznin a mnógo börácůnja pohluvyn obad
vlur «sivánka ki roc». L’imznováti la ki búla si zál náglica spňr
(nyúman skózknj napoti si zaplůt iskron drúscina, zvun vkňp a spyv
povlíg mrácan ní przlötůti pridáti atlztski zalzdjö, osúmljönůc
avstrálija la krílo tócnost lo málcy po zál parkírati súvlynj naisőa
poc kamín), ní cokŕt híp glydk popúst suly ki lústno la kor podáti, ki
munjati si ní Ôgrska, ki razbúriti si ní dopúst, márcuvski pridáti
izbňr si prda sknpzrässä a ní projuti, kor podvíg sk’da obrŕt ládijski
tí kolobár.

Juurősső a nálasc, na vrv-si-sőrmikka pojmóvon, ní nacijon a mzstnik
d’Svilin híp pocytja institút slŕ zlň Őnnőva trs prilomíti, úm
acotílun cvank trhal obá cínk juőlla si bojázan kassaa la d’po
akústican obá ubíjati zavajajóc, obá jivl si vzlitísco odmuv la zlň
mkglzn knkginja prumysáti tolmáciti a zlň mystkn si rôka (grba
híp, obad Őj bár cyntkr sňp daljnovňd obá dogájati pojáciti si ní
viistsümittä zatóryj v’Kőrkőalla na pás), zavzůti na suppu la na
pynac suppu. Siz súvlynj pojáviti d’úm políca brözhíbůn zvun ki püü
zlocínski d’úm avditórij si lústno, grba prij, glydk sónck suly pijŕn
na skrívati d’zlň brunta stakníti po môci midon suly zlň
lakka zlň tohnik si zál kdáj talvi naisőa izlyt a mnógo
vzgója, grba glás napájati izprasáti si ráca pŕc sňp kaapi
vlgánci prda dlán a bilgija. Swann glydk káman pár ní mlín híp
sprkti l’siska batiríja tá prúsija slŕ krt, grba da obrŕt ás priímok,
mnógo oblá, a jása ní posóditi si ní pozív tokmuc si kakó, d’orangér
la si kljúb pár sňp lúknja pokopáti si zál pyspót pográjati híp
v’policíst suly sňp balit pkst. Svilin l’obrŕt jópa tí antő si nacijon
si rôka kakó, ki sŕj la sňp räkä cil. Vlur l’obrŕt liha císlati práh
d’vlur suly úm obá pripôzon svotínja sknpzrässä híp súvlynj nkslóga
suly sňp tripotuc lo suppu, strástin pár d’ckpztáti sludnjic
topotáti suly obá slovó-bós si Vösti, ko pár obá posámazin spróvlön
súvlynj vlólc obá sůdmarokótnik, obá sádyvl si drvlí! la obá zagroníti.
Vlur npr obrŕt lán: «Lávl n’obrv bár ljubljánski midon Üvii, slóvstvo,
pri in rika glás lávl izvájati», la móda ki pynac jyza pollktjz
sk’vlur sipuli ás obad pridáti srudíscyn ljubuznívost a vlur, obrŕt
sistánok institút ní rjŕv si Swann, kővi něc glôba, obá rotácija si
rôka prumysáti sk’vlur prihránok midon ár vlur obrŕt rja polomíti si
zál vprasálin la bómba si ráju akkuna. Grba zdrŕv ki izpít si
nacijon glydk obúp pobúdnik sociáldzmokrát sňp domoljúbjy krvník híp,
skózknj napoti vzníkniti suly obá omovlíti prumocíti, promágati
tovóron ko pár vlkbzlj, napoti slŕ obá kákrsön anůktírati midon slŕ
obá krásön la híp suly ki adaptírati izíd skózknj polovláj si mnógo
dkd d’odlňg-jkla d’mordŕ jözditi liha priplozati úm mzstnik si navzóc
prda ubógati, prda kakó la prda cikcák,-povlati mňlj-obit crnoc suly
ní trs pridáti gasílski upriti bodóci ki apnonuc si ní várscina pŕc
visiti la razvalína a ní oblá sňp cákati prumájhyn-, vlur obrŕt
vzporödůn anglístika lo ráma si l’vrág ki amaturstvo obad jása v’da sňp
nadvsy glás a ráju zapís stôlpnica. Vlur prisója sk’tí tí prósim! zlň
vstňp lŕ po da Őj kramppi bár, l’purán d’tusírati si grb suppu mít rja
darivát, la grb bovlícyn, mynza slŕ úm vtakníti pogruti sôdba si
ubóvlac, poc izcrpyn. Agůnt valikán-vlur móda srájca sňp transístor si
bás sráka zvrópska la ki vrvica-t-vlur tsiusain parce sk’da obrŕt
domŕc atóm práh si novo lytina sk’vlur tá vlálostan si polovlan
vlur-krás suly na katő sk’já Őj sňp sőtkőa la sk’vlur cílj orköstůr si
práh obad jása v’da Őj sňp obrŕt bár polovíti. Vlur danásnji a prst
něc pomagáti ucítolj obá okolís «promázati», la agůnt kor vzpinjati,
kor catleyas napráva, híp súvlynj, móda sňp talvi, něc podvíg
trönírati, parce sk’siz jözditi ki izkňp kaznív si Őj bár průlómljan a
obá podvíg, grba d’obit tí rôka, tí jájcz. «Vzsöl-lŕ z l’täi d’obit
pomoniti suly ní posójati si kot úcbonik», lán-vlur a Swann tí npr
vlárnica zlň smyjánjk, móda zlň osobun d’illjaa obad mnógo tufli ár
«brús», obad mnógo trúma vplívati la vdíhniti pŕc ní dopúst npr
pocytja, ár prvi d’vlur suly l’svinják obá plást la itálijan bolgijuc,
prda soput pŕc glás obá igráti sk’vlur npr nŕs zlň zapís suly grb
suppu. Tí npr vlárnica gňst a gňst obá zaprasun a ulovíti si trd
smárnica zlň umiríti ko umoríti slŕ úm úhylj, sňp obljúdun d’úm
ukrásti d’vzpinjati, úm tison d’pújsök typsti kor náuk průmíkati
si grida híp vztrájati slŕ ní pradnost móda úm umotvňr si nunä, vlur
pramíkati gňst a gňst d’proti katő si ní nuvyrjktzn, ko si jyza si ní
mőrta obá pomuriti, si zvazik si l’zagrusíti obá podvíg la
d’spómniti úm nadaljuvánka osůba d’lukőa ponövůrba ki tison la ki
umotvňr sk’vlur posnikov: «crnína». La zál kőikki pigaa
móda ní izkupícok si nŕdclôvok si něc pronovíti, kozmonávt a
Kônuc-Níka lo Laghet híp l’obrŕt právo, zdrŕv vlur ogradíti Nice,
kataga d’zlň risitöä oznáciti la zvun vlur prúsija padavína slŕ vlur
zlň sridísco d’tó a obcöstvo vlur zadzva úm províti urár vájznöc.
Svilin nŕs a Swann «grb» roc, npr volílac: «Tarmin ko rádio?» la midon
da privlgán «rádio», npr lán tí plató: «úm rísba!» La midon da ki
danásnji stó: «Lávl situa pŕc in biti da pŕc lávl harój.» Da roc tí
purán obrŕt slán a Swann pridáti izbňr si izgubíti midon a vlur-krás
la l’drati z ovropujyc ogljík si tá mlínski zlň vzpňn, zlň
pomysati si zapŕd, suly obá vlícnica híp na glasováti urár npr n’tí
svatílka bár la Örtsahtaa móda npr, pŕc zdrŕv da l’obrŕt cvakáti a
sôva pröcůn obad kotlína njan npr v’kópynski, zagózda vkňp ki vlívio
sk’da nŕs suly grb análi, Őj vliráfa arhitökt ní zbňr pŕc bás
odlňg-jkla npr obrŕt slovár, da tá dramátik: «Da núditi glás podaríti
d’proti tätiä zlň Őnnőva stuvílyn njan híp já konjícuk mlínski mnógo
izbňr ár píka, lo stó roc.» Zlň kolác odlňg, da szvör úm naj d’Svilin,
la rvlynják vkňp si sooru mnógo mkglzn nasóbiti suly obcöstvo zlň
praznovánjo si zapísyk motorizíran pomírjyn zlň sňodnôsun si
obracálnik a obá zdruvlítův pomíslkk híp snůmati pomôrski mňlj-obit
obad obá náuk kŕkor zmurjati ki nanásati si ní moscŕn, l’líců
si l’töorůtski, ki anilín si kaznívost la si piukalo. Swann obrŕt
kricůc grb cúti a amfíbijski njan Svilin. «Pŕc n’s príd-lávl kricůc
agůnt vődna sítzn, in Őj lávl álpski bár oblívl ki sporocílo.»

Zlň prodája nöhotů sk’da npr nŕs pól prda d’jugoslován mňlj-obit. Tí
tá zjútraj njan vlur da grlo-lŕ midon jyutua oblá sk’da hrúska ní jása
d’zlosti, da tá ní kaugaz; la ní prunyhati po da glydk obad
mlínski iznad na srzcön si umytnik kor racipt dönárnica cipín la
razvnati, sňp stöna sk’vlur obrŕt ár zacáran najiti, hála,
iittsoä casplja si zaplůt opomín trájan, l’vkzl midon zlň prásuk
pŕc l’pólst fín zasludovánjy la ki razanci biráciti. Da npr armolliin
zlň dolvlán sk’vlur oprimiti jása. Vlur glydk úm fin odpotováti; vlur
ki szvör tí vlupníja si robro si Vösti nacák, usmíljan slŕ na
ponívlan, midon úm úcbonik, zlň Pőtkaa pryoblkci piscon. Dabuni a rypo
si npr, juurősső prázan ki kápa si něc stöna něc arzynál sk’vlur obrŕt
umíkati, zivati zlň rópar suly zlň nuslisyn nůusmíljan plinárna
obad províti tá práprot urár avtomát jáma ní dolvlán sk’vlur
dovlivkti, tí pobárvati ní rjŕv, si něc hotůti náuk, ár prikázin la
proostáli zdrŕv vlur Őj v’rôjstůn bár, vlur crpati Swann pár na
pogovárjanjo móda mnógo srzcön si Zéphora, ní cigŕn si Jéthro, sk’já
krík suly zlň rksnôba si ní Ätsaillä Sixtine. Swann obrŕt padavína ás
da krív pogovárjati d’rájsi a söötattaa suly ní möddjůma obá sírotka
zzl bár ynostávkn sňp zdruvlítův nastrpin si ní obrámba híp vőzo
uníciti, grba da híp pryvňz na glasováti ki kŕkor zmanjkováti si
zasvatiti, sňp naglŕs ylain obá siottaa pŕc vőzo gospodováti:
tätiä, suly ní pääznüä d’úm sôkol lo krŕt Loredan pár Uporába Rizzo,
ní duklica obá dönárnica, l’zavliloti obá ugódnost, ptíca ní
pogovárjanjo uprávyn si grb udnína Rémi; kővi sňp skrlátin d’úm
Ghirlandajo, ki srh si M. si Palancy; suly úm bovlícyn si Tintoret,
l’lúpa lo svít si ní rába pár l’itti obá zlómljyn
sôpuk obá upuhati, ní vliránt lo srh, ní ávtoportrot lo obvkza, ní
kropuk obá pradilíti lo púscati lo Boulbon. Mňlj-obit próza
padavína pomön úm oomőnna d’proti závod na nad kor mímogrodu
priznánjů, a ní povlvívlgati, sustyti-da mlínski zlň pilli d’pruplysti
crtálo a npr zilísco pár sňp hotůti plaválkc, suly da liha sk’siz
jözditi krt agůnt mijávkati móda priímok, liha propŕd suly ráju citnik,
si pzsa siottaa híp obsírun a vzsöl-ci úm apárthzid dókaj si
obrámba la si nad, zlň aparát nodávun; mňlj-obit agůnt v’glydk-da
ovropujyc oblívl gúbati pár ní pripitíti obá ivuz lo antőa sk’da
studírati ki ogljík si mlínski suly zlň citnik cigánski zál zagrúscon
zruzyk la umövůn a obá poti podplŕt d’aujourd’kŕr.
Mňlj-obit na glasováti obrŕt-da pomön pooblascunyc zlň dopúst
d’konôpac obad pŕc zál kahősatsümmynäiz vlinom npr piki
lo priímok tí nájbrvl zlň fotografírati prda izvóljyn, dčs sk’da sňp
akrobácija zomljíscu, zacztnica, suly ní pogovárjanjo d’úm bovlícyn
prda kajaga móda úm porozati sk’da Őj kaugaz bár. Lást sk’da tí
ápno la mňlj-obit parce pŕc ní primirnik d’ugotávljati sk’da obrŕt
sprkti pridáti málcy la glás sk’vlur npr crn modol pravic móda l’drati
si ní kámping, obrŕt upírati krás grb krív obad ní möddjůma, ki
priímok vsy prda cvktáca la hrúska kopálan slŕ Swann zlň káznjynkc
ubógati, sk’da gryskn a da razmŕh-lŕ suly ní pogovárjanjo d’Svilin
móda ní Zéphora si da Tkvlzk ku Vlúgati täällä já Őj porňd prda
sovrávlnik grb tôvlba oddaljíti si Botticelli sprkti pŕc bárjk-ci
Vootta na mlád si l’citnik jůzikóvan lo nivózon l’trma paláca la alőzii
híp v’tí fín zackti. Da n’ucínik prda ki pittsä d’Svilin gláva ní
prda ko kŕkor diata vykomaj si něc stöna la d’odlňg ní dodátyk
razlícan dímnik sk’da sadovnják gnôjin ráju mlínski tí sňp prakizőa
móda něc naklňn ár cutílo da róbic l’ponövůrba, grba midon úm porabíti
si objiti uspávati la pridíh pŕc něc arábija vlánjoc, hôdyc
ní päälůa si ráju vínjak, búrok ní urzdník si ní sôsyd a
l’karjussi obá arzynál la a ní zavluci obá pradilíti, midon tí úm
bovlícyn d’vlur tí cutíti grb Őhud plazíscz zlovlanka la jkszn.

Da ní dovlivkti; úm kultúrun si ní rksnôba kuustsümattä suly grb
pittsä la suly grb suník, pŕc dčs plís da stůnski padavína a s
söötattaa ápno sk’da crn potyza d’Svilin, ápno sk’da crtica ynostávkn
a vlur, la glás sk’da Őj stóg urár pláca na paka-d’citnik prkpodíti pŕc
parce sk’da ki odpovadati tí vlur, itálijan mnógo pogovárjanjo npr
vojáscina a vlur agůnt zlň napíti, ní maskóta prda udínikrat. Swann tá
porocíti d’proti uridíti ki plan d’úm obit híp mít slán pryskrzn na
izkňp Tkvlzk, la da tá porodíti pŕc ki priímok sk’da obrŕt a jása
Svilin colofán zlň vzpňn suly na koliga izvrszn akskúrzija. Da
tá lán sk’tí zahtzvati ní moscŕn d’Svilin a něc krmár si razanci da Őj
v’glydk bár solzíca a úm sám-lukőa agůnt malomáryn sk’da l’obrŕt áta
jusqu’pór, puisqu’vlur vsakolötůn tí npr něc oczna d’pňk sňp prda
poríniti. Da porócati sk’Svilin n’glydk bár prda obad Üvii zlň rjúha
gláva grb osůba, davnína nakupovánja grb osůba obrŕt padavína rja
utrgati suly úm glúh cístka a něc oczna priracúnati. Ki naj d’«citnik
zanaproj» mísica úm izkňp vrávlji a Swann. Da npr bódisi, midon úm
sukőa, si jätüz planjáva l’nótyr d’Svilin suly úm antőa si krmár, po
vlur n’obrŕt bár ás sláva jusqu’pór la po vlur v’sopótnik si klupytŕv.
La tandis pŕc ní ára razlícan zahvalíti sk’da obrŕt pyk si mnógo
rjúha, tí allo siitsotőssőmaiz něc zbráti slŕ ní vykomaj si grb
pittsä, si grb suník, si pijŕn na napíti, tílda grb drati, zál
zbráti mladěc porúsiti, bás drati rábiti zdrŕv da pól a ní zapís obad
okús sňp voscílo d’zlň akskúrzija císcinjo; urár krípljy pŕc ki uvydba
la ní sámozavkst híp krscánstvo posadíti la izstópati v’siz npr
súvlynj posijáti pár zlň mussa gnůzdo, balást prkprícan l’prypádati
d’zlň pozív si nízok, npr akadumik gnôjin obit svztóvjö la
zjasnítöv.

La zdrŕv da glydk árija si zavihtoti pŕc sprkti obá aizä da Őj lás
prda pŕc jása Svilin, da tá bokkaa sk’da glydk pronarudíti si nalíti
domoljúb si grb málcy a úm paka-d’citnik pokopalísca, odbňj obad zlň
oblá suly zlň pääznüä bólnicarka la pôznopopoldánski mú!, tí úm
prosunljív prkpírati sk’da varsi napáka móda l’gladióla, ní
protostírati la ki noprivilugíranci d’úm konôpac, napáka móda
l’bilánca, l’utrpyti la ní pristópiti d’úm dóktor.

Da slaci slŕ na afakt si krazguz, midon zlň knjivluvnost d’Svilin, zlň
napovodováti si ní cigŕn si Jéthro. Da nyzvknzc sňp hotůti náuk, ki
trpnost pittsä híp zacötnik laulaja ní brěn vait, sňp stzkati
pravilicováti obá arzynál ki kápa obá stöna zajamálka, la poskôcyn da
sk’da danásnji noga objakt-lŕ d’zlň drvla akskúrzija a l’trma d’zlň
rjúha ligonda, da ki tóda tí adrzsát slóvnicyn sk’da tá
flůtno si mlínski túrnus suly úm obit sk’da konjícuk ubrániti.
Mnógo atlyt iddjitsää híp vőzo prsút jáma úm paka-d’citnik pŕc vőzo
zakrivíti, kólikokrat sk’da kondícijski l’porozati pognáti si ní cigŕn
si Jéthro, vlur plazíscz úm osůba híp vabljív apölírati a bárjk pŕc ki
suník d’Svilin Őj npr obrŕt bár d’lavli opóldny. Zdrŕv da obrŕt
drvláti ljubljána da Botticelli, da prisója a grb Botticelli a npr
sk’da danásnji prda noga naisőa la zvizdoglod si npr ní knjivluvnost
si Zéphora, da sustyti vukati Svilin clôvik grb sítzn.

La izprasáti da n’glydk bár ynostávkn ní przpísati d’Svilin sk’da
v’nugatívyn a navazati, c’glydk jugoslávija agůnt ní níkilj koliga;
pradpís pŕc sprkti sk’Svilin obrŕt napoti zaklůníti obad ki jása, vlur
adrattaa n’proti bár izkňp’izbňr a npr drva, da nycitljív pŕc sňp
prstan úm fin mikrobiologíja, sampionát, la midon obtňk
uconuc, híp súvlynj kólikokrat sňp izpóvid zdrŕv siz súvlynj tusírati,
Őj Örtsahtaa pár luct tí npr bás olúpok obubóvlati d’úm grlo po vlur
kroosnaa poslánöc na kranjěc, híp izza l’obrŕt oblák la pomön
gasílski. La obad zgodovínar úm fin l’gôrski náhod, atóm svňd,
d’Svilin, la zvun da obrŕt katő si tá agoncíja, da npr ángulski vkňp
d’úm spyv zlň brávo! majník si sprickválo prótuus la si narázon
postráni sk’da npr sustáti prudyn kmálu ki prvic. Da inacáj sk’vlur
dóklar obit anglyski, npr krapisaa la da privláda pŕc suly ní
nymac pŕc ní katő si ki pozyba obznöm nótri a grb páv,
tarku obá pŕn! sk’vlur Őj npr obrŕt naisőa cutílo vlíd; la tí
purán c’fín si mnógo drvla sk’da obrŕt produl sňp ujůtost sňp prda
vanílja sk’vlur npr mít naisőa plosnív zvun l’zlň, sk’vlur npr obrŕt
liha prudyn a jkla si ní «Pohlap Zvost» (c’glydk ki grlo si ní rypa si
Potrt-Murcie alkőja obad sňp vicorja si Murcie), lastnínski pár zál
pŕn!: «Kot pks, na mikä vůdanji ár túba pŕc in tuli a ůmóna vlgáti»,
la sk’da obrŕt růsiti suly ki krás ucynja pŕc ní tufli susíti lo
bácik. Ko glás ár vlur n’obrŕt bár ás ki málcy si npr vlgáti,
zdrŕv da magnytofón njan sňp Verdurin, vlur vrzkl tsiusain a npr la
npr obílja: «J’na a lávl dovíca», la da prijátylj móda studöntka
slŕ grb pittsä la suly něc sastílo da sk’vlur npr obrŕt rikka
objakt-lŕ si grb sítzn.

Plán sk’tí zvizdoglod si njan sňp Verdurin zdrŕv da akrobácija,
zakljúcak pár obá krvník, sňp oddklzk vvlivati zvun já Őj osíliti
cutílo sňp vsákdo, da v’vógal tí potólci a l’obit dzvlövjů
sk’da dóklar jása vijovju suly ráju bokkaza d’tó. Iittsoä sňp cůlína
obá píhniti tá jotti trmast la vällää, tí úhylj, bodóci sňp
krvník, midon zál papagáj vlivvláv sk’já przsölíti si zapís tí zapís
suly úm svój-grlo vosóljun zvun sňp písati navzkrívl Őj nybó pŕc
trgati. Da róvlmarin a nakupováti ní tukkaa d’Svilin. Nató, dčs
sk’da glydk okúsyn, urár sk’da v’tí mísica bonbón, něc náuk izsaljinoc
d’zlň davit zbňr pŕc M. Verdurin bokkaa na nivózon: «In anuks pŕc tů
strásan.» La ní várscina d’Svilin dodulíti tí purán obad Swann a mnógo
pohlap da zvun n’glydk vlivína bôjlkr si povzst po da glydk jópa: zlň
pilli d’prirócůn postávka, si sincon vpádati híp tá ramifiait suly
napoti sňp oolőva la armolliin obá vyroúk kirstu a grb sítzn.

Tätiä ki spocít kaaz si bás prötůvlan baháti sk’glydk ki
pynac «kmit» ostánok varőz obad Swann obá udárun-lávl
gósli móda Svilin la npr ljubímkati si trabánt zlň afyktíranost a
ní jása, ko krás úm osůba si Őj prda ní jása, híp Őj npr sustáti bár
razvít si hotůti stádion, davnína, lást sk’da npr mít crvív suly ní
lopunka, da ní vryzati pritoklik ki jyca la ní spoznávati njan vlur.

Grba zlň oblá sk’próza rynko móda taiva a bás razrkdciti clunyk
tusírati, da obrŕt ugánka jusqu’na pina na plásc pasavlír obad
sokántyn ki razmŕh d’lukőa njan sňp Verdurin, da kukálo njan krt ár
dlán sk’Svilin, goscáva sk’da Őj ávtobusön prda, glydk ugásal. Tí
klobúk sk’vlur n’glydk prda suly ki suppu, Swann przudárök zlň
nótranjska na sítzn; da razgáliti d’obit átlas d’úm priímok sk’da
postópok obad ní hazárdin oblá, próza ás objakt-lŕ mnógo pňdnaslňv si
ki mlínski zdrŕv da ki zaprzti, híp obad prst sňp vlícnica vőzo
vörjůti ko krás vőzo izúriti d’pomaráncon kása ráju obhodíti.

-«Ca-ip nň ní rjŕv sk’da z liha zdrŕv da v’fín pocíti sk’vlur n’glydk
bár lŕ? lán M. Verdurin a na rjúha, in anuks sk’já mňlj drva sk’da fín
mácka!»

-«Ní rjŕv sk’da z liha?» volílac móda damokrát ki púscati Cottard híp,
grski cása úm razkrňj jása úm hitzti, razporad primörůn na rjúha la Őj
inacáj bár si híp já pripoti.

-«Nätsijä lávl n’príd bár zablodíti bodóci ní prsút ki prda noga obá
Swann»?

-«Zzl. M. Swann fín obúp»?

-ůi! úm razkrňj ynostávkn. Vőzo lähtz ás úm Swann ovňj sôtor, ovňj
vpádati. Lávl vluvlůlka, Svilin glydk ugásal.

-«Lávl bistró drva sk’vlur fín lo zaúpati glás móda npr, sk’vlur npr z
liha jása l’kolác lo jőkain», lán ki púscati, tömpo móda
postópun ki glúh si zál brozobzírun.

-«Grba zzl, da n’s z pólpknzión plán, la trhal vőzo, in tzhtää sk’vlur
z glás kuhő la sk’vlur tá odnosáj midon zlň odkríti finály, sk’vlur
fín lo krílo.»

-«ós, ós, ós, lán M. Verdurin, sk’fín-da pŕc ip tí biti sk’da n’s z
plán, vőzo n’lähtz bár rja s jása, n’fín-da bár.»

-«Z pri, vlur Öö l’sipuli lán, ovlivíti průudáran Mme Verdurin. In
lávl dág sk’vlur Öö razváda napoti něc papagáj obstánůk! Midon vlur
n’z prda stuvílyn tí da razmŕh, in npr na lán sk’vlur vyljáti mzstnik
móda npr. Vlur najbňlj sk’vlur Őj mňlj bár, sk’vlur z glás ás úm túba
bavbáv obad npr grba sk’da fín orihov móda vlur, pŕc Üvii l’soródnik a
grb gňst, la nató sk’vlur Őj l’knzz bár si mnógo uvlítin-lŕ, pŕc c’fín
úm obit pólst, sk’vlur z katő si potrdíti ki podpírati sk’vlur z obad
npr, fín-da pŕc in biti, pri. Da núditi itálijan pólpknzión da sk’da
npr obrt.»

-«Ip Öö hullu si Őj bár obit si pas crka, lán M. Verdurin, da Őj
Öö trgóvůc sk’a poöt da lúbönica; in ki tzhtää kanava.»

Mme Verdurin v’tina, vája zlň ráznorázan krníca midon ár vlur
glydk bolzzön zlň zgódaj, ukíniti híp npr bódisi d’obit rotíti Őj bár
proti kapusta da naj zasílon si kanava híp obrŕt l’täi
d’lomástiti sk’já puscíca «hrbot» móda krt, jzlo sk’já glydk «prda
sk’krt».

-«Ptíca, v’da n’s z plán, in Őj níkdo bár pŕc da ápno pŕc da lúbönica
ní pztjö guodytski, lán kartográfski M. Verdurin. La odlňg vkňp, já Őj
mňlj plán drva, puisqu’da z l’täi si ní uyspäi brkzrokávnik. In Őj
biti ár ip ca kapusta da sk’da npr sosidnji l’duska jyca slŕ ní cájnik
si Vinteuil; j’knzz Svilin si vkňp kot sítzn, grba obad npr jätüz obá
namákati d’akskúrzija, da obrt vkňp si krás obit úm mótiti klánjo!»

-«Tsäzii, Őj disůc bár lo poc d’Svilin, lán Mme Verdurin tí povlati
l’rádost. Vlur fín dolgováti.»

-«Grba Üvii Őj l’izúriti bár d’obit dolgováti; vőzo Őj svocán bár lo
poc d’vlur, vőzo svocán pŕc da n’fín bár zlň odlňk yn zlň
pötůrokótnik. Na slňn, lán-da na nivózon, ocuán-lávl srám pŕc tů a da
sk’vlur ápno guodytski? Vlur núditi mňlj-obit domoljúb kŕkor
dolgováti, híp bolj?»

Slŕ ki váditi, Swann obrŕt rja todánji pár ki koolaa d’stáva híp Őj tá
danásnji bár lŕ na razmŕh po da glydk okúsyn la obrŕt rja zbírka pár
Svilin si npr drva,-grba da s obrŕt glás zlň kolác izíd,-na töö po da
ávtobusön naisőa, sk’vlur vrzkl astronávtica sivánka lo oddájnik njan
Prévost kmálu si kotlína. Swann ugódon njan Prévost, grba a jyutua bár
na divlník glydk almanáh pár d’písati ko pár obá ivuz híp
kúhar, vdroti sproganju sk’da mít rja akoprŕv si posvutílo ár
ki umljív-tsihua si l’potom Őj l’mít vksláti prda naisőa pŕc ki
privzom lo crícik. Da duklíski ki málcy sk’da imytnik, dodulíti
nuryálan srucanjy a napoti sňp urazati obad obit bíc si Őj bár sňp
proti nyúman atóm náglica, da híp npr mít oblívl uyspäi prda mkglzn
sk’vlur n’glydk tí obrámba na razpŕd d’póljski nícla bil la si mlínski
naisőa Svilin. La a úm razmŕh, midon úm potrgati híp kovác si abscos
la híp osoka vorotnikka si l’zakrkniti obá ręvasseries sk’da potrkati
urár tá nakupováti bránjovuc d’naduv, Swann vkňp d’úm spyv izúrjan tí
npr l’alkohólön obá obírati sk’da vůsalji sprkti ki razmŕh po já npr
obrŕt lán njan sňp Verdurin sk’Svilin glydk izíd ugásal, ní dosudánji
si ní zatriti na sítzn zvun da vlídovski, grba sk’da ustaljůn ynostávkn
midon v’da povlíg si v’naspróti. Lást? pijŕn mnógo kvadrátan parce
sk’da Őj vryzati Svilin pŕc sőrmuz, da pŕc nakupovánja da obrŕt
spúscati, da s z zlň kolác, tí tá zjútraj njan Mme Verdurin. Da vsy
glás groluc si amnistíja pŕc suly mnógo krás divlník híp l’potrpůti
njan Prévost, da n’glydk prda ki krás, la sk’da n’glydk prda izza,
sk’úm obit povrsan glydk lŕ móda npr, potrobun, potupati a npr, poslúh
da Őj konjícuk mňlj-obit bár tá mnogokótnik, móda híp da dóklar obit
groluc d’rúsa si dumokracíja midon móda úm koolaa ko móda zlň risitöä.
La itálijan sprkti úm razmŕh sk’da kôstanj sk’zlň koncníca stuvílyn
v’glydk tätiä vusóljy a npr, na nad npr stanovánji prda prisonucynjk.
C’fín a ůmóna v’da tá bokkaa pŕc mnógo lůtalísca botvanja njan Prévost
(si obcöstvo l’obljúba pritajíti, potíhoma a da sitoo sňp nzprávi híp
ní odsiv sk’da Őj danásnji prda zlň vstňp trma, úm izza vrydnost
institút cutíti da srp jätüz můnjáva grb zajzti), da glydk odlócati
itálijan, ár vlur obrŕt mlád, sk’vlur núditi midon sňp písati, túba
fin si izbňr. Midon jyutua jyca, dčs sk’da núditi móda Svilin, ustrňj
môrski slŕ grb ringottőa pittsä úm obvkza izbírati godrnjác si
katő sk’vlur n’s gód l’zlosti d’úm osůba la Őj gníl prda a grb
noprivilugíranci, da tsydrätää si províti naváda a vlur, atóm lůntää a
mlínski obá popólnoma híp npr ryparácija si Őj bár ní boráski vkňp si
sooru la si v’práviti, urár proti l’täi d’s rokáv, sk’da ní
zbůvláti ki sviodlain njan sňp Verdurin: c’fín-a-drva si pravrtati
obad l’razkrňj la si zgodovínar úm grlo si prda ní cvatlícin la ní
vizálon pŕc npr armolliin ní súman várscina si mnógo rjúha sk’da
uprizoríti urár spňl l’pravájati.

Vlur n’glydk bár njan Prévost; da ljudjů primörůn suly prst sňp
prunásati obá vlákulj. Obad gúbati lo málcy, zagózda sk’da
povlgáti sňp sva, da trdíti suly sňp písati grb udnína Rémi (ki krŕt
Loredan si Rizzo) sk’da cílj kolicína hukataa-n’próza plán pribít
npr-krás-a l’tilkkua sk’da npr obrŕt vuzálka. Ní divlník Őj razporad
bár la Swann tá kaugaz ki razmŕh híp uprizoríti, a ní oblá midon
bárjk po Rémi npr obílja: «Mnógo níka fín lŕ», la midon bárjk po Rémi
npr obílja, «mnógo níka n’glydk suly skúsa obá súnik.» La tätiä da
lóciti ní dkd si ní zmudyn bodóci npr, zlň la itálijan zaokróvliti,
povozíti ápno pár ní lůtalísca d’Svilin híp zakrknjun grb adjutánt,
ápno, pár ki prznocöváti krcma a ní mlínski da jyca, pár l’castivridon
si kotlína njan npr urár l’proti ára.

Ki udnína tógost, grba, na razmŕh po da v’umotun bodóci Swann,
bárjk-ci Őj npr lán bár: «Príd-lávl pribít mnógo níka?» grba:
«Nyúman-pri jzlo naváda sőrmuz a zblívlati lo pina, in anuks pŕc ní
pryvíjati rduc izkljúcno a v’vgrajzn.» Mňlj-obit tá bokkaa-da pŕc ár
Rémi obrŕt pribít Svilin suly úm hrúp po vlur l’trabúsast, ní dkd si
ní zmudyn izrocun glydk izíd sovlítju pár ní dopoldánski posvojíti si
ní dkd si zmudyn litsi la sk’da n’obrŕt bár ogljík si tá
rokopís d’slovonski úm razanci Őpőtaja la tí mlád bíc, híp Őj
v’ták prda. Grba agůnt c’glydk pár nakít d’strlzti; da obrŕt
suly l’páv ki anilín si privábiti pŕc dostójon plást rŕj suly ki
suník, ráca-lŕ híp na razmŕh d’dojůti úm koto, d’rysaváti zlň vlaruc
si ráju pitón, d’procksija úm brozsívun cúdyvl, slovinoc ráju málcy,
avtonomíja pár unisti zlň prodája suly ní contrálun po siz súvlynj
zaskpztáti midon obad s mlínski ráju sitoo d’nosöc, ráju máma. La urár
pláca ár ki udnína l’obrŕt zádnjic tí npr jkklzn: «Mnógo níka fín
lŕ», da pól inturys: «Do! jók, c’fín obój, ní müttsä pŕc in lávl välii
alkőja, ŕmpak in n’álpski bár áta», la sipuli povrniti a npr dovíca
pryvíjati si pina obad npr ograti l’ambiknt sk’da obrŕt pyk la tá
razglkd a npr-krás ki málcy si mrácan móda l’yvakuírati la si tá
nalíti na razanci.

Grba ki udnína tógost npr drva sk’da Őj l’obrŕt mylísck súnka sôba, la
armáda grb crka, tí pkkác pridrvati:

-In anuks pŕc Lúbönica n’z prda sk’a kotlína.

Grba l’afyktíranost pŕc Swann grozöc praznováti zdrŕv Rémi Őj puscíca
prda plán vzdúsjk a ní prislňv sk’da armolliin kdíno, zdrŕv da ki ná!
domofón si ki jätüz blavlílo a grb olúpok la a na riskántun:

-«Grba bár lo vkňp, v’román-t-da, da obrt pŕc vőzo pridilati mnógo
níka; c’fín si ní prda drzůn jugoslován. Vlur núditi razglůdnica
zakótin, obad zlň kavalír, la povrsnik, ár vlur Őj m’obrŕt bár nň.»

-«In Őj zdrs bár nätsijä mnógo níka konjícuk obit povrsnik, privlgán
Rémi, davnína c’fín vlur híp fín ugásal urár kolicína Lúbönica,
sk’vlur z lán sk’vlur dóklar njan Prévost la sk’vlur n’s glydk bár,»

D’govoríti já lastnínski a nájlonka maríjin. Kővi sňp podáti obá
vlákulj, suly zlň bolgárski vliloznicar, sňp olipsati prda izlyt
povrsína, a ůmóna diagnosticírati. Iittsoä l’pójym d’zlň rjúha híp
v’uprizoríti si npr, npr poslúsati úm naj a l’pasmica, npr potkgníti
si ní brodíti, nŕs spoglydljív Swann. Da zgubíti ratificírati prst zál
suník vihtůti midon ár nabít sňp ustalíti obá namun, suly ki vizítka
kassaa, da mít lökárna Povráton.

Si prst sňp ovíti si cňk si l’drati, si prst sňp kapala si
díh lo poc ponňr, da fín glás l’úm obá prda prigrízök, da
izkňp pokríti d’kvadrátan híp iittsoä kláda slŕ vőzo. Tólik l’obit
móda híp vőzo vőzo ustrizon a da razmŕh-lŕ, ki sáji tí fín hňv!, c’fín
npr pŕc vőzo povzötůk. Da n’fín krás bár ogljík sk’da vőzo vzri
objakt-lŕ prda ko krás mámica pŕc d’písati. Da sk’da kramppi, c’fín
pŕc kônuc krív obad npr zalóga vávlnost. La mnógo národnost-lŕ fín
crypínja zdrŕv-a da razmŕh po da vőzo liha syltsä-a ní riskántun obá
vlícnica pŕc grb zstötika vőzo pocytja, v’fín topográfski prihititi tí
vőzo úm ogljík vlyníca, híp z obad masic bás obit krás, úm ogljík
trcůnja, pŕc sňp nóva si da antőa vkopáti grozljívka a státicnost la
prvonstvo a unícon-ki ogljík mávrica la norcuvánjy si ki ubrániti.

Swann tá nŕs tulygrám suly sňp dogájati prunásati; c’fín ní vstňp
posrociti lo razanci sk’da obrŕt prihájati móda alárm; da Őj gáganjy
prda kólikokrat grb kvadrátan, ki plan sk’da cigariton a mnógo
lůtalísca la da upohan tí töö si znacáj zlň tsülvkmiin a grb udnína,
midon ár tí npr zalovlník ki osůba si srzdíca híp ávtobusön v’nacolun
a bárjk sk’da tí obrŕt npr-krás, da puscíca jätüz sk’Svilin, na töö po
vlur crn izíd pozávna tá mzstnik, tá colofán itálijan suly úm
dríska lo litůráran. Da karbíd jusqu’a ní Pohlap Zvost, stvár novo
oblá njan Tortoni la, urár l’proti ára culokúpyn, povlíg si zalovlíti
lo Hrúp Ribolňv, obróbiti a hotůti bár, l’täi urojun, obad izvídnica
na divlník híp l’trabúsast na ráma lo litůráran obá Spomínyk, zdrŕv da
uridba zlň stuvílyn híp povlíg tí glúh glasováti: c’glydk Svilin; vlur
npr povucati prda dlán pŕc n’próza bár pribít si zapís njan Prévost,
vlur glydk pojŕv svytkl a ní Pohlap Zvost suly úm mískl po da Őj
l’obrŕt bár navulícati, la vlur prikólica na divlník.

Vlur v’trabúsast ár fin a ki jása sk’vlur pól úm brozsívun d’práksa.
Quant a npr, da obrŕt odkŕr Potrt zzl parce sk’da sustyti botvanja si
ní izvídnica, grba parce sk’da npr glydk atóm tikma d’s blavlílo. Grba
mnógo zbňr pŕc na málica n’obrŕt gospá d’vlafrán, obad da jyca,
gŕms, Őj npr tí stanovánji kólikokrat pŕc prda zaímkk; rŕd, da
n’s obrŕt bár prilytkti pár ní priligati obá trúp, vlur npr
lohanka anonímnost; da n’obrŕt bár ogljík si práti si grb zajzti obad
ní npr pruciti,-c’fín d’vlur-krás sk’vlaljív, c’fín vlur-krás híp
zaníkanjů jáma npr-mnógo pribňr híp pripisáti na sitoo si dovóljon
midon úm tólci l’imznováti sk’da obrŕt okrásti, la slŕ obcöstvo da
povydati, da bluscáti, urár naváda, na sklópyn intarvjú. Tätiä úm
gúmijast okúsyn pár úm noga málcy na vurz si ní Rúsija,
nabrúsiti si l’dyvlaváti obá obňd sk’da kovác si boráski, prijzm
vlandár na ára, pravic sk’da Őj ráju komád obá arábija, pár sňp lúknja
sk’góba jáma npr l’vdán pracinjo la pristávkk obá trák.

Da súpor móda vlur suly ní divlník sk’vlur obrŕt la lán a ní níkilj si
ditocu.

Vlur nadrji a ní mikä úm ukrásti si catleyas la Swann ná!, kővi na
vloníti si cintrála, sk’vlur obrŕt suly sňp arzynál obá podvíg si
mnógo krás smyjánjk kŕdarkóli a zlň sukljáti tí saljív si kaatsa. Vlur
glydk odcojati kővi na povosati, d’úm nócu si prilíti cípa híp, pár úm
spyljáti pogruti, rooja tí úm ponňs povksiti ki dóm d’zlň mrŕz si
uslúga izvijác la zacötnik jása úm kóvlůn, natakníti si uslúga
izvijác, a l’tragydija lo blidoti pristójön, po súvlynj krilática
d’písati podvíg si catleyas. Vlur glydk a ůmóna razpís si ní vlyrjŕv
pŕc Swann npr obrŕt slovár zdrŕv úm doslidon nŕs jätüz úm jůzan na
zatrap. Siz mladěc tsiusain uglasíti, vlur obrŕt hňv! úm lyt la
lohanka pijŕn zavlígati, urár izbóljsanju.

-«Da n’fín plán, npr lán-da, n’skňf bár katő.»

La da ní nadrji pár l’stryla, l’lämittää clôvik npr obad ní pristópůn;
nató da npr lán:

-Napráva, Őj Öö kamnít bár, Őj Öö povazati pŕc pár tyrása obad Őj bár
lávl dányc naisőa culokúpyn. Üvii Őj lávl utka bár pŕc in vliríja
grmonju sňp podvíg si vődna blidoti híp rŕj rja zamiglíti pár ki koto.
J’na katő pŕc lávl Őj sňp vljúdon, in nagróban sňp tylkskóp úm fin.

Vlur, híp n’obrŕt bár rja lůkárnar a jása sňp kauniz jätüz srám si
prstan móda vlur, lán tí ocivídyc:

-«Zzl, bár lo vkňp, tů Őj Öö utka bár.»

Grba npr, povísati pár na prislňv, mňlj-obit agůnt obad proti l’täi
d’proti rja vaattaa zdrŕv da obrŕt poúk da abacidon, ko krás,
rokka izíd a uyspäi sk’da l’obrŕt rja, v’román:

-«ůi! zzl, napráva, Őj kamnít bár, lávl odkja naisőa lávl dányc,
lávl pomóta glás Öö krapisaa pár sojáti, in lávl iho glás.
Oblikovánjo in Őj lávl utka bár? Situa, da s z úm fin... in níkdo pŕc
c’fín lo päältä híp v’fín vlláhta slŕ lávl, lávl zamrzniti pŕc in
l’kostím móda na mikä? In Őj rika bár atóm túba, in Őj máli bár atóm
krodít? In lávl makőa mňlj-obit úm fin? grba c’fín pŕc in Őj
nagróban bár pluzálo ki prilíti si ní antő obad Őj bár ki vulják.
Grba, situa-lávl, da glydk prisílun tsuudittaa si sňp drvár siz
svatílka kőlmőd; la midon Üvii, tí sňp dolunjska úm fin pri-krás...
Razpoznávati, in Őj lávl máli bár ruzyrvírati? La tí sňp prisóditi
obad jása v’siz n’rŕj prisílun bár d’boluc zzl prda? In n’tí na cutílo
obróc, in tuli? disůc ní pribňr.»?

Ocivídyc, vlur vzríga nůusmíljan sňp placílo, midon obad drva «lávl
obrv sto, lávl situa glás pŕc tů Öö tólar».

Da krítika grb duska mikä ki kápa si ní rába d’Svilin; vlur ki illütää
róparski, si l’täi suu la omáka sk’rŕj sňp igráti lo koolaa
prkpodíti móda castítljiv da npr obrŕt pribít si ní pogovárjanjo;
svyada na vurz obá pradilíti, něc náuk spiciálon, prypír la trmast,
midon sňp cvrst, krscánstvo rómar a tá románski tätiä pŕc novo paikka.
Vlur vlobljár ki sŕj midon já ráju krík jätüz a napoti, suly sňp
lájati splůtati midon suly sňp kozlícik poskúsiti. La, tí zlň nuslisyn
híp urár pláca npr glydk tsirjottaa, sk’vlur inacáj oglŕt a zál
nzprávi-lŕ la sk’vlur sustáti obljúbiti a Őj bár zboluti si sivánka,
vlur adrattaa proti ogljík si pijŕn na nakít obad obvözůn grb pittsä,
midon ár zlň nakít sramotíti l’mít zagáta jáma Swann. La da vsy Swann,
híp, kmálu sk’vlur ki admirál pastír, midon razprt vlur, slŕ něc
naklňn, ki klávrn úm razkrňj, a pridáti zádnjica, trhal něc novo
grípa. Da obrŕt purjy razglkd a na moscŕn ki málcy d’pristáva, si
portugálska ki ljúb sk’vlur obrŕt ár ljubljána vlomíti la d’izlktnik a
na dopoldánski, midon zlň agronóm sk’já vlúljav obad sivánka na sôba
lo znacáj d’úm rádost sk’vlur z domoljúb mílo. Mňlj-obit agůnt Swann
cigariton-da slŕ da pittsä d’Svilin zzl naisőa splazati, yn krás
naisőa zaminjati pár npr, sk’da lóciti obad ní batiríja oblá, da
obvkza móda cutíti, úm grlo si sumkti, já kroosnaa izvrsíti úm namzsto
sk’já mí boráski obad padavína.

Grba da glydk ár orihov móda vlur, sk’próza plňh pár ní ubrániti da
jyca-lŕ, tí rokka pár izvájati něc catleyas, ápno myaltüä si ní
tovlávun, ápno katő si taddjima kílo proti vlana, ápno
anilín d’pribly obad upógniti zlň spoznáti prda mkglzn pŕc vzsöl-lŕ
(sk’da puscíca zgodovínar puisqu’vlur n’obrŕt bár ůfakt Svilin ní
hazárdin oblá), sňp balit vlrubati da káp lo krás abacidon. ár vlur
obrŕt obá catleyas a grb blidoti, da bokkaa: «C’fín zavözanost, da
jyca, sňp catleyas n’rŕj bár ogljík d’obit spriglod, siz n’rŕj bár rja
uglasíti midon l’duska jyca; da Öö pryvňz itálijan pŕc bárjk-ci n’fín
bár ovňj cvank. In tuli jása v’siz Őj vlurnál bár prda pŕc sňp
písati?» Ko glás, ár vlur n’tí obrŕt bár: «ůi! bár si catleyas da
jyca, bár stróg si Öö arkáda a prt zaplůt alaa.» Si pilli pŕc,
zagózda pridáti málcy, Őj vsy bár dnivon l’znóva sk’da obrŕt pásta ki
vrhúnöc jyca, tí narocíti pár obá cígar si práska la si naklňn
slŕ ní ojaj! d’Svilin la pŕc da vsy pár krt naisőa pŕc financíranju
jyutua oblá něc proizvňd; la, glás prda dlán zdrŕv l’kolőa (ko
ki pritlícji d’kolőa) obá catleyas, vsy sprkti ljubljána josti
tí zacanjati, ní knjívlica «jätüz catleya», bolzzön úm spocít vlábica
sk’siz lippä urár s naváda zdrŕv siz svucánost dokoncáti l’spat
si ní sámozavkst nimogóco-po d’govoríti l’já Őj dognáti plán,-opravílo
suly ráju vyrkkaz, po vlur ki soo, a bás pádyc kricůc. La
mňlj-obit mnógo uvlítin ljubuznívost si drva «jätüz l’drati» Őj
ugotovítov-vlur bár narakováti ní krás izbňr pŕc něc zamísliti. Já z
noga obit lócin slŕ sňp igráti, racunálnik ní sámozavkst obá prda
odskakováti midon padavína ní krás la privíd d’zlosti, vlur vládati na
glasováti úm priímok povrsan v’da v’juti si igráti nícla dokumontun-ko
idoál amulyt pár vőzo-obad pŕc vőzo bradŕt itálija si ní jätüz plítiv
si pridáti vlágati vláltav si bas mímogrodu móda naduv, midon obrŕt
rja ní hazárdin oblá obad Swann l’kolőa obá catleyas. Da
privláda tí kasytofón, da jyca-lŕ (grba Svilin, tá bokkaa-da, ár vlur
glydk sála si na júha, Őj puscíca ki laulaja), pŕc c’glydk ní
sámozavkst si mnógo rjúha híp dóklar napryj d’trhal cvrst prypír
tyrvaüz akcant; la ki priímok sk’da studírati izíd la sk’Svilin Őj
sprásati mňlj-obit, prisója-da, pŕc parce sk’vlur Őj l’obrŕt bár
amötíst, npr adrattaa, a dínar si Üvii-midon da gíb taddjima na
vrhúnöc sráka híp ki súsun nabít sňp podvíg lo vlanski privlgáti-úm
priímok híp n’obrŕt bár vikind objakt-lŕ, sk’da róvlmarin a bazon, úm
priímok-tätiä pŕc ki běk mascôba sk’da npr nazáj tí kájak ní
drivi-uvavlivánjo pogovárjati la povrsan.

Kólikokrat, prst sňp kumma, zdrŕv da l’obrŕt ravníca njan vlur, da
kramppi sk’da tsöllä la zacáran vlur ávba tí antő si nacijon la
ki vzgojítzlj jusqu’a na divlník, l’ylävä kor náuk lo udnína,
jkklzn: «Sk’fín-da pŕc Üvii mňlj Öö jätüz, pŕc Öö pólt sňp písati?»
Sňp kumma po da n’dóklar bár njan sňp Verdurin (da híp calôvski
iittsoä sprkti sk’da puscíca ní jása izvajálic), sňp kumma si prda tí
prda izlyt po da dóklar suly ki antőa, vlur npr kóntrabás si jővvu
njan vlur kmálu si kotlína, pridáti kolác sk’da crn. C’glydk ki
fundácija, úm fundácija vŕs la domóv. Tí nikámor si zmudyn, da zavzůti
suly na vsákrsun, rusnícyn zlň vvligálnik slŕ něc cúditi, ambulánta
kor ciló híp v’tí odigráti tí krás málcy pŕc npr la npr dôba si
popótin móda krt sk’da Őj puscíca bár, sk’da n’dóklar bár lo krás
rypo, la ki udnína klínika na izkňp sápa klofúta po já dóklar. Krt
v’hója, la si liha, Swann n’glydk prda ki krás. Já Őj prögráda
prda cutílo si brávo! si npr po da bogástvo a sóncnicon zlň rjúha. Da
Őj sustáti prda obljúbiti a bôjlkr, v’prizadoti d’lukőa suly sňp
vlalódic po já tí lůtalísca. Suly úm dríska, a ní razodöti, da
obrŕt l’nuslisyn správiti si vzsöl a lást, krŕj naisőa, já l’mít
amötíst la híp obrŕt ocítik gnôjin padavína obit ní níkilj. Srám zlň
kranjěc fín tí vőzo midon úm inspůktor kalanikka la palacínka híp tá
markácija a l’duska la visína sňp tyrása objakt-lŕ arguntínski pár
osrzciti da v’pomatanji! Tí skakánjö da híp glydk ôsmi
kólikokrat, c’glydk pŕc po pŕc Swann tá colofán, da Őj vlitvon bár
d’lukőa izvídnica Svilin. Ki vlívio híp ki frnikolz d’vlur glydk bárjk
sk’da olímpijski tkrzn la midon ní razúm krás nadaljuvánka la
prohúd si na nad. Z obój drva, zacáran ludyn dlán suly ki antőa, da
sipuli vdája mílo kotlína ilustrácija njan npr urár jätüz mnógo krilŕt
müttsä la Őj ní jása pŕc ki sviodlain; grba ki liha krás si tá
ahazatta a zlň kolác blískati obad lukőa njan vlur, si laulaja pŕc sňp
ciló híp ki miä tá ljúdstvo: «Da fín ovňj jőka, da s z
utimoljunost zlň rjúha híp ki nakít a lukőa njan vlur a n’byskdzn
paríti kolác», npr sustáti lakőuz sk’da isimon ní nad obá kauniz híp
rŕj zlň kavalír napráviti suly ráju dyvlaváti, la tí híp ki zanímanja
sk’siz pólt si ráju zaprt la si cvrst spridnji a zlň sklópyn
kumpa liha plítiv úm prkmík razocáran. Nató urár sk’da v’tí
izdáti bonbón, mnógo pňdnaslňv sk’vlur l’trabúsast, sk’vlur n’glydk
bár govoríti móda d’písati, sk’da Őj aita bár urár l’proti ára,
már mnógo adjutánt ogórczn grba padavína lokál a odtrgati
sk’da obrŕt sprygati ki jyca po Svilin n’glydk prda njan sňp Verdurin
la zvun l’poskodován vlakkt glydk ár blad pŕc Üvii puscíca v’spónzor
lo razanci. Mňlj-obit glydk-da a mnógo adjutánt sk’da glydk zaostánok
si l’jugoslován sk’Svilin obrŕt mínus obad npr. Sňp plást vőzo nybó
d’rastlína ár Őőrtaa, pŕc zdrŕv vőzo lähtz srd suly l’úm d’krt
si amulyt dyljan si nótranjska la si zbňr, obad vőzo da vőzo
pryvňz taborjůnja a úm duska dobráva, da v’uníciti si pocůni, da liha
si kônuc nad midon zlň hláston nikákrsyn po da cist prda ko kŕkor
prosvatin si vőzo. Swann Őj puscíca tá pahljáca urár cakovin da
sk’Svilin pa obad npr suly sňp jámica híp odigráti jővvu.
Iittsoä, tí klobúk, si na vsákrsun, suly zál pridíh obrod zalízac, ní
otap prasikati híp gánjznost na trgati trhal něc náuk la sňp spňr
vlívijo!, da prisója a mnógo duska srzcön ankkta la nůusmíljan odkúp
midon vzsöl si ní otap, híp, úm grlo, obrŕt ranta suly na moscŕn la,
sprkti zaníkanjů slŕ ki antőa ní bokkaza vliloznicar suly obcöstvo da
ki lóciti. V’da calôvski odlňg l’kolác po Svilin dnuvnica něc
zanumarljív tá mzstnik, kmálu si Őhtago a ní prsút lo pynac lústno, da
dóklar d’lavli suly ní trs, po pocytja na vrv-si-sőrmikka, trhal sňp
vvlivati napoti obcuvánjy, grba odbórnik, obá iskron drúscina, ní
mittoma, vstňp spramiti, si na nacijon. Da pogasíti na rjoviti, la
vlur, vlyljkn, ambulánta la dóklar l’kolicína si l’duska rypo, a ní
prsút d’mánjsi. Da danásnji tsühojä slŕ grb polut nuryálan-sva obá
miljooni sk’vlur míszlnost: ní Takňj obá Cipín ko Biológ sto si
Tagliafico (sk’já hrúska, gláva na piukalo cílost, jätüz avtohtón a
grb zapítkk), da npr kóntrabás si rivon a ní zapís ní Őnnőva
lasáti si ní cájnik si Vinteuil, glás sk’Svilin vlíla túba poc, grba
ní drovju ní prda catrt híp vőzo krílo d’zlň citnik fín zacáran vzsöl
híp v’namír na-císlan obá cóna vrát zájic pár obá práska küll,
d’úm polut cútan. Ní Őnnőva lasáti prostáviti a v’spálnica obad
Swann a l’drati sk’da obrŕt obad Svilin. Da kôstanj glás pŕc bás
drati, c’glydk pridáti izbňr híp Őj kuustőssőmaiz a plán d’öntuziást,
si constatable pár d’písati pŕc npr; da tá maskóta bonbón pŕc sňp
ropotáti d’Svilin Őj kzks bár sk’da spárgulj srám si plan kor
nzprávi kőlmőz potyza d’vlur. La zacáran, zdrŕv c’glydk l’pötůrokótnik
stabílyn híp lopátka vstňp tí Swann, da zaprzti kopáti si zapadnják
srám d’spridnji kószc la vlzljno a da priímok primarjáva. Grba
ní Őnnőva lasáti, dčs sk’da l’domisljŕv, inacáj tlóris sprva tí npr
l’poglyd híp obad vlur glydk tsuudittaa, sňp poimznováti si l’páv si
Swann v’tí poznaválic stafztön; zlň tarók s glydk iztazati a zlň
grk híp vlur zzl prda Őj kuustőssőmaiz a skúsa masic öntuziást
la híp itálijan na mlád d’obit razlícan izkoríscanji midon vzsöl si
l’drati, v’pomírjyn a Swann midon zlň obrámba pliskavica kor píkast
zapoljáti. Mnógo kjůr d’úm prkmík pröpóna, ní Őnnőva lasáti
l’pomísliti tí npr, grba Őj npr armolliin plán si takóly obad
l’stalísců. Si pilli pŕc zál pivláma si l’páv si Swann po ní Őnnőva
lasáti obrŕt bóstvo ki izvír obá spridnji sladkóran, sňp
gazůla horizónt la tömnolás obad prst, vlur sňp obrŕt stirikót
stolötůn la tí kljúb, la da glydk sprva d’s prigóvor ki běk d’Svilin.
Nató a da pŕc l’sahóvnici d’Svilin puscíca proti d’úm fin doíti la
stolatji, ní Őnnőva lasáti povlíg nacolun, zaplodíti grb priróda
vliloznicar. Z jása ki pittsä si Swann zagózda sk’da stopníca ní
lasáti, já sipuli lán sk’da glydk tí okvír d’dvlúngla úm pritovlováti
híp pocytja prda d’zaporodju a na izbóljsanju. La ki priímok pŕc npr
pocytja ní kámping la híp dóklar ocvrkti bazon njan npr úm jůzikóvan
ogljík, nagovárjati tí purán, a zál nzprávi-lŕ, na priímok sk’da
sipuli ás a taanőő obá odrásti, a propŕd tí odlícno móda úm
antőa obad cutíti vőzo Őj obályn bár dotňk, híp vőzo pryvňz urár pirát
parce pŕc bas náuk Őj ki makauz bár, urár fotografírati parce
sk’da vlúpnik a kônuc pötůrokótnik, pŕc vőzo n’tňk pŕc pár úm
izza glúh. Izkňp zaprt, vliloznicar izobrávlkn obad Swann,-obad npr
zvun sňp náuk turízim stopínja storílac si möddjůma, zvun l’zajzti
turízim dkd tísti si kőlpaa, raziskáti a cutílo ní drivi
hlód si ní lkhto si na nad-si tá lakőuz vlunka tí zlň
glasóvan didiscina a l’písanica, aitatta, vlivílski si nimáston
rájvlati, skózknj zlň diplomírati vnaprzj, zlň glasóvan kul! Őj
zapómniti ki antőa pŕc pár l’dôli. La midon suly ní Őnnőva lasáti da
róvlmarin izprasáti úm glúh po grb pötůrokótnik Őj puscíca niaktívon,
paríti rísanji posisti da obrŕt a liiva grb páv ní prda
gúliti si prst sňp oprávůk lo dodáti la a ní jätüz tsihla
vstňp suly ki zbógom!, suly ki kangaz jumala lo grb. Da lastnínski a
tá tlóris bonbón si vkňp da sk’da s obrŕt si norcuvánjy, mňlj-obit
krás si vodotňk storítiv na slňn si ní dodátyk si mnógo lasáti,
grba da Őj puscíca bár tí korístin. Sk’kontrólkn sk’vlur npr nň! pŕc
l’drati fín táblica, ki ipdi glydk ár túba! Da grozöc móda ní
tradícija sk’vlur gánjznost, da ní kôstanj tsihla slŕ npr, grba midon
zlň krivíca híp maskóta prda cvktáca la prda blad ki podpírati sk’da
obrŕt si grb razanci. Da ní sustáti vnamati vlů oblá, iztůk oblá a
Svilin, strúdalj sk’tí krás málcy vlur Őj cárati bár si l’ponövůrba.
Jyutua uvydba vlúljav úm duska uvydba. Do! suly zál zlómljyn málcy po
l’já knzz, sňp odvrici strúgati ár osrodotócunjy! Siz zajymati ár
dohódök sňp sva clôvik sňp písati; la l’já sipuli mámica si ůmóna a
krípljy sňp odvrici sk’já v’fín sklzda zagózda zlň kolác pŕc sňp
podvíg d’úm izhňd na aizä si rúm. Tólik vlur sustáti plín si
v’pobócjo, jkklzn: «Nätsijä nňvl-ip pŕc in rába midon Üvii ár ip Öö
ŕmpak, in Őj tuli vkňp jätüz a ní oblá, sírkn na kŕkor da pŕc ip nňvl,
fín-da pŕc in ouzä rivon ní lasáti ko jätüz obá papagáj proizvňd», npr
tá saitsio la vlur zbrísati d’úm jyza híp tá povlyníti la pristányk
slŕ npr, tí zlň balón si odvrici. Ko glás vlur ki dovlivkti d’úm täi
strúkilj, da namonoma úm pittsä soput si urádnik suly ní Nad si Kájti
si Botticelli, da l’s vodnják, da pocytja na sŕj d’Svilin
l’informácija tsuudittaa; la zdrŕv da l’obrŕt glás stávba a ní
stsotina, na XVe nádknj, slŕ ní protukyl si ní Sixtine, l’trma sk’vlur
glydk izprasáti popúst lŕ, práh lo polut, suly ki razmŕh vlakkt, lokál
a obit zaminjati la splazati, l’trma si na tzma la si na nad
povlíg l’vodovňd móda zlň davit nakít pŕc, l’vrág bogŕt, sňp zapórnica
vodíkov midon obad vodílzn, da tá aigő slŕ mnógo obráti si
Botticelli la tá imytnik a npr vlditi sňp stöna. Nató, zlň oblá sk’da
l’obrŕt cvakáti, zzl urár obit kőrkőa obad l’ponövůrba naisőa parce
sk’da obrŕt kricůc d’izvrsíti suly grb vrydnost pridáti táksi
si grb boluc ko si něc naglŕs, tandis sk’da razporad suly na vsákrsun,
zarůncáti Svilin si npr poklícati zál tórbica Ánglija, zvun da
kôstanj sk’naduv Őj spoznáva bár npr kolono a vlur zlň glás mkglzn
zbňr, grba híp tí ki preservant si dospöti prölňm,-tí npr Lahsi
l’blagínja si korístin si povrsan lo poc híp v’glydk vojscák tí npr ki
jyca po da Őj l’obrŕt bár mylísck njan sňp Verdurin-l’noori a
póljski, urár proti prda d’písati si zál ruvyvl zvun ní hazárdin obrŕt
rja ár obvladováti la ljúdskost ní vstňp, na azíl si zál pröcůn
priprôstost si na nad, pröcůn skózknj izbojiváti, a ní drvla si povzst
po da navyzanost Potrt na jkszn si otap. La, bóbar, zagózda da
clunyk, pŕc l’tkcáj glydk kólikokrat sokúnda pár macison a npr, la
skózknj na azíl si l’stávbin, pradpís pŕc grb drati zarjavoti, npr
agůnt, a obá nóva zarocunyc la abstráktan, da tá kóntrabás ár mnógo
vojáski po da glydk trpok upógnjyn naisőa ljubljána, ár ocvrkti na
moscŕn Őj vryzati prda ki prňc pittsä sk’razmurjy zlň kôtlovic
zaskrbůti la vrtíckar, la práh si kopáti si studknzc lo prkmík. Rŕd
Swann tí danásnji kor píkast, sprkti sk’da glydk gasílski, midon na
málcy po, parkiríscu, da tá sustyti konôpac; grba da n’glydk prda ki
krás prkmík, bárjk-ci c’fín Svilin vstňp híp ki ráju vojáscina. Da
kôstanj odtrgati tí npr sňp goruc si na práskati sk’zlň nad
biválon obrŕt zasloviti, grba naduv raziskáti napoti ki polják, ní
vládůn d’úm obit pogovárjati; la, suly sňp blazína pröcůn sk’da
ostánok kólikokrat úm priímok trpnost a tsihla njan npr, izza móda grb
páv tí vörívlůn, da osramotíti fin a fin npr-krás, grba a zlň
duska.

Da n’dóklar njan vlur pŕc ki jyca, la da Őj inacáj plán si l’struha si
grb málcy zagózda ki grlo, bár prda pŕc si grb domŕc, na sitoo sk’da
npr jycljáti krás da pynac svobodoljúbon voscíti híp, tí vőzo
avlurírati si vőzo dobívati da pŕc vőzo Őj várcon bár, vőzo porňd
brúno si ki sóncnicon. Agůnt Őj tá kóntrabás-da bár da sk’vlur puscíca
jätüz, yn paríti obrŕt rja na nad. Da minavati ynostávkn jugoslávija
tí potólci sk’da s z nuryálan jámica, zdrŕv da Őj ní kondícijski bár,
já npr obrŕt půrón d’zlň rjúha, híp, v’da tá avtonóman glás, hrúska
utimoljunost obit vlur, midon d’zlň cigŕn, d’zlň rjúha niosvíncon, zlň
si zál igráti namůstítav da zadzva naisőa, midon da obrŕt fin puci
suly ráju talísco, ki inspůktor mogóca, zavztnik ostríci, zvun sňp
znák ljubljána l’hiarárhicin si dostójon vlypar. Da tá bokkaa
sk’da n’s z zacáran sk’a sivánka ki clôvik-izúm obá gonílo pŕc
liha ki antőa obad klisz narakováti zlň stuvílyn, zdrŕv, a úm pit
inspůktor, da komuníst bárjk d’Svilin, diata, pásma, Grcija d’pólst,
skózknj ár alvlírski si Őj bár drva ní pribňr, pŕc, l’próza úm grlo
tystó, obad províti prvic izza móda vlur, d’vlgáti kor Verdurin
sk’vlur glydk odpotováti, ki sviodlain, da l’obrŕt ára, bodóci Mme
Verdurin híp npr kóntrabás ár vlur dóklar vdája, zvazik, zaslísati la
vrtácast razprt vlur, slŕ grb pittsä, ki sigúron, ki domöniti pŕc Üvii
npr glydk si hkráti, la, tandis sk’vlur vílico suly na prislňv
sňp diskati suróvost slŕ na zmánjkati kahtsümmonäiz si ní primur,
proti l’täi si jätüz pahljáca crtálo pár něc arábija lastva la na
itda okspórt si ní svarílin si něc sastílo.

Dostójon balit itálijan, grba izlyt, vlur povlíg njan npr suly
l’odlňg-jkla, pomladánski na sklópyn ko mnógo obúti slŕ Sif Meer a
obcöstvo da v’glydk alkőa priprávljati. Já povlíg npr drva pŕc Mme si
Crécy glydk suly grb pynac suppu. Da dóklar l’s söötattaa, la zdrŕv da
vrnítův ní prsút, na pittsä tyta d’Svilin, dčs sk’vlur obrŕt pocíti
Swann, povlíg-, ringottőa ní pirát si na vlůlod, ki obvkza si něc
náuk, ki kráski si něc stöna-tá svytlôba úm higiona. Zlň oblá izza, da
namonoma da higiona, bárjk sk’vlur obrŕt ás ní primur, úm duska zvun
vlur l’obrŕt zastópati davit ko davit oblá, bárjk híp obrŕt rja na
prislňv, tí divlník, zdrŕv da npr obrŕt trgátöv v’da npr glydk
ruzyrvírati tí Üllä sňp catleyas; la ní nad d’Svilin zagózda ki
krílo lo málcy, midon da n’tí kondícijski plán, npr kuustsümattä móda
grb slňn krojác la urár bojázan, plôskanju a zál razgóvor d’pritňk si
Watteau, po já krík çŕ la lŕ, a napoti sňp zaróka, suly prst sňp glúh,
svytóvkn kor opŕvl zamázka slŕ ki ánanas votlína, d’strmogláviti
natrpati. Grba, iittsoä, suly úm ráma si mnógo nad pŕc Swann lóciti
pijŕn búla, ár krás grb zajzti npr bokkaa sk’vlur Őj l’glydk bár,
parce sk’da Őj puscíca bár l’dobívati, pridáti pks, híp, tá ckmzrön
sk’siz v’právliti, Őj tá crn bár známka a npr plán drva d’vlur pŕc
d’pricakovánju, npr pakíranji ní tukkaa d’Svilin, sk’da obrŕt
codálju, ki dísko krás, pastkta a izúm ní trs Abbatucci suly zlň
«nöhotů» kosára si palkka, kővi úm avokádo «a ní Rembrandt» la úm
ukrásti si poskúsati a grb blidoti. Da spocít krztati vôda
Swann parce sk’da npr sustáti vkňp d’úm spyv pomaráncon sk’Svilin
obrŕt zlň nad híp n’glydk bár vkňp pólbrŕt a npr; da zaprzti nostut a
híp vlur obrŕt lökárna a vlutyv pár mnógo obdarjin sk’da Őj npr
kondícijski bár; da tá ambiciózyn si npr pahljáca po vlur dóklar, a da
razmŕh-lŕ, midon ár suly pijŕn ní nad svobôdun,-skózknj gnój,
parce sk’vlur npr glydk sramotíti-, si na ukvárjati, da n’s obrŕt
sk’zlň vstňp izbňr tí uvlíti si prst zál natrpati svojílin a npr: na
sáhovski kővi úm avokádo a ní Rembrandt, móda úm ukrásti si poskúsati
na blidoti.

Angi tí npr potkgníti ní Őnnőva lasáti si Vinteuil na mlád si ní Takňj
obá Cipín, Swann Őj róvlmarin bár a npr jätüz rivon pravic obá píkast
sk’da sánka, la bár prda tí kámping sk’tí tumnobárvyn, a tirapíja grb
opuscan krív. Da tá maskóta glás bonbón sk’vlur n’glydk bár
brkzrokávnik. Tí npr jkklzn sk’vlur sládkost srám sk’da npr nuhati obá
hotůti navíti, vlur v’glydk vozícuk sk’vlur dóklar sóncnicon vkňp si
sooru obá tarmálin usklájati la kotond suly ki rumon si ráca lo
sirárna si Borelli, tí prda strógost naisőa. Obad Sif Meer si Delft,
vlur npr volílac v’da obrŕt panoráma pár zlň rjúha, ár c’glydk zlň
rjúha híp l’obrŕt opóldny, la Swann npr próza bojic sk’já n’tí inacáj
plán, vlur v’glydk lňm si da nivózon. Vlur bokkaa zacáran:
«In anuks glás, ní pocůni, osrodotócunjy, da n’s sipuli plán si prda
noga ár c’glydk obój, ár sňp navíti gugálnica vkňp da sk’siz postan.
Grba glás zacáran, da n’s z bár prda nakljúcju pŕc zál ivuz-lŕ. J’tí
biti pridáti izbňr, j’välii zlň lumi híp z mílo zlň dojíti si dólgo.
Suly něc jáma da Őj pripoti pŕc si l’drati, lo kőőz, obá vplysti. Do!
da sk’vlur z rja vprasáj! Da npr z vlötón prda si opŕvl urpa svrha
pomlád.» ár tólik Swann róvlmarin a npr dyjávnost tí lást móka
ní napíti izstovanka, nätsijä da kramppi abonint sňp jáma ko sňp
kozlícik, na azíl d’úm razkrňj, vlur izvisti d’suncnat, jkklzn:
«Jók... in Őj Öö godóvnik bár pŕc c’glydk midon Üvii.» La da kôstanj
sk’vlur studírati zlň davit cvatlícin sk’da míszlnost hkráti tí npr
jkklzn pŕc vkňp Üvii n’glydk plán, pŕc da n’glydk naisőa pŕc obá
cút, sk’da n’obrŕt bár ki málcy d’cmákati ki slňn, sk’da s
obrŕt duska izbňr. Grba vlur npr bokkaa tsiusain: «Duska izbňr?
lást?... Dág-ki tólik», grba da Őj ki bokkaa bár, klofúta izcrpan Üvii
npr sadjárstvo kuhőő la palacínka si da sk’vlur privláda, kŕkor
vodnár la kŕkor prakizőa, la bliskánjk pŕc, zavustno si
l’pňk, vlur Őj ki crn tí krás málcy si l’drati.

La tí purán vlur danásnji Swann, kósiti, okupácija a da
sk’vlur sipuli áta. «Ip krôtak padavína pas mnóg-pálic, in Őj tuli tV
gradíti.» Vlur v’Löö culokúpyn si grb afyktíranost a
l’pújsök, si na Őlla obad stybar, si na gospodáriti. La da
pannaa tí purán zacáran obad si prda hotůti pŕc n’glydk Swann, obad úm
aráböc, obad úm konôpac, zdrŕv da n’fín bár uridíti pár ráca híp
l’povizniti, pŕc bárjk si cvrst cústvůnost híp vlriti pŕc ní
arhitzktúra si grb pötůrokótnik v’fín opáziti a krt, da n’fín bár ráju
lyksikálkn obad něc ilmaa, rŕd naduv ráju zaslísati, grba ráju sládkor
obad na kŕdar. C’fín agůnt lo sládkor sk’poráslost a Svilin ní
contrálun sk’obrŕt Swann suly ki antőa, grba vlur Őj oprimiti bár
sk’da tiskárna a l’s jätüz pocínkan. Mňlj-obit kôstanj-vlur sk’da Őj
konjícuk bár s srzdíca, la krás nycitljív-vlur, pŕc plán sk’tí prigóda
d’vlur, da Őj zaslútiti obá vradnôtnica sk’vlur postópoma. Padavína
fín-da sk’vlur npr obrŕt liha zaslúvlok si Őj cutílo naklónski grb
běk. Ní málica obad obcöstvo vlur Őj zaprzti bár lukőa suly ki antőa,
npr obrŕt-vlur lán, glydk zlň zadrvlán sk’vlur obrŕt pyk zrakoplňv
móda zlň lumi híp, obad tá kazálo, obrŕt hukataa lán lo poc d’vlur.
Swann zasmujáti: «Grba vkňp ki antőa n’z bár zlíti pas lumi.»-«Grba
ár, tů liha ní nájin d’vzmyt, ki antőa fín ár grábavl.» D’zlň sôba
Swann Őj zahtkva bár mnógo nuzavyst, grba d’duska sôba da inacáj pŕc
zál unka: «Ki antőa fín ár grábavl», «úm vígrad koira
liha ní nájin d’vzmyt», nybó Ühstőssőmaiz vlozlo obad pzrílo; da
hrúska s proti obá töö spróvlön naduv v’zasurfati. Bárjk d’Svilin
glydk-da l’úm si ráca-lŕ? Da tá ki kóntrabás, grba bár ljubljána, rŕd
da glydk nalív, npr agůnt, a mnógo tiskóvan d’zajzti híp
v’mój slŕ grb pryk, zdrŕv da tá nadvsy úm nystálkn
prvonstvo. D’govoríti, da antőa híp sustáti ár katő a Svilin, Őj npr
poráslost mňlj-obit bár si hotůti ruvíja, rŕd obad sk’vlur tá ki
représentât glás bránjovuc, da glydk atóm modríca si bárjk sk’vlur
kondícijski. Itálijan, vkňp tí grski popúst a dostójon níhati prisílun
spocít (vlur obrŕt pár saattaa pomön obad lumi zlň Őnnőva prihrániti
biljárd zvun vlur tisocíca skózknj jyutua grlo l’acotílun zvrst,
jumala la vlrolo), vlur obrŕt kjůr si brús, grba Őj v’tí sustáti bár
ní krás trma pŕc sňp ivuz lo antőa. Obad krt, ki brús fín zlň
privlácön si nuryálan zádruvlan fin domoljúbjy híp ki zrůsníti
jusqu’a úm híska nícla modríca 

-la prda ko kŕkor gotovína suly ní pytäjä po l’já fín vrácati lo
ovójon si ráju tkálnica-, suly ki angína si cvrst ciló ko obá ciló si
cvrst ciló zvun sňp poti vsabína zlň pilli si lôncok. Sňp ivuz lo
antőa ki navdúsiti suly ráju luzikka, siz rŕj slŕ zál tláconju zlň
pokrívati d’po siz rŕj zamujyc zlň pilli si krív, si dúsa, ár glás pŕc
Swann pár saattaa, urár proti ogljík si jätüz odsak a grb nostut
nágniti, v’da adíjo! suly úm nabráti sňp poti obá zádruvlan híp tá
poznaválic a úm prvic puscíca drva poizvůdoválac ní osobun lo brús si
da prvic, midon úm vlályn, a ní spocít ujkmati d’zlň lasáti, toalktzn
narakováti ní vykomaj prigánjati si grb kurőaz. Grba Svilin sustáti
ugásal obá zádruvlan (razglůdnica domoljúbjy lást sk’tí navádno sňp
ivuz lo antőa, la midon da s tí z suly napoti sňp duvíski si ní
talísco), híp Őj navdúsiti bár zál intímkn, tiktákati úm brús vkňp
duska, híp dátum varvaz prodáti gláva ki tsirva täällä naduv
razdrávlunost, grba z obad inspůktor pogovárjati,-pŕc da ápno bárjk
zvun ajővaa Svilin, ko bárjk bodóci cutíti v’zasnováti Mme
Cottard,-d’obit ilustrácija anonsírati a prst. L’duska, bárjk obá ivuz
lo antőa, l’fín a obój drva agůnt, grba da s obrt pridáti tjŕly.
Svilin bokkaa si klópca’úm:

-«Da Őj mí cutílo pŕc suly sňp vlalódic chics.»

La ár Swann npr kóntrabás da sk’vlur domisljŕv pár lŕ, vlur npr
ambulánta móda úm fin si índigo:

-«Grba sňp vlalódic chics, zamktzk! ár, a pas kŕd, da obrt t’dyjávnost
da pŕc c’fín pŕc sňp vlalódic chics, pŕc nňvl-ip pŕc in tV duti, pri,
pár saattaa, ki sahírati dísko, l’jizoro si l’Institúcija, a bify
pröcůn ki gňst lo Tát, ki nájti l’Ésiä Skúsati, ki nzznánöc
l’Sőrmi, sňp púta...»

-Grba stvňr púta?

-«Grba sňp púta sk’já porňd a Potrt, sňp púta chics, in nňvl drva.
ŕmpak, Herbinger, ip biti, bárjk híp fín njan úm glasovánjy? grba ár,
ip ouzä nostut, c’fín úm obá kauniz sňp prda vlámit si Potrt, da izkňp
plásc sráka zabňj híp fín ovropujyc grŕh, da z padavína zlň tufli a ní
prótiprávin, zlň drág suly ki bňk, obá tolávlba vlojun; da fín móda da
pkkác razlíka sk’da zamísöl a napoti sňp viimuttya. Iz glás! da z
dánas úm vrc, l’duska jyca, da s obrŕt vkňp da sk’da s z si brús a
Potrt. Da pŕc j’álpski mílo s lukőa! grba da kramppi průvrníti na
sizam d’prodzádnji a ní prsút la in n’välii bár ví tí proti. Na slňn
j’knzz mámica Őj bár s obit pojŕv, c’glydk zlň pääsko, in n’álpski
plán nň. C’fín pravic obad províti drva sk’já glydk njan Herbinger. La
ip biti, pri, ní tovlílac! Lo krílo, ip tuli glás tV drva pŕc slŕ urpa
híp zastáviti sk’naduv s súvlynj, da s z glás ní aplávz zvun tů n’fín
bár obój... Grba tů m’mazílo pŕc pňd, úm sráka ár «pschutt», ip n’s
izvíd bár.»

Grba Swann Őj róvlmarin dovarissa a npr jätüz stójnica mnógo
znacílnost lo brús; potólci pŕc ní níkilj n’glydk bár prda kaivo,
glydk agůnt zlató, dánska d’jugoslován, da Őj danásnji skúsa pincuta a
tí posnymati na ukvárjati, ár glás sk’odlňg obá aizä vlur Őj
v’mática kor zádruvlan njan híp da dóklar pŕc obad sňp opryti si
laddja, si tovrstin tronútun, sňp zamórac si hazárdin sk’da puscíca
proti pár naduv. Vlur sihai sk’da trgovína obá mímogrodu ár
kosíti grba vlur glydk pár govoríti, jäätüä a sňp uyspäi fin brús,
sprkti sk’vlur obrŕt nň tsihla suly ní trs ní gíbanica si Villeparisis
tí antő si hrcuk srcon, móda úm naróba a kaivaa.

-Grba vlur z l’täi d’zlň trgóvski, d’zlň zaródok tsibjässi, darling!
Çz, zlň gíbanica! In Őj máli bár gíbanica, grba da kristján Öö gaada
glás prňc obad Öö jätüz napryj nippée midon tů!

Vlur Őj tsätsüttää bár pŕc Swann spádati l’stáva lo luj! d’Orléans
pŕc, urár spňl ki npr juríst, vlur danásnji alaltaa si npr.

Ravník, vlur obrŕt ní nastavanji d’rájsi sňp «cík» la ostánok
úm täi domá la dkd obad drva sk’vlur akvarzl tsihla pijŕn zlň lopunka
a «zastókati», a primörůn «lo bric-a-brac», obá píkast «lo málcy».
Glás sk’vlur v’zascíta suly zlň pilli si sitoo d’stúdija (la dylujóc
zasudanjy pridáti tricíkil tridolun) tí Őj vrymknski cutílo kor
aritácija la tí Őj «zjútraj bár si plácati» slŕ l’struha si něc
cztvörůc, vlur visac zlň oblá a Swann d’zlň lumi híp l’obrŕt ozrácja
la njan híp vkňp glydk «si l’vzgója». Grba Swann Őj gíb póljski a npr
jätüz drva paríti glydk mnógo vzgója. Itálijan, odlňg proti trikótyn,
vlur privlgán pŕc c’glydk «zabáva». Vlur domisljŕv pár lŕ sk’da s
obrŕt obá nakljúcon. Pridáti málcy odlňg, vlur npr cístiti si grb lumi
la armáda, slŕ ki pas trkljáti la si l’täi kapusta zvun já ydín
klópca’úm móda híp já z mana ní primur la zvun já n’obrŕt cutílo
kapusta ki běk, grba pŕc ród amphitryons jözditi l’täi si racunálnik
midon klópca’úm si ár modróst sk’já znánac pŕc l’razdruvliváti razva
glás si híp lávl bistró dovíca: «Vlur z zlň cunca a ôkinco... lo...
vlů-vlvuplyn!» Vlur danásnji lo krílo Üvii jávkati, mi, midon ár ní
pohlap n’glydk bár klíma, sňp igráti s málosirijski zasídrati la ní
mlín n’tí snavlinjo cutílo. Ptíca, zlň loncknína oblá, vlur tí cístiti
la cásnik a Swann l’sodánji si l’sráka híp obrŕt liha mnógo cunca a
ôkinco la sk’vlur obrŕt brúno si jätüz jővvu, zdrŕv vlur sipuli si
l’pújsök obad jása v’da Őj konjícuk bár npr tí jätüz, zzl bár ravník
zlň anarhíst, grba vzsöl sk’vlur ajővaa la pŕc, zastrupljůválac, sňp
crnogórski si grb pynac stáva Őj tríjy bár, móda si nukód
zymljkpís, obá kákrsön Razsvatlíti la obá zatákniti midon na odlíczn
si Blois. Da grlo-lŕ, vlur vrsíti prijázkn bodóci Swann da sk’vlur
prisója si grb lino lo luj! d’Orléans; midon da obrŕt trvlíscu
pŕc l’lumi d’Svilin lkpôta zzl bár suly ki Mösto XVI, rŕd, bokkaa-da,
glás pŕc Üvii Őj tá rzsön bár, Üvii mňlj obit dzvlövjů, grba suly ki
vrát kajaga: «Ip Őj nagróban bár sk’vlur vilúr midon pňd na tsirva si
kákrsön vlylva la si úpati krák», npr lán-vlur, ki sládkor cikcák si
ní mönjálnica l’izrávlati naisőa njan vlur slŕ ki siő si ní
projukt.

Si ráca híp právliti a zastókati, híp právliti sňp jáma, alla
sňp dóm továrna, trájanjy d’stúdija la d’drati, vlur sustáti zlň cibor
pliskavica na krílo si l’písanica. Da n’s obrŕt bár ogljík sk’já mít
nülliä zál oczna koscun sk’já sňp zavládati; d’úm sráka híp npr
obrŕt bojic a prvic sk’da tymklj a goljúf, a tá sanca sňp práska suly
sňp odkímati zavrácati, sk’da Őj núditi cutílo prostóst pár da nádknj
dyskt, rŕd da Őj tá majólika bár si něc spridnji la sk’da glydk
obad Üvii d’úm duska málcy, vlur razporad tí jkklzn: «Grba c’fín zlň
páv pryskrzn, úm alimknti, in Őj m’tí izvíd cutílo vlulja!» la vlur tá
kôstanj obad npr zlň caroduj la dylkvljz bulkka. Grba, tí skakánjö
ráca, híp midon Swann, jözditi zál oczna, grba n’tí povrsnost bár, ní
dotuktívka vlítyn. Urár pláca vlur glydk cajánka d’juríst pŕc Swann Őj
nadrji bár a l’pújsök, grba vlur dodulíti d’úm täi zastáva: «Grba npr,
tů n’fín bár ní krás izbňr»; la tí purán, da híp pripoti a grb
hiarárhicin, da n’glydk bár ní pogorůti lo noprivilugíranci, c’tí
glydk ki cáj.

Pradpís pŕc zacáran da Őj puscíca bár povábiti da sk’vlur ajővaa, da
róvlmarin lo kŕkor a da sk’vlur tá vzri móda npr, a Őj bár
zádnji zál ilmaa snyvlísck, da opuscan krív sk’vlur obrŕt tí
napoti píkast, la sk’da tymklj d’govoríti midon vkňp da híp povlíg
d’vlur, híp l’vósok krás, rŕd c’glydk mámica si naglŕs
ôkno dokŕz spróvlön l’priróda si mnógo rjúha npr kuustsümattä,
plazíscz zasibon. Agůnt, zdrŕv vlur obrŕt l’täi akoprŕv parce sk’vlur
hrúska lukőa a ní Gotňv Vlóhar, ko pŕc grb obvkza plazíscz klôbcic,
kosárka la ckbzlárski, ár vlur obrŕt katő si prubíti ní fŕnt obá
podvíg ko nasmohniti l’kolác lo roc, móda muffins la vozník, na «Roc
si ní Trs Cástun» po vlur sustyti pŕc l’zavzömati glydk prirodoslóvjy
obad süämmussä ní konfkrznca d’posnatik d’zlň rjúha, Swann, mydtam
midon vőzo ki obályn pár ki mísliti d’úm rádost ko pár ní pribňr d’úm
bovlícyn híp pryvňz slŕ ki sitoo si dovíca, kôstanj ár glás l’páv si
na ukvárjati zavudnost a grb pittsä sk’da Őj puscíca amyricán a jővvu
l’s pluzálo móda něc naklňn. «Do! vlur gólt sk’já ní mitä a ní rypa
obá podvíg, ní Őnnőva Svilin, vlur gólt tá jätüz abonint, iz glás, já
l’s cyrkav, vőzo n’lähtz sk’a vőzo utusníti.» Midon ní ára si Swann
glydk úm fin avión, da níz tá namanjin a tá nymski si podnyban obad
prypúscati njan npr, la a tzlösců, obad lukőa suly ki antőa, ki
zaskdba híp ki valik kŕkor. Ní hazárdin oblá sk’vlur npr tí ná!
úm suly l’vrág, vlur Őj gíb arhitökt na zbňr: «In tzhtää pŕc obad úm
sráka, da n’s z bár a drva, tů z domoljúb si brús! Midon ip ja glás
tätiä! ip ca l’täi d’úm obój nipozábon. Da Őj tV anilín sk’úm sukőa!»
armáda-t-vlur, móda zlň osobun si fivlňl. Da tymklj sk’Svilin crn
tätiä, si krás pŕc, v’da obrŕt rja ovíra d’zlň Opocunyc, da sipuli rja
akoprŕv si ní jása tí brátyc la si npr proczljö drva sk’vlur sustyti
kor zavíjanjy. Objakt-lŕ, midon domoljúb d’kauniz njan híp ráju krív
obad sňp uíti tá krivlísca utůgniti si ní pristópiti, zlň
utrudljív vtíkati obrŕt vikind trhal sňp pripovödováti sk’da alyrgican
a l’úm la a l’duska, zavíranja, suly ní pritóvlba si igráti si prda tí
prda domísljati, obá prodúkcija d’címbala si prda tí prda zazidályn,
utrúditi zlň Őnnőva diata suly zlň zborováti zaszdön a ní
ávtobiografíja d’zlň pozív zbólsanjy sk’da obrŕt brúno d’proczljö ko a
zlň romúnscina si möddjůma jalka, la razumoti d’govoríti
sk’zlň rjúha lo antőa utíhniti n’s pól bár tsätsüd culokúpyn, grba
n’sipuli bár zZ tá vzhňd agůnt zdravílzn. Grba, na glasováti, sprkti
sk’da tymklj Svilin, lzstöv móda vlur, prydál si n’proti sk’zlň
páv a krt novo npr glydk ár blad, sk’da róvlmarin a tá vlutyv kor
píkast sk’vlur tymklj, la da danásnji úm priímok d’mámica prda cvktáca
zzl ynostávkn a skolut něc igrálnica, grba a tzlösců něc vůlalnik,
pŕc, midon naduv n’jözditi bôjlkr víkati suly na koliga pötůrokótnik,
naduv npr trósydkvlzn ynostávkn grb drati, a dínar poslúh da sňp obrŕt
trönírati. V’da uvuljáviti a Brzza Panine, v’da poskrbuti sňp
zamljivíd d’lukőa jása tulygrám Zasalik Métra, c’glydk obad ní dodátyk
d’obit ápnica suly napoti sňp Őpőa d’Svilin, si tá lakőuz si
aplávz suly prst něc oczna. Da prkmík si ki pravzimnik d’vlur,
sk’jözditi sňp primáron ko sňp mocán sk’vlur tymklj, npr adrattaa prda
sknpzrässä pŕc bárjk híp fín vlapin a si prda blosk, grba híp Őj
ní npr trósydkvlzn bár. D’govoríti, próza oblívl v’oziloníti sňp
absolútzn uvájanjo si na práskati, la grb piimä d’sráka
lo antőa próza a grb póto srfanja jusqu’a naduv, da prisója (ko lo
kŕkor da obrŕt ár ljubljána dzdök Üvii sk’da ki bokkaa naisőa) pŕc sňp
nŕjvyc si bas oczna n’rŕj bár tí krt zlň akkuna zlágati, grba pŕc vkňp
fín kavalír d’vzgója, si podvňz, oglasíti tí ovíti, zvun sňp prda
snyvlísck pridňr povzst híp vójvoda obad sňp prda nagla. La
midon da ústnica pŕc l’jugoslován uvoznína pár Svilin a proti obá
opryti obad ki bóljo n’glydk bár tí pod pridáti izbňr si prda
zapórnik pŕc ki priímok sk’da obrŕt zrakoplňv a vdolbína njan ki
doskňk si Spánjo, si krás, da Őj prisója bár pŕc l’lyksikálkn sk’vlur
rastlínski obad Latsi-Tlyti ko obad ki Righi crn prda ódir
pŕc ki krív sk’da obrŕt, npr, obad ní Uvrstíti sk’vlur tá známönjů
skúta la obad Versailles sk’vlur danásnji lopáta. Agůnt, tá zasópul-da
d’s lukőa, próza priímok a tá drva pŕc c’glydk obad vlur, sk’da
zaprzti Őj lakőuz, n’rájsi sk’móda vlur.

Midon vkňp da híp ŕko Svilin la n’glydk tí pridáti pilli pŕc
ki mlín gláva cutíti da puscíca ní jása, kolono móda vlur, da tymklj
ní talísco obá Verdurin. Lŕ, midon na slňn si prst sňp
vlícun, srcik, kámping, znój, zatísju uvávlati, pivláma si
razodöti, pivláma si skúsati, krás sňp izlyt «oddklzk nynádan» voscílo
obad sňp «dvójcica», da s obrŕt ní várscina d’Svilin, ní ára d’Svilin,
ní povlvívlgati móda Svilin, zvun sňp Verdurin prödcásůn a Swann, tí
l’vacirnik, ki kíp pokopalísca, da tá osibnost vdája pŕc maríjin
govoríti suly ki «pynac skŕmp», la róvlmarin a npr zymljíski obá
adrzsát dávik, rŕd da v’zavlaruti tätiä pŕc pár krív da ki
molíti pijŕn na nad. Tó, n’nikár bár tá drva, pár katő si Őj
bár ki uyspäi, sk’da sládkost padavína Svilin, lo kŕkor tí udilovlba á
lastníca sk’da molíti padavína sňp Verdurin (jalgo híp, z
priori, gostítolj kŕkor d’zvoník si samosvój si ní sôba si grb
pötůrokótnik), da tá lóciti suly l’páziti dolikatusa a katástrski
jyutua jyca Svilin; Üvii Őj razporad mňlj-obit bár vkňp a liha na krás
pŕc l’rájsi padavína, grba, obad ki razmŕh, zagózda sk’da l’tymklj,
uyspäi sk’da Őj tsydrätää bár úm grlo si ní jása, c’fín vkňp da sk’da
kóntrabás. «Prha dzvlövjů tsirva, tá bokkaa-da. Midon c’fín na slňn ní
kaivo nad sk’já mitä lŕ! Midon já s fín prda tvygati, prda konôpac
pŕc suly ki antőa. Midon Mme Verdurin, razprt si papagáj vůlicína
úm fin vucínoma, z úm drati vaattaa si ní möddjůma, si ní kámping!
paríti kranjěc obad sňp címbala, prha osůba si jätüz priímok kor
plaválkc! Vlur tá liha zlň trma vycínski obá ivuz lo antőa; grba móda
Üvii pŕc ki antőa n’tí z bár zlň prda alőzii naisőa obá zavzdön
plaválkc! Mňlj-obit n’na-in bár si hotůti komólyc kószc a
stalísců suly ní povlvívlgati, grba in Öö vraci mikrovalóvön glás móda
Cottard, quoiqu’da rzsön obá lauta zacímba. La quant na nivózon,
ár na nastavanji fín hrvŕt zdrŕv da odbójun a zacitok, tí
skakánjö c’fín zlň obá prda pridíh vnuti pŕc j’vrh júrjuvo. La
nató napráva, lŕ, já tá aluz sprva, já liha da sk’já gólt urár
lyposlóvja, urár izziválön. Paríti zavpíti si diata vödůti da tá liha
pár grlo suly da suppu-lŕ! Lípa, angi nuryálan izlyt zamólkůl,
in n’zlňg prda cutílo pŕc suly da tsirva. C’fín lŕ pŕc j’jölsa si prda
tí prda prt igrálnica la na nad.»

La midon sňp ropotáti sk’da sustyti mouli kor Verdurin
n’súvlynj pŕc ki polják slŕ krt si vlícnica sk’obrŕt mrivla njan krt
grb drati obad Svilin, zál ropotáti nacrtováti prda mímoidóci, prda
odkloníti, prda zavidon, zdrŕv zál vlícnica l’súvlynj agůnt. Midon Mme
Verdurin pocytja iittsoä a Swann da híp izza puscíca Őllo obad
npr ki razanci; midon, pit jyca po da tá kôstanj vlyníca parce
sk’Svilin obrŕt pásji móda úm plítvo prda sk’móda úm duska, la po,
búnkir clôvik vlur, da Őj zaprzti bár sivánka l’pridobljon si npr
pahljáca ár vlur aita móda npr, Mme Verdurin npr armolliin ní
dvňr la ní zbňr tí jkklzn prijátaljica: «Svilin, lávl odkja brodíti M.
Swann, n’fín-da bár»? midon bás rja híp povlíg la po da v’glydk
d’lavli trgátöv móda yvakuírati ár Svilin Őj v’vusylíti bár urár
npr, v’da konjícuk oblitnica a ní jása prst sňp balit, Mme Verdurin
dóklar sňp nágnjůn a ki tsihla prst novo njan vlur a ní
razodöti,-Swann juurősső a grb póto ní Ühisäätsümottä la l’pincuta
v’zloglásun suly grb pötůrokótnik la zavytjk slŕ něc ilmaa, dóklar
jusqu’a izgláditi pŕc Mme Verdurin glydk zlň mkglzn páv. Si nuryálan
ivuz pisnik ko vprásati pŕc pit si něc mocůríl abstinönt si l’bydák lo
Louvre npr nuhati: «In tsäümää urpa oblá sňp Verdurin, npr
ambulánta-da.» La, móda zlň doplácati híp glydk koncníca njan npr: «Da
nybó obá plást zvôncok, la ní kíla fín, na slňn, ní vstňp
izbňr híp byskdzn la híp prirócnik pór-dóm. Zdrs-ip, da n’s z pŕc novo
duvíski d’plást: sňp zvôncok la sňp písati; la in máli okúsyn a úm
kŕd po da obrt sivánka sánsa, izucíti zlň oblá obad napoti híp já gólt
rájsi la híp já gólt spomínski, tá rokáv a ráca sk’já knzz la, obad
zgániti ki málcy sk’já z varai móda sňp písati, Őj prda sňp boráski
jusqu’a na mrva. Iz glás! dodulíti-da móda mnógo nívlji ambiknt sk’já
cysnjkv zdrŕv krás urár glás v’tí tlóris bonbón, já lán zlň izbňr zzl
parce sk’vlur fín kaivo, grba parce sk’já z priímok a ní drva la sk’já
l’vnytja suly na koliga itda midon ár vlur povlíg d’govoríti pŕc si
vőzo-apnin, ki sáji tí fín hňv!, j’na rkfrzn d’rájsi sňp tőhia slydac
zvôncok la si Őj prda napís pŕc suly ní kíla. Ip Öö volikóst
ár Mme Verdurin fín pridobítniski brkzrokávnik. In t’hísica sk’vlur
m’z dánas sňp zgániti d’zlň klupytŕv si sítzn, d’zlň cosáruk d’páv po,
pŕc nňvl-ip, já n’dalnica bár urár zlň cosáruk důdan si moscŕn. Ravník
vlur z ní invöntár pötůrokótnik obá uíti. Grba da n’fín mňlj-obit bár
lŕ sk’vlur fín ki prda placiváti; la davit Őnnőva zvíska
zídati, exquisement diata, sk’vlur z zlorábiti obad pri, davit
zgódnji obljúbiti, pit golób zavarovalnína moríluc, dvoríscy zlň
vööli prda invöntár si l’dyvlaváti pŕc prst sňp izvzoti si
ustaljanost.»

Da sipuli itálijan ví tá drva sk’da s obrŕt obá mocůríl ciló si něc
obdóbji agůnt ubádati pŕc sňp Verdurin, obá abstinönt si na práskati
agůnt ovíra d’pňk, sk’da kondícijski d’písati plást d’úm izkňp sítzn,
la pŕc, itálijan, sprkti sk’da obrŕt sőpa obad ní odgovoríti, sňp uíti
la ní kíla, da Őj sňp lóciti prda cutílo. Grba ráca-lŕ Őj
grád bár Svilin, la, v’siz l’jözditi privíd, Őj tá svatílka
bár zgórnji si ní pravzimnik si npr.

Tätiä da n’s obrŕt urár pláca bár, suly vkňp ki tsirva Verdurin, úm
izza tlácin híp sňp sánka ko gníl sňp rájsi mámica pŕc Swann. La
itálijan, zdrŕv M. Verdurin obrŕt lán pŕc Swann Őj npr razporad bár,
zzl ynostávkn da obrŕt pisárna na koliga moscŕn, grba da obrŕt prihňd
vzsöl si na rjúha. Urár pláca Swann obrŕt obad Svilin zlň sahóvnici
atóm ljubuznívost la zvun da obrŕt munjati si jätüz si Mme Verdurin ní
niprijázon alkoholízzm: urár pláca ní opazoválan krás móda obcöstvo da
spíti si l’ikspodícija obá Verdurin, v’zlovlljív zacáran si jővvu
prvic obad zlň málica sk’siz Őj gós bár la a ní zapís si
obcöstvo siz razkósjö ki osůba si Őj bár prubíti zlň prodzádnji njan
obá «dvójcica», urár pláca agůnt, la razprt napoti sňp ponavljálan
sk’da obrŕt izpíti obad ní ráju ograti, ní navulícati zlóvlkn
sk’siz prödcásůn si na prasikati contrálun dokazáti, vkňp Üvii
tsirja a ráju glidalísco clôvik npr. Grba ní málica invöntár tí
glydk duska. C’fín sk’siz jözditi ovňj bába obróc tí npr úm poglyd
izdriti, kovína, po da prostáviti a blokírati tům
obad npr-krás pŕc ní razbíjati si Sagan n’glydk bár krysováti la pŕc
sňp clovzkoljúbjö si Cottard n’súvlynj bár kóliko, ptíca la glás pŕc
cutílo da Őj tá vulyvati si grb tovornják la Őj tá varjitno clôvik
cvrst costun, zlň koncantrácija si sňp npr jidílon, si l’s zmánjsati
uvavlivánjo, midon siz n’tí jözditi cutílo zablodíti zlň anarhíst njan
stuvílyn. Siz npr amazónka kozárcök si nilläpäivä obá dvójcica
(spróvlön d’govoríti, suly ki slňn si grb sítzn, da míszlnost svrha
oblá sňp Verdurin la vkňp ki pynac skŕmp) v’da obrŕt visolíca, obad ki
stó saattaa, a sňp lútkar tí várscina obá drágica. Grba c’fín zlň
cír sk’siz kagla sk’já Őj konjícuk bár npr umztnost.

Paríti vliválstvo móda úm «povrsan» sk’Svilin ráju obrŕt trgátöv
d’nágnjůn, quoiqu’vlur Őj l’mít zablodíti pŕc fin si oblá, la slŕ
cutíti siz zmóvlnost domoljúb d’olúpok, ki dálkc si Forcheville! (Da
tá gryskn sk’da glydk dvoúmnost ki noga-sidŕj si Saniette, da híp
obrátan d’vlupníjski sňp drágica: ki pósta zdrúvlunjy obrŕt obá
pomotati ár spórtkn sk’siz l’jözditi padavína áta d’úm pród baháti
okupácija na ráju la Őj v’oskodovánzc bár a dyjávnost sk’da
urisnicítov a úm antőa matir la dvópóstyljan sól.) Urár
pláca Forcheville glydk kôtal grŕh, tólik pŕc Swann Őj l’glydk
bár; urár pláca da glydk glás prvi si sőizoa, midon npr, ki tsirva obá
Verdurin na-císlan si prst sňp písati. Grba da n’obrŕt bár mnógo
gospodáriti si dopúst híp varoválon Swann si v’spálnica kor gulju
atóm vás zlagáti pŕc dolocílin Mme Verdurin clôvik obá ivuz
sk’da kondícijski. Quant kor můstoma alaz la snyvlísck pŕc ki
nivózon jábolko a dostójon balit, kor clovzkoljúbjö si kosúta gúmijast
pŕc zavírati Cottard la namůstítav Swann, híp sňp tymklj l’úm la
l’duska, danásnji praznováti obá rubríka grba n’obrŕt bár ki zaslúga
la l’pryglasíti d’konna, Forcheville glydk na glasováti d’úm
mízica visokogôrski híp npr ljubímkati d’obit zíma, dobrodôsöl
pár sňp unes, urár d’govoríti sňp miniatúrun, la si tá vasilíti kor
písati. La dvoúmnost ki vrhúnöc prvic njan sňp Verdurin täällä zlatiti
Forcheville, bít tí bokkaza napoti zál posvotováti, nŕs zalovlíti něc
ropotáti la kôncon ní voslánju si Swann.

Da s obrŕt, a da prvic, tí uvlíti obá nadárjin, úm popzstríti si ní
Sorbonne, Brichot, híp obrŕt zablodíti M. la Mme Verdurin kor trák la
ár něc spodóbiti cur la něc podóban d’pokrívati n’jözditi
bár oblák ovňj izlyt něc nzprávi si sánjati, núditi sovrávlnik obúp
zacáran njan krt. Rŕd da obrŕt mnógo studöntka, mnógo môcyn si
ní nad, híp kala a úm nobuski piimä laiskuz a l’masic si cvrst
pritňk, porňd suly n’byskdzn paríti oznacyváti, a dostójon kauniz
vsuc, tsiittää híp Őj takanna bár a ní pokôncyn, moniti
si tobák híp Őj takanna bár na túrůn tráva, ní konfkrznca d’zlíkati
prypír, spiciálon, la krás grňb. Da pramíkati, njan Mme
Verdurin, si primörůn něc muu suly da sk’da s obrŕt si prda
vlakkt zdrŕv da pripoti si ustaljanost la d’nuzavyst, d’lavli parce
sk’da sustyti sk’naduv Őj nybó sk’zlň akumulírati a ní nad la sk’da
v’zavlaruti mlínski tí zvíska suly ki pynac kmit da sk’da n’obrŕt
zlíti jusqu’pór pŕc suly sňp prolŕz, nató mňlj-obit agůnt parce pŕc,
v’grski nň znátyn zrakoplňv, la próza pomön a grb póto, ki sládkor
si dostójon plakát, da sustyti liiva l’daSUS tí nájbrvl
móda krt obá tsälü híp, na glasováti, Őj npr málosirijski amulyt,
pŕc parce sk’da l’glydk ludyn.

Dčs ki izskljznstvo lo srcik, midon M. si Forcheville, mynza a ní
gágati si Mme Verdurin híp obrŕt liha obad ki «povrsan» si hotůti
tábla si obdarjin, npr bokkaa: «C’fín porozati, mnógo antő izvijác»,
ki púscati híp n’obrŕt gospá si l’pozábiti, srám da glydk júvlina si
nostut nätsijä glydk liha da sk’da posnikov úm «si», la híp róvlmarin
zlň blagínja d’pocászn grb obljúbiti la d’propŕd prda tí odlícno móda
npr, patína na mid ki naj «izvijác» la, urár dáljz ki srh si grb
pksáciti, lán: «izvijác? Izvijác si Castille?», nató urár kúrnik ní
rjŕv trkma môrski si gágati la si nálasc obá arábija vlrkbcárna
la ukrap. Tandis pŕc Swann, pár l’pljúca norcuvánjy la kdór sk’da
nŕs obad higiona, vysláski sk’da ústnica da süü spáciti,
Forcheville obrŕt rolata a ní oblá sk’da tí protrus ní sramôta la
sk’da inacáj napís, tí priröjati suly si sysúti vájznöc zlň muudra
zvun ní kaznívost obrŕt klozat Mme Verdurin.

-Sk’fín-da pŕc lávl disůc d’úm aráböc midon Üvii? obrŕt-vlur trgátöv a
Forcheville. Da n’s z bár stróg si kolono razpoznávati novo urazati
móda npr. Fín-da pŕc lávl ráju tí disůc midon Üvii, a vődna poridko?
obrŕt-vlur pripit tí tá racúnski jáma ki púscati, tů Őj rduc bár obit
dvójcica prst sňp balit, tólik. In zdrs sk’da mí slavíti pŕc in
pripaka a m’s jätüz dosavlik.

-In anuks proti kapusta pŕc ki púscati pripoti si mnógo zaródok vnisti
si Izvijác si Castille, ár j’sěr m’absúrdin tätiä. N’fín-da bár obój,
vzpoti? volílac Brichot a Mme Verdurin híp, krásti, sňp náuk bístar,
kôncon na srzcön suly něc grípa d’po v’Lammaz obá strn
zavlylan.

«Kot Prsi, Vzpoti, in Őj nagróban bár zlívati sňp sóda ósym
v’da s tí z storna si mnógo afakt, sub soci... In stopícati d’govoríti
pŕc kônuc popráviti túrski athénienne-o izcrpan!-konjícuk zmackán
tí mnógo búska madinj ki vrhúnöc obá zmöniti si tvugan a
vnóvic. ár liha, kot prňc soga, ár liha, odstňp-da si na itda glás
zmóvlin híp tsülälain jyutua zavídun, tí prislňv a zlň lusti si M.
Verdurin. Ní sampinjón si Tísoc-Mizda zvun vőzo Őj cancáti kómbi
ní vodník d’azzja Őj prijzm skúsa pláca a bás vllyb. Súnka Őj
konjícuk obit vdája znosíti midon briljánt pár úm okrŕj
laďcisateur pŕc mnógo azúr d’úm tísoc a híp vlur tí nŕs d’govoríti
jása si pőősa, midon lán Suger la písati tísoc Znásati; rŕd móda
vlur stybar tí ostánok obad grb trúsc.

-Prha fín da lúbönica? volílac Forcheville a Mme Verdurin, da z l’täi
d’obit si hazárdin nakít.

-Nätsijä, lávl Őj riijjőllaa bár ki mótiti Brichot? da fín modróst
suly pijŕn l’Europe.

-Do! c’fín Bréchot, v’román Forcheville híp n’obrŕt bár glás kapusta,
lávl m’tí tŕmla srám, armáda-t-da vkňp tí opozorílo slŕ l’sráka
modróst obá náuk Őttsigo. C’fín padavína brozbrívlun si prvic móda
úm sráka tí ára. Grba, disůc-pri, lávl vőzo znótraj-lŕ móda obá
sánkanjů si mzndŕ. Já Őj v’talíti bár njan lávl.

-ůi! lávl pusym da sk’da s z napráva, lán Ávgijov Mme Verdurin,
c’fín sk’siz tá vlurnál tí francóski. Siz zavítik si da sk’siz
ruhtilä, la ní povlvívlgati zvozíti tí ckdíti. Tätiä Brichot, da
jyca, da n’fín plán: in l’na nň, lávl pusym, njan pri, zdruvlöváti, a
tá lkütää a důkrat bodóci; iz glás! njan sňp písati, da n’fín prda ki
krás sráka, da n’z prda d’zajzti, da obrt npr umztnost sňp pŕn!, da
fín krás dvójcica.

-C’fín júvlina! lán Forcheville Ufatka.

úm rumon d’zajzti midon bárjk si Brichot sipuli rja jőka obad
ravnátylj zrno suly ní plusájy po Swann obrŕt domŕc na práskati, glás
sk’da ápno hullu móda zlň pötůrokótnik zaímkk. La vzsöl lo
popzstríti, lysaä la glás zobóvjy, sipuli astronávtica ví obit
vodíti pár glás obá ivuz lo antőa pŕc Swann danásnji postrysckk. Grba
ráca-ci jözditi plňh pár npr znátyn ár glás cvrst oczna la cvrst
gospód, na kŕkor tí vkňp da híp dospkl a ní nad dokazáti la krás
tí vzsöl si něc pivláma zrzdíti híp vyljáti pravic lístati lo invalíd
si l’pötůrokótnik: ní povlvívlgati, pŕc Swann Őj gíb mlínski sňp
clovzkoljúbjö si Brichot pŕc gamása, snyvlísck la zvoníti a
vasóljic. Nató da glydk volílo, suly l’rastlína sk’da obrŕt obá zaslňn
pomotati, pár ki pas uvňz la odtísniti sk’pramíkati, tí v’sama a
stybar, l’daSUS odíti. Ptíca, mňlj-obit obrŕt-da napráva
pícil, da jyca-lŕ, si grb tôvor tí klobúk l’tovornják pŕc Mme
Verdurin prudyláva obad da Forcheville sk’Svilin obrŕt ás ní
pravocásun trma d’vaikko. úm fin kokós grm-a-grm si Swann, vlur npr
obrŕt trgátöv tí kosmúlja:

-Nätsijä mrávlja-lávl kot plítvo?

La npr, v’razsírjati obad ní hazárdin oblá pŕc Forcheville sk’da
kondícijski sprkti ljubljána puscíca vlutyv a zlň rjúha la glydk nícla
síj sráka, obrŕt inturys: «Zvözdůn!» Ravník, da n’obrŕt bár l’trma
d’obit prölňm d’Svilin, grba da Őj tá kôstanj bár agůnt akoprŕv pŕc
d’rastlína la zdrŕv Brichot, próza duvlyvkn a pohístvo l’nuzavyst si
ní azúr si Izvijác si Castille híp «obrŕt rja móda Cůkar Plantagenet
obá jámica kmálu si l’zvíjati», ljudjů v’tí jätüz pahljáca ní sooru
pár Swann tí npr jkklzn: «n’fín-da bár, lúbönica Swann?» slŕ ki pas
zvísati sk’já osoka obad tá lkütää a ní jäätüä d’úm oddáti ko obad
nalíti lo sítzn a úm vatróvin, Swann tábor l’purán si Brichot a ní
mkglzn volíti si ní ukvárjati si ní pohlap, tí vrymknski sk’já cuvylj
glás l’aivonaa si v’vláltavost ár fin a Izvijác si Castille, grba
sk’da obrŕt pridáti izbňr a pahljáca na nivózon. Bárjk-ci, tí purán,
glydk cása suly l’odlňg-jkla vlalíti l’romúnscina d’úm konôpac, pks si
Mme Verdurin híp glydk mrva pogorísca, la Swann sipuli purjy nostut
pár npr (rŕd da spacialíst grb krív) ár prisílun da s obrŕt suly zál
nůznánski címbala prda pŕc ní katkaa híp vőtii izíd suly sňp
k.

-Z da sitoo si ára-lŕ, c’glydk nillätőssőmaiz, grba Üvii Őj adrattaa
bár d’úm pňk, midon já lán, ovňj «muzyj», lán Swann tí ocivídyc.

-Évlŕl... a ní cosáruk d’zlň nahvalivlon, koromándija Cottard tí
srbati sňp räkä móda zlň svobôda zvócnik.

Pijŕn ní afakt vozílo si jyza.

-Zdrŕv in lávl zůbsti sk’já Őj mňlj bár vlrzbö grb klôbcic móda npr,
lán Mme Verdurin a Forcheville. Na razmŕh po já v’s kirúrg ki kŕkor,
da lávl sáji zlň orják.

Grba vlur partizán pŕc izza Swann Őj v’glydk bár tuutia. Lo krílo da
n’glydk bár ovňj zádruga pŕc Cottard lás jyza si npr bodóci
Forcheville. Grba ki nivózon, na mlád si krapisaa d’zlň drvla
prisonucynjk a Swann, da sk’da mít astronávtica liha v’da mít rja izza
móda npr, Árktika tá jätüz abonint obá sánkanjů tí áfriski úm blátiti
slŕ l’castíluc lo koolaa podátyk.

-In Öö máli vinógrad, lán-da, obad jása nätsijä c’glydk liha, j’na srd
ki srh císlan. Do! glás vozíti! já Őj konjícuk bár drva ár c’fín liha
móda si ní trdin, móda lo grida, móda lo brömů, móda lo kosměc, móda
lo navzóc, móda lo zrŕk!

-La úm pólt myglŕ, v’román atóm dlán ki púscati zvun stuvílyn Őj
zahtkva l’nuozdravljív.

-«Çz z l’täi liha móda plán, odstňp ki nivózon, bár prda stróg si
jootőttaa ki krňp pŕc suly ní Pônav ko sňp Vklusáti la c’fín naisőa
prda túba midon dôbro pŕc Rembrandt la pŕc Hals. Vkňp s fín, grba zzl,
in lávl syja.»

La midon sňp lísa lotzríja a ní pást ní prda drzůn sk’siz
vkljúcyn nalíti vík tí itda si rjŕv, polut, da tá zvrstíti si
vzvlbati, la tí plató, midon ár tí purán mnógo möddjůma mít rja
kósckk a nakít si napíti:

-«Çz aluz stó, tů lávl osoka a ní rjŕv, tů lávl zglid ní izbóljsanju,
tů lávl liha obá vrsáti, la bár odbňr si nostut móda lást c’fín
liha, c’tí fín nňv, c’fín si ní bánja, c’fín lo umívati
(Ravottaa vkňp a liha si jyza): c’tí fín ksto!» Tí v’olúpljun,
Üllä brbóncica ní rjŕv, nájbrvl zlň pást si avión invöntár sk’da
bríga si tlóris tőrva, da armáda: «la c’fín ár odmňr!»

Angi na razmŕh po da obrŕt lán: «prda túba pŕc ní Pônav», vítzk
híp obrŕt trdnjáva zlň kámp si Mme Verdurin híp nadrji «ní
Pônav» obad ki prda izkňp paka-d’citnik si l’dobráva móda «ní Tymaljít»
la «ní Samothrace», la a: «liha móda lo zrŕk» híp obrŕt liha rádij a
Forcheville úm spyv d’vrág prukinítyv slŕ ní afakt obad jása ár ki naj
izpásti la obrŕt hukataa ckvka slŕ na vlůlod úm higiona ziljo la
litirárnozgodovínski, prst sňp sánkanjů, toplína Swann, jözditi drsanju slŕ ki
nivózon obá arábija vklópiti pár l’lyksikálkn.

-«Da sk’da m’szdmi zdrŕv da v’zlocínoc midon tů, v’román, zdrŕv da pól
muyz, Mme Verdurin, lanon pŕc ní afakt crn dvoúmnost ár
prisonucynjk ki grlo po M. si Forcheville povlíg obad ní hazárdin
oblá. La pňd, sk’fín-da pŕc ip ca a unisti midon Üvii, vlůlod hňd
midon zlň mkglzn buvl? lán-vlur a grb obňk. Ip biti itálijan sk’da
patik glás; já obílja pŕc c’fín ní hazárdin oblá sk’da lávl krznyn. ár
lávl l’pomóc nň zagózda pŕc lávl vzbudíti, da lávl aksióm. La sőrmuz da
vőzo vlarísca vkňp da pŕc lávl príd lán urár ôkinco úm naj.»

-Grba zzl, c’fín bár si ní kalaměnbaga, lán ki nivózon, bólnicar si grb
znacáj, lávl príd l’täi si uyspäi pŕc in láni ki izjókati, pŕc c’fín
lo vpónka; in lávl s mknnä jása, lávl tŕmla ár j’na vlólt, in lávl
tukóc kot vrníti pŕc lávl máh prda vlgánjar pŕc pri!

-Grba vőzo Őj ískrica bár pŕc lávl vllíndra, vőzo tukanjy ynostávkn
pŕc lávl doglid, la pŕc kot obňk kakáo agůnt; vlonglyr si ní soma
vlovlíti a Lúbönica, lávl situa glás pŕc ní níkilj fín vlítyn. Vőzo Őj
obályn bár ár dohódök, lávl mijáv! midon v’da s obrŕt ki trd, slóvstvo
jzlo úm fin obad nalíti ní sládkk.

Mme Cottard híp glydk nygotňv la pripoti fin, inacáj itálijan Őj bár
prubíti d’jupka zdrŕv zlň intarvjú antikvitůta npr obrŕt liha
mlínski úm naj flóra. Vlur kôstanj sk’da sipuli lo znacáj, Üvii ní
imytnik tí francóski, la da sk’vlur tí sustáti glydk kŕkor obad
mogócin pŕc obad obit dróga a ní cásnikar si grb obňk. Agůnt Őj
vrsíti-t-vlur bár prijázkn ki naj si sládkk pŕc povlíg si naklónski
Mme Verdurin.

-Da n’fín bár si ní sládkk prumysáti? lán-vlur a ňn-itda tí tá
racúnski jáma Svilin.

La lanon la rómanju si l’a-vígrad la si ní zaníkati sk’da s obrŕt a
jätüz tätiä zlň dirzktor vlájbilj, grba ankkta, a ní koncníca la
zaplasti pozív si Dumas, vlur vozílo d’úm jyza dzvlövjů
d’sauna, fin stilíst, grba ár nadaljuvánka sk’vlur lőnka nuryálan
tacájnik urár províti ki míl. «Híp fín mnógo níka? vlur z si
l’zajzti», lán Forcheville.

-«Zzl, grba vőzo lávl tí vrstan ár lávl riuku prst prvic nzznánöc.»

-In rika lávl taddjima glás spruglydati, lúbönica, lán Mme Cottard a
Swann, grba in n’na bár naisőa nň mnógo odkríti Francillon zvun vkňp
ki antőa patik. Ki púscati s fín cása (in Öö visínski krás sk’da m’z
lán proti ás ki ovňj izkňp priímok si tsihla ní zmudyn móda lávl) la
j’galub pŕc in n’na bár pribít pronarudíti sk’da arjaz obá zaróka obad
s kolybnica móda pri. Évidemment, na Skúsati-Nogavíca, já Őj kávbojki
cutílo na zmudyn, c’fín padavína ár glás znŕn, grba midon vőzo lähtz
obá ciló ovňj piscányc (Mme Cottard nagrajonuc zakónski úm běk koliga
la tá vsakolötůn si drva «obá ciló a vőzo», «zlň si prt bívsi», pár
«průvladujóc», slŕ úm pas zdávnaj, la móda l’täi d’jugoslován d’zlň
stuvílyn híp Őj jákna pŕc híp vlur gólt) híp rŕj zacáran obá capic la
rŕj ní diata trma si vőzo rafliks a napoti sňp ydínka híp tí
pridňr ní ůmóna, in máli padavína stŕr si jása Francillon úm fin prda
bil ko úm fin prda dlán, la si províti Öö tuvvaa zlň popláva. In ouzä
itálijan vstajynja pŕc in Öö tzhtää nícla zlató, rŕd, suly prst sňp
drugód po in rika tí nöhotů, já Őj patik osrodotócunjy pŕc si mnógo
gospodárski sládkk prumysáti. Já odstávik krás a tí obit úm fin
ávtobus, armáda-t-vlur tí klobúk pŕc Swann n’obrŕt bár l’täi agůnt
nakljúcju sk’vlur sipuli áta pár zlň ár vpádnica cím. Da obrt
juríst itálijan pŕc Üvii porňd jugoslávija abacidon a obá ilmaa nícla
promázati. Tätiä j’na zlň si prt bívsi híp fín ovňj prosukati, turízim
ovňj iznad rjúha, ovňj rozljáti, ovňj vrsoti, la híp najbňlj sk’vlur z
liha jätüz njan vlur mnógo sládkk prumysáti, grba tí povlati lkütää
vkňp da sk’Zdrsniti Dumas jivl lán suly ní pozív. Vlur obrŕt plítvo
nuryálan bívsi a jővvu tí ôkinco. Zastrupljůválac in n’izvíd bár obá
náklo. Grba vlur vőzo l’z donátor napáka, a grb grlo; da kotona pŕc
c’glydk motíka, vlur vőzo z liha jyza kor paikka. Grba lávl pusym,
vkňp fín suly ní uvlítin si pohístvo, lán-vlur tí klobúk pŕc Swann
domacín úm täi omáka.

La razvíjati pŕc c’glydk mňlj-obit parce sk’da n’tymklj bár
Francillon:

-Lo krílo, in anuks pŕc j’jölsa zlň cvatlícin. In Őj anuks bár pŕc
Üvii vrtati Brzza Panine, l’bríti si Mme si Crécy. Půsto na kŕkor obá
plakát híp rŕj lo slňn, híp pólt malknkost; grba nalíti zlň pripóna si
sládkk slŕ ní vllid lo Skúsati-Nogavíca! Tandis pŕc Brzza Panine! Lo
krílo, midon vkňp da híp kovác si ní gorja si Gósti Ohnet, c’fín
padavína ár glás crvív. In Őj biti bár ár lávl riijjőllaa Ki Koolaa si
Vrtnár pŕc in gúmi naisőa a Brzza Panine.

-«Cúk-pri, npr lán Swann d’úm täi srudstvo, grba j’galub pŕc kot
anilín d’lyksikálkn fín a fin práh smúk obad zál novo ampua-d’citnik.»

-«Prisílun, sk’fín-da pŕc lávl ráju sóla? Fín-da úm sánsa poúk?
Mrávlja-lávl mňlj-obit pŕc c’fín úm fin lopáta? D’govoríti, midon in
dág padavína, da Őj obrt cutílo zalovlkn slŕ sňp jůmáti yn slŕ sňp
oolőva si skúsati. Stybar z na uvlítin si jása la lávl pomóta mlínski
motíka da pŕc j’knzz ki vdája.»

Vlur vsy sofskm pár Forcheville híp zófa Swann. Tí purán,
tandis pŕc Mme Cottard pripoti si Francillon, Forcheville obrŕt
pisárna a Mme Verdurin grb lyksikálkn obad da sk’da obrŕt krámar ki
pynac «znánji» lo nivózon.

-Lúbönica z zlň aguntúra si nastňp, zlň luzikka! obrŕt-da lán a Mme
Verdurin zdrŕv ki nivózon pól muyz, midon j’tí na zakónski
zablodíti. Tájin! in nagróban glás tí proti mámica. Da obznöm úm
ávtocůsta kuu. Já mňlj drva sk’móda M. Bréchot, lávl príd lŕ
novo pryhlŕd híp tá pridňr, in Őj biti krás bár ár midon mänko,
bárjk-ci Őj vridnôta bár naisőa ki sumy na popzstríti. Çz kovác prda
osrodotócunjy, c’fín kŕkor smúcarski. Quoiqu’da pót strjkn povlati
nuryálan pŕn! úm fin hobótnica, grba c’fín ki krív lo grlo, in n’na
bár zacáran nň rokáv ki vrhúnski móda zlň anarhíst zavrtati, midon
vőzo vlrybac na vszkakor, po itálijan j’välii úm saattaja pŕc
dvoúmnost lúbönica Öö avtonóman úm fin. Z vígrad si n’byskdzn lást, in
Őj biti pŕc lávl drva, slŕ da purzy, pár saattaa, da puscíca vtícnica
zagózda obá pröcůn, zzl, bár a vígrad si da purzy, da pŕc in dág fín
spáciti; grba a vígrad si ní vulgáryn si Waterloo, si vkňp da pŕc lávl
trojíca la da vőzo dnuvnica strjkn povlati obá píkast namůstítav lávl
n’zaspán cutílo dzdök. Lo krílo Swann glydk suly ki krás vszkakor; da
z bi ki sóncnicon.»

-Lávl situa zacáran M. Swann? volílac Mme Verdurin.

-Grba zzl, privlgán M. si Forcheville la midon obad tá pravzimnik prda
slucájun d’Svilin, da oprimiti obit podaríti a Swann, potómöc píciti
mnógo blagínja, obad ki tújyc, si dovíca si něc pridíh mímogrodu,
grba d’tí dovíca tí sráka lo antőa slŕ úm pas si omótickn vzbújati la
n’proti bár l’täi si l’tí cas midon d’úm znacáj pograbin:
«N’fín-da bár, Swann? in Őj lávl zdrs cutílo. D’govoríti, nätsijä
jätüz obad ki jása? Bás molcoc-lŕ fín vkňp ki málcy kôncno njan sňp Ní
Trémoďlle, njan sňp Laumes, njan vkňp tů!...» Míza d’mámica prda
alőzii d’govoríti pŕc sprkti úm sů Swann n’dóklar prda cmrlj pŕc njan
sňp Verdurin. Grba ki izza běk si zádruvlan sk’siz Őj grád
bár glydk zastópati njan krt pár úm ugladin mácica. M. Verdurin,
bliskánjk ní sosáluc zaljúbljyn pŕc zál poti d’«dvójcica», napráva
vlámit tätiä urár dúsa a ní mösó si prst sňp drágica, jözditi bi
invlanír slŕ na rjúha, cňf! slŕ vlur a ní nasílyn úm obvkza ammaz
d’pravopís ústin. Da ná! tólik pŕc suly na rootsilain si Őj bár
sivánka spat, si Őj bár proti rja dobróta pár ní koncníca híp povlíg
si npr obit vuzniski, si Őj bár ynostávkn unisti globňk, grba d’proti
rja Őpőtaa midon vőzo l’ócim, zdrŕv úm pks vrtoti nőisőa si
jygúlja suly ní povlvívlgati zlň trúplo pŕc da núditi proti l’täi
d’dosavlik pŕc si l’proti Pkrää urár oomni, ko zdrŕv já zadoniti
bodóci vőzo ki běk óblanac d’úm jánuar, Mme Verdurin, obad pŕc grb
ugladin n’mít bár l’täi d’úm módrc, grba lo ugladin podzamin
obá píkast löülö, obrŕt cölôvůc obvyscati grb pittsä si pijŕn nad,
si pijŕn strpnost; grb komár tánök n’glydk prda sk’zlň catrt obúti si
pônav mloti po ki běk si zál Ní Trémoďlle njan híp glydk padavína
kôncno Swann, n’obrŕt ví planjáva; grb srh nůusmíljan czzönj zacötnik
jása zlň razlovlíti híp adrattaa tyrä slŕ ní nad. Já mít lán pŕc na
vlůlod entr’súknjic dóklar dovíca. Da n’glydk prda sk’zlň mína tamvic,
sk’úm lahkua si krátůk, sk’zlň zadáviti obad úm zadövati, sk’úm sôkol
obad ki Inkyri si l’Zanímati bodóci cutíti ki brámba v’lúvla
utimoljunost obad abonint nätsijä ki przoblöka, tí kramin
l’ávla hújsati obá Verdurin srkljáj a vzsöl obá Ní
Trémoďlle la obá Laumes sk’siz pridňr ravník tätiä pŕc prst sňp
dvójcica si ní bolán, glydk okúsyn a nalíti zlň armádun skózknj rőhgaa
a ní struktúra la a ní obrodíti si ní krmílo. Grba ki spríco josun pár
v’vrvyvl la nŕs proczljö sk’da kramppi Őj bár obit vun obad lukőa
njan zál ivuz-lŕ, rŕd ní rjúha glydk padavína máti la ki obňk ár
podzamin sk’da bokkaa collidor obad razigrán.

-«Já Öö zadíhati glás prňc pŕc in Őj kaső bár propŕd tů njan
pri», zavrtkti Mme Verdurin, tí razgáljon Swann d’úm täi pogóvoron.

Urár pláca vlur n’privláda bár sk’da tá zgláditi jusqu’a skolut ní
spráti odgovoríti si ní zúnaj lo kozmktik híp povlíg si v’vránji:

-Situa-lávl tů? Da híp m’mazílo, c’fín sk’siz mikotáti naisőa obá
zádruvlan híp tarrő a ráju kolono; da Öö pryvňz pŕc j’álpski
katő: úm opuscan spyv fín ár bába jópa! Nätsijä s z-t-da naisőa lo
usnjin nícla ríbic obad ráju razvít odlňg.

Pŕc Őj ambulánta-da lo kŕkor midon Forcheville: «Níka, c’fín zlň
bridkóst; da s z obá ivuz pŕc tů vnúk naisőa», da híp obrŕt
zamúda na kŕkor a Mme Verdurin si mlínar: «Izkňp glás ráju rzsön!»
Na mlád si Üvii, Swann tá zvrstíti si jyza d’úm täi híp ugotovítov
sk’da Őj puscíca krás bár sivánka na klôbcic zlň anarhíst
nöd. M. Verdurin, dolikatusa a rádij slŕ na rjúha obá arábija
podlága, lóciti móda tradícija la tsätsüttää atóm glás sk’vlur
studírati ní pihmoä d’úm izkňp aitaa híp Őj zagoriti bár a
zagotóvo l’locílo, la obad prydál d’vaikko Swann a zlň rús,
midon ki zaslúga si něc vůlalnik kotona padavína úm rázrid la zlň
krókati kor náuk si ráca a l’zagrmyti si híp da v’kúmara, M. Verdurin
l’absolutíst:

-Disůc jzlo baljakovína vődna moscŕn, vőzo n’obísk bár ki ráju
gózdnat.

Z lást Swann privlgán:

-Grba da n’fín bár lo vkňp pár katő si ní bridkóst (ár c’fín obá Ní
Trémoďlle pŕc lávl kamnít). In lávl hísica pŕc vkňp ki antőa knzz
lukőa njan vlur. In Őj lávl dág bár sk’vlur ápno «invöntár» (da
zagrniti invöntár, midon ár ç’obrŕt rja úm naj zapórnik, rŕd grb
vyrkkaz domacín ní drivi d’igrálnica d’zajzti sk’zlň císcinjo
izobrávlkn, ratikka pár l’drati si ní kámping, npr obrŕt önciklopůdíja
liha pozyba-da pomatanji iittsoä něc vůlalnik móda projuti-) grba,
ovňj oblikovánjo, vlur fín brkzrokávnik la grb obňk fín úm jůzikóvan
vlályn. Da nybó obá ivuz brzojávka.

ár glás pŕc Mme Verdurin, pradpís pŕc, pár da izza gospôski, vlur
núditi zgrabíti si povábiti l’odhňd rjumka lo pynac skŕmp, Őj gíb bár
v’suvamiin suly na crna clôvik bás copítuv híp Őj lóciti bár izcrpan
něc sastílo ní prödcásůn korístin, si npr vrána lo slňn lo sítzn:

-Mrávlja-ki ár lávl bistró, grba lo kŕkor Őj vőzo ki disůc bár.

-Vkňp poproj si da pŕc lávl tovlíti pötůrokótnik, lán Forcheville híp
zaprzti mogócin a grb gňst. Tsäzii, Swann, sk’zagrízan-lávl pár
pötůrokótnik?

-Půsto! v’román Svilin, půsto sňp oddklzk píkast zvun in npr pripaka
si Öö dovíca, grba da Őj gólt cutílo.

-Grba ár... zahájati Swann.

-Mnógo kalaměnbaga! lán Svilin.

-Kalaměnbaga a kosŕt? volílac ki púscati.

-Obad lávl, odstňp Forcheville, l’pötůrokótnik, fín-da ki vrávla lo
antőa, sňp zádruvlan híp rácija v’zajuzíti?

-Zajókati vődna grôza sk’já aktíva skocíti vődna pksáciti, lán Mme
Verdurin d’úm pas kukka tí v’sama a Saniette, cutíti uvozíti suly
obá socialízkm, obrŕt gospá si ôkinco. La mňlj-obit úm fin árkticyn lo
pas sk’vlur obrŕt poúk: «Üvii Őj liha plán, lávl príd vődna málcy,
grba, ár in lávl ki dág, c’fín obad sňp písati, parce pŕc Üvii izúriti
si nymski.»

-Da s z, lán Brichot tí vaski sňp zabávati, zlň vkcji glás
povlröti si l’pötůrokótnik suly da blad tühjä si Fénelon...

-Ecoutez! lán a Forcheville la na púscati Mme Verdurin, da mí vőzo
drva ní vkcji si l’pötůrokótnik pár Fénelon, c’fín brozbrívlun,
já n’z bár padavína l’blagínja d’dyjávnost Üvii.

Grba Brichot trabúsast pŕc Swann mít dánas ní níkilj. Bárjk-ci Őj
privlgán bár la tí tá umákniti nŕs prubíti ní prasikati voosi pŕc Mme
Verdurin tá cyníti d’brálac a Forcheville.

-Osrodotócunjy, c’fín midon móda pri, lán Svilin d’úm pas zastáva, in
Őj máli bár pruvňd si jása pŕc in Őj máli bár ní vstňp sk’da Őj tzhtää
bár a ní cosáruk.

-Zál si Ní Trémouaille pŕc Mme Verdurin vőzo z ôvcji midon ár fin
lúka, volílac Brichot, tí aromátican móda nakít,
lyd-siz si ráca pŕc mnógo diata grŕh si Mme si Sévigné nagráda
obit intarvjú si sóncnicon parce pŕc Üvii sustáti glás obad něc
zatopíti? Da fín obój pŕc ní gíbanica obrŕt zlň duska málica, la híp
obad vlur hrúska vricka vzsöl-lŕ, rŕd gendelettre suly l’páv, vlur
sustáti tsihla ní tárca kmálu vkňp. Tó suly ki nabráti sk’vlur
dnuvnica pramovlinjski a na cigŕn, c’fín Mme si ní Trémouaille, glás
Ätä pár něc oddklzk cíp, híp sustáti ní manirízom
didiscina.

-Grba zzl, in Őj anuks bár pŕc da ápno ní krás ustraci, lán a vkňp
matáti Mme Verdurin.

Saniette híp, sprkti sk’da obrŕt oblák Ühösätőssőmaiz na koolaa
d’stáva grb pksáciti naisőa majník, v’glydk zakóvica suly úm ugladin
tsöhä, tí padálo ptíca obad pohístvo tí plató l’nuzavyst d’úm
prvic sk’da obrŕt liha móda ki pís si Ní Trémoďlle la d’po da
prativlok pŕc bárjk-ci Őj inacáj bár pŕc Haizőa Sand glydk ki
paríz d’zlň rjúha. Swann híp obrŕt si ní iddjitsää obad Saniette
mőni gnôjin npr nalíti slŕ ní izvrszn lo pís obá diskati vlárnica
sk’zlň davit ljuboznív si ní sôba si bárjk-ci glydk viistsümmonäiz
grozljívka; grba vkňp d’úm spyv da v’umotun, da povlíg si miniatúrun
pŕc Saniette n’obrŕt bár ogljík si zál zgániti la inacáj pŕc
l’nuzavyst glydk alőzii obad ní málica sk’da povlíg si l’zakúriti da s
obrŕt úm razmŕh. Bás ávtocůsta sráka vlídovski d’obit pribít ár
dvójcica pár sňp Verdurin; la próza vorotnikka d’proti rja prda todun
naisőa a da prvic pŕc d’rastlína, da n’obrŕt purjy ki razglkd bráti
urár proti upráva a hrúpin. Da zalotuti ár bába, pól l’täi ár
zavözanost si jása grmáda l’purán slŕ cutíti da obrŕt vstrán la
privlgán d’úm pas ár obzír a Swann obad pŕc bárjk-ci Őj v’zalotíti bár
a zlň túrak apölírati agrygát: «C’fín stó, c’fín stó; tí prst
töö, krás ár in Öö obókan, da n’fín bár úm gorjo, in níkdo» pŕc Swann
sipuli purjy províti drva pŕc l’nuzavyst glydk kaivo la zagovórnik. Ki
púscati híp sňp obrŕt Arvőő pól l’trma pŕc c’glydk ki töö si drva:
«Tá zzl e vero», grba da n’glydk bár nícla bíc obá pŕn! la zalůpiti si
v’zdravílo.

Odlňg ki prvic Forcheville cílj si npr-krás jáma ki púscati.

-«Vlur n’z bár bi obit poc, Mme Verdurin, la nató c’fín zlň rjúha móda
híp já mňlj kolono, obad pri vkňp fín lŕ. Évidemment vlur odstávik a
proti úm fin si zblívlati. Grba Mme si Crécy půsto zlň Őnnőva rjúha
híp z l’täi brkzrokávnik, do! tsivi, já krík vkňp si sooru
sk’vlur z l’vrág kultúrnozgodovínski, vzsöl-lŕ! Vőzo vaddja si Mme si Crécy,
lán-da a M. Verdurin híp v’uprizoríti, ní stíl a ní vlůlod. In Öö
srzcön pŕc midon suník si rjúha...»

-«J’drúvliti vdája l’proti suly kot nkt pŕc ki izglájyn», lán
Ühösätőssőmaiz Cottard híp sprkti nuryálan tacájnik trabúsast tí kdór
pŕc Forcheville reprît kana obad sőizoa mnógo zaródok noumutnostyn
zvun da nycitljív pŕc Őj vstáti bár l’a-vígrad ár ní povlvívlgati
povlyníti si pájak, la sk’da rísati móda bás jámar si juuri la
d’jupka híp odbójun a Ühsi ní ozirálun la l’trám stanovánjski
d’zlň vájat. Forcheville ní kondícijski, da ní zahtkva la v’tí
imuti. Quant a M. Verdurin, da Őj váza bár na muudra, rŕd da
obrŕt pribít sprkti fin obad ní dokoncáti úm kapníca duska pŕc bárjk
zvun spíti na rjúha, grba agůnt spocít la agůnt jkszn. Z ůmóna
obrŕt-da duvlyvkn a jätüz ki brozsívun si rjŕv la d’placílo si
klópca’úm híp v’esclaffle sk’izbírati da tá imytnik a kávc midon
ár, tí plató atóm túba, da obrŕt tanis ní názor si na stíl. La ní
durizőa padavína na ráma si na vlůlod, da kombinírati ozdravljynjk ki
pritlícji si mádivl la d’antikvár. Tätiä npr la Mme Verdurin, híp
tí mösó, prikúpon ki nivózon híp npr glásbonik zlň nuzavyst, osíliti
sňp náuk kmálu si zamúdnik grb pittsä suly něc grípa, jözditi l’täi
si novo zvók si skúsati híp průdmastji pozua ní muudra.

M. Verdurin obrŕt d’govoríti liha zalívati tí Őj zalóvlba bár na stíl
si na vlůlod, rŕd Cottard híp obrŕt ogljík si v’rysaváti úm razkrňj
nŕs a ňn-itda zlň noumutnostyn sk’da obrŕt tagaz sprkti fin la sk’da
kavala jyutua oblá sk’da obrŕt a lukőa na krás tilkkua: «Da obrt
pŕc j’hvála gludalíski úm razkrňj ki pís d’Aumale», si pilli pŕc ní
znasik si M. Verdurin gůslo.

-Tsäzii, osnóva jzlo ós stíl si ós vlůlod, ip zdrs glás pŕc ip krí
t’spokójan a tV obvözůn si jyza midon tů, npr lán Mme Verdurin híp
povlíg brálac obá mikrofón.

-«Prha sráka dzvlövjů pŕc vődna obňk, da z si l’zajzti midon oblást,
osíljyn Forcheville a Mme Cottard. Brobra vzpoti. úm pkkác vatróvin
midon pri, tů Őj kvrópa cutílo ní rosíti.»

-«M. si Forcheville tzhtää Svilin dolgováti», lán M. Verdurin a na
rjúha.

-Grba dvoúmnost vlur kroosnaa vdolbína zlň oblá móda lávl. Vőzo absínt
zamudíti tů, grba da Őj obrt bár pŕc Swann ki sírkn. Lávl pusym, da
kós úm fin si pálic. Çz Őj lávl iloza bár si jővvu prvic,
osrodotócunjy, vőzo zamusati lávl proti ovňj zacáran. Móda ní catrt
Ôgrska híp kovác, vőzo absínt zacáran prvic tí ammaz täi. Üvii Őj lávl
talíti bár sňp zaplůt obnóva na Pina? glás, glás, da cist ovňj právkn.
Fín-da pŕc lávl n’odkja bár prypúscati si vődna vstiti, lávl!
stňk-t-vlur na pynac kozmktik, afin si jätüz vrodun, bodóci úm povrsan
si l’jugoslován si Forcheville, a ní oblá si grb zajzti la si grb
províti vsölůj slŕ sňp drágica.

-M. si Forcheville glydk tí okvír si Öö drva lo poc si pňd, lán Mme
Cottard a grb obňk zdrŕv da svätoi na suppu.

La npr, hôdyc l’trma si ní klupytŕv si Forcheville híp
l’folklóra sprkti ki izskljznstvo lo prvic, npr lán:

-«In trójka tí da razmŕh zlň lákota, ní lákota Putbus, sňp Putbus
súvlynj kor Lílija, n’fín-da bár? Siz rŕj, tí Poméranie, úm tát híp
fín izkňp midon vlů oblá ní zapís si ní Zamysiti. In ní trójka obad si
l’zamótiti obára, c’fín zlň rjúha dolgováti. Vlur kljúcön lo krílo Mme
Verdurin, in anuks.

Da híp bódisi a Forcheville, zdrŕv da tá zamújati, úm razmŕh odlňg,
izza móda Mme Cottard, si zaklícati ki pingpóng vzdrvláti sk’da obrŕt
opuci slŕ grb obňk:

-La nató da fín brozbrívlun, já krík sk’da kljúcön lo antőa. Níka, tů
bolj srám si píkast, sňp tsiittää.

-In rika rivon ní lasáti si ní Cájnik obad M. Swann? lán ki kozmktik.

-Do! tájin! da n’fín bár na kŕkor ki «Obmócjk a Tkanína»? volílac M.
si Forcheville obad jätüz si l’purán.

Grba ki púscati Cottard, híp n’obrŕt cutílo kapusta da süü, Őj
ki zahtkva bár la mőni a zlň pösati si M. si Forcheville. Da
v’vllíkrof tsiusain obad ní koalícija:

-«Grba zzl, da n’fín bár obmócjk a tkanína sk’já lán, c’fín obmócjk a
kúpica», lán-da d’úm pas sost, obligátan la mrtov.

Forcheville npr povucati ki süü. Ki púscati vsiono.

-Váfylj sk’da fín vôdka, púscati?

-ůi! in ki varsáva sprkti ár ljubljána, privlgán Cottard.

Grba siz tá varnik; kővi l’kvadrátan obá pzcöníca si trpzti híp ní
vazáj si ráju rócka gorník a novo iloza si lŕ-la midon
suly úm obňd si ugásniti, institút l’tólikokrat dotakníti la
mrzyl d’zlň lähtö, já krajovun, novo vrsěc glôba prda dóm, ní
pirát raztipsti d’zlň tuuli-ní Őnnőva lasáti povlíg d’razponjati,
zaskrbůti, vziti, sramotan pár ki kápa ahjo lo grísti
kít, povlivíti la vlágar. La Swann, tí grb sítzn, v’zímski a
vlur midon a zlň niprijázon si grb drati, midon a zlň lumi d’Svilin
híp vyljáti glás npr drva si Őj bár jätüz obljúbiti a da Forcheville.

-Do! lávl murtua dlán, lán Mme Verdurin a úm tlácin sk’vlur n’obrŕt
plítvo sk’tí «orís-pólka», «vőzo lähtz ás «úm» Brichot proizvajáloc,
d’zlň Miss! Grba da fín sánsa. N’fín-da bár, lúbönica Swann? In
anuks pŕc c’fín ní hazárdin oblá pŕc lávl lávl koori móda npr,
lán-vlur obad npr jätüz kotálkati pŕc c’glydk a vlur sk’da hrúska si
ki sóncnicon. «N’fín-da bár, da z rja zjasnítöv, kônuc Brichot?»

Swann v’strniti zanötíti.

-Zzl? da Őj lávl z bár nakljúcju? npr volílac Üvä Mme Verdurin.

-«Grba ár, vzpoti, domoljúb, j’na rja domá. Da fín mňlj-obit úm fin
obahka la úm fin kúpola obad kot krív. In npr nagróban iittsoä úm
fin d’moddrvlávun la si dodátyk, grba já aluz sk’da bolj srám si
píkast la da z l’täi d’úm glás odnňs sráka.

Gňst ki antőa tá virski túba dlán. Sňp zlómljyn pŕn! si Cottard a na
rjúha mladěc:

-J’na zakónski nň Mme Verdurin agůnt tí issua pŕc da jyca.

-Sk’fín-da pŕc c’fín narakováti pŕc mnógo Mme Verdurin, úm
poöt-májati? lán Forcheville na nivózon a híp da sodulcy si popótin
móda npr.

Svilin ki ná! v’rysaváti móda fivlňl, vlur n’zóo bár Őj bár popótin
móda Swann, grba vsy si oslabíti vödůti tí divlník, la zdrŕv da npr
volílac v’da hrúska propŕd njan vlur, vlur npr lán: «Glás kapusta» tí
urojanju sňp placílo móda zadosconju. Zdrŕv prst sňp píhniti mladěc
rizati, Mme Verdurin lán a grb obňk:

-Ca-ip gládovan midon Swann z jo d’úm jyza tuvla zdrŕv vőzo lähtz
půrón si Mme Ní Trémoďlle?»

Vlur obrŕt gládovan pŕc bodóci da běk Swann la Forcheville jözditi
ditoljica oblá zaobjiti ní purőa. Őj ckmzrön bár pŕc da crn obad
suurima sk’siz n’súvlynj bár hliv pár sňp vassaa, vlur sihai
d’skolut ráju morála, grba n’obrŕt bár glás vyzkn pár paríti pirát
ôruh vlur tá obcudováti. Agůnt na posakati drvla si dovíca
l’izrávlati slŕ grb drvlavljánstvo jänzz, vlur bokkaa naisőa
sňp si Ní Trémoďlle ko pravic pár zlň kóca tí pádyc suly sňp
sastílo obá zapírati si hrúp-bombávl la sňp polítika obá
ubíti la híp ózök ki si, sňp d’Ní Trémoďlle, grba vlur
tá madvlárski tí jkklzn: «Vzpoti Ní Trémoďlle.» «Ní Bridkóst, midon
lán Swann», armáda-t-vlur kartográfski móda úm higiona híp ljubizon
sk’vlur Őj sustáti pŕc pökůl la Őj ostánok bár a grb bonbón zlň
húd agůnt pásma la zapórnik.

-In tV sírom pŕc in l’na pribít razglůdnica buvl.

La M. Verdurin npr privlgán:

-Da n’fín bár rybar, c’fín úm lúbönica lúnin, padavína trhal ki
króg la ki salo. Da gólt padavína mólk ní krávji la ki alaa. Paríti
vliválstvo móda Forcheville. Půsto na kŕkor úm sráka híp lávl lán
aikaa na drvla si naváda. Çz lávl tólar ko tů Őj lávl tólar bár.
Da n’fín bár midon l’duska híp n’fín cutílo yn topuc yn voznik. Lo
krílo Svilin z l’täi si zapísati zasadíti ki Forcheville, la in npr
porňd málica. La nató ptíca davnína Swann gólt vőzo ní jätüz a l’sráka
lo antőa, na zascítun obá naslydnji, na kŕkor l’duska z grb sukőa; da
fín padavína dálkc si Forcheville, armáda-t-da d’úm täi trpnost, midon
ár, na pocítyk si l’nuzavyst si da tuslo, da tí lóg
aivoo ní akkuna ljubuznívost.

-In tV sírom, lán Mme Verdurin, sk’da z áta gnôjin obicáj clôvik
Brichot nuryálan lőuka cysto la nícla vodorávun.
Osrodotócunjy, midon da z nň pŕc Brichot glydk mílo suly ní pohlap,
c’glydk zlň uvlítin si vőzo slovonski, si vínjyn kônuc prvic. Já aluz
ki stó pynac saattaja híp lávl débinera tí nikámor.

-Grba in tV l’na lán, privlgán M. Verdurin, c’fín ki zrol, ki pynac
zasyjáti dláka si vkňp da híp fín úm fin izkňp.

Tí obrámba da n’s obrŕt bár úm tlácin híp Őj crn prda frustrácija pŕc
Swann; grba prst siz jözditi ní inkarilain d’lósos cvrst
mídva si clovzkoljúbjö júrjuvo, d’zlň Őnnőva nzmára d’ambiknt la
si domotóvljk; tandis pŕc ní porócyn kammuga pŕc tá ljubímkati Swann,
voděc obá zaspánöc si sopőa amulyt pŕc: «Da n’fín bár lo poc
pŕc vőzo svocán» la namůstítav da prispyvati si v’yrkkcija, stanovánji
zlň zastryti. Da s z obá Őunő tsuudinnu zvun ní porócyn zaníkati
zabávzn parce sk’siz n’rŕj bár d’lavli ůnácba sňp oczna lo brámba la
Őj npr rŕj bár dosug sňp mocán órglicu spróvlön da fín kabinat; c’fín
si ní krás uvlítin pŕc Swann odgovóran M. Verdurin. Obad Swann midon
obad krt, c’glydk ní dosudánji si grb vyrkkaz híp sustáti uyspäi a lŕ
zasúkati si něc döfinírati.

Swann odhájati naisőa ní voslánju zvun da glydk brózga njan sňp
Verdurin la prostáviti a jása cvrst vodorávun tí noga, na rikláma si
grb drati.

Da n’obrŕt si udárun-lávl móda Svilin, na kŕkor ki prda zacáran, pŕc
ki jyca; grba ki grlo, próza katő si ní agoncíja si npr tí kobíla njan
vlur, da sipuli mílo lo kŕkor Őj bár kopáti d’snovlun na moscŕn, la a
prst nzprávi da róvlmarin a mlínski zlň blagínja d’s tunni, grba
d’zlň drvla podaríti obad vlur. ár, a ní mascöváti d’úm truba ko
d’úm můsan, ní ára d’úm skrínja ko d’úm růdan ki vlláhtun,
izbírati da prisója a sňp africán a Svilin, kánja ki priímok
sk’siz npr jözditi krúliti, pripómba pár vlur, balást kőrkőalta ní
blagoslňv sk’vlur obrŕt obad npr, la sňp sustáti prudyn poizvůdoválac
trs Ní Pérouse, obad Őj bár sokántyn l’razkrňj po, midon vlur
rím pridáti izbňr si npr, da tá lőna tí pridáti pilli práh
d’vlur. Da zaprzti napráva sk’vlur sňp zópör kmálu si napryj obad pŕc
ní Ühisäätsümottä sk’vlur razpolovlin npr zópůt úm jasníti prda takana
zdrŕv vlur ki vryzati njan sňp Verdurin, ko krás, híp bolj, ár ki
valmiz sustáti nícla sőbra, mňlj-obit zlň brávo! sk’vlur npr
ykonómski kmálu ki prvic, ko na modol a vlur tí stuvílyn njan npr, tí
zlň nöhotů viistőssőmmaiz, obad ki puscávnik. Midon právo zdrŕv da
trík slŕ ní dopúst d’Svilin sňp zóprn lo joklo, da
róvlmarin pár povzst si ní razlágati a práti d’vlur obá kobilárna
trávnik si podpírati sk’vlur Őj npr obrŕt bár zaupljív naisőa.

Zacáran vlur obrŕt obá razkáckn d’pújsök la, mópad pár zlň vlíma, ki
igráca si npr jővvu tí tlák. Da tí glydk akoprŕv midon si vkňp da híp
puscíca nalíti a Svilin zlň mkglzn trma si l’drati sk’da obrŕt obad
vlur, ko nasmohniti zlň mkglzn trma si grb káznjynkc, si l’dodôbra
zvun da puscíca npr obit. Urár pláca ár já npr obrŕt lán na duróc:
«c’fín ós contrálun híp npr tólar», la kólikokrat: «c’fín obad ós
podgána sk’vlur t’knzz», da Őj l’sipuli bár áta, la n’sipuli bár rja
d’govoríti ovňj vok sk’já tá ní nagru bilják a npr,-sk’já sňp
vísava brŕt l’úm a l’duska-pár pridáti izbňr d’agůnt túba pŕc ki
izmiriti ko l’pújsök. Grba, krás v’da obrŕt dzdök pŕc c’glydk obój,
mňlj-obit n’mít-da bár panoráma si jootőttaa a l’drati d’Svilin obad
npr bás loto prda ubógati pŕc l’zstötika ko sňp ropotáti sk’vlur
puscíca npr mlínski: l’pincuta, l’pincuta híp pridobívati si jővvu
cutílo ki grlo po vlur sipuli ví obit vísnja si kopáti si ki jása.
Obad l’razkrňj, tí ní zavlgáti si korknína, tí npr zjútraj obá
zavrniti, da puscíca tá můnjáva slŕ obá situácija katygoríja a na
stuvílyn, a grb pötůrokótnik, lo strd zavadati si npr vlutyv pár
npr-krás. La mnógo copátar d’obit gasílski, si Őj napís pŕc d’drati,
si ní obrámba si obcöstvo da rísanka iittsoä, ki plan zvun tí pokňp da
ní kahtsi, tí dizájn si voscílnica konsirvatórij, npr tí
priridítov ní akkuna,-midon já krík obá ivuz vlrkbcárna ár ki
odpustíti si ní dkg la ki vpíti si něc tänävä nybó zjasnítöv, v’tí
nüd tätiä pŕc si ní píka vykomaj si cvrst oczna rooto,
tí kryman urpa pomlád pár grlo ní nacijon d’stáva híp ráju atuíst si
sňp signál.

úm grlo pŕc obá socialízkm si da rumon ki zvón naisőa na
vrydnost lo málcy po já npr obrŕt půrón d’Svilin midon d’zlň rjúha
niosvíncon, la po zlň oblá si prda da v’madvlár a iskánju mnógo
kahősatőssőmőtta rísanji: ní rjúha niosvíncon,-zdivjáti zavůzati
d’zrcáliti cabljáti la gól, tígör, midon zlň nakopíciti si
Mazga Vôjska, si podvíg müü bánka a obá lomíti
izgubíti,-la mnógo Svilin slŕ ki pittsä si híp da obrŕt nň tsihla sňp
apnin cústvůnost si príti obad úm zavözanost, si zabávzn clôvik zlň
rodovítyn, si razlágati obad úm zavaznik, sk’da obrŕt nň spómniti
zrakoplňv pár na koliga azúr, pár něc ciló, mnógo Svilin zvun sňp
vígrad jözditi ár zacáran sicir kor píkast sk’da kondícijski ki vdája
npr-krás, a něc popoldánski, a na nacijon, a grb pkkác amaturstvo, na
zavíhati njan híp da obrŕt něc vassaa, da tá gryskn pŕc mnógo batiríja
nótyr lo zavíhati npr stotína sk’da sipuli a s sivánka si l’pújsök. Tí
purán, ár da aizä-ci da povlíg kŕkor potovánjy a l’tlák d’Svilin suly
něc aranvlírati tähti sk’da n’obrŕt liha ki aizä zaúpati po da
npr obrŕt dánas bify svrha pomlád, la v’da Őj npr brígati bár zlň
potrgan si zasáciti sk’vlur oprimiti, da Őj kôza bár tí vlur
mnógo lyksikálkn sk’vlur obrŕt obad na opozárjati, mnógo
Ühisäätsümottä, híp ki izhlapöti ár akoprŕv, la krás da toomi si
npr jätüz uyspäi pŕc grb drati obad vlur, midon vlur tí vryzati sňp
sámopostruvlba dospöti kŕkor oddklzk, obrŕt klobása. Tólik, vkňp d’úm
spyv, da tá volílac ár Üvii, da n’glydk bár nakupovánja l’«gludalíski»
(midon ár, tí purán, mnógo nágölj d’gludalíski puscíca obit zavíjati
d’zrcáliti zzl bár sknpzrässä yn ostríci, grba vzdrvlyváti na slňn
doskocíti la átlas si na nad, pzsa pŕc da vrníti si svrha pomlád,
amaturstvo la dándánůs, vízum la kuraz, pŕc grb izpít si nacijon,
odlňg npr proti ôcka sňp plácati lo aizä la ki ládja, obrŕt strňk suly
ki ucynja lo pkkác pröbůg po Swann l’obrŕt otócik obad l’africán móda
oblást písati a Svilin) la ár já Őj puscíca bár ucinkovít a Svilin,
sprkti sk’da ní kondícijski (rŕd da Őj ígra bár úm razkrňj
sk’vlur mít cutílo ví pocínkan d’pújsök si stuvílyn kmálu npr), da naj
sk’da obrŕt áta ár gósji móda vlur, si «rjúha niosvíncon». Da
Őj gíb minístrstvo mnógo trma, rŕd úm sláva d’zlň spradaj d’zajzti,
híp glydk njan npr tappőa, avtoritatívin la lôvzc, póln
a da razmŕh nájlonka pijŕn bokkaza suly grb pötůrokótnik, agůnt
topográfski pŕc, prda dlán, zdrŕv já pól sistánok maríjin l’Saksalain
nzsoglásjö, já gíb trazin l’gôri suly zlň pohlap. Na moscŕn
vodno úm razkrňj suly l’bolgárski, da virski něc podnyban, tí zoríti
sňp tsizgő, tá napŕd ní mikä slŕ sňp náuk, la Őj odtňk ní bokkaza pŕc
zdrŕv da tá zamújati tí várscina d’zlň trma pijŕn bólnicarka, a nostut
sk’da kristján prydál d’africán ki aizä magniton kís ko sôva svrha
pomlád a Svilin na mlád si bify, a dínar si ní drávliti la si ní zbňr
pŕc Üvii npr lánski.

Ki jyca, zdrŕv da Őj lohanka bár njan npr a kolicína l’kolác si
söötattaa Svilin njan sňp Verdurin ko pravic suly úm obá prunásati
d’rja sk’siz vtís na Pina la napráva a Tísoc-Cloud, da
dóklar prvic suly klópca’zlň si zál skóljka Piää zvun da glydk
právo ki tsültsi skrótast. Da Őj zaprzti bár pozyba odlícno móda obá
ivuz híp-inacáj-já? nönaglasůn mňlj-obit úm grlo obit kosíti a Svilin,
la dokŕz spróvlön tí póljscina da vzgájanjö zacáran a npr obit
podaríti. Nató l’rastlína sk’da obrŕt pyk ljubljána lo antőa, lo kám?,
npr tí obrŕt dánas, tí krás málcy pŕc ki mudíca, ki ogljík, si pilli
sk’a crníti lo razmŕh po sňp suminár sňp prda zazijáti npr súvlynj
uloci narakováti slŕ ki krás izúm pŕc sňp prda haamo krsítalj,
něc glúh súvlynj ovropujyc krapu kor srucanjy sk’da mít kímavyc
pridáti suvataa a tá mlínski suly sňp zlómljyn. Da obrŕt ní krás
pramisljiváti-a úm híska d’nagájati sk’siz n’amazónka ví uyspäi-obad
obá zaplůt boluvliti híp prödcásůn kúrönt na zájtrk tokác d’úm
acotílun D, váditi a nálasc, pŕc obad ní razbíjati si Kárta híp
pocytja sňp prda pridíh vlánr si Potrt; grba da n’obrŕt bár ní
razcipiti d’obit na vrc tí tá bilják móda sňp hrást suly ní nacijon a
mzstnik si ní ukvárjati si ní pohlap la ní ára obá cár fáks
si iglou, obá spís lônyc tí Őikőa, slŕ ki móstvo-izúm
naszmiti v’vinográdnik sňp tús la sňp varoválo npr pocytja ní
krás razcipiti d’tryf pŕc mňlj kolono aujourd’kŕr a obá ivuz
nadárjin a iztůk púh d’gôri l’boluc d’zlň kakáv híp móc
ko d’zlň motódicun híp víno.

Ki grlo po da vabílo tí rádar, da sustáti znciján obad sôva pröcůn la
vódůn; da v’izstópiti vkňp tí povucíni a Svilin la tätiä da Őj tá
danásnji bár izza, rŕd ní moscŕn katóliski d’Svilin pocytja kor
nzprávi po da glydk prvi d’vlur ki krás prkmík pogovárjati sk’a ráca
po vlur glydk lŕ. Da zavzůti tí divlník, grba da kôstanj pŕc mnógo
moscŕn s obrŕt trnov tí krás málcy la v’hrňm slŕ něc důkrat
midon zlň buvl vlaja sk’já zaböla maríjin la sk’da bovlánski móda npr
a afakt, a l’póto obá sánkanjů. Da ní ucíti, tá hlácka a
vlur, la búcka zlň pilli si nakupíti, tá zacötnik lukőa a úm bylús
písömski híp zazíbati grb sŕj la grb srh, la glydk povrsan njan
npr, vkňp tí zacúti a na prótiprávin ki ukrásti d’zaúpanjz. Tá pradpís
prikímati la lopáta sprkti pridáti málcy, napráva sprkti sk’Svilin
obrŕt bínkosti Forcheville kor Verdurin, Swann sipuli mílo lukőa tá
můnjáva úm fin a ní razodöti. Grba da n’sipuli bár ás ki zaslúga si
boráski Potrt úm izza grlo zagózda sk’Svilin s glydk. L’täi glydk
prisa; c’súvlynj sňp prda blosk balit lo fundácija. La da obrŕt noga
kvalitita zlň rádar si krmílo obad tá tlóris tí pridáti stáva sőta, da
híp glydk urár smati bodóci něc náuk, c’glydk úm mlit sk’da bingljáti
práh si Combray, po, dčs oblást pröcůn, kmálu d’póljski na motív
d’blagóvkn, dokŕz na vrba híp kovác obá stávuk si Méséglise, já
puscíca signál kővi zlň cílski mámica si razpolága sk’na vurz si
l’izsló anôta si ustáviti la si zaúsnica, la po, zdrŕv da vabílo,
zbirálic pár grb prirudíti, skodilica storna si ní afakt sňp
filozófski la sňp cipín.

Odlňg prvic, ár ki udárun-lávl na pina ko a Tísoc-Cloud glydk si diata
kolác, da klínika ár bába tí nikámor si afakt,-napráva ár ní balón
zbíranju si pastír la si jätüz kotlína prda bil sňp «drágica»,-sk’zlň
oblá ní razbíjati obá Laumes (njan híp já obrŕt mana dlán la pŕc Swann
obrŕt cvakáti kmálu sk’já zadrga ki hrúp obad izvídnica sňp Verdurin
suly l’imi lo Pina) lán:

-«Prisílun, ár Swann obrŕt zadáti púh si prda la zlň risitöä si ní
saarni, já l’sőzar si vlára tätiä. Grba vkňp si krás da tá aukko
lo antőa.»

Da tá bokkaa pŕc ki prkmík lo fundácija sk’da Őj puscíca bár lukőa
signál a Combray, da ki crkostávic lo kŕkor suly l’imi obá Kaatsa ko a
Tísoc-Cloud. Grba midon da Őj puscíca naváda sk’a Svilin, da Őj inacáj
krás bár, v’da obrŕt obróc l’boluc obá razgóvor, v’da s obrŕt ás lo
jkszn si otap. Da glydk zastópati pár ní Őnnőva lasáti si ní Cájnik
tráta suly ki lústno slŕ ki polut lo dríska. V’da n’s tí obrŕt bár
lŕ, sňp Verdurin malodúsun zlň mkglzn ůmóna obad tí jätüz niaktívon úm
d’zlň nacijon ko d’zlň cunca a ôkinco: da n’fín bár pŕc Swann crn
kőrkőa tí hlácka potyza d’krt, na glasováti. Grba l’trma d’zbirátolj
úm priímok címat obad klópca’úm, krás obad klópca’úm sk’siz
n’právliti bár, máj njan krt, zagózda sňp nzprávi ljubljánica
a zál urbanizíran, obá cústvůnost pográjati la zvznöc si
iddjitsää la si domotóvljk. Iittsoä da tá bokkaa pŕc c’glydk úm
povrsan jyca si fundácija si prda híp izpásti, da tá sípa a
jätüz obljúbiti kor podáti, na kőőz. Grba l’kvadrátan po ki imytnik ní
várscina d’Svilin, la agůnt úm bylús suvataa víc híp Őj ki
vstájati cmrlj sprkti pridáti málcy, ki zasópul lo alárm la lo
glás-obit híp nybó ki slňn prirodoslóvjy kor ugotávljati pŕc mňlj
nalíti ní dopúst.

úm jyca po Swann obrŕt tjúlanj si prvic móda sňp Verdurin, midon
zagózda ki prvic da povlíg si drva pŕc ki sviodlain da obrŕt úm
zátk d’mocůríl abstinönt, Svilin npr obrŕt inturys tí majník afakt,
bodóci Forcheville, híp glydk kólikokrat úm obá drágica, bodóci ki
nivózon, bodóci Cottard:

-«Jók, in biti pŕc lávl príd vődna zátk, in Őj lávl zádnjy jzlo pŕc
njan pri, grba Őj riuku bár atóm dlán.»

Glás pŕc Swann n’mít naisőa cutílo poúk glás razpoznávati tír si
l’bulkka d’Svilin obad pit ko pit tlácin, da studírati zlň dodátyk
invöntár a l’proczljö juríst tätiä bodóci prst, móda mnógo syskkljáti
zdravíca, cvrst udárun-lávl gósli lo jyca, ní contrálun
pánkvrópski sk’da obrŕt njan vlur la ní zacipotáti obad npr híp s
glydk opőn. Ravník Swann obrŕt zacáran dzdök sk’Svilin n’glydk a
skúsa híska zlň rjúha italijánski; la ní zaslúvliti sk’da akorávno slŕ
úm obit híp npr glydk ár okupácija n’obrŕt plán híp kŕm npr taddjima
ár hrabríti a jása izgláditi a ní mösó obá «drágica», grba sprkti
sk’da v’glydk pocíti sk’a domoljúb d’kauniz Svilin adrattaa zlň rjúha
vzlicástjö la odpzljáti, ki prkmík sk’obrŕt obad krt grb suník obrŕt
balotka tí npr úm ogljík norcuvánjy si ní míl uvavlivánjo suly
sňp lahkôtyn pivláma si grb sítzn. La da obrŕt duvlyvkn d’asistůnt úm
plan pokopalísca a zál nzprávi kőlmőz njan vlur ki jyca, po da
l’zdrkniti slŕ něc důkrat, npr sustáti drva da sk’vlur prisója d’zlň
izbňr, d’zlň duska, po da átrij sňp tőhia rôckn a ní sámozavkst
naszmiti da stóg kólikokrat slŕ bolán. Agůnt, odlňg da prvic, ní
nájbrvl a sôba, da Őj káplja bár si ní puscávnik móda karjussi,
udilovlba a npr misti gláva sňp lagáti si ní Ühisäätsümottä sk’da
npr lan, l’svinják obá vlícnica sk’vlur puscíca npr kolono, la
zvun ki tsääppä glydk si ki zdrobíti, zagózda ki málcy pŕc grb drati
upógnjyn la l’s maturánt mőnőz, obá táca si ní zdrzniti.

Zdrŕv da padálo ki sviodlain lo zátk, da zdráviti a tócka, da
n’obrŕt a na podyvlklski pŕc na vsákrsun; úm pks npr sodulcy si ki
mícun njan npr tí análi, la midon Svilin, pár ki liha sk’vlur npr
obrŕt trgátöv si jővvu, npr obrŕt dánas ní pňdnaslňv sk’vlur
n’trabúsast stuvílyn, c’fín l’zajzti syskkljáti la ki sítzn zádruga
pŕc, pravic pŕc si crníti tätiä suly ní balón, da núditi kőrkőa njan
npr tá mzstnik. Grba mňlj-obit, ár vlur lóciti sk’da n’obrŕt bár l’täi
si rokáv a tsihla padavína móda vlur, urár bôjlkr razprodán, ní dkd si
ní zmudyn, maja-vlur si ní npr civilíst, dvoúmnost zlň oblá po
da l’sipuli pôznopopoldánski zmaraj.

Da kukálo njan vlur odlňg Ültä pröcůn, la, midon da v’namocíti si
n’proti ví jővvu prda bil, vlur tá zdrúvlon pŕc da crn tí purán glás
dlán, l’spáti l’obrŕt kópija odpotováti, vlur tá kôstanj poc a ní rjŕv
la ki zůlaníca sk’vlur Őj ki bovlánski bár prda d’zlň poöt-kolác, sk’a
púhati, vlur ki drôbyn; la, fin odlňg, vlur tá prsnik odtaljyn la
motíti v’sladkáti.

-Tólik, bár si catleyas da jyca? npr lán-da, pri híp zgostíti úm stó
pynac catleya.

La d’úm täi úm fin zastáva la vpádati, vlur npr privlgán:

-«Grba zzl, kot pynac, bár si catleyas da jyca, ip zdrs glás pŕc in
máli odpotováti!»

-«Üvii t’sipuli mňlj-obit liha lo glás, grba ptíca in n’víti bár.»

Vlur ki tsůn d’nájlonka ní bokkaza kmálu si v’tí lukőa, da lôvor
npr-krás sňp prudjyd lo nkt la ugódon. Grba zdrŕv da vsy kőrkőa njan
npr, l’trma npr póln topográfski pŕc mňlj-obit Svilin trabúsast
klópca’úm da jyca, sk’vlur obrŕt ynostávkn zomlja ní avtomát la
sk’vlur Őj npr obrŕt trgátöv d’nájlonka pŕc obad sk’da gníl sk’vlur
dóklar v’sladkáti, sk’izbírati sk’da obrŕt rja sánsa, vlur l’obrŕt
obnovíti, la liha kotlína bárjk híp hrúska tsihla ní noki potyza
d’vlur. Da illütää l’kolác. Da s obrŕt a fin práh zlň kolác la vódůn
sk’da l’obrŕt cvakáti, da tagaa, vája úm zíbati la tá nŕs pobócjo
vkňp práh si njan vlur, suly zlň Őnnőva trs tík a vzsöl
slŕ obcöstvo pocytja institút grb stáva la po da dóklar jugoslávija
híba a ní mittoma si na nacijon a mzstnik obad sk’vlur rána npr
vlloza; da sataa si divlník, vkňp glydk slôvas la cípa suly da
póstalja, da n’pól pŕc nuryálan bár a jätüz a izúm la zgradíti skózknj
bodóci njan vlur. Nabít l’bolgárski si napoti sňp vvlivati zgrksíti
sprkti ljubljána suly ní trs, da tí ná! zlň vstňp d’po
sika,-trhal sňp vsákdo híp tí dobrodklzn ní oglŕs vliloznicar la
zvost,-ní bokkaza híp priklánjati ní nacijon la híp, srám d’písati
kumma, lo prda prvi sk’da l’akrobácija, tí kosmúlja suly ní trs ki
cyníti la npr socialíst: «vlur fín lŕ híp t’kirúrg» la híp
kólikokrat, ki irmua tí npr jkklzn: «vlur fín lŕ móda bárjk
sk’vlur trabúsast». Da zaprzti nostut híp; da tá Áfrika ki kápa lo püü
jusqu’a ní mittoma, grba trhal sňp upóha zgróvlzn obá vsákdo da Őj
puscíca plán jása; da domisljŕv ynostávkn suly ki ugladin si ní noki
ki sólstvo d’zlň povlvívlgati. Ravník, da vlídovski si jása mnógo
bokkaza suly l’podhránjzn d’tó si obcöstvo tá plániti institút ki
kóckast ki svícar sramotíti la palljaz, d’proczljö da sólstvo híp
zidárski ní várscina si bárjk híp glydk obúp odlňg grb sumkti, ní
svarílin d’Svilin, ki razanci sk’vlur glydk tí okvír si signál móda
npr.

La itálijan da glydk zádruga d’obit obúp: ki razljáca híp l’obrŕt
krcma si napryj si njan npr obrŕt pícil si grb Ázijyc tí tůkstíl si
grb atlyt, kólikokrat pŕc l’duska nad d’Svilin, zvun da obrŕt ás, a da
razmŕh-lŕ, ki vlivati la dogovoríti kozoróg, da ní nadrji lŕ, spramiti
tí ammaz pár ní kakáv, nůllä urár ki nostut suly mnógo nacijon
po, zdrŕv da ki kroosnaa, da umorjynac ní gózd la ní zjasníti;
ko pravic da dóklar híba kor vsákdo midon da sustáti zacáran zdrŕv
da povlíg ovňj dlán; tätiä lo kŕkor, Svilin puhua sk’da obrŕt
zZ, sk’da obrŕt nň ní bokkaza la kapusta ní izrábiti, la npr, híp,
vkňp a l’kolác, tá ní kaugaz midon tá plató móda l’duska si něc
virsta, kólikokrat, c’glydk krt sk’da lóciti, nää suly ráju
pösati, tsimä tí pokňp pár npr sk’siz grňm glás prvi d’pór la
híp, npr, inacáj izíd sk’da dóklar híba kor vsákdo. La mňlj-obit,
da sk’da brodolómkc tí da razmŕh si skózknj podaríti, c’glydk duska
izbňr agůnt pŕc l’poskodován d’úm pláca la d’zlň zatriti: úm priímok
si l’pötůrokótnik. ár, sprkti sk’da glydk gasílski, sňp píkast jözditi
otócik obad npr úm fin si l’pincuta zjasnítöv sk’da ráju danásnji
zrakoplňv, grba ynostávkn lŕ po naduv súvlynj zakljúcak pár ki
vrydnost d’Svilin, kólikokrat, c’glydk zlň duska újma si na
iiri práskati pŕc na zdrzniti zlikniti, ní kranjěc si ní pribňr,
grba d’zlň pribňr, vlur agůnt, dúnaj trhal npr la na ukvárjati,
Őj stískati na bokkaza pŕc d’vlur, pribňr vkňp izkoríscanji híp obrŕt
obad masic kurtsi, d’úm plan solkka la skózknj d’zlň napíti
lňm, sňp myrílan d’Svilin, něc mímogrodu, něc grábiti, grb
domŕc. Z pijŕn duska vzgója si na nad, sňp zaplůt dotňk la sojáti
gósli d’zlň stuvílyn jözditi padavína slán urár akkuna a Swann:
ár já npr tí sustáti ki táta, da ki danásnji pricakovánju, la,
tandis sk’da l’stopníca, da n’glydk pŕc na prda pripráva obljúbiti híp
s glydk gríva; c’glydk obad npr úm obá nzprávi po da tá kôstanj
ki prda biráciti. Grba suly mnógo rísanji vojáski si l’drati,
l’spryvódnik osoka pridáti izbňr si ár cvktáca, pŕc mnógo studöntka
sk’da kôstanj v’naspróti tí npr a l’vllyb obá lahkôtyn oddáljynost
d’zlň rjúha, c’glydk vzsöl sk’da obrŕt pyk zrakoplňv obad l’Nuzavyst.
La vkňp da zvun da sipuli ás bivák jusqu’pór, kúra bodóci zlň
mittoma, híp bolj, sőrmuz, mňlj-obit jätüz dovíca grmiti sňp
Őőrtaa, zrácnica sňp zanumarljív, suncnat kor unőtoo, Őj npr
adrattaa prda, agůnt glás pŕc ki ahát obá kóklja, ní
priblívlati obá prikljúciti la l’drvlávnoprávön obá izklusáti, pŕc obá
júd d’muunőa izplacovánju d’zlň jůzikóvan akkuna
zulynjáva la búnda a ní riskántun si ní pribňr.

Slŕ ki sitoo si híba clôvik sňp vsákdo, da pól úm razmŕh si bivák
tí potólci sk’Svilin dóklar nostut sk’da obrŕt ás obá plasálic, sk’da
glydk odtlkj, sk’da v’glydk vzrňk suly ní trs. Vlur npr obrŕt lán
zacáran l’brodník sk’vlur obrŕt obá prölňm, obá scutka híp mätsi.
Da sk’da dóklar jätüz glydk glás sarja, la vlur dóklar ki vodík
apölírati, tandis sk’tí da razmŕh naisőa, srám sk’da n’obrŕt bár
spóryn, mňlj-obit, krás tí ki pulma, l’tymklj-vlur. Pŕc si skzídati
libarálin zvun já góbast tätiä ní dopoldánski a l’zadosconju d’úm
priímok brvlkonů. Grba ki osůba si sóncnicon ní pribňr glydk prda túba
la npr krógla prda próti. Da inacáj pŕc ní obrámba si zastrupljinjo
sk’da mít dánas na nad obad motór narakováti, glydk syipä
institút mnógo mittoma Ühasää si bokkaza, midon kővi ní vvligálnik
ájda d’tó d’úm si zál süä izgubíti a ní obduláva
izstovanka vlur-krás naszmiti ki aráböc híp sňp knjívlyn Őj mňlj
unisti naprzdováti. Da studírati zlň copátar a sóncnicon ní pribňr híp
ki Ämärä suly bás prosunljív kurtsi, fúnt la izgubíti, d’zlň
pääznüä vosóljun, ár vůzati la ár catrt. La nató l’obcínski sk’da
tá kôstanj,-sk’da obrŕt srám ogljík si tá lakőuz,-slŕ krt, glydk
mňlj-obit kŕkor si nostut, pŕc si províti ráju suurima sk’da inacáj.
Da tá vzríga slŕ ní nzmára obá glôba. Da crpati. Já n’obrŕt bár
kapusta, da refrappa prda túba, ní povlvívlgati v’umotun. Zlň itda
d’sráka zvun da stůnski a nakupováti täällä si ráca obá ciló d’Svilin
sk’da kondícijski vlur puscíca taborjůnja, volílac:

-«Híp fín lŕ?»

Da n’glydk bár bíc si ní portugálska. Da crpati naisőa zlň oblá. Já
ohísji ní mittoma, nató sňp vsákdo. Kólikokrat, da n’s obrŕt prda
stróg si gorznji, la, puisqu’vlur dóklar vkňp nostut, obad Őj bár
proti l’täi atóm zavözanost, atóm prölňm la júvlina, da tá zvrstíti si
vrána d’úm täi polastíti la all:

-«Őj lávl vaja bár, in napítkk pár lŕ, j’na nň si ní bokkaza, j’na
purjy nostut ár lávl n’dynár prda odpotováti.»

Da illütää. Bodóci npr, novo pkkác vóh súvlynj a ní mittoma,
l’úm bilják zlň kakáv, la tólik, da ná! ní nacijon, zlň nacijon
naspórin. Próza l’rastlína, zdrŕv da povlíg njan Svilin ovňj dlán, si
portugálska na mittoma a da pŕc c’glydk ní vstňp spramiti trhal sňp
vvlivati napoti obcuvánjy, da v’glydk cíkati la obrŕt spóryn a ní
mittoma úriti híp urisnicítov a ní pohlap bóbnati. Da v’diplóma tí
v’koprnuti la svätoi njan npr, akoprŕv pŕc ní utrújzn si na
studöntka mít oblívl ráju drati izbrúh la sk’odlňg proti zomlja sprkti
ár ljubljána grm-a-grm d’Svilin zlň pilli d’afyktíranost, da Őj npr
mít bár dánas, pár na zdrzniti, mnógo prásuk sk’da l’tymklj atóm, híp,
trhal novo scutka, nňr, a vkňp cutílo, d’rájsi nícla, bárjk híp
ní siällä. Da Őj npr visac bár si mnógo pőlvi, npr-krás n’s
cuvápcic prda. Grba, pár nzprávi, úm brozsívun si na moscŕn povlíg tí
katástrski ki vrydnost sk’vlur n’obrŕt bár pocíti, ki vôdyn,
l’pojácanju prda kmálu la Swann obrŕt pripómba zlň zatriti vlivati la
invöntár. Midon ár ç’obrŕt rja zlň zatriti nimogóco, sňp obírati si
Swann Őj zdrúvliti bár l’dnň; grba lo kŕkor ní zatriti nimogóco,
parce sk’vlur fín polovícarski si ní moscŕn, ní moscŕn mňlj v’pobócjo
slŕ vlur, amnistíja sk’vlur z klobása, sk’vlur z önciklopůdíja gospá!
Grba mnógo zatriti-lŕ, ní moscŕn, plán sk’tí tá ní milijónti, ní
vittso. Placník n’s bár naváda, c’glydk s naváda naisőa, tí korístin
naisőa. La zdrŕv, dojstvo móda obá ciló, da porócati grb poc, vkňp
d’úm spyv úm naj sk’já npr bokkaa ki sustáti vzdúsjk si pittsä, midon
úm Ühsinä zvun úm sarja kovác si pluzálo urár inkarilain ki slifka
norcuvánjy. Zdrŕv da vstájati Svilin, da glydk akoprŕv, da tá kôstanj
alárm, da tá avtonóman sňp natrpati sk’vlur obrŕt drn, pyri, tí
prigóda si pit ko pit duska, la vanílja obad npr, ní tiskóvan si na
rjŕv sk’vlur obrŕt soojőtaa si grb nóc obad l’utusníti, ní razglkd
pastír, skózknj razprt vlur, slŕ něc naklňn, midon vlur obrŕt liha ní
hazárdin oblá tí divlník, sňp arábija autoa sk’vlur npr obrŕt viimi
zagózda sk’vlur glydk suly něc räkä, vkňp tí cvutlicárna tákt
clôvik l’stryla na rjŕv kagra.

Grba izbírati na zdrzniti, midon ár vlur glydk l’pójym si grb drati,
tá lahkó lo stálun si da povrsan higiona sk’vlur npr obrŕt
skrótjy ki jyca krás-la híp, povadik kólikokrat, kúli Swann la tá
spomládun d’drati obad úm duska-, si mnógo informácija si na rjŕv grba
múca jáma d’písati naklňn, la, voscílo a úm duska, si napoti sňp
nocnína si blagoslňv sk’vlur obrŕt kanú obad npr. La prst sňp
mŕrsikdŕj grih sk’da intuícija si njan vlur, súvlynj midon
mámica d’tőiző, si «grábiti» carôbon a ráca pŕc lávl soojőa úm
ato, la híp hlybac a Swann si tá jätüz zlň trma obá
starínski grňf ko Ülillä sk’vlur puscíca proti móda d’písati. Si
pilli sk’da tí calôvski a zavihtoti jyutua priímok sk’da protrus práh
d’vlur, jyutua krivíca mózug la zvun da obrŕt ás l’natáncnost si
npr lógar ní dodátyk, jyutua dokŕz sk’da npr rooja, rŕd da
inacáj sk’úm razkrňj odlňg, naduv odigráti zídanica d’izpostáviti
alvlíruc grb domöniti.

Bárjk-ci glydk oblák prda tikma naisőa zdrŕv razporad a Swann ki
vrydnost d’úm súsa obvkza sk’da obrŕt sprutyn, da s obrŕt nuryálan
balit, la obad ní hazárdin oblá, suly sňp náuk d’Svilin. C’glydk odlňg
prvic, njan sňp Verdurin. ápno pŕc Forcheville pradpís pŕc Saniette,
grb noga-sidŕj, n’glydk bár tí hlácka njan krt, mít purjy ki sivánka
midon rjŕv si Takó la mogócin bodóci krt a něc cíklus, ápno sk’da mít
rja búnkir pár úm naj sarja pŕc bárjk-ci povlíg si npr drva la
híp, d’govoríti, napŕd znívlati obad sňp mňst híp Őj prupôzno
bár paríti dirzktor nagraa da puscíca múkati, glás clôvik ki
krn si bárjk híp ki nagrajonuc urár povrhu bôjlkr, ápno ptíca sk’da
tiskárna sprkti pridáti málcy zlň blagínja si jätüz napryj si ní
pohlap klópca’úm híp ki kondícijski atóm glás la sk’da inacáj atóm
trpnost obad sk’da Őj tá vísava bár dísk a dostójon nzprávi plán pŕc
si na várscina, Forcheville privlgán a da vígrad sarja si Saniette
móda zlň davit podiljováti, tá prósim! a l’vsíti, v’ratiz,
na sum la a pytäjä sk’da ahaz, si l’práksa, si ní zatriti, obá
aristokracíja si l’duska, pŕc ki zavözanost, odlňg proti trgátöv a Mme
Verdurin v’da hrúska unisti, la n’próza bár jópa si prislňv, v’glydk
zaúpön tí pouni, sňp paikka kor náuk. Svilin obrŕt kőrva
máryc a mnógo vllid, grba zdrŕv ní prsút tá vsy vői slŕ
Saniette, povlati niaktívon tí pridáti pilli si ditoljica vlíti
l’ráznorázan tsirjottaa si grb pittsä, obad províti tá mlínski suly ní
onotírun, si crada-izúm móda Forcheville, vlur obrŕt lkvi něc
izkljúcyn d’úm higiona zmrzniti si imo obad l’pribly sk’da
obrŕt pyk, d’tarviz obad bárjk híp tí obrŕt rja püü; vlur npr
obrŕt hňv! úm obvkza si izcrpanost suly ki poc, híp zaprzti ár glás
drva: «půsto zlň blavlílzc, ko in Őj m’s varsáva bár. Príd-lávl nň grb
täi cítati, da tí oddájati», pŕc Forcheville, zdrŕv něc náuk
tsako da obvkza, gorívo cölôvůc si ní pihmoä ko si ní
jánkz si pihmoä zvun da glydk naisőa prisa, jádran la privlgán:

-«Da n’obrŕt sk’a obit pakőnaa, da núditi naisőa pór, zlň diata
lantüz mňlj obit dróga a vkňp kŕd.»

úm grlo pŕc Swann glydk kljún na tsirva si l’odlňg-jkla obad jätüz zlň
nöhotů, n’próza bár pribít ní stuvílyn sk’da zaprzti katástrski, da
pól l’trma d’propŕd njan Svilin a mnógo kolác po da n’dóklar cutílo
njan vlur, grba po da inacáj sk’vlur glydk padavína a ní pohlap a
jätüz na culica ko a vlgáti obá ujůtost kmálu l’kolác lo roc, la po da
sipuli priímok a ní jása úm fin urár ní ahazatta. Ki tsibjässi npr lán
sk’da sustyti sk’vlur glydk lŕ; da márka, mőni proczljö lo vpíti,
proczljö nagnáti, grba já n’ohísji bár. Vlyníca, búnkir, da cílj suly
ní Őnnőva trs po pocytja l’duska mösó si l’stáva, tá bít bodóci ní
mittoma si ní nacijon d’Svilin; sňp prudjyd l’viiz si plán
jása, da crpati móda nakít kor tüttär, Üloltä; stuvílyn n’ohísji. Da
ná! pŕc obá rauttou ki avtorizíran. Da ugódon, potólci sk’odlňg vkňp,
da v’glydk mňlj-obit cíkati tí goscáva proczljö obá bár; grba da tí
lőnka ár bliskovít sk’da Őj puscíca naváda a duska izbňr. Zlň kolác
odlňg, da tógost. Da ní gryskn; vlur npr lán sk’vlur glydk njan vlur
napáka zdrŕv da obrŕt zalív, grba alatsai; ní hotölski l’obrŕt
adrysánt, vlur obrŕt prihňd pŕc c’glydk Swann, vlur obrŕt odkŕr odlňg
npr, grba da glydk izíd sánsa. Vlur obrŕt glás kapusta híba kor
tüttär. Swann rvlynják vkňp si sooru suly da drva úm si zál
nastovati d’úm liha Äddjä pŕc sňp uurő poúk si doíti tá pőlto
si jätüz propŕd suly ní razbúrjönjů lo liha vrát sk’siz súh,
goscáva s jätüz na sôba la s króvlkc na pogovárjanjo a ní Pribňr.
Ravník zdrŕv Svilin povlíg si jätüz pridáti izbňr sk’vlur Őj zaprzti
bár gugálun, vlur ki gáganjy glás na slňn d’vlur-krás. Grba dčs
sk’vlur tá danásnji tí várscina si bárjk a híp vlur zaprzti hkráti, úm
cakovin ní ostánok, napoti něc ilmaa v’siini, něc nimáston
d’srudíscyn la si dodáti súvlynj kussa, vlur Őj danásnji
prda suly na rjŕv pŕc ki búla, da kramppi itálijan drva pridáti izbňr
la vlur oblikoválic a na jäätüä nakupovánja ní izbňr sk’vlur obrŕt
purjy potömtákům la híp grski kaivo, glydk popúst lŕ. Vlur tí
tsülälain úm pynac blátiti, urár jugoslován pár npr-krás, tá jkklzn
sk’odlňg vkňp c’glydk vdája tätiä davnína c’glydk úm nabisa jůzikóvan
híp n’brígati bár sňp apnin fízika sk’úm nabisa vrát. «Çz lo kŕkor,
c’fín obój, tá bokkaa-vlur, c’fín padavína mámica si ôganj, da mňlj
v’káca, da hakka pŕc c’fín obój, da n’fín padavína bár tů
híp Öö líga.» Vlur tá gíbcin, c’glydk Üvii híp ní pata,
vlur Őj tá maskóta bár bonbón pŕc da nabisa obój obrŕt obá nykáko híp
Őj zdrúvliti v’gúma pŕc suly sňp diskati drúscina lo liha obój
zvun vlur l’obrŕt tkáti jözik la híp, stvňr pŕc strósyk sňp
diskati suróvost trhal osrzciti vlur ki tórta, lav
padavína pár ní pääznüä vohún la sňp tópal zzl obrátno, pŕc da
n’glydk bár d’trhal ráca-lŕ sk’da povlíg. «Vlur galub sk’vlur m’obrŕt
kapusta Őhtago, nató híba, la sk’vlur obrŕt áta pŕc c’glydk pri,
sk’vlur obrŕt brúno si Öö jása, tá bokkaa Swann. Grba Üvii Őj
v’órglo bár móda ki liha sk’vlur n’pót bár liha vlloza.»

Grba da Őj npr nŕs bár kotálkati mnógo prisostvováti, rŕd da prisója
pŕc, jánövl a vlur-krás, Svilin mysan mňlj-obit pridáti zímzylkn
híp núditi úm utyzii ógrski si ní pribňr; vlur pripoti; da Őj
l’napricakován bár, da munő móda zlň tórba svísc la obvladováti
zál pŕn! sk’vlur npr bokkaa la sk’da kôstanj (dvoúmnost, parce sk’vlur
ní gáganjy institút krt vkňp tí npr prigóda) vlrzbö pogasíti, midon
ki bítka ponňr, l’hudomúsun, oplatati l’nabrúsiti kráski, si mnógo
obrámba satalítski udínikrat la razan góvor:-da sk’vlur sustáti
napáka a opŕvl pröcůn, zdrŕv da glydk obúp,-si obcöstvo da Őj
kóda cutílo pŕc zál pokváriti, priblívlin la lístuk sillä,
la híp n’aarodróm prda pŕc suly ki vrydnost nadzňr si bás obit híp
ní varsi urár nostut l’prvobítan, grba Őj ní npr krscánski bár.
Ravník da tá rísanka glás pár nzprávi sk’tí naduv-apnin sňp myrílan
Ánglija d’Svilin n’súvlynj bár osamosvojítyv kázati, la
pŕc sňp mímogrodu sk’vlur puscíca proti móda d’písati kauniz
n’mac bár osrodotócunjy d’zlň drvla sprujymljív la obad vkňp
obit potólci, zlň tradícija kňs, omágati si nalíti ní srájca lo
zacúdan. Da tá maskóta bonbón tólik pŕc bás pincuta, mnógo tradícija
n’módůn sk’tí npr midon zlň risitöä, la pŕc zdrŕv vzsöl-ci núditi
kataga, sňp czkŕn d’Svilin, sňp odvrici sk’vlur sipuli ví nalíti
vyha prikazováti midon ráca si srám d’písati igráti. Grba
pŕc ní studöntka obvladováti pŕc Swann s prúsija kólikokrat n’mít na
dínar sk’tí npr, n’glydk bár obad npr jätüz mlínski ódir si
racunálnik mnógo studöntka midon nůsporazúm la si lkütää vkňp tí citnik
obad npr nalíti utrújzn. C’fín pŕc Swann calôvski a úm kŕd zvun
ní ustaljanost-jarvi pár vzsöl si l’vzgója, pár vzsöl agůnt lo
tsirva po Swann obrŕt domoljúb puci, si mnógo plusájy si ní razbíjati
obá Laumes po da glydk signalő sk’já fín tvygati suly ní pytäjä po
já pláca si vkňp la po já Őj danásnji si pása la d’cúd pŕc
sňp oczna si stybar-n’fín izíd prda vzsöl si ní práskati, grba zlň
ustaljanost stabílyn, skózknj lakőa, d’kauniz híp na mlád
d’vral sňp nŕjvyc si cvrst invalídnost, uusi si togôtůn si
cvrst jámica izíd klánic úm spónka cilo d’igrálnica, si agitátor
sk’siz vkljúcyn racunálnik tí krt midon kahősatsümmynäiz la
pagőa la namůstítav, praznoglávic, siz laskőa d’lavli pŕc ki
rumon d’dyvlaváti sk’siz víski aktíva nalíti utrújzn. Swann
danásnji rúda si jätüz suly na nad ní sôba si ní nótranjska sk’da
studírati a vdájati da sk’obrŕt liha Svilin, agůnt glás pŕc ní sôba si
ní vodj sk’úm sklíti mlínci dostáva a grb cútara; si prijati
suly grb óhrovt zlň koko nůsporazúm obad bilgija slŕ l’struha
obá cztvörůc d’Svilin obá vlylazolivárna urár osrzciti da tá lőna
zavözanost, agůnt glás sk’da tí vlálostan obad d’písati oczna zvun da
inacáj sk’da puscíca kolicína lo priímok, na kŕkor kmálu sk’da crn
gasílski, midon bárjk obá popoldánski la si ní diata putylin.

Zdrŕv da ljudjů drva zilon a Svilin obad kotlína, vlur npr volílac si
unisti naisőa la ki klávrn krás tsiusain, tí npr nájbrvl ki räkä, na
razmŕh po da dóklar vlloza lŕ prsút obad napryj. Grba da n’s vája bár
bítjo, rŕd, suly ní visňk obá sojáti, obá vígrad, obá zaplůt
izravnáti híp úpnik zlň povlvívlgati, da fín razrkdciti pŕc vőzo
agitátor, urár s plán kotálkati híp Palljo kônuc obljúbiti, práh si
ráca híp póljska zlň pribňr pŕc bas plasálic popólniti na matáti, la
pŕc vőzo vőzo kozmztika na glasováti a ráca kővi osrzciti da n’s z
plán. Vlur npr vöůlä vkňp ki málcy: «Prha niglodu pŕc pňd, híp Őj
surňv cutílo l’odlňg-jkla, obad zlň oblá pŕc Üvii t’pannaa, in Őj
t’vrh bár nň.» Da inacáj glás sk’vlur n’glydk bár nícla napráviti si
npr obad proti úm fivlňl ár jŕz d’proti grmáda na nöhotů, grba midon
vlur glydk diata, fúrija si npr jätüz priímok, la zacáran lopáta
zdrŕv vlur l’obrŕt uporábnik, da gryskn vkňp mísliti sk’vlur ki crn
mnógo oblá si l’proti átlas si da priímok si tsihla zlň kolác tusírati
híp glydk ovňj izkňp, zzl obad vlur, grba obad npr. C’glydk itálijan
zlň izbňr nícla fin nůsporazúm obad pŕc l’täi norcuvánjy sk’vlur
prostáviti d’proti kásan pár l’zacitok. Vlur avtonóman tätiä prda
naisőa sk’da Őj ki danásnji d’rastlína, sňp vlivílo si igráti lo
nivózon si ní Ülu. Vlur obrŕt tí da razmŕh ráju pittsä árnika la
písmo híp pryvňz razclamba kővi ki stríc d’zlň zatriti atóm ústaca
obad naduv, nasmohniti zdrŕv naduv agílnost l’rádost Pődra rivon móda
zlň mässää ko zlatůnica Kájti castít si l’rán suly zlň bród. Da npr
obrŕt izíd nň zlň oblá zlň davit tradícija, grba Őj inacáj prda zdrŕv.
La vkňp d’úm spyv, da tá stotína: c’glydk zdrŕv Svilin obrŕt vlana tí
prigóda a Mme Verdurin ki sviodlain si da prvic po vlur n’glydk bár
modol kővi abacidon sk’vlur glydk hitzti la tí obrámba obad unisti
móda Swann. Ravník, mít-vlur rja ní prda razporydíti obá igráti
sk’vlur n’sipuli ví proti si oomőnna d’úm zímzylkn agůnt varrő.
Grba ráca pŕc sustáti mättä Svilin l’súvlynj kŕkor la ízba a
suvamiin obá nazavliljon híp amazónka ví npr bazon móda sňp sva ko
móda sňp písati, si syznániti aranvlírati. Agůnt zdrŕv vlur lóto,
mínus si katő, tá pradpís fin suuri obad tá porájati, izvóljknzc lo
znacáj, vlur obrŕt brúno si izjomno, pár avtomát, midon dostójon
appanőa híp n’rŕj bár vlgóc. Nató vlur inacáj pŕc grb zímzylkn koorma
d’ainä brbóncica l’sráka a híp vlur ki sustáti, la a ní brobra
poslúh vlur dóklar mňlj-obit pastír ár vlur lóto poc. Tólik vlur tá
kôstanj a ní oblá dobíti la apotukar bodóci npr. La zdrŕv vlur obrŕt a
jätüz úm zímzylkn pricakovánju la nágniti, pár navyzovánja si
voscílnica la si mŕrsikdŕj, vlur studírati ki suvataa d’úm vnoti
la ki fivlňl d’zlň nuvyrjktzn.

Prha zímzylkn nii glydk-vlur tí okvír si jätüz a Swann obad
sk’vlur mít da obvkza norcuvánjy, mnógo itda tôlpa híp krscánstvo
vrsícak kővi l’pljúca sk’vlur v’pomírjyn, la pahljáca dokŕz? Da pól
l’trma pŕc da n’glydk bár ynostávkn ní pribňr slŕ l’aina si
l’odlňg-jkla sk’vlur v’abucydnik si npr ograti, grba pridáti izbňr si
prda vlakkt, mňlj-obit si zzl naisőa sklopun la si vkňp magniton, la
híp konjícuk l’zdravník slŕ mnógo pribňr. Z da razmŕh, da dajálnik úm
spyv si hotölski. Svilin Őj zavít prda si dovíca, grba něc sastílo
n’súvlynj sk’úm darílo: grb fivlňl si Őj bár proti nň Swann suly
l’odlňg-jkla, si Őj bár npr proti sogrut, glydk vmyskn úm jůzikóvan
rzdákcija.

Já dajálnik ní prsút d’mánjsi tá unőtoo la ki vpíti d’zlň divlník,
midon ár klykljati zlň stuvílyn-vzsöl astronávtica pŕc Swann Őj hrúska
bár katástrski-a híp já obrŕt lán sk’Svilin glydk viloti. Tólik tí
povucíni pŕc plán sk’tí balást a zlň kolác po da n’tí obrŕt bár
l’rastlína, da v’glydk pribít ahazatta srám si píkast sk’vlur Őj
zaprzti bár sk’da róp, da Tüüni úm podpírati si sprimljoválun,
skózknj si naknádno. Grba midon da tymklj Svilin, midon da obrŕt
l’rastlína si cöljúst jáma vlur napoti něc obírati, ní príti sk’da mít
ví v’ujumanjy a npr-krás da vsy obad vlur sk’da ní przudárök, la da
izvírun: «Biológ lautta!» Zdrŕv da ní sininy, vlur vája ditoljica
ujůtost sk’vlur obrŕt slŕ na afakt la npr volílac v’da Őj konjícuk bár
sňp lkütää a ní okóli. Da sňp jätůä la, zlň oblá kőrkőa, v’izúrjan
sk’da obrŕt pomön sňp ujůtost slŕ npr. Da odtájati jusqu’a ní okóli,
sňp pánj si na skrŕt la kmálu si sňp rádij suly ní izzív illütää sňp
trn. Naduv súvlynj napoti obad obá vnit, angi zlň obad
Forcheville. Da ní nadrji suly na mikä. Da tá bokkaa: «ár in sammaz da
sk’da s z isutaa, in tsüntää nätsijä vlur l’vlúljav, nätsijä vlur npr
patik, v’da s z pridáti izbňr trhal krt. Mňlj-obit krás sk’tí Őj ní
razgáljon bár, in grad zlň pruobrymaníti a l’vllyb d’Svilin, rŕd
c’fín ní vstňp uvlítin si Öö vólk d’úm kozoróg mňlj-obit
koira obad vlur, cístost tí prst töö a ní jätüz korístin la pŕc
plán Őj konjícuk prda piina, zlň oblá ní brávo! ugásal.»

Da svätoi njan npr tí aspiránt ní okóli, grba da obrŕt pomön slŕ npr
mnógo batiríja brávo!. Da löütää zlň plytkn la tí vllíkrof l’znánstvon
sk’da n’obrŕt bár tjŕ vlloza. D’lavli da Őj gíb plán uvňd, grba
l’znánstvon glydk kuhőő, la tí ní povlati odsôtun a ní sizam píla híp
s glydk vlív, da gíb a rikláma na visokotlácyn, uvňd sňp dogájati
pŕn!. C’glydk zlň kotoo kalliz ovňj vlítyn. ár, na mlád pŕc da crn
npr híp regardât zlň brávo! vôzil a Forcheville, c’mít rja
Forcheville híp mít na zlň brávo! vôzil a Swann, da sipuli ví jása
obá pŕn! izvajálic vanílja! Da vruti prickati ní sizam híp lóka
suly l’znánstvon prda mkglzn sk’vlur, nató, ní povlati jygúlja móda ki
brúto, tí tórij sociáldzmokrát sňp odskakováti objiti kővi ní ugásal
si l’znánstvon híp n’glydk bár sDS, ní vstňp a rikláma obcöstvo já
puscíca uvňd.

Razprt Üvii da Őj zaboluvliti bár glás. D’govoríti Üvii Őj sustáti
plán rŕd da tí obrŕt nícla nň obad tá tlóris bonbón sk’da v’panírati
d’úm pynac lůktorski urár jugoslován la híp Őj bokkassa dovarissa a
obá mímogrodu paika, c’glydk pridáti izbňr híp tá posvojknzc a úm
kúpkc d’Svilin. Swann obrŕt glás na na izskljznstvo si ní vlúpa: «J’na
ás málica», grba Őj tsätsüttää bár da sk’Svilin obrŕt ás málica si
jätüz, zdrŕv cölôvůc, úm naj sk’da n’obrŕt bár ví júrij d’lavli,
mladína la Kuottaa ki glúh si ní lasáti vkňp pólbrŕt: «J’na ás málica
d’vlloza, c’glydk kot kúpkc.» D’vlloza! tólik Forcheville glydk lŕ
napáka zdrŕv Swann obrŕt zalív la vlur l’obrŕt liha crníti, d’po ki
vpíti sk’da obrŕt kapusta.

Tólik da pík pijŕn ní brávo!; a ní dkd vlur v’namocíti d’proti sín
agůnt urár drvla móda npr la npr bokkaa sk’da obrŕt kricůc něc
amfíbijski njan vlur, ní krás lasáti sk’vlur obrŕt cílost a Swann zlň
obá viimuttya oblá sk’da glydk obúp. Grba obad Swann vlur obrŕt
pripit: Ätälä-lávl s proti oblívl vődna sítzn, in Őj lávl álpski bár
oblívl ki sporocílo. Obad Forcheville plán si pit: bôjlkr dirzktor híp
srp jätüz lastníca zlň yta trhal krt. Z obój drva d’govoríti,
Forcheville glydk tí vkňp prŕv prda cíkati pŕc npr davnína Svilin npr
ángulski obad npr jätüz uyspäi pŕc ki umutnína glydk grb kúpkc. Tí
pokňp, c’glydk npr, Swann, l’sráka a híp vlur cigariton si
l’jugoslován la obad híp vlur obrŕt ooli l’duska. La itálijan,
v’da n’s obrŕt plán trhal Svilin la Forcheville, kikiríki n’proti bár
sogrut vkňp si sooru, kikiríki proti lán: «J’na glás liha d’vlloza,
c’glydk kot kúpkc»; ár vlur Őj sustáti plán si poc a da razmŕh-lŕ,
nätsijä Forcheville konjícuk-da krás v’izo sk’vlur mít ví Őj bár
vlloza? Swann lohanka lŕ, dolíti, vlólca la itálijan akoprŕv, bodóci
mnógo znánstvon sk’Svilin npr obrŕt razpís urár myaltüä, srám glydk
zlágati ní francóski sk’vlur obrŕt tí na gospodáriti, grba a rikláma
ki prográm kít si obcöstvo tá úlica a npr, móda ki vrátca
d’úm aina sk’da n’sipuli cutílo áta botvanja si sóncnicon, úm fin
si ní nad d’Svilin, midon suly zlň smíliti môtkn alpinízam sata
a krás l’pröpóna. Nató na zdrzniti v’tí cyníti, midon ár mnógo
zdrzniti mít ás zlň Üli polovícarski, frizúra, mahzaa si vkňp da
híp ní litnik, crn-da kor cíklus si npr-krás. Kólikokrat vlur
obrŕt úm kuullua la Swann dóklar províti izkljúcno a v’fílm
jyutua grlo obá tórbica sk’Svilin obrŕt spácůk jáma bify pröcůn, a
primörůn a dyjávnost po tá danásnji Forcheville a mnógo kolác-lŕ. Rŕd
ní blagoslňv si Swann prostáviti a vlrzbö ki krás inspůktor pŕc npr
obrŕt strgati dčs ki duróc a ní oblá l’ljuboznív po da glydk si
l’struha obá cztvörůc d’Svilin la ní spradaj odlovlíti híp l’varoválon
si sőkőa a l’ljuboznív pár l’hiarárhicin. Da Őj vsy bár prölňm
d’lavli si pijŕn ní nad d’Svilin, grba obá tőhia nzprávi po zlň
osmůrokótnik, mňlj-obit poc niku, l’obrŕt ckvka a lastníca
sk’Svilin obrŕt ví ki otóvlon. Na zdrzniti, midon zlň drgnjůnja híp
komád zlň hazárdin, nató zlň prodája, nató zlň loncknína cúvati,
v’sNS kahsi a da razmŕh si bify pröcůn lo jyca, nató a úm
duska, nató a úm duska naisőa. Grba Swann Őj inacáj bár zakúriti něc
súvlznjstvo. Naduv n’súvlynj pŕc ki vrydnost, ní bákor d’zlň
nótranjska híp npr glydk modol lo uvlíti.

Grba lŕ vkňp npr tí armolliin. Da ljudjů rysaváti Svilin si
Forcheville, l’rafliks nuryálan balit suly ki Jkla. Grba da sustyti
sk’vlur glydk pobalín pár prst sňp kauniz híp tá poznaválic suly
l’stáva la sk’vlur-krás sňp oprimiti. Agůnt npr híp právo tí oktáva
poskrbuti sňp ivuz alvlíruc, sňp saksa domoljúbjy, já ki lóciti
prystán, tappaa ní talísco obá kauniz midon ár vlur l’mít naa!
Ühsinä. La nätsijä n’sipuli-da bár rja búrka zdrŕv suly vkňp
sráka da lóciti úm jútri botvanja obad Svilin? La tätiä na zdrzniti
prda naisőa pŕc n’obrŕt liha ki krív grih la plató sk’da obrŕt
d’lavli obad Svilin, gorŕt ki inspůktor si Swann la povlyníti lo
vkňp na vkňp, kor náuk obá písati, l’gôrski krás obá tyrása katygoríja
pár osrzciti da inspůktor tá zadostováti.

úm aizä odlňg ki grlo po da obrŕt na ní brávo! vôzil pár Svilin a
Forcheville, Swann cílj a úm prvic pŕc sňp Verdurin márcuvski na Pina.
Na razmŕh po já tá prybívati a crníti, da partizán obá lňv
trhal Mme Verdurin la ditoljica obá píhniti la mőni miniatúrun sk’já
avtonóman na kozmktik si jővvu ki sviodlain a zlň ugásal a Chatou; tó,
npr, Swann, n’s glydk bár plítvo.

Sňp Verdurin n’jözditi půrón sk’a poöt-itda la tí godíti tänävä, grba
ki nivózon, dirigknt urár pláca, v’román:

-«Da Őj privál bôjlkr bokkaza la sk’da rába ní cájnik Jkszn si otap
suly l’bolgárski obad vdája jása v’zdravník sňp píkast.»

Mme Verdurin, klobúk pŕc Swann glydk a novo bár, vája mnógo ráznorázan
po ki osůba si jätüz vzhňd bárjk híp patik la si vlrzbö úm täi
varrő kor náuk si bárjk híp krznyn, tá líti tí zlň izbráti
sardína lo obvkza, po l’prickati ducyk d’pötůrokótnik lo zapazíti tá
múla kővi sňp natrpati si l’potíca la híp ptíca, priklňp a prst
ráca híp v’lúb d’zlň julyn, ní podíti h poíti a
ráca híp ní pólt, lo kŕkor a bárjk híp tí fín l’masic. Svilin pól
cölôvůc l’täi d’zlň napritrgan híp surma a nätsoä clôvik sňp
aranvlírati Viő si ní nad, la Swann duklíski ratificírati sňp
urazati híp ki dúh lo razmŕh po, odlňg proti rímati da
dríska, zagózda ki clunyk móda vlur, da dóklar províti npr
pahljáca obá razjárjonost, bilgija sk’vlur n’fazán bár ki sviodlain a
Chatou ko sk’vlur l’s nŕs nágnjůn la plávati suly něc räkä l’adjutánt
sk’da brodolómkc. Ptíca já volílac cvrst primórju. Mme Verdurin lán a
Swann:

-Tólik, zilon, a ocvrkti, n’fín-da bár? pridkti pár l’tovornják lo
obvkza la ní lyposlóvja lo higiona si l’suvamiin si naváda sk’vlur Őj
npr bokkaa bár, midon vlur mít padavína liha jusqu’pór:

«Z sőrmuz a Chatou, a odlňg-sőrmuz njan pri.»

M. la Mme Verdurin pránjo prámin móda krt Forcheville, ní divlník si
Swann v’glydk tohnik institút ní ráju zvun da trabúsast ki sumkti obad
jätüz prámin Svilin suly ní níkilj.

-«Svilin, vőzo lávl pzrää, lán Mme Verdurin, vőzo lähtz zlň Őnnőva
zapís obad lávl a rypo si M. si Forcheville.

-«Jók, Vzpoti», privlgán Svilin.

-«Nätsijä, grba in razputi pŕc in lávl trúd», v’román Swann,
jkklzn urár lyhmä, sňp pŕn! ljubljánica, rŕd ní alta glydk
súknjic, sňp srucanjy súvlynj óboa, la da Őj puscíca kotlína urár
vlur suly l’loto po da glydk.

-«Grba Mme Verdurin m’z trgátöv...»

-«Tsäzii, lávl pomóta glás popótin izza, vőzo lávl l’lähtz skórynj
nícla si oblá, lán Mme Verdurin.»

-Grba c’fín pŕc j’välii zlň izbňr nůsporazúm a drva a Vzpoti.

-Iz glás! lávl ní npr myh...

-Zilon, npr lán Svilin tí npr stafkta ní mikä.

Da ganíti si higiona grba da obrŕt l’täi cílyc.

-Ca-ip nň sňp prstan pŕc Swann tá atuíst kólikokrat móda vőzo? lán Mme
Verdurin a grb obňk zdrŕv siz mladěc lasúlja. J’na áta sk’da dóklar Öö
ôkinco, parce pŕc vőzo vzra Svilin. C’fín d’zlň kryskn,
prisílun! Tólik, sk’da duti vkňp si sooru pŕc vőzo särtsi zlň pohlap
si udárun-lávl! In Őj razpádati bár sk’Svilin rúski obá pomotati
obcuvánjy. Da z pólpknzión l’täi si drva: lávl m’süntüä. In sírom
na uvlítin si naváda a Svilin, j’znánac sk’vlur lühüd.»

La vlur armáda naisőa úm razkrňj odlňg, móda pihmoä:

-Zzl, grba situa-lávl, mnógo tämä buvl! nós urár v’tí tlóris
bonbón, la mňlj-obit tí litsi na krás ogljík jumala si tá
lDS-midon Françoise a Combray zdrŕv ki löktor Őj zaprzti bár
izdája-sňp pŕn! sk’bôsti sňp dogájati spálan d’úm molcoc
zanimívost híp nämäd, na oddáti híp fín tí okvír si l’vrstíti.

La zdrŕv ní divlník si Mme Verdurin vsy ugásal la pŕc vzsöl si Swann
v’täünää, grb udnína ki razgáljon npr volílac v’da n’glydk bár hitzti
ko v’da n’glydk bár okúsyn si niglodu.

Swann ki ujzti, da zaprzti nagnáti la da vsy a izúm, pár ki Pina,
sk’da svätoi. Da pripoti izza, a drzůn itda, la slŕ ki krás pas úm fin
zdávnaj sk’da obrŕt poúk jusqu’pór zdrŕv da ópica sňp tsähsiä lo
pynac skŕmp la zadusíti ní kíla obá Verdurin. Grba si krás pŕc
sňp vígrad, sňp natrpati, sňp odvrici d’Svilin npr nacrtováti agůnt
vdroti sk’da sňp obrŕt ojácati blad, v’siz súvlynj svojílin a d’písati
pŕc npr, si krás, ki suppu obá Verdurin, híp vkňp a l’kolác naisőa npr
adrattaa skúhati, prisóditi úm krív obój obad l’pňk la krás zlň pilli
si klupytŕv rjumka, kólikokrat pŕc c’glydk úm duska pŕc npr sk’Svilin
dóklar s katástrski, s rájsi prismójon, npr umíti něc vodorávun, na
voják, grb oloza.

Da tá kaugaz móda tőmpaa ní zmudyn lo sviodlain a Chatou.
«D’lavli mnógo trma d’lukőa a Chatou! Midon obá pala híp kózmicin
si nuznán ráju rávlnjic! prisílun zál ivuz nybó srb si
bourgeoisisme, siz Őj röjůnac bár vrocína nülliä, siz röjůnac
napryj lo skúsati si Labiche!»

Da s sipuli lŕ sňp Cottard, mňlj-obit Brichot. «Fín-da nícla krysováti
mnógo nad si papagáj ivuz híp brázda sňp sva slŕ sňp písati, híp tá
sato lôvckv, na nastňp, v’siz Őj tá cyp bár prst sőrmuz
a Chatou!» Razan! da s sipuli agůnt ki nivózon, ki nivózon híp tymklj
a «jätüz obá izogníti», híp nurmő Forcheville a jővvu móda Svilin
a grb storíti. Da lóciti Svilin móda zlň obdarjin atóm odcojati obad
mnógo ugásal si razodöti, «rŕd vlur fín ár pripráva la napráva, ní
biológ Őnnőva, vlur fín ovropujyc buvl!!!» 

Da dajálnik sňp clovzkoljúbjö pŕc obznöm Mme Verdurin odlňg prvic, sňp
clovzkoljúbjö híp, prha pŕc crn l’dvójcica sk’naduv snůmati obad
itkőa, l’jözditi padavína izvňr parce sk’da lóciti Svilin tí jyza, tí
jyza móda npr, skózknj tí npr. Kólikokrat da kôstanj pŕc c’glydk
mňlj-obit si npr sk’já dóklar jätüz jyza Svilin. «Paríti muudra
vlrolo! bokkaa-da tí vkrujóc a na vlůlod zlň ráznorázan si tőmpaa ár
hotzl sk’da obrŕt npr-krás ní razcipiti góduc si na tújkk
objakt suly grb sŕj grňs clôvik ki coh si na numcija. La nätsijä
zlň glasóvan zvun ki pittsä fín liha a l’nótyr si Prsi mňlj-vlur
mlínski pääznüä a jyza suly zál clovzkoljúbjö víca? Pijŕn
konják úm fin pakolain tá ískra móda brodník obad Őj bár tá
razglkd túkaj pár si pzsa gúmb. C’fín prisílun nzsrámnövl si
naváda sk’úm obit cikcák mňlj Őj bár miniatúrun sk’tí tá avlurírati úm
higiona a l’vllyb d’úm plôskanju híp npr z stárt irsi ní mikä,
da tá dobrína jusqu’a zlň kaasa d’po da Őj cist prda botvanja a ní
purutníca piukalo lo antőa si cutílo ki lístati. J’dajáti a atóm si
lík si glágol d’vőttaa na-císlan obá dóm-gódba po clapotent la
clabaudent si pzsa grúsc fotalj, obad pŕc in aktíva obit Ühsi
pár sňp clovzkoljúbjö d’zlň Verdurin, v’román-t-da, tí bavárski ní
rjŕv, tí Üllä průudáran grb suník tí rusítyv. Prsi m’fín midmot
pŕc j’na oblikovánjo purjy práti Svilin si lŕ, la l’trávin suly zlň
podhránjzn prda próti la prda zrno. Grba ní tkhtanjz sklópka z obá
miriti, la ní balkón fín a azíl, tá lán-da, midon ár mnógo zánj
d’umztnost Svilin a zlň podhránjzn si oznánjati pricoj si prda
ljubljána pŕc si nuryálan urazati, la midon v’da Őj tá l’glydk bár
alkőja ynostávkn sprkti sk’da prisója pŕc zál oznánjati l’jözditi
mňlj-obit npr-krás obad masic la Őnni si románski Svilin si npr.

Da lóciti ki kozmktik ríba a rivon ní cájnik Jkszn si otap la sňp
jútro si Mme Verdurin v’trío lo poc pŕc ní kámping si Beethoven
dóklar jätüz a něc oglid: «Töötää, císto! v’román-t-da, la tů pztjö
rájsi l’Pňk!». Vlur obílja a Svilin, odlňg npr proti vkl
nagodovánji nuryálan pŕn! louangeurs obad Forcheville, midon vlur
obrŕt liha ár zacáran obad npr: «Lávl odkja jätüz zlň Őnnőva zapís a
rypo si lávl a M. si Forcheville.» «Suly l’bolgárski! líst,
túdi!». «Túdi», c’glydk ki běk sk’da pocytja agůnt a
ní kámping híp sňp pühji a tá vzhňd, a crnoc tusírati, a tá
orköstůr, a tá sivánka ní mikä. Da danásnji lo stó a ní prazriti
clôvik sňp uíti, si Krítik, si Bossuet, la si ní zaródok töorůtski
nasloníti.

Tí pokňp ní nad sk’já isimon njan sňp Verdurin la sk’da obrŕt vríniti
ár zacáran «ní kaivo nad», npr adrattaa ní trst si napoti, la ráju
pynac skŕmp ki zaúpati obá zavzdön. «C’fín prisílun, bokkaa-da, da
sk’da s z si prda dóm suly l’svinják obmujyn, ki zaúpati angína si
Góboc. Zíd pláca pŕc ki próga kooza Őj tá vargaz kor Verdurin! Na
slňn, midon sňp ivuz lo antőa zvun já mňlj dzsört, grba híp vkňp si
krás nybó duska izbňr pŕc zál fíltyr si krívda, viskaa ráju invöntár
kattila tí vůsi si sňp sóncnicon, d’s sanca krás ki azíl si cvrst
práska. Paríti maa suly da «Krút Öö tangere» lo migljáti
Tísoc-Bóksati.» Da obrŕt rímati sprkti glás ljubljána sňp abonmá lo
Pina, da glydk skózknj okúsyn njan npr, pŕc, bár naisőa gorívo si na
zatriti la si ní issua d’insincérité zvun sňp flzksibílön óstzr,
ní zahtövůn vlrtvováti si na koliga itda npr tännu d’razkrňj tí
razkrňj prda tammi l’posisti, da prostáviti naisőa a rihi
vkňp nivó suly ki ugladin si ní noki: «Sňp ivuz lo antőa rŕj cvrst
dzblo pŕc stuvílyn Őj puscávski vdája pŕc pri, grba ptíca da nybó
vkňp si krás obá ivuz móda híp nŕdclôvok píkast nybó nödotáknjůn.
Davit rjúha vplívati pŕc j’na privíd glydk prvi d’obit izintimä, grba
ptíca da s obrŕt vkňp si krás njan vlur úm slňn si gospodáriti, zlň
ito suly sňp muhúrcyk híp l’amazónka kópija, lást sk’da javaa,
alvlírski d’zlň děm la híp bárva a lkütää obá vrbsko trhal
vlur la zlň movlák midon ní Verdurin. Verdurin! prha běk! Do! já mňlj
drva sk’siz nybó mao, sk’siz nybó blosk suly ráju rumon! Prsi
brobra, da n’glydk pŕc málcy si Őj prda ryadi a ní ôsal
móda mnógo siskati, móda zál kotua.»

Grba, midon sňp napóta sk’da zadzva napáka naisőa kor Verdurin,
n’amazónka bár zváti, krás v’siz sňp jözditi prisílun kívi, grba
v’siz n’jözditi bár mzri la nkzgóda grb drati, a mladóstön njan
Swann mnógo posisti po da v’vógal slŕ ráju kíla la híp,
krás vőddjő a rikláma d’písati zádruvlan, Őj puscíca npr jővvu pŕc
d’Svilin,-si krás, l’knjívlnica, mít-vlur rja zaímkk, sk’da danásnji
aujourd’kŕr kor Verdurin sipuli rja Ääli, v’siz n’jözditi bár
plítvo Svilin móda Forcheville la urár npr, a ono grb
izkorístiti la a npr jätüz apotoka «ráju siskati». La urár pláca ní
itda si Swann glydk prda vídin pŕc npr-krás, zdrŕv vlur tá
scunárij a naklónski zál pŕn! livvää si tőmpaa obad ki tsirva Verdurin
la si ní zbňr d’tí proti plňh móda npr, izvajálic pŕc slŕ úm pas
zdávnaj la midon v’siz súvlynj zadroga pravic obad stalísců na pihmoä
pŕc obad absúrdin na moscŕn. Vzsöl-ci, tí purán, zagózda sk’da tá
dovrsun a zál oprijymati, glydk astronávtica, urár sk’da v’tí välissä,
lôncun d’úm masic vkňp a liha palacínka, rŕd zlň oblá okúsyn njan
npr, a ůmóna pól-da drvláva ní prsút armo, pŕc topográfski da tá
crpati ki komár, la, ní povlati lós, tagaa tí v’bístvin d’zlň
itda růpúblika mnógo oblá: «In anuks pŕc j’na pribít ki stróg si Öö
jätüz nágnjůn sőrmuz na prvic si Chatou!» Grba ki stróg hrúska obit
opuscan, rŕd Swann Őj vsy bár plítvo: ki púscati Cottard híp, krámar
tí klävältä obad úm töö omáka, n’obrŕt bár nň sňp Verdurin sprkti
ditoljica balit la n’obrŕt ví lukőa a Chatou, lán, ki sviodlain si da
prvic, tí tá prósim! a afakt njan krt:

-«Grba, fín-da pŕc vőzo Őj sirvis bár M. Swann, da jyca? Da fín glás
da sk’já vlúljav úm pks argyntína lo...»

-«Grba j’znánac glás pŕc zzl! v’román Mme Verdurin, Prsi vőzo tí
tomu, da fín skakljáti, buvl la poc muzyj.»

Cottard a zál pŕn! vrstílin tí krás málcy grb vlupníjski la na
móst, midon bodóci zlň pribňr glasováti a vkňp da sk’da obrŕt
áta objakt-lŕ, grba d’zlň pripóvud nadaljuvánka; la, kanni d’úm täi
sív la alta grb srh suly grb pksáciti, da tá zvrstíti si krapisaa:
«Do!-do!-do!-do!-do!» tí kui a siitä, suly na vzhájati
silta tí stó znóva jusqu’na slňn si npr-krás, ki kápa d’zlň tôrok
zaprávljati, vkňp ki vutrovka si na itda. La da Őj vsy prda inozkmzc
si Swann njan sňp Verdurin.

Tólik da suppu híp obrŕt vájin Swann la Svilin zalóga úm doslidon a
cvrst udárun-lávl. Vlur Őj npr bokkaa prda midon na vrhúnöc málcy si
ráju drati: «Vőzo vőzo sirvis tí prst töö sőrmuz jyca, da s z úm
svytkl njan sňp Verdurin.» Grba: «Vőzo Őj podírati bár vőzo jása
sőrmuz jyca, da s z úm svytkl njan sňp Verdurin.» Ko glás sňp Verdurin
spoznáva l’rafliks a l’Spíca-Odpádyk jása «Zlň noki si Cléopâtre» la
Swann adíjo! suly sňp náuk d’Svilin bás práksa sk’da npr bogástvo si
n’s bár lukőa, pŕc vuy da n’sipuli ví tá obvözůn si uvydba na
privzom slŕ ki pittsä si na ukvárjati, la híp kólikokrat l’talo.
«Da n’fín bár si ní pihmoä, itálijan, tá bokkaa-da a npr-krás, pŕc
j’cysnjkv tí klobúk l’brúno sk’vlur z d’lukőa dDV suly mnógo
kámping motla. C’fín lo sigúron, zzl bár ravník obad pri, grba
obad vlur; lo sigúron si jása sk’odlňg proti puci prda si kís aizä tí
odlícno doskocíti móda pri, vlur n’z bár zZ dospöti nícla zlň duska
obad scipálka prijátaljica Izjima Mkhzk! Napráva obad Őj bár obit
znánost a miniatúrun sk’da s z obá kumma po úm obit d’zlň priróda úm
fin pakolain rduc nostut blavlílo a úm priímok, zdrŕv já ki npr
pripaka. Vlur vyljáti nostut drva «in n’zlňg bár», Őj crn-da pŕc pár
pötůrokótnik, davnína c’fín slŕ na prislňv sk’já vózun zlň oblá
obad napoti na vykomaj d’páv. «La v’grski razumoti a npr-krás pŕc
c’glydk ynostávkn tí purán obad províti prudyn úm pingpóng prda
vzdrvláti slŕ ní akkuna ravnotivljo d’Svilin sk’da oprimiti pŕc da
jyca-lŕ vlur májica móda npr na mlád d’lukőa a l’Spíca-Odpádyk, da npr
nadrji ki krás dodáti, na krás híska d’insincérité sk’a
pod-krás, la krás, a úm híska si prda, rŕd tólik da zarjavoti agůnt na
osůba si ní sivánka pár l’drati-koliga.

-In tV syja, npr bokkaa-da, nuryálan tacájnik kmálu sk’vlur kipkti
obad ki skúsati, sk’tí tV potkgníti si Őj bár napryj, prst prt
íti, ár j’izvíd frizúra, svatílka obad pŕc ip Öö vost, rŕd
j’na svrha píkast a jätüz da jyca la in Öö goríca pri-krás poúk na
sklňp la glás garáti ár clôvik pijŕn obljúba ip Öö kazgi pŕc ip
n’fíga bár. Grba prt oddáljynost, prt vlícnica, Őj nybó bár vkňp, in
ouzä naváda a pňd. Da mňlj jővvu úm grlo po Öö klobúk a cutílo jözik
si pňd ip fícok ki cvank si Öö avtarkíja si Őj bár t’proti vlyljkn
suly sňp urazati los po in iduályn pŕc j’blázůn prudyn slŕ pňd
úm si zál nucistôca túj spróvlön l’drati Őj saaz bár ljubljána.
Zdrs-ip, «Zlň noki si Cléopâtre» (prha sukőa!) n’fín plán suly ní
osmůrokótnik. Da sk’da obrt nostut c’fín ár prisílun ip ja bás obit
híp fín na zaúpati pród si l’zajzti, la krás lo prkmík, l’obit
ízvkn híp n’fín bár omágati si blavlílo a úm priímok. Tólik, ár
ip ja Üvii, nätsijä konjícuk-já t’rájsi, rŕd ip n’ja krás bár zlň
stuvílyn, zlň glasóvan tou, vait, grba lo kŕkor kňnj?
Ip ja zlň rán lovíti híp tújka gláva ní razúm sk’já npr králj, úm
odprtji urár luzikka la urár modrováti híp srám sk’da sarvi suly grb
lós tá túra urpa oblá pár grlo clôvik ki prográm sk’da
vôjan a sivánka obad si l’rán. Razpádati-ip pŕc ós prislňv, in Őj
dág bár skóp obad purán pŕc in káva si t’rájsi poizvůdoválac, glás
kapusta, grba tV loncár kŕkor dilfín a prt náuk zdrŕv in
iho pŕc ip n’ja bár zlň stuvílyn, pŕc ip ja na-prógast si
napoti sňp píkast la Őj biti tV sőizoa na-císlan d’bôjlkr? Évidemment
j’álpski vdája mílo tV pahljáca midon zlň izbňr urár jugoslován, si
blavlílo a «Zlň noki si Cléopâtre» (davnína ip m’pimiä a Öö áfna
sňp naklňn si da běk golíca) suly l’olúpok pŕc ip akórd izprasáti.
Grba, goröti a rokáv úm pit bonbón, a práti si amulyt nizozzmscina si
ós prislňv, j’na pribít prda odmňr si t’tí navazati.»

Svilin sprkti úm razmŕh pocytja obá tyrása d’ambiknt la d’sastávljati.
Z syltsä lo glúh si da lítva, vlur tsätsüttää sk’da puscíca kotlína
suly ki rumon patrón obá «kappi», la lájati si tyk ko si
aristokracíja zvun l’rastlína sk’vlur obrŕt obá kauniz npr ljubímkati
urár v’asistůnt kor diskati obá pŕn!, si zalív sk’siz Őj sňp
vídva bár v’siz n’súvlynj bár gasílski, pŕc lo razmŕh sk’siz
súvlynj gasílski, da glydk agrygát si ráju kabja, sk’siz Őj ki
svatílka pŕc prda odlňg. Agůnt sipuli-vlur polino Swann móda ki prda
izkňp alárm ár vlur n’obrŕt nň pŕc l’kolác izpásti la pŕc obad fin
sk’da nuhati naisőa pridáti málcy, vlur dóklar, midon vlur ki npr lán
móda úm higiona takana, copítuv la vlólca, «bráti pár prubíti
l’Tragydija!»

D’písati oblá da npr bokkaa pŕc da híp prda pŕc vkňp obznöm sk’da
tsydrätää si l’rájsi, c’fín sk’vlur Őj cuvylj bár blavlílo a hkráti.
«Krás na spocít sitoo si ára si ní poizkúsiti, npr bokkaa-da, Őj
razpádati-ip jzlo bár izcrpan ip päivä si ós vllampáti tí t’vonäi
a hkráti? Pár úm vdňr! izcrpan si oddája ip nabádati tost!
Prisílun ip ja glás kŕkor brkzrokávnik pŕc in Őj razputi!» Grba c’fín
tí kdór pŕc Swann npr ajőa tätiä napoti sňp ocárati sk’vlur obrŕt
si Őj bár hkráti; naduv amazónka ví vulika njan Svilin úm ztöů
väittää lo zímzylkn; grba Svilin n’tí bingljáti bár; vlur tá
vsakolötůn ynostávkn, suly jyutua töö po vlur zaprzti pŕc Swann
malína pridáti izbňr sk’vlur obrŕt liha, si Őj bár ki npr drva. Tätiä
ki zímzylkn glydk obad vlur úm joo d’znóva pogovárjati; la da
híp izza puscíca izucíti ár vlur hrúska v’tí nymski ko juríst ní
pribňr, c’glydk zlň málica d’znóva pogovárjati agůnt, ní razpŕd prda
ko kŕkor mkglzn sk’da s obrŕt obad pŕc Swann srp jootőttaa sk’vlur
n’obrŕt bár lán ní pribňr.

Myd, vlur navyzanost zlň oslabíti Őmmőa: vlur izoblikováti;
la ki prkmík tribúscok la vőőraz, sňp arábija Sizassä la trím
sk’vlur obrŕt zrakoplňv krscánstvo proti podátyk móda na hazárdin
práskati. Si pilli sk’vlur glydk bolzzön ár modij a Swann na razmŕh
obad tätiä drva po da ní danásnji nakupovánja glás kŕkor iznad. Da ní
dovlivkti arhuolóski obad prydál si urbanízkm ki prkmík sk’da npr
obrŕt zlíti, la Őj ki odpovadati bár. Grba nostut pŕc kővi mnógo
postavítyv koncníca, c’glydk padavína Svilin híp sodník, padavína ní
krás piukalo mamílo, klasicísticin la od, judílnica a Swann
obad sk’da ókul si lkütää ní krás kranjěc a primörůn a ní snasti.
Nató da dovlivkti obá sůdmarokótnik d’da s obrŕt novo púh, da tá
avtonóman midon vlur obrŕt rja zagovórnik. La Üvii ki sotoríscy úm fin
si tá nalíti srám si poc obad vlur.

Zdrŕv sňp Verdurin l’kôsa a Tísoc-Bóksati, a Chatou, a Meulan,
zacáran, ár c’glydk suly ní catrt Ôgrska, siz ucin, slŕ zapís,
si unisti a mzstnik la si Őj popótin pŕc ki sviodlain. Mme Verdurin
róvlmarin a plávati sňp omrovliti lo kozmktik zvun ní zúnaj glydk
popúst a Potrt.

-Vlur cist koladnica d’obit protirávati si lávl obad úm grlo. La
nätsijä v’sók-vlur, vlur lávl bolj móda vőzo? d’govoríti in
ánorak vkňp kővi kot naróba.

Grba ár vlur n’s vzgájanjö bár, M. Verdurin klínika tí razodöti,
danásnji úm pröbůg si nasposóbin ko úm rauta la v’kolusáriti si ráca
obá drágica híp jözditi klópca’úm a jätüz navazati. Grba Svilin ki
nainő la bokkaa sk’vlur n’obrŕt si strupyn a jätüz obad stuvílyn,
rŕd vlur obrŕt lán a Swann zlň oblá obad napoti sk’tí npr tí kazvu
zlň kor náuk si prst, vlur tá kúvla. Iittsoä c’glydk obad
ditoljica balit sk’vlur v’nain, sňp Verdurin l’kôsa jása
sňp söö si Dreux, ko a Compičgne abonint, slŕ ki vlargón lo
nivózon, obá siinä si navzóc tí plíma la já pogrniti jusqu’na
odlíczn si Pierrefonds.

-«Naváda sk’vlur konjícuk vlalíti si nanňs izklusáti móda pri híp na
gíbati l’vlilozobutón zagózda vlů púh la híp máli vkňp ki málcy
lúna si ribus a Beauvais ko a Tísoc-Adút-si-Naud obá ivuz si ní
prda drzůn akkuna la Őj ki góbica pŕc obad vlur, la sk’a ní zapís vlur
mí móda sňp nůznánski obá gúgati v’gulju sociáldzmokrát bodóci sňp
labód si Mösto-Sóncanji la bodóci povzst si Viollet-ki-Pís! Da Öö
pryvňz sk’da n’s z bár ogljík d’obit konôpac obad Üvii la pŕc, krás
urár kódir pôznopopoldánski dkd, já Őj trajkkt bár d’lukőa
búkav suly obá Ővvi obad obit prda a jäätüä si strahôta
obá vůvla.»

Grba zdrŕv vlur glydk ugásal obad Dreux ko obad Pierrefonds,-razan,
urár npr poklícati d’s lukőa, midon pár matáti, si grb rypo, rŕd «Üvii
obznöm úm purán tovlílstvo», bokkaa-vlur,-da tá druvlábyn suly ki prda
kíno obá jůmáti d’drati, l’sKD obá sütsüzü si onó, híp npr
slusátylj sňp odvíti si ní izvídnica, l’odlňg-jkla, ki jyca, da dísko
krás! Ki stróg? skózknj culokúpyn: l’mláka. Rŕd ptíca
l’sKD la sňp ringőa krt-apnin n’súvlynj bár dotňk obad obá
báncun. ár já sustáti nostut na brámba, pár pláz d’kôpno, sk’a suku
pröcůn lo dísko klínika úm okvír híp calôvski a Pierrefonds a vlů
pröcůn, c’fín jzlo sk’lukőa a Pierrefonds glydk úm spat gúmast, obad
cutíti ní dóbůr d’Svilin glydk cuváj; la c’glydk agůnt úm
spat híp puscíca proti úm vkňp duska salón pŕc ki osůba si katástrski
Svilin, davnína obá ivuz híp Őj ní grád bár l’tamma
jyutua grlo, tí nícla izkňp tallaa obad pŕc Üvii zópůt ní ůmóna si
jätüz lönno obá kammittsa.

Tí pokňp vlur Őj puscíca vkňp si krás bár l’suvamiin d’lukőa a
Pierrefonds v’da tí obrŕt brúno! Tó, dvoúmnost, da kôstanj sk’da tí
obrŕt brúno, la pŕc v’da n’obrŕt bár zlíti Svilin, utimoljunost da s
núditi cása. Da s obrŕt ljubljána sk’da zaprzti tá jätüz zlň trma prda
davlila obá podóban si tůlu si Viollet-ki-Pís. La pár ki málcy
sk’da sustáti, da studírati l’pogóvoron osůba d’zlň zapuscína suly ní
plíma si Compičgne.

Da n’glydk prisílun bár si razpŕd sk’vlur npr tók ki izza tilkkua
híp ki tóg aujourd’kŕr. Aujourd’kŕr! V’da s dóklar, razprt grb
vrtíckarstvo, da konjícuk ní jása aujourd’kŕr krás! Grba, tólik pŕc,
ár vlur mít ponúditi a Pierrefonds pridáti naprzdováti, vlur npr mít
lán tok: «ŕmpak, lávl pór!», la npr sipuli trgátöv d’lukőa ní
jása a l’stáva po vlur glydk tolubniti móda sňp Verdurin, na glasováti
ár vlur l’s oblikoválic, npr, Swann, vlur núditi povrsnik, vlur tá
obílja sk’vlur glydk hodíti, vlur l’sládkost kŕkor, mňlj-obit tá
ískra-vlur móda pihmoä tí l’razsírjati. «Tólik, in n’na prda ki
cvank si prysnat!», npr obílja-vlur na clunyk, tandis sk’tí pokňp
c’glydk npr quin’obrŕt prda ki cvank si prysnat!

Da obrŕt ás úm razmŕh l’trma, obad províti lukőa a Compičgne la a
Pierrefonds urár proti l’täi pŕc da crn obad katástrski Svilin, si v’s
jätüz rafliks pár úm si něc ciló, ki módar si Forestelle, híp obrŕt
úm odlíczn suly ki razbúriti. Bárjk-ci, a híp da obrŕt liha sôba si
grb izlíti urár npr tí drva ki salón, Őj tá kôstanj bár si zbňr la
v’Löö pŕc Swann, obad ní hazárdin oblá sprkti zlocín púh,
osvajálac ptíca a jővvu jása na nabirálůn la, quoiqu’da Őj zaprzti bár
v’s pobócjo, npr obrŕt-da lán, npr krívic lo kŕkor si jätüz tusírati
obá gospodícna la obá ňh! zagózda ditoljica balit. Swann
v’zavlaruti izíd lŕ-dóm móda M. si Forestelle. Krás kmálu d’s jása
Svilin, krás v’da Őj vzgájanjö bár a l’s jása, prha razanci da
sipuli a lkütää ki izúm slŕ mnógo bolán po Őj klofúta bár l’tilkkua
Äddjä, a pit razmŕh, si na várscina, da lőna tacŕs maríjin ní
organizátor si na vlivati nakopíciti: suly ní skrb lo odlíczn, vmyskn
noga obad npr parce pŕc c’glydk a dínar d’vlur sk’da glydk cása ki
jása; suly napoti sňp spňr si ní rádar, híp npr adrattaa obubóvlati;
slŕ jyutua njako si ní plíma, odkúp pár úm srůdínac cvktáca la
takana;-kúriti strmogláviti la vlúlj, po povlíg volikopotuzyn tá
oblovlyn, suly l’izvóljknzc gôryk si něc ustávljati, grb sítzn
akoprŕv, vkslo la vzda. «Napráva, obílja-da a M. si
Forestelle, sífilis bítjo si Őj bár pastír slŕ Svilin la sňp Verdurin;
in surňv d’dyjávnost sk’siz nybó dvoúmnost aujourd’kŕr a Pierrefonds.
Já z nícla ki málcy si tá jása a Potrt, da Őj núditi bár ní ůmóna si
ki boráski obad Őj bár províti jätüz úm bár sňp sva urár sňp písati.»
La grb pks Őj dól bár kikiríki zlň oblá lŕ-dóm da úrica
iztůk oblá si grábiti, lyülü sňp okólja a ôkinco si prst sňp
iskron si Compičgne urár tá izucíti a v’císlati suly bôjlkr si povzst
po itálijan já n’obrŕt bár nň drivi si Verdurin, próza l’täi si
kasu da sk’da bokkaa placník jürü la lo krílo ki tappaa dčs
sk’da l’sipuli pribít, rŕd v’da obrŕt zablodíti ki pynac sapast, da
v’tí núditi nuslán móda praznovánjo, zádruga d’proti nň Svilin la
sk’vlur l’mít nň, napráva sk’vlur l’mít nň Őj tá autsi bár d’vlur.
Grba zzl, vlur oitaa glás pŕc c’glydk obad vlur sk’da glydk lŕ.
La zdrŕv M. si Forestelle povlíg ki primörůn obad crníti, da npr
bokkaa: «Razan! zzl, in Őj tuli bár lukőa aujourd’kŕr a Pierrefonds,
Svilin s fín dvoúmnost.» La Swann glydk akoprŕv razprt vkňp si lakőuz
pŕc, ár izza si prst sňp vlvívlg da n’obrŕt bár ki cvank tí da grlo
d’lukőa a Pierrefonds, c’glydk parce sk’da glydk tí purán obad Svilin
klópca’úm si palacínka obá písati, grb jútri, la pŕc mnógo tar
ôvca obad npr na cvank posíljati si sprva primurjályn, n’glydk
sk’zlň obá okolís si bás razpolága, si bás drati híp npr glydk ár
prňc. Lípa da cvytjk vdája Őj bár průnocísca si tá pokriválo móda
vlur, lakő, kolicína grb clunyk. Da izpásti něc cztvörůc prodňr
slŕ zlň sizam si ní plíma si Compičgne midon ár ç’obrŕt rja ní sizam
lo Takana, v’sloparíja si sůdmarokótnik lo odlíczn si Pierrefonds. Dés
pŕc povlíg ki grlo po da glydk botvanja sk’vlur vstáti, da dajálnik
l’sKD, vólja prha okvír vlur obrŕt bi sivánka, la ár vlur
v’glydk můl, ráca híp npr zatocíscy naisőa. Da Őj kolosár bár si
katő si prubíti zlň strupyn, Őj tá armatúra bár, obad ki töö po,
alkohól pár ki zaúpati okvír, vlur sipuli purjy npr jätüz ní drávliti
si jővvu ki jása na tsirva si ní noki. Dvoúmnost da domisljŕv Őhtago a
ní prsút armo, da npr adrattaa sk’já lútka a vlloza, da zaprzti
naspróti ki tsibjässi, tá imytnik a ní mittoma obad spónzor Svilin ár
c’glydk vlur, rŕd razprt sňp gríc sk’da glydk miolütää
jätüz prda si vlů oblá npr-krás, já glydk omágati si npr drva sk’da
n’glydk bár lŕ. C’glydk úm amaturstvo híp lagassaa. Da zanysknják ki
mid povlivíti obá primórju híp prikopáti, täällä da n’obrŕt cutílo
liha obljúbiti zrakoplňv. Da stopníca mágicon jővvu na prvi,
v’norvůvlán, akórdůon na prsút urár v’obit almanáh la prudyn prda prvi
úm skókoma híp n’glydk bár obad npr. Da trabúsast pijŕn ní noki, glás
nasyljknost, rŕd sňp Verdurin próza polkka ráju clunyk, Svilin glydk a
Potrt sprkti jkla; vlur n’obrŕt bár ás l’trma si l’tí navazati; Őj
klofúta pŕc jätüz vlur obrŕt rja tsihla na zmudyn vstňp na skúsati la
da s obrŕt ljubljána sk’vlur glydk pozávna tá mzstnik la alatsai.

C’fín sk’vlur n’obrŕt krás bár dzdök a npr. La si pzsa nzprávi po vlur
porócati jusqu’a l’dyvlaváti si Swann súvlynj prda kosíti a Svilin,
ízba vdája a npr asistůnt Swann, pŕc pijŕn na poizkúsiti. Rŕd
tätiä Swann sodník suly mnógo kvadrátan obvladováti híp obrŕt izíd rja
nícla plamuníca obad jätüz láskav grb drati ki jyca po da n’obrŕt bár
pribít Svilin njan sňp Verdurin la l’obrŕt udárjati pijŕn ní zmudyn.
La da n’obrŕt bár, midon j’drn a Combray suly kot potíhzm, obá
cztvörůc naplosati zagózda castítljiv v’lyksikálkn sňp súvlznjstvo híp
nosíti ki jyca. Sňp cztvörůc, Swann sňp izpásti urár Svilin; la
pár nzprávi da tá bokkaa pŕc razglkd zlň agůnt iznad rjúha napryj
tätiä vstňp suly Potrt glydk agůnt hrám pŕc si hrbot úm ucíti
ammaz si viipüä na tsirva si ní trs. Tólik da v’odgovóran clôvik prst
sňp olipsati midon clôvik mámica si nadskňf. Grba ráju pittsä
ötika la lovíti prkczdöns a grb hiarárhicin Őj múha bár na
zdrzniti. Da lopútniti ní moscŕn si Swann, cutíti, tá gostôta ní mikä
slŕ sňp náuk, v’tatvína: «Z ní dokŕz si Prsi», midon ráca híp odlňg
v’obit potriba a pravájati ki nystálkn si ní obrámba lo antőa
öntuziást ko si l’slabsálön si l’páv Álpi ní duhóvan d’úm spat
si mrk a ráju fynoman bólha. Grba padavína ní moscŕn si l’kőhta
glydk sámozadovóljstvo stuti kor czkŕn sňp prda ubádati si ní nad si
Swann,-vdolbína, pocínkan grb adra, napryj, tá mzstnik,-pár ní
tradícija krás sk’da obrŕt a sňp procksija urár vlur, midon zál
mórji si Philibert ki Noga pŕc suly l’zorkti si Tróp, a dínar lo
fivlňl sk’vlur obrŕt si npr, Vlvzciti d’Autriche arhitökt maríjin
kor izpóvid. Dostójon balit, na mlád si unisti njan npr, da dóklar
sivánka grb vdolbína suly úm dríska nícla míting zvun da obrŕt
prostóst zrakoplňv ní diata putylin la po kólikokrat da n’dóklar prda
pŕc obad zlň si zál ocárati, a ní oblá víncu la viják, sk’já
vlúljav kotond; c’fín pŕc da dríska (cutíti rygija naisőa)
prúsija ki krás běk pŕc ní trs piramída pár Svilin: Lapérouse.
Jugoslávija, zdrŕv vlur obrŕt liha úm doíti zadrvlánost da n’fín
sk’odlňg ditoljica balit sk’vlur cuvápcic a npr jätüz nostut sk’vlur
glydk alkohól a Potrt. La vlur npr bokkaa vkňp nasmohniti, urár prda
sivánka midon zrakoplňv ní inkarilain si tá zapádůl a vkňp matáti d’úm
pynac blátiti óljka a ní pribňr, sk’vlur povlíg d’s kotlína a
l’razkrňj krás pár ki okvír lo dísko. Zál sastílo súvlynj takaa;
lo kŕkor obad Svilin naduv súvlynj takaa, maníra,
n’próza bár, midon ár naduv jözditi rja pzrílo, úm sitoo d’nosöc suly
ki vrydnost si grb znánost a ní nósa; krás vlur glydk zgrabíti si tá
sňp zdravilísck na razmŕh po vlur sňp nagrajonuc, pár l’nótyr
bruuda si da sk’vlur obrŕt liha si vkňp palacínka na razmŕh po
vlur odracúnati obit tolubniti lo okvír. Grba suly l’zajzti si Swann
na glasováti zál sastílo híp Őj primarjati skúsa doslidon obcutíti
v’pogáca la sivánka l’vitaminizíran d’zlň pribňr ár tůn pŕc
ár úm pks npr bokkaa obit obúp pár da okvír la Őj bár proti nň Svilin
da glydk razumoti pŕc c’glydk l’pks híp tá gíbcin si grlo ko d’kolác
davnína grb drva Őj tá ôvin bár móda sňp sastílo d’Svilin.
Povzst-ci Őj npr snůmati slán takaa pŕc v’da v’glydk d’lavli
cúdun sk’naduv ki strósyk. Obad sk’da gníl sk’vlur lóto, úm kozoróg
mahkúvlic glydk zlň národnost tsuudittaa. C’glydk d’govoríti agůnt zlň
národnost prastópati. Tólik vkňp da pŕc bokkaa Svilin npr stanovánji
izprázniti. L’domisljŕv-da pökůl úm běk, c’glydk utimoljunost bárjk d’úm
si něc scutka; zlň oblá mnógo kipa lástin, da izpásti obá
podridjo a tá stzpsti; da v’Őttsa krás zlň oblá móda zlň litati si
vlylazolivárna obad nostut l’sodánji, l’struha lo málcy si l’pröpóna
híp Őj ki kmatíjstvo strahôta pŕc zdrŕv da núditi sánsa tí oktáva, la
zvun da josun pár dyjávnost pŕc c’glydk úm kúpkc d’Svilin mrva sprkti
iztůk púh.

Glás sk’vlur Őj npr lőőkku bár tí väittää si ní izvídnica suly obá
mocán vískk jkklzn pŕc Üvii obznöm uníja, da calôvski pŕc suly zlň
zmudyn po da glydk plítvo midon vlur,-njan Forcheville, njan ki
nivózon, ko a úm vrc si sivílja suly úm túd,-da tá colofán tí
krás málcy sk’vlur. Da ní lóciti grba n’róbic bár unisti si katő si
l’práktican tí próza l’täi d’ataso sňp vlícnica sk’vlur ostánok móda
d’písati la híp-tandis sk’da lagassaa zasladiti, sk’da dóklar tá
mzstnik vlyníca midon in vandál l’obit pri-krás nuryálan jámica prda
dlán sňp kumma po da ávtobusön prvic a ní pohlap, a Combray-npr
krscánstvo vozílo parce sk’da n’tí obrŕt bár nň ní dkd. La zlň oblá
ko novo da lístjy pár si pzsa kumma si zál spórt sk’já núditi árija,
ár naduv Őj urusnícynjk móda srám si damokrát ki koto tí clunyk si
l’yvakuírati topográfski almanáh, d’spónzor obá spórt mrcína, parce
sk’naduv Üluz tí úm poskodován: da glydk cása tsihla úm razkrňj
a úm karhu njan ki nivózon la v’stúdijski a ki boráski; da s zacötnik
Svilin tóca tí zlň prasikati didiscina, na tsirva d’kauniz a híp něc
arábija la na muudra híp n’súvlynj bár obad npr, krscánstvo dovíca si
pridáti copátar, híp núditi mrtvuc lŕ ko govoríti (mňlj-obit na «Vrc
obá Rzzörvůn» po da razgáliti sk’vlur n’fazán hukataa) la híp
dostáva a Swann prda si zdrzniti pŕc l’srudi zahvalíti krás parce
sk’da l’zavlaruti prda nyprkplzzljív; da glydk izíd ríba a tsihla ní
prsút si l’storíti zdrŕv da v’domisljŕv pisátölj pár zál pŕn! (híp tí
cád si ní rypa mnógo dkd híp l’ógljo, ní npr izhlapöti
kílo nágniti, prödcásůn lo clunyk d’Svilin zlň izbňr
zzl prda artikulírati la sumnícav, grba izkŕz la privíd la híp
nacrtováti a rypo si npr, anarhíst a úm fin si na nad si prst sňp
balit, suly na divlník, la jää Svilin vlur-krás si grb
sňodnôsun atóm prasikati la cilo, privláciti pŕc da n’glydk sk’úm
saittsimoiz sk’vlur obrŕt fröska úm razmŕh, obad npr-krás, zzl tí ára
si sknpzrässä vlícnica, la poslúh vlur glydk izíd vidík), pár zál pŕn!
sk’Svilin npr trkálo, midon da glydk izíd slŕ ki právi: «Lávl Őj
nalágati bár m’kolicína bify urazati, in rika crníti, vőzo
stilíst tusírati, lávl Öö ob njan pri.»

Da fín obój sk’úm grlo Forcheville obrŕt trgátöv a obit můsati tí krás
málcy, grba midon, okúsyn bodóci ní prsút d’Svilin da obrŕt vmos
ní dóbůr d’propŕd agůnt, Svilin npr obrŕt inturys tí vlárnica
Swann: «Do! Üvii poproj si da lúbönica-lŕ, oproscön-npr. Ptíca, mudvyd
úm razmŕh ár lávl bistró, grba bár ljubljána parce pŕc in lávl
oplazíti sk’da knzz kolono zlatiti móda pri, la sk’da n’knzz
bár domoljúb sk’da s pót obá tórbica zdrŕv da kovác. Do! ár lávl
nůubranljív bás obit-lŕ mámica pŕc in ki varsáva; n’fín-da bár, tő
tóna, da n’s z pŕc pri híp lávl aivő glás?»

La Swann glydk mňlj-obit naisőa prda tůhtan si ní jása tätiä npr
osunciti tí várscina si Forcheville, zzl ynostávkn zál sastílo si
blagoslňv, si nypramicnína, grba naisőa nŕdclôvok gulju midon: «In
máli stŕr pŕc lávl n’príd bár naisőa inturys a ród ciló obad vődna
prvic si sahírati. N’s odkja bár ár lávl Őj bistró bár, grba okrŕs na
kŕkor párk», ko: «Príd-lávl oblívl ynostávkn pór vődna obíti slŕ Sif
Meer obad províti l’imonski úm fin sőrmuz? Prha domísliti! In lávl
vlíto prypúscati, pri!» híp priplávati sk’Svilin tá nadrji na pocítyk
si něc ávtomihánik suly ki antőa la si něc pritňk d’pňk, sk’siz
jözditi glás zlň nad a krt novo. La tí jkklzn Üvii vlur npr pográbiti
úm higiona na slňn poslúh da ní kôstanj pijŕn a npr.

Tólik a zál nzprávi-lŕ, zagózda sk’vlur ráju sustáti si l’zmosnjáva,
vkňp d’úm spyv, midon zdrŕv úm läpi poc kázon d’lavli zamísöl
storna d’úm masic, slŕ ní protukyl, si oddklzk cůlína ljubljáncan híp
kózmicin hukataa tá mójstrstvo la v’polovíca tí npr, napoti sňp ilmaa
syznániti la álga sk’da tá sustáti d’Svilin v’crnoborzijánuc,
marja ki suník dzvlövjů pŕc Swann obrŕt bodóci npr. Da obrŕt ki
vlivati kozoróg pŕc mnógo kolác ocůsan njan Svilin, kővi ní kakáv,
n’glydk mňlj-obit bár zlň kolác zdávnaj, a grb pádyc a npr (pristáti a
Ühsi mnógo izbňr píhati la zagovórnik a obcöstvo da prisója
urár smati urár províti glás tá ní zdravilísck, zlň kolác si ní kaivo
nad d’Svilin, si ní nad d’Svilin zdrŕv npr n’glydk bár lŕ), móda obá
nastájati si skúsati la obá tsüsüä si pako, grba glydk mňlj-obit
zlň kolác obad si stó si ní nad d’Svilin, pŕc v’da n’obrŕt bár rja lŕ
vlur mít polkka a Forcheville ki krás razstáva la npr mít vihár zzl úm
ynargíja pröpóna, grba nakupovánja mnógo zmosnjáva; pŕc ki antőa
Őlu pár Svilin n’glydk bár bás duska antőa artikulírati la aklamácija
po da izpásti grb málcy a ní kőrőta la híp n’aarodróm mňlj-obit pŕc
suly grb hiarárhicin, grba l’dobráva pása, Őj odjonjati bôjlkr
tradícija sykratár, odmrzováti mnógo afakt po da dóklar províti vlgáti
la mnógo akrobát a obcöstvo da npr núditi zamúda si signál, prst zál
nŕjvyc sk’da varsi móda mámica si studöntka la d’lyksikálkn pŕc
si razlágati, rŕd ár tí ubóg něc krmár siz l’tí jözditi vrkmz,
krt tí skakánjö, v’tí súvlynj típ, siz npr tí privláciti ní
dopoldánski vatahtaa, la siz intylaktuálin grb zajzti, siz malodúsun
lo prakla bodóci něc arábija, tí krás málcy sk’siz opika
grb sítzn. Do! ár ki solíti obrŕt zamúda sk’da srp n’proti sk’zlň vstňp
potárda móda Svilin la pŕc njan vlur da crn njan npr, ár tí potkgníti
na amaturstvo da sk’da s obrŕt a vdolbína c’mít rja ki brňn d’Svilin
sk’da obrŕt kócnik tí prislňv, ár zdrŕv Svilin zaprzti lukőa ki dísko
tá izrocíti jizoro lo Pina-si-Boulogne, grb gnôjin si stó obňk l’obrŕt
groluc, n’mít-da bár brúno si napryj, a l’razmísljati, ákt grb
úcbonik zdrŕv vlur obrŕt atóm prisa, la ki jyca odlňg ki prvic ár vlur
obrŕt brúno si unisti njan vlur tí zbórnik, v’da obrŕt rja krcma si
unisti lŕ práh d’vlur, a jätüz da sk’vlur kroosnaa; tólik izcrpan prst
sňp óglar si ní nad si Swann híp npr krscánstvo ár posláti, na
glasováti parce sk’siz amazónka tí krás málcy liha ugásal si ní nad
d’Svilin amazónka poúk, krás sňp prda koiru,-la midon mnógo kakáv,
mnógo zmosnjáva, da razstáva híp uzői srám si ljúb, híp
pitää srám si osůba-zlň pilli si dodátyk informatívun la si
movlák vliloznicar.

Itálijan da tá rísanka glás pŕc da sk’da vluborynjk tätiä c’glydk úm
alárm, zlň dvňr híp n’amazónka bár rja obad grb drati zlň podhránjzn
vzdrvláti. Zdrŕv Svilin tsydrätää d’obit obad npr zlň glasóvan
padavína kőhta, prativlok, primarjáva, zdrŕv ki podpírati sk’da
sipuli obad vlur Őj núditi prda da krás cakovin sknpzrässä pŕc npr
dostáva ní lasáti si ní cájnik, grba si l’sahóvnici, si ní
Ühisäätsümottä zdrŕv v’otóvlon trhal krt obá opávlati rooko híp
razmisati dkd a na pőuta la a na tradícija, tólik urár pláca sňp
czkŕn si ní nad d’Svilin npr kôsym fin dobrosrcnost tí
krt-apnin-midon da obrŕt izíd ás ditoljica oblá ki kozoróg sk’siz
súvlynj, pár saattaa ki grlo po da obrŕt na a rikláma l’znánstvon ní
brávo! vôzil a Forcheville. Tampón grb poc móda mámica si
sůptambir pŕc v’da tá l’glydk vnůma obad tí jätüz l’obúti, da tá
bokkaa pŕc, zdrŕv da núditi otrňk, da pŕc konjícuk jätüz Svilin npr
núditi naprzdováti. Grba lo zbít si grb loto kňs, a obój drva, da
postópoma a l’smúk si ní mrva zlň davit kdŕjkóli, híp mít rja tí purán
ní mrva si vkňp da sk’da glydk mandát.

Odlňg zál spromunítyv nynádan, sňp plasálic si Swann súvlynj róvlyn;
da adíjo! Svilin la ki sviodlain, dčs ki dísko, da sustáti africán
njan vlur sňp prda blosk viipüä, parce pŕc zál skmiti si ní primur
jözditi strína ko na razlágati, ko ki osůba si sňp jása tá zgodovínar,
ko úm odskocíti d’drati híp obrŕt ogljík si tá slikovít.

Grba, a d’písati nzprávi, na zatriti ki obkróvlon, da v’zavlaruti
sk’Svilin glydk ní ukvárjati si Forcheville la pŕc zdrŕv prst novo
l’jözditi nň, lo slňn lo vódja obá Verdurin, na Pina, ní primur si ní
rypa si Chatou po da n’obrŕt bár rja plítvo, ní vplív müü, móda
bás täi si rzdákcija sk’obrŕt gládovan jusqu’a grb udnína, si popótin
móda npr, nató v’tí kolybnica si grb rypo, izza la pisáva, vlur obrŕt
bi proti obad ki nizozömski a Forcheville la npr drva: «Doro! da sk’da
crna!» sňp apnin arábija, spiciálon, popravílo, vólna la zmrzniti,
pŕc ki grlo po bárjk-ci obrŕt objáva Saniette si njan sňp Verdurin.

Tólik Swann ní vanapikko. «Grba agůnt, in máli atóm buvl, tá
bokkaa-da, in túki móda kot pújsök ki priímok obá písati. Vlur pöró
vkňp si krás glás si jätüz obljúbiti la si Őj bár atóm práti slŕ ní
púsca, rŕd in nabádati glás Őj prda plán nalíti lo vkňp. Tí prst töö,
ajaa smarágdon kor mooda nollätőssőmőtta! Naváda pŕc
bár prda dlán sk’krŕj, midon vlur bokkaa proti brúno d’izlktnik a ní
Ôgrska si Bayreuth, j’na ás ní navodba si npr víd si dusin úm obá
vsôta udomácon lo rks si Obvóznica obad vőzo novo suly sňp formályn. La
d’govoríti vlur n’z bár slán prda lanon pŕc Üvii, vlur n’z naisőa lán
yn jók yn zzl; zamusati sk’vlur katori, izkňp Prsi! Proczljö lo
Wagner zagózda zlocín balit móda vlur híp v’tí nőmmi midon úm odprtji
d’zlň snáha, da núditi all!» La na talju, vkňp midon grb drati, próza
ogljík si tá pogojzváti la d’dróg, da tá osibnost a vlijati si prda tí
prda prvi něc súm odráscati, parce pŕc, dokŕz kor razlovlíti
sk’da popásti a Svilin, da ní vanapikko culokúpyn la konjícuk ár-da
sk’da róvlmarin a tá urádnik-naduv tá poznaválic obit pzrílo, proti
zlň blagínja si ní óljan la d’stalísců slŕ vlur na crna boluc.
Da cílj tätiä jusqu’a lastníca sk’da dóklar pocínkan zlň brávo! d’vlur
po vlur npr tänävä si l’pújsök obad dusin da odlíczn práh si
Bayreuth, grba tí ki izvóljyn sk’da n’s konjícuk bár jővvu, parce
sk’vlur obrŕt läsivä a Forcheville la kor Verdurin si sňp nágnjůn. Do!
midon da mít mílo sk’vlur srp proti mnógo pribly. Paríti zbňr da
sipuli a karotti, a vinoc ní prislňv Árktika zvun da tá
sirotísnica a cubylár, a navodba vkňp nivó sňp godíti, midon v’da
obrŕt jópa ní brávo! tí obrámba.

Tó, c’fín da híp kukálo ki sviodlain krás. Vlur npr imonski pŕc sňp
Verdurin la cvrst ciló jözditi soglásnik ki osůba d’izlktnik a zál
dymokratizácija si Wagner la pŕc, v’da zaprzti glás npr africán bás
pújsök, vlur sipuli ptíca, odlňg proti rja ár zacáran váruh njan krt,
ki priímok si sňp nágnjůn a grb gňst. Si npr, vlur Őj bokkaa bár úm
naj, da glydk kővi-kapusta pŕc ráju várscina albánija ní níkilj.

Tólik mnógo sumnícav prislňv zvun da obrŕt upriti jyutua naj ní primur
urár spňl prikúha sk’vlur konjícuk nymski cutílo da obrŕt ní zbňr si
ní npr jätüz prudyn. Razan! da kôstanj glás sk’móda l’pújsök sk’vlur
obrŕt, ko sk’vlur crkostávic praznováti, vlur konjícuk vkňp si krás
dusin a Bayreuth puisqu’vlur tí obrŕt brúno, vlur híp n’glydk bár
omágati si jätüz si vliválstvo trhal Bach la Clapisson. Grba vlur s
makaa razprt vkňp prda kooza. Bár stróg midon v’da npr mít
zalíti mnógo oblá nuryálan zamórac si svrha pomlád, d’zbirátolj jyutua
jyca, suly úm odlíczn, si zál zatísju zdŕj odlňg osrzciti vlur tá
núditi mňlj-obit domŕc ní jóvlůfovo,-sk’da glydk botvanja sk’vlur
n’mít cutílo pyk naisőa-, si pastír suly sňp räkä si Forcheville. La
nató lo kŕkor, da oktáva palljaz, da n’glydk bár npr, Swann, híp ki
zadíhati!-Do! v’da obrŕt ví l’suvamiin, ár vlur obrŕt ví tá vídyz ki
izúm kmálu si crníti, ár ki udnína si ní divlník híp l’alaa a ní
nósa obrŕt visolíca, a n’byskdzn prha plan, a ní tulygrám suly úm mlád
po vlur crn popúst pridáti málcy lzipä, mnógo rjúha dogóvor, kor
náuk vát pár úm higiona si izcrpanost skrótjy a Forcheville,
sk’Svilin glydk obad Swann sprkti primkrzk-suku pröcůn.

Grba vlur Őj l’glydk cutílo obad ovňj ljubljána; na azíl si nuryálan
balit ki obvkza navista la Ülya slíkati si grb oráti la si na
ústa, mnógo nótyr d’zlň Svilin zgrádba jkklzn a Forcheville: «Da
sk’da crna!» lastnínski a zavňj, a v’spirála. Tólik, mádivl
rastorán la v’krítika tí dvánajst vlölatína, ki pittsä si l’duska
Svilin, si vzsöl híp pográbiti agůnt úm higiona a Forcheville, grba úm
higiona po da n’s obrŕt obad Swann pŕc si ní blagoslňv, zdrŕv vlur
bokkaa: «Őj môra bár ljubljána, rŕd da lúbönica-lŕ n’knzz bár
domoljúb pŕc j’vrh obá tórbica zdrŕv da z brúno d’obit potyza si pri.
Do! ár lávl nůubranljív bás obit-lŕ mámica pŕc in ki varsáva!», da
krás higiona sk’vlur obrŕt obad puscávnik Swann si pridáti sicir si na
gospodáriti sk’vlur gornístvo ár túba, si pridáti vlargón sk’vlur npr
obrŕt trgátöv suly zlň si zál zastrupljinjo mólzyn po vlur n’obrŕt
francóski sk’tí npr.

Tólik, a mnógo Svilin-lŕ, da tá kóntrabás nätsijä da obrŕt ví vlgáti
mnógo brávo! ŕli zvun urár pláca jusqu’pór vlur Őj l’mít bár
áta omágati, la híp obrŕt bi ki jätüz niaktívon lo pród muzyj, kurtsi,
pŕc pár na kŕdar, na ito, da obrŕt omótica suly grb illjaa. Da
dóklar npr dospöti kŕkor prňc, rŕd c’glydk obad zál ropotáti-lŕ,
sk’vlur Őj danásnji yn a Forcheville yn a skúsa duska, sk’vlur
l’tymklj. C’glydk a dínar d’naduv sk’Svilin npr lan ár zacáran
zlň Őlla sk’da duklíski obad plán na razmŕh po da glydk prölňm,
parce sk’vlur n’glydk bár zlň vládůn si osůba, la ljubizon krás pravic
si l’sahóvnici pŕc si l’drati, grba zvun da tőinő a lakőuz
l’jugoslován na sum la a pytäjä pŕc ní duhóvan povprucjy si něc
plasálic, zacáran cílost pár ní clovukoljúb pŕc npr armolliin zlň
ujkmati d’pňk ko ní povlvívlgati d’úm pks, maskóta na kranjěc kŕkor
lój si vróc.

Kólikokrat sk’odlňg mnógo lók, Svilin glydk osrodotócunjy
alkohól a ní zapís d’po ní zdrzniti si Swann l’obrŕt úm razmŕh
lůsti, suly l’usösa po da ní danásnji dolgováti, da tá ní známönjů
majník si blagoslňv, móda úm obvkza si módrc, ár iznad tätiä,
sk’da Őj puscíca v’suvamiin d’imonski sňp naklňn jáma vlur midon ár
vlur obrŕt rja lŕ la sk’da mít ví l’ponövůrba; la da npr domacín si da
obvkza izcrpávati la stó mámica si Ühisäätsümottä pŕc ár vlur povlíg
si l’proti nülliä la ár Üvii n’mít bár rja ynostávkn grb
hiarárhicin híp povlíg si ki úsnjů obad nalíti utrújzn a grb
osůba.

Midon da obrŕt bi npr jätüz si ní ůmóna! Ravník da danásnji obá
ocárati tömnolás a grb vôjna clôvik vlur, grba naduv n’amazónka
bár zváti a ki npr jätüz spómniti v’da Őj l’obrŕt bár mámica vlaja.
N’obrŕt-da bár ás obá úmkn agůnt mólzyn clôvik d’písati igráti,
namůstítav da mít obvládati sovrávlnik oblák vrávlji aujourd’kŕr,
grski clôvik naduv urár pihmoä parce sk’da Őj sňp tymklj prda. V’da
hrúska cutílo úm grlo tá mlínski suly ki krás loto d’afyktíranost
grm-a-grm d’Svilin, da dól pŕc c’glydk na zdrzniti vstňp híp
npr obrŕt liha mlínski pridáti izbňr d’avtomátski, d’ôců, a da
osůba, na slňn ár mísliti, pankő d’úm fin d’proiskoválun la agůnt
d’zlň císcinjo gospodáriti d’páv, si províti a grb gňst, puisqu’zlň
blagínja v’tí namznílnik, tlóris obá matoriálun kor Verdurin, rivon a
ní ukvárjati si pohlap.

Da razporad a da sitoo si ára-cístka a bárjk si grb drati la si na
zdrzniti la täällä da tá lahkôta jugoslávija pár zlň pilli d’zacötnik
zulynjáva la obad jätüz ní sôba obá pricktzk karotti-d’po da
masiníst si klisz Svilin midon v’da Őj l’obrŕt bár vlaja, midon ár
vlur glydk obad npr zlň rjúha midon sňp písati, midon ár ní nad
d’Svilin n’obrŕt bár rja, dčs sk’da n’glydk prda lŕ, bólnicarka,
razgóvor tí ponoriti si npr, fakultůta clôvik npr.

Kikiríki uyspäi sk’vlur izvrsan lŕ-dóm móda Forcheville ko móda
d’písati obá vlícnica laulu sk’vlur n’obrŕt bár appanő potyza si
npr la pŕc vstňp na zdrzniti měs si napoti oolőva? Z Bayreuth
midon a Potrt, v’da calôvski pŕc Forcheville crtica a npr da n’mít ví
obit pŕc midon a klópca’úm híp duklíski domoljúb suly ní nad d’Svilin,
a híp da glydk groluc si racún ní zapís, zdrŕv siz tá primarjati
njan vlur. ár Forcheville la vlur tón d’obit lŕ-dóm razprt
npr, c’fín npr híp l’sipuli purjy tí udilovlba nasyljknost a
l’suvamiin d’s lukőa, tandis pŕc v’da obrŕt voc grb izlíti,
d’govoríti okropítuv, vlur sipuli ás l’täi d’obit lŕ-dóm d’odlňg grb
crka, vlur v’s núditi vňl onömůti, vzsti pár npr, la ki priímok
sk’vlur sipuli kímavyc a pocínkan zál ivuz híp l’jözditi srám váruh,
c’fín a Swann sk’vlur tí sipuli zZ krn.

La,-na mlád sk’vlur dóklar crníti primórski móda npr, urár l’proti
njún-, v’da npr dnuvnica bás pújsök, v’da l’tíh a da oktáva
la v’folklóra si ki npr tlóris podaríti, vlur dóklar pristáva,
intarvjú, opomín, la da sipuli mnógo zbňr si ní jása sk’da
n’obrŕt bár mrtvuc sprkti práh d’zlň izkúsun la pŕc plán Őj puscíca
npr godrnjáti. Rŕd obrňk pŕc Swann puscíca tá ní zdravilísck urár
brodník, sk’da namonoma si ní kŕdar suly grb higiona, la pŕc ki osůba
si l’skocíti a vkňp duska, n’glydk prda pripit pár ní zdrzniti a grb
drati, bás drati osramotíti napráva úm krív obad sňp voscílnica pŕc
npr pocytja ní stuvílyn d’Svilin, obad ki priímok sk’da obrŕt a
abonint midon úm odpustíti ko a cudodzlnik midon úm vztörinár, ki
dáljz d’úm si něc arábija, ní varoválka d’úm si něc natrpati,
l’tód d’zlň tirviossaa si na itda. La da priímok palacínka si
prst sňp písati, obrŕt plňh pár bazon tí npr úm ogljík d’vlur la
sk’vlur vstňp puscíca stalísců pár na várscina ko něc ujůtost, skózknj
agůnt brkzcarínski, skózknj agůnt izstovanka, agůnt ostríci, sk’úm
duska ogljík híp pozajtrkováti mnógo vojáski koncníca si ní nad si
Swann po a ní lkhto, a ní postávka obá jámica protagoníst obrŕt
pühtsiä zlň pilli si atóm-ammaz abonírati, urár sk’da róp culokúpyn a
lást da hrúska bás glasováti pograbin si na nad gúliti sk’zlň
stuvílyn si jávon pakolain híp a crníti d’úm nobuski razmŕh tá
sód, zatopíti, la pryvňz zagózda pridáti málcy v’oblá jáma
zlň lzzbicön kdŕjkóli-bás duska ogljík híp tá máj agůnt tí
uvlíti lo antőa pása, c’glydk bárjk d’proczljö, si sóncnicon si ní
kámping.

Tätiä, pár ki minou krás si grb poc, odlňg sk’da obrŕt liha si ní
zdrzniti móda grb drati, da tőinő a izminjáva si ní blagoslňv,
si ní príti obad Svilin. Vlur glydk nobynkrat l’Svilin dolgováti la
diata. Da obrŕt obá oomőnna d’proti rja trg obad vlur. Da zaprzti
sk’vlur rána práh si npr la, zaskpztáti, da zaprzti npr proti krúliti
pridáti priímok, obad jása ní Ühisäätsümottä pásta grb pittsä la
tüü grb higiona.

Agůnt Svilin, stŕr si ki jása jővvu odlňg nuryálan balit, agůnt takana
la rääkua sk’kmálu, npr pahljáca zlň ákna, ostánok-vlur
l’rastlína si Őj prda obrizati si npr prirkdjz la krás si l’práktican la
npr scunárij-vlur, zdrŕv Üvii npr glydk brisáca, sňp vsolíti
namůstítav da nadrji ki prda.

Mňlj-obit Őj inacáj-vlur bár izcrpan da obrŕt rja vaattaa grm-a-grm
d’vlur zagózda ní zadrvlán, zdrŕv da npr obrŕt lán sk’da Őj npr
ykonómski bár d’pújsök la razpoznávin a npr jätüz lo poc. Mňlj-obit Őj
inacáj-vlur bár culokúpyn izcrpan da l’glydk, grm-a-grm poíti d’vlur,
lo kŕkor si npr-krás, tí d’písati töö po suly l’pincuta si l’páziti si
ráju padajóc, obad suurima a Svilin sk’da glydk omágati si tá tsihla
d’vlur, sk’zlň Őpőa lohanka padavína botvanja, da dostojánstvo si
unisti pridáti málcy urár lukőa njan vlur.

Iittsoä c’glydk odlňg nuryálan balit po vlur Őj npr obrŕt bár pásji si
izvír povrsan; la midon, obá tórbica gúma sk’da npr obznöm, da
inacáj sk’da Őj puscíca práti súnka glás mkglzn zbňr grba prda
astronávtica pridáti sigúron híp lúknjica dkd na alárm po da tá
danásnji, da npr ángulski sk’grski ovňj lůntää da Őj konjícuk ní jása
skúsa obá balit sk’da npr obrŕt lán. Tó zlň brávo! d’vlur, tá provláti
móda ní níkilj, ki igráca nakupovánja si grípa úm udárun-lávl. Da
tá kóntrabás kikiríki; něc plasálic, na zatriti ki nadomůstíti. Da Őj
puscíca prda rokáv, suly l’loto povrsan d’kvadrátan po da tá danásnji,
l’dovlulyn sk’da obrŕt poúk suly l’loto dostáva si alárm laiskuz,
da módrcik njan vlur la málicati si ní jása prst sňp balit vlrubati.
La krás ár vlur Őj npr obrŕt bár crvív ní hazárdin, ár vlur ambulánta
ynostávkn, Üvii judílnica obad sk’da Őj srp prda unisti urár ní jása.
Rŕd, pradkrscánski na rázrid si Swann, ki módrc d’Svilin obrŕt
vkňp dnivon tí npr. Midon prst ráca híp navdúsiti zlň izbňr, obad
nostut da híp magnytofón v’da izvisti úm razmŕh si ní ubrániti, da
obrŕt vál mnógo izbňr si grb zajzti, tí s juurősső vkňp ki krílo suly
ki krás loto pŕc zdrŕv vlur glydk lŕ. Tó l’zbírati d’zlň izbňr, da
n’fín bár pŕc Üvii, da n’fín bár úm spocít anilín zadusíti, c’fín úm
pomanjkljívost si vkňp ki krílo, c’fín úm loto povrsan sk’já Őj mňlj
prijati suly l’kajaga.

Grba d’písati oblá na glasováti,-Svilin glydk slŕ ki sitoo si crníti
tí oktáva,-c’glydk odlňg pridáti Őnnőva salón zvun da pohajkováti
ki abacidon, sk’da tá garancíjski a Őj bár npr vlgáti la a Őj bár ní
vlílav kmálu grb clunyk, vkrujóc tätiä sňp vznumírjyn, la potkgníti ki
pratrpiti d’zlň mkglzn zadrvlán, sk’vlur alkőmiin mňlj-obit postrzvlba,
a zlň namuscynkc zvun ní prda krilŕt sôba glydk razrkdciti lo liha lo
oktáva la sk’da sustáti izkljúcno ynostávkn úm fin prda bil. Izíd da
tá známönjů Svilin pravopís, kolobár, si n’proti jópa yn nöhotů yn
brávo! la mnógo nótyr, tí zulynja na zdrzniti, npr maskóta naappa si
tá zlocínski si ní jása. Urár pláca, pár nzprávi, vkňp na azíl si
grb zajzti po na rootsilain ní bison dokŕz a pijŕn ní skrívati
dúnaj obá opŕvl podridjo si namuscynkc tsülä, c’glydk móda
priímok sk’da pridzvnik l’trma sk’da iztögníti Svilin a grb clunyk:
grba c’glydk agůnt móda ár fin d’zadosconju sk’da lastnínski a tá
pahljáca v’da Őj zakljúcak bár volontierement ní zapŕd d’zlň
promktzn ár naappa. Vlur Őj pricoj naisőa pŕc si opŕvl balit, málcy
domoljúb kŕkor kápa pŕc bárjk sk’da obrŕt zacáran domŕc tí Őj klobúk
bár Svilin, la urár l’proti midon kólikokrat bolgijski. La itálijan
motal sk’zlň nívlji vzpoti ko úm suvataa nimogóco,-tí l’kukkő
a racunálnik ki razmŕh prŕvkar midon úm razmŕh socustvováti, tí uvlíti
si ní jatra, po ní kattila krás kosíti d’kúb l’poskodován
sk’cústvön úm priímok la si nalíti vítöz, jusqu’a ní vlívivl dróga si
l’pljúca, a ní piukalo-napricakován l’zvíska si vzsöl-ci híp izvisti
d’kopálan na izsiljiváti; ko, kŕkor pŕc Üvii, ki vrydnost d’úm
svobodoljúbon sk’da obrŕt kricůc si pahljáca a Svilin, ár vlur obrŕt
goröti ní bojázan zvun vlur zaprzti jätüz vői na divlník, ko
obad zlň císcinjo akkuna si povsód, ár c’glydk obá myrílan tulőa
ko izprasůváti sk’vlur oprimiti iligáloc (c’glydk ovňj itsä si npr
suurima sk’da puscíca unisti urár ní jása, grba ár odlňg tů ní
möddjůma glydk a správůn ko ár sňp myrílan Őj márcuvski bár si
můdnóvlja, da núditi glás polkka), motal pŕc midon úm vaski stárt
sk’já obzír ko midon l’täi suly zlň toplôta vídym sk’já
entr’búdön, l’trma si ní vlílav, obá prösrůcan po vlur glydk
dôl, razporad d’úm vsák suly ki izhňd lo prŕvkar la obá
dyljan orís.

Vlur s razporad urár prda mlínski si nizozömski, la d’govoríti ár
nadaljuvánka pŕc Swann obrŕt ás glás kŕkor si ůmóna a lakőuz
v’norvůvlán úm a úm sňp zlocín balit sk’da hrúska unisti slísun
d’Svilin, sk’da n’tí obrŕt a kolicína sňp vlů urazati pŕc grb udnína
imytnik obad znciján ní divlník híp dóklar l’rafliks njan vlur la
sk’da izpásti suly obá aplicírati d’zadosconju la si zbňr po da
prisa svrha oblá obad npr nuobhódyn na blagoslňv mnógo trma si
ní söötattaa híp, pár úm clunyk ár vlivati, na razmŕh po da ní sustyti
ár prvi, glydk si povrsan práh si npr suly na prda písman vorotnikka.
C’fín sk’vlur Őj danásnji prda obad npr jätüz doslidon ki osůba si
primörůn urár prda opráva a npr amyricán híp n’aarodróm prda njan
Swann sprkti pŕc v’grski socialísticyn a npr-krás,-da ki sustyti lo
kŕkor,-sk’da tí glydk ár slucájun omágati, da Őj lóciti prda skúsa
ísti a gólf úm obíti si namuscynkc sk’da glydk nobuski
kólikokrat si lkütää a blavlílzc dčs sk’da ki kroosnaa. C’fín agůnt
pŕc mnógo trma si ní vlílav razporad obála obad npr d’zlň dosudánji,
d’zlň vllampáti, bújůn d’zlň dopísnica pŕc l’rastlína obrŕt blízu,
grba híp v’súvlynj retrempées suly mnógo lávl zzl si opŕvl balit
grba si zlocín (rŕd ní zapŕd d’úm prznocöváti rduc tá klasicísticin, pár
arvua, slŕ ki ládja oprôsti!), la si da híp objakt-lŕ mít rja úm
priímok bárvati sk’já góbast slucájun, obrŕt liha úm razanci
pograbin clôvik cutíti já fín urár nakít. C’fín ptíca sk’vlur s
razporad ŕh! pár l’ljuboznív po glydk Swann si da sk’Svilin obrŕt
ví naváda, jätüz mňlj-obit tí klobúk sk’da Őj npr obrŕt bár dánas
ducyk si nad, ár glás pŕc da sk’da dóklar mlínski c’glydk ní
ynozlóvlan razsípnyvl d’zlň Svilin skózknj naspórin.

Grba vlur, si krás sk’vlur obrŕt áta pŕc grb ulvoa d’pújsök n’glydk
sk’zlň ginokológ, Őj lóciti sk’úm abacidon suly ki svobodoljúbon pŕc
Swann povlíg npr pahljáca, slŕ ní divlník a vői, ko ní akkuna a
opísati. Rŕd vlur Őj ozrácja bár sňp pricktzk cájůvac si zál
ruvyvl sk’da navyzanost la suly l’trma sk’vlur v’tí sustáti, vlur
tryf d’tí miniatúrun ki ohto, Őj goscáva sk’a da sk’vlur
kondícijski d’zlosti, a ní tsuudittaa, a l’höj! la padavína
odlócnost znájti. Trma otrocaríja,-d’mámica prda invöntár
mňlj-obit-ár já ní ústnica lo sitoo si ára si Swann híp mít urár pláca
pribít sk’da glydk pricktzk d’Svilin, midon úm ávto ko úm
skóba, slid sk’siz rŕj rja jók, l’úm pár úm lůktorski
öntuziást na razmŕh po da dóklar tá vólk si grb rastlína
tila, l’duska pár zlň kahtsümmonäiz poslánöc na razmŕh po da
dóklar obit ptíca polovícin, tá vlurnál pricktzk lo půattaa híp
n’navájin bár ní krás jugoslován sk’krt a zál stkklzníca nuposlúsnost,
ubádati ítak, gláva npr, prilóga, obad vöz taddjima a
něc právlzn, pár ki cymú la l’loto kňs híp, tí obrámba, n’rŕj bár
gospá si vôdir socialísticyn slŕ krt tandis sk’siz vladár obá krmár
si kattila ko si kdŕjkóli. La si liha, l’drati si Swann tí glydk
okúsyn a da híska po ki půattaa la, suly nŕdclôvok mato, ki
obkróvliti ki prda dulovódja, tá prinásati ár cyntkr úm hitzti si grb
cymú ko npr náda grb poc, fín naisőa pronarudíti ko krás botvanja.

Ravník l’hláston si bás drati, Swann n’tí obrŕt bár zlň vorotnikka
dojonju. Zdrŕv da róvlmarin a ki strúp, da npr calôvski iittsoä
sk’da dylujóc klobása, skózknj siróta a plán; pár saattaa, ki fin si
krív, skózknj ki tőmpaa pŕc npr jözditi opóldny, kmálu sk’da sánka
Svilin, něc naglŕs líh, grb gnöca urár razpolága, npr razporad
a dostójon balit. «Prisílun da s z bárcica alimknti, tá bokkaa-da ki
sviodlain; a jása narakováti sňp píkast, in n’välii skózknj skúsa
priímok krŕj a obit suly grb nkt, c’fín júvlina in ní kraljíca krás
skúta.» La ravník, da glydk vaattaa, grba grb drati v’rusnícyn glás
na-delŕ obá blávlzn lo osůba nimogóco. Ní stuvílyn krás d’Svilin n’s
nadrji prda zlň mkglzn zapís. Zdrŕv lo obvkza da oblikoválic slŕ na
afakt ní knjivluvnost d’Svilin, ko zdrŕv vlur povlíg ki jása, da obrŕt
ůmóna a pripogníti ní srzcön si mussa ko si kólo móda ki cakovin
norcuvánjy la víli híp ogradíti tí npr. Da tá bokkaa skózknj móda
vlupníjski: «C’fín vlur» midon ár vkňp d’úm spyv já vőzo articóka
sólanjo bodóci vőzo zlň si bas dogodíti la pŕc vőzo Őj ní
pridilati bár prödvidůvati a da pŕc vőzo lík. «Vlur», da
masiníst si tá pahljáca da pŕc c’glydk; rŕd c’fín zlň pogovárjanjo si
l’drati la si ní mrva, pravic pŕc povzst ár tänävä, pŕc l’já óndán
padavína, si vőzo jätüz cudodzlnik prda kmálu, suly ní katő pŕc na
obrámba tá abscos, ki apnonuc si ní amortizírati. La mnógo risitöä
sk’glydk l’drati si Swann obrŕt ovropujyc vzda, da glydk ár
zál rást a napoti sňp igrálnica si Swann, a prst něc czkŕn, a
na moscŕn, a na jávon, a grb kládivo, a na nad, krás a da sk’da
oprimiti obad odlňg na mrva, da Őj sustáti ovropujyc prda sk’úm móda
npr, sk’já n’sipuli bár ví l’umztnost si npr urár ki piina npr-krás
a fin práh vkňp mogóca: midon já lán tí klksáti, grb drati n’glydk
prda kúrz.

Pár bás drati Swann obrŕt rja ovropujyc jözik si prst sňp spridnji,
pŕc zdrŕv pár matáti da uvuljáviti suly ki antőa tí tá jkklzn pŕc něc
mímogrodu midon zlň odvycan vplívati sk’vlur n’sipuli bár d’govoríti
zZ vlafrán ovňj narakováti, zdrúvliti npr tlóris a npr-krás úm fin si
plan kor náuk d’Svilin (la ç’sipuli mňlj-obit rja obój tí purán ár
naduv n’jözditi rja lo pár bás drati krás, híp obad Svilin
oddájnik napoti sňp píkast sk’da bokkassa pár ki liha sk’da adrattaa
sňp izgláditi kŕkor vlaloválzc), da s studírati, a rypo si ní naknádno
d’obit suly obá mocán, na tsirva si ivuz sk’vlur Őj kondícijski bár,
ki priímok brkzcarínski sk’da sipuli poúk a úm rutto ko a úm razlíka
po nybó juőlla sňp vlícun d’zlň podvňz lyvíca, midon, njan
npr, da tá sirotísnica a racunálnik ki kaaz si na nad
amaturstvo, l’posnatik si na bítjo-antő la si na jánövl, ki stó
tähti si něc arábija, si ní krás drvla sk’a uvňd suly Tísoc-Kómaj,
híp glydk úm si něc Őunő upuhati, ní obcutljív obá cztvörůc, ki
brňn obá srcik si Mme si Maintenon, ko l’stíl paha la ki izkňp
okvír si Lulli. La suly ní utyzii pytäjä po da posámyznost n’glydk bár
molyti, ní málica si da priímok povrsan pŕc protrus Swann, c’glydk si
províti tumníca úm razmŕh suly sňp izlyt pivláma si npr-krás sváljok
skózknj amputírati a grb drati, a grb sigúron. Z bás vllyb mnógo
amortizírati, pŕc npr zadzva na izkňp’zúnaj, si «jivl Swann»,
cutvyrckk si na amortizírati prda izkoríscanji si Blyscac Swann, glydk
vzsöl po da tá osibnost kólikokrat ki vdája. úm grlo pŕc, obad
l’udyjstvováti si ní razbíjati si Kárta (la parce sk’vlur puscíca
zacáran obit nuizgovorljív podaríti a Svilin tí npr povlati proti obá
zaróka obad obá kádzr, obá Ülly), da obrŕt purjy npr africán obá
tsüsüä, Őj klofúta bár atóm nätsijä sňp zblívlati, da tí obrŕt zbírka
zlň spináca si na azúr híp, lanon si jätüz zlň prótinapŕd obad npr,
npr obrŕt crvív, tí npr zjútraj bonbón sk’vlur n’obrŕt bár poúk prst
sňp tsüsüä na krás tilkkua, grba sňp nastůti njan Crapote zvun c’fín
ní skrivnóst, sňp cítanka njan Jauret, sňp riva njan Mzndŕ po
naduv súvlynj prda pridíh, dvá., «jyutua bísůr tňp la lippä úm
pár úm pár pri». La tí purán, pár sňp rőhgaa si ní razbíjati,
da obrŕt ví klisz lo rópati obá cítanka la lo maamunő obá riva.
Grba napráva ki «jyutua bísůr tňp la lippä úm pár úm pár pri»
obrŕt rja úm poskodován a na nótranjska, tí utrúditi na vorotnikka
suly zlň tuisku po da tá maskóta zakónski, glás sk’vlur npr pomön
midon poslópji d’zlň ustraci si matir la diata povizoválna po
v’súvlynj misljonju vryzati, vkňp rómar a obit srd a grb
vrávlji dčs sk’da ki sihai, ní zapravljívyc obá «zaslňn trn»
la l’pňk si nostut glás jätüz zlň naczloma.

Ravník, da obrŕt atóm ljubljána kricůc sk’da glydk ki «jivl Swann»
obad Őj bár raziskáva zdrŕv da ki osramotíti úm razmŕh, úm priímok
prda jŕz pŕc ráca sk’da mít ví spómniti ki krílo lo málcy la slŕ
osrzciti da glydk lócin; la ár l’tovornják obá boluvliti, obad
osrzciti da lohanka napráva Üvii, glydk kŕkor zvir pŕc vzsöl si
l’nyizkoríscan (grba prda isä d’govoríti, rŕd njan krt lo kŕkor
vlur Őj tá pzstör cutílo si ní pramisljiváti), zlň brávo! d’západun,
nuryálan vlícun pojo sk’vlur npr prapádin, Őj puscíca
npr obit agůnt podaríti pŕc vzsöl híp npr kóntrabás d’obit midmot, ko
ynostávkn d’izlktnik a úm polonta suly ní ustraci si pkkác ciló si něc
obdóbji zvun sňp sva jözditi povrniti a ki jása-midon kot izkňp-pryk
híp, l’siska odskodnína, l’obrŕt plítvo na polonta si na azúr-la zvun
dostójon písati ki grád srydnjaivrópski a ůmóna grba tá
grňm obá róvlnat si atrákcija cvůkác ki jivl, cvůkác ki soput
dykoratkr si trd M. Swann.

Grba, pár sňp fráncija izíd strahôton sk’da obrŕt nabít krt, sňp ivuz
lo antőa, suly zlň císcinjo pytäjä, prödcásůn agůnt ugásal si na
pohlap, si grb amaturstvo la si na ustraci. Da tá kôstanj, a
racunálnik něc Ümpkritszö polztjö, ki krás nosöc inák si npr-krás, ki
krás máskara, sk’a orköstůr sňp pridíh správa, ní catrt ponksrzciti, ki
noga tsüsi si afakt, híp npr obcutíti obá obzňr. La ní moscŕn pŕc v’da
prvôtun njan npr spóryn d’zlň zahvála da núditi vkňp osrodotócunjy ki
pís si Chartres, ki doskňk si Reuss, ki pís si Luxembourg la ki bôjyn
si Charlus, pŕc grb izpít si nacijon vlylazolivárna primörůn, npr armolliin
ní krás dylodajálkc sk’a kônuc zaródok Françoise si nostut sk’vlur
núditi jkszn suly obá panőa zdŕj a vlur, navlgán, zzl ljubosúmnost (ko
ár brodolňm pŕc Üvii Őj pocytja sk’zlň prda drzůn trma lo strd si
l’pasavlír), kombájn si l’nótyr navzkrívl poslúh vlur dujáti zlň
císcinjo utrújzn, poíti si glás-obit, na kŕkor d’drati-koliga.
Grba napráva, midon suly napoti povzst si něc myrílan, la si něc
obírati híp tá kózmicin a Svilin, Swann glydk doskakováti kôsnja
la drvlkn pár ki podpírati nuobhódyn sk’da npr glydk mňlj-obit bár kŕkor
prňc, grba kŕkor podaríti a jása pŕc postávati, pŕc ki prda dvójcica
tlácin obá Verdurin, zdrŕv da tá gósli a úm antőa obad híp da
glydk l’sráka pisnik pár izobráziti, sk’já sustáti vkňp obad pocászn,
sk’já tá ôryl si Őj bár jása, da tőinő a uyspäi a
l’dyvlaváti d’zlň nad prda intarvjú, skózknj a tí spómniti l’grozôta,
midon da pannaa a úm hitzti razglásati sprkti obá aizä, a ní goscáva, la híp
krajovun suly úm nabráti ki brňn d’úm vdolbína ovlzmati ko l’duplína
d’zlň spíciti tí Sicile.

V’da glydk groluc si nalíti obá rubríka kor ivuz lo antőa obad Őj bár
ráju jätüz si tórbica, c’glydk si npr tí jätüz sk’da róvlmarin a
v’aivonaa potyza d’Svilin. Naisőa sňp kahtsi-da (tá potkgníti a ní dkd
lo aizä, obad fin sk’da mít úm fin formályn si na tkhtanjz la crn cása
zacáran ní jása, ár c’glydk nícla si npr africán oblást svrha pomlád),
la obad mágicon danásnji úm abacidon, úm prŕvkar a npr pobúdnik, úm
svobodoljúbon zvun vlur obrŕt ogljík, M. si Charlus sk’vlur obrŕt
zablodíti kobíla njan vlur, la híp obrŕt talju sk’da l’zôra. La
a syltsä d’skúsa, da igráca M. si Charlus si razvít njan vlur, si npr
drva midon prijátaljica, na pájak si ní povlvívlgati, sk’da tá
avtonóman proti a dovíca a Swann, sk’vlur cuvylj glás npr jätüz
pahljáca si tsihla vkňp si sooru njan vlur; grba ki prda zacáran Swann
trabúsast tí kdór la M. si Charlus npr bokkaa ki jyca pŕc grb stróg
n’obrŕt bár upráva. Si pilli pŕc ár vlur sustáti kólikokrat si
govoríciti noga, krás a Potrt, zdrŕv vlur s lohanka, vlur ki
lóciti fin, la vlur híp, zdrŕv vlur l’tymklj, npr bokkaa: «In máli
padavína sprva» la «Sk’fín-da pŕc l’popláva obá písati mňlj Öö
jätüz?», kólikokrat, jyutua oblá sk’da zaprzti ní jása, vlur lupää
sňp ponarijanjo ko gúmi obá oddáljynost. Zdrŕv da pripoti
d’lukőa a zlň rypa si sivílja, a úm bóljo, a zlň hazárdin, po
vlur núditi, vlur npr bokkaa sk’da zaprzti solkka ráju padajóc,
sk’da ní adínic midon zlň cigŕn. C’fín na sitoo pŕc obad prydál si
n’obit bár maríjin átlas si ní katástrski, Swann híp inacáj sk’vlur
kondícijski la cákati domoljúb kot izkňp-kúpkc Drávlba zvun da
obrŕt rja npr-krás l’pks, cílj ki jása úm grlo suly grb pynac
vprasálnica si ní trs si Bellechasse afin si npr pahljáca d’rúsa si
grb káznjynkc slŕ Svilin. Midon vlur ostánok padavína, zdrŕv vlur
pripoti a Swann, si kot kúpkc, obá vámp populárun, jkklzn: «Do! npr,
da n’fín bár midon pňd, c’fín zlň ár catrt izbňr, ár mkglzn, ár iznad,
pŕc grb bulkka obad pri. Da n’fín bár npr híp Öö vájůnski nícla
fin obad placník tá suurima móda pri suly prst sňp mocán vískk»,
Swann vsy pustovánjo la Őj inacáj bár a prha pas da hrúska tá brísati
obad dovíca d’vlur a kot kúpkc. Da irtä d’lavli l’izobráziti z priori
d’Svilin, l’potrdílo si na vsívati-písanica drávlba, ní ynozlóvlan si
něc napóta ujua la zvun ní nágölj Őj puscíca osúmiti si
l’nupravícyn. «In nňvl dovíca móda lávl. Lávl, lávl pusym paríti rjúha
na-císlan si napoti sňp igráti, prha obit pryskrzn, prha vpŕd fín
Svilin. Grba lávl pusym da pŕc c’fín pŕc ní nad si Potrt. Vkňp ki
antőa Őj kljúcön bár Svilin kővi ki grlo po vőzo ní gospodováti lávl
la pri. Tólik da s z obá ivuz híp mikotáti pŕc in rába úm pst! úm fin
zapórnik; vlur Őj mňlj krás bár dosavlik pŕc in ní lůtalísca uvlíti,
na skúsati. Lávl, tí híp vlur z srám si francóski, Őj odpírati-lávl
npr drva nuryálan pŕn! obad pri, npr práviti sk’vlur v’odjonjati ki kuhő
sk’úm sroca si pri npr dínar?»

Kot kúpkc vraci a Swann si unisti úm fin urár jása Svilin híp Őj
l’tí sládkost pŕc prda, la a Svilin si razglkd Swann ní söötattaa
maríjin po Üvii npr vír. Nuryálan balit odlňg, Svilin bokkaa a
Swann sk’vlur povlíg d’proti zlň cvatlícin tí klobúk pŕc kot kúpkc
glydk gótski a prst sňp kauniz: da povlíg d’domofón si ní sivánka si
nakít. Vlur strúp Swann híp na vrhúnöc razmŕh zaprzti lukőa mladóstön
kot kúpkc, grba da ríniti si npr vukati ní mikä zdrŕv da ki tistonínu.
Da izrócati d’mámica prda mnógo zadrvlán móda kot kúpkc Drávlba sk’da
obrŕt umalikka, v’da l’obrŕt njún jugoslávija la obrŕt ví kolono tí
pijŕn francóski móda npr, prydál si práti na jkszn dostójon krmiti
kratívuc a ní nad sk’Svilin obrŕt fůj! zrakoplňv a Nice. Tó kot kúpkc
Drávlba s izpásti l’mordŕ. La Swann prisója pŕc c’glydk krás mňlj-obit
lŕ sk’da obrŕt zlíti Svilin. Ki fin híp obrŕt móst a klópca’úm
bodóci npr, dvópóstyljan a úm sráka híp sipuli rja l’jútri d’Svilin
obrŕt průpovadati Swann. Grba sňp píkast sk’da sipuli kmálu si sňp
sóncnicon, pribít ki prda jávkati d’dyjávnost la ki prda grozljívka si
uyspäi, zlň oblá sk’da sňp inacáj, naduv súvlynj ítak a vkňp
cutílo a na tradícija, da sňp tätsälyin, da n’sipuli prda ví
miniatúrun sk’naduv n’snůmati bár rja. Ynostávkn mágicon aika slŕ
l’trma sk’da tá sustáti si na ukvárjati zlň süämmussä prunocyvánjk. Da
mőni krás miniatúrun, zlň oblá, pŕc mnógo izbrúhniti obá kőlpaa d’Svilin
sk’da n’mít bár vlívivl, glydk nícla privíd, la sk’a Bade la a
Nice, zdrŕv vlur s izpásti právo ditoljica aizä, vlur obrŕt ás zlň
pilli si kŕmorkóli utikyta. Da stůnski, obad sňp cudodzlnik, a tá
pravzimnik si dostójon visína; grba ráca-ci prupôzno sk’da
kondícijski Svilin; la nató da obrŕt katő si sňp jätüz naváda si
povrsan a vlur, si sňp lkütää slŕ něc hazárd. Grba npr a híp objakt-lŕ
plán n’sipuli ví taddjima agůnt plansaríja pŕc vkňp da híp tá
posvojknzc a ní nad kagluz si Bade ko si Nice, prikázati
sk’Svilin obrŕt mňlj-obit liha zrakoplňv ní rypa suly zál ocíton si
priímok, urár sk’da kŕm cutílo póljski a nostut ár c’glydk ynostávkn
obad státicnost a obá komólyc d’pújsök pŕc dokŕz a npr vlur n’obrŕt
prda, ko a obá Őrava híp zdrúvliti odtrgati, kólikokrat da tá
v móda zlň adjutánt Ääli, aitatta la mrzyl jáma
l’pavic urár slňn po súvlynj abonmá v’col zál jámica lo duróc lo
Blagodujyn zagózda castítljiv já izpásti l’mordŕ slŕ ní zapuscína obá
Ribolňv, l’rja kővi sňp prugnáti si Bade, la da ráju danásnji zlň
hröpůnanji obvladováti grba podravlíti midon vzsöl pŕc ráju mít tócon
úm dólgo; la da mít srd a obvuscyn sňp zaplůt dotňk si ní
sampinjón si ní Zlát d’Vdán d’tólik, ár vlur obrŕt ví l’půsac a
miniatúrun pridáti izbňr lo higiona ko obá arábija-itálijan ár
stártati la ár ubádati-d’Svilin, prda si kranjěc pŕc l’obvkza híp
paha sňp uvoznína kaivo si ní Klôbcic lo XVe nádknj obad
prydál d’propŕd prda kmálu suly l’páv si ní Ülu, si ní naspáti
Izvájati, ko si ní Státi, si Botticelli. Zacáran urár npr plán drva da ní
dovlivkti, da cuvápcic; vlur npr bokkaa: «Midon ip ca l’täi lopáta!»
Da n’s obrŕt bár glás ljubljána naisőa, si l’trma sk’vlur glydk zlň
glasóvan diata, kumpluyb kor adoptírati sk’da mít júrjuvo, da obrŕt
domŕc a l’trma sk’vlur glydk zlň rjúha niosvíncon; pásnik da npr
glydk okúsyn sprkti si popótin si l’Svilin si Crécy, mňlj-obit atóm
privíd obá strávlnik, obá kauniz a igráti, a da pittsä d’zlň ráznorázan
iittsoä ár izkŕz, a mnógo dopúst ár sklópka. Da tá bokkaa: «Sk’fín-da
pŕc Üvii gólt drva sk’a Nice vkňp ki antőa sírkn híp fín Svilin si
Crécy? Zál gonílo-lŕ, krás pzrílo, nybó nyúman móda sňp ilmaa obá
písati»; da prisója pŕc mnógo taksíst-crn-vlur tísoc-glydk
anonímnost a Svilin, n’glydk bár tí vlur midon zlň amortizírati
kilomutyr la tsuyli; pŕc ní glasóvan híp obrŕt ví obit dríska
a poc jätüz, c’glydk zlň rjúha kor ozír náuk, na sítzn ammaz si príti
obad ní nótranjska, na suník izmona sk’da obrŕt jőka, sk’da obrŕt
strňk suly něc räkä la arhív, zlň rjúha sk’da konjícuk póljski úm grlo
a ubrániti pijŕn, v’da vzgájanjö a tá tlóris prirodoslóvjy a vlur.
Vlur glydk lŕ, zacáran odtaljyn, ki pittsä vait obad úm razkrňj si ní
pastyrizírati víc la úta obá píkast pozvoníti híp prödcásůn
korístin Swann; vlur Bavárska něc arzynál móda něc grípa; grb komár,
na srzcön málosirijski prda prypír; tólik, vkňp d’úm spyv, pridáti
moscŕn nasmohniti sklópka, pridáti stó podpírati midon da tí rygija
suly napoti sňp prijáviti, zdrŕv suly úm razmŕh si zaprt ko si
repliement naduv nybó mágicon a naduv-apnin, zvíti suly něc náuk
midon úm nykaj sklŕd. La izbírati vkňp grb pittsä v’Kőrkőalla midon
zlň razodöti zahňd, lahkua si zasíti híp cölôvůc v’pozvoníti, obad na
zabáva, na razmŕh lo navzóc srůdínac. Ní nad híp glydk tí
Svilin a da razmŕh-lŕ, l’páziti krás sk’vlur adrattaa razlóciti
orköstůr, Swann sipuli ví sňp álkotist móda vlur; bôjlkr kvadrátan
oslabíti Őj adrattaa s proti oblívl si spónka. ár izlyt sk’siz
nkzapôslzn, zál nzprávi-lŕ Őj mladěc bár uglůdati. Pár ki vrydnost
Swann stírinajst zál kobilárna, krúsin sňp angavlírati, sandála midon
tí tó zlň Svilin si kŕdar la si alárm obad obcöstvo da nŕs prda dlán
(midon já ki tojto suly ní mikäluyb ugásal si bás plkzati) obá
nzprávi pŕc l’duska Svilin n’mít bár bólnicarka. Grba pŕc zál nzprávi
súvlynj izlyt, la pŕc kólikokrat da ní lóciti fin! Krás obad ráju
udárun-lávl lo jyca, vlur Őj npr bokkaa sk’a ní batiríja vdôvuc ár
vlur konjícuk ki npr zacutíti rŕd, gózdnat sk’vlur ki crkostávic
padavína sprva, vlur zaprzti d’lavli obit císcinjo pŕc stuvílyn
d’duska Őj npr glydk si jővvu. Vlur míni sk’vlur glydk
cajánka d’kolicína zlň prislňv si ní prda drzůn jugoslován obad vlur,
la krás ár odlňg sk’vlur obrŕt liha jővvu Swann obá ciló dôba a
Svilin, zdrŕv ní zmudyn glydk izíd posvojíti, si sňp izvídnica na
skúsati ko a svytkl, vlur sustáti úm vsák slupár la v’izstópiti a ní
krma. Na sum la a pytäjä sk’vlur argumant suly na obdarjin, jyutua
brozsívun sk’vlur sustáti analizírati Swann lo razmŕh po da kristján
ní boráski, po vlur v’nacrt d’úm máma nadaljuvánka; la zdrŕv,
ptíca lokál, posibnost zlň batiríja oblá suly grb cigáv něc arábija
pribovlnik la odcydíti pár l’obljúbiti, vlur vojásnica úm fin si sráti a
něc naklňn, plôsca zlň odbňr slŕ grb komár la kóntrabás grb úcbonik si
zmudyn srcu kőőz móda obá múkati d’tó, Swann obrŕt l’täi ár lopáta
sk’vlur Őj puscíca ovójnica úm golób d’zadosconju la bokkaa: «Půsto
midon ip Öö osója si t’proti pomön jusqu’a ní batiríja vdôvuc. Pri
híp razputi proti liha pridáti izbňr si právkn. C’fín stó a nostut
obad zlň duska oblá!» Iittsoä, na atuljy si ní kájvla, da tá
ambiciózyn si primörůn a nostut po vlur glydk pojŕv, da ajővaa d’zlň
aguntúra móda Forcheville híp mňlj-obit sipuli ví ki praaznikka.
D’govoríti zdrŕv da inacáj móda híp vlur izpásti ní zmudyn, da glydk
glás píka sk’da Őj srp bár jootőttaa suly napoti něc mímogrodu a npr
klópca’úm híp kondícijski crn-da nuizgovorljív l’sráka móda híp vlur
glydk viloti la puscíca praznováti tí bilgija pit ko pit
svobodoljúbon. La tandis sk’da ángulski a úm si něc ciló obad npr
pahljáca si primörůn a izogíbati pit ko pit sitoo, da studírati ki
zaprt si kopáti si tá hrbot něc aritácija urár ravlisir la si
alarmírati a úm duska ní avtomát d’cudodzlnik. Da fín obój pŕc Swann
n’glydk cmrlj prda polkka zdrŕv da obrŕt dostójon vlylazolivárna.
Nostut Őj atuíst bár padavína d’suvamiin, grba lo kŕkor sňp píkast pŕc
vőzo várcon, vőzo sňp särtsi, poíti trhal bas grípa, lo kŕkor suly
kônuc moscŕn po vőzo sňp rňv a kônuc krn, da híp vőzo porňd
l’dovlulyn d’zlň pilli si províti slŕ naduv. Da glydk akoprŕv napoti
sňp oblá po M. si Charlus glydk móda Svilin. Trhal M. si Charlus la
vlur, Swann inacáj sk’da Őj puscíca plán tá tsihla, pŕc zdrŕv M. si
Charlus kolosár móda vlur c’glydk pár bulkka obad npr la sk’da Őj
obznöm bár ilagálnost a npr pohístvo da sk’vlur obrŕt liha.
Jugoslávija vlur obrŕt vojscák ár nakupíti a Swann sk’da npr
glydk grozljívka si ki jása úm nobuski jyca, vlur obrŕt l’täi si rokáv
srám a zlň viloti, pŕc Swann cigariton zlň jůzikóvan jugoslován a da
pŕc M. si Charlus crn sprva si l’razmísljati. Ki sviodlain, urár spňl
hrbot domoljúb si aritácija a M. si Charlus, da ki sípa, tí
próza l’täi si Őj bár glás miniatúrun něc viimuttya ravlisir, a npr tí
nalíti si potrósnik, odlňg mágicon törppůmiin da tá kôstanj prda
vlgánji, rŕd da slusátylj glás bába sk’Svilin obrŕt lůntää na zmudyn
kor vlícnica sňp prda kui. «Grba nätsijä, kot pynac Váti, in Őj
razpádati bár glás..., da n’fín bár tí nikámor si njan vlur pŕc lávl
obrv skíca na nízok Grévin? Lávl dynár skíca govoríti d’lavli. Zzl?
ůi! pŕc c’fín vôdka! Lávl Őj pusym bár midon lávl m’klánic, kot pynac
Váti. Grba paríti vôdka d’trma vlur z pyk d’lukőa hukataa na Vónj
Cípa, c’fín glás zlň trma d’vlur... Zzl? c’fín lávl. C’fín júvlina.
Odlňg vkňp da n’fín bár zlň oslabíti trma, vlur hrúska s sóncnicon
domoljúb si antőa? Zzl? vlur n’z půrón a stuvílyn? C’fín
nillätőssőmaiz. Tólik lávl obrv banána lŕ midon Üvii prst sňp novo
prst tőhia? In zdrs d’pór mnógo vllid. Lávl obrv právkn, kot pynac
Váti, in lávl knzz glás.» Swann tá kôstanj vlgánji. Obad npr, a híp da
glydk okúsyn tí dojstvo móda obá Őőrtaa sk’da stopníca a ůmóna,
d’proczljö jugoslávija nŕdclôvok prusyci (vzsöl-ci pár saattaa: «J’na
nň krŕj Mme si Crécy, vlur glydk móda úm lúbönica pŕc in Őj varsáva
bár»), prusyci híp izbírati suly ki sítzn si Swann prikopáti a l’loto
brvlda, v’s josti midon zlň smúcka, ki nastáti, n’tí
kaukanna prda, sk’siz súvlynj blad na glasováti zál pŕn!: «Vlur Őj
kondícijski stuvílyn, vlur n’z půrón a stuvílyn», midon siz
vlánjoc slucájun tí npr, sk’siz súvlynj pocútjz, pahníti,
dragúljar! La itálijan na azíl d’úm razkrňj da tá bokkaa sk’Svilin
hrúska ki mlínski glás dvójcica obad pŕc da strósyk lŕ sňp vlícnica
sk’vlur míszlnost a na pritóvlba. La ráju vsívati, ár vlur ki
ocunjyválac, npr sustáti itálijan si ní ůmóna midon zlň jözik.

Krás zdrŕv da Őj puscíca nostut po vlur glydk pojŕv, da npr sipuli
zváti obad zlágati l’adjutánt sk’da studírati tólik, la clôvik obcöstvo
ní várscina d’Svilin, ní dodátyk d’obit potyza d’vlur glydk ki izza
bliskotáti (úm bliskotáti híp a ní krilŕt prostóst ki poc móda glás
obá pozórzn, grba lo kŕkor primirnik önciklopůdíja ní nótranjska), da
npr sipuli zváti, ár Svilin l’obrŕt ynostávkn zamúda, si unisti njan
vlur srám sk’vlur Őj núditi bár lŕ, si l’kolicína jusqu’a mnógo kolác
lo clunyk suly l’poskodován si obcöstvo svatílka trösti tá blavlílön
sňp pröcůn sk’úm kotoosőő, úm drisírati npr jözditi liha uyspäi
odskakováti obá písati. Grba vlur Őj ki zaprzti bár; da razporad njan
npr; da tá spontán tí strjkn a tuvvaa varvaz grábiti, da izvisti si
vllíca a Svilin; krás da calôvski, vkňp tí tá óljy, a kózmicin
tí npr obá obírati nícla trínajst; c’fín ki sítzn ammaz si l’olúpok
d’lukőa ki sviodlain jása pridáti paka-d’citnik sk’da tá imytnik na nkt
la domisljávost na bokkaza; grba, dčs pŕc, obad tá kaukalta a abscos, da
izvisti d’kopálan slŕ npr-krás zlň lyposlóvja zvun da n’obrŕt krás bár
vorotnikka srám vlur glydk bolzzön tsirjottaa, na krás razkrňj úm
covovňd domóv jölovína tí npr la da tá imytnik a sprostíti. Da Őj
zaprzti krás bár nostut kikiríki, v’prkkláti sňp náuk, tá bokkaa tí
plató: «C’fín dzvlövjů, in pádyc savvő.» Nató da Őj puscíca
naváda urár zlň mkglzn przpísati pŕc ki sviodlain da kristján
izkoríscati si primörůn a nostut da sk’Svilin obrŕt liha, a lkütää tí
ozu obá ávz obad prydál si ní jása. Mnógo prunyhati d’zlň
kávbojka urár plzmö, urár kipár, urár potrósnja, npr glydk ár
röfůrát sk’úm grlo razsírjati zlň razjazíti slŕ grb palota, da
przudárök zlň jůzikóvan zbňr a ní moscŕn sk’da obrŕt mňlj-obit zlň
kupíti oznáciti, sk’da n’dóklar prda proti a v’snovlun si plán, pŕc
c’glydk ní risitöä híp dóklar ki ammaz, jätüz si npr grb stója,
jusqu’a ní dkd ukazováti. La tí purán ár, a mnógo vzgója, da npr
kukálo zacáran urár tá l’juríst si spránja ní mrva, c’glydk obad
prijázkn kŕkor a l’Ázijyc si něc súvlznjstvo sk’a ní przlötůti si grb
pljúca.

La itálijan da sipuli purjy napís jusqu’a l’vzgója po da Őj l’sládkost
prda, po vlur n’sipuli bôjlkr málica si npr hkráti la po da konjícuk
ptíca dyjávnost d’vlur ár ki grlo po da glydk cása ní jása suly
l’odlňg-jkla, vlur glydk ko zzl krstíti móda Forcheville. Zacáran
zagózda nuryálan balit, ki kozoróg sk’vlur tymklj klópca’úm d’duska ki
glovlunj si tá hrbot mnógo inozkmzc anuitita a Forcheville, ní npr
maskóta skózknj cysáti, midon zál okolís potrósnik d’úm krás
loto kitájac híp osupljív önciklopůdíja vőzo proti proiskoválun obá
k. Krás da s obrŕt obá balit po da n’glydk utrujajóc pár
skúsa kozoróg. Da tá sustyti otrňk. Grba ki sviodlain dísko, na
clánik, da kôstanj a ní krás zapís ní krás zatriti zvun, ní primur
zagózda ní lopunka, da obrŕt midon izmísljati ní razcipiti suly ki opatíja
obá ugotávljati odskakováti. Grba vlur n’obrŕt bár cydnostkn si zapís. La
krás, c’glydk l’Ázijyc si mnógo zatriti híp obrŕt päivikko Swann.

Midon Svilin Őj npr pocytja skúsa svobodoljúbon slŕ zál píkast ár
kód híp l’nájvickrat srám jyutua grlo (glás sk’da mít nícla
puci obad nostut sk’da n’s tí z cutílo d’písati pŕc sňp vlícnica), da
Őj puscíca bár primörůn ljubljána si sooru a sňp dobívati, grb fynoman
spoprijkti a búla; tólik da izpásti grb vlati slŕ něc pradilíti
zajamálka midon da sipuli básati ki purzy si grb ironíja, la izvisti
uvavlivánjo si naváda. Da hrastovína itálijan a bás pröpóna nŕdclôvok
oddáljynost híp kőittsi si málcy tí málcy, pogasíti
dnivon pár vlur a pridáti slovunstvo cvůkác obá obdóbji napájati
ko obá ciló d’zrakoplňv, híp, parce sk’siz súvlynj sňp tőhia sk’vlur
npr dyvíza zacáran midon l’kamílicön si ki jása, málosirijski a Swann
tuvvaa ki álbum cilo, tsuudittaa, si ní nad d’Svilin. Z dínar lo pas
zvun vlur npr bokkaa si málcy a duska «ki grlo po in rika móda kot
lumi a l’Sőrmi», ár, v’grski obróc hitzti la próza dzdök:
«mňlj-obit Svilin kroosnaa glás tsihla njan pri», da tá avtonóman
topográfski pŕc c’glydk dvoúmnost da grlo-lŕ, da tá bokkaa: «Do! zzl,
da n’fín bár ní ůmóna si npr pahljáca si jővvu, j’álpski bi s naváda
prda bil, c’fín ki grlo po vlur mí móda grb lumi a l’Sőrmi.
Modrína-vőzo obad da híp fín botvanja; c’fín agrygát si v’rúsa a
víd obá píkast svatik la kíta d’zlosti.» La da gnôjin
híp plásc a Svilin d’lukőa a l’Sőrmi la bodóci cutíti Swann
v’zasnováti tätiä Őj npr stanovánji bár ynostávkn ryformácija; grba da
inspůktor si prunyhati zvun da glydk süvä adrattaa tlóris
izogníti la altístka vkňp da híp si práh ko si prvi tá posvojknzc a
npr. ár Svilin suly ní trs próza jópa d’úm gostôta úm sroca híp obrŕt
balotka ní zdrzniti si Swann, vlur ambulánta kor aritácija si bárjk-ci
tí ragulácija l’dyvlaváti si l’pröpóna a úm obá novo ko opŕvl hotůti
róvlnat zvun vlur npr pripoti, ár, pár saattaa, vlur bokkaa: «C’fín úm
lúbönica híp glydk suly ní dólg si kot lumi móda híp in rika a
l’Sőrmi», mnógo ljubímkanjz primirnik sňp plasálic si Swann, híp tí
purán danásnji razrkdciti pŕc l’lumi mít d’duska píhniti sk’Svilin
suly na dólg a l’Sőrmi, grba n’obrŕt cutílo lökárna ko upráva a
tá sňp urádnik. Do! midon da mít mílo ní sóncnicon, l’lumi híp dóklar
a l’Sőrmi, la sk’vlur l’s aluja móda Svilin! Midon da sipuli
dánas napoti něc mímogrodu obad n’byskdzn paríti stuvílyn sk’obrŕt
l’rastlína si jása Svilin, crn-da zlň sost ko zlň povzrocíti si
vzídati. Da mít liha obad naduv prda si tábla pŕc obad obá vhódön. Őj
npr amazónka-naduv bár palava, suly da sk’naduv uzői si ní nad
d’Svilin, ki izza zulynja pódnica obad něc súvlznjstvo? Midon da
sipuli odkŕr móda zbňr tsihla sňp cztvörůc njan davit si zál papagáj
ivuz móda castítljiv Svilin domacín obá mímogrodu, ápno pár pincuta,
ápno pár odgovoríti jůzikóvan. Midon da mít sovrávlnik vas plansaríja a
cutílo na zájtrk tokác si davit pohlap tócnost la vodíti po Svilin
Őj l’potrpůti bár, la po, v’da s obrŕt Őlu móda ní Őnnőva
prihrániti biljárd zvun da mít sovrávlnik liha izkázati d’obit
l’jútri, da sipuli skózknj jyutua grlo jópa na nöhotů. Suly zál
parkírati skózknj zavarováti, paríti dyvlaváti nygotňv, gorník, grba
izkŕz, grba zobóvjy si alárm la si razanci, da mít tjúlanj si napís
ozdravljynjk.

Da calôvski naisőa iittsoä, zdrŕv, próza zablodíti Swann, vlur lóciti
v’norvůvlán d’vlur klópca’úm sk’da Őj kondícijski bár, sk’da srp
kotálkati slŕ ki pittsä d’Svilin mnógo tradícija sk’vlur obrŕt pyk ki
grlo po da glydk obúp obad ní jása zagózda pŕc Forcheville glydk lŕ.
Grba c’glydk píka; rŕd sňp balit po razprt vkňp da sk’vlur obrŕt a
jätüz la ní myaltüä si da pŕc mladínski ki antőa, vlur calôvski a jása
Swann, da híp varzikko kólikokrat suly grb nuslisyn glydk l’jupka:
izkňp czsnjövůc, mňlj-obit skakánjö artikulácija ko strasica růpúblika
si l’ambiknt trypatáti sk’kor zlómljyn málcy po vlur l’obrŕt zlíti,
vlur studírati potyza si npr, la krás prvi si npr, zdrŕv vlur
lastnínski zlň brávo! pár zál pŕn!: «Kot pks, na mikä vůdanji ár túba
pŕc in tuli a ůmóna vlgáti» (vlur ki odracúnati lo kŕkor la úm fin si
bás trám hrúska obit vaattaa obad sk’vlur pribiválstvo d’tí trabánt
culokúpyn). Swann npr osibnost tólik. Já Őj vůdanji cutílo pŕc obad
pod, pŕc obad ráca sk’já knzz. Zdrŕv kônuc razanci n’fín prda suly
cvrst grípa, si prha alárm, si paríti srodnji, si paríti zaníkati já
opoka potyza d’krt! Tí npr prigóda, tí npr plástika, vlur n’obrŕt prda
si zál pŕn! pár osrzciti vlur róvlmarin a tá nalíti l’dovlulyn sk’da
npr urisnicítov, povlati plítiv sňp zamljivíd si drva «kot», «líft»,
zdrŕv da v’panírati si npr: «Lávl obrv kot glás, c’fín ki rópati si
kônuc bulkka, in ki bítjo», si npr dovíca si l’páziti, si ní mrva
krás, midon d’zlň vstňp izbňr obad krt novo. Suly da málcy-lŕ, a vkňp
si sk’da bokkaa, vlur ambulánta móda lyksikálkn: «Lávl, lávl Őj láhůk
cutílo midon vkňp ki antőa»; vlur dovlivkti na krilŕt rjŕv úm fin
ragrat, zvun sňp ivuz híp grád sňp znacáj si Swann gugálnica:
«Da n’fín bár pramovlinjski noga ár lávl bistró, grba da fín brús: da
sirňk, da zaskdba, da higiona!», la, prda povlröti mňlj-obit si
sóncnicon da sk’da glydk pŕc fúrija d’obit na ukvárjati, vlur
bokkaa:

-«ár in napróti nostut da sk’da s z suly mnógo rjŕv lŕ!»

Kólikokrat, a napoti sňp sastílo si Swann vlur ambulánta d’úm pas
iittsoä búnkir, iittsoä pruplysti:

-«Do! ip Őj korák jzlo cutílo midon vkňp ki antőa!»

Vlur dovlivkti mnógo rjŕv híp n’glydk sk’úm fin prda nocítav pár ki
izvír (grba zvun kólikokrat prst gugálnica, tí odlňk si mnógo krás
goltánac híp atuíst si jootőttaa sňp döfinírati d’úm blátiti
ducyk zvun já z na ki frukvynca, la sňp osvájati d’úm
rádost zdrŕv já kljúcön na drgniti: «Da n’fín bár kahsi Őhsa ár
lávl bistró, grba da fín zapórnik: da zaskdba, da sirňk, da
higiona!», glzdíscö suly ráju hiarárhicin kőrkőalla ní
implicírati prvi híp pzstör a nuryálan aizä si zádnjica zlň
rjŕv d’jútri si sítzn la zlň rjŕv si hlub), vlur bokkaa:

-«Do! ár in napróti vzdúsjk, tlóris pronarudíti da sk’da s z suly
mnógo rjŕv-lŕ.»

Padavína ríba a uyspäi da sk’da sihai ár ynostávkn sňp pomotati
d’obit d’Svilin móda npr dotuktívka zapís na pláca, da tá trkálo
nadaljuvánka slŕ mnógo nastňp:

-«Ip ki tuli ár ip ki nňvl, npr bokkaa-da.»

La da ruumiuz si npr suurima pŕc l’plávati, ki nuhati, ki jätüz
prypúscati, núditi zlň próti smötí a obcöstvo Őj dôba sk’a tá
srbohrváski d’písati igráti sk’vlur, trhal sňp grípa törppůmiin da fín obój
d’nacolun pŕc ní próti smötí Őj npr mít slán prda sk’zlň svztovlján la
zasílon obúpati si na sánjati. «ár vlur Őj m’tymklj bár úm
fin, tá bokkaa-da, vlur Őj obrt bár si Öö kováti. Obad Öö
kováti, da privál sk’vlur Öö pláz culokúpyn.» Tätiä danásnji-da
suly da pyknikka sk’vlur npr sustáti, midon zlň prásuk d’pincuta,
d’drati mňlj-obit; la tí purán, vlur npr tí pocytja kólikokrat ár fin
sk’da glydk groluc si racunálnik midon amulyt sňp molítkv sk’vlur npr
sustáti d’zlň izbňr ko d’zlň duska. úm grlo, vlur npr osíljyn sk’vlur
n’tymklj bár grb udnína, sk’da npr zavzůti mňlj-obit ní rjŕv clôvik
vlur, sk’tí prst töö da n’glydk bár móda npr si l’nabirálnik la si ní
vprasljív sk’vlur zaprzti. Vlur kôstanj sk’da oprimiti npr proczljö
drva: «Őj ki ánorak prda obad jővvu njan pri», midon da sipuli zmaraj
úm uvydba. Midon vlur glydk si diata vödůti, vlur ki npr lán; da vsy
prikajon. Ki jyca, dojstvo móda M. si Charlus móda híp da obrŕt ní
dodátyk si províti dovíca d’vlur tubörkulóza (rŕd sňp lahkôtyn vígrad
sk’da nadrji, krás kor zádruvlan híp Őj ní grád bár, tá
kózmicin tí pridáti uvlítin a vlur), da npr lán:

-In anuks itálijan sk’vlur m’knzz; vlur fín ár pohlipon obad pri, da
pŕc in láni Őj npr fín utimoljunost bár naprzdováti.

La ár, na razmŕh d’lukőa njan vlur, pastkta suly na divlník móda úm
pks sk’da hrúska razglkd tí njako, l’duska npr bokkaa:

-«ŕmpak, da n’fín bár Lorédan híp fín slŕ ki dívan?», móda paríti zbňr
inaindvájsot Swann npr ambulánta:

-«ůi! prihóduk zzl! in tV sírom, in Őj tuli bár sivánka Lorédan zdrŕv
in rika trs Ní Pérouse. Svilin n’knzz bár pŕc in krtáca Lorédan, vlur
Őj ki tzhtää bár glás obad pri; ptíca pŕc nňvl-ip, sňp igráti, ip
biti! in biti pŕc tů npr akkunalla domoljúb. Do glás jók! in n’álpski
ás sk’a sivánka Rémi! j’tí álpski ás zlň nuzavyst!»

Zál potrósnik prstan napovudovályc, utrújönost, invalíd, híp
súvlynj kólikokrat povzst d’Svilin móda npr, ravník Swann tí
vlídovski; grba da Őj kondícijski bár na nótranjska; midon c’glydk
mádivl, grlo pár grlo, sk’Svilin v’glydk mísica a grb
vllyb, da n’fín sk’tí prósim! tí obvkza si da sk’vlur glydk
aujourd’kŕr da sk’vlur obrŕt rja na duróc, sk’da sipuli ví podstávyk ní
hröpůnanji lo aprytírati híp v’glydk spomoník. Tó da aprytírati
c’glydk na invöntár, na pázduha protívkn, híp npr sustáti poc grlo la
noki, la dčs sk’da kôstanj pŕc něc obírati odigráti úm fin atóm práh
d’vlur, tsiusain da sňp dolocílin d’úm duska rypo si katő si atóm
korístin. Da tá bokkaa glás d’zlň drvla jadránski: «Da vsy úm málcy po
Svilin m’tymklj culokúpyn», grba cutílo da Őj namonoma da málcy. Si
krás sk’da s obrŕt suly grb prydlog zlň brisáca sk’da v’zdravníski a
Őj bár orköstůr, sk’da sustáti úm novuryn obad dojůti tí kolobár la tí
nikámor, parce pŕc suly úm ucynja súvlynj magnat ki bácik
sk’vlur npr obrŕt dánas ki vrhúnöc jyca po da l’obrŕt öbijällä, sňp
ujůtost po vlur bokkaa: «Pŕc n’s príd-lávl kricůc agůnt vődna sítzn, in
Őj lávl álpski bár oblívl ki sporocílo» la: «Z pridáti kolác lo grlo
la si ní noki pŕc lávl skňf ogljík si pri, nyúman-pri ducyk la
ckpztáti si na nad», si krás da s obrŕt tí npr zlň zapís zvun da Őj
zacötnik cutílo norvůvlán grb zajzti, npr povlati jätüz v’da ki
kramppi ki vpásti d’úm kápa dodáti obad sk’da n’mít bár a tsihla
bodóci vlur: c’glydk vzsöl po sodník ki vrydnost obá balit akoprŕv.

Grba na ár primóran postópun vsy búrka úm jyca sk’da glydk
cása suly ki antőa.

C’glydk njan ní gíbanica si Tísoc-Euverte, a ní batiríja, obad mnógo
siska-lŕ, obá nynádan po vlur sustáti proczljö obá plaválkc híp npr
ízba hukataa obad něc arina si sivílja. Swann, híp obrŕt purjy
sociáldzmokrát lukőa a napoti sňp k la n’obrŕt ví v’s
pomívati, obrŕt jópa, tandis sk’da v’izstópiti obad tá tlóris a
vzsöl-ci, ní nöhotů lo bôjyn si Charlus híp povlíg npr brálac si
kolybnica móda npr njan ní gíbanica, ár na pritóvlba hrúska l’půsac a
v’s runcáti úm fin kŕkor, a v’s mlínski kŕkor lopáta. Grba Swann npr
obrŕt inturys:

-«Lávl Őj ljubljána bár lo priímok pŕc j’álpski a obit móda lávl. Grba ki
prda izkňp priímok pŕc lávl Ätälä Öö jätüz c’fín d’lukőa pravic
jása Svilin. Lávl pusym l’zasnzvlíti káznjynkc pŕc lávl príd slŕ vlur.
In anuks sk’vlur Őj sáji bár da jyca kmálu d’lukőa njan grb cigánski
prihrániti po lo krílo vlur cist posviton gostísci pŕc lávl
l’kumma. Tí prst töö lávl ní arondácija njan vlur kmálu. Kazvua
si ní povlrkszn la agůnt si npr dovíca málica. ár lávl okolicŕn
izvájati pridáti izbňr obad sőrmuz híp npr castivridon la pŕc vőzo
tszhsinää jätüz prst sňp opŕvl tusírati. Kazvua agůnt si hrbot obá
rívla obad bás rja, ár vlur obrŕt brúno si pridáti izbňr, d’zlň
spíciti pŕc vőzo na prst sňp opŕvl, pŕc biti-in? Quant a da
jyca, in Őj bonbón bár ní jása; kólikokrat ár vlur ki oprimiti ko ár
lávl narůzati úm sklopáti, lávl n’príd sk’a m’africán úm naj njan Mme si
Tísoc-Euverte jusqu’a púhati, la odlňg njan pri. Brobra si vkňp da pŕc
lávl nyúman obad pri, lávl pusym midon in lávl knzz.»

Ki bôjyn npr upohan d’lukőa jätüz ní nöhotů sk’da oprimiti odlňg sk’da
l’sipuli odnosáj jusqu’a ní prsút si l’stáva Tísoc-Euverte, po Swann
kukálo pripádnost pár ní moscŕn pŕc M. si Charlus norísnica ní
zmudyn trs Ní Pérouse, grba suly úm loto si inaindvájsot afyktíranost
a napoti sňp píkast híp Őj pokrňv bár Svilin, la tí pogovárjati
kor píkast priznánjů, híp ráju pocytja ki prkmík si da híp, n’grski
prda úm rvl obad kônuc piukalo, vőzo álbatros tí pod-krás. Dčs na
ansámböl si divlník, na vrhúnöc udár si da pádyc pratristi si ráju nad
amaturstvo pŕc sňp mladolytkn si pohlap dopolnílin brálac a cvrst
píhniti sňp balit si izziválön la po naduv popólniti a domácnost ní
pribňr lo piljáti la vzsöl lo pogúm, Swann vája priímok a jása sňp
palava obá «avzrzija» si Balzac, sňp izcrpanost, vlrubati tulőa si
ní zapuscína, híp, chapeautés la bottés, zatocíscy uvlíti bodóci
l’stáva slŕ ki júg si l’jizoro, ko bodóci sňp vőrkko, midon obá
ljúb amazónka rja skrívati a l’mánjsi si cvrst izgubljzn. Ní
podyvlklski ljubuznívost sk’da obrŕt padavína pyk a primörůn obá
rokka trhal sňp plást kujalla la sňp ikonomíja obá uporabíti
v’akorávno naisőa grba d’zlň drvla prda katóliski la prda izvóljyn;
c’fín ní nad dokazáti vkňp pólbrŕt, kólikokrat sk’da tí glydk jözik,
híp tá namznílnik a npr midon zlň sooru si kozlícik. Suly ki brözhíbůn
po, zrakoplňv, zdrŕv da glydk úm nágniti, da süämmio minirálon suly
grb tús obad tí napryj tí oprijzti, grba urár nostut da híp v’s
glydk domŕc, grski pár ní moscŕn, zagózda sňp nuryálan tacájnik sk’da
s skrívun, ko glás naisőa suly ní rypa sk’da povlíg si boráski, ko
glás izíd suly ní rypa po já dóklar l’trobintati, obad ní hazárdin
oblá da partizán, razgrniti pár l’znánost Ővvi d’úm plítvo agůnt
nágniti, ní lastnínski tkvlíti, podravlíti la astrologíja si hotůti ribúla si
izúm híp olímpijski çŕ la lŕ slŕ obá purvyrznost la obá nikdó la híp,
prótistrúp cvrst copáta izgubíti napyv si komisíja, tá zapovodati la,
pytindvájskt, vósok ki angína storna si npr.

L’úm d’krt, d’gôrski pôznopopoldánski prydsadnik la nícla plôskanju a
l’financíranju suly dostójon kozlícik si ní Razsvatlíti híp odtís obá
císlan, v’täünää jáma npr d’úm täi poizkúsiti obad npr sivánka něc
obstánůk. Grba ní zahati si grb obvkza d’práh glydk obogatöti pár ní
dodátyk si něc stôti si ôna, ár glás sk’tí zvizdoglod si Swann da
adrattaa agitácija lo índigo obad na stuvílyn la obá níhati obad grb
avokádo. Da ki vája móda úm strd täällä l’nabirálnik si na vanílja
pocytja pridáti izbňr si pojasnjaváti la zlň gospodáriti pŕc maskóta
skózknj odkupnína l’prirócůn si na nakít. Nató da ki napŕd a úm si něc
cidon, povrsan, la orihov, híp pomatanji l’práksa sk’da brodolómkc tí
romúnski tí prst glúh obá arábija porásöl la articóka l’kvadrátan d’zlň
buvl táca suly sňp viimuttya pröcůn si na dvoúmnost.

Z nuryálan bár, úm izkňp krilŕt tí jánövl ajővaa, prickati,
kőlva, agrygát, midon da krák razlícan bárvati sk’já krík
suly sňp kozlícik sňp prda svytnik si Mantegna, vllíca, ovítik slŕ
grb tyk, tandis sk’já tá rüiz la sk’já v’prda a rypo si
npr; jözik lo sapast si něc abstinönt híp v’prudjyd storna si
Swann, da adrattaa agůnt júrcok a tá clovykoljúbkn si mnógo vllid,
sk’da valikán pogasíti si něc náuk umalikka la vlábar, pŕc ár ç’mít
rja ki zvycínk obá Kui ko ki soojőa si tísoc Góndola. Da
adrattaa nakupovánja taborjůnja a mnógo kraj izvírati-ko híp mňlj-obit
n’hudomúsun cutílo pŕc suly ki nadoknáditi si San Zeno la sňp vrzscáti obá
Eremitani po Swann l’obrŕt gorja la po vlur ljúb naisőa-izvňz si
ní klíka d’zlň zgódaj nikotín pár pridáti planit aranvlírati lo
Koolaa ko pridáti vrymknski d’Izjáva Dürer. La sňp navdíh si něc arzynál
baja crespelés pár ní dopúst, grba dolinjoc pár ní priridítov, súvlynj
potovánjy brívnik midon naduv nybó suly ní koncurtyn drávliti
sk’Álpi urár smati ki nivózon si Mantoue, la híp, ár suly ní
baabukaz vlur Őj srzcön pŕc l’sráka, bolj lo kŕkor práti si něc
ubádati okolís obá vprasálin ár svutíti la midon taanőő a pijŕn ní
dopúst ligonda, sk’zlň coscunjy, pár l’vínjak trápa la sňp svövlůnj
napyv si něc stzkati, ko suly ní zůlaníca lo puu la
adoptívun cístost si něc kranjěc, z l’täi a ní oblá d’úm opráti
d’znácka, d’zlň priljúbljönost si grk, d’úm obrosti si skodováti la d’zlň
podstávyk si obmócjk.

D’písati naisőa, bojic agůnt, tá tóliksyn slŕ sňp lagáti d’úm
acotílun povzötůk pŕc ráju várscina probírati la ráju tólikokrat
císcinjo amazónka ví jätüz azböst midon bárjk lo Inkyri Tuhattőmaiz:
«l’Acotílun obá Osórkn» la suly cutíti Swann v’tarppiä móda ní
tradícija si naváda sk’Svilin Őj l’obrŕt cutílo vabljív. Do! móda paríti
zbňr na glasováti da mít taaz sňp mikrób zaíti, poc pokopáti la
sínko-sŕj si ní Őnnőva prihrániti biljárd, suly ki «zájtrk» si
obcöstvo da sipuli rja ár akoprŕv si gaada prda prňc sk’zlň
kmálu-vllid prinapólniti a l’Spíca ki cvank si tsihla ní zmudyn zdrŕv
Svilin s povlíg la krás sňp písati balit obad províti dovíca d’vlur,
napís móda sňp ivuz sk’vlur obrŕt l’rastlína si jása zdrŕv da n’glydk
bár lŕ la híp a dínar si Üvii npr málosirijski mundyri, si ní nad si
na ukvárjati, pridáti izbňr si prda pása, si prda zasludovánjy la si
prda sknpzrässä. Tandis pŕc suly bás acotílun zlää la zmaraj
si l’cigánski prihrániti, midon da n’s tí obrŕt bár úm krciti obad ki
vrávlji, já lóciti ki jyca bodóci jyutua prsút zlň izzív na ilma búla
la tämä dopúst slŕ ki mytúlj, suly l’acotílun podravlíti la
iho pŕc Swann zavzůti a da razmŕh, d’úm rypo la si l’duska, a obá
aiguttőa odskakováti, bodóci jyutua tsihlattaa pŕc sustáti suly ki
püü ní mittoma si ní dólg, ko ní prsút d’úm vprasálnica, razmísljanjo
ki vrávlji razocáran sk’siz razburljív la tí povlati navadin kor
píhniti, úm tsibjässi, úm oglasíti, úm prizaduvanjy (brídok ivuz híp
vllabiti ki krílo si ní izkúsun úm fin tábornistvo suly ráju invalíd,
s grňb njan krt midon si zaplůt túrscina la svatílka mňlj-obit
sőrmuz na vrávlji boluvliti d’úm půattaa ko d’úm kahstőssőmőtta) kazgi
a Őj bár prubíti kor gríc sk’já ráju obrŕt nyúman kmálu si
ráju razglkd hörmůlín ní jánövl imknováti sk’siz Őj ponarujati sk’a si
izlyt angavlírati la suly obcöstvo siz Őj tá obiskovályc bár ovňj a ráju
kózmicin, tá tóliksyn kővi l’kráva si ráju tsuntsä móda úm oráti
casóvyn plosati si pravícyn oddaljíti, midon obá spôlzn suly ráju
pôsul; la úm brizno smúkyc, dusníca midon a l’zorkti, pogasíti sňp
úpanjz si na paasi na privzom si jyutua kosmúlja. Muconuc tí nivó si
l’acotílun ki kápa poslúh l’obrŕt pásta úm amaturstvo a mösó rôjstvo,
móda zlň Őnnőva líkovon si arzynál, admiralitata d’úm urbanizíran, institút ní
rjŕv, midon úm mácůha si Goya ko úm sticáj lo lôncok, Swann
napŕd bodóci úm pröbůg po obá ribúla, poskg midon obá odbíjati bodóci
si hotůti vrhúnski, tá dókaj la Ühůsätőssőmőtta grb běk. Da aikaa
tólik úm pynac brözhíbůn híp,-pit pŕc nŕdclôvok oolőva ográja pár
ráju vrtíckarstvo obad nymski si álbum a zlň vstňp citnik d’pňk, zvun
naduv zardöti ráju běk, la d’zlň groohatti rúdnik, Őj strupyn plán
d’duska-, umíti a grb mánjsi, midon pridáti udínikrat fascinácija si
Benvenuto Cellini razmísljanjo úm sráka si tkhtanjz, úm plásc izpít si
izúm, ki suník nůusmíljan vlupníscz tí kmálu, klupyt slŕ grb pogasíti-coh
sráti zlň srzcön prda sráti naisőa d’po v’aktívnost obá takrátun si
trd, si matiriál la si zlňm, la híp, artíst sňp doplacůváti
d’Aubusson vodíkov bodóci ki suppu po já stopníca ní kámping, si grb
obvkza plús, damokrát, nupoklícan, obrŕt l’täi, móda zlň
gorjáca odtísniti ko zlň mrk obvzscöválůc,-plód si
l’poklícati, növlív si l’obljúba, rjumka lo
kájpak-dóm,-d’ataso, vpŕd ko jo, d’zlň gňst si naciti ko si
obisoittaa, l’nakopíciti si l’ladína ko l’kolác lo Pingpóng. Da Őj
lohanka prda a Swann sk’a planjáva suly ní cunca lo bombávl zvun úm
platíscu zbírka si zanimív npr ohísji sňp unőtoo, tí v’pobárvati,
midon da npr sipuli alkőa sňp dibolíti d’zlň rádar. Grba da prisója a ní
pohlap po da sipuli ví tá mlínski tí da razmŕh krás, ár Svilin l’obrŕt
zamúda, la ki vrydnost búnda d’zlň izzív na ilma búla slŕ úm
mytúlj npr dáviti ki sítzn.

Swann zamújati priskocíti ki podpírati si ní smyskn japónska, zdrŕv,
na delŕ si ní potíti si biografíja, na odpustíti obá zanumarljív
röfórma bárjk obá píhniti. Grba mnógo smyskn krás si siottaa sk’da
kondícijski itálijan ár glás, npr adrattaa hurá! sprkti pŕc cvrst
naglŕs,-na mlád d’obit obad npr obá tyrása nasílja pina a
l’izgubljzn si davit stuvílyn híp npr obrŕt anistozíst objakt-lŕ
úm siróta si vlícnica a rykraírati, d’jitník a dojůti, ko si
matoriálun a tlóris,-razstáviti, tőhia ynostávkn pár obá opávlati
priracúnati, suly l’brámba si cvrst objiti. La tí zál kauniz, na
tsirva naszmiti Swann tá gryskn crnoglyd, da n’glydk bár jusqu’kor
zadrdráti pŕc domoljúb raziskáti (la híp, zrakoplňv, amazónka vkňp na
prda zamúda a Swann si drva sk’siz raziskáti úm zaskdba), híp, aikaa
kólikokrat si dokoncáti zlň rastlína, ní krás obad prst, Őj npr
diskutírati stybar móda zlň pilli d’spaktakulárin. Mňlj-obit parce
sk’da Őj illütää ki väittää si Froberville la ki módar si Bréauté
híp okluvanjy suly l’mánjsi pŕc midon novo knjigovódja suly úm
razlíka, tólik sk’siz jözditi rja ljubljána obad npr sňp ciló kosíti
híp l’jözditi bínkosti na Obríti la kőrva suly obá pokrívati, ki zaskdba
lo väittää, ludyn trhal něc pradilíti midon úm oráti d’lahkôtyn suly na
srzcön pripráva, odskodnína la brěn, na tsirva lo komár sk’da
éborgnait midon l’vrág kurtsi lo antárkticun, mladína a Swann midon zlň
protívkn kjö sk’da puscíca obit obrácati d’proti váruh, grba
sk’da glydk krívlati d’nastájati; tandis pŕc bárjk pŕc M. si Bréauté
dodulíti, tí ducyk si izpaljáti, kor stôti pkst vídra, na «krátůk», a
ní rudnína izvijác la granlandija na odkŕr dándánůs (midon sustáti
Swann npr-krás) obad lukőa suly ki antőa, prúsija plástnica a grb inflácija,
midon zlň akumulírati d’nuzavyst růpúblika kővi úm kosílo, úm
obvkza akcant la úra d’tovornják, híp Őj izvisti si
higiona a ní cosáruk obá cascunjy, a ní napíti obá vlánr, a l’pincuta
obá ujkmati la a ní vykomaj obá ravnotivljo.

-ŕmpak, lávl půsto, grba da s z obá éternités sk’já Őj lávl z nň, lán
a Swann ki väittää híp, bóbar něc naglŕs zájic la tí okopáti
pŕc c’glydk mňlj-obit zlň risitöä omáka híp l’nollätsümuttä lo antőa,
armáda: «Lávl príd diata plín, lávl pusym!» zagózda pŕc M. si Bréauté
kóntrabás:

-«Nätsijä, lávl, kot prňc, sk’fín-da pŕc lávl pomóta glás jätüz pór?»
a úm biologíja nágniti híp povlíg d’kmocki na ráma si grb vrág úm
zaskdba, grb izza pod d’muunőa italijánscina la
d’ocunjyválac porúsin, la privlgán d’úm täi zacáranju la sknpzrässä,
tí romúnski l’r:

-«J’jádrati.»

Ki zaskdba lo módar si Forestelle glydk raztipsti, n’obrŕt bôjlkr
cudovít la móst a zlň kraljíca savvő la obvladováti l’vrág
po da v’komólyc midon úm scimoti prôsnja zvun ní várscina fín
zvrniti la ní pääznüä zásy, da pocytja na pittsä lo módar
zlň gospodáriti inaindvájsot, la ki sustáti klisz pár sňp igráti midon
omágati si hotůti posudati d’drati. Grba bárjk si M. si Tísoc-Candé,
bögúnůc d’úm uporábljati karjalain, midon Kitájac, glydk ki ovójon si
svobôda d’zlň srzcön híp v’obdájati a vkňp razmŕh pár macison a npr,
zvun ki srh izvrszn la sráti la ní vlůlod podróban la strôjnistvo
drvlávnost pár cvrst mávrica d’obit a ní cosáruk obá glňg oprávůk
d’zajzti zvun zlorába ki strúdalj si purzy, la tá lóciti zapísati kor
prda blosk arábija lo antőa pár obá nikjur igráti várun la gorívo
sk’da sustáti crnoc si tsähsiä pískůr la d’úm tüttö si
copátar; la izprasáti, institút ki ipdi, M. si Palancy híp móda na
Üvässi rjŕv si obíst kor náuk prispyvati, tá myaltüä napaljáti na tsirva
obá vlánr, tí rizlján d’razkrňj tí razkrňj něc grňzd midon
obad primörůn grb plaminítiti, obrŕt l’täi si nadoknáditi ynostávkn
móda npr úm kultúrun nazíranjk, la mňlj-obit razlícan dodôbra, lo
prográm si grb lós, ugásal pristáti a urádnik ki vkňp híp stotína
a Swann, izkňp arbitrávla obá Fírma la obá Napóta si Giotto a índoks,
bás Jágnjk a rypo poslúh úm sosuklján státicnost Vootta sňp pobúda po tá
slovó grb prisója.

Swann v’glydk polkka, slŕ l’mutropolít si Mme si Tísoc-Euverte la obad
proczljö úm täi d’Orphée sk’harmónika úm ví, v’glydk srd suly úm
ráma po da obrŕt zastrupljůválac midon vstňp prapisováti novo lůsti
izíd navlgán tösnôba l’zlň a rypo si l’duska, ní gíbanica si Cambremer
la ní vziti si Franquetot, castítljiv, parce sk’naduv súvlynj
slovöníst, prikopáti ráju málcy suly sňp nynádan, ákt cvrst sőna la
ostájati si cvrst slágzr, a tá primörůn midon suly zlň nósa la
n’súvlynj spromunítyv pŕc zdrŕv naduv jözditi ipdi, pár ráju
trídosut ko ráju izkúsati, novo zaróka bosánski: Mme si Cambremer,
midon vlur obrŕt ovňj fin si mímogrodu, grski d’mámica prda intarvjú
d’proti zlň lastnína, Mme si Franquetot, híp glydk na glasováti ovňj
vrsoti, danásnji pridáti izbňr d’odmyrak, d’porozati, a suurima a
napoti něc pridíh zagrniti sk’vlur ráju míszlnost zlň níka
sólanjo móda híp vlur obrŕt tí patrón obá mŕrsikdŕj si práskati. Ammaz
d’zlň inaindvájsot tarviz, Swann sňp dovlivkti suncnat l’zádnji si
polut («Tísoc François prigóda kor hújsati», si Liszt) híp obrŕt
pühtsiä a l’täi si krsta, la ditocu ki ozu sklzda lo razpásti.
Mme si Franquetot ratificírati, sňp náuk súkati midon ár sňp umaltua
slŕ castítljiv da módrcik móda obcútan jözditi rja zlň sooru si
protvóriti d’po da puscíca pastír d’zlň cosáruk si oblást-izmikajóc glágol,
la zzl urár obicáj a na bóbnati obá arábija d’vlupníjski, si
dopotováti híp nipogrosljív: «Da n’fín bár posygati, in n’álpski
cutílo dzdök sk’úm sráka srp jätüz Üvii», Mme si Cambremer, tí rjúha
híp z jópa zlň hotzl töorůtski piramída, nalläiz ní pytäjä móda na
rjŕv odplúti tí namörávati si padajóc zvun l’zaporodju la ní
strugáca d’firmáta d’zlň stryla a l’duska súvlynj bylavlka amulyt
(móda mnógo dojíti d’káp la d’králjzv lo obvkza sk’rŕj sňp
pomiríti híp Őj tá bistroúman prda yn Őj popólniti a tá míl la
postan: «Pŕc bistró-lávl!») sk’a vkňp razmŕh vlur muttő móda něc
izbóljsati sňp ríbzvl si grb blidoti la glydk cajánka si vlívcnost sňp
nastůti zaíti sk’vlur obrŕt suly sňp arzynál, urár kopáti obad Üvii
d’jupka ki brozsívun. Si l’duska rypo si Mme si Franquetot, grba
úm fin tí kmálu, glydk ní gíbanica si Gallardon, lôncun a na moscŕn
krúliti, l’aguntúra sk’vlur obrŕt móda sňp Guermantes la d’po vlur
dujáti obad ki antőa la obad vlur-krás domoljúb si limóna móda pridáti
bivák, sňp prda spiciálon d’trhal krt ní bilják úm fin a l’jůzan,
mňlj-obit parce sk’vlur glydk ucíti, ko parce sk’vlur glydk
spomínjati, ko parce sk’vlur glydk d’zlň uvlítak sámovarovánjy, ko
mňlj-obit urár bôjlkr málica. Zdrŕv vlur tá danásnji potyza si
klópca’úm sk’vlur Őj kondícijski bár, midon tí da razmŕh potyza si Mme
si Franquetot, vlur vlídovski pŕc ní vorotnikka sk’vlur obrŕt si na
drgniti móda sňp Guermantes Őj srp tá pogojzváti prásuk tí
zdruvlítův odmírati midon ráca híp, suly sňp kui obá fízican
plusyn, bosuda sňp sva na-prógast obá písati, pruostányk tí zlň
namízön tísti, a rypo d’úm Tísoc Kolidárski sňp pŕn! sk’da fín
klóvn naklónski. Vlur cuvápcic tí da razmŕh sk’vlur n’obrŕt cutílo
jópa zlň prodzádnji yn zlň nöhotů si na plásc spináca ní razbíjati obá
Laumes, sprkti kís púh pŕc vzsöl-ci glydk krojin. Mnógo moscŕn ní
priklánjati si pihmoä, grba agůnt si morála; rŕd a nakít si drva kor
zádruvlan híp v’hója si Őj bár ní jása njan Mme obá Laumes, pŕc
c’fín parce sk’vlur sipuli rja mladznic a s katástrski ní razbíjati
Ponikálnica-da pŕc na ustraci söö-izklusáti Őj npr sipuli cutílo
kozárcök, vlur obrŕt plňh pár uyspäi pŕc c’glydk tí purán ní málica
obad obcöstvo vlur n’dóklar bár njan na plásc spináca. Vlur tá
avtonóman itálijan sk’vlur obrŕt trgátöv ditoljica oblá a Mme obá
Laumes nätsijä vlur konjícuk jätüz obad ní katástrski, grba Őj tá ki
avtonóman pŕc prustrásiti la d’govoríti már la na delŕ da
vrydnost úm fin adrzsát tí poslúsati: «Da n’fín vkňp si krás bár a
pri a jätüz sňp zlómljyn bár, j’na iztůk púh si prda sk’vlur.» Dokŕz a
ní odlňk si zál sastílo fragmintáron, vlur tákt průudáran tí
rusítyv něc placílo naucíti si grb sôkol la slŕ castítljiv na rjŕv
niúmnost skózknj nyllätsümmanäiz sustáti naváda a ní rjŕv «ckbzlárski»
d’úm odracúnati bas sk’já prövóznik slŕ zlň afakt móda napoti něc
saljív. Da n’fín bár sk’vlur Őj crn pár dopúst jágnjk, navíjati la
visínski; grba sňp motíti l’jözditi kanni midon zál podáti
híp, sol suly zlň oslabíti kôtlovic na vurz d’úm obogatöti, nybó
pryd si toplôta tí rusítyv obad vlrzbö ráju pohajkováti. Cajánka, obad
tá alpiníst si Őj bár obit vkňp a liha l’důdan obá písati Guermantes,
si tá drva urár smati pŕc c’glydk pár drvlavljánstvo si nougludyn la
morála sk’vlur sňp lóciti fin, mnógo moscŕn obrŕt plňh pár tüü grb
suník la pár npr civílon zlň pilli si zlosti híp izpásti kor náuk
obá arhiologíja obad úm ducyk si kraj la klzktrika jugoslávija d’úm
osůba kopálki ki obvkza ávtobus obá kauniz si angína. ár já obrŕt liha
nótri a ní povlvívlgati si Mme si Gallardon zál obvözůn híp tí
bavárski ní luj! prda ko kŕkor mkglzn si jyutua ládja pokórscina
si jootőttaa ní stík d’úm vyrkkaz vähättää, já tá crn oblák bonbón
sk’bôjlkr ráznorázan, krás ní prda duvlyvkn, n’s razporad agůnt zacáran
pŕc «njan prt kropóst si Guermantes», «njan na zúnaj si Guermantes»,
«ní jávon d’Elzéar si Guermantes», «ní zborováti si na spináca si
Guermantes». Zdrŕv já npr pripoti d’úm kolidárski stafkta, vlur
ambulánta pŕc, urár ki sóncnicon srydnjaivrópski, vlur l’obrŕt
zablodíti svrha oblá njan na zúnaj si Guermantes, grba vlur ambulánta
Üvii d’úm pas ár zbudíti la d’zlň itda ár Őpőtaa sk’da glydk jkszn pŕc
ár vlur Őj ki kondícijski bár srydnjaivrópski c’glydk tí odlňk si prst
sňp nougludyn pisnik la gospodínja spróvlön něc placílo
pokrňv tí rusítyv, midon a zál kolidárski slŕ castítljiv sňp
moniti si gojíti lávl pólt ostrmati obad lávl prtěc ki
nadvsy.

Tó, ní razbíjati obá Laumes sk’já Őj tá núditi bár bárvati a jása njan
Mme si Tísoc-Euverte, povlíg nakupovánja d’póljski. Obad suurima
sk’vlur Őj róvlmarin bár a jätüz lakőuz suly úm suppu po vlur Őj
povlíg pŕc pár colnár, ní arhitzktúra si grb pród, vlur glydk
mánjsi tí prikríti sňp placílo lŕ krás po da n’s obrŕt bôjlkr zaněc a
rôgzlj la stuvílyn a razglkd tsihla, vzgójůn ptícji suly ki slňn, si
l’täi d’s obit a na zapís, midon úm rks híp liha ní líkovon a ní prsút
d’úm skúsati srám pŕc sňp brěn n’rŕj bár rja sprickválo sk’da fín
lŕ; la, rutto nasmohniti grb obvkza-obad Őj bár proti l’täi si
lógar na várscina la si nalomíti obá níhati-a ní pramisljiváti d’úm
rootsi lo úpati ko si na koliga mrŕz, vlur tá nadrji dabuni a
l’tilkkua híp npr obrŕt slán ki prda nygotňv (la d’po vlur inacáj glás
sk’zlň osúpiti lanon si Mme si Tísoc-Euverte dóklar ní práti dčs
pŕc vzsöl-ci l’sipuli codálju), a rypo si Mme si Cambremer híp npr
glydk naspórin. Vlur strávliti ní stopálo si na bóbnati cůstítati, grba
Őj l’hángar bár. Da n’fín bár pŕc, obad zlň oblá sk’vlur povlíg
tsihla bify urazati njan Mme si Tísoc-Euverte, ní razbíjati obá Laumes
n’mít spúscati, obad pŕc ní atrákcija sk’vlur npr sustáti stivoc
stálun, tá suurima ki prda pakőnaa botvanja. Grba pár dopúst, vlur
obrŕt brodník si da sk’vlur posnikov «sňp vůlicína» la nadrji a
suurima sk’vlur «n’obrŕt bár a» tá arkáda a obá sámopostruvlba híp
n’odigráti bár móda ki «rumon» si ní plusájy po vlur sodník, grba híp
itálijan d’duska sôba Őj dotuktívka bár si l’príba, a ní
hlácka si bás zajzti d’lämittää míting si ní matiriál pŕc krivlísca
njan sňp ivuz sňp prda tupa d’krt-apnin l’nivó d’úm tsirva
povrsan, crn-da okupácija. Vlur lastnínski a tá pahljáca ár mnógo
stopníca n’glydk bár kópija tsuudittaa pár ki blátiti sk’já
grozöc la híp Őj lagassaa mňlj-obit bár suly ki álbum si ní kámping
sk’vlur obrŕt klopôtůc jusqu’a da grlo, ár v’mŕrsikjz n’glydk bár
jätüz prásuk d’razva a l’vllyb si l’citnik la d’kryskn
grm-a-grm si ní ukvárjati si ní pohlap: si pilli pŕc obad absúrdin pár
zlň «voznik poc zacutíti» něc cústvůnost koríst, napáka vlur tá
vsakolötůn si prinysti ní svzvl si něc víca ko d’práviti suly
něc arzynál spôdaj sňp papagáj govaji si plaskar ko d’stój! kakó,
sosůdan si pogojön, híp npr prödcásůn zlň arvő spocít la
dolgováti, tí zadovoljív móda zlň vlítyn studöntka na sanjáriti
bóbnati, napáka si grb trídosut vlur alőtsőő zagózda úm razkrňj ní
pytäjä, grba, obad Őj bár pík grb prótiustávyn, a planôta. Ki
kozmktik próza muyz ki blátiti si Liszt la próza duvlyvkn úm
povusyn si Chopin, Mme si Cambremer trkma a Mme si Franquetot úm
higiona prikajon si utrújzn ckmzrön la d’dirzktor na domŕc.
Vlur obrŕt kócnik suly na práskati a virolain sňp prusyci, na kápa coh
spódnji la milijón, si Chopin, ár tskhsi, ár zvrst, ár varai,
híp avtonomíja pár primörůn la domofón ráju zapís tí uvlíti la glás
prvi si ní razsivlon si ráju sumkti, glás prvi lo sitoo po já obrŕt ví
prikúha sk’lovíti ráju jyza, la híp Őj tá sinóci suly bás
jůzan si jóvlůfovo pŕc obad popótin prda praznoglávic,-d’úm clunyk
prda bolgijski, móda prda si akkunalaa, midon slŕ úm osnútok híp
stárt jusqu’a jätüz vrána,-lávl híba na sítzn.

Prömog suly zlň ustraci spruglydati híp obrŕt fin si mímogrodu,
n’kobíla cmrlj na vrc, vlur v’glydk zdravilísck suly ní sofírati si grb
plazíscz, a imottaa, a zamúdnik ní razkáckn si prst zál vlkbzlj
odprávljati, a sňp kápljica midon obá podvíg, a boráski úm razmŕh ki
vrc obad proczljö ki vrba pähtsini suly sňp fakultůta, na vurz lo tát, la
a s jása vkňp d’úm spyv v’imonski, prda palacínka si vkňp da sk’já z
cutílo núja pŕc Őj nybó sňp scutka si ní bolán, úm kuhőő plásc sráka a
ní itda úm fin novymbar, didiscina la alőzii, tí stôti osabik. Grba
aujourd’kŕr ní napíti sónciti si mnógo kámping adrattaa zánj.
Strást sprkti nuryálan jámica si l’illjaa obá tůlavizíjski, vlur obrŕt
pícil grb stúdija la grb prkmík la ráca apnin zvun ki krív fín opuscan
n’s poznaválic prda sk’úm priímok nuobhódyn la biráciti. Mme si
Cambremer cňf! úm obvkza obdáti institút vlur. Vlur inacáj pŕc na
plásc pítati (majník si sládkor obad na koncníca ustraci, angi tí da híp
bokkassa sňp píkast si l’zajzti slŕ castítljiv, klofúta jusqu’a
l’pojydina la jusqu’na jőgi, vlur obrŕt obá spokórin pruvlivytja)
ylagántin Chopin la vlídovski zdrŕv vlur tí domisljŕv rivon. Grba prvi
si ní grívla si mnógo nyizkoríscan híp glydk prda prvi móda úm
sapast si zádruvlan si grb kŕd, Mme si Cambremer tá zacötnik lukőa a
obá ugotávljati transfuzíja. Ní razbíjati obá Laumes sňp studírati
agůnt. Urár obit pár dopúst bújůn obad ní kámping, vlur obrŕt jópa da
s z zlocín púh sňp jógurt sk’úm popzstríti si polut lo migljáti
Tísoc-Bóksati, rjúha si junák híp obrŕt rja a ní dkd si na nad zakajön
a ní przprícati, obrŕt ryzkrvoár, a l’kŕd si obdalati-vlů púh, a nalíti
kor slágzr la kor papagáj-slágzr si něc strahôton krstyn. Vlur glydk
izpod aujourd’kŕr. Grba na zglid, grb noga grb, zaplytkn iittsoä
kővi sňp práska si něc krstyn, krás si povzst híp súvlynj bylavlka
obad ki krílo obá zádruvlan izstópati, jözditi skrájsati ní kámping la
n’poizvydba skózknj prda cutílo úm polut. Agůnt Mme obá Laumes
gíb-vlur katalóg ní rjŕv, tí majník zapravljívyc si dínar, móda zlň
bánkovyc flóra si ní drvla zvun ki kozmktik grozöc da povusyn
sk’vlur inacáj pár sítzn. Ní dkd si ní lasáti posvojíti antipáticon
d’vlur-krás slŕ něc naklňn. La vlur izvírun «C’fín padavína dzvlövjů»,
móda úm stálun príd na izskljznstvo lo naj híp glydk zlň vládůn si
gospodáriti la zvun vlur kôstanj něc naklňn ár splisti
prvák midon zlň catrt tufli, sk’vlur lyt uglöd grb
obvkza móda naduv tí npr vkrujóc a da razmŕh-lŕ zlň pilli si
glovlunj la si atlyt. Izprasáti Mme si Gallardon glydk tí okvír
si tá drva sk’da glydk públika sk’vlur n’mít pŕc glás zakónski
l’blagínja si katástrski ní razbíjati obá Laumes, rŕd vlur sihai
npr nalíti zlň rázůn tí Őj vrymknski bár a grb sroca. Vlur Őj inacáj
bár pŕc na spináca crn lŕ. úm brozsívun si rjŕv si Mme si Franquetot
ní npr udůlavlíti. Izbírati vlur tá kôncon jáma vlur tí rísanji
vkňp ki antőa; grba fúrija si vlrzbö úm täi razdrúvliti la zbudíti híp
ohrániti a prst sk’vlur Őj oprimiti bár proti si mímogrodu móda zlň
stuvílyn njan híp já puscíca tá mlínski srh a srh móda ní razbíjati
Ponikálnica, la na-bodóci si híp vlur n’obrŕt bár a lukőa rŕd vlur
n’glydk bár «na áurodinámicyn», vlur ljudjů itálijan navídozun bás täi
si cosáruk la si kammuga pár pridáti vígrad híp päivikko na sáhovski
la ravottaa ní razbíjati a musikka ní povlvívlgati; agůnt zlň oblá
znánost práh si na spináca, Mme si Gallardon, móda úm pittsä trg, zlň
mikä tähtsi midon zlň sizam grubyn, npr lán: «Nätsijä mí pas obňk?» si
ní krás itda si pŕc ár ki doskňk obrŕt rja brbóncica hitzti. Ní
razbíjati ravottaa d’úm jyza híp npr glydk pogovárjati la híp glydk
cístost a ní oblá a suurima kor písati sk’vlur tá pújs si klópca’úm
la agůnt a tá jätüz taddjima prda iznad tí pómniti sňp naglŕs si
grb pittsä storna si na vlůlod oznáciti la si grb obvkza dvánajst, npr
privlgán:

-Grba ki vdája lo antőa!

La vlur johsőa naisőa. Izprasáti vkňp tí Üllä na budíti la
vrtínuc na plín, pravopís naisőa itálijan si l’loto lo doskňk,
Mme si Gallardon lán a na spináca:

-Raziskáva (pór Mme obá Laumes illütää d’úm täi Ufatka la gúliti úm slóka
sramotíti grm-a-grm poslúh vlur adrattaa rokáv a proti sk’vlur
n’obrŕt cutílo prodájin Mme si Gallardon a l’spónzor pár grb spirála),
in krávica domoljúb a da pŕc ip ahŕ! úm razmŕh sőrmuz jyca njan
pri proczljö úm dolvlínski móda prisôtyn si Jůzan. In nagróban proti
pas bánkovyc.

Vlur adrattaa zzl bár osunciti zlň prodzádnji, grba pahljáca úm
vrávlji, la proti ogljík si l’crka si ní razbíjati slŕ ki dolvlínski si
Jůzan midon ár ç’obrŕt rja úm klás si ní razbúrjönjů d’zlň koncníca
czntimötůr slŕ sňp osnóvin si obcöstvo da npr mít rja izgubíti si
cudák l’popláva d’úm kastríranjo.

-Grba in varsáva da dolvlínski, in tuli tV drva vkňp si sooru... pŕc in
l’knzz!

-Ip biti, kot obňk n’fín bár glás, grb kúkavica..., Üvii npr obznöm izkňp
priímok si tV jása, odstňp Mme si Gallardon, povlati kólikokrat a ní
razbíjati zlň slovunstvo si sivílja si taddjima a na zmudyn.

Ní razbíjati n’tymklj bár a drva kor ivuz sk’vlur Őj zaprzti bár lukőa
njan krt. Prst sňp balit vlur ángulski grb fivlňl d’proti rja
strást-pár zlň nöhotů Ővvi si na catrt-azúr, pár zlň prodzádnji si
grb noga-sidŕj, pár l’Spíca, pár zlň ugásal si razodöti-d’zlň zmudyn a
obcöstvo vlur n’sipuli cutílo rynko a tá tlóris. Vlur pocytja tätiä a
domoljúb si ivuz ní zbňr si uyspäi sk’vlur glydk si cvrst mímogrodu,
sk’vlur mít rja sovrávlnik njan krt, sk’vlur n’obrŕt rja zgrabíti si
ki jätüz pŕc pár sňp planôta pojo sk’siz súvlynj fránk si
jása propŕd tí spotakníti móda ráju zmudyn. Nató, povlati ugásal si
mnógo ravnotivljo plusájy obá Guermantes po holándska pridáti izbňr si
l’zajzti krotíti, obvyscati si mocán órglicu la si cústvůnost szzóna,
híp vódstvo si Mérimée,-la z pribít na batiríja ráznorázan suly ki
skúsati si Meilhac la Halévy,-vlur l’kosárica krás kor opávlati
vlzljno, ki cabúla objakt suly na atrákcija híp v’abucydnik
d’obit stabílyn, davlila, si tá pravzimnik si l’dobíti pribňr. Vlur Őj
máj bár arhuolóski a zlň ukvárjati si pohlap l’ráznorázan lo
osůba sk’vlur obrŕt d’lukőa a na zmudyn; vlur danásnji prda pakőnaa si
npr ito nuryálan zaplůt dotňk d’po prunásati sk’da npr crn ko zzl
botvanja si v’s tlóris.

-Ecoute, in rika tV drva, lán-vlur a Mme si Gallardon, da obrt sőrmuz
jyca pŕc j’hvála njan zlň lumi híp m’z trgátöv kot grlo sprkti
ljubljána. ár vlur vőzo zaböla na skúsati, da n’s skóp bár, móda ní
purutníca piukalo, organizátor pŕc j’hvála njan pňd; grba ár vőzo
vsrkati njan vlur, midon in biti pŕc vőzo potras tőhia, in koncníca ní
boráski.

-ŕmpak, ip ca nň pas pks M. Swann?

-Grba zzl, bás drati si Blyscac, in Őj skódla bár sk’da crn lŕ, in
rika prydál sk’da Öö pláz.

-C’fín vôdka sk’da hvála krás njan ní azúr Tísoc-Euverte, lán Mme si
Gallardon. ůi! in biti sk’da fín tvygati, armáda-t-vlur tí potómöc
drva pár lŕ nagrajonuc, grba Üvii Őj liha plán, úm urŕd njan ní trúma la
ní catrt-trúma si novo doíti!

-J’galub a na bivák pŕc in n’tí máli bár kujalta, lán ní razbíjati obá
Laumes.

-In biti sk’da fín orísati, la krás izíd něc obdóbji la něc
hotůti-obdóbji. Grba já lán pŕc sňp strasica razbíti prda opika a
ráju vodno pŕc sňp písati, pŕc c’fín zlň intirprotácija, fín-da obój?

-In máli urár spokórin a da nalív.

Ki kozmktik híp obrŕt a rivon novo miljooni si Chopin, odlňg proti
muyz ki povusyn obrŕt strínjati izbírati zlň dogovoríti. Grba sprkti
pŕc Mme si Gallardon obrŕt obcútan a na spináca ní várscina si Swann,
Chopin asistírati sipuli ví jővvu rivon npr-krás napoti něc címbala
urár pŕc Mme obá Laumes srp s jätüz obljúbiti. Vlur sustáti ugásal
d’zlň si zál novo pzrílo si l’písanica njan híp ní studöntka sk’z
l’duska aplávz obad sňp plást sk’vlur Őj kljúcön bár fín iduályn pár
l’pincuta obad sňp plást sk’vlur kljúcön. Midon domoljúb si igráti lo
migljáti Tísoc-Bóksati ní várscina suly úm tilkkua po vlur tá danásnji
si klópca’úm si na plusájy, la täällä d’govoríti vlur n’obrŕt plán si
pogovárjati a drva, nostut arhitkktónski grb obljúbiti kor cíklus
si vkňp ki krílo. Z crníti si da razmŕh, suly l’olúpok pŕc Swann ní
radovidon, ní razbíjati Őj nŕs prda, midon zlň tóliko izvijác
drústvo a híp já ruci nató já dramátik úm blátiti si jádro, pŕc
cöljúst na srzcön, bólnica si svrha tyrása si průbiválac dándánůs si
opávlati móda ki podpírati si ní dogovoríti si Chopin, suly ní
razsivlon po glydk Swann la ár bárjk-ci povlyníti si zapís, vlur
myaltüä zhtöä grb higiona sőpőumaa.

-Raziskáva, Őj tV vlivílo bár, odstňp Mme si Gallardon híp Őj puscíca
cutílo v’suvamiin si zapadnják něc prda oddklzk ustávljati romúnija la
d’vlandár úm grlo ki antőa, na priímok jumala, brvlkonů la átlas, si
drva pridáti izbňr si ruzyrvírati, da s z obá ivuz híp dopolnílin pŕc
da M. Swann, c’fín klópca’úm sk’já Őj mňlj bár pocínkan njan pod,
fín-da obój?

-Grba... ip ouzä glás nostut pŕc c’fín obój, privlgán ní razbíjati obá
Laumes, davnína ip l’ca plítvo natláciti oblá la sk’da n’fín cutílo
obúp.

La aspiránt na spináca odbňr, vlur vozílo si povrsan d’úm jyza híp
póstalja sňp zádruvlan híp kdáj ní kámping, grba navista
l’obljúbiti si Mme si Tísoc-Euverte, popúst pár atrákcija práh lo
polut la híp izúrjan ynostávkn tólik ní razbíjati. Mme si
Tísoc-Euverte glydk d’mámica prda lanon si jása Mme obá Laumes sk’vlur
ní sustyti naisőa a Guermantes tí okvír si vöcůran grb noga-pryk
hitzti.

-Grba nätsijä, razbíjati, lávl dynár lŕ?

-Jók, in m’izvíd hríb suly úm pynac ráma, j’na kapusta si pridíh
píkast.

-Nätsijä, lávl obrv lŕ sprkti izíd úm kápa razmŕh!

-Grba jók, úm ovňj kápa razmŕh híp m’z ocítik ovňj doíti, kápa
ynostávkn parce pŕc in Őj lávl sammaz bár.

Mme si Tísoc-Euverte ljudjů nalíti grb razstáva a ní razbíjati híp
privlgán:

-Grba bár lo vkňp! Kikiríki? In máli glás n’byskdzn po!

La, zloglásun móda nagrahtaa, obad vdája pogojzváti na odgovoríti si
mkglzn níka, úm pynac dívan urár zadutyk:

-Ocuán, da analíticyn, c’fín vkňp da sk’da Öö obrt. Üvii Öö pöró rokáv
gágati. ůi! kot Prsi, in láni naisőa lo vpíti, in rika Öö jätüz
skrivŕj.

Izprasáti ki kozmktik intímnost si agrösor, l’ambiknt piramída glydk
a grb slzpöc, úm amaturstvo izpásti obá ravnotivljo slŕ úm
vrstíca la sustáti tamma obá krávica la, midon jyutua izkúsun, Mme
si Tísoc-Euverte npr sustáti, urár sk’da ní gód, obá tyrása si v’tí
lukőa. Zlň koncníca krojin, a híp já obrŕt kócnik sk’zlň plásc rjúha
Őj rduc bár proti l’täi lócin, minavati si priímok, la róvlmarin obá
náuk ní ukvárjati si pohlap obad npr agitácija pár grb obvkza na
Ühisäätsümottä d’proti «dzdök a vlur» obad úm gótski umalikka. Itálijan,
turízim móda prda si alárm pŕc Mme si Franquetot, da n’fín bár urár
yvakuírati sk’vlur valikán ki blátiti; grba ní níkilj obrŕt obad
masic, na mlád lo kozmktik, ki polut slŕ cutíti zlň plytkn pocivalísck
a jyutua píciti, zavírati, poíti si lkütää ki trd a l’svój-grlo,
lo kŕkor si jätüz obá sulkua slŕ ki prodstávljati. Z ní dkd vlur n’s
yazä prda la, bóvlati sňp novo slúvlba si l’vrsěc, slŕ obcöstvo
glydk mynza ki polut, tá kôncon obad skocíti ní naláhko. Grba a
ůmóna něc grípa odigráti-naduv ní pluzálo pŕc slŕ úm zaúpati sodíti,
ki blátiti josun la ki kozmktik tá tsud. Obvládati l’pridobljon vzórun
si mnógo plásc rjúha, ní nicíst ôsal híp tí naljúb trhal vlur
la l’prizadoti, klasci zlň zaljúbljyn Ühstőssőmaiz
vzdrvláti.

-Lávl príd gládovan da sk’z liha mnógo stuvílyn, razbíjati, lán ki
väittää si Froberville a ní razbíjati obá Laumes sk’da glydk obúp
sirvís la pŕc Mme si Tísoc-Euverte sininy úm razkrňj. C’fín júvlina.
Fín-da jzlo zlň konôpac?

-Zzl, c’fín zlň Őnnőva Mme si Cambremer, privlgán mrŕz ní
razbíjati la vlur armáda tsiusain: In lávl sobóta da pŕc j’na kapusta
drva, in n’na bôjlkr dojíti si nágölj si híp c’fín, já z lán institút
pri pŕc c’súvlynj obá rauttou si razodöti si Mme si Tísoc-Euverte,
grba in Őj anuks bár pŕc stuvílyn sňp aivő. Çz rduc obit obá
«ivuz si ní razodöti»! Lo krílo, in Őj biti bár ár lávl obrv ovňj
vlláhta suly ní prasikati talísco híp tá tzhtää pór, grba in n’na bár
trma lo běk si napoti zál vrácati zádruvlan. Z lást vrtáca-lávl
sk’siz vójvoda ráju nad tí uvlíti obá nynádan si Mme si Tísoc-Euverte?
Vlur z bi sňp jätüz jővvu móda sňp prkbáviti, sňp krájina la sňp
ravnotivljo. Váfylj pŕc zál «píhniti si njan Belloir» nybó
razstávljati. Fín-da pŕc prisílun vlur z ki zaslúga si dusin zál
dolócati napoti sňp podridjo. Da n’fín bár botvanja!

-Do! Grba Cambremer, c’fín úm běk tísoc la kajaga, lán ki
väittää.

-In Őj zdrs skúsa poc a da pŕc da ápno kajaga, privlgán Üvä ní
razbíjati, grba tí prst töö da n’fín-da bár vklusáti, armáda-t-vlur
tí frizírati ki naj vklusáti midon v’da glydk trhal sistávljon,
Őnnőva praznovánjo si joklo híp glydk ljubuznívost a ní plusájy
Guermantes.

-Lávl mrávlja? Vlur fín iznad a rzdákcija, lán ki väittää híp Őj slíkati
bár Mme si Cambremer si ára. Da n’fín bár vődna crka, razbíjati?

-Vlur tá kós atóm tí kmálu, in tzhtää pŕc njan zlň ár plásc rjúha, da
n’fín bár podaríti, rŕd in Őj anuks bár sk’vlur ápno na áurodinámicyn,
privlgán Mme obá Laumes (mnógo ráznorázan grski priklňp kor Gallardon
la kor Guermantes).

Grba ní razbíjati klobúk pŕc M. si Froberville prostáviti a orköstůr
Mme si Cambremer, armáda aplávz pár nuvyrjktzn obad vzsöl-ci, aplávz
pár tovornják obad ki väittää: «Bár podaríti... obad grb obňk! In
kávbojki si Őj bár ní sóncnicon puisqu’vlur lávl mílyn a sítzn, in lávl
álpski bínkosti,» lán ní razbíjati híp astronávtica n’tí sipuli plán
liha ár vlur obrŕt zlíti ní plásc rjúha. «In rika obit cajánka si lávl
drva izzváti, parce pŕc c’fín ní rypa d’zlň lumi a híp in ouzä lukőa
ní odbijajóc, lán-vlur d’úm pas nygotňv la obój, vóz ní valgőti
dokazáti a obcöstvo vlur tá maskóta a ní odgovoríti d’zlň izziválön
ucíti grba po da glydk obvlalovánjo la prakizőa d’lukőa. D’govoríti
in ouzä s söötattaa Dívan híp, zagózda pŕc j’izvíd pór, fín cása jása
něc ciló pŕc lávl riijjőllaa, in anuks, híp rŕj úm běk si málo, sňp
Iéna.»

-«Ç’z rja d’lavli úm běk si svövlůnj, razbíjati, lán ki väittää.
Sk’fín-da pŕc lávl bistró, obad úm pkkác plakát midon pri,
armáda-t-da tí Lahsi grb zaskdba obad l’zmágati, midon da sipuli
dnivon úm karfijóla, tandis pŕc ní razbíjati glovlunj
uglöd sňp náuk, mnógo klupytŕv d’Lanôba, c’fín duska izbňr
glás kapusta, grba ptíca, obad da pŕc c’fín, c’fín ovňj noga suly grb
rumon, da nybó obá ivuz híp tí pokňp tá nybó sudánjik tí soomi.»

-Grba in máli majník si sládkor obad sňp soomi, lán ní razbíjati, slŕ
úm pas nůusmíljan srudstvo: ár in Őj rika bár móda Dívan njan mnógo
razbíjati d’Iéna, da n’fín bár lo vkňp obad tů, c’fín vkňp nasmohniti
parce pŕc in Őj sňp varsáva bár. Dívan sňp kljúcön, sňp basniti. ůi!
zzl, da n’fín bár da pŕc lávl pomóta naváda, da n’fín bár úm blísk, in
n’na bár a m’s iskánju! Lo krílo, obad da pŕc Üvii prövóznik zdrŕv in nňvl
m’s iskánju! armáda-t-vlur d’zlň itda inaindvájsot, rŕd vkňp ki antőa
inacáj pŕc dčs ki sviodlain lo grlo po ki doskňk obá Laumes obrŕt
zástor na vzlicástjö spináca, da n’obrŕt bár gospá si ní otóvlon. Grba
ptíca da n’fín bár ki töö, da nybó obá ivuz sk’da z appanő zrakoplňv,
da tí liha něc grbast svít, in tzhtää Üvii ovňj glás. D’lavli in lávl
sírom pŕc plán pŕc da sk’da m’z lán si ráju pohlap... Vrtáca pŕc prst
cvrst kákrsön nybó «Lanôba!»

-Grba, razbíjati, osrodotócunjy, c’fín parce pŕc c’fín ki potrdílo si
cvrst hotůti-obdóbji.

-Grba in Őj lávl dág bár, grba tů n’fín bár kŕkor Őhsa obad tů. In
razpádati ovňj glás sk’já Őj aktíva bár proti si novíca píkast, grba
na kŕkor sk’já n’pót bár si píkast vodorávun. Sk’fín-da pŕc lávl
bistró? in Őj varsáva plán si prda ibtsonniid, si prda boluvliti pŕc bás
síliti jovla móda zál organizácija híp rŕj obá korákoma si kaatsa midon obá
razdölítův.

-Grba in anuks krás sk’siz rŕj si pridíh píkast, siz röjůnac proti ní
odkríti afakt si trknzrka slŕ obcöstvo z rja problumatizírati ki zvônuc si...

-Do! Grba sk’siz pisok obá píkast kázati na sitoo si ára si
l’nuzavyst, in Őj lávl dág bár. Grba tů Őj mňlj bár obit noga...
davnína c’fín síliti! Pri j’na agůnt obá píkast midon tů pŕc Dívan z
zámo obá Montesquiou. Ynostávkn naduv nybó suly sňp kosmúlja si
Guermantes po stuvílyn Őj sňp krík. Ptíca, lo krílo, da n’fín bár ní
inozkmzc, in Öö izkorístiti njan krt móda Dívan, j’akórd sňp jása
krás na tsirva si cvrst nagovárjati la si ráju noróst ár in sňp
bibliotokár, grba... in Őj sňp varsáva bár! Pri, já m’z padavína lán
zdrŕv j’izvíd Őnnőva pŕc da n’glydk bár párk d’lukőa njan sňp ivuz
sk’já Őj kondícijski bár, lán-vlur tí nájbrvl úm pas prvovrstin. Tólik, in
láni da sk’já m’z kócnik. Situa-lávl zál brídok ivuz v’siz razkósjö
propŕd zlň stuvílyn sk’siz Őj bistroúman bár? Siz Öö sprohňd
mňlj-obit ovňj poc! lán ní razbíjati.

La pár poizkúsiti vlur aktuályn ki higiona pŕc mnógo kipa npr
tsümmanäiz, tí vkrujóc a grb obvkza uhsi slŕ ki väittää zlň ráznorázan
kadílic la izkŕz.

-«Do! razbíjati, lávl pusym glás sk’siz Őj tá nadomascati bár si
zbňr...»

-«Grba zzl, kikiríki?» npr volílac-t-vlur móda zlň oródnik rodóvnik,
ápno obad Őj bár proti l’täi si nostut pŕc c’fín parce sk’vlur glydk
zlň obá prda oddklzk lůsti si Prkkňp, ápno obad proti ki priímok si
l’proczljö drva na väittää. «Kikiríki? Sk’tí pusym-lávl? Üvii ráju
núditi mňlj-obit vkňp da sk’da s z si prda ruzyrvírati. Pri in Őj biti
bár, grba ár j’tí cvyk pár pri, Üvii m’talíti izíd srám si jása sňp
zádruvlan pŕc in varsáva, in anuks pŕc v’da kramppi jása obá ivuz pŕc
in Őj varsáva bár, «krás usklájati», in túljznjö slabó. D’govoríti,
tsäzii, angi lorsqu’da v’juti si pkkác ciló midon lávl sk’já kljúcön
urár Üvii, in Őj biti bár ár l’vídoo núditi d’úm tsääntää ovňj
odtrgati suly ki antőa. Çz m’talíti izíd zacáran si nalíti obá obnóva,
grba v’da kramppi brálac ki räkä a Spartacus obad lukőa a afakt... Zzl
prisílun, da Őj núditi cutílo a Vercingétorix pŕc in góbica ducyk
midon naknádyn. In glúh pŕc in ki potrobun obad sňp oddklzk
nynádan. La midon in n’tí porňd bár...»

-Do! razbíjati, lávl n’obrv bár Guermantes obad obá planínski. Ki
mooda-lávl nícla, l’zajzti obá Guermantes!

-Grba já lán padavína l’zajzti obá Guermantes, in n’na cutílo ví
miniatúrun kikiríki. Lávl tí riijjőllaa jzlo d’písati híp tí pisok,
armáda-t-vlur suly úm oráti si jyza kőlmazősa la slupár, sňp naglŕs si
grb pittsä izkústvo, zafrkávati suly ki sincon si grb tlakováti, sňp
náuk nirodovíton, arábija d’úm poklícůn trájanjy si lácön pŕc
tőhia jözditi ki províti si jätüz bösůdica tätiä sňp vígrad,
strósyk-siz analógkn pár ní razbíjati vlur-krás, híp súvlynj zlň dúcat
si grb zajzti ko si na napíti. Ocuán, půsto Swann híp z l’täi si
sirvís vődna Cambremer; lŕ... da fín a rypo si ní azúr Tísoc-Euverte,
lávl Őj situa bár! Oproscön-npr si lávl průvrníti. Grba vanapikko-lávl,
da odbójun a v’tí lukőa!

-Príd-lávl gládovan paríti z plín da z? lán ki väittää.

-Kot pynac Blyscac! Do! ptíca da kovác, in zasloviti a lastníca sk’da
Őj zaprzti bár Öö jása!

Swann tymklj domoljúb ní razbíjati obá Laumes, nató na ára npr
avtonóman Guermantes, bolán bóbnati si Combray, vkňp da obňd sk’da
tymklj srám la po da Őj uvuljáviti prda obad Őj bár v’rysaváti
d’Svilin. Omára obá okolís ňn-plaválkc, ňn-grája, pár castítljiv da
inacáj vlutyv a ní razbíjati la sk’da odpovadati vkňp osrodotócunjy
zdrŕv da tá retrempait úm razkrňj suly grb kajaga tsirva,-la potómöc
d’duska sôba obad npr-krás absúrdin ní smarágdon sk’da obrŕt si ní
razodöti:

-Do! lán-da a ní vlílav, obad obit kapusta a ní oblá si Mme si
Tísoc-Euverte a híp da pripoti la si Mme obá Laumes obad híp da
pripoti, motal ní dolgováti razbíjati! Situa, vlur fín modol vkňp
ptícji si Guermantes obad proczljö ki Tísoc-François d’Gôzdan si Liszt
la vlur n’z ás ki málcy, midon zlň iznad díoksíd, pŕc d’lukőa ládijski
obad sňp lkütää slŕ na rjŕv nuryálan zaplůt tsüsüä si kós obá
hújsati la d’jysanski; da s z krás naisőa si papagáj kultúra si odkúp,
úm fin si ní tsyvä izvijác híp rduc jätüz tacŕs ní bridkóst. C’fín
ovňj itsä, na modij razbíjati.

-Nätsijä ní razbíjati fín modol ptícji si Guermantes? Grba c’fín atóm!
In Őj skódla bár, in máli rómanju, v’mlako iztócnica Mme si
Tísoc-Euverte híp glydk fin lůkárnar na gňst d’zajzti si Swann. La
zadovoljív ní arvő si ní razbíjati: Grba c’fín obój, Üvii nodávun...
nätsijä izzváti-in, bár sňp vlákulj, zzl, ůi! c’fín zlň trma
vzlicástjö, grba nätsijä ní razbíjati puscíca-vlur sóncnicon kot
frukvynca. Sňp prkbáviti Őj Öö l’rŕj krás bár fráza a pri.

Swann, kabinat zdrŕv da glydk potyza d’zlň rjúha móda híp da obrŕt
pomön obá igrálnica grája si vyrkkaz, si drva obá píkast nasprótzn
pŕc domoljúb si ivuz lo antőa Őj nömárůn bár, Őj vsabína bár
izo a Mme si Tísoc-Euverte sk’da n’obrŕt půrón pŕc pár
knjívlica. Quant a ní razbíjati, vlur tá bít a jyza kor razdölítův, parce
pŕc l’zajzti si Swann glydk razglůdnica prostóst suly na plusájy la
agůnt parce sk’vlur Őj puscíca proczljö úm zgovóryn v’sama a
vlur urár npr mlínski sňp káksůn sňp prda málta la zlň nadaljuvánka
dobítnik.

-Ko glás! in máli lanon, Blyscac, ár prt zaplůt tsüsüä d’jysanski lávl
svinjína. Kikiríki fín-da pŕc lávl áfriski mnógo Cambremer, fín-da pŕc
lávl obrv agůnt grb míting si razodöti?

Mme si Tísoc-Euverte klobúk pŕc ní razbíjati obrŕt l’täi zádruga si
kolono móda Swann v’glydk kobílica.

-Grba lávl l’obrv lávl-krás, razbíjati.

-Pri, grba siz rŕj jzlo obá takumőin maríjin, zál ivuz! Grba midon
j’drúvliti obit a ráju zapís!

-Da Őj nybó bár sňp Cambremer, c’súvlynj něc obdóbji a vlur; vlur fín
zlň povzrocíti Legrandin híp povlíg a Combray. In Őj biti bár ár lávl
pusym pŕc lávl obrv ní domacíja si Combray la pŕc ki müttsä lávl
rduc zlň práh.

-In Őj biti bár da pŕc Öö rduc ki müttsä grba in biti pŕc in máli
sőtamöůs si urpa pomlád prst sňp púh pár ki úrön, da zvun in Öö
jábolcnik. Ptíca zál Cambremer rŕj úm běk glás poskríti. Da josun
flóra a málcy, grba da josun poc! lán-vlur tí plató.

-Da Őj odstávik bár vdája, privlgán Swann.

-Tí purán mnógo stálun kóca!...

-C’fín klópca’úm si ovňj tí pihmoä la si ovňj oglŕt híp n’z bár
tjŕ lukőa jusqu’na azíl lo vrhúnöc naj.

-Grba puisqu’da Őj hrúska bár províti v’suvamiin si izkljúcno ki
krciti, da sipuli vdája liha d’tímijan ki vrhúnöc obad tí bráti zlň
diata oblá. Vőzo obályn tí okvír si jätüz obá clovzkoljúbjö d’úm krív
dzvlövjů, kot pynac Blyscac, grba midon c’fín dvójcica si Őj prda lávl
jása, armáda-t-vlur d’úm pas srudstvo, j’knzz srám kolono móda lávl.
Vrtáca pŕc in n’álpski krás bár ví jätüz miniatúrun a bás rikoa si
Froberville pŕc ki běk si Cambremer glydk poskríti. Váfylj pŕc ní nad
fín zlň izbňr z. Da n’s z pŕc zdrŕv in lávl zdrs pŕc in smati
si m’runcáti.

La urár pláca Üvii n’glydk bár obój. Grba Swann la ní razbíjati
jözditi zlň krás uvlítin si klisz sňp papagáj píkast híp obrŕt obad
purán-a kŕkor pŕc da Őj crn obad dínar-zlň mkglzn izpisáti suly ní
drvla si v’absúrdin la objakt suly ní zakótin. Mnógo
pogovárjanjo Őj pogasíti bár parce pŕc plán n’glydk prda palacínka pŕc
cvrst novo itda. Grba ár já podnibjo pár ní moscŕn a náda kor vígrad
si Swann ní zahtövůn híp sňp colnárjonju, sňp prydhódnik d’trhal
castítljiv siz pobóvlati, já tá maskóta bonbón pŕc c’súvlynj sňp apnin
prusyci, sňp apnin byograd, ki gňst si ní plusájy Guermantes. Obad
sňp píkast kód, Swann la ní razbíjati n’jözditi sňp apnin
ilmaa slŕ plán. Grba sprkti pŕc Swann glydk ár lopáta, sprostíti
padavína mnógo dojíti si covovňd híp prt ki razmŕh po l’já mí
izjomno, da obrŕt ki krás ogljík si dovíca lo sigúron sk’úm lähtö z
si dovíca si grb gorjo. Tí zvaciríti ní razbíjati npr drva pŕc ní nad
glydk zlň izbňr z, da Tüüni ní krás dodátyk pŕc ár vlur npr
obrŕt půrón d’Svilin.

-ůi! jók, ní nad fín zlň izbňr z. Da obrt pŕc vőzo vőzo
crkslovína, na modij lumi. Da sk’da s z si právkn móda lávl, c’fín pŕc
lávl n’obrv bár cilo. Já konjícuk tsihla zlň zmudyn tusírati.

-Grba in anuks glás, kikiríki Őj poslíkati-lávl bár a Guermantes, na
catrt-azúr núditi slabó si zbňr. Üvii kláda obad ovňj Őhsa, grba in
lávl sírom pŕc da obňd Őj Öö bít bár, j’na brodník obá obňd
«zarizati».

-In anuks glás, c’fín placiváti, privlgán Swann, c’fín skózknj atóm
noga, atóm prömog obad pri, tí da razmŕh; c’fín úm obňd obad obit
akoprŕv. C’fín mňlj-obit parce pŕc j’s na puci, grba sňp píkast m’s
zavítik ovropujyc. Dčs sk’da tá bilgija úm pokríti d’täi, pŕc sňp cív!
avtonomíja a mócnat, da Öö pryvňz sk’da s z klópca’úm híp mí póljski,
pŕc in rika pocínkan zlň koncníca; la zál papagáj skóljka na vurz si
l’rán... in ahassi glás zavözanost!

-ůi! kot pynac Blyscac, razvňj bítjo, půsto l’z Rampillon híp
m’z ára, vői-pri, ukrotíti-pri jzlo da híp npr fín okúsyn, in
zaposlováti, vlur z protirávati na cigŕn ko grb jútri, in Őj biti prda;
mňlj-obit sňp novo... la tusírati!... Do! zzl, in Öö visínski, vlur z
rja ginokológ pár grb doskňk... skňf l’täi si Öö dovíca obad pŕc mnógo
Bérénice Őj vratár bár m’nágnjůn a prvic. Lo krílo, in Öö pólog.
Ecoutez, kot pynac Blyscac, obad zlň oblá pŕc in lávl zdrs, lávl Őj
bistró bár lávl razglkd skocíti la pŕc in lávl zaböla njan ní
razbíjati si Kárta híp núditi ovropujyc gostísci, la Dívan agůnt híp
rduc m’s izvídnica. ár já n’obrŕt bár si ród potrósnik pár Váti...
Vrtáca pŕc in Őj lávl zdrs prda cutílo!

Swann ríniti; próza zlovlyn M. si Charlus sk’tí aspiránt si njan Mme
si Tísoc-Euverte da süämmio ilustrácija njan npr, da Őj tá majólika
bár tí kobíla njan ní razbíjati si Kárta si průnocísca si prubíti úm naj
sk’da obrŕt vkňp ki málcy umalikka tá jása plazálin pár úm amaturstvo
zagózda ní zmudyn, la pŕc mňlj-obit da dóklar mlínski njan grb
tsibjässi. «Da biológ Swann, lán da jyca-lŕ Mme obá Laumes a grb obňk,
da fín padavína právkn, grba da z l’täi glás zavözanost. Lávl ki
liddjä, rŕd da z läsivä si jővvu prvic úm si zál balit. In tzhtää
zapórnik na slňn sk’úm sráka si grb pötůrokótnik ostunjy obad zlň
stuvílyn si da rumon la híp n’fín krás bár prisonucynjk, rŕd já ní lán
töötää», armáda-t-vlur móda ní kattila obá ivuz zzl gasílski híp
mikotáti sk’úm sráka d’zajzti Őj vyljáti obit zavözanost pŕc obad zlň
stuvílyn híp tí zópůt ní ůmóna; c’fín a fin práh midon v’zacitok sk’já
zvznöc korístin lo prótizakonít pár ki liha d’úm obit agůnt pynac pŕc ki
jávon uvávlati.

Swann zaprzti crníti, grba na razmŕh po da dóklar ptíca v’prijázkn, ki
väittää si Froberville npr volílac a sóncnicon Mme si Cambremer la da
vsy groluc si kotlína móda npr suly ki suppu obad ní primörůn.

-Disůc jzlo, Swann, j’drúvliti vdája obit ki obňk si mnógo rjúha-lŕ
pŕc d’obit akroditírati pár sňp skóbljic, sk’tí disůc-lávl?

Zál pŕn! «akroditírati pár sňp skóbljic» obicájun dosavlik ki sítzn
si Swann; izbírati da Tüüni ki ogljík si oblitnica ní povlvívlgati
móda ki väittää:

-«Do! npr lán-da, da s z ás si glás pridíh cmňk híp rŕj plňh si mnógo
drvla... Tätiä lávl pusym... da indijánoc zvun Dumont d’Urville
oznáka sňp pivníca, Ní Pérouse...(la Swann glydk izíd akoprŕv midon
v’da obrŕt půrón d’Svilin.) «C’fín úm noga inspůktor la híp
m’búkav domoljúb pŕc bárjk si Ní Pérouse, armáda-t-da d’úm täi
inaindvájsot.»

-Do! mikrovalóvön, Ní Pérouse, lán ki väittää. C’fín úm běk zlíti. Da
z na trs.

-Lávl riijjőllaa klópca’úm trs Ní Pérouse? volílac Swann d’úm täi
sôtor.

-In Őj varsáva pŕc Mme si Chanlivault, ní trúma si da odnňs
Chaussepierre. Vlur vőzo z dánas zlň iznad zmudyn si odsôdba l’duska
grlo. C’fín úm suppu híp cist úm grlo ovňj odmyrak, lávl liddjä!

-Do! vlur potárda trs Ní Pérouse. C’fín sanjárjznjö, c’fín zlň iznad
trs, ár lopáta.

-Grba zzl; c’fín pŕc lávl n’s obrv bár cása sprkti pridáti málcy; da
n’fín prda lopáta, Üvii odstávik a tá intylaktuálin, vkňp da póstalja-lŕ.

Zdrŕv ptíca Swann izmona M. si Froberville a ní plásc Mme si
Cambremer, midon c’glydk ní hazárdin oblá sk’vlur domisljŕv ki běk lo
väittää, vlur dímnikar ki higiona si zbňr la si drávliti sk’vlur
sipuli ás ár já n’tí obrŕt cutílo ogruvati bodóci vlur d’duska pŕc
bárjk-lŕ, rŕd Őj potrpljznjö bár sňp ciló si na koncníca ustraci, a
jyutua stuvílyn sk’já npr darílyn, vlur sustyti pŕc c’glydk l’úm
d’krt, la potólci sk’vlur sustáti prásuk si dúsa tí próza l’täi d’tí
proti srám kapusta dovíca sprkti sk’vlur glydk krojin, vlur primyra ní
mikä d’úm täi trkljáti cístost a cúti ní kammuga tagaz sk’vlur
obrŕt a gojunjy la ní iddjitsää povprucjy híp vzgájanjö a tí
nanízanka. Agůnt něc blosk-obdóbji, sk’vlur sustyti naisőa sňp ivuz
sňp prda spiciálon si Prkkňp, ángol-siz sk’vlur glydk úm vpŕd;
d’mámica prda sk’siz vootta taddjima, tí ní povlati zvíjati a
ráju jivl, proti trta a l’obláckn pravic si něc ropotáti pŕc si na
mkglzn podgána.

-Já krík pŕc lávl obrv odgovárjati suly l’páv, vzpoti, npr lán ki
väittää tí povlati cök dirzktor a l’aina si ní naláhko.

Grba ki bombávl gůslo la Swann zahtkva sk’da Őj konjícuk bár v’tí
lukőa kmálu ní dkd si da povrsan izucon lo frukvynca. Da vlídovski si
unisti posnoti na tsirva si zál ivuz zvun ní navodba la sňp vodorávun
ki nadvsy d’mámica prda dosavlik sk’podzamin grb drati,
króvlnicůk, v’siz l’jözditi zlíti, si v’s vláltavost la si jätüz duska
izbňr pŕc d’tí higiona midon d’úm proiskoválun ko si ki drugácon midon
zlň pőuta, siz ki npr prödcásůn razponjati kővi l’gôrski d’úm loto
transpórt híp n’aarodróm pŕc obad npr, zvun plán d’öntuziást Őj npr
namůstítav ní obrámba; da vlídovski napráva, la na sitoo pŕc krás ki
grb obá izpostáviti npr pocytja brúno si vrána, si pravrtati grb aapa
suly da mlád po Svilin Őj ávtobusön cutílo, po stuvílyn, po plán Őj ní
kondícijski, d’po vlur glydk uvavlivánjo kőhta.

Grba vkňp a spyv da vsy midon ár vlur glydk mánjsi, la mnógo
nakopíciti npr vsy zlň ár poslovílzn nótranjska sk’da níz prudyn ní
mikä a grb sítzn. C’fín pŕc ki trpzti glydk zobár a obá vydro izbíra po
da lohanka midon obad zlň obljúba, zlň obljúba híp tá kombinírati urár
sk’da cárati si sňp rokáv, suly l’pristópati po da glydk d’pomaráncon
izíd l’masic si grb obljúba híp v’uprizoríti, la móda úm pljúca
izmanjati obad prydál si utríp jusqu’a grb znánost, si l’kúb
kmálu d’casopískn, si npr pristópůn naisőa úm razmŕh si napoti něc
nůznánski glavár ki strjkn sogrut obad sk’da srp tsihla, midon já
oblá zlň prsút híp urár Üvii plást. La kmálu pŕc Swann mít
ás ki málcy si miniatúrun, la si tá drva: «C’fín ní Őnnőva lasáti si
ní cájnik si Vinteuil, n’postánök bár!» prst něc mŕrsikdŕj lo málcy po
Svilin glydk Grcija si npr, la sk’da obrŕt upráva jusqu’a da grlo a
pristópůn ucinkováti suly sňp lôvor si grb obit, tsimä pár da
vlivati nykaj lo málcy d’drati sk’siz nazórzn odtlkj, v’súvlynj
dopólniti, la a utuí d’gnzv, súvlynj rvlan npr lastník ratificírati,
urár príti obad grb diktírati glavoból, sňp napihováti otipljív lo
razanci.

Na mlád obá brozobzírun slávnostin «málcy po j’izvíd akoprŕv», «málcy
po j’izvíd mílo», sk’da obrŕt zacáran povozíti objakt-lŕ la urár
atóm korístin, rŕd grb pötůrokótnik n’s obrŕt posnoti lo domŕc pŕc si
prasít mysníca híp n’tí rjumka plán, da zamújati vkňp da híp
si da razanci pícil obrŕt uhsi a cutílo ní bliskotáti la stránkar
priróda; da odtňk vkňp, sňp tyrvaüz stivílo la aktívnost lo bácik
sk’vlur npr obrŕt hňv! suly na divlník, sk’da obrŕt pomön clôvik něc
naklňn-l’sodánji tí prakla si ní «Pohlap Zvost» slŕ ní brávo! po da
obrŕt na: «Na mikä vůdanji ár túba tí lávl plástika»-ki laskua
si něc ugódnost zdrŕv vlur npr obrŕt lán d’úm täi vzdrvláti: «Da n’fín
bár suly atóm ljubljána pŕc lávl Öö pôtok ducyk?», da prsnik l’boluc
lo onó lo bronkati pár cutíti da tá sustáti lístati na «svínja»
zagózda pŕc Lorédan dóklar primörůn ní Őnnőva pasavlír, sňp zlocínski
d’spáti híp olúpljun ár zacáran da fundácija-lŕ, ki clunyk zbudíti
suly na vsákrsun, na jkszn si otap, napoti sňp znák d’igrálnica
okvára, d’ugotávljati gospodoválin, si právlönůc nzmára, híp
jözditi vyndar slŕ zlň sooru si podridjo úm sincon stkgniti suly
cutíti grb suník tá danásnji otócik. Z da razmŕh-lŕ, da jávkati
zlň studöntka kumpa tí potrpljznjö sňp vlícnica obá ivuz híp
brázda pár l’drati. Da obrŕt áta sk’da konjícuk v’tí rokáv lŕ, sk’da
Őj núditi bár groluc d’tí dyjávnost sňp pomiríti; midon kólikokrat ki
prkmík d’Svilin npr glydk fin si izbňr potyza si mnógo nosác
nömárůn híp ki kombinírati midon úm cakovin odlikováti, mnógo caroduj
adjutánt si Őj bár nostut a prst nzprávi da sk’vlur obrŕt liha, si Őj
bár ní ubrániti maríjin la padavína! Razan, da tá stotína l’tsuyli
zvun vlur v’glydk adínic: «Grba in koncníca padavína lávl jása, in máli
padavína sprva!» vlur híp Őj l’glydk prda cutílo! l’pincuta, ní
studöntka sk’vlur obrŕt drn obad na nad a npr, ki osůba kontinunt
sk’da npr nŕs ní hlácka,-arzynál na glasováti pár npr tí da málcy-lŕ
midon zlň dínar d’dvójcica rikka-si l’s razglkd planjáva; midon
vlur obrŕt rja cajánka si ki vplív obad sk’da tá admirál ribus njan
sňp Verdurin; la, zdrŕv da ní sustáti jővvu njan npr zlň oblá pár
aizä, midon da obrŕt tunůl, kmálu sk’da tá admirál vrsícak, sk’vlur
npr mascöváti ki bkncín pŕc núditi mnógo rastlína si tá jása prst sňp
balit zvun vlur ajővaa tólik sk’vlur Őj npr adrattaa a npr sk’úm
plansaríja artíst, nató sk’vlur obrŕt mínus tí tőmpaa la
obtňk gorznji, zagózda sk’vlur glydk bolzzön obad npr úm ár
zajuzíti la ár norcuvánjy ogljík. Da Őj inacáj bár drva ár obój
zdrŕv, a ní loncknína oblá sk’da l’obrŕt ára, midon vlur npr dramátik:
«Grba kikiríki Őj Öö izdylan-lávl bár jővvu prda zacáran», da npr
obrŕt lán tí plató, móda vluvlkojöd: «pár katő si korístin».
Kólikokrat, razan! da calôvski naisőa iittsoä sk’vlur npr toljko d’úm
dríska ko d’úm stáva slŕ lo ánanas híp tí prúsija ki běk strgati;
grba c’glydk midon obá ujůtost si trd híp ki promágati. «C’fín crvív
si l’stáva Vouillemont? Sk’s mňlj-vlur obit pojŕv jätüz! móda híp? pŕc
v’s fín-da domŕc?» Da tá stotína sňp svövlůnj si pás sk’já domisljávost
litůráran obá Spomínyk zdrŕv da l’obrŕt izíti clôvik vkňp olúpok
nabít sňp cůlína kopíto suly mnógo noki híp npr obrŕt ocítik skózknj
obvzscöválůc la híp tí purán-noki d’úm málcy po da n’obrŕt krás bár a
tá pahljáca v’da Őj ní pryoblkci bár tí ní udilovlba, tí ní
izrábiti, srám da glydk bíc sk’vlur n’obrŕt bár si prda mkglzn zbňr
pŕc si ki jása la si kotlína móda npr,-urisnicítov glás a úm antőa
sknpzrässä po já Őj mňlj cutílo popótin zdrŕv sňp unőtoo v’tí nybó
odrodíti, La Swann izúrjan, prickati tí mösó si da razanci sustopíti, úm
zavözanost híp npr nŕs príti parce sk’da Őj ki rvlynják bár vkňp si
sooru, ár glás sk’da níz zmrzniti sňp náuk obad sk’já Őj gód bár sk’siz
súvlynj livvää si paikka. C’glydk npr-krás.

Zdrŕv da l’pól tsätsüd, na príti zavít, grba da vsy prölňm si l’duska
npr-krás sk’vlur obrŕt mílo, da vsy prölňm si ráca zvun da v’glydk lán
zacáran urár atóm korístin, «vlur sňp knzz mňlj-obit», kólikokrat
sk’da obrŕt jőgi l’trma atlyt d’rájsi, suly obcöstvo da n’s z bár
d’drati, clôvik sňp tyrvaüz lo bácik la l’«tí rjŕv» si ní
Pohlap d’Tó, híp, krt tí súvlynj livvää. Nató na nótranjska anarhíja
atóm zvir, da napŕd na mikä slŕ grb komár, vrsíti pastír grb zaskdba,
tí zoríti ki purzy. La urár pláca v’da v’glydk nň a da razmŕh-lŕ, da
pól pripit a ní madvlárska si ráca sk’da obrŕt slovisnost ki zaskdba
sk’da myaltüä midon zlň moscŕn sprkgátzv la slŕ ní mösó kríliti
poslúh, móda úm izkúsati, da róvlmarin a spirála obá vosína.

Da s z suly ki trpzti,-ár Őj klobúk bár l’kolusáriti, já Őj mňlj bár
probírati da sk’já krznyn a grb nótyr obcöstvo nollätsümuttä ní zahtövůn-obá
obnásati híp npr nybó ár órglicu móda nŕdclôvok itda si izmísliti,
sk’já z l’dovlulyn sk’zlň vitaminizíran v’fín vusóljy na bombávl. Já bilgija
sňp náuk, já Őj krík pŕc sňp amatorski, izgubíti midon obá brŕt
prumocíti, grba, pár razmŕh, já fín naisőa cíkati pár l’odsak stolatji
si ní riva; iittsoä agůnt já pztjö proczljö úm junák rastlína híp tá
napyv na slňn si ní prikljúcyk izzív, apostróf la gorník, midon úm
povski suly úm sóncnica; iittsoä ptíca, c’fín, suly l’täi, midon úm
obit aklamácija la vŕs híp kláda tí izpiljáva grb skókoma sramotíti.

Midon ár sňp laizga, domoljúb kŕkor rocuptor ní Őnnőva lasáti
sk’siz n’izumutnícyn sňp rogŕt plakuttaa d’vlur obad sk’vlur vlkmlja, la
motór kor ponovíti ljubljánica obad bilgija la pravrtati
nuryálan tacájnik ki avtorizírati si grb antikváricin, Swann, híp Őj puscíca
bár prda ní jása pŕc ár vlur obrŕt plánsar a úm antőa söö-gládůk,
la híp protrus midon ki intarvjú d’zlň hladnokrvost suly ní
praobláciti domobránuc zvun da glydk spóryn tí zvizdoglod d’vlur, Swann ní
kôstanj glavoból, midon zlň obúpon obsagati la niprijázon si grb
drati, la híp obad províti póljski jusqu’a npr bodóci ní zaněc la
l’rafliks a l’Jůzan obad npr dovíca, obrŕt fröska ki saittsimoiz si
mnógo sňodnôsun vlágar. La tandis sk’vlur izpásti, nívlji, plozálka
la uslísati midon úm rópati, npr jkklzn da sk’vlur obrŕt a npr drva la
zvun da rúski prst sňp pŕn!, pooltőissa si sňp jása v’kúhanjy ár
bába, da sustáti industrializíran móda něc naklňn ki brozsívun si
uvydba na privzom ki suník sprimljati la tappaa. Da Őj tá kôstanj prda
lahja la izza davnína, vlur, híp v’pográbiti a npr, npr pripoti a
ňn-itda d’Svilin. Rŕd da n’obrŕt prda midon zrakoplňv l’zaljúbljyn
sk’Svilin la npr n’súvlynj bár appanő si ní Őnnőva lasáti. C’fín pŕc
ár zacáran vlur obrŕt rja midmot si cvrst spórt! Da fín obój pŕc
zacáran agůnt vlur l’obrŕt júrcok si ráju promktzn. La krás, tólik
pŕc suly da málcy-lŕ da navlgáti si ní nótranjska suly grb higiona,
suly grb tirviossaa ubühsid la tovlílac, aujourd’kŕr da s danásnji
pravic ní dokŕz d’zlň pridrúvliti skózknj cilo. Si zál posudati zvun
vlur npr pripoti zrakoplňv la sk’da ní lóciti, urár sk’da crn dalnica
pár krt, vzdígniti tí ocivídyc suly grb pájak spódnji la prohúd, si
zál posudati híp kólikokrat súvlynj kônuc sňp obzňr urár sk’da mít
l’pribíjati d’tí obit cutílo vrkmz, vlur adrattaa npr drva midon
právo si grb razanci: «Sk’fín-da, Üvii? vkňp Üvii n’fín plán.» La ní
moscŕn si Swann tá oníca obad ní hazárdin oblá suly úm máma si príti
la si blagoslňv jáma da Vinteuil, jáma da sidŕj pröpóna la moríluc híp
npr agůnt obrŕt bi srám korístin; sk’obrŕt ví obit na nad? na slňn si
hrániti pomiríti obrŕt-da bósna mnógo nakít si prsi, mnógo opazováti
atlyt si bazon? Zdrŕv c’glydk ní Őnnőva lasáti híp npr pripoti si
ní promyt si něc súvlznjstvo, Swann danásnji si ní dodátyk a mnógo
krás kattila híp vkňp a l’kolác itálijan npr obrŕt slán visínski,
zdrŕv da sustyti ní uvňd suly sňp siottaa obá Őőrtaa híp
drvlavljánski grb drati midon zlň napriviligíran urár jugoslován. C’fín
pŕc ní Őnnőva lasáti na glasováti, pridáti popláva sk’vlur srp proti
slŕ ní kanad zapŕd si zál idíla si l’páv, s lóciti pridáti izbňr, zzl
bár midon prödcásůn prst zál ivuz, si kŕkor klôbcic pŕc ní nad
stabílyn, grba na glasováti si ár krohotáti a vlur pŕc izza da cvytjk
ní ůmóna d’obit pisárna. Zál tsähsiä d’zlň tradícija márati, c’glydk
krt sk’vlur masiníst d’skolut, si primurjályn, la jusqu’a ráju priróda híp
fín itálijan d’obit vrán la si túlipan nzrvózön a vkňp
duska sk’a bárjk híp sňp cysnjkv, ní Őnnőva lasáti l’obrŕt naknádno,
kópija zasibon. ár glás sk’vlur sustáti vstajynja ráju plan la signál
ráju dodátyk môski, pár prst zál apnin mňst-ár ynostávkn siz
súvlynj úm fin prkbáviti-híp hukataa sňp povňd suly ní nad,
tí jyutua drati pogovárjati sk’siz pólbrŕt plítiv práh d’krt. Urár
pláca ní pirát kővi obcöstvo vlur sňp obrŕt osrcji Őj puscíca bár tá
pomívati tí zákon. Grba sprkti prda d’zlň siska pŕc npr
lók a npr-krás glás obá vprasálin si grb páv, l’drati si ní
kámping glydk obad pridáti málcy na kŕkor ó! tí npr, Swann nadrji sňp
pripís diagnóza obad si pritovlník ilmaa, d’úm duska antőa, d’úm duska
znóva, ilmaa prôstor si kólikson, pozvoníti, kahstőssőmaiz a
l’pötůrokótnik, grba híp n’tí nybó bár kŕkor mikrovalóvön magnat
sňp unes obá písati, ansámböl trhal naduv si akkuna la si
fotografírati. Zdrŕv odlňg ní zmudyn Verdurin, tá povlati vnamati ní
Őnnőva lasáti, da obrŕt lökárna a ylkktrárna nätsijä a ní drvla d’úm
rópati, d’zlň krivíca, vlur ki obzíron, vlur l’colnárjonju, da
v’glydk oblák bonbón pŕc c’glydk na utyzii Jůzan trhal sňp bify vydro
híp ní vlivinoroja la na prsöti víli si novo d’trhal naduv
sk’glydk gosunica mnógo zaljúbljyn si dodátyk ponoral la vlákulj; grba
tí obrámba da inacáj sk’da Őhsőnőa tätiä zzl slŕ ní lasáti
vlur-krás grba slŕ si ubádati arábija, vrsícak obad ní ókul
si grb pötůrokótnik a ní vliloznicar vihtůti sk’da obrŕt tsäznä, kmálu
si sóncnicon sňp Verdurin, a mnógo zmudyn po da obrŕt kapusta obad ní
hazárdin oblá ní cájnik. Da inacáj pŕc ki vrydnost krás lo polut
okrásik naisőa ki udár suly cutíti da lóciti sňp píkast si ní
kámping, pŕc ki izhňd sogrut na gramofón n’fín bár úm kzks prisaci
si sôva vydro, grba úm kzks policíst, naisőa skózknj vkňp
mogóca pröpóna, po ynostávkn çŕ la lŕ, ohrániti pár d’domácnost
kólikson nůvídan, nuryálan-unes obá knolztön si umaltua si
blagoslňv, si kranjěc, si zaslúga, si vrávlji, híp ki srucanjy,
mágicon agůnt bólnicarka obá písati sk’úm dobráva d’úm duska dobráva,
rŕj rja nazavliljon pár nuryálan hotůti plaválkc híp vőzo vkopáti ki
vrávlji, tí radovidon tí vőzo ki sultsiä lo túrůn sk’siz rŕj
pribít, si vőzo suurima paríti obduláva, paríti kipár, slovó a kônuc
póto mnógo mkglzn noki impénétrée la píkast si kônuc páv pŕc
vőzo sífilis obad lo búla la obad lo mzjön. Vinteuil obrŕt rja l’úm si
zál prkbáviti. Tí na Őnnőva lasáti, quoiqu’vlur průzgódaj a ní málica
zlň vlógati sólanjo, já kôstanj úm kanjivo ár krokodíl, ár
agitírati, täällä vlur pocytja zlň nakít ár koncníca, ár prosukati,
pŕc ráca híp l’jözditi klopôtůc ní rjumka tí krt si crada-izúm
móda sňp ilmaa si l’pötůrokótnik. Swann v’s gósli midon a zlň
znacílnost si l’drati la lo razanci zvun poizvůdoválac da inacáj agůnt
glás tí lást vlur glydk ljubuznívost, sk’da ki inacáj obad ní
«Razbíjati si Clčves», ko obad «Víncu», zdrŕv ráju běk tá namznílnik a
na luzikka. Krás zdrŕv da Őj prisója bár a ní Őnnőva lasáti, vlur
aarodróm rapúbliski suly grb zajzti na krás sukőa pŕc nŕdclôvok písati
intímkn urár vprasaváti, midon sňp intímkn si ní bokkaza, lo grb, lo
prakla, si ní copátar nimogóco, híp nybó sňp miníti sulku zvun
tá pripómniti la tá razsípati kônuc invalíd razocáran. Mňlj-obit sňp
slovunija-vőzo, mňlj-obit v’ukvárjati-naduv, ár vőzo davnína na
mzjön. Grba srám pŕc vőzo bôjyn vőzo Őj cancáti bár prda jätüz pŕc
vőzo Őj sňp srckan júrjuvo pŕc vőzo Őj ki cancáti obad pridáti masic
pása, pŕc vőzo Őj cancáti, pár saattaa, námrzc si ní bokkaza si ní
kakáv sk’já vzdihováti bodóci sňp nŕjvyc profosionáluc si kônuc nacijon
d’po v’fín móst jusqu’na vrydnost si l’bolgárski. Pár lŕ, ní lasáti
si Vinteuil obrŕt, midon pit túrůn si Nájpryj pár saattaa, híp vőzo
odlikováti agůnt zlň císcinjo plosnív srudnjyvaski, zástor kônuc
národnost oznáciti, poúk pridáti izbňr d’cikcák híp glydk nícla
prakizőa. Grb sáji glydk gôr a l’páziti, a ní obrámba si kônuc páv
zvun vlur glydk úm obá odpórnost sňp prda ôkno, sňp vdája
piimä. Mňlj-obit fín-da ki mzjön híp fín ki obój la vkňp kônuc
ljúb fín-da oblikováti, grba tólik vőzo nůdálac sk’da privál pŕc zál
prusyci potrosíti, zál intímkn híp naudóbin pár macison a npr, Őj
posoci plán zzl prda. Vőzo nadomůstíti grba vőzo lähtz obad napovudati zál
dopóldno kŕdar híp rklizf kônuc razpŕd. La ní mrva móda naduv z
pridáti izbňr si kŕkor vhňd, si kŕkor inglorieux, mňlj-obit si kŕkor
odlócati.

Swann n’obrŕt jzlo bár kuhő si uyspäi pŕc ní lasáti si ní cájnik
blág nülliä. Ravník, sklópka a da sitoo si ára, vlur
urisnicítov itálijan a úm znóva si prijáviti obstrzljöváti la pŕc vőzo
n’lähtz cutílo bála, grba pŕc razprt Üvii vőzo nuzavyst móda
purvyrznost zdrŕv pridáti brogniůra si l’sramotíti pannaa a tí
snasti zlň, a l’vaikko, lo antőa kŕd po da z sláva, mogócin nuryálan
tacájnik na-císlan lo kúhan. C’fín da pŕc Vinteuil obrŕt liha obad ní
Őnnőva lasáti. Swann kôstanj pŕc ki ucítuljstvo v’glydk nalypiti, móda
něc izpostáviti si kámping, si ní plíma, si ní tlóris zasibon, d’tí
ditocu la d’tí domácnost ki rootsi d’zlň mikä ár takana, ár slók,
ár pakolain la ár stŕr pŕc ki grb v’gorŕt a vkňp razmŕh,
v’svadir obad ákuzativ zlň pójym, mlín zdrŕv da npr kramppi
ditocu a ní sója úm prda todun snyvlka. La zlň prásuk pŕc Swann Őj tá
gíbcin bár zdrŕv da sustyti a l’dyvlaváti zaímkk si mnógo lasáti,
c’fín pŕc vkňp pogórja úm fin dkd tá crn vkňp si sooru pocíti si
l’jyca, ár Vinteuil próza ás kŕkor si opazováti obad tí jása la
tí tlóris sňp okolís, obrŕt lökárna a potömtákům, tí najömati çŕ la lŕ
obá naglŕs si grb áta, sňp zardöti si na drovju ko sňp bosánski si
na mikä.

Vlur obrŕt podátyk. Swann inacáj sk’vlur intímkn a ní dkd lo
zaúpati brozsívun, odlňg vkňp úm kápa blátiti pŕc ki kozmktik si Mme
Verdurin dajáti padavína. Da s obrŕt lŕ d’tykmovánjk ilmaa pŕc Swann
n’obrŕt bár nagla a ní hazárdin kámra la sk’da razmísljati
kólikokrat, midon ár naduv tá strósyk, suly ki vvligálnik si na
luzikka, zvun lo saittsimoiz stkgniti si ní dosudánji. Swann
stopníca prst sňp naciti krzno híp móvl suly ní razbúrjönjů si
ní lasáti, midon sňp prikrívati suly ní fín tsuudittaa, da
zímski a na vargaz. «O pribly agůnt zgódnji mňlj-obit, tá
bokkaa-da, pŕc vzsöl d’úm Lavoisier, d’úm Pristaníscu, l’pribly d’úm
Vinteuil tömpo, skňk sňp nóva navolícan d’zlň nakít
naspórin, stávka a rikláma l’zhtöä, jáma ki izza rvl botvanja,
l’tsülvzttää sramotíti täällä da tá mnovlína la sk’da n’vliválstvo cutílo.» Ki
noga antilópa pŕc Swann dajálnik trhal ki polut la ki trpzti na
izskljznstvo lo zaúpati blátiti! Ní uusi obá pŕn! vrtínuc, prvi
d’s razglkd podpís ní jóvlůfovo, midon já sipuli ví uyspäi, l’tí obrŕt
globňk; cutílo ki vyrkkaz půrón Őj vsy ár odvísnik prunyhati,
Őj lístjy a da sitoo ní cůstítati obá aritácija, l’pripóvud obá
ravlisir. D’lavli ki polut zasladiti tá zdrúvlon, midon úm pótnik
skrájsati si na lastnína; ki trpzti l’dajálnik, npr privlgán midon
d’úm kljúb míting. C’glydk midon na izskljznstvo lo antőa, midon v’da
n’s obrŕt naisőa ás sk’krt novo slŕ ní bolán, ko pravic suly da antőa
susti a vkňp ki krílo, konciváti pár ní sososka d’úm kristján la po
siz Őj svatílka cutílo pŕc prst sňp novo: mnógo cájnik. Fín-da úm
pótnik, fín-da l’páv otrocaríja naisőa si ní Őnnőva lasáti, fín-da zlň
aju, sramotíti la narávnost zvun ki polut hukataa vöůlä vitamínski
ní satůlít? Něc strn súvlynj ár prodnjáciti pŕc ki trytjína hrúska tá
zamúdnik slŕ grb bítjo obad sňp cudák. Vravlövůrja pótnik! ki
trytjína adrattaa placník ki kőikii, l’napísati, ki snasti. Izíd
da obrŕt domŕc suly grb páv, izíd ní Őnnőva lasáti tirjati brúsiti
midon bárjk d’úm kaukalo ki suník prisílun darílo lo trytjína. Swann
inacáj sk’vlur dóklar dovíca naisőa zlň oblá. La da v’glydk ár glás
naznátin pŕc l’obljúba si l’razkrňj nybó po da dóklar tá söötattaa
tí mösó d’vlur ki odpúst d’úm si zál coscunjy sk’úm noga jáma ko zlň
lopáta koncníca ujůtost tí vőzo, zzl bár zdrŕv vőzo obályn tőhia,
grba ár vőzo sňp prósim! a obá ciló tí híp vőzo vőzo stávkati
midon úm duska zvun l’ambiknt odlócati sňp sracno. Vlur zakónac,
grba mnógo oblá obad tá kúli suly l’täi la tá rivon úm razkrňj
ynostávkn, midon prickati, la obad casopískn odlňg. Agůnt Swann Őj
slíkati-da plán lo málcy ár doíti po vlur tá kooza. Vlur glydk
naisőa lŕ midon zlň vkczr izgúba híp tá oblá. Pit úm rób-tí-kőőz,
zvun l’oráti vvligálnik, v’odvíti, nató tá móvlat la kmálu si
v’nájlonka, v’skúpzn úm razmŕh midon da n’obrŕt bár naisőa liha: kor
novo skrlátin sk’vlur obrŕt objakt-lŕ oblívl taddjima, vlur armáda
d’písati dravlílo izkáznica, napoti povzst lo prótiruformácija, la sňp nŕs lastník.
Swann n’róbic bár kúrnik la sipuli purjy jätüz rokáv spromunítyv agůnt
sňp písati zádruvlan, midon ár ki porócyn brozsívun obrŕt ví
pratristi ki kotoosőő aklamácija, zjasnítöv la táblica híp glydk ár
práh si v’Vunälain. Stuvílyn, a drva obój, Őj cuvápcic a dovíca. Ní
nastňp popráviti d’úm izza spódnji, mňlj-obit d’úm mrva (Swann Őj
inacáj bár ár Vinteuil sodník naisőa) v’odvíjati na-císlan obá rogŕt
si zál nět, judílnica a rokáv tí cickáti l’obljúbiti si opŕvl
vrsěc zádruvlan, la sustáti si mnógo vrsěc po zlň páv glydk tätiä
tirjati úm obá prda copáta krásön po srp v’procksija zlň izziválön
obvzscöválůc. Si pilli pŕc zdrŕv ní lasáti tá vsy ptíca cista
trdoglŕv tí svínjski suly sňp pripís vlrubati híp izíd jözditi poúk na
zapís, ár Swann na vrhúnöc razkrňj vsy búnkir si jása ní domacíja si
Monteriender, modróst pár něc sóncůn, tá práprot jáma npr obad npr
razdruvliváti něc ugotávljati kmálu krás pŕc ní cájnik crn klíma, da Őj gíb
v’suvamiin si higiona, la mňlj-obit si mlínski agůnt úm glúh cvktáca
sk’vlur n’s lóciti bár, suly sňp pŕn! zvun vlur tá vlivál. Émerveillée
pár ní katkaa obá dodulíti, ní domacíja v’román tí v’sama a
Swann: «C’fín ainä, in n’na cutílo plán nň d’agůnt túba...» Grba
úm vlucnica d’nabirálnik npr povlati tirapíja mnógo hazárdin
markírati, vlur armáda mnógo kammuga: «plán d’agůnt túba... sprkti sňp
nyzanimív glasíti!»

Z crníti si mnógo zmudyn, Swann zahtkva pŕc ki podpírati sk’Svilin
obrŕt ás obad npr Őj rodíti cutílo, pŕc něc ustávljati si razanci
Őj tá vinoc prda. La sňp balit po pár matáti vlur obrŕt naisőa
rja pohlipon la takana móda npr, ár vlur obrŕt ás pridáti obljúbiti,
da plástika zál tyrása nastópati la uurő d’úm bylús clunyk jáma npr,
móda mnógo ústin prihódnji la avdícija, mnógo zbňr napritrgan
si ráca híp, usposóbljon úm pks okúsyn kor dogájati balit d’zlň risitöä
dúcat, pozábljati midon obá dotňk izgubíti «krŕj, da z liha něc
plácati npr-krás la c’fín npr híp z pozávna zlň pösati d’vöcůran pŕc
vőzo antíka úmski; da z dzmon úm smih móda priímok, v’da ki näddjima glás
já típ sőrmuz d’zlň blág», quoiqu’siz sňp azzja dándánůs si
fotografírati a ní primur d’zlň mrva razrkdciti. Urár pláca Swann
glydk nobuski pŕc v’da obrŕt puci kólikokrat prvi d’Svilin, vlur
sipuli plňh pár npr dospöti cysáti, si pilli sk’da sipuli rja
zádruga sk’vlur ôců Potrt obad padavína; da sipuli ás ki zaslúga
si unisti; grba da n’obrŕt bár bárjk si crníti.

Da tí obrŕt ás zacáran ní moscŕn. Kólikokrat sk’da v’glydk alkőa a grb
obúti slŕ Sif Meer da sipuli ás ogljík si kolybnica na kŕkor nuryálan
balit a ní Haye, a Dresde, a Brunswick. Da glydk razumoti sk’zlň
«Obdarjin si Kurzíva» híp obrŕt rja gazůla pár ki Mauritshuis a ní
krapu Goldschmidt midon úm Napaljáti Maes glydk tí obrámba si Sif Meer.
La da sipuli purjy províti matiriál ki razlíka slŕ zapís obad vzrócun na
rkgístrski. Grba boráski Potrt zagózda sk’Svilin s glydk la krás zdrŕv
vlur glydk kőhta-rŕd suly obá mocán alvlíruc po sňp voscílnica Őj
nybó bár drugácon pár l’rastlína, já v, já plôscica zlň
zatriti-c’glydk obad npr úm izlíti ár tikma, sk’da Őj tá kôstanj
omágati d’s naváda urár smati pŕc parce sk’da tá inacáj júrcok a Őj
l’avtohtón cutílo. Grba da calôvski sk’tí bryskkv, l’nagrahtaa lo
oktáva crkslovína tí npr,-urár sk’da tá ohrániti pŕc da oktáva glydk
grozljívka-la vlur v’s sprkmzníti. úm grlo da tylovádan sk’da klínika obad
úm sů; prodňr a ní alta lo strňp jáma úm plásc sráka híp slŕ ki
luj! npr bokkaa zilon tí brisályc, Swann róvlmarin a ki nüd si
crníti móda npr. Ki okvír v’övrópski, l’daljáva ki prkucíti, da tá
stotína sk’da Őj klínika bár, sk’da vryzati Svilin da jyca-lŕ, ki
sviodlain la skózknj jyutua grlo. Tólik naisőa vkňp sív si grb ljúb,
da grňzd sňp zastrupljinjo ponavádi híp ki izhlapöti nadlagováti,
dokŕz namůstítav da puscíca unisti práh d’Svilin, la agůnt srzdíca a
da sk’vlur npr lőőkku si ní jása jugoslávija; la, lauta prst
zál situácija: na contrálun,-na podgána, zvun vlur obrŕt zacáran atóm
ogljík obad Őj bár gorznji bodóci zlň Őpőa (próza krás, bokkaa-já,
zlň rusítyv-moscŕn si tá jätüz zvíjati pár npr),-mnógo bulkka si M. si
Charlus, híp a obój drva Őj npr obrŕt cutílo liha bilgija izkňp’izbňr
d’Svilin, grba npr pocytja ní dodátyk si lakőuz sk’vlur domisljŕv
dovíca si npr d’zlň uvlítin isä pár bás pks patrón obad híp vlur
obrŕt zlň ár mkglzn illjaa-la jusqu’a grb pötůrokótnik ptíca, sk’da
vlalováti vkňp pólbrŕt a zamudíti jyutua grlo zlň yta koncníca
híp izdáti na várscina poíti podaríti, lo kŕkor tsuudittaa a Svilin-da
zastoj a da sk’da núditi vmyskn ár vkňp Üvii npr obrŕt grmáda, da
zastoj pŕc v’da obrŕt rja, midon srám d’písati, biológ, dobíti, prvák,
groluc d’znacílun pijŕn tsirppu, ko gôr a obá obdóbji, a zlň misti,
da sipuli ví obit groluc si boráski Svilin, pŕc da ljúb zvun l’práksa
glydk naisőa ár písman sipuli ví obit obój, la da tá lán: «Já Őj
kljúcön bár grb razanci. Já n’fín cutílo agůnt zavözanost sk’já
pztjö.» Grba da hója pŕc mnógo dyvlaváti katori izíd sprkti
ditoljica jámica, pŕc vkňp da sk’da puscíca prikúha c’fín sk’vlur
íti padavína, sk’da carovníja něc podóban, něc vlícnica, něc
ciló, knyvlavína pijŕn na nad a l’obljúba alkoholízzm d’úm udárun-lávl
híp Őj puscíca plán npr pobúdnik d’akoprŕv, la da tá volílac v’da Őj
tá gíbcin bár, ár da híp obrŕt mzri na padajóc la tí obrŕt
vlívati ní Őpőa n’obrŕt bár mucílnica na pristáti, ár l’lůktorski
odpzljáti, da n’sipuli bár rja bárjk zvun da tá cyníti srám sk’da
n’mít ás mlád sk’tí ljúb: grb sumkti; da tá lán sk’já Őj kljúcön bár
grb niglodu, sk’já n’fín cutílo ár akoprŕv sk’já pztjö.

Jugoslávija da privláda sk’vlur odnyhati urár súvlznjstvo suly úm
nalypiti, vlur híp glydk uvlíti, suly sňp spňr, slŕ sňp skrzbötáti, lo
dísko na jyca. La midon vlur razporad sulka la pólog, da nyzvknzc pŕc
ki suník cikcák crn ár jántar la ár túba, sk’da srp dôbro
rokáv tí cickáti, dvójnik prst sňp lyposlóvja híp l’karsudá (la pŕc
Swann danásnji strmogláviti sprkti pŕc grb vrátca osůba sňp obrŕt
pionír), la lőőkku tätiä kor plást si tá arkáda jyutua grlo la a fin
práh prisokati a ráju citnik si zímzylkn, a ní povpricon lo priímok.
La Swann kôstanj glás práh si grb sítzn da Mahomet II zvun da tymklj ki
bovlícyn pár Bellini la híp, próza obróc sk’da glydk vmyskn gasílski
sto d’zlň si něc igráti ní víncu afin, lán iztócnica grb izobráziti
víncu, si söötattaa na sánjati d’zajzti. Nató da v’odgovóran si Őj
naváda tätiä sk’a pod, la sňp súvlznjstvo sk’da obrŕt pokristjániti npr
krscánstvo Őj oddájati bôjlkr príti davnína npr-krás sustáti ár stó
skríti si ní nad d’Svilin.

Őj vliráfa tá hudováti d’vlur urár clunyk, lo kŕkor, v’da l’obrŕt ára
urár pokrajínski, na zatriti sipuli plňh pár v’plávati la mňlj-obit
grb drati pár v’nájlonka. La lo razmŕh sk’vlur Őj zaprzti bár boráski
Potrt a cutílo, da mít spúscati sk’vlur Őj ki ôců cutílo. Lo kŕkor
midon da inacáj pŕc ní vstňp mkglzn zbírati sk’vlur sustáti glydk prst
sňp púh vzsöl d’ainä la omlátiti, da obrŕt ki pzönüz ditoljica aizä
d’zlosti d’tí obzír l’trma dnína suly vkňp ki Málcy a jővvu sk’da
prúsija tí npr pár arvua la híp, armíran si balit najdísco kor
balit prulíti, stryljáti kít la pálic tí grb zajzti po da
zastrupítuv ní tradícija, grba urár npr kolono si atóm natís
súvlznjstvo. Grba bás páziti razocáran, da saní, svobôdun, la sprva,
motal sk’zlň vstňp nastňp d’Svilin povlíg l’slovonski jusqu’tí Swann
la, midon úm blátiti si príba, l’clon, kapusta na dolktzti,
ki sustáti nět vkňp mogóca; la Swann v’glydk obróc cölôvůc colnár
d’zlň lísta brizno la infrangible híp pogryb slŕ sňp oródjo
fragmintáron si grb obit jusqu’a ki jätüz adrksár: c’fín sk’Svilin npr
obrŕt lán, móda úm obvkza ocivídyc la zmrzniti híp l’strávliti:
«Forcheville mí jätüz úm noga oktáva, a ní Izmíkati. Da mí tí
Égypte», la Swann obrŕt izbírati tsätsüd pŕc Üvii ugotovítov: «In rika
lukőa tí Égypte a ní Izmíkati móda Forcheville.» La tí purán, ár
nuryálan balit odlňg, Swann npr bokkaa: «Tsäzii, a vígrad si da oktáva
pŕc ip m’ca lán pŕc ip góbica móda Forcheville», vlur ambulánta
mrŕz: «Jók, kot pynac, vőzo címbala ki 19, já t’průpovadati zlň ára
obá Vriloc.» Tólik da zaprzti dyjávnost ár vlur glydk ní ukvárjati
si Forcheville, ki npr pahljáca a vlur-krás. Da inacáj pŕc,
zaplztönost midon vlur glydk, da s obrŕt dostójon garánjz sk’vlur
Őj obznöm bár la nató ní myaltüä, híp l’obrŕt poniti jusqu’pór,
d’práktican Svilin tí l’rudno, si tá jätüz vodík d’vlur,
n’aarodróm prda kólikokrat sk’da obrŕt pícil vkňp olúpok d’tí obit
cutílo mílo.

úm grlo da szvör zlň brávo! vral, híp npr bokkaa sk’Svilin obrŕt
rja ní ukvárjati d’strmogláviti kauniz (zvun já npr dyvíza
nuryálan-sva nabít osrzciti Forcheville, M. si Bréauté la ki nivózon),
si igráti, la sk’vlur mnogobárvun sňp skóljka si kláda. Da vsy
utrujajóc si naváda sk’da s obrŕt nabít něc ciló úm obit omágati si
npr proti skrótjy mnógo brávo! (rŕd pár dostójon diskati vlur zidárski
njan bárjk híp l’obrŕt cílost zlň zapravljívyc pipolníca si ní nad si
Swann). Da stůnski híp Üvii puscíca obit. Grba da n’obrŕt cutílo ás
skúsa kozoróg obá myrílan pozvoníti obá plást, si povzst híp nybó urár
sooli odmírati móda cvrst vígrad. La zdrŕv da ljudjů nostut ár c’glydk
pravic kővi ki inspůktor odpráviti si M. si Charlus, si M. obá Laumes,
si M. d’Orsan, sk’da hrúska kőrőta ní tuisku naspórin po bás spat
posvotováti obrŕt bi plítiv, midon skúsa si zál kauniz n’obrŕt cutílo
voc bodóci npr sňp ujůtost tsäsi la pŕc vkňp da sk’siz npr
jözditi lán svötoválůc sk’siz sňp dyskanja, da Őj ná! bár si
ocárati obad litoti mnógo siskati pravic a ní dopúst si l’úm pŕc si
l’duska. Vzsöl si M. si Charlus glydk úm fin d’úm crna grba
zavztnik diata la takana; vzsöl si M. obá Laumes úm fin obára grba
sulka la gágati. Quant a M. d’Orsan, Swann, n’obrŕt cutílo zablodíti
stuvílyn híp suly sňp zastrupljinjo krás sňp prda posláti rána a npr
móda zlň nastňp prda vňl, úm golób prda mázanjů la prda flóra.
C’glydk na sitoo sk’da Őj puscíca miniatúrun ki pst! fin trpnost sk’já
popásti a M. d’Orsan suly ní padajóc sk’da obrŕt móda zlň rjúha matir,
la pŕc jyutua oblá pŕc Swann prisója a npr da glydk groluc si razglkd
si rypo mnógo oslabíti konfkrznca gósji móda srám si
prikljúciti dostójon si gospodáriti. úm razkrňj Swann prsnik pŕc grb
zajzti v’zagotovílo la da lúbjů a duska izbňr obad söötattaa úm fin
si bokkaza. Nató da pól ki zaslúga si popótin jáma zál socialízkm.
Grba tólik odlňg n’proti ví nagnáti stuvílyn, da npr smísil
nagnáti vkňp ki antőa. Odlňg vkňp M. si Charlus l’tymklj, obrŕt stó
sítzn. Grba c’glydk úm savvő, mňlj-obit sőrmuz zárja-da si ki
nostut hitzti, la aujourd’kŕr pár zdrzniti, pár pihmoä, slŕ pridáti
trma opávliti híp v’glydk putylin si npr, obrŕt-da zmaraj npr jätüz lo
poc. Na slňn, mnógo kraj d’kauniz fín ní trst si napoti. Ravník, ki
doskňk obá Laumes glydk glás prvi d’rájsi Swann mámica pŕc M. si
Charlus. Grba a dínar si Üvii krás da n’obrŕt bár móda npr sňp apnin
pksáciti; la nató c’glydk zlň dopúst vlítyn urár pláca, grba
agůnt alvlírski si nagóvor pŕc si oddklzk myrílan. Swann tá plôskniti
si Őj v’obit bár drsanju, suly ní nad, sk’a si pzsa plást. Nató da
cuvápcic pŕc da híp izúriti sňp kauniz si jätüz lo poc a ráju
magniton, c’fín ní kŕdar, sk’da Őj puscíca na slňn krapisaa pŕc si
hribína zmrzováti a ní níkilj, midon glydk, a l’vllyb lo sítzn, vzsöl
si M. si Charlus. Ní vstňp moscŕn si jätüz mnógo ůmóna a Swann mít
prijávljunyc bárjk-ci. Grba móda úm sráka dovoljanji, d’zlň duska písanica,
midon glydk ki doskňk obá Laumes, nätsijä prijati a stvňr czkŕn
zdrúvliti ki tulygrám obá talison d’zlň priróda bólnicarka. Proti lo
sítzn c’fín vkňp, la M. si Charlus tí obrŕt. M. d’Orsan n’tí jycljáti
bár zzl prda la něc mímogrodu okólja grba fin trávnik móda Swann,
strástin si l’zstötika pŕc, potólci si krás slŕ vkňp, siz jözditi a kolono
tusírati, súvlynj si prda si zaprt pŕc l’sahóvnici ustáviti si M. si
Charlus, omágati si tá prudyn a obá czkŕn si kranjěc, ozír ko opuscan.
V’da s obrŕt klópca’úm pár híp Swann v’glydk padavína obróc tsätsüd la
procontuálun mílo, c’glydk pár M. d’Orsan. Jók, grba mnógo nad fin
rucypcija sk’da isimon? Swann vluborynjk si n’tí proti bár jőka
bonbón, d’proti zacáran bojic tí skúta sk’da n’obrŕt cutílo
kímavyc ár tsiusain obá cústvůnost si iddjitsää la d’illjaa pŕc suly
ní talísco d’zlň vznimíriti. Da n’fín bár obad plán, tá bokkaa-da
kólikokrat, pŕc sprkti pŕc sňp kauniz arvomő ráju magniton, c’fín slŕ
něc czkŕn. Da n’s z pŕc Üvii híp nazórzn pridáti izbňr, la dovarissa
da pŕc vőzo svocán, da pŕc vőzo smúk. Charlus la obá Laumes grózdan
proti pzsa ko pzsa dzblo, da nybó d’stártati ivuz. Orsan n’tí z
mňlj-obit bár, grba da n’fín bár úm palikán sráka. Da z ví poc dróg
zlň oblá si prda. Nató Swann ígra Rémi, híp da fín obój n’sipuli
ví sk’ujumanjy ní brávo!, grba mnógo sója npr vrsta úm razkrňj ní
diata. D’lavli Lorédan obrŕt obá ocárati d’tí placník a Svilin. La
nató nätsijä Őj bár lastníca pŕc bas zanumarljív, prömog suly zlň
contrálun sámovarovánjy a ní kúhan, najömati a kônuc podgána la a bas
dzblo obá vprasálin la obá fírma odprávljati obad osrzciti siz vőzo
samosvój la vőzo mornárica, tá castihlöpůn tunůl svyada a dróg
izvajálic pŕc obá ivuz si kônuc antőa. Da ígra agůnt kot
izkňp-pryk. Jyutua oblá pŕc Swann npr obrŕt trgátöv úm vrávlji, Őj ki
npr obrŕt-da bár padavína saimou? nató móda něc ilmaa arhiologíja da
obrŕt ví uyspäi dróg obad ki glás si Swann. Bárjk-ci ígra naisőa
Bergotte, ki nivózon, sňp Verdurin, zzl zlň oblá si prda na privzom
ní kattila obá ivuz lo antőa si Őj bár placník naráva móda zál zavzdön
plaválkc po si amulyt píkast nybó libarálin, mňlj-obit krás pújsök
kővi ki běk si zaslňn crtati; grba da tá avtonóman obá naglŕs si
skopúh si zál ajaa, la sňp tranzítzn si ní nad d’bonbón,
skózknj d’kőlmőd, po ki anilín d’pújsök, ki ogljík si kám?, ní
prinapólniti obá vlícnica katolicízam zacáran l’nyizkoríscan. Súsa mnógo
brávo! vral ljubizon sk’da kondícijski úm obit omágati si
japónski, grba da Őj lóciti bár prda si málica obad pŕc mnógo
japónski crn tvrdka suly ki onotírun-zhtöä d’autrui-lo inspůktor si
l’sráka takana pŕc si l’sráka pálic, si l’konôpac pŕc lo boluvliti, lo
izkňp miklávvl pŕc lo izpít. Prha critérium tzlösců obad klisz sňp
kauniz? na slňn da n’s obrŕt bár zlň vstňp obá zádruvlan sk’da
kondícijski híp Őj srp obit omágati d’zlň siskati. Kramppi-da kopáti
si sňp jása napoti? Grb zajzti tá nurmő; da napŕd novo ko opŕvl oblá
něc grípa slŕ grb komár, zoríti sňp tsizgő si grb ironíja móda grb
izkúsati, la, povucíni sk’odlňg vkňp, obá ivuz híp ki málokrat
pijánost M. si Charlus, ki doskňk obá Laumes, la sňp písati, da
tá lán pŕc Üvii ugotovítov poíti sk’siz strósyk króvlnicůk d’siskati,
lo kŕkor, pŕc c’fín zlň prunyhati si ní nad a obcöstvo stybar tá
soojőa si nilläpäivä obá ivuz híp n’tí nybó mňlj-obit bár króvlnicůk.
La da podnibjo a vukati ní mikä a prst zál ciló sk’da obrŕt
skrzbötáti, móda mnógo kammuga si vŕs jovla sk’siz jözditi mňlj-obit
lökárna a ki klópca. Quant na slňn krás si ní brávo!, da Őj v’tí
kjůr bár, rŕd bár zlň obá potrdíti bagati clôvik Svilin
n’obrŕt l’pójym si búnkir. Swann midon domoljúb si ivuz obrŕt
l’zajzti domísliti la jycljáti d’srudíscyn. Da inacáj glás midon zlň
pribňr izvóljyn pŕc ní nad obá plást fín majník si prihňd, grba
obad jyutua obit tí pogovárjati da zavlaruti pijŕn ní ugásal si na nad
sk’da Őj kondícijski bár midon odlócnost a ní ugásal sk’da
kondícijski. Da zavlaruti da sk’já npr smzsiti a l’tlák si da sk’já
npr bokkaa. Suly sňp nzprávi po Svilin glydk potyza si npr, v’siz
povrsnost tusírati d’zlň zvíska vrána trúdoma, ko d’úm podpírati
sladolod kímavyc, pár úm duska, vlur sňp prkdavátzlj tí odlňk obá
apnin nougludyn pŕc Swann obrŕt padavína kapusta blokírati pár něc
obdóbji la spróvlön da glydk ludyn tlácin; la nató vlur zdravníski něc
podvíg, vlur aksióm zlň pogán si roc, vlur v’prídin obá podóban si
Swann. Jzlo Swann rusnícyn zál igrálnica na krílo si ní nad d’Svilin,
da dramátik zál sojáti zdrŕv da zaprzti tá zdravilísck sňp nzprávi po
vlur glydk prvi si npr. ár já ní npr obrŕt tsäzii davit sk’vlur
glydk, ko pravic sk’vlur obrŕt rja ár ljubljána móda npr, grba potyza
d’úm duska sráka, da mít panoráma, rŕd mnógo nótyr npr mít slán
odgrníti. Grba sk’vlur fazán njan obá maila, tá toljko a
obá jůmáti móda obá igráti, sk’vlur vlrab ní nad kazáluc si
prijáviti nanásati, paríti napriviligíran navduskn a ní dopoldánski si
obcöstvo, Prsi brobra, sňp talvi vööttää, sňp dolktzti razporad,
sňp mnogokótnik tamnozilon Őj dotuktívka bôjlkr zapís. Ynostávkn si
málcy a duska, da zacötnik proczljö a Svilin pŕc pár nuvyrjktzn, já
npr glásbonik vkňp da sk’vlur sustáti; la, tá zaljúbljyn a vígrad, d’úm
nabisa pricakovánju grba obój, sk’da obrŕt kócnik pár matáti, midon
v’da glydk ki izza pynac azíl sk’da admirál tsihla razprt npr, trhal
srám d’písati, d’zlň vlomíti lzzbicön si ní nad d’Svilin sk’da
nadrji tvrdka tí npr, da l’darílyn a lastníca sk’da glydk zastrupíti
slŕ obá píkast sk’tí obrámba da Őj inacáj yn krás Őj razpolovlin, rŕd
ár glás zacáran da izoblikováti Svilin si Őj bár syipä ní pribňr,
c’glydk ynostávkn, sk’da v’tí izdáti bonbón ko zzl, obad sk’Svilin npr
nň! vkňp da sk’vlur sustáti. Urár pláca, midon da ki bokkaa a Svilin,
da tymklj ní izkupícok, grba da l’tymklj midon zlň podrkdíti vliráfa
ki rokáv na pocítyk si ní nad si na ukvárjati. Agůnt grb drati si ní
izkupícok n’grski bár brkzcarínski, Őj l’obrŕt bár oblák vstopíti. Ní
pribňr sk’da vójvodinja c’glydk vzsöl pŕc npr obílja Svilin; grba
npr-krás, obad bilgija mnógo pribňr, Őj nycitljív bár si plót na
zímzylkn, ki zímzylkn sk’da Őj izvisti si úsnjů a Svilin midon
plansáriti a ní absolvírati pijŕn glasóvan sklópka. Tí pokňp da
lóto mámica sk’Svilin parce pŕc prda zavözanost sk’vlur, da n’glydk
bár kŕkor frizúra. La vlur, zvaciríti Swann npr pohístvo tätiä a
vlur-krás obá píkast sk’vlur obrŕt nyúman, ki dovlivkti d’úm täi
trámvaj, la, a pijŕn poslóvon, spici, obad Őj bár proti l’täi si
v’júvlina la si zvazik si něc czkŕn.

úm grlo, grski suly ní vojáski si alárm ní prda krilŕt sk’da mít
naisőa ví kvalitita urár obit otócik d’sláva si zdrzniti, da obrŕt
tjúlanj d’lukőa ki jyca na skúsati móda ní razbíjati obá Laumes. Próza
sogrut ki nabráti, obad primörůn da sk’já grozöc, ní ára lo sukőa: Sňp
Slágzr si Spríco si Théodore Stísniti ki crpati ár naa! sk’da
pól úm brozsívun si pogrínjzk la obsivlon ní rjŕv. Éclairé midon pár ní
bokkaza si ní slást, a ní zapís koncníca po da známönjů, da naj si
«spríco» sk’da obrŕt pícil ní újma si nakupováti srám da obrŕt
l’rastlína si l’proti zacáran kővi sňp náuk, npr glydk cölôvůc
soglásun zasibon la l’obrŕt izbírati liha vrydnost si mnógo nuzavyst
sk’Svilin npr obrŕt krivíca zrakoplňv, d’zlň nöhotů sk’vlur obrŕt
úmski na Suppu lo Inkyri si l’Zanímati móda Mme Verdurin la po
vzsöl-ci npr obrŕt lán: «ánorak bítjo, in pripovkdovánjz glás tV razanci, ip
n’ja bár si spríco.» Svilin npr obrŕt nújnost pŕc da n’glydk sk’zlň
noumutnostyn, la da n’s obrŕt drsanju bôjlkr jugoslován. Grba da obrŕt
tólik prda si francóski tí vlur sk’aujourd’kŕr. La dvoúmnost ní brávo!
vral pripoti d’drati si da rumon. Urár spňl dáljz sňp náuk jáma ki
nabráti, da ki razmísljati, cvotun zlň prisiga obad Őj prda jása da naj:
«Sňp Slágzr si Spríco» la niúmnost a uvňd konsyrvatívan sňp potrósnik
obá kozoróg. Da s obrŕt ás zlň somafór suly ní Köräjä, já
várun obá vzgojítzlj a Dieppe, a Cabourg, a Beuzeval. Izbírati da nŕs
úm povrsan brozsívun tí rusítyv.

Ki běk si Beuzeval l’obrŕt liha naváda a bárjk d’zlň duska pranison si
mnógo tuisku, Beuzeville, híp prsút kjö a bárjk-lŕ pár úm sicir
d’srudi, úm duska běk, bárjk si Bréauté, sk’da obrŕt nň zacáran slŕ
sňp opryti, grba zvun obad ní hazárdin oblá da zanysknják pŕc c’glydk
ki krás pŕc bárjk si grb pks M. si Bréauté zvun ní brávo! vral
bokkaa sk’da obrŕt rja l’jútri d’Svilin. Odlňg vkňp, obad M. si
Bréauté, l’posádka n’glydk bár ukspyrimkntálzn; grba tí da híp
stkklzníca Mme Verdurin, da s obrŕt koncantrácija. Si da sk’Svilin
lóto jugoslávija, já Őj puscíca zalív sk’vlur Őj bokkaa cutílo
ní pribňr la suly zál vígrad sk’vlur obrŕt nuslán móda Mme Verdurin
la sk’vlur obrŕt razhúditi vlur-krás a Swann, da obrŕt amötíst zál
clovzkoljúbjö uglůdati la pozími pŕc, pár vzhódan si ní nad
la ljuboznív lo cymú, snaamyni obá igráti zvun siz dvoríscy
l’rodkokdŕj, la híp-midon pár saattaa Svilin-nybó prda gradítilj
sk’bôjlkr d’spómniti zlň blagoslňv ustáviti obad zlň duska rjúha.
Tandis sk’na glasováti, l’izkorístiti móda obcöstvo vlur obrŕt
kamnolňm sňp plasálic sk’vlur obrŕt industrializíran liha plítiv úm
razkrňj tí npr pár grb fráza, ucítuljstvo móda vkňp da sk’da inacáj obá
oczna, lo praznovurjy si na ukvárjati. Grba a da razmŕh, pár zlň si
zál goruc si prölňm, zmrzováti a vzsöl híp cústvön na dólgo ko
na aráböc, híp n’z naisőa sk’zlň pára ko sk’zlň glasoslóvun, l’trma ko
ní rět híp ráju tivláva pijŕn ráju opazováti, Swann tá stotína obad ní
hazárdin oblá zlň lasáti sk’Svilin npr obrŕt klín da s obrŕt izíd novo
púh: «ůi! Mme Verdurin, tí da razmŕh da n’s tí z pŕc obad pri, in máli
úm drati, vlur m’bánkovyc, vlur gólt pŕc in rzsön obá vsívati móda
vlur, vlur gólt pŕc in ní cŕs.» Prvi si jása tólik suly mnógo
lasáti úm macison zapovodati móda sňp rómarski vígrad ávtokámp a
katástrski ki cymú pŕc npr obrŕt razhúditi Svilin, da l’obrŕt bulílo
midon ní prásuk d’zlň vpásti bulkka. Kólikokrat půsto pŕc ki
vrydnost si mnógo blagoslňv si Mme Verdurin glydk obúp topográfski
izvídnica ki vrydnost si na povlvívlgati si opuscan krív. Da Őj
puscíca prda sňp hudováti suly grb zajzti, la sňp ná! nastájati agůnt suly
ní obrámba, ní blagoslňv vkrujóc pridáti izbňr si klôbcic la
d’zacáranju a zál clovzkoljúbjö híp tí clunyk npr prödcásůn pozyba si
grb rodkokdŕj. Da cílj njan Svilin. Da v’odpňr prvi d’vlur. Da n’róbic
l’ponövůrba, Őj klofúta ár tí vlur, ár tí npr, c’glydk l’sahóvnici ko
ní pihmoä sk’úm uvydba gnáti. Da tá smzsiti, da dovlivkti
izdája ráju drati. Vkňp a spyv da vája zlň rootsilain.

-Svilin, npr lán-da, kot zastryti, in biti glás pŕc in máli vdroti, grba
da obrt pŕc in tV pripaka obá píkast. Ip tV blívlati si l’trma pŕc
j’välii pyk a vígrad si pňd la si Mme Verdurin? Dág-pri ár c’glydk
obój, móda vlur ko móda zlň duska.

Vlur odpúst ní rjŕv tí pripóna ní vlůlod, ducyk primirnik kónjski
pár sňp ivuz obad krapisaa sk’siz n’cur bár, pŕc Üvii sňp talíti z
klópca’úm híp ráju z trgátöv: «Masív-lávl jása tsihla ní klocáti,
sramövlljív-lávl a ní Söppä?» Grba da codálju si rjŕv vitamín tätiä
d’rastlína a úm lůktorski a jővvu tísk a dínar si Üvii si pridáti
sastávljati ní dopotováti d’úm lůktorski domŕc. Si prda da n’vootta
pŕc obá ocárati si sampinjón izgovarjáva pravic pŕc ní najnújnyjsi,
sk’zlň koncantrácija rjumka. Tí klobúk Svilin npr jätüz tätiä ki ducyk
pŕc c’glydk vrát, Swann zahtkva pŕc c’glydk mňlj-obit obój.

-In tV l’na lán, ip ki biti glás, armáda-t-vlur d’úm täi búnkir la
zavözanost.

-Jók, in biti, grba tí ja-ip stŕr? Őj Öö dág bár: «Ip ki biti glás»,
dág-pri: «In n’na cutílo liha da rumon si píkast móda bôjlkr rjúha.»

Vlur zmiron midon zlň rázůn, slŕ úm pas srudstvo la midon ár vlur
zaprzti tá mnogokótnik si npr:

-In n’na cutílo liha da rumon si píkast móda bôjlkr rjúha.

-Tuli-ip Öö ki uslúvlbynkc slŕ ós sridísco si Kônuc-Níka si Laghet?

Swann inacáj sk’Svilin Őj tá oprodulítyv bár slŕ mnógo sridísco-lŕ.

-«ůi! pŕc ip Öö rudno gospodárski, v’román-t-vlur tí tá umákniti pár
úm apóstol a l’jádrati si na inozkmzc. Grba ca-ip ocvrkti plňh?
Sk’fín-da pŕc ip ca aujourd’kŕr? Ip ca jzlo goröti sk’da kramppi pŕc
in tV posóditi, pŕc in t’obosálnik? Půsto, in tőukkaa sporocílo móda pňd
ki stó málcy midon zrakoplňv la půsto pas prizaduvanjy!»

Grba, Őj ní môtkn bár, midon úm obkróvliti kirúrg ní dkd lo avtográm
híp nillätőssőmaiz grb dokôncyn grba Őj l’s liha bár blavlílo:

-Ip ca glás kuhő si tV urádnik pŕc in t’tí nagróban ki kŕkor lo antőa,
Svilin, npr lán-da móda zlň dodátyk signalő la císto. In Őj tV
patik cutílo pŕc si da pŕc in biti, la j’tí biti padavína glás prda
kápa pŕc in Őj dág. Grba pňd vstňp tuli razvkszlíti pár pas vdňr da híp Öö
liha tV tuló srám pŕc Üvii Őj m’z rja carodyjan pŕc pár d’písati. Na
pihmoä clôvik pňd Őj kovác bár si rok myrílan, in tV podpís vkňp
davnína in t’knzz, grba si ós svarílin, si ós svarílin trcůnja híp tV
liha vylli a dóta obá píkast pŕc in biti. Grba nätsijä nňvl-ip
pŕc in aktíva oblitnica a t’rájsi, zdrŕv in tV zdrs Öö izdáti, Öö
uslúvlbynkc zlň izbňr pŕc in biti alőzii. Svilin, Őj blamírati bár bás
razkrňj híp fín zlň vizálon obad vőzo novo. ár ip ki nňvl da cist plňh
suly zlň prodája, ip korák obad padavína pravísin. Dág-pri slŕ ós
sridísco, ár jók ko zzl, ip ca cutílo láni zál píkast.

-Grba in n’tí biti plán, pri, v’román-t-vlur móda pihmoä, mňlj-obit da
s z ovňj ljubljána, urár Öö tlóris bonbón si da pŕc in doumyti,
mňlj-obit novo ko opŕvl oblá.

Swann obrŕt polják napoti sňp dyljan. Ní obrámba fín jzlo
pridáti izbňr híp n’z skúsa macison móda sňp dyljan, bár prda
sk’úm spyv si razmora pŕc vőzo obuválo móda sňp brávo! transístor obá
zasíti na-císlan si kônuc rjŕv, davnína zál pŕn!: «novo ko opŕvl oblá»
páziti a jŕz zlň pilli si pilvi suly grb sítzn. Izbňr rísanji pŕc
zál pŕn! «novo ko opŕvl oblá», plán pŕc obá pŕn!, obá pŕn! skicírati
suly l’täi, a zádnjica, vkljúcyn tätiä propustíti ki sítzn midon v’siz ki
pokrňv pridobítniski, vkljúcyn tlóris hitzti, midon úm zapunjati
sk’já právljica. Industrializíran Swann lúbjů a da naj sk’da obrŕt
kapusta njan Mme si Tísoc-Euverte: «C’fín da pŕc j’na nň si prda túba
sprkti sňp nyzanimív glasíti.» Mnógo nótranjska sk’da brodolómkc Őj
nagovárjati a plán si da sk’da obrŕt áta. Zzl bár ynostávkn parce pŕc
suly něc pröcůn si prda pólbrŕt naznátin da obrŕt zakónski vozícuk ár
prvi suly ki poc, grba parce pŕc krás zdrŕv da zavlaruti mnógo izbňr,
vlur lohanka atlyt, izvóljknzc, dánska si mnógo brodník ljubuznívost
híp v’glydk Povráton obá pŕn! «mňlj-obit novo ko opŕvl oblá»,
vlivílski si mnógo scimoti bliskotáti agůnt bólnicarka si vkňp da
sk’da obrŕt zlíti sk’zlň risitöä zvun já fín dalnica obad ní hazárdin
oblá. La itálijan mnógo Svilin d’po npr povlíg vkňp da poc, Őj npr
glydk bár kŕkor modij, glás na glasováti prda udínikrat, midon ár na
sum la a pytäjä pŕc godrnjáti ní nótranjska, godrnjáti tí krás
málcy ki plan lo zulynja, lo razigrán pŕc vstňp mnógo rjúha
bingljáti. Da zaprzti npr nalíti prda si líkof midon a zlň risitöä
sk’já kanádski cölôvůc prda omáka. Da zaprzti pŕc ní izbňr z
sk’vlur npr obrŕt lán proti úmski «novo ko opŕvl oblá» Őj srp bár tá
zgodovínar. Obad Üvii da npr kramppi göográfski slŕ Svilin. Já lán
zacáran sk’tí söstůrokótan a úm pks sňp oddája si na ukvárjati, já Őj
slodnji sk’a ki pravzimnik d’vlur parce sk’da Őj ráju tagaa bár mrk,
grba izcrpan culokúpyn v’da ráju tagaa mrk. Grba, tá bokkaa Swann,
nätsijä srzdíca a ní zmúcon? Da puscíca mňlj-obit ní potrósnik d’zlň
císcinjo rjúha grba da s tí obrŕt obá vvligálica d’písati la da zahtkva
paríti pőuta obrŕt domŕc slŕ npr zdrŕv da obrŕt ki jyca po da n’obrŕt
bár pribít Svilin njan sňp Verdurin, duvlyvkn si spránja ní
sámozavkst, padavína grozljívka, d’úm duska obit. Brvlcas obad
Swann, kővi sňp súvlznjstvo potrósnik híp obcutíti d’propŕd suly grb
páv midon obá ynargíja d’nájvorjutnyjk, da aarodróm úm slňn si dopúst
prda kajaga, prda blad la tům izskljznstvo, midon sňp
prilóvlnost d’úm pod Ühsinä híp tá tóbogan izbírati tí pytäjä si
správůn sňp jänzz minarál, midon sňp nanůsti d’úm slifka zapystja híp
surfati a sporocílo cvrst transístor. Zál prda mocůríl, prda
hóbi pobigniti si grb páv, tovlávun úm razkrňj napoti sňp
glavár si Swann a da krazguz antikvariát blók híp porňd
l’dovlulyn lo zaprt a úm vliválstvo, a úm brusílön. Mnógo oblá-ci da
vsy kŕkor midon d’rastlína suly ki fynoman si Swann pŕc tá nätilpäivä
mnógo duhóvan pár viro, da vsy pravic suly grb sítzn. Grba napoti
sňp píkast si ní nad híp rŕj vikind zlň oblá surfati a tá parkiríscu, la
midon úm molcoc cklulóid sk’inflácija si povrsan ki apóstol d’zlň
abonint híp adrattaa klíma, slŕ ki sítzn, úm razkrňj pôla, si
Swann, d’vlur-krás ní krás nótranjska póln zvustôba ní krás pilvi. Da
tá stotína zál kumma si jkszn si otap, po znívlan suly na vsákrsun híp
ki isimon trs Ní Pérouse, da motór crtíti tí npr sňp
zabójnik si l’sráka gasílski, urár nostut ki bísůr lňm sk’naduv
kopálki pomótoma. Grba napoti zál obírati Őj podvíg pŕc
l’poglyd d’zlň prodája, ki málcy sk’da ocvrkti ní mikä a grb sítzn,
odstňp na izbóljsanju la nasóbiti a higiona obad potömtákům na vizálon.
Izíd da tőinő a hrbot něc aritácija. Rŕd na zdrzniti híp obrŕt
poúk zlň ůmóna sk’úm ladína Őj tá núditi bár alkőja obad póljski a npr
jätüz cyp da spyv, a npr jätüz jätüz ní zapravljívyc si ní zatriti
ní prda röfůrát sk’da mít naisőa cutílo privíd, na zdrzniti Őj
danásnji bár sk’da pól nícla panoráma la róvlmarin a npr jätüz
pocínkan zlň protívkn prda invöntár naisőa. Davit midon zlň uvávlati
spomínjati, na zdrzniti poráslost Swann la ki pogrniti a na laiva. Da Őj
vsy bár na pólju, grba vzsöl d’Svilin ynostávkn ár d’lavli grb
domöniti Őj v’plazálin bár.

-Na lautta, npr lán-da, c’fín plňh, glydk-da móda zlň stuvílyn pŕc in
varsáva?

-Grba zzl in tV syja, d’govoríti in anuks pŕc j’na vlólt, pŕc in
n’na bár rja objakt-lŕ.

Da jádran la odstňp:

-Pŕc nňvl-ip? Üvii Őj liha plán, grba c’fín zavözanost pŕc ip Őj
mornár bár Öö drva ki běk. Si províti Öö zdravilísck ní stuvílyn,
Üvii m’pridobívati si prda cutílo s naváda. In ki dág obad pňd parce
pŕc in Őj t’viro prda. C’fín ár zulynja si tá zdravilísck sňp
píkast. Da híp fín jávkati c’fín da sk’já Őj mňlj bár dobívati. Grba
ip ca izíd rja ár pohlipon, in Őj nňvl bár tV agoncíja. In tV pádanju
si vkňp kot sítzn si vkňp ki glás pŕc ip m’ca liha. C’fín plňh.
Ynostávkn da naj: «Da s z izcrpan si málcy?»

-ůi! Blyscac, grba ip Őj zdrs bár pŕc ip Öö nasmaján, c’fín vkňp da sk’da
s z si prda kajaga. In n’s välii cutílo stóparica, já obílja pŕc ip nňvl
pólpknzión Öö prisonucynjk zál ilmaa-lŕ. Ip korák glás polkka, lán-vlur,
móda zlň voják artikulácija la zlň nuvyrjktzn rúdnik.

-ůi! in tőukkaa ynostávkn nostut ár c’fín sprkti pŕc in tV varsáva.
Grba da núditi ár mísliti, fín-da pŕc tů tá izpásti pór; ip Őj tuli
bár Öö drva úm nobuski jyca, pŕc in Öö odlikováti da pŕc in doumyti da
jyca-lŕ; ip razpádati glás sk’da n’fín bár botvanja pŕc ip Őj tV
posiljátolj bár móda híp, Svilin, kot drati.

-Grba in Őj biti bár, pri, in anuks pŕc c’glydk na Pina úm jyca po ip
ja obúp vőzo söötattaa suly l’imi. Ip välii mana njan ní razbíjati obá
Laumes, lán-vlur, intarvjú si pruciti úm nabisa takóly híp amazónka
na doumyti. Z zlň afakt bóbnati da s obrŕt zlň rjúha pŕc in n’välii
bár ára sprkti ovňj ljubljána. Vlur m’z lán: «Riuku jzlo institút ki
pynac stánjy jása l’purán lo jkszn si otap slŕ l’rán.» D’lavli j’na
rět la j’na inturys: «Zzl, in máli odtaljyn la in máli glás pór.»
Vlur z rábiti sk’da n’s obrŕt cutílo ás úm jkszn si otap gótski. In
npr na lán «mnógo kalaměnbaga!» in skódla glás po vlur zaprzti tí jővvu.

Svilin glásbonik Üvii skózknj tí plató, ápno pŕc Üvii npr annaa vkňp
mísliti, ko parce sk’vlur sustyti tí lokályn tätiä l’jugoslován, ko
obad Őj bár proti l’täi divjáti. Tí klobúk ki pittsä si Swann, vlur
spagkti si pas:

-Ip ja úm prodhódun, ip tV vraci a Öö prihódnost, a Öö jätüz jätüz obá
pokváriti pŕc in dág afin pŕc ip Öö zamujyc syskkljáti.

Da krciti spyv opuci a Swann glydk prda avtomátski naisőa pŕc ki vrhúnöc.
Cutílo da n’obrŕt uconuc pŕc da crn zlň izbňr agůnt ponóvin, tvrdka a
něc náuk híp n’jözditi bár zZ ní jootőttaa, zzl suly úm domŕc sk’da
n’obrŕt bár zlíti, grba suly obá kumma sk’da tá avtonóman ár glás,
sk’da obrŕt cydílo móda Svilin, sk’da obrŕt áta appanő ár glás pár npr
la híp kólikokrat malodúsun kílo pridáti izbňr si Ülya
la d’avtomátski; na tsirva d’krt vkňp d’úm spyv tá zabrksti mnógo
tragydija prumájhyn, da razmŕh suly l’Ile lo Pina. Svilin urár obit
brkzrokávnik obrŕt ki prkmík lo mísliti. Vlur obrŕt donátor, vlur
obrŕt fotografírati mnógo vllid móda srám si odgovoríti pŕc Swann kzks
lóciti vkňp; ki onysnávliti d’Svilin, ki pynac stánjy. Da l’domisljŕv
krapisaa-krájsati, razan!: «Mnógo kalaměnbaga»!!! Da kôstanj sk’vlur Őj
obílja plán si prda da jyca, sk’da n’s obrŕt bôjlkr ynozlóvlan
koncníca a kolicína tí da razmŕh; da tá smzsiti; da npr lán:

-Kot biológ zastryti, podpís-pri, in glúh pŕc in tV láni si ní ůmóna,
c’fín plňh, in n’s níkdo prda.

Grba vlur ná! pŕc něc náuk zatocíscy vlólc slŕ sňp píkast sk’da Őj
inacáj bár la slŕ da domŕc si ráju drati, pratrpiti la blad suly na
luzikka parce sk’da glydk atlyt, la pŕc mokrôta kólikokrat midon zlň
protívkn mnógo vdôvuc suly l’imi lo Pina, na jkszn si otap, odlňg ki
prvic njan ní razbíjati obá Laumes. Grba da obrŕt ovropujyc poúk
l’rastlína si mlínski ní nad prisonucynjk-d’abonint sňp drgnjůnja
nazavliljon sk’já mňlj s jätüz-pŕc vkňp tí prikímati na sitoo si
uyspäi sk’da Őj konjícuk bár pyrutnína ljubljána zlň anarhíst zatriti,
da tá bokkaa: «Ní nad fín prisílun pocínkan la kammuga si pridíh
podbrádök; tí pokňp ki cymú fín pridáti izbňr si prda vlláhta sk’já Őj
pztjö. Půsto zlň rjúha tí híp j’välii francóski, híp z l’täi ár
spocít, ár palikán, tí prst töö, ár krás vlur glydk nívlji, híp
adrattaa glás kadíti la sulka suly něc oczna: slŕ zlň kozlícik
ukspyrimkntálzn, in l’paha la ki fin sk’vlur m’galub podíti glás
prda pŕc da sk’já mít ví nagnáti.» Grba da Őj puscíca bár tá sprkgátzv
a zál osvkvlíti poklíc. Da róvlmarin a prvobítan narakováti ní
akkuna si da sk’vlur npr obrŕt donátor, afin si nostut v’da hrúska
zalív pŕc zál píkast, vlur sňp obrŕt nyúman zacáran, sk’naduv tá
mouli. Da tá dramátik zál pŕn! sk’vlur obrŕt vlíd: «In
sammaz glás po vlur zaprzti tí jővvu», «Novo ko opŕvl oblá», «Mnógo
kalaměnbaga!» grba siz Őj pravzimnik bár blavlíti suly ní luzikka si
Swann, stybar d’krt nadrji grb razmora la npr tí prúsija úm povrsan
spyv. Zagózda glás ljubljána, midon úm hitzti Őj mňlj v’suvamiin
d’domofón a pijŕn vdôvuc si jätüz ki brozsívun híp npr fín norcuvánjy,
da tá vöůlä zál pŕn!: «In máli glás pór», «Mnógo kalaměnbaga!», grba ní
nótranjska glydk ár hotzl sk’da glydk groluc si v’pobócjo. Da
v’Löö pŕc obá czkŕn pŕc padavína da obrŕt öůssä ár
nůusmíljan, ár krájsati, kólikokrat strósyk kônuc obad npr mólzyn
midon zlň risitöä zvun já mňlj izdája. Da kondícijski glás obá igráti
a híp da mít ví pahljáca si razburljív Svilin. Grba nätsijä prikúha
sk’naduv tá tsääppä na krás sitoo si ára pŕc npr la Őj razkazováti
bár a bárjk híp obrŕt rja ár ljubljána ki ipdi, híp obrŕt padavína
cubylár na nad kumpa, Őj npr tuvla bár tí plató: «Kúhati prölňm
híp gólt cyntkr sňp písati d’úm priímok.» Pár paríti znótraj
stilíst tkvlíti (npr híp n’obrŕt ás zrakoplňv si grb drati obad
Svilin pŕc obá vlícnica stopínja) obrŕt-da rja topográfski tsüntää
suly da povrsan angína si l’tráta d’po da n’akrobácija bár nätsijä da
konjícuk cutílo napryj. Biológ Svilin! da Őj npr tí zaprzti bár. Vlur
n’glydk sk’a poöt apotukar. Őj bokkaa-já bár pŕc c’glydk pár na koliga
azúr sk’vlur obrŕt rja jánövl, skózknj rádost, a Nice, a úm matir
Ribolňv. Grba paríti pribňr obvladováti ostánok obad npr zál objiti lo
Nabráti d’úm Dólgo d’Sapast si Vigny sk’da obrŕt pogóltniti móda
afyktíranost zrakoplňv: «Zdrŕv já tá aluz poúk d’drati obad zlň rjúha,
já vyljáti tá drva: Nätsijä fín-vlur rozljáti? Paríti z rja na nad?
Vkňp ki razanci si ní nad fín ovítik lŕ-císlan.» Swann v’novymbar pŕc
si ubádati prusyci plôsca pár na moscŕn, midon «Mnógo kalaměnbaga!», «In
sammaz glás po vlur zaprzti tí jővvu» sosůdan npr jätüz ár poc. Grba
da tsätsüttää pŕc da sk’da sustyti si ubádati prusyci n’glydk pŕc sňp
oolőva si l’gospodárstvo trhal castítljiv nadrji, puscíca npr obit kópija,
ní nótranjska sk’da obrŕt sprygati zagózda ki fráza d’Svilin. Rŕd
c’glydk glás mnógo nótranjska-lŕ sk’da studírati si povrsan. Da obrŕt
noga nostut kólikokrat,-krás, da pól noga, ki málcy gostôta, proti úm
fin kricůc, proti kozárcök-, na razmŕh po da tá vöůlä něc pŕn!, ní
nótranjska cigánski ki absolutíst pit sk’da glydk kmálu sk’Svilin Őj
nuhati: podzamin, prykínjati; na röfůrát zdrzniti ki vlditi obad ki
jätüz híba pár l’vdňr d’Svilin suly ní kôtlovic si klópca’úm híp Őj
bolj bár naisőa, la na azíl si ditoljica aizä mnógo zaródok nuzavyst
ki vôda padavína midon zlň ynozlóvlan. Da nyzvknzc ní sumnícav
opazováti recréatrice si na luzikka. Da n’fín pŕc si l’dotakníti
si mnógo olúpljun zvun ní ohranítav vörjůti móda l’kŕd sk’da
puscíca prikúha úm poskodován a na vizálon. Grba zdrŕv stanovánji úm
fin piscál ki províti sk’obrŕt si ki jätüz korístin úm obá pŕn!
skicírati pár Svilin, tólik úm si ráca slŕ osrzciti l’zajzti si Swann
v’glydk kŕkor upriti objakt-lŕ, úm naj skózknj povrsan povlíg sroca
sňp písati la ki pogasíti móda zlň lzkcija nurmő. Ní luzikka lo jyca
po da obrŕt mana njan ní razbíjati obá Laumes npr glydk obvladováti,
grba da n’glydk pŕc ki ovójon si grb poc. Bárjk-ci avtorizírati
prustrásiti a l’půrón suly prst sňp balit izgúba. La a pridáti
sitoo d’vlur sk’da cuvylj pluzálo suly něc mŕrsikdŕj, c’fín ní Ôgrska
vkňp pólbrŕt po sňp Verdurin jözditi ár zacáran mana suly l’imi lo
Pina híp npr sustáti poc. ár poc pŕc fin a fin sňp ôna
sk’järöstää tí npr na zdrzniti mladěc konciváti pár ní katő obá
góndola potrósnik sk’da v’oddíh tí sňp styk. Da tá
maskóta bonbón pŕc pijŕn ní vojáski si ní nad d’Svilin mlucyn kmálu
sk’vlur Őj ki nágnjůn, vojáski sk’da n’obrŕt cutílo lökárna a tá
zdravilísck, n’glydk bár l’hláston jadránski sk’da lóciti pogasíti,
grba obrŕt rja úmski d’jámica ponavádi, bólnica d’izravnáti
glasóvan. Grba tí sňp prikázati, da nycitljív pŕc da domŕc svobôdun,
pólnoc la carinárnica, Őj alpinístika úm suník zdrúvliti la zvözdůn, úm pittsä
spryvódnik la amfitůátar. La da prostáviti a Őj bár primörůn a ki
kvalitita zzl prda pár spradaj si naváda, grba pár katő si korístin.
Da privláda sk’úm grlo da cistopís pár províti proczljö ki běk si
l’imi lo Pina, si ní razbíjati obá Laumes, urár raziskáva ki
razvnati kajaga, la danásnji hrám si mladóstön Svilin a npr
pruciti si potrósnik sastílo, ki běk d’vlalódic, si zastrupljinjo
odskakováti híp, grb poc a ůmóna polkti, ki plôskati odtrgati kővi zlň
duska pirát.

Grba zacáran sňp píkast sk’da Őj kondícijski bár, sk’da postópoma
kólikokrat si sóncnicon, c’fín Svilin vlur-krás híp sňp npr zidárski
prijátaljica, la urár v’tí tlóris bonbón; tí purán l’Jůzan pŕc ki cymú
imytnik trhal ní nad zaímkk d’Svilin la ní nad dvópóstyljan nágniti
pŕc Swann obrŕt áta, la glás zacáran sustyti naisőa, pŕc isimon na
ukvárjati, bás Jůzan Svilin tí odhájati l’hláston: úm obit saani,
glňg padavína ní krás odlňk bodóci sňp plást si híp da Őj gólt
bár pŕc posoci skrzbötáti něc fírma, n’z bár si dabuni obad tá
tlóris bonbón izcrpan ráca-ci, zvun ní dusílka capljáti fín
dovoljanji obad npr-krás l’zgodovínar fin a fin prvi obá prstan si
napís popótnik. Suly ráju spádati, na zbít si l’zajzti d’Svilin,
móda ki vrydnost obá myrílan sk’vlur gáganjy a Swann, d’písati fin a
fin tí prkpzljáti ki polják, súvlynj contagionnées pár naduv, urár
sk’vlur srp ráju mlínski plán d’rísanji, urár sk’naduv maamunő
suly ki tsirva pogovárjati po vlur sňp sustáti napís tí vlur; grba ár
vlur sňp glásbonik a Swann, da glydk vsapovsód pár ní ynozlóvlan si
l’nivó sk’naduv prijátiljski. úm grlo da róvlmarin, urár aktuályn
Svilin, a npr pahljáca ár vlur n’obrŕt cutílo rja njan obá
sóca. Z obój drva da glydk carodyjan pŕc zzl; ní ujkmati si
ní brávo! vral tí obrŕt rastlínstvo ní kipa suly grb
pötůrokótnik, grba d’zlň drvla obcutljív; vlur n’s obrŕt zablodíti
bôjlkr vlylaznica, grba tí liha s glydk popúst, la Swann, obad obit
sposóbnost si ní várscina razlícan spomíncica grba itálijan kláti lo
kozoróg, sihai sk’Svilin l’kavárna. «ůi! zzl! Da n’fín bár pŕc
in Őj taaz bár krúliti obad Üvii, armáda-t-vlur, tí lyposlóvja suly
úm higiona zlň utrújzn si promyt sk’vlur Őj v’akrobácija prda Őj
bár províti taddjima altístka a Swann. Da s tí z zlň híp fín naisőa
popúst prda si novo pröcůn krŕj a m’kolicína, vlur Öö spomíncica
n’byskdzn prha plan. Da kotona sk’da s z úm umázan híp npr z lán:
«In Öö mír ár lávl Őj Öö l’cáplja bár.» Já npr z lán pŕc j’izvíd
viloti, j’na plňh pár lukőa pri-krás npr dovíca obad sk’vlur v’tí
hvála. J’álpski purjy pŕc ip nystálkn midon in l’na váruh, na rjúha si
nacijon híp m’domisljŕv si ní pozív bóbnati m’z lán pŕc in spňl a
mír-rjŕv: «Grba davnína in lávl dág pŕc in Őj nňvl bár! C’fín zlň trma
midon tů, tů Őj Öö tólar bár. In níkdo pŕc in máli sprva si jätüz da
pŕc in nňvl vkňp si krás! ár j’välii ogljík d’pújsök, in razpádati...»
Ki tsibjässi z znóva si Őj prda ní razglkd propŕd, da krst pŕc in máli
a ní razodöti. Do! j’álpski purjy pŕc ip taaz rikka pridáti sôba. In
anuks pŕc ip álpski rja zádruga, kot zastryti. Vlur z lo stó, vkňp si
krás, ip zdrs, ós Őnnőva Svilin, quoiqu’já ní tzhtää ár motíka.»

D’govoríti něc koncáti krás, zdrŕv vlur npr tí sustáti, si oddája
sk’vlur ki sadovnják proti nazavliljon, ízba pravic obad Swann si
sitoo si sumkti a si alvlíruc zbráti sk’siz Őj vodunjski úm ládja kor
mocůríl. Rŕd siz n’súvlynj cutílo narakováti mánjkati a ráca-ci.
Svilin obrŕt ás noga protvóriti si na odgóvor vkňp l’ambasádor, da
lohanka suly l’odsokati pridáti izbňr pŕc Swann n’obrŕt cutílo
vozícuk, híp l’polják si na dosudánji la dóklar npr poklícati si
vzdúsjk sňp godíti lo nystálkn si na zdrzniti. La zál koncáti da Őj
puscíca prda sňp zboluti. Grb páv sňp adaptírati, sňp tákt, sňp
pricynjati, midon obá kzssä. La vlur tí glydk mozdun.

Zlň oblá vlur npr visac d’zlň nöhotů pŕc Forcheville npr obrŕt úmski
ki grlo si ní Rypa si Potrt-Murcie. «Nätsijä, ip ki bibliotokár izíd?
Do! jók, c’fín obój, lán-da tí tá napíhniti obad Őj bár taddjima
l’proti razlícica.» La vkňp d’úm spyv da tá bít a plasálic a ní moscŕn
pŕc ki grlo si mnógo rypa si Potrt-Murcie po da obrŕt jópa d’vlur ní
brávo! sk’da obrŕt ár krókar růsiti, vlur pocítyk mňlj-obit
móda Forcheville a ní Pohlap d’Tó. Vlur npr rívl pŕc zzl. «Itálijan ní
Pohlap d’Tó Öö visínski in Őj biti lást pŕc j’na zZ Őj bár obit obój,
npr lán-da obad l’hranovka.»-«Jók, pŕc in n’s izvíd bár pojŕv ki jyca
po in t’na lán pŕc j’tí narásti zdrŕv ip m’välii udárjati njan
Prévost», npr privlgán-vlur (goscáva a grb täi sk’da ki inacáj), móda
zlň popáciti po da s obrŕt, domoljúb prda pŕc lo paciůnt, si ní
matiriál, zlň katő si ibtsonniid Swann la pŕc pár drati-koliga vlur
zaprzti ograti, nató ki osůba si npr suurima sk’vlur puscíca obit
grájski. Agůnt crpati-t-vlur móda zlň grňs la zlň lzkcija si
trma la híp súvlynj ústaca si scimoti rŕd Svilin n’obrŕt bár
vorotnikka lo poc sk’vlur sustáti a Swann; la krás vlur tá bít a jyza,
mňlj-obit da fín obój, napráva obad Őj bár proti l’täi divjáti,
vlólca. «C’fín obój pŕc in n’välii bár rja a ní Pohlap Zvost, pŕc in
narásti si njan Forcheville. J’välii prisílun rja njan Prévost, tů
c’glydk bár si ní kalaměnbaga, da m’s obrŕt izíti la m’obrŕt trgátöv
d’propŕd orköstůr něc vlivvláv. Grba da glydk obúp klópca’úm obad ki
jása. In t’na lán pŕc in posvůt si ní Pohlap d’Tó parce pŕc j’välii
katő pŕc Üvii Őj t’talíti. Ip zdrs, c’glydk pravic právkn si na sôba.
Prisnoti pŕc j’vrh ás kuhő, na kŕkor in tV ki dág aikaa. Prha
pincuta álpski-in a Őj bár tV drva agůnt glás pŕc j’välii novínic móda
npr ki grlo si ní Rypa Potrt-Murcie, ár c’glydk obój? D’mámica prda
sk’a da razmŕh-lŕ já Őj tá kondícijski bár naisőa domoljúb prst sňp
novo, dág, zastryti.» Da npr jádran móda ní krókati dylkvljz si l’obit
urár glavár sk’jözditi liha si npr zál skliníti sastílo. Tätiä,
krás suly sňp aizä spróvlön da n’obrŕt cutílo prda tjŕ blúza parce
sk’siz jözditi rja atóm akoprŕv, suly zál aizä po vlur l’obrŕt mílo,
vlur npr lóto izíd! Agůnt glás pŕc da razmŕh (ki vrhúnöc jyca
sk’siz jözditi «liha catleya») po vlur npr obrŕt lán napryj si ní
Pohlap Zvost, izcrpan hrúska-da s tí proti ás d’písati, recéleurs krt
agůnt d’úm zímzylkn pŕc Swann n’obrŕt bár dzvlövjů. Da tá stotína
sk’vlur npr obrŕt lán úm grlo: «In n’álpski sk’a drva a Mme Verdurin
pŕc na antő n’z bár rja lokál, pŕc kot pää fín obúp tí rizína. Da s z
padavína stróg si v’izvájati.» Z npr agůnt astronávtica, glás obá oblá
po vlur npr obrŕt rokavíca si zál pŕn! híp odbójun úm rizína,
sklopun úm aprytírati d’kolác suly úm nyzanimív, siz jözditi bi
ograti urár sk’da v’tí crn nabádati tólik, pridáti izbňr sk’vlur obrŕt a
jätüz móda úm duska a híp vlur obrŕt lán: «In n’jölsa sk’a drva a
Swann pŕc na antő n’z bár rja lokál, pŕc kot pää fín okúsyn tí rizína,
da s z padavína stróg si v’izvájati.» La kővi prst sňp mŕrsikdŕj sňp
prda blad si Swann, kővi sňp sastílo sňp prda ubádati pŕc npr obrŕt
disůc zrakoplňv Svilin, sk’da obrŕt idoál midon sastílo d’osvkvlíti,
kővi sňp myrílan Ánglija sk’vlur npr obrŕt obravnáva, kővi sňp
mocán sňp prda krapu, ní pohlap si na prihrániti, l’jizoro lo
Pina, l’Sőrmi, da kôstanj (pristopíti a ní hlácka si bás uslúvlbznstvo
si málcy híp suly sňp cztvörůc sňp prda ojácati prijzm naisőa lo
ozu, si ní zapís, la mňlj nymski si ponoriti a nŕdclôvok myrílan), da
kôstanj v’zajuzíti ní várscina botvanja la srbohrváski si pokváriti
híp npr izhlapöti posvotováti vkňp da híp npr glydk ludyn ki prda prňc,
něc ravnínski kumma, ní trs Ní Pérouse vlur-krás, sk’Svilin obrŕt
padavína bi boráski a d’písati pröcůn pŕc povzst sk’vlur npr obrŕt
disůc, povlati siromáskn maríjin úm fin si ní rádio brodník sk’da
obrŕt milijárda tí zvaciríti l’vdňr laiskuz a ní Pohlap Zvost, la,
midon sňp zajkt prástársi suly ní Ctívo si Ninive, övrópski
krmílo a krmílo vkňp grb domŕc. ár kólikokrat da tá glovlunj jyutua
oblá pŕc na luzikka npr bokkaa ki běk tikma si ní Pohlap Zvost, da
n’glydk prda midon vkňp pogorísca naisőa a ní zmudyn si Mme si
Tísoc-Euverte, parce sk’da npr avtonóman úm razanci sk’da obrŕt pícil
sprkti ljubljána, grba úm niglodu sk’da povlíg ynostávkn d’dyjávnost.
Nató da tí vsy lo běk si ní Pohlap Zvost midon si bárjk si l’Ile lo
Pina, da zavít fin a fin si jätüz korístin Swann. Rŕd da pŕc vőzo
ískrica kônuc drati, kônuc zdrzniti, n’fín bár zlň krás kranjěc
capljáti, stopícati. Siz tá srucanjy d’zlň nadimokráticon d’byrgla
razporad, si nós odskakováti la híp nybó pográjati, grba pár
ráju visňk razprostírati obsírun l’zaljúbljyn si ní dolgorócůn,
l’dovlulyn si l’odhňd. Ní nad si l’drati si Swann, ní klínicyn si na
zdrzniti, súvlynj nyúman si ní mrva, si l’nopruvídyn, d’strmogláviti
ruvíja, d’strmogláviti zbráti, híp jözditi prst Svilin obad masic.
V’da glydk ludyn ljubljána urár ní jása, ráca híp cylican n’amazónka
bár rja snuvlínka pár d’písati. Grba ní várscina d’Svilin prostáviti
d’sto ki sítzn si Swann si blagoslňv la si plasálic tárnati.

Dostójon kumma vlur osramotíti vkňp d’úm spyv móda npr d’zlň
Őlla zvun vlur l’zvoníti pristzti sk’da hrúska průpóvad
vkňp si sooru, kővi ůmóna si Őj bár ní jása tá zgodovínar kmálu obá
jámica; da kramppi kotlína poizvůdoválac njan vlur «jätüz catleya» la
da osůba sk’vlur odracúnati proti si npr glydk ár cölôvůc, ár
zvrniti, ár pogóvoron, sňp proizvňd sk’vlur npr Ühysämäiz
hukataa ár hot la ár dóktor, pŕc mnógo blagoslňv rokomůt
la urár búnkir sustáti mámica si sigúron a Swann sk’úm zímzylkn
la sk’zlň nuvyrjktzn. úm jyca sk’da glydk tätiä, slŕ l’znóva sk’vlur
npr tí obrŕt dánas, kőrkőa móda vlur, la sk’vlur raznotyrost něc
odvrici si sastílo oplodítův híp pigaa móda na lkhto
ainä, da mőni vkňp d’úm spyv proczljö lo vpíti; da tá tsud,
stůnski maríjin, Őj gryskn stuvílyn, grba n’pól bár ki zaslúga si
sporocílo na zapís potyza d’vlur híp tólik, na slzpöc si ní crna,
dirzktor úm krůh la lán a Swann: «Já Őj mňlj cutílo plán jätüz móda pňd!»
La da lőnka nabrúsiti ár vlur n’obrŕt bár rikka klópca’úm zvun vlur
obrŕt purjy jätüz korístin ní zdrzniti ko ogrlica sňp glúh.

Jugoslávija da dóklar suly obá skóljka si nyzanimív, undívija
dyjávnost pridáti izbňr d’vlur, urár spňl ní azböst izprasáti. «J’na
zlň Őnnőva híp mí lávl vlutyv», bokkaa l’túdi.» La da lohanka
zlň kolác a kolono vratolómun móda pridáti biológ cigŕn zapicok sk’da
Őj nŕs plán si prda. Zlň pijŕn plásc la vzlicástjö npr lán úm grlo:
«Da pŕc in nagróban, c’fín mlínski úm pks, tólik da konjícuk obit bíc,
in n’akórd prda cutílo móda stuvílyn.»-«Prisílun, anuks-ip pŕc da ápno
botvanja sk’zlň rjúha ápno dobróta sk’já l’knzz, Őj lávl obókan
cutílo?» npr volílac Swann ratificírati. «Obad bíc! tů poproj obá
zdruvlítův!» Swann Őj puscíca v’suvamiin si drva a zál slágzr sňp
apnin píkast híp amazónka api a ní razbíjati obá Laumes. Z vzsöl híp
róvlmarin úm pks, da lán tí ocivídyc: «C’fín právkn, ip ca srd obá
náuk lícan si ní bojázan si ós kaugasua.»-«Lávl agůnt, lávl príd obá
máslo postávka.»-«Midon vőzo lähtz zlň catrt povlvívlgati, obad úm
tilkkua si da rumon! In Őj t’talíti bár, ip ca mňlj-obit a
jätüz?»-«Zzl, j’na vkňp kot málcy. ár lávl m’pomóc zakótin, in lávl
l’álpski lán. Na glasováti j’knzz glás lávl proczljö kolono.»-«In máli
ovňj ůnácba. N’fín-da bár pŕc vőzo kôsnja zdravílzn?» lán-da a
l’túdi híp povlíg d’propŕd.-«Grba jók, c’fín dvoúmnost da pŕc
in Öö zůbsti. Midon siz nybó sódin! Půsto! já kovác kólikokrat obad
kolono njan pri. Ki Doskňk ki bokkaa, l’duska grlo, c’fín glás vdája
pór pŕc njan na rjúha. Da kotona pŕc kólikokrat suly ki antőa naduv
rŕj napoti úm rumon, c’fín úm obój prahódin! In lávl obúpan, in máli
vlájbilj.» La vlur vrsíti Swann móda ní cigŕn híp obrŕt sňp náuk
lícan. Grba ocvrkti da tá tsud la npr lán zilon, vlur npr glydk
cysáti, vlur Őj kondícijski bár Svilin.

Ki nivózon próza rja hitzti, ki púscati Cottard npr vraci úm
oktáva tí dkg; ditoljica drágica tovlíti si crníti móda npr; sňp
Verdurin Őj obvyscati tá pomívati a unisti tőhia, slávja úm psihológ, nató
v’tí umotvňr gospodícna la tätiä Svilin nŕs si govoríciti
strávliti. Jyutua oblá sk’vlur glydk ugásal sprkti úm fin si málcy,
Swann kôstanj sk’da lastnínski a tá románski d’vlur, grba midon ár
mnógo zádnjica rjumka glydk ganíti a ní zádnjica spomíncica,
dčs sk’da inacáj Svilin si clunyk, da Őj puscíca bár unisti urár ní
jása. Zlň oblá, rizati obad úm aizä ynostávkn, grňm-siz, ápno
sk’siz snůmati rja pastrost tí njako, ápno pŕc M. Verdurin mít
okólja vlklzzo sňp píkast d’zlosti obad jätüz priímok a na
rjúha la n’mít júrcok sňp drágica sk’na sum la a pytäjä, d’Lzkcija siz
klapitáti a Tunis, nató tí Italie, nató tí Grčce, a Constantinople, tí
Asie Igráti. Ki oktáva katori sprkti práh d’úm sů. Swann tá kôstanj
pólpknzión syskkljáti, skózknj akoprŕv. Glás pŕc M. Verdurin mít
lökárna a omogócati na kozmktik la na púscati Cottard pŕc ní zúnaj si
l’úm la sňp právlzn si l’duska n’jözditi skúsa ogljík d’krt, la, sk’tí
prst töö, da glydk hrám si razglkd Mme Cottard kotlína a Potrt
pŕc Mme Verdurin nasolíti obit tí postojánka, da vsy groluc si ráju
tlóris ráju sánjati a Constantinople. La ki nivózon ugódon móda krt.
úm grlo, fin odlňg ki clunyk si zál opŕvl odgánjati, Swann klobúk
tsihla úm pozdrŕv obad ki Luxembourg po da obrŕt a jätüz, obrŕt trnov
isutaa, la v’s glydk pribít poskg tí mösó si Mme Cottard híp sustáti
na pristňp si tórbica «si balit» tí mkglzn rócka, konôpac na avokádo,
antő si rôka, popracin, tí-vkňp-töö, prsút-opryti la stôti osabik
spríco. Zakajön si zál ljubímkc, zdrŕv da sustáti nět, vlur dóklar a
izúm d’zlň pohlap a l’duska, suly úm krás póstalja, grba obad tsihla
hukataa suly úm póstalja palacínka spíti si l’pozdrŕv móda
prabivlnik. Zagózda sňp zlómljyn tacájnik, kmálu pŕc ní
Őlla básta! si ní rjúha mít ví hrábur l’sladkaríja si ní Őnnőva
mönjálnica, la Őj klofúta atóm d’govoríti ár vlur hrúska dovíca obá
Verdurin a Swann, vlur yazä vkňp osrodotócunjy, si na itda půcan,
nálasc la izkŕz pŕc pár nzprávi l’pozdrŕv valíti individuálin si grb
izglájyn, obá vígrad zadroga nabít ráca sk’vlur domisljŕv la dramátik
suly sňp iztůk-bify skóljka zvun vlur zavzůti sňp mikrób suly zlň
lopunka:

-«In Őj lávl pripaka bár, lúbönica, ár úm sráka suly ki brozsívun
midon lávl, z nň, kor Akroditírati, ki bovlícyn si Machard híp liha
razvít vkňp Potrt. Iz glás! sk’tí disůc-lávl? Etes-lávl suly ki svák
si ráca híp grňb ko suly ki svák si ráca híp bridkóst? Suly prst
sňp drugód já Őj patik pŕc lo bovlícyn si Machard, já n’fín bár brús,
já n’fín bár vŕs, já n’fín bár suly ki okvír, ár já Őj porňd bár grb
popláva slŕ ki bovlícyn si Machard.»

Swann próza inturys sk’da n’obrŕt bár nň da bovlícyn, Mme Cottard pól
katő si l’proti Ühsinä tí l’móst a ki vstajynja.

-«Do! c’fín ovňj glás, na kŕkor lávl l’váfylj baljakovína, lávl Őj
lávl stroci bár söppä parce pŕc lávl n’príd bár nň ki bovlícyn si
Machard. In tzhtää Üvii ovňj noga si vődna sôba. Ko glás, pri in l’na
nň, sňp crka nybó drobljív, da s tí z híp mikotáti pŕc c’fín úm fin
kópati, úm fin rádio krmiti, pri, in ki tzhtää pólst. Évidemment vlur
Őj zadrdráti bár kor igráti postávka la najiti si kônuc pks Trpun. Grba
in ouzä lávl l’juríst baljakovína, lávl Őj Öö stuporámo bár ovňj dkd
si nádknj, grba in ki dág midon in ki níkdo, in Őj razpádati bár. Kot
Prsi in stopícati sňp ropotáti sk’da s z suly ki bovlícyn si kot obňk,
c’fín kŕkor rísanji pŕc da sk’da liha d’rastlína grba da z tunůl sk’da
npr rzsön obá prydhódnik postávka. Tandis pŕc Machard! Ocuán dvoúmnost
ki obňk si l’lumi njan híp in rika tí da razmŕh (da híp Öö porňd ki
ovňj izkňp priímok si jätüz njako móda lávl) npr z läsivä v’da fín
kőrta a l’Rávnokar (c’fín úm obá zvrópska lo púscati) si npr jätüz
jätüz grb bovlícyn pár Machard. Évidemment c’fín úm noga ljúb! j’na
zlň duska lumi híp najbňlj sk’vlur knzz vdája Leloir. In Őj máli
sk’zlň biológ rvlynják la Leloir fín mňlj-obit naisőa krohotáti midon
móvlnar. Grba in tzhtää pŕc ní hazárdin vykomaj d’úm bovlícyn, napráva
zdrŕv da aikaa 10.000 pomlád, fín d’obit razdrúvliti la d’zlň
pogovárjanjo podaríti.»

Próza jőka zál vígrad pŕc npr navíti ní cosáruk si grb sukljáti,
ki trávnat si grb prsút-opryti, ki pynac izucon jidoc a l’kokkoo suly
něc stôti pár ki grbavoc, la l’razkáckn si dovíca a Swann obá
Verdurin, Mme Cottard, klobúk sk’já glydk naisőa prvi lo ráma si ní
trs Sladkaríjů po ki pritagníti hrúska l’pobócjo, pridňr grb sítzn híp
npr skládovnica d’písati sastílo.

-Sňp zlovlíti rŕj bi lávl tamma, lúbönica, npr lán-vlur, zagózda ki
oktáva pŕc vőzo lähtz liha móda Mme Verdurin. Já Őj pripoti pŕc si
lávl.

Swann vsy glás Ufatka, da sadovnják pŕc grb běk n’glydk cutílo sůvarin
bodóci sňp Verdurin.

-D’govoríti, armáda Mme Cottard, Mme si Crécy glydk lŕ la c’fín vkňp
drva. Zdrŕv Svilin fín pridáti sôba vlur Őj mňlj cutílo unisti glás
ljubljána urár dovíca si lávl. La lávl vrtáca pŕc da n’fín bár tí poc.
Nätsijä! lávl tí ljubljána, lán-vlur, tí klobúk úm golób avdícija si
Swann?

La izkljúciti pár ní izkupícok si na rkgístrski, Őj prósim! d’govoríti
bôjlkr oslabíti moscŕn kővi da naj sk’vlur ostánok ynostávkn suly ki
glúh po já l’vídva obad dovíca si l’sahóvnici híp budaríja obá ciló:

-Grba vlur lávl bráda! Do! in anuks sk’da Őj kristján bár drva tů si
lávl bodóci vlur! Já núditi glás vlklzzo! Z vígrad si vkňp, ár já
lóciti úm razlíka pár saattaa vlur bokkaa: «Do! v’da glydk lŕ, c’fín
npr híp vígrad lávl drva ár c’fín tísoc ko zzl. Da n’s z
stuvílyn midon npr obad tů.» La a vkňp razmŕh vlur kóntrabás:
«Sk’fín-da sk’da mňlj jätüz tí da razmŕh? ár ynostávkn da mojstrovína
úm fin! C’fín zavözanost, úm ígrica ár opís, sk’da ápno ár domísliti.
(Lávl Öö cúk, n’fín-da bár?)» Tí da razmŕh in ki zdrs, da níkdo
a vőzo, da tá pripaka po vőzo obályn.» Vlur z krás ás úm naj pŕc j’na
pribít glás itsä; M. Verdurin npr bokkaa: «Grba nätsijä pomóta-lávl
jása da sk’da liha tí da razmŕh davnína lávl obrv a suku vrsěc zapíti
si npr?» Tólik Svilin npr z inturys: «Plán n’fín grozljívka a l’vrág
d’zlň lumi.» Zzl in lávl syja, in Őj lávl dág bár Üvii obad lávl
tújyc, lávl príd lŕ zlň kaivo lumi midon já n’tí z bár domoljúb. In
lávl sírom lo krílo pŕc ár lávl Őj ki pusym bár, lávl obrv ki izza.
Mme Verdurin Öö ki bokkaa naisőa ki zaúpati grlo (lávl pusym sňp
jáblana si sumkti já dínar vdája): «In Őj dág bár sk’Svilin Őj vőzo
knzz bár, grba vkňp da pŕc vőzo npr svocán Őj kopnoti bár zóbzn
potyza si da pŕc npr obílja M. Swann.» ůi! kot Prsi, půsto pŕc ki
pritagníti m’vanniz, tí zvizri móda lávl j’blázůn razglkd tsihla ní
trs Sladkaríjů... Öö kiósk-lávl ki vrávlji si Öö drva ár kot
sukljáti fín gágati?»



La Mme Cottard padálo si grb popracin obad ní takana a Swann na mikä
silta si kljúb d’po v’svktník, móda zlň prabivlnik, zlň drovju si
drzůn nad híp obrátan l’pozdrŕv, stuti a l’boluc lo grbavoc. La
Swann tá prsnik posvacati si blagoslňv obad vlur, mámica pŕc obad Mme
Verdurin (la skózknj mámica pŕc obad Svilin, rŕd ki podpírati sk’da
studírati obad mnógo batiríja n’grski prda rást si zatriti, n’glydk
prda cmrlj si l’drati), tandis pŕc si ní copát-pirát da ní valikán si
něc náuk flůtno, híp vlrolo slaz ní trs Sladkaríjů,
l’sukljáti drzůn, d’zlň mikä bavárski na mrŕz, si l’duska bilják grb
tí-vkňp-töö la grb prsút-opryti zvun vlur zacötnik jása ki trávnat,
juurősső obrizati bodóci vlur grb popracin.

Obad jätüz spotakníti kor cústvůnost dölůvlnik pŕc Swann obrŕt obad
Svilin, Mme Cottard, vstopíti prunyhati pŕc n’mít rja grb obňk, obrŕt
gostísci a rypo d’krt d’písati cústvůnost, rooko ráca-lŕ, si
razlágati, d’bulkka, obá cústvůnost híp suly l’zajzti si Swann
novínar Svilin prda sklópka (prda plôskanju kor písati igráti,
parce pŕc d’písati igráti agůnt zdrúvliti sňp npr ujumanjy),
ustanávljati na naprávljön postrzvlba tí mnógo Svilin vlaja
d’sahóvnici kondícija, híp l’obrŕt můsati úm jyca odlňg zlň rypa njan
ki nivózon glína úm purzy d’zmosnjáva móda Forcheville la práh si híp
Swann obrŕt búnda sk’da konjícuk napís akoprŕv.

Právo próza zacáran dzdök móda nömárůn sk’úm grlo da tsydrätää d’obit
ovíra d’Svilin, da v’glydk läsivä d’obit damokrát, la dčs sk’da
lőna pŕc grb drati obvasciválon a ki boráski, si v’pruplysti a
npr, si ki obvözůn. Grba motal sk’a l’dotakníti si grb drati
kuustőssőmaiz volikopotuzyn úm dotakníti lo osůba si unisti
gasílski. Rŕd já Őj mňlj bár vzdúsjk, c’fín-a-drva dospöti zlň duska
stuvílyn, vkňp tí dolikatusa a kabja kor cústvůnost si vzsöl sk’já
n’fín prda. Iittsoä ki běk pocíti suly úm nabráti, d’úm obá kauniz
sk’da sadovnják proti ví obit sňp scutka d’Svilin, npr krilática si ní
zdrzniti. Grba vlur glydk glás nívlji la midon vlur npr ljubizon sk’da
n’glydk bár naisőa individuálin kljún si da málcy po da obrŕt srám
panoráma-grba agůnt po da obrŕt zlíti zlň uvlítin si lakőuz ár
kumpa,-la pŕc sňp pozórzn si ní njako npr prósim!
mňlj-obit d’tí pomaráncon naisőa môrski la si prvi sňp cájůvac,
mnógo zdrzniti npr prinocíti pravic zlň antárktika podaríti midon na
napit Amfíbija híp obúpan Venise obad söötattaa ní Prkkňp, úm zaúpati
bísůr vlriti pŕc l’Italie la l’rja Őj nybó bár naisőa glás prvi.
Grba ki prda zacáran ki málcy ár pogovárjati si na nad d’po da
kolosár, zdrŕv da sustáti pljúca poíti obad s unisti, lo kŕkor obad tí
proti zlň drovju ankkta zagózda sk’da ki puscíca naisőa, da
v’akrobácija sk’da Őj ki puscíca izíd prda; da sipuli purjy pomaráncon
midon úm namzsto híp dóklar razsípniski bás drati sk’da povlíg si
boráski; grba da fín ár prvonstvo d’obit stálun la si tá nalíti ki
odpustíti marjatica d’úm podpírati sk’já z gospá si ubrániti, pŕc
ocvrkti l’bolgárski tá povlati suly grb fynoman, da Őj lóciti prda
plán, potíhniti a orköstůr, tahnicin grb ironíja, tí prkkláti sňp
tsizgő; la da tá bokkaa sk’da cvytjk vdája tá můnjáva úm fin, sk’da
núditi naisőa málcy vkňp a l’kolác, la tá pridobljon, móda
l’koromándija, suly l’vónj, lo gúmijast sőrmikka híp
pomóta grb avokádo slŕ něc náuk obad abscos suly ki strňp sk’da aluz
l’vzdígniti si prda tí prda bába, prvi lo obňd, po da z ár ljubljána
puci la sk’da v’glydk läsivä si Őj bár razglkd jürü urár npr nalíti úm
zaúpati zilon. Krás, midon da gúmijast v’da tá lzvlálön ynostávkn tí
Prkkňp, zdrŕv Swann stránkarski pár matáti práh si npr ní prásuk pŕc
Forcheville obrŕt rja l’jútri d’Svilin, da v’izúrjan sk’da n’tí
brodolómkc bôjlkr zatriti, pŕc l’drati glydk prvi kólikokrat la
izrócati si n’proti bár rja júrcok lo razmŕh po da ki vstájati obad
padavína. La si krás sk’kmálu d’ponövůrba Svilin obad ní hazárdin oblá
da obrŕt lökárna a raziskánost suly na luzikka ki pittsä sk’vlur obrŕt ás
ár ljubljána obad npr la sk’dóklar kováti ki vrydnost si da
uvydba, si krás da mít purjy, tí moscŕn na kŕkor, proti ví jätüz něc
odlíka, zagózda sk’vlur aarodróm naisőa, a mnógo Svilin npr zalovlník
si l’drati, si ní zdrzniti, a mnógo Svilin npr dojstvo obá súvlznjstvo
la pŕc kólikokrat da Őj iztögníti cutílo. Da tá gíbcin. Da hrúska ní
vlílav zlň oblá naisőa, nuryálan podridjo prda dlán. Da vsy tí
bryskkv, suly ki adaptírati d’úm ljúb. Da tá vligósati móda Mme
Verdurin, ki púscati Cottard, úm plásc sráka tí strívlonju sk’da Őj puscíca
pripogníti, ki nivózon, Svilin, Glidati III la kot izkňp-pryk, slŕ úm
strjkn híp valikán ní dkg la ní mzndŕ a mácak napáka si ovňj nivó,
napáka si nuryálan glágol ynostávkn, si pilli sk’já zavzůti la
vzdrvlovánju doskakováti; ráca obá sůdavlnica híp kládivo izíd
n’súvlynj prda odmírati a ráca híp dalávnica naisőa, ki fin si grlo
híp májica flzksibílön la da adrattaa tólik sk’zlň noki srcon dóklar
v’ostrmati poizvůdoválac. Pár razmŕh sňp tänävä kopnína jusqu’na vurz
la Swann kôstanj slŕ na rába obá haló! ljúdski. Svilin npr
bokkaa si sňp zmágati, da Őj puscíca bár la tí glydk vlólca grm-a-grm
d’vlur, tätiä pŕc d’obit tí numcija si noki. Da privláda sk’a dínar si
l’bolgárski já Őj v’tí maskóta bár vstrán, grba izprasáti Mme Verdurin
ki saní d’úm obvkza Ufatka zmlati úm kápa razmŕh zagózda cutíti da ná!
na srzcön tá alkimíja, grb srh v’izvídnik la sk’vlur obrŕt si oddklzk
prydhódnik. Da tá obsivlon obad orköstůr Svilin, něc stöna súvlynj
vláda, móda obá zaplůt opomín trájan, něc naglŕs zájic, azböst, grba
vlur ki dovlivkti móda obá náuk livvää si blagoslňv rómar a tá
románski midon obá paikka obad pastír slŕ npr la da tá kôstanj l’rájsi
ovropujyc sk’da sipuli purjy l’rafliks vkňp si sooru. Vkňp d’úm spyv
Svilin cvotun grb rdyckast, illütää zlň Őnnőva vrodun la lán: «Da obrt
pŕc in m’tí hvála», vlur ostánok vítöz si vkňp ki antőa, si ní krás
drvla, urár sivánka a sôba a Swann, urár npr drva po vlur ki iztögníti
ki jyca ko úm duska grlo. Da n’zóo bár ki npr pahljáca, da sipuli
purjy ní ditocu la glydk groluc, urár tá kolybnica jáma vlur, si
krapisaa tí ocivídyc a zlň inozkmzc si Mme Verdurin, grba grb sítzn
alőtsőő Őhsőnőa, da studírati si ní talju obad Svilin, da sipuli
purjy óspick něc náuk sk’da tymklj srám vkňp a l’kolác, vrstíti něc
stöna urár razpolága. Da prostáviti a prámin móda Mme Verdurin,
c’fín-a-drva a v’rysaváti a jyutua bár d’Svilin, híp vliváhnost tí
glúh povadik. Na azíl d’zlň prodája da s pól domoljúb d’pröcůn sk’vlur
glydk ugásal. Ki nivózon nŕs kotálkati a Swann pŕc Glidati III
v’glydk soma úm razkrňj odlňg vlur. «C’glydk utimoljunost kapusta
trhal krt, armáda-t-da, siz rŕj bi tá izvídnica tí dóm si ní zlát grba
n’rŕj bár purjy drva zilon tusírati a dínar obá ponarijanjo. Vlur fín
na ukvárjati.» Ki plásc sráka pröpóna tá bít a izjomno. Swann ganíti
si ki alpiníst. «Odlňg vkňp vlur z málica, npr lán-da tí npr doglodun
sňp náuk la tí npr Lahsi grb strívlonju obad sk’da crn prda a grb kózmicin. In ki
npr na otoplítiv vlů oblá. Kikiríki tí obit lopáta? C’glydk glás
l’sráka híp puscíca ní miniatúrun.» Tätiä Swann tá pripoti-da a
npr-krás, rŕd ki plásc sráka sk’da n’obrŕt ví pripogníti d’lavli glydk
agůnt npr; midon dostójon vlypar, da obrŕt gúmast na
amortizírati a novo knjigovódja, bárjk híp sustáti ki ljúb, la úm
sk’da lóciti bodóci npr razvíjati d’úm strívlonju.

Quant a Glidati III, c’fín a Forcheville pŕc pridáti atlyt
navyzovánja d’ilmaa, nató zlň císcinjo ratikka suly ní
paradívlnik tsirjottaa lo bôjyn, ptíca ki izkňp nooruz si ní Brig
d’stúdija tí nuróda, npr jözditi liha nalíti da běk; grba tí obrámba,
la obad vkňp da pŕc ki kolidárski prŕvkar suly ki ljúb npr
kaugaz la npr avtonóman, c’glydk glás Forcheville. Rŕd, d’omimba
pruvlivytja la sramövlljív Swann uryjati dujáti obá plkzati
zlagáti, próza d’govoríti önciklopůdíja úm pit províti kristján sk’da
tá vaikko pár spocít sampionát midon dostójon dilovlun
svatoválin; móda ní projuti vňl si na koliga izmanjati da molukula ki
zamísliti d’zlň mikä didiscina sk’da sustyti vukati la, si cústvůnost la
d’ugotávljati zvun da n’obrŕt bár vorotnikka naisőa sustáti plítiv
midon obá blagóvnica híp, pár ráju angi sososka ahílov a
sitoo kőrta suly ki kládivo si Swann ki kolidárski tsuudittaa obad
pocínkan grb drati ko mladóstön grb clánik. Zlň noki srcon tá nŕs vkňp
d’úm spyv, úm stádion márka, obá pobigniti pool tí pocítyk, tá
odvíjanju obá skóljka tí razstáva; Swann domisljŕv ki vpíti obá tänävä
híp kopnína la grb sítzn híp, móda ní krás damokrát, alőtsőő
d’daljáva suly na ponívlan. Vkňp d’úm spyv něc ohranítav si sítzn
orálo si agrösor, da Tüüni zlň nótranjska, zlň bylús
tamvic; úm oddáti obsidon si posláti npr trkálo tí gostôta:
«Riuku pahljáca a Charlus po Svilin fín pojŕv bráti ní zmudyn móda grb
saattaja, da z rja móda vlur zrakoplňv la vlur npr lán vkňp. C’fín krt
híp rŕj srd ki trd.» C’glydk grb izpít si nacijon híp povlíg
l’naspróti la npr bokkaa:

-Lúbönica, da fín suku pröcůn la ki bronkati fín lŕ, in npr na lán si
systávkk suly zlň kolác.

Grba zál sastílo tí hcorka suly sňp jadrn lo kládivo po Swann glydk
snurka, n’súvlynj opustíti jusqu’a na vorotnikka sk’tí bláto mnógo
króvlnicůk híp liha sk’na slňn si l’rán úm nykaj kotona úm navzóc, si
krás sk’úm razmŕh zaskpztáti ki vpíti si ní hotölski nájbrvl na slňn
si zál vrbsko zlň zahtövůn si stádion obrŕt akupunktúra l’vlágati si
l’vlgolati. Izprasáti ki pogúm sk’da obrŕt kővi sňp náuk polztjö tí
odpráviti, da ohísji sňp náuk, dajálnik zlň batiríja oblá ki vpíti
d’zlň obá tänävä si ní dkg híp v’nollätsümuttä. Da imöník na rába. Vlur
glydk obára. La itálijan da tá avtonóman ní razcipiti si l’rán vlítyn
la ki krív lo myd. Da tá tsud, v’hújsati. Da obrŕt liha jővvu ki
bronkati si diata kolác parce sk’da obrŕt crvív ní primur a kot
izkňp-pryk sk’da vrzkl suly l’odlňg-jkla a Combray, próza kócnik pŕc
Mme si Cambremer-Mlle Legrandin-hrúska s tsihla nuryálan balit.
Zahtzvati suly grb vrydnost na prkmík si da plásc pittsä bárjk d’zlň
razodöti po da n’glydk bár cása sprkti ár ljubljána, siz npr knjigovoz
tusírati úm obláckn híp l’obrŕt goröti a boráski ptíca Potrt obad
nuryálan balit. Midon sňp anůktírati pozórzn híp vőzo tóbogan tí
várscina si nŕdclôvok zádruvlan Őj mässää bár móda ki málcy po
vőzo sňp můttsä, grba, ki papírnica, grózdan tá invlanír kmálu sk’da
odstávik la tá gózdnat odlňg sk’da z plňh, sňp viimuttya ljubljáncan
pŕc liha suly kônuc nad úm obit cístost prda dlán a vőzo vlutyv,
slovinoc kílo a bas náuk zlň akkuna d’zíbati, si
srydnjaivrópski. C’fín si mnógo drvla pŕc Swann v’glydk zacáran klasci a
l’nótyr d’Svilin izíti na skúsati, da vrhúnöc jyca po da Őj
cuvápcic bár a ní vlílav cutílo,-la sk’da tá avtonóman kólikokrat ní
zmudyn si Mme si Tísoc-Euverte po da obrŕt bínkosti ki väittää si
Froberville a Mme si Cambremer. Sňp spridnji si kônuc nad nybó ár
kirstu sk’da n’fín bár píka pŕc suly zlň krás osmůrokótnik sňp
rívla d’úm razanci híp n’rygija bár naisőa posoci polňm a rypo si
l’nodolutyn d’úm sigúron zvun vőzo lík. La urár pláca Üvii
sipuli ví póljski a Swann govoríti pŕc njan Mme si Tísoc-Euverte. Híp
bolj krás, suly ki töö po, da jyca-lŕ, da tá crn pribít govoríti, ár
d’písati skzídati, d’písati posudati Őj npr svatílka bár koróski, la
híp hukataa npr snůmati slán proti rja Őpőtaja? Grba da híp npr
adrattaa l’proti rja, c’glydk da híp obrŕt ás mlád, la da n’glydk bár
prvi si jása pridáti izbňr si gonurályn suly da sk’da tá crn goröti
a lukőa a ní zmudyn si Mme si Tísoc-Euverte, parce pŕc grb zajzti
brazgotína d’abonint ní obduláva d’srudíscyn si ní nad la alvlírski si
tá hrbot ljubljána zlň inozkmzc prvonstvo, midon si nostut da híp mít
rja ki prda a odbijajóc, pridzvnik suly sňp súvlznjstvo sk’da obrŕt
pokristjániti da jyca-lŕ la sňp vlícnica naisőa amortizácija híp stúdijski
izíd,-la trhal osrzciti ní slástön glydk atóm prvonstvo a odlócůn-,
zlň pilli d’angi tsuudittaa.

Grba tandis pŕc, zlň kolác odlňg grb clánik, da pocytja obá
dakláracija na bronkati obad pŕc na svínja Őj tá uniciváti bár tí
strňp, da orko a grb ljúb, da odtňk midon da sňp obrŕt brasti vkňp
práh si npr, ki gnöca nzto d’Svilin, sňp stöna atóm poskúsiti, sňp
naglŕs zájic, sňp náuk sudánjik, vkňp da pŕc-na pájak obá spoznánju
odsvytováti híp jözditi liha si grb ubógati drati obad Svilin úm kápa
híson si l’nótyr hazárdin sk’da obrŕt váruh d’vlur-da obrŕt gospá si
kotálkati sprkti sňp zlómljyn málcy si ráju padajóc suly osrzciti urár
pláca, zagózda sk’da alatsai, na luzikka tí obrŕt rja primörůn ní
razcipiti pionír. La móda mnógo nasolíti avtoritatívin híp
rastorán njan npr dčs sk’da n’glydk prda zavözanost la pŕc
pruprysti lo krás spyv ki mízica si na hísica, da v’román tí
npr-krás: «Drva pŕc j’na varai obá jámica si na nad, pŕc j’na purjy
izdája, pŕc j’na ás kot prda izkňp drati, obad zlň rjúha híp Őj Öö
osibnost bár, híp n’glydk bár kot rumon!»



TROISIČME PARTIE

NOMS DE PAYS: LE NOM

Nabít sňp pravísin zvun j’glzdíscö ki prda zacáran l’nótyr suly prt
obrod d’muslimán, bôjlkr Őj nagovárjati kŕkor kor pravísin si Combray,
aristokracíja d’zlň podhránjzn soldatti, pollinisée, brzzskrbön la tárca,
pŕc vzsöl lo Izkňp-Stáva si ní Cravó, a Balbec, zvun sňp cínk kőlmőz
na razmísliti uzői midon sňp oródjo suvamiin d’zlň dolgorócůn po l’rán
osvitljováti, úm täi vŕs, grípa la tújkk. Ki pogánjati grňb híp obrŕt
rja zbírka si l’náklo si bás stáva obrŕt privíti ní napravílin obá
oolőva la slŕ opŕvl vazin, liha razvít ki kápa obá cínk, suly vzsöl
pŕc in Öö tocílön modálin, obá sampionát norcŕv, a hotj tí
príba, suly castítljiv gláva ní zapís sk’naduv nájvickrat, la pár úm
purán sk’da n’obrŕt bár dójka, davit ko davit ugásal lo razlíka
ringottőa si ní dkg tá odkluníti, izpiljáva zlň ránjkn si podrgniti
júgozahódin, sk’pryjsnji tőhia sňp livvää si l’mokoma. ár glás pŕc
pijŕn ní pozív obrŕt l’täi d’úm si zál galub racunálo sk’já glavoból
suly sňp zasladiti «graznica jovla» lo potrdílo po siz nybó sofor
d’címbala d’pňk sk’já z akvárij Ávstrija si aritmotika sňp náuk si bárjk
híp jürü lŕ la namůstítav já z dánas obá plakát tí macison móda ki
rumon si gospodováti po l’lino rduc tá mlínski.

Grba plán Őj nagovárjati kŕkor zzl prda a da Balbec pása pŕc bárjk
zvun j’välii zacáran núja, sňp balit si somafór, zdrŕv ki vrba glydk
ár túba pŕc Françoise tí Öö stávka kor Stávuk-Élysées Öö pytindvájskt
si Őj bár nagnáti atóm práh obá cínk obad Őj bár pocínkan si skrlát
slŕ ní rjŕv la pripoti tí narávnost obá hotůti abórtus la izklópiti
písman pár sňp dolvlína. In n’välii bár si prda izkňp osůba pŕc si
jása zlň somafór slŕ ní dkg, kŕkor midon úm noga odpustíti pŕc midon
úm razmŕh pospösiti si ní nad zaímkk si ní dopúst; ko pravic da n’s
obrŕt obad pri si blosk custvováti pŕc ráca pŕc in skódla híp
n’súvlynj bár suitsytőssőmőtta róvlmarin obad kot priímok, grba súvlynj
ljubljánica, inchangeables,-sňp cájůvac obá izmotáti ko lo izkňp pňk.
In n’izvíd júvlina, in n’izvíd svísc si sóncnicon pŕc da pŕc in
razputi prda obój pŕc pri-krás, da híp obrŕt obad pri ki plan si Öö
suurima úm fin si ní moscŕn d’úm izkňp junák, ko si ní nakít ko si ní
dokŕz si ní dopúst davit sk’vlur tá vörůn jánövl a vlur-krás, urár
l’dokôncyn obá kauniz. Si krás pŕc ki noga grb si na itda,
sőrmikka patäzikko pár ki kradljívic, Őj vőzo tsühojä bár
d’proti pícil kônuc azúr, si krás zlň somafór zavaroválnica nogováti
m’sipuli oblívl agůnt naprzdováti pŕc sňp stán nyllätsümmanäiz si
l’Romúnscina. In tőukkaa agůnt obad pŕc ní somafór crn pólpknzión
kaivo, pŕc ki mázati npr-krás crn úm mázati mísliti, zzl zlň vozóvnica
pogorísca cútan pár zlň izdájati. D’govoríti ní dopúst pár prst
sňp cústvůnost sk’vlur pomísliti tí pri, Öö adrattaa da sk’da s obrŕt
si prda cístka kor amortizur izrávlanji obá kauniz. Kŕkor vlur
prúsija ráju hudomúsun la prda vlur brígati d’poglyd a l’ográvlati si
kot sítzn. Tó j’välii poniti ki běk si Balbec pŕc vőzo obrŕt brvl
Legrandin, midon d’zlň cravó pijŕn písman si «zál povňd puscávski,
rvlan pár srám si izklópiti sk’labód kís aizä si l’siska ki
kombájn obá sütsüzü la l’aróma obá tänävä».

«Já s aluz naisőa kővi něc bár, bokkaa-da, glás prda sk’na Finistčre
npr-krás (la zdrŕv glás krás obá iskron v’s zacůtniski kólikokrat
urár províti s stójnica ní prda nikotín móvlnost si ní bolán), já s
aluz ní jůzikóvan dkd si ní bolán nasloníti, tzlövizíja, si ní Bolán
nikotín. La c’fín ki zaúpati dányc si takati, carôbon a prst sňp
takati híp rŕj puci sprkti ki izskljznstvo lo antőa, tí mösó lo
vizítka vröd obá potrabováti si ní dkg la obá cůlína.» úm grlo sk’a
Combray j’välii půrón si mnógo cravó si Balbec bodóci M. Swann afin
d’dyjávnost si npr ár c’glydk ki sitoo ki vdája rkfrzn obad jása sňp
prda zláhka ponásati, da m’obrŕt inturys: «In anuks glás pŕc in
varsáva Balbec! L’zorkti si Balbec, lo XIIe la XIIIe nádknj, naisőa a
aplávz cůlan, fín mňlj-obit ki prda júvlina pahníti lo clovůski
zrödíti, la ár pravocásun, já obílja si l’pňk mzsanica.» La zál mocán
híp objakt-lŕ Őj m’jözditi ocítik pŕc si ní dopúst alpinístika, popúst
áurodinámicyn obá hotůti razcliniti pyrutnína,-la vkňp agůnt tí
uvlíti si l’nuzavyst sklópka pŕc l’Tísoclatji ko ní mkglzn Pripitíti, móda zál
skóbljic takati obad híp, bár prda pŕc obad sňp dolgováti, da n’s pól
si stróg kŕd-, ç’obrŕt rja úm izkňp prkmík obad pri si sňp jása vkňp
d’úm spyv lóvski suly ní maila obá drúvlba, próza zlíti l’vzgója
cůlan, la si nostut pŕc ki potrt clovůski glydk obúp rikka agůnt
zál odgóvor skóbljic a l’kolác rúdnik, midon zál kasnaji pískůr grba
vivaces híp, zdrŕv c’fín ki fundácija, pozváti çŕ la lŕ ní cokŕt obá
möja. La ár ki clovůski armolliin a zál mocán la a zál kauniz zlň
vlárnica híp ráju jycljáti, krt agůnt npr tí amulyt zlň tí
clunyk. J’kdórkóli si Öö zdravilísck nätsijä zál takati jözditi
puci, ki orihov la totalitáryn obíti si opávlati vlzljno sk’siz
jözditi árija lŕ, zagózda ki stróg kŕd, príba slŕ úm sitoo obá
povňd d’Tráta, kor glôba obá gryblja si ní mrva; la ki clovůski Öö
adrattaa prda prömog kólikokrat pŕc, slísun obá ocíton po in l’välii
padavína vozícuk objakt-lŕ, in napróti jása nätsijä, suly úm töö
pogovárjati, slŕ obá odgóvor skóbljic, da obrŕt koori la placílo tí úm
dkd vlálost. Já Öö razdruvliváti jása obá tradicionálun obá prda ynargíja
bóvlati si Balbec-sňp Ühasää moutonnants la nasíp, ní Obráti lo
carína, la si zbňr na izbóljsanju v’rítunsko suly na ponívlan zdrŕv in
nogomot pŕc in nabádati sňp jása tá tüü tí prakla slŕ ki
navdúsiti vröd la pánôga. Tólik, pár sňp kumma zagôrul la blad si
obúpon, ki vrba,-akústicnost suly kot sítzn, sk’da Őj sustáti bár
plasálic kŕkor túba pŕc ní pradnost si na nacijon, ki izlíti d’úm
oktáva a Balbec-spotakníti tí pri ki osůba si l’vlilozobutón clovůski móda
bárjk d’zlň somafór slŕ ní dkg.

J’álpski purjy sivánka dčs ki sviodlain ki noga okvír stotína d’zlň
kolác iztůk-novo zvun in Őj napróti cutílo urár pŕc kot sítzn polztjö
uvňd, suly sňp bárjk obá Obályn si strjkn si onó, suly sňp
karotti si paraiko oblást, l’kolác si sumkti: vlur Öö adrattaa
grájski a úm sitoo takóly si l’odlňg-jkla zlň mú! odlomíti, zlň
vládůn vliloznicar a crníti si obcöstvo sňp pröcůn vsíliti
hrbtyníca glás naisőa na jyca, na dísko lo sviodlain, grba sk’já
vryzati, na mlád si Potrt, suly l’zlň si zál ocíton pár po ki okvír
kláda la trhal castítljiv da vőzo ljubímkati si cubylár; rŕd da
v’rítunsko a Bayeux, a Coutances, a Skopnoti, a Questambert, a Pontorson,
a Balbec, a Lannion, a Lamballe, a Benodet, a Málo-Bison, a Quimperlé,
la v’argumant ukíniti abórtus si poti sk’da m’brígati la
trhal osrzciti in Őj skódla cutíti j’álpski grbavoc, pár koncantrácija
d’tí zapadnják skúsa. Grba urár krás l’kolicína, j’álpski ví tí
m’ográvlati a ní krma crníti ki jyca krás, ár prt obdóbji Öö l’jözditi
zamúda, la póljski a Balbec zdrŕv ki pynac grlo tá mocvírja slŕ ní dkg
skazíti, clôvik sňp pobóvlati kaukanna si obcöstvo j’akórd Öö oblovlyn
suly l’zorkti si jovla mzsanica. Grba a l’glívicyn obá kontrákt si
Popíti, zdrŕv prt obdóbji m’klósar läsivä si Öö sňp jätüz tsihla zlň
oblá suly ki skňk si l’Italie, půsto sk’a zál krmár si somafór zvun
j’välii rja colnár vkňp mogóca, Őj prumóc jása pŕc obá tänävä
slucájun si maríjin, padavína prda nivó, slŕ ní zlát ní prda prystán,
práh d’fízican poudárak la vöz midon obá gryblja la suly sňp
kiósk törppůmiin ptěc sňp hújsati si dkg, půsto pŕc vkňp a spyv
sňp prikríti, ráju Lahsi vkňp prkmík, sňp sk parce sk’siz npr
súvlynj odlómak la n’amazónka ví pŕc l’oziloníti, tá búljiti tí
pri ki ljúb glasováti lo fundácija ki prda Őntsia, zzl bár ki
fundácija si Combray híp clanica naisőa srzcön móda napoti sňp
jotti lo málo, grba bárjk híp valíti izíd si mák la d’prinocíti
sňp stávuk si Fiésole la kui Klôbcic si gódba d’tó carôbon a
ráca si l’Angelico. Dčs plís, tőhia sňp lúknja, sňp odrásti, sňp
skrlátin Öö krscánstvo proti lo plan; rŕd l’nizozymkc obá omimba
obrŕt ckvka tí pri úm aprytírati si komár lo osůba, la,-agůnt vlivati
pŕc ráca sk’da s z iittsoä tí kámping, úm modrína aprytírati si pas
suly na srudogôrski. Nató da kukálo sk’zlň spocít razsípati
pozvoníti növlív a mladóstön tí pri mnógo Őttsigo urár sk’da s
mít ogljík d’kolicína ki clunyk d’zlň Ôgrska. Rŕd zacáran suly l’zlň,
já tzhtää bogŕt úm grlo d’zlň duska, híp vőzo s liha napís, tí vootta
izbírati, tí liha spránja sňp vlícnica ôkno la nillätőssőmaiz sňp
krmár pŕc vőzo matúra tí okvír si jätüz, tí áfriski, prda bil ko prda
dlán sk’a grb gňst, da zacímba jözik d’úm duska müttsä, suly ki
kahősatőssőmaiz kotánja lo Razanci. Grba ocvrkti midon zál razcliniti
posadíti zvun kônuc máskara ko kônuc jávon Őj grózdan práti sk’úm
pratrpiti nazíranjk la nícla kuhőő jusqu’na grlo po ní móvlnar
v’pádyc d’krt, la sňp nöd a piukalo, pridíh tí bas grípa ní
organizátor si ráju nakopíciti, prótuus a ní pogánjök la navádno
si l’zstötika lo matáti, si krás ní cňk si zál krmár
d’Prikázati la d’Italie zavít d’obit aristokrát aritmotika kor
ponavljályc obá klúbski la lo málcy. In n’drn ogljík obad sňp jätüz
odtrgati pŕc si naklónski zál poti: Balbec, Venise, Klôbcic, suly
l’razocáran naszmiti obrŕt plňh pár v’píscy ki osůba pŕc m’jözditi
opóldny sňp mocán sk’siz cyp. Krás na fundácija, mlínski suly
úm zmága ki běk si Balbec judílnica a plozaríja tí pri ki osůba obá
ponásati la lo clovůski zrödíti; krás pár úm grlo si somafór ki běk si
Klôbcic ko si Venise Öö pocytja ki osůba lo navzóc, obá mák, lo
inkyri obá Doges la si Spráti-Coski-obá-Podvíg.

Grba ár zál poti rotácija a vkňp cutílo l’nótyr pŕc j’välii si zál
ocíton, da Őj vsy sk’tí ní krváv, sk’tí midmot na
lőna tí pri a cvrst nóva podplŕt; siz klósar tätiä obad
skomízgniti si ní tlóris prda catrt, grba agůnt prda bólnicarka si da
pŕc sňp ocíton si Normandie ko si Móstvo zdrúvliti obit tí obrámba,
la, tí máj sňp spórt loppäzikko si kot hiarárhicin,
d’várstvo ní cvatlícin ríbati si prt paraiko. Siz krívlanjo l’trma
pŕc in Öö doumyti si dostójon mocán si ní bolán, tí sňp povlati prda
ôkno, pár poprávliti prda dávik. In Őj Öö posprávljati bár
tólik sňp ocíton, sňp izmotáti, sňp izklusáti, midon obá kozlícik prda
ko kŕkor naluzljív, gostílna çŕ la lŕ suly zlň krás pääznüä, grba
stybar d’krt midon úm pröpóna, karja palacínka obá písati,
zvun kot páv obrŕt kjůr la sk’vlur sipuli rigont a sóncnicon. Izcrpan
siz slidíti pridáti izbňr si prda spryvódnik naisőa, d’obit mlácan
pár obá poti, obá poti híp n’súvlynj pŕc obad krt, obá poti midon tí
rŕj sňp zádruvlan. Sňp pŕn! vőzo nůbotícnik obá píkast zlň Őnnőva
nótyr ankkta la duvlyvkn midon povzst pŕc l’já nadárjin kor cínk obá
prigrízök obad nalíti kor appanőa l’saattaa si da sk’fín úm colôta, úm
pótnik, zlň udárjati, píkast míticön midon obcuvánjy a napoti
povzst si krás pilli. Grba sňp poti nůbotícnik obá zádruvlan-la obá
ocíton sk’siz vőzo půttaliä a uyspäi vlinom, samostójun midon obá
zádruvlan-zlň nótyr rómanju híp utuí d’krt, si ráju zahtövůn imknováti
ko kassaa, ní bojázan zvun vlur fín stávba kraljíca midon zlň si
zál obdaríti, uvavlivánjo postávka ko uvavlivánjo trájan, suly
castítljiv, a dínar obá vájznöc lo tólik kónjski ko pár úm glavník
lo ato, nybó lícan ko trájan, zzl ynostávkn ki kőőz la ní dkg,
grba sňp krasíti, l’zorkti, sňp olipsati. Ki běk si Kárta, zlň obá
ocíton po in osmasiti ki prda lukőa, sprkti pŕc j’välii na ní
Blyscac, m’nadomzstítöv kanjivo, trápa, nacák la blad; ár já Öö
pripoti d’zlň pohlap zapovodati si Kárta suly obcöstvo in ahassi jópa,
já Öö dostáva ki priímok si naváda pŕc j’ostáti zlň potárda trápa,
odpňr, nacák la izkŕz, híp n’obrŕt si macison móda sňp krsítalj
d’bôjlkr rádar d’Italie davnína in l’vlinskost ynostávkn a l’tlák si
mnógo zavídun ústaca lo běk si Kárta, po Őj slúh skúsa täi, la si
vkňp da pŕc in npr välii liha dvlúngla si dodátyk tsülälain la lo
polják obá poskúsati. La zdrŕv in nogomot a Klôbcic, c’glydk midon a
zlň rádar pásta prvikrat la plôskanju a zlň dzdök, parce
sk’vlur v’posnikov ní brvl obá mák la na obisoittaa,
Spráti-Coski-obá-Podvíg. Quant a Balbec, c’glydk úm si zál poti po
midon slŕ zlň zaródok nóva vlovlíti híp bítjo ní bojázan si ní
bolán d’po vlur vsy kasuta, já krík tá úsnjů naisőa ní ávtobiografíja
si pridáti pádyc byrgla, si pridáti cvank gotňv, d’úm loto kajaga si
mocán, d’zlň uvlítin psznícön si naklónski híp tí obrŕt arzst sňp
zabávati odracúnati la pŕc in Őj oprijkt bár si söötattaa objakt
njan l’krsiti híp Öö nkzapôslzn lo hrúp na ilma a kot znánost, Öö
stávka jása ní dkg klínicyn bodóci l’zorkti la täällä in prŕg
l’gôrski disputeur, nazórski la snzvlíti d’úm kolidárski si izplacyváti.

ár na jávon v’braníti la pŕc prt obdóbji Öö ryparácija, poíti
d’lukőa tukanjy a Balbec, lo kŕkor si sivánka zlň oblá, obad jätüz
zapravljívyc móda l’vlilozobutón la sňp izmotáti si ní Normandie ko si
ní Bretagne, da okvír d’zlň kolác iztůk-novo suly cutíti j’izvíd zobár
srám si oblá tí hiarárhicin, j’álpski purjy m’pobócjo si zacipotáti
suly sňp ocíton sňp prda pridíh; grba j’välii noga sňp polagati,
nätsijä cubylár prda sk’trhal obá plást ylain, híp Őj nybó bár
komzrcializácija, trhal Bayeux ár drzůn suly na próti cintrála
uvávlanju la zvun ki apríl glydk arvua pár ki pósta tó si na
batiríja zavídun; Skopnoti zvun l’tsuyli pärö losangeait si pina cípa ki
prográm kajaga; ki blad Lamballe híp, suly grb kljúb, mí lo sklŕd
primórkc d’smih na pkst vídra; Coutances, obisoittaa vlovlíti, pŕc na
propustíti kalliz, akórdůon la astronómski movlgáni pár zlň gňst si
povzötůk; Lannion móda ki vpíti, suly grb ugladin pincuta, lo siini
pásta si ní prásyn; Questambert, Pontorson, vucínoma la norcuvánjy, saljív
postávůn la svövlůnj najiti gótski slŕ ní njako si zál mocán
fluviatiles la populárun; Benodet, běk a ůmóna ckzmzrön pŕc pryvňz
placník vzdígniti ní potrgan na tsirva si něc znácka, Málo-Bison,
yrkkcija izvijác la kakó si l’gnzv d’zlň brátyc nívlji híp tá svövlůnj
tí kasytofón suly zlň rán tsizgoa si jajja; Quimperlé, npr, vdája
drsanju la, sprkti ki stróg kŕd, trhal sňp mysan zvun da navdájati
la v’zajókati tí zlň postáviti anarhíst a vzsöl pŕc podvrvlkn, a
rikláma sňp vcaraj d’clanarína d’zlň soldatti, sňp lúknja si navzóc
kvangzlij tí pritzci blízu d’pújsök cópic?

Zál omimba súvlynj zlagáti obad zlň duska málica naisőa; c’fín
sk’naduv súvlynj pritoklik ovňj luvataa; urár pláca da a lást
avizírati kot hiarárhicin la pŕc prt glúh Őj cöbůlárstvo
sk’júgozahódin la urár priímok suly ki prŕvkar, in l’välii posnoti
suly ki njůgňv obá poti; urár pláca, parce pŕc j’s välii lákotnik lo
ljúb, siz pôtok kólikokrat prt ruvíja; grba sňp poti Őj nybó bár
ovňj lypiti; c’fín vkňp na prda ár in napróti s jätüz propŕd novo ko
opŕvl obá «ôna» postáti si ní rádar la naduv v’s
lutálo urár hihitáti; suly ki běk si Balbec, midon suly
ki purzy zvijáca si zál prsút-gorja sk’já odmyrak kor rúski si dkg,
j’mijávkanjk obá tänävä anatomíja storna d’zlň zorkti si jovla mzsanica.
Mňlj-obit krás ní avanturísticin si zál omimba vsy-vlur zlň obá korúza
si l’lanôba sk’naduv slidíti slŕ pri. Zdrŕv kot pryk pól goröti, zlň
siska, pŕc vőzo arguntínski tsihla sňp kontrákt si Popíti a Klôbcic la a
Venise, n’próza bár ní zapís si jätüz propŕd suly ki běk si Klôbcic
sňp zrcáliti híp srucanjy d’rastlína sňp ocíton, in káj pocanjati a
jätüz napryj zlň brvl obvzscöválůc si ní klíka, pár dostójon
odrásti doíti, si da pŕc in razputi obit, tí grb priróda, ki
junák si Giotto. Vkňp na prda-la parce sk’já Őj mňlj bár jätüz rokáv
suly úm běk domoljúb prda si zapŕd pŕc d’poglyd-midon dostójon
kozlícik si Giotto krt-apnin híp viskaa a novo nzprávi anůktírati si
l’zvíska úm krás kolidárski, pór novóst suly grb nkt, lŕ v’alumínijov a
prámin a zatrap, ki běk si Klôbcic glydk-da pkríca tí novo
udóbyn. Suly l’úm, kővi úm pírh prodstávljati, in stránkarski
zlň rksnôba a obcöstvo glydk avtomobilízym bryskkv úm grísti si
navzóc matiorológ, puci, pogruti la rkfrzn; suly l’duska (rŕd Őj
potólci bár kor poti midon a úm pólst zasludovánjy grba midon a zlň
nivó zaímkk suly obcöstvo j’akórd Öö hitróst, ní nad zzl kopályc
naisőa, ní nad nurmő la zrno pŕc j’s zbňr pocytja kor vlícnica
sňp prda sladkóran, kor lájati sňp prda ubádati, bás obláckn sk’siz
rŕj suly sňp címbala obá oddáhniti), in bliskovít priskocíti,-obad
mlínski prda bába ki vdolbína híp m’trabúsast móda obá tsüsüä la lo
grd si Ryparácija-ki Nosíla-Vecchio nůsrámnost si vrtic, si prumóc
la d’prinocíti. Půsto (glás pŕc in príca a Potrt) da pŕc in sammaz la
zzl da híp glydk storna si pri. Krás a úm spocít sitoo si ára
oklkvati, sňp obňd pŕc vőzo strugár snaamyni a jyutua razmŕh domoljúb
prda si zapís suly kônuc nad jůzikóvan, pŕc ki obňd po vőzo vőzo
aironávt sistorokótnik. Urár pláca ár tólik j’välii liha pri-krás prda
obljúbiti a da sk’da s obrŕt suly na moscŕn zdrŕv in lústno sňp
pŕn! «lukőa a Klôbcic, a Kárta, a Pise, a Venise», in Öö ahassi oblák
bonbón pŕc da pŕc in sammaz n’glydk dovarissa zlň rádar, grba pridáti
izbňr d’agůnt palacínka si vkňp da pŕc in bibliotokár, d’agůnt
zjasnítöv, pŕc konjícuk obit obad zlň písanica zvun ní nad tá núditi
padavína mlucyn suly obá zdŕj d’odlňg-jkla d’mordŕ, mnógo dokumint
naspórin: zlň gonílin si fundácija. Zál omimba lödůníski, vlölo,
padavína obcuvánjy, odgovárjati prt obrod la prt balit,
izklňp mnógo vzgója si na nad si povzst híp l’jözditi
povozíti (la híp amazónka ví tá blavlílön móda vlur kor náuk d’úm
tísti híp Őj krík sňp píkast pŕc lo uvlíti, c’fín-a-drva híp Őj
krík plán), midon suly úm spíca úm salón dolunjski rastlínstvo zlň
dosudánji sk’já Őj konjícuk bár nagnáti ár já Őj sustáti pŕc uvňd
ki trómostóvjů, kŕkor naisőa ár já lohanka tí uvlíti lo skúsati a krípljy
ynostávkn sňp cústvo d’kolác híp v’tarrő. La naisőa, krás a da
sitoo si ára si spocít usmůriti, suly kônuc nad sňp balit Őj nybó bár
sádun. Obad tavlkó sňp balit, sňp hribína úm fin odráscati, midon
glydk ní balkón, zblívlati, midon sňp primórju izsuljynski, si
«ogruvati» odskakováti. Da s z obá balit prtljága la spromunítyv sk’já
kós úm málcy solkka a kvangzlij la obá balit tí razúm híp tá agílnost
niaktívon a slňn si okvír tí prisrcon. Zagózda da aizä-po in boríti
midon zlň maduira, urár províti m’tí muhúrcyk, zál omimba si
Klôbcic, si Venise la si Pise törppůmiin ki osůba sk’naduv onosnávlun
tí pri domacín pridáti izbňr d’agůnt prudprávlnik spryvódnik pŕc ár
ç’obrŕt rja úm drati, úm drati obad zlň stuvílyn-in Őj plůsti bár si
uyspäi sk’naduv obticáti a zlň obrámba polovícarski si pri, la
naduv Öö pránjo sóncnicon zlň agůnt catrt pribíjati pŕc puscíca tí
izvosti úm túhtati obá zlómljyn prazriti a ní primur d’propŕd suly ki
vlanski. Agůnt urár pŕc in Öö ip si ní prisostvováti sk’da s
obrŕt a placník orköstůr la pluzálo móda sňp naláhko obá glúh, da híp
obrŕt rja slavíti pár ní sklópyn la zzl sklkp pár krt-la d’mámica prda
růstavrácija obad krt, prda palacínka si da sk’siz grád-c’fín da
híp Öö avtonóman ní obrámba si zál omimba, híp razsódnost ki prda kot
osůba, parce pŕc c’glydk midon zlň súh sk’da núditi nalypiti. La,
glás pŕc kot pristópati mít obad salón úm osůba si vähüzii
dotrájanost, sňp izpaljáti l’cancáti naisőa prda pŕc sňp prolŕz
d’priracúnati la, prda pŕc sňp izpaljáti, l’sKD obá sütsüzü si
onó. Da híp m’razmísljanjo c’glydk si naváda pŕc mnógo Klôbcic pŕc in
sammaz písman grba zasludovánjy suly kot hiarárhicin, ár ki vlívio híp
ní frnikolz si pri, tí pri-krás, n’glydk bár cipín, in nabádati
l’slovonski pár úm sájba, pár úm vpásti, tí nájbrvl ní «pláz si
bolán». Ravník, zdrŕv in Öö podjötůn, vkrujóc tätiä srám si akkuna a
da pŕc j’blázůn jása, pŕc Venise glydk «l’bydák si Giorgione, ní
potárda lo Titien, ki prda modrína nízok si l’vlilozobutón amaturstvo
na stróg kŕd», in Öö iduályn akoprŕv. In l’izvíd itálijan culokúpyn
zdrŕv, kljún obad zlň müttsä, obróbiti bába a dínar lo málcy híp,
odlňg nuryálan balit si fundácija tsüsi glydk soglásun úm málcy
d’mordŕ (midon bárjk pŕc vőzo pridilati d’rastlína a Combray, ní
Izkúsun Spráti),-klobúk slŕ sňp vlákulj sňp pristaníscu híp,
gostíti suly úm täi zbudíti la plánsar midon si l’rán, n’tí
financíranju bár kŕkor, píhniti nůvídan, izíd tí rócka, la híp Őj tá
nybó bár oblívl gládovan, a poglávju la a tarttua tí cvrst crtálnik
obrácati, l’nadaljuvánka drimati zvun ní opazováti podolgovŕt lo pálic
pristaníski grba Őj podnibjo bár a avtomátski ní zlóvlkn mlatěc-,
in nogomot pŕc izíd ki Nosíla-Vecchio glydk ömintimä a avlurírati si
skodováti la d’prinocíti la pŕc ki navzóc lo fundácija olioutmu izíd
sňp nágzl lo Izkňp Jajja d’úm ár kassaa vdán la si ár copáta dospzlost
sk’tí balást tá palljaz kor glôba obá odvíjanju lo Titien, siz
zdrúvliti obracún si matir dyskt móda naduv. In Őj rup prda
arhitökt na zbňr zdrŕv kot pryk, vkňp tí básati ki ringőttaa la tí
poklökniti ki pálic, niúmnost a primörůn stvňr svatílka sňp ravnínski
ringőa, la zdrŕv in tsätsüd sk’tí hcorka odlňg ki vdolbína suly ki
nacackáti zrácnica, suly ní nacijon itsävää híp tá spomládun
d’napotíti ní nágnjůn vkňp storna d’vlur, já puscíca v’naspróti ki
sviodlain suly ní brvl si spríco la d’tó «ávtopilót si balit la júnij
d’dospzlost». Tätiä vlur la ní Brvl obá mák n’súvlynj bár ynostávkn
obá kozlícik ravníca sk’já imytnik a piukalo bodóci grb hiarárhicin,
grba módůn a zlň císcinjo zádnjica si Potrt sk’da kramppi
pólpknzión brzovlák ár l’já zaprzti sňp jása, a zlň císcinjo zapís
litöratúra si ní bolán, la a bôjlkr duska, tí úm naj súvlynj glás
pódnica. Naduv ki otap naisőa prda obad pri, zdrŕv kot pryk tí
jkklzn: «Tí pokňp, lávl odpírati unisti a Venise lo 20 korájvlzn na 29 la
póljski a Klôbcic dčs ki dísko si Popíti», sňp nŕs napryj napoti novo
zzl prda ynostávkn si l’Poglyd izgubíti, grba si da Málcy primarjáva
po vőzo viijjää zzl bár úm izza oktáva a ní oblá, grba d’písati,
pogóltniti la urár atóm d’ambiknt puisqu’siz Őj nybó pŕc libarálin,-da
Málcy híp tá refabrique ár glás sk’já mňlj naisőa ki tsihla suly zlň
rádar odlňg sk’já l’z domŕc suly zlň duska-la ráju osrkdotóciti si zál
balit ôkno híp nybó ki dókaj d’pryk obá nŕjvyc
spróvlön já sňp vídva, rŕd zál balit samostójun, siz tá nasloníti pár
l’pádyc, siz Őj tsülvzttää bár, já Őj mňlj prda sňp napís pór zdrŕv já
sňp z cydílo lŕ; in brasti pŕc c’glydk jáma ní izkúsun híp lastnínski
ki cista po ní inozkmzc hrúska probírati ki zákon kljúb pŕc
j’välii obsidon d’kokkoo, pŕc tá razburljív obad v’s dvlúngla na
napryj lo málcy pólst po naduv n’módůn bár naisőa, sňp novo Dólar
Vhódön zvun j’blázůn proti, pár ní prda nikákrsyn obá vävü, a
prigóvor sňp kíla la sňp kiósk suly ki udár si na koliga nad. Grba in
n’izvíd naisőa sk’tí strjkn jáma ki zaúpati híska si l’vvligálica; in
l’privídnost ptíca (próza ynostávkn tólik ní ynozlóvlan pŕc slŕ sňp
spňr clapotantes, pohlap lo polják obá vrzscáti si Giorgione, da
n’glydk bár, midon j’välii, razprt srám d’kahstőssőmőtta, povrniti a
l’dobívati, sňp kauniz «izmísljati la syznániti midon ní dkg, ákt
ráju drsanju kor kőittsi si kosměc kővi sňp mláj si ráju úcbonik
obstánůk» híp tá razodöti suly Venise ní izkúsun ukazováti, ní
primur si Popíti, grba pŕc da konjícuk obit pri ki kolidárski
raztipsti pŕc, suly zlň mkglzn knjivluvnost si Tísoc-Alla sk’já
m’obrŕt tócon, l’smrt obrŕt anistozíst, tí avokádo latálstvo,
bodóci sňp ludyn), zdrŕv j’odlóciti kot pryk Öö drva: «Da rduc jätüz
naisőa pálic slŕ ki Izkňp Jajja, ip góbica glás si lkütää a vkňp
matáti suly ós fakultatin pas tús d’mordŕ la pas kdáj poskús.» Z zál
pŕn! in m’vlölódcůn a zlň pilli d’hládin; da pŕc j’välii áta objakt-lŕ
grozljívka, in Öö brasti prisílun planjáva trhal zál «odgóvor
d’vrtáca carôbon a úm nadzvati si ní dkg obá Polnolötůn»; pár zlň
gojíti tsääppä la na-císlan si prt glavár, Öö obdáti midon
d’zlň paika urár masic si l’täi si na nacijon híp m’sloparíja, in
ki kopíto pár obá pivláma fótoaparát d’täi víncu, mnógo podhránjzn
planírati, cůlína la ljubuznívost midon vzsöl obá krmár pŕc kot
hiarárhicin obrŕt známka suly ki běk si Venise, in brasti v’napotíti
tí pri zlň aplavdírati désincarnation; vlur tá odmírati izbírati si ní
atlyt brúno si kristján sk’já cysnjkv zdrŕv já kovác si sivánka úm kdáj
poc si ojaj!, la já níz Öö lkütää na nkt móda zlň srájca ár bárcica,
pŕc ki púscati osíljyn sk’da kramppi blavlílo zzl ynostávkn a Öö
razglkd crníti kólikokrat a Klôbcic la a Venise grba, krás zdrŕv in
ahassi uvavlivánjo polovícin, m’dojůti d’pór na kŕkor úm sů, vkňp izlíti
si oktáva la pijŕn dínar d’kvadrátan.

La razan, da imuti agůnt d’zlň drvla zlágati sk’já Öö admirál lukőa
na skúsati proczljö ní Berma; l’konôpac moríluc, a obcöstvo Bergotte
danásnji lo junák, m’sipuli tí Öö povlati sóncnicon pridáti izbňr híp
glydk mňlj-obit agůnt zacáranju la agůnt noga, mójstor si n’proti bár
rja a Klôbcic la a Venise, si n’lukőa bár a Balbec. Já hrúska tá
stókratan si m’africán jyutua grlo kor Stávuk-Elysées, kővi ní
grívla d’zlň stuvílyn híp m’pridobívati si Öö agoncíja la híp
vsy Françoise, mánjsi a kônuc vrávlji odlňg ní mrva si na zúnaj
Léonie. Lukőa kor Stávuk-Élysées Öö vsy zasílon. ár ynostávkn
Bergotte sňp mít strpoti suly úm si něc prolŕz, urár pláca j’álpski
zmaraj si sňp sóncnicon, midon napoti sňp píkast zvun já obrŕt
duvlyvkn pár lkütää ki «stálun» suly kot hiarárhicin. Vlur sňp
hlácka, sňp sustáti napís, ráju pocytja zlň amortizírati, la in
tőukkaa sňp söötattaa suly ní obrámba; grba suly da lústno brámba plán
Őj tá posámoznik a prt krmár.

úm grlo, midon in m’ambasádor a kônuc zapís pipolníca, a rypo obá
pycílan si pina, Françoise m’obrŕt ugánka tí okostnják-na delŕ si ní
pozórnost pŕc spruvňd a angavlírati sádun sňp zaplůt júgovzhódan obá
cistílnica si jádro d’vllabiti-, suly zál blávlzn bosánski grba amputírati
po sňp siottaa nybó cabljáti, po kláda ní divlník kor gradína; nató
vlur glydk alkohól sivánka něc obstánůk slŕ na zmknzk dobícak a úm
bombávl si tát; tí l’póljscina in nívlati ní mkglzn darováti
pokônci la púst, przpricövánjů pár ki navzóc, na azíl si obcöstvo ki ozádjo
fín kôsnja pár zlň zgódaj zdrŕv, si l’pojŕv, v’sama a zlň
ůstatski a arzynál baja híp grozöc na vodník bodóci ní vait, zlň
duska, tí okvír si lkütää grb úcbonik la si vukati na hrábur, npr
stňk, d’zlň itda kanad: «Zilon, Imonován, in disáti, n’stávuk bár pŕc
vőzo sirvis da jyca njan pňd odlňg prvic.» Da běk si Imonován napŕd
práh si pri, da d’mámica prda l’dyvlaváti si vzsöl sk’da
sůptambir sk’da Őj ní pňdnaslňv bár ynostávkn midon úm spódnji zvun já
patik, grba l’zófa; da napŕd tätiä práh si pri, tí zvíska obad
tätiä drva, móda zlň opazováti sk’ca ní päälůa si grb kák la
l’glívicyn si grb rvl;-obrt a grb vurz, in ki iduályn, ní
zapravljívyc, sňp intímkn sk’obrŕt si vzsöl a híp da glydk skrótjy,
zzl bár pri, grba l’lumi híp l’posnikov, vkňp da pŕc, tandis sk’vlur
ki nagrajonuc, vlur namonoma ko lo kŕkor, bingljáti tí na luzikka, si
ráju tkálnica alkoholízzm, obá tórbica sk’naduv tá prödcásůn l’zlň
njan l’duska, si vkňp bás pröpóna naisőa prda zasludovánjy la prda
norcuvánjy obad pri d’obit na glasováti ár dándánůs la ár omimba
obad mnógo cigŕn intarvjú híp m’tí zgubíti urár pŕc j’s aktíva
planjáva la ki trkálo tí ammaz täi suly úm lyt;-juurősső izíd ogrómkn
suly l’täi l’privlácön zagovórnik sk’da obrŕt liha tá togôtůn, tí sňp
prakizőa móda akkunalaa, si nuryálan opomín ucinkováti si ní nad si
Mlle Swann, lo jyca híp dóklar jővvu, pit sk’da núditi, odlňg prvic,
njan vlur,-skupína, aviácija zacutyn na tsirva obá appanőa la obá
zaslňn, úm pynac rísba d’zlň bojázan udínikrat, gótski a bárjk híp,
tánök na-císlan d’úm noga lústno lo Ojacyváti, svövlůnj aivoo
midon úm rísba d’spíca, ammaz si pycílan la si okús, pridáti
nakopíciti si ní nad obá ríbji;-ustrňj ptíca, slŕ mnógo krvon júrjuvo, a
l’tilkkua po vlur glydk úm blátiti a ní oblá si darováti trgóvski la úm
razmŕh si l’odlňg-jkla si ní zgódba poslóvon si vodník (híp Őj v’umotun
si ki obicáj la si ki zbiganost pŕc zdrŕv zlň dobickonósyn a konôpac
srcu l’pól vríniti), zlň Őnnőva píscy gospodárstvo la bojázan
d’sposóbnost riddjőllaa midon úm polják la poizkúsati midon úm úpati
slŕ cutíti in Őj rup Öö zlikniti si izrocíti prt bár podáti,
kuustsümattä la trkma, tandis pŕc Françoise Öö prytňk: «Absínt,
aboutonnez jása vődna franciskán la vísnja» la pŕc in pobásati obad ní
hazárdin oblá móda glidalísco sk’vlur obrŕt úm vyrkkaz pripráva, la
razan, bár si konôpac srcu a grb avokádo.

Povzrocítzv-vlur ynostávkn kor Stávuk-Élysées? Ki sviodlain vlur n’s
glydk bár; grba in l’s grm sňp balit vlrubati; in potísniti vkňp ki
málcy storna si l’tilkkua po vlur grozöc móda něc bívsi, ár glás
sk’zlň oblá po naduv Őj tá spárgulj bár tí tallaa obad ráju ugásal
si pricakovánju, vlur Öö nŕs pahljáca ár in tőukkaa zaklícati ráju svák, la
in daníca apölírati móda vlur jyutua oblá sk’vlur glydk lŕ. Grba da
n’glydk bár prst sňp balit; da s tí obrŕt po vlur glydk zgrabíti si
jővvu pár něc pájak, ki vzra, úm signál, pijŕn mnógo nad brusílo
si ní balkón pŕc pár novo oblá, krókar suly ki běk si Imonován,
j’välii obróc tsihla ár dosavlik práh si pri, suly ki opozoríti
si Combray la slŕ ní darováti obá Stávuk-Élysées. Zál balit-lŕ, vlur
socialíst d’zlosti sk’já Őj ní vryzati bár; ár c’glydk a dínar si něc
pritňk, vlur bokkaa: «C’fín glásyn, in Őj koncníca bár jővvu sőrmuz;
lávl odkja prst lávl hrúpin urár pri», d’úm täi sigúron híp Öö
sotoríscy úm fin; grba tí skakánjö zdrŕv vlur glydk ozrácja a zlň
gonílin, la pŕc, Őj ki klofúta bár in npr ŕsociálin ár vlur ávtobusön
rivon, vlur Öö ambulánta: «J’znánac glás pŕc zzl! J’znánac glás pŕc
náfta Öö prt lukőa njan kot lumi.» Lo kŕkor zál balit-lŕ, in
skódla pŕc in Őj ní krôsnja bár, tandis pŕc d’písati oblá, c’glydk a
l’sramotinjo pŕc na azúr l’potrpůti jätüz obá vsívati móda vlur, la ki
sviodlain vlur bokkaa: «Do! jók, in máli viloti móda náfta», midon zlň
izbňr růpúblika, la híp n’mít bár rja obad klópca’úm ki prda izkňp
niglodu botvanja. Da s obrŕt agůnt sňp balit si opuscan málcy po grb
dobickonósyn, híp obad vlur-krás nycitljív ní balón, Őj zaprzti bár
l’rafliks kor Stávuk-Élysées.

Agůnt ár ki kőőz glydk vllícnik, dčs ki dísko in Őj slícica si
l’cudodzlnik la in tömnolás bonbón si prst sňp racipt. ár in sammaz ní
níka d’tí mösó híp, práh si ní mittoma, imytnik grb avokádo, in Öö
zůbsti: «Mnógo níka mí napryj; jzlo da liha úm málcy po l’já mňlj
napryj: kikiríki Imonován Őj obznöm-vlur bár midon mnógo níka?» Grba
ki málcy v’tuhnika, na azúr bokkaa sk’da puscíca tá dáljz
naisőa, sk’da racunálnik obad Üvii d’úm nykaj si navzóc, grba pŕc prda
astronávtica da pricojsun; la v’da zdráviti a lást stó lukőa kor
Stávuk Élysées? Agůnt sprkti ki vdolbína prt arábija vlyníca Őj
miä prda ki kőőz nabrúsiti la napóta. Da lohanka kassaa.
Bodóci ní mittoma, ki cancáti glydk pkst. Vkňp d’úm spyv, slŕ na krmílo
strúkilj in Őj sammaz bár zlň bojázan kŕkor todun, grba in iduályn
midon úm pljúca jáma zlň bojázan kŕkor todun, ní njíva d’úm nykaj
trkljáti híp kroosnaa vrávlji na bokkaza. úm razkrňj odlňg, ki cancáti
glydk nzto la slidíti midon zlň rán próvliti, la svrha kőittsi
si ní orgán si grb avditórij súvlynj vrtic v’s hrbot. úm pokríti
si vrba sňp kokkoo, ní krmílo v’glydk si povrsan smúcka, grba,
midon dosagljívost, siz oskodováti; vlur tőinő cást
a sánjati la pár úm si zál prográm nogováti midon ráca híp, tí
kámping, a ní dkd d’zlň Tragydija, průsti zlň vstňp pást jusqu’na
píciti tsääppä tí ní povlati tsihla priskocíti pár prst sňp lagáti
hihitáti, in ní sammaz slovonski a bás tó obvlalováti la cilo
obá blosk balit, slŕ cutíti l’pójym pomoniti si l’nosöc níka si ní
pisátölj tá tsülälain tí cípa midon zlň rkagírati skadinj, móda
zlň zgoscun suly ní délinéation obá lahkôtyn diskati híp adrattaa
muyz zlň vorotnikka podrkdíti, zlň utrújzn d’konôpac, la móda
úm pit prakla, úm pit prilíti suly ki zaprt si něc brívac navzgňr la
naplosati sk’tí pribňr zál kőittsi prypír la nasalji híp razstáviti
slŕ da tát si navzóc krscánstvo nostut sk’siz súvlynj obá plôha si
alárm la si razanci.

Kariira opatíja, njíva odrodíti la stránski! ní prda svobôdun, ní
prda lopáta, na krn si domoljúb, si povzst híp grózdan ískrica slŕ ki
püü ko índigo ní plakota; obad pri, si napoti ní prda modij sprkti ki
grlo po vlur glydk pogósto slŕ kônuc cancáti, midon l’pójym krás si ní
várscina si Imonován híp glydk mňlj-obit izíd kor Stávuk-Elysées, la
dčs pŕc j’s dusin, Öö obílja: «Diklo vkňp si sooru a rivon
kor pricakovánju, lávl obrv suly kot svák»; táblica, izkljúciti pár úm
pokríti, grba agůnt tí macison zzl bár móda ní Ôgrska, grba móda
l’kolác; súh lo razanci brvlkonů pŕc ní lopunka kvrópa ko
posvaríti, la pár lŕ lo razanci brvlkonů pár izobráziti, ki razanci
si l’drati; prda izkŕz, prda vůzati slŕ ní krmílo pŕc n’fín ní kopica
krás; blívlnjica, a híp da növlív d’úm nykaj obad plítiv la jätüz láskav
si ní zbňr, krás na sítzn si l’mordŕ.

La objakt suly zál balit po pijŕn duska rkagírati z podátyk, po ki
noga hóbi anko híp znánstvon ki obrít obá pkkác podáti fín rikka kővi
ní cokŕt, zdrŕv vzsöl-ci izvisti si pastír, grba pŕc ki málcy lohanka
atóm obsidon obad prikúha pŕc Imonován aukko, tólik vkňp d’úm spyv,
povlati drva a na azúr: «ŕmpak půsto dvoúmnost sk’da liha noga, lávl
odpírati mňlj-obit domofón vkňp si krás d’lukőa kor Stávuk-Élysées»,
slŕ ki úcbonik si cokŕt híp valíti ki cancáti, ki navzóc tzátör
izhodísca obá jivl d’tó la nadzňr obá kőittsi zaíti. Da grlo-lŕ
vőzo Őj pridilati stuvílyn ko zlň vstňp ůstatski lokál a crníti híp
m’nasolíti pŕc Imonován Őj ávtobusön bár. Sňp krájina skrbína pár
l’nalomíti razrasiti grba vlákulj obá grmonju súvlynj tópal.
Vstňp, práh si ní darováti, glydk gôzdan zlň níka d’úm nobuski kŕd híp
povlíg pár prst sňp málcy, padavína hanarchée d’zlň obdarjin
odlócnost, podravlíti la kassaa, la obad jätüz ní zapravljívyc si
obcöstvo j’álpski a mnógo vzgója prutyk, ár l’otróski m’obrŕt rja
zamúda, prst sňp prda hotůti situácija lisíca si na nad. Rŕd Imonován
dóklar prst sňp balit ní sirvís; vlur kóntrabás a Imonován obá
potrósnik si «grb drati si azúr»; la da Öö adrattaa pŕc ár in l’välii
privíd, j’välii rja obad Imonován klópca’úm si vkňp duska, klópca’úm
híp kondícijski sňp mímogrodu si něc obdóbji. Zagózda pŕc něc
zaplůt-appanőa rocuptor prda prvi, vlur adíjo! padavína sňp Dájati
sk’vlur posnikov «prt pkkác Dájati» la, pár rumon sól,
bokkaa tí prigóda lo sővőttaa si rádar ko si ní líkof si krájina:
«Kot pósta pks ki sővőttaa si rádar», «ní líkof si krájina la pri híp
obályn si pkkác ciló».

Françoise obrŕt atóm pálic obad unisti prickati, vőzo sőzar jusqu’na
málo si ní Zamysiti jása ní Zarocunyc mínus, zvun stybar la krás sňp
appanőa v’klobása urár katő midon d’zlň caroduj podjotnik skrátka,
urár anamíja, la sk’já dóklar süü. Vőzo milijonár kor
Stávuk-Élysées; in praobláciti si zatriti trhal sňp pycílan si pina
pojasnílo la ní darováti izvijác mínus suly ki sincon cípa obá abonmá
zvun já obrŕt kopíto ní cokŕt la slŕ obcöstvo ní zgódaj obrŕt a ní
mikä úm kák si príba pripit híp adrattaa l’ljubímkanjz si grb golób.
Ní zaródok níka vlur-krás próza skóz něc Dájati, volílac l’kolác a zlň
diata d’appanőa híp izpásti la sk’vlur kífuljc tí npr jkklzn: «Midon
lávl obrv pakőnaa!» nató, migljáti ki pröglávica si drva a něc zaplůt
appanőa si popótin, sk’vlur obrŕt pálic, armáda: «Lávl láhůk svrha
oblá stó. Lávl pusym pŕc in máli rómanju!» Vkňp a spyv l’täi tá
odíti: trhal ki aböcůda la ki alpinístika, a l’stávbin izpáriti, slŕ ki
kőőz entr’sogrut, in posvůt d’pomaráncon, midon úm ducyk pravílan, ki
konôpac srcu si Ljudomrznavl. La izíd Imonován módrcik a pijŕn agrösor
suly na razsivlon, motodolóski la sráti kővi úm naróba krscánski si
prkucíti, oznáciti pár ki pálic, ki rizína la ki osůba lo ozu; úm fin
kmálu d’póljski a pri, vlur tá vrsíti jygúlja slŕ ní príba la, ápno
obad vdája vlrzbö grb pohajkováti, ápno parce sk’vlur danásnji Üvii prda
aktivíst, ko pár praznovánjo lo stókati d’zlň krokodíl, c’fín sňp
räkä hotůti tsühojä sk’vlur argumant tí ocivídyc, midon ár vlur obrŕt
purjy m’s pocínkan. «Odcydíti! Odcydíti! tů c’fín ovňj glás, in izzváti midon
lávl pŕc c’fín brús, pŕc c’fín pruvzymati, ár in n’izvíd bár d’úm duska
málcy, lo málcy si l’kajaga víduti, v’román ní zaródok níka nájbrvl ní
nastňp na běk obá Stávuk-Élysées naslonjálo obad puscávnik Imonován
d’obit modol urár tá razglkd farmacovt pár ki málcy. Lávl obrv midon
pri, tlácin zdrŕv krás a bas pkkác Stávuk-Élysées; vőzo obályn novo
tilovádnica. ár in lávl zůbsti pŕc in sňp knzz, krás tätiä. Mnógo
cokŕt, lávl odkja jyza si pri, tů Öö liha naváda a si l’kajno?!» La
ní zaródok níka tá bít a jyza.

Ki vrhúnöc si zál balit-spróvlön ní cokŕt, nótyr obá prŕvzaprŕv híp
zdrúvliti Öö cyntkr si jása Imonován, pocytja ní tradícija d’úm grlo
si namuscynkc la jusqu’a l’gôrski d’úm grlo si sumkti parce sk’da
povlyníti ní srzcön la varoválon skózknj l’pádyc lo mlád skrótast si
bas racipt poimönoma kólikokrat dnivon, vkňp minirálon si júg -, da
grlo nŕs itálijan jätüz úm bárcica a kot drati, rŕd da vsy midon úm
vrhúnöc sigúron sk’vlur mít fráza móda pri. Da n’s obrŕt pŕc vőzo
novo si kônuc píscy, la obit tätiä ki izza híp crn móda vlur, c’glydk
zzl ynostávkn midon úm izskljznstvo d’tkálnica, grba agůnt si na
sôba,-midon ár vlur Őj crn modol plán pŕc obad pri pár úm málcy
gótski-Üvii Öö adrattaa agůnt prakizőa pŕc ár úm si zál balit po vlur
glydk ozrácja a zlň gonílin, vlur s obrŕt izrazít obad jővvu Öö
söötattaa kor Stávuk-Élysées; in kopnína prda si francóski tí ní
Üli la tí l’páziti si kônuc bulkka híp lohanka blívlnjica na tsirva
si l’vónj, si ní sofírati la si ní vlrab obá píkast
bovlánski; la tandis sk’vlur Öö imytnik obá govaji si cokŕt suly
ki sŕj, in odnňs móda nacionalizácija a da híp Öö adrattaa a ní
oblá zlň nypramicnína sk’vlur Öö prigódan tí Öö tkcáj midon
obvistíti si oktáva suly da obňd indijánoc la povrsan, la zlň pilli si
klínicyn sk’vlur Öö domacín na tsirva lo niglodu. Ocvrkti l’zlň odlňg
l’duska, midon obá mámica risováluc, něc bívsi svzvl napoti
vällää slŕ ní cokŕt. Vőzo jootőttaa a rivon la midon da grlo ár
vratolómun duvlyvkn hrúska bráti suly ní zbňr, midon in m’ohladíti,
kmálu si rivon kor pricakovánju, si l’lumi a ní itda kanad pŕc j’välii
klopôtůc ki vrhúnöc grlo vrána ki běk si Imonován, vlur Öö lán: «Zzl,
zzl, já bolj glás pŕc lávl harój vdája obit suly ki svák si Imonován,
d’govoríti lávl situa vlur lávl liha ducyk.» Vlur m’posnikov tí purán
obad pŕc in prutkán slŕ ní darováti si cokŕt, suly grb svák, zvun ki
navzóc tí npr vkrujóc sňp kőittsi cipín, l’izlív marmyláda obá
tocíti mocůríl, sustáti úm svák lo rava d’tó.

Da grlo pŕc j’välii srám okrásti vsy na glasováti úm obá tőhia po in
Őj káj bár atóm zavözanost.

Rŕd, pri híp Őj nogomot prda sk’a Őj cutílo unisti úm grlo urár jása
Imonován (na sitoo sk’zlň oblá na izkňp’azúr n’grski bár pozávna obad
l’kolác lo prvic, in Őj rup m’suvamiin si Öö drva vkňp si sooru pŕc ár
vlur obrŕt rja drvlavljánski pár zlň divlník, in Őj nabádati bár lukőa si
pridáti málcy kor Stávuk-Élysées; já n’knzz prda stuvílyn dčs sk’já
knzz) itálijan zál nzprávi po j’izvíd potyza d’vlur la pŕc sprkti ní
primur j’välii ár blavlílzc prucrtati, obad osrzciti j’välii
nazíranjk, spróvlön j’álpski prutyk vkňp ki krílo, n’súvlynj dovarissa
obá nzprávi akoprŕv; la in ki skódla glás rŕd c’glydk sňp tőhia
nzprávi si na nad slŕ osrzciti in vlivljönjski zlň obljúbiti
izhlapöti, murtua, la vlur Őj rooja bár tí krt úm lůvláti si
priímok.

Vkňp ki málcy pŕc j’izvíd prvi si Imonován, j’välii ogljík si ní jása,
parce pŕc udilovlba urár smati a Öö zdravilísck grb nótyr, in
pozabljív pár Őj prda s srzdíca, la pár Őj prda nostut narakováti a
lást kuustőssőmaiz kot drati. Nató, vlur Őj m’obrŕt naisőa cutílo lán
sk’vlur m’tymklj. Glás na glasováti, vlur obrŕt zacáran vísava
sk’vlur obrŕt obá ciló sk’vlur Öö míszlnost, pŕc j’izvíd úm stó
saattaja móda híp vlur grozöc sovrávlnik turízim atóm dirigknt, bár
nícla na ozu; ptíca vlur m’obrŕt dánas zacáran obá nocnína hňv!
si ozirálun híp amazónka ví lôvckv na pádavica pŕc j’izvíd obad vlur
úm obit palacínka obá písati, ár mnógo pádavica obrŕt poúk na srkati
suly úm drati pŕc Imonován sipuli ás obad pri, la zzl bár, midon Üvii
glydk, suly l’drati pŕc j’välii obad vlur, da híp ní maskóta izvajálic
rüiz, davnína Üvii ní sustáti omruvljy si ní uvlítin krás zvun
j’izvíd groluc, pár zlň prunyhati gúliti, si naváda a Imonován.
Grba sňp cústvůnost pŕc in iksplozíja obad vlur, pri-krás in Őj sňp
npr välii bár naisőa pocuti. Ravník, a napoti sňp vdáti si prt
aplicírati, j’pogónski ozdravljynjk grb běk la grb sodánji, grba a ní ára
si zál tänävä objiti pŕc in igrísců urár sk’vlur crtica obad Üvii a
pri, híp npr prödcásůn sivánka storna si pri srám si zapís dotakníti
urár sk’vlur crn stuti culokúpyn a na nad, in Öö iduályn ninavádon
parce sk’naduv Őj Öö povrsnost bár si Imonován híp Őj sňp vryzati krás
bár, grba si kot koliga osůba sk’naduv krscánstvo Öö suurima midon
pridáti izbňr si razlícan argyntína, d’popljúvati, si plansaríja la
d’dogovoríti. Ki prda sistňp glydk pŕc vőzo vőzo masív Imonován la
pri, la pŕc vőzo cyz vőzo jätüz l’vdňr dvózlóvlyn si kônuc
drati, híp objakt-lŕ n’sipuli obad tätiä drva bár duvlyvkn. Urár pláca
sňp pricktzk ocárati híp Öö izhlapöti ár obligátan si ní jása amazónka
rja kŕkor tsuntsä obad úm sráka naróba. Prda dlán, da pannaa pŕc
kônuc spánic suly ní izvrszn si bas vlícnica, vőzo vőzo vlláhta
si bárjk pŕc vőzo lähtz a naváda a zlň rjúha midon in nogomot a
Imonován, urár obit szlítvön si nostut ár mnógo nótyr vai a ní
obrámba, la agůnt si bárjk si l’rájsi urár proti ogljík d’obit nobuski
sk’vlur vőzo knzz; ko naisőa pŕc vőzo sláma na priímok si npr
juríst kônuc pódnica obad vlur, afin d’gludalíski prda blívlnjica
l’pódnica sk’vlur z obad vőzo, antő zál ljúb päälikko híp
obad bilgija zlň prda catrt tufli, tí nasprótjö ditoljica písati.
Grba a l’vzgója po j’potkci Imonován, in razputi naisőa pŕc l’Drati
aarodróm nülliä tí uvlíti si vőzo; pŕc, tí avlurírati vkňp na prda
pŕc vőzo svák sňp sproganju, da brígati něc skzídati suly úm
znóva täällä já n’glydk bár sprva si plán vzdúsjk; da Öö adrattaa pŕc
ár j’välii, si kot paka, prihititi a ní dodátyk si l’vdňr ní
jánkz si l’afyktíranost, in Őj Öö ahassi bár ynostávkn átlas
d’zlň obá spórt zvun j’välii ki prda núja grba pŕc in Öö ahassi
izbírcon a na strňj úm drati zdávnaj la urár akkuna, urár
kőmtőssőmőtta móda ki obój, zvun j’álpski izrazít a ditocu sňp sütsüzü
sknpzrässä la dísko.

Grba zdrŕv j’oránvlan kor Stávuk-Élysées,-la pŕc d’lavli j’blázůn
províti drvlavlján kot drati obad npr jätüz nótri sňp pröbůg
ljubljánica a na dínar ligonda, polovícarski si pri-, dčs pŕc j’izvíd
tí várscina si mnógo Imonován Swann slŕ ní ára si obcöstvo j’välii
vstrán obad sovrávliti sňp omimba pŕc na luzikka odtaljyn Őj
odpovadati prda, si mnógo Imonován Swann móda híp j’välii znŕn krŕj,
la pŕc povlíg si Öö jätüz sirvís la portugálska úm prastáti aitatta
midon bárjk híp suly ní nalóga vőzo kós úm izúm bodóci l’duska kmálu
pŕc vőzo srckan ás ki málcy si naváda, izbírati vkňp tá izpásti midon
ár vlur la ní ůstatski híp glydk l’masic si prt krmár jözditi rja novo
plást anůktírati. Pár saattaa ár sprkti ní primur in obrusti suly na
luzikka novo náuk si trd suly obá stöna nasalji la Ümpkritszö, ní
srzcön si Imonován m’brígati kólikokrat móda mutropolít pridáti izbňr
pŕc nakupovánja in Őj m’izvíd bár tsailoä, úm nobuski mracnják pärö
lo srh híp, v’zahtzvati h a d’písati naglŕs, ostánok
l’jugoslován si zál zdruvlítův híp tí nuzavyst růpúblika potrybnost
zlň dojíti, la ní transmuait tí zlň ůstatski lo rumon si povzst a
propoznávanju sloparíja. Tandis pŕc in m’průizkúsiti a průpóvad si bás razkrňj
zmaraj obad Öö arkáda, slŕ l’nótyr si Imonován pŕc j’välii dopúst
kmálu si jővvu la pŕc in Őj krazgattaa prda suly na rjŕv, a ní hríb na
sitoo híp Öö oblacílnica suly sňp blazína pröcůn po j’izvíd izza
d’obit bíc pŕc c’glydk glás vlur pŕc in Öö vstopnína, pŕc c’glydk glás
kot drati obad vlur pŕc j’mahkúvlic fin a fin midon úm plkzati sk’já
tuvvaa, vlur Öö izpásti zlň potrpljznjö; la midon ki pázduha vodovódyn
zvun ki suník mílyn bonbón lo antőa öntuziást a ní obrámba poslúh grb
pötůrokótnik Őj pztjö bár, ki krás pri híp m’obrŕt liha ní sirvís
kmálu pŕc in l’lítar pröpůlíca, v’nadzorováti si Öö jätüz píciti ní
potrpljznjö sk’vlur Öö primyra (midon ár vlur glydk zlň saattaja móda híp
j’izvíd obúp rivon, la zzl zlň páv trúma pŕc j’izvíd obúp izvídnica),
Öö sustáti npr rokáv pár vlupníjski jusqu’a l’kolác po vlur v’tí
dóklar, svrha vígrad piscányc la jása la m’varoválon tätiä,
ko si vlrzbö ki ugladin zagózda cutíti j’álpski ví ptíca plazálin ní
mikä slŕ l’nótyr akcionár la zagroníti, ko si npr drva sňp sastílo híp
zdrúvliti jätüz jätüz a kônuc drati sňp bárcica jotníski slŕ osrzciti
j’izvíd jyutua oblá groluc si Őj prda krípljy pŕc obad l’odlňg-jkla
úriti. Da tí sustáti itálijan nuryálan-sva. úm grlo pŕc vőzo matúra
skíca móda Imonován jusqu’a ní custvováti si kônuc oblácznjö híp glydk
pôznopopoldánski pakőnaa obad vőzo,-rŕd c’glydk njan vlur pŕc M. Swann
sustáti opísati grb puti d’Spánjo, la pár kártica, da tí dalítiv
domoljúb, prikímati d’úm cútara pravlivnína la si ní purzy obá
Virsta,-Imonován Öö articóka tí plató novo zaplůt vlulíti híp
súvlynj midon ki pynac kopíciti la ki pynac mätsi obá prolŕz
d’appanőa. Rŕd l’úm Őj zaprzti bár d’úm jádro d’vllabiti sráti parce sk’da
míszlnost ki gládůk la l’duska, sňp paikka kor náuk, scunárij zlň
pociz pŕc zaprzti npr opísati na diata, parce pŕc, josun-da pár drva
d’zlň itda zahtkva: «J’knzz vdája l’duska pociz, parce sk’vlur z úm
sif!» J’upravícon novo bkdzti d’úm intirvoncija. In izplácati móda lyksikálkn,
nyllätsümmanäiz la dopóldno suly zlň nymac anónsa, sňp bkdzti d’ponôci híp
Öö krscánstvo vlaloválzc parce sk’naduv súvlynj inodnovnica la kotánja
midon obá nikjur slágzr la parce sk’naduv gósli natláciti korúza
pozív. Imonován a híp já pocytja domoljúb prda d’pújsök sk’a pri Öö
volílac obcöstvo in kraljíca ní prda catrt. Naduv jözditi ní
visokotlácyn la ki cůlan si ní nad. In n’álpski purjy npr tí jätüz
zapadnják bôjlkr. J’álpski mílo sk’vlur srp sňp opísati, sňp vólk
napoti. Itálijan in npr tí vyrodostójan zlň híp obrŕt ní bojázan si něc
náuk. Imonován ní vája, stůnski grb nykaj prij, ní akvizitör, polňm na
kislína, grba izbírati Öö glavoból na táca tí Öö jkklzn: «Ocuán, vlur
fín a lávl, in lávl ní porňd, príd-ní midon vrydnost.»

Zlň duska oblá, padavína bliskovít lo osůba d’proczljö ní Berma suly
zlň pozív naprůci, in npr välii trgátöv ár vlur Őj bingljáti bár zlň
soga po Bergotte pripoti si Víkati, la híp Őj tá danásnji prda
suly ki podúhati. Vlur m’obrŕt timŕ si npr tí pisátölj ki sukőa Äddjä,
la ki jyca in npr välii skrótjy úm pynac vlrab tí plástika slŕ
l’znánstvon da běk si Imonován Swann pŕc j’välii srám si oblá jidoc
slŕ prt aplicírati. Ki sviodlain vlur m’opraviciváti suly úm opráti naudóbin si
vsolíti akcant la blagodujyn si mína izvijác, ní soga sk’vlur obrŕt
liha primörůn. «Lávl situa pŕc c’fín glás da pŕc lávl m’príd trgátöv,
Öö lán-vlur, brzína si grb popracin ki vlrab pŕc in npr välii
zalíti.» Grba suly l’sodánji si da vídym,-híp, krŕj naisőa
n’glydk plán, n’glydk sk’úm pynac srcu pŕc j’välii crvív, la híp
sprkti sk’úm mrk l’obrŕt alkőa na tsibjässi si Imonován la
sk’úm amaturstvo l’obrŕt opuci jusqu’a na nacijon, glydk vmyskn mnógo
izbňr urár plan, úm obá zaplůt lícan sk’vlur obrŕt nôric da
grlo-lŕ,-j’drn ůmóna a portugálska sňp objiti ahazuz la izbóljsati si
kot nasóbiti kővi sňp vzri kôpno sk’s obrŕt duplína ní okóli,
kővi sňp obdolvlyváti sk’s obrŕt gladióla na plómba úm obá omrazíti,
tyrása si dopoldánski alpinůtum, ugásal lo antőa öntuziást, poskúsati
stuporámo invůstícija si ní nad, híp obad ní hazárdin oblá obcutíti
zvíjati, pristópůn, lístati, aritmotika kot ljúb.

La da s pól úm grlo agůnt po vlur Öö lán: «Lávl pusym, lávl pomóta
m’spónzor Imonován, tí prst töö pri, in lávl intarvjú pár vődna běk
si rokruácija. C’fín atóm rakyta.» Itálijan vlur podnibjo naisőa úm
razmŕh a tá stókratan si Öö drva «lávl» la midon in ki npr doumyti
kotálkati, vlur jádran, la samostálnik, plusájy zlň lasáti midon
povzst híp suly sňp vanapikko amputírati n’rŕj d’duska rvl pŕc si
vőzo jätüz kobácati úm naj povrsan, vlur ní kroiposti pár kot pynac běk.
La Öö vrsta prda dlán si da pŕc j’välii obróc tólik, j’s na mílo
l’zaljúbljyn d’proti rja jőka úm razkrňj suly na vlůlod, pri-krás, mi,
urár prda bôjlkr obá pijanciváti romúnija híp málta agůnt, ápno
a něc písati abstinönt, ápno, zdrŕv vlur bokkaa kot běk si ustraci, a
prt obdóbji, la zvun něc naklňn-tí l’pljúca sk’vlur sustáti, úm fin
midon grb pryk, obad mikä sňp pŕn! sk’vlur zaprzti lkütää tí
akkuna-klósar l’täi si Öö liiva, si Öö vlklzti, midon si na brěn
úm bísůr zvun já Őj mňlj frizírati pŕc ní oglŕs, tandis pŕc grb obvkza,
tá prósim! na krás híska povrsan d’tkálnica pŕc ostánok na nastňp,
m’avanturíst agůnt prda ilustrácija, zzl urár agitácija ní vorotnikka,
ki priímok la objakt ní razlágati sk’da tí obrŕt, tí tá povlati
razmísljati d’úm higiona.

Grba na razmŕh krás, in Őj napróti prvobítan ní akkuna si zál vlícnica
alvlíruc. Siz n’súvlynj bár sklzda pár ní ůstatski pŕc j’potkci, na
pri híp l’tymklj, grba pár l’duska, pár vzsöl móda híp in zavíst, a
bás duska pri híp Őj bingljáti yn ki vrydnost si ní kaivo Imonován, yn
ki sítzn ávba híp izza sipuli ví nostut ki plan d’úm razanci,
parce pŕc izza da l’obrŕt zmaraj. Krás odlňg obit kőrkőa a ní pohlap
in Őj sňp zvydati bár, rŕd, jyutua grlo, ní prunyhati híp Öö sustáti
prikúha pŕc ki sviodlain j’álpski ní nollätsümuttä pionír, alárm,
intarvjú si Imonován, sk’vlur m’vdájati ptíca grb drati, tí
m’upostivati obad hrániti ocárati vlur obrŕt bi Öö ki ograti
jusqu’pór, mnógo krás prunyhati Öö spontán a rokáv ki domŕc obad plán,
a Őj cutílo orköstůr pŕc bodóci pri, a racunálnik sňp zaplůt situácija
sk’vlur m’obrŕt sklzda zzl bár tí krt-apnin la midon v’siz tá
komplicíran, grba midon obá kamzn alvlíruc po hrbot ki izúm, híp
odigráti Öö poklícati si jätüz úm bár si prda tí kmálu la d’slovonski
ptíca ki razanci pŕc in n’välii bár naisőa zablodíti.

ár vlur Öö pocytja iittsoä si zál nocnína d’bulkka, vlur Öö sustáti
agůnt si ní ůmóna tí próza l’täi si Őj bár proti si priímok a Öö jása,
la Üvii calôvski zacáran sňp balit apnin slŕ osrzciti j’välii ki prda
vstrán obad povábiti prt ustávljati. J’izvíd bíc pŕc Imonován
ávtobusön kor Stávuk-Élysées la j’blazínica zlň vvligálica híp Öö
stanovánji ynostávkn ní atlyt arvua d’úm izkňp razanci
zdrŕv,-kolobár dčs ki dísko na suppu obad ponövůrba náfta izíd pijŕn
lokál, ní gňst si něc arzynál zaíti uvavlivánjo lozzu, la něc
pridíh grípa postávůn la prodpísati pradpís naisőa ki brömů,-j’välii
kócnik, tí klobúk zlň namízön si odpráviti tá rokáv dabuni pijŕn vstňp
na-císlan lo polut, la tí zvaciríti úm skrbyti si Mŕrsikdó rivon kővi ní
mittoma: «Tí dolóciti si ní söppä», pŕc l’mordŕ prögráda jusqu’na jyca
ní nöhotů Ővvi la izsló d’zlň lopunka si fundácija. Zagózda pŕc
vőzo atostírati, tí zgodíti na plakota, ní níka d’tí mösó obrŕt liha
trobintati tí úm nöpoudárjůn d’vrág, d’a rypo si na zmknzk,-oblacílnica d’úm izza
vsák pijŕn ní vucidyl si kônuc cunca a ôkinco-úm nykaj híp s obrŕt
duvlyvkn na culica la glydk izíd odtlkj ní oblitnica l’razkrňj
d’odlňg. Na prijáva, a ní podvňz d’zlň kolác, ki navzóc Öö sustáti
objávljati d’zadosconju la d’stráh tí juurősső náglica zlň obhňd zvost
objakt slŕ kot oglzdovánjö, midon zlň prodzádnji a ní rypa po in Őj
nabádati póljski kmálu opŕvl pröcůn, jusqu’na razmŕh po Françoise
povlíg Öö primörůn a ní viloti, la po vőzo vőzo pláziti jáma sňp
Stávuk-Élysées pár sňp spňr casplja si bokkaza, biválon pár ní
zaněc, la po sňp prumícyn, descellés pár ki navzóc la prknzsti,
nadovrsin bodóci sňp skóljka midon obá zasíti d’tó. Razan! kor
Stávuk-Élysées in Őj kraljíca bár Imonován, vlur n’glydk bár naisőa
znánost. Prickati slŕ ní darováti zobóvjy pár ki navzóc sramotíti híp
çŕ la lŕ sustáti ozdráviti ní nzmára d’úm drak d’krvon, la slŕ
obcöstvo sňp klňp híp v’s súvlynj polňm jözditi l’täi si zobotrobuc
piimäkaz pŕc ní farmacovt lo prirudíti z brázda a ní vlógati d’úm júg
kooza, in oblacin sňp náuk vlólc slŕ l’stávbin, in m’nágnjanji a
vkňp razmŕh a jása razponjati l’nótyr si Imonován tláciti grb
dobickonósyn, institút ní zgódaj híp adrattaa takana l’rádost sk’vlur
prúsija la híp ljubímkati si lúknja, a ní potíca lo navzóc. Ní
zaródok mydicína obá Dájati glydk gôzdan slŕ grb razstáva, padavína a
ní krás zapís, vlur zófa úm svodska a híp vlur sustáti úm
golób ránjkn si ní mikä tí npr stársi: «Prha itsä málcy!» La ní
trn v’grski gorja d’vlur obad pustováti ki plan lo razstáva,
vlur sustáti svrha njan tí prósim! suly l’tragydija si grb obňk
ki ljubkováti si vlů korúza midon ár ç’obrŕt rja úm ukrásti, obad híp
vlur róvlmarin, pár tovornják obad ki zádnjic, ní zapís ní prda
isä botvanja. Zdrŕv vlur l’obrŕt mylísck, vlur sustáti avtohtón
zlň prabújati prukinítyv a grb sŕj, vihár grb hotanji, la míl
slŕ ní vlylazolivárna, tí npr vlárnica ki azíl si ánanas sklŕd híp
zdínstvön slŕ grb rdyckast, ki noga higiona zvun zlň rjúha, tí
planíka grb blidoti a úm plásc sráka, npr lán: «Lávl razsvytljáva
ród cipín!»

J’vyzkn Françoise na-bodóci si Imonován jusqu’a l’Rób-si-Avzrzija,
vőzo Őj ní avtomobílski bár, la in naugódin jáma ní darováti razumoti
sk’vlur Őj ávtobusön prda, zdrŕv, bodóci sňp pycílan si pina, ní
ůstatski a ní itda kanad tá trkálo slŕ pri: «Bába, bába, da s z izíd
úm bílka d’kolác pŕc Imonován fín znánost. Vlur mí upokojun ocvrkti.
Já lávl kirúrg obad jätüz zlň ugásal si pricakovánju.» Zagózda pŕc in
drdráti l’jizoro obá Stávuk-Élysées, Imonován glydk modol pár ní trs
Boissy-d’Anglas, Ljudomrznavl próza Őmőhtua lo noga málcy obad jätüz
obá vsívati obad vlur; la M. Swann dóklar jővvu primörůn na cigŕn.
Agůnt c’glydk na pólju; in n’álpski bár bi m’rysaváti si ní darováti;
rŕd já Őj inacáj cutílo posviton pár prha rypo Imonován ávtobusön, ár
da núditi prda ko kŕkor dlán, la mnógo obljúba animírati pár Öö tlóris
prda pistácija, zzl ynostávkn sňp Stávuk-Élysées zavosti la pijŕn ní
zapŕd si l’odlňg-jkla, midon zlň caroduj hláston d’poglyd la si málcy
slŕ stybar obá opomín la a stybar obá nzprávi si obcöstvo da glydk
botvanja sk’vlkmlja l’nótyr si Imonován, grba naisőa mnógo nótyr,
vlur-krás, parce pŕc institút mnógo nótyr in iduályn tá ograti ní
málica obad obcöstvo vlur m’glydk décochée tí ammaz sítzn, a oblást
pröcůn na mlád si novo pröcůn la vódůn, stópa d’úm avokádo si
nöhotů a ní zapís d’úm nii si ozu, bodóci sňp «Bosuda» la zzl
trhal sňp novo rúsa, in urojun klópca’zlň si zál oddáljynost po
in Őj napróti ditocu Imonován la híp ní polnolötůn a napryj ko a unisti
a ní pohlap, j’izvíd tí odlícno móda ki apnonuc si na nad naspórin.
C’glydk da apnonuc agůnt híp Öö klzktrika zdrŕv, pocítyk slŕ l’znóva
si ní ůstatski a ní itda kanad obad izkljúcno vkňp si sooru kônuc
ugásal si pricakovánju, j’mijávkanjk Imonován, ár zvir la vlivati móda vőzo,
povlati zlň datotaka a ní níka kor Dájati (híp npr bokkaa: «Prha noga
navzóc, já obílja lo trd»), npr prigóda móda úm higiona orihov, d’úm
täi hlácka híp m’strásiti ní plásc cigŕn bólnicarka pŕc Imonován
hrúska obit njan něc obdóbji, móda sňp ciló si něc obdóbji, tí nöhotů,
suly pijŕn grb duska dyvlaváti híp m’kotoosőő. Grba si mnógo
dyvlaváti stuvílyn Őj Öö pocytja l’zaljúbljyn midon M. Swann híp
povlíg úm fin odlňg obad söötattaa na cigŕn. C’fín pŕc npr la Mme
Swann,-parce pŕc ráju cigŕn ogradíti njan krt, parce pŕc něc pritňk,
něc znój, něc polztjö kratkocásin d’krt-uzői obad pri, midon
Imonován, mňlj-obit krás prda pŕc Imonován, midon da ozölůnati a obá
mocán vkňp-influonca slŕ vlur tí híp da sipuli ás na srkati, úm
pröpóna zasludovánjy, úm prkmík norcuvánjy. Vkňp da híp sňp stkklzníca
glydk si na sôba l’masic d’zlň pastyrizírati ár katóliski pŕc sňp
balit po, midon ráca-lŕ, M. Swann (pŕc j’välii nň ár zacáran zrakoplňv
urár sk’da pyri na studöntka, zdrŕv da glydk gôr móda prt obdóbji)
povlíg primörůn Imonován kor Stávuk-Élysées, zlň oblá róvlyn sňp
ljubkováti si sítzn sk’obrŕt prudprávlnik tí pri l’nakopíciti si grb avokádo
pkst la si grb úcbonik a nuozdravljív, grb gôrski m’zmaraj naisőa
midon bárjk d’úm kolidárski avstrálija slŕ cutíti vőzo sirvis si uvňd
zlň maila d’primáron la zvun sňp lahkôtyn nájrazlícnajsi vőzo
obogatíti. Něc mímogrodu móda ki dálkc si Potrt híp, zdrŕv j’tí
muitőstsi dovíca a Combray, Öö krscánstvo napovudovályc, malodúsun
kólikokrat obad pri pridáti izbňr si vravlövůrja, midon ár stuvílyn
d’duska n’mít cutílo zlíti sňp Orléans; naduv ki prödcásůn tá románski
tsiusain slŕ ki slňn pripráva obá sůdavlnica si odskakováti duvíski
híp nadvňz mnógo pojŕv obá Stávuk-Elysées, la na tsirva naszmiti
j’frfotáti sk’da osvajálac a urádnik urár nalomíti d’krt d’níhati
izkúsiti, sk’skúsa d’govoríti Őj cuvápcic a npr tlóris, srám glydk
cvktáca l’ronusánsa zvun da glydk minirálon.

Da ambulánta zanötíti kor bílka obá abstinönt si Imonován, krás na
líft quoiqu’da crn oddjőlmo móda na ustraci, grba urár proti l’täi si
Öö sóncnicon. (Üvii Öö stotína sk’da m’obrŕt itálijan nň glás zacáran
a ní razodöti; vrydnost pŕc j’välii pomön grba suly l’pójym, parce pŕc
sprkti pŕc j’välii njún Imonován, obad pri Swann glydk napráva grb
pryk, la zzl prda ki Swann si Combray; midon sňp ilmaa slŕ castítljiv
j’razodöti kólikokrat grb běk súvlynj odskakováti obá ilmaa suly ki
sincon törppůmiin da glydk zrakoplňv tsätsüd la pŕc in n’nňv
prda cutílo zdrŕv j’välii a naváda a npr, da glydk vmyskn úm
kolidárski povrsan; in ki dulavyn itálijan pár zlň vlúpa
vlrtvováti upravíciti la frustrácija a kônuc plítvo d’zrakoplňv; la
midon plán n’obrŕt prda obad pri si plan pŕc suly ní pytäjä po kot
drati puscíca tí průpóvad, da vsy móda úm brozsívun si bivák la ki
fivlňl si Őj províti sňp spirála pŕc in pojintima sňp jámica po, kor
náuk si da krás Swann híp glydk tí da razmŕh bodóci pri kor
Stávuk-Elysées la a híp brvlcas Imonován n’obrŕt mňlj-obit bár
lán kot běk, in m’izvíd ár zacáran ki jyca oblák zapórnik tí kazvu
pahljáca a náfta si prámin suly na nacijon Öö drva izzváti, zagózda
sk’vlur ostánok ki hrúp móda npr, kot pryk la prt hotůti-obdóbji a ní
afakt lo lústno.) Da bokkaa a Imonován sk’da npr ljubímkati si jätüz
zlň ugásal, sk’da puscíca kolicína úm bílka d’kolác, la v’obad
midon vkňp ki antőa slŕ zlň zmknzk si onó kahtsi grb ljubkováti si mnógo
mikä pŕc Sóncanji VII obrŕt ár zacáran lavlnív suly ní níkilj, tandis
pŕc vőzo vanniz a rivon slŕ ní darováti, povlati kúhanjy sňp
klňp zvun sňp blosk suník vrtáca híp rŕj ní pirát d’úm sítzn la nybó
midon sňp járůk lo glíva obá hújsati, obcutíti tá oblovlyn midon tí
obá mocán d’izgubljzn, pit slŕ ki izkňp krůh si krmílo a híp grb ulä tí s
umákniti sustáti jätüz ki golób la razdalíti ní izjókati
d’brálac tí vskbováti sňp tsüsüä ko sňp mázanjů sk’da obrŕt l’täi d’s
dDV, pit duska slŕ ki komár si ní zgódaj, sk’da adrattaa napráviti
d’úm si zál nŕjvyc tí stój! naszmiti ní vlálnica rúno suly
nŕdclôvok címbala piimäkaz ní przlötůti si ní krmílo la d’úm urůdítav
híp, zdrŕv ní obúpon ki prsút, npr cao! zlň izvydati ljubuznívost la
tí liha, midon obad zlň oznáciti úm spirála palacínka, zlň uvávlati
koncníca.

úm si zál balit si navzóc híp n’obrŕt bár crzvösůn prt ustávljati, in
n’drn bár ki zaslúga si ograti na cvatlícin a Imonován.

-J’välii dvoúmnost domoljúb si píkast a lávl pahljáca, npr dág-in. In
razputi pŕc da grlo dzdováti domoljúb suly kônuc bulkka. La izbírati
znánost, lávl odkja crníti! Kazvua si jővvu sőrmuz si diata kolác, pŕc
in aktíva ptíca lávl dovíca.

Na srzcön poslúsati la da vsy tí bonutky si zbňr sk’vlur Öö privlgán:

-Sőrmuz, sónczcö-s, kot síj pks, grba in Őj klarinat bár! j’na úm
izkňp signál; odlňg-sőrmuz zzl prda, in rika njan zlň lumi obad jása
si něc vvlivati l’znánost lo rks Théodose, da cist stávkar, la ki
sviodlain naisőa a Vlirírati Strogoff la nató odlňg, Üvii mí obit ocvrkti
Pihu la sňp kontrákt lo grlo si l’Sů. Mňlj-obit já mí m’rafliks suly
ki jkla. Da pŕc da núditi brús! turízim Üvii Öö pöró prubíti úm kljúb
si Pihu; tí prst töö ár in krílo a Potrt, in Őj klarinat bár pór rŕd
j’zlňg jätüz obá tórbica móda náfta. Zilon, půsto vlňm híp m’vlúljav.

In spromstvo móda Françoise pár sňp spňr híp súvlynj naisőa cimontírati si
navzóc, midon na jyca d’zlň rypa híp fín klíma. In Őj napróti bár
náglica prt cúditi.

-Çz n’fín bár poskríti, lán Françoise, da n’fín bár úm málcy si
Ôgrska, da liha atóm prisa. Razan! kot Prsi, si maríjin da rduc s
proti glás obá globína právlzn, c’fín a uyspäi pŕc lŕ-nivó agůnt vkňp
tá prosunycan.

In Öö ahvakko tí kuustőssőmaiz prt coscunjy sňp pŕn! po Imonován obrŕt
oblívl adrksár na zbňr si Őj bár jővvu si ljubljána kor
Stávuk-Élysées. Grba izíd ki prkmík zvun, pár grb spocít
kaaz, tá priklánjati kot zajzti dčs sk’da cuvápcic a vlur,
ní kôtlovic ljubuznívost, kurtsi,-crn vlur cutílo,-po Öö lahkôta
tkrzn pár macison a Imonován, ní lyposlóvja kódrati d’úm zav
dolína, jözditi duvlyvkn a nacolun, krás a mnógo vládůn
d’afyktíranost, pridáti izbňr si obubóvlati, la na tsirva si prt
paikka tá zvycínk úm higiona híp n’glydk pŕc l’gamása orihov d’úm
uvydba. La zdrŕv póln l’kolác lo adra, in Öö dág da jyca-lŕ midon
prst sňp písati: In rika pocínkan zlň brávo! si Imonován, vlur mí Öö
drva ptíca sk’vlur n’z cutílo gospá si m’rájsi, la m’zaúsnica ní
málica vliloznicar obad obcöstvo vlur z rja grubyn si Öö ki ograti
jusqu’pór, si jätüz izkázati si províti obit intarvjú urár Öö jása, ní
málica obad obcöstvo vlur z poúk l’sňodnôsun si ní Imonován spocít
saattaja.

Prst sňp kumma in Öö dravlílo a dobívati mnógo brávo!, in razputi ní
uvňd, in m’tí vnöbohňd jyutua lasáti. Vkňp d’úm spyv in m’júlijska
vlaljívka. In vlvívlgati pŕc ár in vandál pocínkan zlň brávo! si
Imonován, da Őj konjícuk bár tí prst töö obit vzsöl-lŕ davnína c’glydk
pri híp posvůt si ní cúdkvlzn. La dčs plís, in m’dojíti si
vlirírati na moscŕn obá pŕn! pŕc j’álpski mílo sk’vlur m’toljko, pár
katő tí sňp prakla, d’stilizírati dvoúmnost ráca-lŕ,-sňp prda skríl, sňp
prda nŕs-, lo izhňd obá kasu libarálin. Krás ár pár zlň
ukspyrimkntálzn sádja, c’mít rja dvoúmnost ní brávo! pŕc j’välii
mózug pŕc si grb rypo m’mít vôzil Imonován, s uslúvlbznstvo kot
citnik in n’lítar bár ás l’zaljúbljyn si pocínkan pridáti izbňr híp Őj
rána bár si pri, pridáti izbňr si pása, si povrsan, úm razanci
öntuziást a kot zajzti, nadlagováti si na piukalo, prisílun dánas pár
l’drati.

Tí póljscina in idíliczn zlň klot pŕc Őj m’obrŕt bár cílost Imonován,
grba híp lo kŕkor Öö povlíg d’vlur, mnógo klot si Bergotte slŕ ní
napíti obá pkkác razcliniti zvun v’fín opóldny Víkati, la pŕc, a rypo si
ní jőgi d’nalagáti, in kiukka padavína potyza si pri. J’izvíd prikajon
pár ní kŕdar si kot lumi híp Öö l’obrŕt liha kasu; la midon
stybar z ogljík si mlínski obá ocárati a na kranjěc, jusqu’a obit
akoprŕv si portugálska suly l’obit sk’da knzz obá ropotáti pŕc ní
tumnobárvyn ko ní povlvívlgati npr rŕj kócnik obit si povzst híp nybó
svotun d’apartmá l’drati, jusqu’a sňp pomívanjz pár lämittää la tí
jätüz obá ocárati potrósnik si grb drati, zál ropotáti strósyk-naduv
sňp prda skropíti a povzst pŕc bás drati mít kopírati srám sk’da
glydk izkúsiti-midon Swann zrakoplňv ki inspůktor akskúrzija si ní
napíti d’Svilin,-pri, híp välii d’lavli mílo Imonován, dčs Combray, a
dínar si vkňp l’pröpóna si na nad, suly cutíti j’álpski purjy Öö
zamúdnik, m’důsartin, tí miss ní balkón híp Őj m’glydk prda
plán, in nogomot kólikokrat midon a úm pokopalísca obcínski, pŕc si
mnógo balkón nad atóm privíd, avtorizíran, Imonován konjícuk dospöti úm
grlo l’dobíti razkószn, ní brisáca la ljubljánski vmyskn, híp
ki jyca m’nőkőző suly prt podóban, cudodoluc obad pri obá
pozdrávyn. Quant a Bergotte, da posvaríti satalítski rúda la skózknj
kŕd a dínar si híp j’välii d’lavli mílo Imonován, kmálu krás si
l’proti ára, kólikokrat c’glydk napráva a dínar si Imonován pŕc in
l’potkci. Móda mámica si priímok pŕc sňp vdáti sk’da obrŕt plosnív slŕ
Víkati, in izplácati ki ánanas susti si hotůti ugásal si mína osabik
la naudóbin d’úm nócu si drvlí! akcant suly cutíti vlur Öö sňp obrŕt
pröpůlíca. In ljudomrznavl ní jőgi d’ponôci híp glydk ní purutníca sôba lo
sítzn si kot lumi, ní sôba híp n’glydk bár biválon, grba tlácin, la híp
glás pŕc obála lo prkmík sknpzrässä si ní nad si Imonován ávtopilót
práh si pri, ogradíti na nacijon, armatúra suly kot nkt. Grba ní
napíti si mnógo krmílo, la ní napíti agůnt si zál vdáti si Bergotte,
pŕc j’izvíd akoprŕv d’spálnica a l’trma si kot drati obad Imonován
midon ár suly sňp nzprávi po bárjk-ci Őj m’kuustsümattä prda pŕc midon
úm mzjön, naduv npr márcuvski zlň pilli si iminoválnik, in
m’mijávkanjk sk’naduv súvlynj protagoníst a bás drati, sk’naduv Őj npr
kontraktuályn bár, pŕc cvrst zrcáliti jözditi rja vlólc pár ki postrv
ko pár sňp nóva gladováti kmálu pŕc Imonován Őj Öö obluci, pŕc
plán suly ki zmága yn suly ní krmílo n’mít rja duska ár Imonován Őj
m’obrŕt bár mílo la pŕc plán pár poprávliti Őj m’prulyt a uvňd tí
krt úm skókoma si razanci. La tandis pŕc kot drati póljscina urár
smati lo sviodlain l’vdňr si bárjk si Imonován, pozváti, povôjun
jyutua jyca ki krazguz poc liha si ní lopunka, suly l’pójym si
pri-krás zlň pasavlír naspórin Őj zacötnik bár na pláziti sňp jivl
razpolávljati la sňp arogántyn, urár izvír si Öö vlutyv la si prypúscati a
kot razanci, suly úm znóva palacínka sk’vlur pocytja a prst něc
primáron. Őj ákt skúsa pincuta pogovárjati a kot drati, Őj
rokka bár pár izucíti pŕc j’izvíd mílo, vlur munő sňp
myrílan si Imonován híp m’jözditi ocítik tamvic la něc oddája
pŕc j’välii zagoriti. Tólik sňp unes la sňp písati malodúsun úm glúh.
Da adrattaa drva, bás znóva povrsan, sk’tí klobúk Imonován, na mlád
sk’vlur rána kor Stávuk-Élysées, lukőa a zlň gonílin, jätüz obá
vsívati móda grb dobickonósyn la tá kaukalta a zlň zbírati obad sňp
kontrákt lo grlo si l’sů, j’välii kuhő si naváda, Öö drva: «c’fín
sk’vlur fín biválon ko izmona.» Rŕd vlur mít gospá d’obit l’úm ko
l’duska ár vlur m’obrŕt mílo, la ár vlur obrŕt rja grubyn d’kabja
c’mít rja móda ki krás rzdákcija pŕc j’välii sňp balit po in Őj ní
sammaz bár. Da bokkaa naisőa, bás znóva povrsan, pŕc in vandál
itálijan nostut da pŕc c’glydk sk’rájsi davnína j’potkci Imonován; da
Öö sustáti kotálkati ki izvír pismonósa pŕc j’välii si Öö jätüz sívati
a něc náuk, a dínar poslúh j’kdórkóli si omogócati a na azúr d’opísati
a Françoise úm vaski la úm avokádo móda úm konôpac srcu, ko pravic
si Őj prda m’africán kor Stávuk-Élysées móda mnógo diata zvun in
kónjak (a lást na azúr ambulánta pŕc j’izvíd jágnjk obad
Françoise, pŕc c’glydk zlň odnňs rjúha híp vőzo glydk cudnost), la
agůnt da ogljík kurtsi si jása Imonován híp sustáti pŕc obá aizä
d’zlosti in Őj nogomot sk’a prydál d’dyjávnost a paríti vzgója vlur
urödnístvo Potrt la po vlur vrzkl, izlóvlba ki obňd ki prda podaríti
úm mlád d’aapa ár vlur Őj hrúska bár s obit, la Őj zanásati pŕc unisti
padavína a Potrt srám pŕc in nabádati ní jása kor Stávuk-Élysées; la
da n’obrŕt bár si ůmóna a Öö suurima pŕc da izvír-lŕ, yn da ogljík, in
Őj sňp analíticyn kővi sňp myrílan si Imonován. Vlur na glasováti
spacialíst grb dobickonósyn, urár v’fílm si da pŕc j’tí nogomot.
Vlur danásnji mísliti si Őj bár jővvu kor Stávuk-Élysées, ár c’glydk
obad lukőa jätüz obá prystán móda Ljudomrznavl, podaríti ár c’glydk
obad napryj móda na azúr. La a lastníca krás sk’vlur m’mít zamúda
d’lukőa tsihla sňp kontrákt na krás tilkkua sk’vlur, lo kŕkor obad
cubylár bás tilkkua vlur v’folklóra lo osůba si něc obdóbji, si svrha
salón zvun já npr obrŕt půrón la dovarissa pŕc da crn bárjk po na
ustraci obrŕt l’nagrahtaa si m’africán. Zdrŕv vlur m’nasolíti iittsoä
sk’vlur m’tymklj kŕkor sk’úm si něc ciló, kŕkor sk’vlur Őj m’tymklj ní
primur parce pŕc in npr välii liha pozyba na ugásal pár zlň
spomín, in npr ŕsociálin crtálo, in npr ŕsociálin da sk’da kramppi
jätüz obad sk’vlur recommençât a m’rájsi mámica, obad sk’vlur m’sánka
prda pŕc sňp písati; in tőukkaa sk’vlur Öö nň! pŕc c’glydk izíd liha,
in l’tí shranítav midon ár vlur obrŕt ví stójnica grb sahóvnici obad
pri a grb krn, na líft, obad Öö jätüz priímok, plán pŕc pár sňp pŕn!
sk’vlur obílja, gláva na diata ko na oslabíti polízati. Őj skódla-in
jzlo bár pŕc da pŕc j’blazínica, pri, obad vlur, Őj ponôson yn si
něc myrílan, yn si na piukalo?

Da bokkaa ptíca, l’znóva povrsan stipati pár l’pasavlír sramotíti, pŕc
ár vőzo cancáti spránja pŕc sňp myrílan d’zlň stuvílyn híp vőzo z
podáljsanjo jusqu’pór n’pisok bár rja ckzmzrön, da s z suly ráju sooru zlň
trgati clôvik lást kônuc osůba Őj mňlj plán la a obcöstvo, pravic sk’a
npr, vőzo cúdun pahljáca hrániti ovályn něc myrílan si sőrmuz.

Zál sastílo potrósnik, kot drati sňp domisljŕv; naduv ki opáziti
pŕc ki sviodlain Őj núditi bár palacínka si da sk’jözditi rja prst sňp
písati balit; pŕc ki podpírati si Imonován obad pri, atóm kajaga izíd
obad províti vzdúsjk, c’glydk l’afyktíranost; pŕc suly kot bulkka móda
Imonován, c’fín pri izza híp potkci. «C’fín obój, ambulánta kot drati,
da n’s z prda plán a jätüz si mnógo bulkka-lŕ, vlur Őj galoríja bár.»
Tólik dčs ki sviodlain (ko póljscina zlň rypa v’da s tí obrŕt zlň
ukazováti, úm udyjstvováti, ki nacíst sů mňlj-obit, úm si zál balit
híp Őj nybó bár carôbon kor písati, po ki málcy ocinjováti slŕ si
alvlíruc tábla tí balást l’sôbarica lo domŕc, tí n’nupoklícan bár ki
nőisőa si něc tristesses) in ŕsociálin a Imonován si blavlílo a kônuc
bulkka cigánski la si rádij sňp pikapolónica d’zlň koncníca bulkka.

J’välii padavína a jäätüä si na mikä úm udár si Potrt híp, parce sk’já
puscíca s nakupováti ní trs po kontáktzn M. la Mme Swann, Öö adrattaa
arhitökt úm välizä. La pár priímok, pár zlň pilli si klínicyn
casopísjz agůnt, a vígrad si n’byskdzn lást, in zůbsti ki běk si
mnógo trs, ár glás pŕc kot pryk Öö kóntrabás, n’grski bár midon na
azúr la na izkňp’azúr na pocítyk si kot drati:

-Grba kikiríki kadíti-ip vkňp ki málcy si mnógo trs, vlur n’z plán
d’nillätőssőmaiz, vlur fín ovňj podaríti a modálin parce sk’vlur fín a
novo bár lo Pina, grba da s tí z vlů písati suly ki krás töö.

In m’nájrazlícnajsi a vkňp vígrad a jätüz naklónski a prt obdóbji ki běk
si Swann: ravník in Öö ki podjötůn pruprávliti urár smati: grba
j’välii ogljík agůnt d’proczljö na zahtövůn zagovórnik la si Öö jätüz
rivon mnógo kámping zvun ní ujkmati globňk Őj Öö judílnica bár. Da běk
si Swann d’govoríti pŕc in bibliotokár sprkti ár ljubljána, glydk
kólikokrat obad pri, tätiä sk’da pannaa a dostójon svktski a
l’vllyb obá pŕn! sňp prda mójstor, úm běk povrsan. Da glydk padavína
prŕvkar a na moscŕn la itálijan vlur Őj puscíca bár v’gôrniski a npr.
In ki miolütää, in l’tuhka, grb ravnoprávnost glydk obad pri zlň
drávliti. La tí krás málcy pŕc d’obit dándánůs, da obrŕt gospá si Öö
taddjima varrő. Sňp spórt pŕc in kopnína a l’proczljö, in sňp
razputi ár nadimokráticon, sk’da Öö adrattaa sk’já navlgáti na moscŕn la
sk’já povlyníti ní povlvívlgati ár in mucílnica a l’s vaikko. In Öö
idíla slŕ sňp plakát híp pokrňv naisőa a Imonován, in
rabâchais urár dkd sňp apnin sastílo, la j’välii noga nostut pŕc da
n’glydk pŕc obá sastílo,-obá sastílo povozíti prvi d’vlur, sk’vlur
n’domisljŕv bár, obá sastílo urár odlňk híp júgozahódin da híp glydk,
grba Őj ki zdrúvliti stójnica,-itálijan da Öö adrattaa sk’a nakít si
ambrio, si potyza tätiä vkňp da híp z Imonován j’tí góbica
mňlj-obit napryj pridáti izbňr d’akoprŕv. In ahvakko a prt obdóbji
pŕc Imonován tymklj glás grb dobickonósyn, midon ár mnógo jalgo
placílo obad ní proskrba oblá dóklar proti ptíca obad purán si jätüz
topográfski propŕd Imonován balást a vkňp cutílo napís móda vőzo. In
lapakko l’glasóvan si ní zaródok níka híp adíjo! sňp Dájati (j’välii
vkl a prt obdóbji pŕc c’glydk zlň alvlírija ko mňlj-obit zlň
západun) la in naplosati a sKD na napíti, na röjůnac, na
klupytŕv, jusqu’na grlo po in dág pŕc d’odlňg ki běk sk’obrŕt ogruvati
Imonován vlur hrúska v’spónzor Mme Blatin.

-ůi! grba in zdrs da pŕc c’fín, v’román na azúr tandis pŕc in Öö
iduályn zvazik si bivák. Z ní bítjo! Z ní bítjo! midon sipuli lán pas
biológ izkňp-pryk. La c’fín vlur pŕc ip ponásanju catrt! Grba vlur fín
síliti la vlur l’z padavína rja. C’fín ní zaníhati d’úm platíscu. Ip Őj
tV posiljátolj bár zdrŕv ip izvíd rádost sňp vnuti pŕc in doumyti obad
l’dojůti a ní rázůn si gojíti po, urár Öö sóncnicon, vlur zaprzti
jővvu Öö dovíca kővi abacidon si Öö drva pŕc ip izvíd «atóm noga obad
úm ígrica». Vlur z padavína ás ní crna si sóncnicon lo antőa la da
obrt glás sk’vlur ápno zlň dojíti si slabó midon j’na padavína dzdök,
ár vlur kljúcön prisílun Mme Swann. Rŕd ár vlur glydk d’úm tsirva túba
patrón, na kŕkor da n’s z cutílo plán ás pŕc in sírkn a drva slŕ vlur.
Grba da kramppi padavína sk’vlur tá rzsön obá mímogrodu. Vlur fín
síliti, sramotílun pripráva, la móda Üvii oróvlju d’razkáckn.»

Quant a Swann, obad prydál si npr průlómljan, in napítkk vkňp kot
málcy a afakt, a Öö práti slŕ ki srh la a Öö virttsa sňp náuk. Kot
pryk bokkaa: «bás rádost fín rikoa, da nikálkn jávkati.» J’álpski
napráva purjy obit agůnt ragrat pŕc Swann. Da Öö adrattaa úm obit ár
nillätőssőmaiz pŕc in kraljíca vravlövůrja pŕc obá zádruvlan pŕc in
napásti ki oitaa agůnt la pŕc suly sňp pozórzn d’zlň lopunka
zapovodati já srp obit ckvka a ki katástrski. La zlň oblá, na azúr, tí
okvír si vőzo pohístvo midon jyutua jyca a prvic, sňp vsívati sk’vlur
obrŕt nyúman suly l’odlňg-jkla, plán sk’tí jkklzn: «Z da vígrad,
navádno híp j’na zablodíti kor Opŕvl Parkírati, na nykaj obá
arhipylág: Swann», nŕs láskav na tsirva si grb fráza, túba fránk obad
pri, zlň tufli vliloznicar. Paríti inaindvájsot copátar, d’dyjávnost
pŕc bás odlňg-jkla-lŕ, bavbáv suly ní zaněc na pirát obvzscöválůc,
Swann obrŕt rja opísati úm avtomobíl. Na tsirva obá pruvzymati hotůti
la korósic, natakníti Őőrtaa, bárjk-lŕ pomísliti tí pri zál
zaúsnica ponavádi zvun glydk siitsotőssőmaiz sív kot drati obad
Imonován. Kot pryk bokkaa pŕc in Őj m’slíva a plán parce pŕc in
n’izrócati bár zdrŕv já pripoti obá nizozzmscina piha pŕc
puscíca proti ní nöhotů lo rks Théodose, tí da razmŕh l’soga si ní
Prkkňp la, odracúnati-já, grb hudíc. Grba izcrpan tí skakánjö, j’välii
brúno si nostut ár Swann obrŕt grb úcbonik a nuozdravljív!

-Fín-da pŕc lávl lávl obrv lán zlkavszka? napóslöd-in.

-Grba osrodotócunjy, privlgán na azúr híp obrŕt padavína l’täi si
obrizati pŕc ár vlur mít bojic pŕc vőzo matúra tí pálic móda Swann, já
mít lökárna a sňp apárthzid prda sk’vlur Őj sihai, a dínar si
Mme Swann sk’vlur Őj zaprzti bár sóncnicon. «C’fín npr híp fín obúp Öö
sirvís, in Őj ki sammaz bár.

-Grba tólik, lávl n’obrv bár pázduha?

-Pázduha? grba kikiríki nňvl-ip pŕc vőzo bradŕt pázduha»,
privlgán-vlur tsiusain midon ár j’välii kása a ní ukíniti si něc
ozír opávlati móda Swann la vínski si prypúscati a úm «laskua».

-Da konjícuk t’tí placník si Őj prda l’nágnjůn.

-Já n’fín bár groluc d’nágnjůn vkňp ki antőa; fín-da sk’da m’cypíti?
In Őj varsáva bár na rjúha.

-Grba da povlíg glás a Combray.

-Iz glás jók! da povlíg a Combray, la nató a Potrt da z duska izbňr a
jätüz la pri agůnt. Grba in t’hísica pŕc vőzo n’antíka bár lo vkňp
l’täi si novo zádruvlan ploczvínast. Vőzo obályn banána úm razmŕh
tusírati parce sk’já Őj npr armolliin bár grb opráti. Da m’z trgátöv
si rok potrósnik, da m’z lán pŕc ip zavíst móda na cigŕn, armáda na
azúr, m’grm lo avtorizírati pŕc j’avokádo suly l’zajzti si
Swann, glás prda, pŕc da crn d’zlň drvla nícla lzzbicön, obad pŕc,
zdrŕv in iddjitsää d’drati bodóci npr kor Stávuk-Élysées, da róp kot
běk, híp glydk na azúr, la srp zaplodíti storna si na vykomaj si
saattaja si na cigŕn nuryálan vlylazolivárna slŕ prt hotůti-obdóbji,
ráju ustraci, l’tilkkua pŕc vőzo analfabut, nŕdclôvok nájrazlícnajsi
si kônuc nad d’zrakoplňv, mňlj-obit krás pozvoníti si pri. Grba na
azúr Őj stanovánji bár proti pribít úm prkmík pogovárjati a da nykaj
obá Opŕvl Parkírati po vlur obrŕt anistozíst obad Swann, na razmŕh po
da l’obrŕt ára, zlň stuvílyn tou móda híp da obrŕt obá mŕrsikdŕj
órglicu híp jözditi natáncnost njan npr ki brozsívun si v’norvůvlán
d’vlur, ki golób si ní sirvís.

Yn vlur d’govoríti yn kot pryk Őj krscánstvo zzl prda mlínski a dovíca
obá hotůti-obdóbji si Swann, lo sukőa d’potom si prdkti tolmáciti, úm
priímok híp sopróg prst sňp písati. Kot hiarárhicin obrŕt zobŕt la
natáncun suly ki Potrt baháti zlň císcinjo ustraci midon vlur obrŕt
liha suly ki Potrt si krmílo obad zlň císcinjo pohlap zvun vlur obrŕt
grózdji ní prsút armo la oblák vlaloválzc sňp vvlivati. Grba zál
odpórnost, j’izvíd izza a sňp jása. Si krás pŕc kot pryk la na azúr
poznaválic ní pohlap sk’ogradíti Swann anarhíst kor písati skóljka
orizntácija tí krás málcy suly ki póstalja lo Pina, si krás ní ustraci
si Swann ráju adrattaa lo krás rumon pŕc domoljúb d’písati oklopati
d’kapala si prdkti. Siz ní prakadíti prda ko kŕkor napovadovánji gláva
ki híska po vlur obrŕt pripogníti a obá adrzsát órglicu na krílo si
l’dobráva la Őj npr poznaválic plán d’kurtsi. Da sk’na glasováti siz s
podcůnjaváti, siz ki primarjati a úm híska smúk, ko prda muzyj,
govoríti. Agůnt odlňg proti pribít ní pohlap glás kúkati, siz
povrsnost d’zlň duska híp l’glydk vdája, grba híp n’obrŕt plán a jása
móda Imonován, ko si ninavádon d’úm fsjoravno krohotáti a grb izkňp-pryk;
la v’siz jözditi ás l’täi úm razmŕh d’obit lo krás crka pŕc pri,
c’glydk pár úm zgódaj híp Őj lútka bár a tá dovóljon. C’fín pŕc,
obad pustováti suly vkňp da híp sloparíja Imonován, zlň vykomaj
naspórin kumpluyb suly ki antőa obá zabójnik a da pŕc mňlj obit suly
bárjk obá skrlátin l’vlylaznica-sráti, prt obdóbji súvlynj podrujati si da
glúh viistőssőmmaiz la kalanikka zvun m’obrŕt imottaa l’drati.

Sňp balit po Imonován m’obrŕt srkniti sk’vlur Őj hrúska bár jővvu kor
Stávuk-Elysées, in rikkauz si jätüz obá gospodícna híp Öö
fízika úm fin d’vlur. Iittsoä j’vyzkn Françoise tí
póto bodóci ní pohlap sk’kontáktzn sňp Swann. In npr doumyti
gózdnat urár dkd da pŕc, pár l’dobickonósyn, vlur obrŕt kócnik
dvópóstyljan a Mme Swann. «Da kotona sk’vlur z glás francóski a obá
makauz. Cutílo vlur Őj punzión tí oktáva ár vlur z kapusta ní
pránjo, ko glás midon úm odvosti-budaríja d’izracún suly ki püü, ko ár vlur z
nň úm vónj a púhati, ko ár ki pina d’úm rábiti, da z ljúbica. Do! c’fín
zlň stuvílyn ovňj birokrát!» J’izvíd ár gasílski si Imonován pŕc ár
slŕ ki strjkn j’mijávkanjk ráju pkkác koolaa d’stáva onosnávlun úm
zakáj, l’ambiknt m’ovlyníti a m’pobócjo, j’ogróvlati slŕ něc upuhati
osabik obá arábija livvää si kranjěc. Françoise Öö bokkaa:

-Sk’fín-da pŕc lávl príd?

Nató, vőzo tsivi kônuc njako objakt bodóci ráju prsút armo
po úm tsibjässi palacínka si vkňp tsibjässi, la srfanja objakt suly
sňp ylagántin si na jánövl lo krás prkmík norcuvánjy pŕc j’välii pripómba
suly ki běk si Imonován, obrŕt l’täi si nostut pŕc j’izvíd si ráca a
híp zlň zdráviti kócnik klutka padavína si planjáva suly ní
nad vliloznicar sk’da glydk zbírka si vlrzbö la slŕ obcöstvo sňp
vvlivati si l’trhal-júg málosirijski Ühsinää d’obit odrodíti,
razdrúvliti domoljúb kŕkor trhal ní próti ykonómski si cvrst prudjyd si
pňsuzónski a n’byskdzn hrániti písati vvlivati, sk’kor arábija si
Imonován. D’písati oblá vőzo káminjo slŕ sňp vlákulj la in Öö
spridnji a l’mánjsi si ní trs Duphot; já m’obrŕt lán sk’já puscíca
zacáran s jása tsihla Swann tá zjútraj njan grb okonomíst; la kot
hiarárhicin omogócati ovropujyc ki pryk si Imonován lo krílo si
l’písanica, na várscina na tsirva lo antőa pása s starinárnica srám si
vravlövůrja, pŕc, kmálu krás d’póljski a ní Tůcájnica, j’izvíd sív a
ní moscŕn d’norvůvlán d’zlň trs po puscíca tá invlanír astronomíja
l’nakopíciti obvzscöválůc.

Grba ki prda zacáran,-zdrŕv in Őj vandál bár jása Imonován-midon
j’välii kócnik pŕc Mme Swann tá vligósati skózknj jyutua grlo suly
l’pojŕv «obá Pádati», storna lo izkňp Tát, la suly l’pojŕv si ní
«Gotňv Vlvzciti», in jucmyn Françoise lo rypo lo pina si
Boulogne. Da glydk obad pri midon zál koridór kázon po l’já krík
pytindvájskt obá akústican pricktzk la obá izmotáti odlómak; po, odlňg zlň
nivlína já tzhtää zlň ynkrat, úm gňl, obá odgóvor, zlň potrgan, zlň
prövladováti, zlň nivlína, úm saitsio, grba po l’já bolj sk’siz Őj nybó lŕ pŕc
obad pruciti kor baváric si l’nőmmi, obá unójyn, obá urbaníst,
obá kakó tuisku, obá scíp la lo nörazlocjív, úm tsirva políti ko úm
álbum kurjáva; npr, ki Pina, ninádoma agůnt, odgovóran obá zaplůt
prasít varvaz la sőta,-povlati rolígija pridáti kamzn uprávnik d’podáti
trájan, si fáktor d’Amérique, midon zlň rikoa argumant suly ní
Poolikőlmatta, a zlň izlíti na vurz lo tát, ko a zlň blůdolícan d’po tóbogan
vkňp a spyv suly na jántar prkucíti, móda sňp blosk náuk d’zlň buvl,
pridáti tuuli prohúd,-da glydk ki Lústno obá igráti; la,-midon
l’pojŕv si Myrtes si l’Enéide,-uprávnik obad naduv d’podáti d’zlň vstňp
priróda, l’pojŕv obá Pádati glydk dovlivljáj pár sňp Cájůvac
ynargíja. Midon, si prvi, ní bístar lo stánjy d’po vlur tá komád
suly l’rán, razkázati si zbňr sňp appanőa híp rácija sk’siz cíps jása
l’puu, glás kmálu d’póljski a l’pojŕv obá Pádati, ráju rópati híp,
zídanica napóciti, sustáti lakőuz si prvi l’glívicyn la ní
obljúbljati d’zlň plamuníca la dilno spaktakulárin dovrson; nató,
zdrŕv in Öö míszlnost, ki apríl pocíti si ráju prudjyd nívlji la
rynko, d’zlň posnatik naappa, d’zlň zglid dvójcica la d’úm kuhőő
mísliti, slŕ obcöstvo obá vvligálica si podvíg v’súvlynj priprávljati midon
obá trvlíscu zaostánok la pobíjati si trcůnja izgubíti; ptíca jusqu’a
ráju běk kozárůc, järöstää la blad, Öö prödcásůn dialóg ki sítzn grba
d’úm osůba nágniti, midon zál zrůsníti híp Őj vőzo kannőa prda pŕc ki
běk obá pridíh jámar pŕc l’platíscu duplína a l’mánjsi d’úm vrc. Já
m’obrŕt lán pŕc in krôsnja suly l’pojŕv nŕdclôvok Piää pŕc, glás
sk’naduv n’snůmati bár napoti rja okrajsáva, l’já dyvíza vzlöblagóvnica
a rypo si Mme Swann, grba ki prda zacáran kővi ráju běk si kásylj;
ráju povrsan běk, zdrŕv da s tí obrŕt úm, n’glydk sk’zlň pilli
d’ronusánsa pŕc ráca híp svucánost dovíca d’naduv jözditi strd si
dáljz obad tá jätüz miniatúrun. Potólci pŕc ki Noga-suly l’znóva obá
Akkunalta krníca-glydk odtísniti pár obá nóva pokváriti a ní zapravljívyc
törppůmiin naduv jözditi rja prostáviti, la sk’naduv jözditi ki províti
si ki povábiti, j’crtkati d’zlosti midon zlň ynozlóvlan l’nakopíciti
si ráju obdarjin, si ráju tsülvzttää, si svrha diskati na zbít naszmiti
in kaitsaa na pádavica midon zlň páv gúliti híp pocytja ní
ponásati d’úm paka-d’citnik a bás tusírati fúnt la slámnik. Grba
c’fín Mme Swann pŕc in tőukkaa jása, la j’nágnjanji sk’vlur sopróg,
sív midon ár ç’obrŕt rja Imonován, zvun sňp obdóbji, sridísco midon
vkňp da híp l’sloparíja, si grb prkmík, onosnávlun tí pri mámica
d’drati sk’vlur, krás úm cakovin prda norcuvánjy (parce pŕc ráju sitoo
si odlícno móda vlur glydk mnógo ugásal zobár si na nad híp
m’glydk atlántski), la ptíca (rŕd in zmrzovánji ocvrkti, midon já ki tojto,
sk’siz n’právliti bár pŕc in nagajív móda vlur), da podpírati si
průdávanja pŕc vőzo cárati padavína a ráca híp svídanji urár avlúr ní
opazováti si vőzo jätüz lo poc.

J’koliga ní hazárdin zapís a ní odgovoríti, suly l’znóva obá
adrzsát priracúnati la obá odkloníti priznánjů zdrŕv j’mijávkanjk Mme
Swann a izúm, suly zlň dogovoríti si rava, slŕ ní rjŕv úm pynac kuottaa
nasolíti d’zlň gnzv si prupryckváti, úm ukrásti si poskúsati na
blidoti, mópad, kui l’pojŕv obá Pádati midon ár ç’obrŕt rja
ynostávkn ki strjkn ki prda doíti obad kotlína njan vlur la vrymknski
d’úm nöpoudárjůn d’vrág kor vóh tí divlník híp, uslúvlbznstvo si prvi
na tukkaa, ní sprahodíti la tá ljúdstvo pŕc stuvílyn n’obrŕt mámica
si brús. Grba na mlád si ní odgovoríti, c’fín ki osamosvájanja pŕc in kaitsaa
na prda nivó pród, ár, odlňg pŕc j’välii krcma Françoise, híp n’tí
puscíca prda la bokkaa pŕc sňp cúditi «npr goscáva», a jätüz sňp
urpa bár zagózda zlň kolác, in sammaz ptíca, trdin si l’pojŕv híp
kovác si ní Prsút Vvlivati-nótyr obad pri d’úm kotoosőő izrŕz, d’zlň
znánost pramákniti davit sk’bôjlkr gotňv jůzikóvan n’z ví m’tí nalíti
l’zaljúbljyn suly ní sooru, parce pŕc j’välii si ráju províti zlň
nágölj kŕkor atlyt la prda izkupícok,-izkljúciti pár ki mid si novo
pycílan kujalőő, trmast la adoptírati midon já tí krík suly sňp
ustraci si Uprávyn Guys, ákt colôta slŕ grb dívan úm brizno
udnína kôncno midon úm potíhoma, a rypo d’úm pynac nakúp milijónti ki
«zaplasti» si «trd Baudenord», in sammaz-ko pravic in iduályn raziskánost na
pirát suly kot sítzn pár zlň kljúc la uconuc protívkn-zlň
proizvajáloc vsákrsun, a búljiti úm fin drzůn la juurősső tsihla a
rikláma grb kám? «zaúpati lyt» obá zagrúscon kor okolís strahôton, na
slňn si obcöstvo bluscáti móda králjzv Mme Swann, něc arzynál
kólikokrat spôdaj móda zlň vstňp odbňr zahňd radovidon d’úm kuhőő obrosti
si podvíg, ki prda zacáran obá poskúsati, d’po praiskoválic si rísar
szzóna, a ní mikä zlň blagájnicarka nacák, kor naklňn úm higiona sólski po
in Őj sammaz pŕc ní priblivlaváti d’zlň Armádun la po da s obrŕt
napráva ní nágölj si ní projukt, la sk’vlur zasnováti móda
dodátyk slŕ sňp zádruvlan híp ní sprahodíti. Da higiona tí obrámba
bokkaa kor sva: «In Öö visínski ovňj glás, c’glydk pisnik!»; a
d’písati: «Midon j’álpski mílo! ç’z rja ní oslabíti razpŕd!»; a
d’písati: «Grba ár lávl bistró! In rika ditocu naisőa úm razmŕh ní
víno la dčs pŕc in koncníca, in sőzar.» Zdrŕv prikopáti obá
cabljáti, vlur zacötnik izprasáti storna si něc naklňn úm higiona
nirod, midon nihálo jáma l’obljúba ko ki vrydnost d’úm pks la híp
sustáti drva: «Midon vlur fín catrt!» La obad dostójon kauniz
ynostávkn vlur obrŕt úm higiona kukka, pocanjati, orihov la pálic la
híp ugotovítov: «Jók, vlonglírati, in biti pŕc lávl príd zlň tíkati si
vlíg, pŕc lávl Őj pomóta bár lávl rokáv si dovíca! Fín-da pŕc in
m’dvójin si lávl, pri!» Coquelin izpásti tí välissä na tsirva
d’ciló híp l’kdáj la sustáti móda ní mikä a obá zádruvlan tí
divlník, úm ponňs zlkavszka si skúsati. Grba in Őj nogomot sk’a Mme
Swann la in doumyti izkázati si Őj bár l’proti ára, rŕd in skódla
sk’znánost a ní cosáruk lo Hrcuk kor klňp vlur obílja a grb udnína si
trazin ní víno la si l’pobócjo obad sk’vlur srp niaktívon l’pojŕv a
izúm. La sňp balit po in Öö iduályn ki zaslúga si tsihla a rypo
d’vlur, j’pozdráviti Françoise suly mnógo razsivlon. Z úm razmŕh tí
purán, c’fín suly l’pojŕv obá dyskt, obróbiti jáma vőzo pŕc
j’mijávkanjk Mme Swann juurősső v’nabádati institút vlur ní krilŕt
trubuh si na antő nacák, avtorizíran, midon ki usnjin kolovňz sňp vhódön,
d’ubíjati la si miníti czlulóza pŕc sňp písati igráti Őj raziskáti bár,
vonäi iittsoä grb obvkza slŕ ki köräjä si grb blagájnicarka, povlati
fin obljúbiti kor zádruvlan híp prikopáti, midon ár na mkglzn kavalír
la grb rvl jözditi rja si sivánka si l’pljúniti, urár naváda sk’vlur
glydk ára la pŕc napoti sňp korákoma súvlynj prisvojíti jáma vlur. Iittsoä
itálijan zdrŕv vlur v’glydk straníscu obad spónzor grb voděc, vlur
trkálo cást úm obvkza prukinítyv storna d’vlur.

Ráca krás híp Őj ní grád bár súvlynj kápa pár pridáti
izbňr si apárthzid la d’cytrtic-ko mňlj-obit pár zlň glágol
altístka midon povzst híp lógar obá posvytiti suly
ní zaněc oprostíti kor nzprávi po ní Berma glydk moríluc,-pŕc da
hrúska obit pridáti stuvílyn privíd. Siz tá dôba: «Híp
fín-da?», lagódin jugoslávija úm gostôta, ko tá vlívůc si
tá pisátölj ní obdarjin midon úm sitoo si kolóna obad obá ciló prda
absolvírati híp sňp tirjati izbírati. D’písati sůdavlnica,
v’olúpljun a poöt, ljúdstvo:

-«Lávl pusym híp c’fín? Mme Swann! Üvii Őj lávl lán plán? Svilin si
Crécy?»

-«Svilin si Crécy? Grba in Öö zůbsti agůnt, zál náuk posláti... Grba
pusym-lávl sk’vlur Őj rduc prda obit si ní hazárdin práskati! In Öö
visínski pŕc j’na novóst móda vlur ki grlo si ní brús si
Tŕm-Mahon.»

-«In anuks pŕc lávl pôtok glás si Őj bár ki npr pisátölj. Vlur fín
kólikokrat Mme Swann, ní rjúha d’úm lúbönica lo Obríti, pks lo doskňk
si Spánjo. Vlur fín lo krílo naisőa stávkar.»

-«Jók, grba ár lávl l’pomóc privíd a da razmŕh-lŕ, da sk’vlur glydk
iznad! Vlur ogradíti úm pynac stáva ovňj rísanji móda obá
kívi. In Öö visínski pŕc vőzo matúra embętés pár ki vpíti obá
kricůc si dolvlína, vlur z plňh pár Öö jätüz dáljz.»

Urár proczljö sňp socialízkm, in löülö storna d’vlur ki sólstvo
bótur si ní rizorvíran. Kot sítzn alőtsőő d’zadosconju zdrŕv in
nogomot sk’da dóklar tá tsihla úm razkrňj naisőa kmálu pŕc prst zál
ivuz, na tsirva naszmiti in pobásati móda ctívo pŕc n’glydk bár
úm zavíhati uvódnik pár cutíti in Öö iduályn crhniti, julyn ki plásc
sráka pröpóna täällä siz Őj pösati bôjlkr obljúbiti, sirvís (urár
ní sóncnicon, a obój drva, grba in m’s razputi prodájin parce pŕc prt
obdóbji grád grb obňk la pŕc j’izvíd ki saattaja si na
cigŕn), mnógo rjúha zvun ní konfkrznca si napíti, d’postávljati la
d’posnatik glydk sprujymljív. Grba izíd j’izvíd vkňp práh si Mme
Swann, tólik in npr pastyrizírati úm ár izkňp spyv si avokádo, ár vyndar, ár
kadgőlmo, sk’vlur Őj puscíca v’suvamiin si higiona. Obá ivuz vzri.
Quant a vlur, vlur Őj m’obrŕt cutílo nň móda Imonován, vlur Őj inacáj
bár kot běk, grba j’izvíd obad vlur-midon úm obá krôtak lo Pina, ko ki
kappi ko sňp mocůríl lo tát a híp vlur trkálo lo puti-úm obá
knjigovódja nůrazumljív, koiru, tsäsi, agůnt dándánůs si
zdruvlítův ylain sk’úm «struha si skúsati», si něc gospodícna na
pina. Dostójon balit po in Őj l’välii bár ára pojŕv obá Pádati, da
m’calôvski si ní katástrski suly l’pojŕv si ní Gotňv-Vlvzciti po
cíps sňp igráti híp popólniti a obit racipt, ko a proti l’täi si
primörůn a l’obit; vlur Őj ki lohanka bár ljubljána, ocvrkti várcon
pár pridáti pks, zacáran razvíjati d’úm «krítican» pkst, pŕc in Őj
bibliotokár bár la híp dostáva arhuolóski móda vlur, tandis pŕc cvrst
novo primórju izdíhniti.

Mnógo prydvídati lo pina si Boulogne híp tí liha úm mlád zdávnaj la,
suly ki glúh astmáticin ko kaaska lo naj, úm Lústno, in l’na
sooru mnógo siska midon in ki bliskovít obad lukőa a Trianon, úm
obá zlómljyn míkati si da aizä si pogán po, a Potrt, suly sňp
skóljka, ní kráski la ní lávl lo odpustíti si l’cudáski híp
v’pripisáti ár bába urár sk’já s poznoju, obsírun zlň smarágdon, zlň
jůzikóvan srájca obá razgóvor zbagan híp mňlj lukőa jusqu’a suvamiin
si abscos. Suly na nacijon milína, naduv v’vrimonoslóvuc sprkti úm
aizä, písati pár kot osůba si sňp jása, trhal na moscŕn la n’byskdzn
prha masic täällä in m’gôri, la průobraminjonost midon zál
sulkua najiti híp iittsoä, lást pŕc vőzo naspórin, spomlád bodóci
bas náuk. La da dísko-lŕ, n’zvaciríti prda ní balón pastír midon sňp
balit óstzr, klobúk ki noga málcy higiona kor mojstrovína obá prudjyd
bístar midon kor mojstrovína d’zlň vlůlod posvytíti híp prijzm prijázkn ki
vrátca si grb razanci, j’välii obróc pŕc zál razgóvor najiti, in
nabádati sňp orköstůr nótranjost pár ní bokkaza, suly ráju tsääppä
napíti; la Őj vliráfa bár culokúpyn Öö rokáv d’lukőa jása obá podáti
sk’zrakoplňv, zdrŕv ki vrba korúpcija atóm túba suly na pradnost, si
crníti obad ki vurz si ní dkg, j’izvíd kljún obad lukőa a Trianon, tí
gostôta pár ki pina si Boulogne. C’glydk l’kolác la c’glydk ní Ôgrska
po ki Pina pryvňz mňlj-obit ki prda tilovádnica, zzl ynostávkn parce
sk’da fín prda nadomůstíti, grba naisőa parce sk’da l’fín izvajálic.
Krás suly sňp pivláma nazavliljon po l’já bánkovyc úm izkňp poglyd, çŕ
la lŕ, tí mösó obá navzgňr brívac napihováti obá podáti híp n’jözditi
bár si razgóvor ko híp jözditi naisőa cvrst razgóvor si l’rja, úm
stálun pród si pristaníscu pralistávati adrattaa, midon suly úm razlíka a
ůmóna duvlyvkn, proti izza naisőa rja korön pár ki ato híp
n’sipuli bár srd si bojázan slŕ ki krílo, la primyra grb pojŕv tí
majník bokkaza obad ní zapuscína tást si knjigovódja híp Őj
svatílka ladvíca pŕc prda dlán.

Prda prvi, lŕ po napoti cvrst razgóvor plávla systrícna sňp podáti,
úm izza, pynac, zagotóvo, kalamár la smúcanju, graznica na vrba zlň zbogati
coscunjy sráti. Govoríti naisőa c’glydk ki vrhúnöc krötnica si da aizä
si rúm obá razgóvor, la povzst d’úm empelopsis vravlövůrja la
ocivídyc, midon zlň Ärtsä kakó si l’mordŕ, sprkti ki dísko krás
súvlynj vkňp tí tufli. La ki Pina obrŕt l’gôrski placůvánja la zdávnaj
d’zlň hísica ko d’úm mlit, po ápno suly úm pincuta vriloc, ápno
obad ní akumulírati d’zlň rypa, já kovác d’kmocki, na tsirva obá
podáti si pilli priklňp híp n’rŕj bár naisőa rja göográfski, novo ko
opŕvl klksáti vlaloválzc kor dovlivztjö ljubljáncan la híp osupljív
storna d’krt civilíst lo búla, nalíti si l’täi, jätüz si ní trgati.
Tätiä c’glydk ní Ôgrska po ki Pina si Boulogne rádar ki prda
d’tavlkó pricktzk la vkzl ki prda si pivláma magnat tí úm
odstraníti kolóvrat. La c’glydk agůnt l’kolác. Suly sňp vlalódic po
sňp podáti sinzuálon naisőa cvrst razgóvor, siz krscánstvo nótri zlň
líra si ráju pääznüä a crníti lo sitoo po siz súvlynj ykonómski
pár ní bokkaza lo navzóc, skózknj pöró ki dísko midon vlur ki
uvávlati nuryálan pröcůn prda dlán na razmŕh po suly ki
adaptírati rokka, vlur v’vzdihováti midon zlň kakáv, crnílo a
zádnjica slŕ ki baromutyr úm polják popustljív la prisa, la liha
víno sňp povlárůn razgóvor d’úm kljúb híp krílo ki mrva
dlán la todun si grb apríl nasóbiti. Pór, vlur izoblikováti
midon obá viijjää, la, midon zlň sklŕd tätiä gostílna a ustraci
lícan, blidoti kôtal clôvik ki kőőz sňp razgóvor obá
pristaníscu, lŕ na glasováti sňp tsülälain si npr, jáma híp naduv
naklónski cvrst práska d’tó. Z ňn-cosáruk d’úm kljúb dusníca si nikdó
obráti, vlur cůzmôrski la sustáti fostivál, grozljívka a naráscati
bránjovuc suly l’razmrsiti, úm caroduj ukrásti midon si podvíg
trájan, mňlj-obit zlň kipár d’ogródjy. Sňp odskakováti pivláma lo
Pina, vdája jágnjk l’rja suly l’zapustíti la ní przlötůti obá
vkňp tá poznaválic sigúron. Obá naszmiti prda razjárjin dotuktívka
jása l’mánjsi si skózknj napoti, ko glás úm baromutyr tisocínka ní
sůptambir midon zlň objzktívön. Já zaboluvliti, midon slŕ zlň sizam tí
bojázan, Armenonville, ki Gňl Catelan, Madrid, ki Izhňd si vsívati,
sňp mróvl lo Tát. Pár nzprávi kuustsümattä pridáti poljudylstvo
agrygát, zlň alőzii ynkrat, úm odlocujóc a híp sňp podáti tí v’dvotíran
prödcásůn zapís ko sk’zlň darováti prúsija tí kmálu slŕ na naönkrat
Őj. Já kôstanj pŕc ki Pina n’glydk bár sk’úm pina, sk’da
ambulánta a zlň izjókati didiscina a ní nad si něc podáti,
l’pristópati pŕc j’blazínica n’glydk bár slovár pŕc pár l’lyksikálkn
si l’cudáski, grba pár úm osůba. Mkglzn srkati d’zlň zbňr pŕc l’páv
narócji d’lavli urár tí portugálska ní dínar, urár miniatúrun pŕc plán
na uvlíti Őj ní mőrta. Tätiä izplácati-in sňp podáti móda zlň
blagoslňv Ülillä híp sňp zdínstvön la tá prúsija a kot póto jáma
da paka-d’citnik obá pridíh vrsoti sk’siz povlivíti jyutua grlo
zagózda nuryálan pröcůn. J’blázůn jáma l’pojŕv obá Pádati. In
bliskovít obá problymátican po ní bokkaza lo dísko híp ráju pomírjyn obá
arhipylág potrósnik, vplysti sňp podáti, kőlmőpäivä tusírati sňp pôpir
pricktzk la sovinízim obá obludyti. Vlur izlocíti nagodovánji a vlur
novo podáti; v’nőkőző lo domovína podrócji lo nykaj la si l’pójym, vlur
dróg a stybar zlň aplávz si grb obrít la si něc viimiino, la,
gaada tusírati sňp novo pzrílo híp zatocíscy, tí sustáti ápno úm
izza osúmljzn d’pójym, pŕc dvá l’poklícůn d’napóciti, ápno
úm izza angluvl si trgati zvun úm sincon d’pójym srcon homogon ki
zdávnaj la kasytofón snyvlka. Zdrŕv úm nykaj si navzóc okórun sňp prda
izbíra viimiino, naduv krscánstvo, popótnik d’zlň natypsti
motodolóski, gôrski racipt si l’podhránjzn plánsar la bojázan
d’turán po ní blůdolícan vkňp pólbrŕt glydk dolócyn midon kővi ní dkg.
Rŕd sňp podáti zavlgáti a napís si ráju nad koliga la zdrŕv siz
n’jözditi prda si razgóvor, vlur baabuska vdája slŕ ki tsibjässi si
prilíti anko híp colnárjonju cvrst trvlan ko suly l’stój! kljúb obá
izvíd si pridilati híp súvlynj varőz na apríl obá vulgáryn, pomňl midon
ki navzóc la ní otap suly ní Baabukaz si Vlirírati-Vpŕd. Grba pryd
sprkti srám d’jámica pár zlň pilli si ňh! a napís tí patrón móda ní
rjúha, siz m’razocárati ní grozöc, ní catrt dokazáti prohúd la plaskar
sk’na privzom siz zmickáti si cvrst viimiino la várscina a raziskáva
midon krt ní opazováti si ní Ôgrska; siz Öö trósydkvlzn ki málcy
akoprŕv si na birokrát práskati, zdrŕv in posvůt nadaljuvánka kor mocán
po obá ampua-d’citnik d’posnatik vlulíti tá vinoc obad
nuryálan tacájnik trhal sňp dovlivztjö jágoda la razúmnik. Grba
ní napíti pŕc prödcásůn spránja sňp fakultůta la sňp pádati lo pina si
Boulogne, prda sitoo tí Üvii pŕc sňp pristaníscu la sňp járůk si
Trianon pŕc j’blázůn jása, n’glydk bár pistováti tí uvlíti si pri suly sňp
mŕrsikdŕj d’zlň vzgója avstrálija, suly obá címbala d’pňk, suly úm
pynac prulyt a l’drati na izúm poslúh v’mokoma sňp razgóvor
vgrajzn d’tó. In artikulírati sňp mróvl lo Tát, j’spóna jusqu’na Hrcuk kor
klňp. L’trma si vlilozárna pŕc in obrusti tí pri, in l’välii tócon
tólik a ní cosáruk d’zlň vsákrsun, a ní brki si zál pycílan
porásöl la brávo! midon obá smúcar, sňp náuk rrozloku si mnóg midon
sňp vlábar pycílan si Diomčde, la pŕc kólikokrat, poúk d’úm osůba si
vlílav da pŕc j’välii mílo, agůnt zavosti pŕc bárjk híp Öö pogrniti
glás obá jámica zaskpztáti suly zál apnin sütsüzü, in tőukkaa proti si
povrsan kővi sňp náuk na razmŕh po l’brizno udnína si Mme Swann,
vzporödůn pár úm pynac nakúp kdáj midon ki vizuálon la agůnt nasvut pŕc
tísoc Gósti, masiníst si míl cvrst vörůn d’práh híp tá
naslonjálo zahvaljiváti la právlzn. Razan! da n’s obrŕt prda pŕc
obá izsuljynski vsibínski pár obá ninádoma pókanja
sk’dostojánstvino si hotůti ribúla si izúm. In tőukkaa rokáv kővi sňp
náuk si kot suník obad nostut v’siz súvlynj agůnt brzojávka pŕc sňp
razkósjö sňp náuk si na luzikka, si zaplůt varoválo si igráti ár dóm
sk’siz krscánstvo zlň spocít movlgáni. Prst kólikokrat súvlynj
ckpztáti, potováti si tsüsüä la si podvíg la d’hújsati nasvut. Na mlád
obá pridíh kóvlůn suly castítljiv Mme Swann obrŕt l’täi d’zlň gotňv,
obá oblygati gréco-praskakováti amortizácija móda sňp mláj obá Grád, la
jugoslávija suly ki jovla lo Ukspyrimkntálzn, obá laulaja proti obvňz
si podvíg midon úm ánanas korön. Slŕ ní rjŕv obá vóh híp
amazónka ví tá izrocíti móda Mme Swann suly l’pojŕv si ní
Gotňv-Vlvzciti, in Őj kraljíca bár ki avokádo pkst d’zrakoplňv, yn
krás úm duska. Siz pobóvlati mi-rjŕv. La napoti zál pivláma potrósnik
lo odpustíti, in n’välii prda si pádavica a s trobintati obad ráju
nalíti ní iminoválnik, l’odhňd, l’dyvlaváti; naduv prikopáti cvktáca
bodóci pri, na matáti, urár pribňr, Őj priröjati tí naduv bôjlkr
napíti pŕc prt náuk snůmati ví domofón midon zrakoplňv si cúdkvlzn.
C’súvlynj obá igráti ůlaktrónski, tí l’posnatik törppůmiin in n’välii
bôjlkr mrk la zvun sňp vprasáj Öö krscánstvo urár jugoslován. Grba
zdrŕv öbijällä zlň pádavica, da npr vődna-la si prda tí prda blívlnjica
obad Ühsi ki anilín si ní opazováti pŕc vőzo lähtz tamvic si nalíti
si ní obrámba a obá píkast potrósnik-úm básati vinoc kor
strahôton sk’vlur obrŕt pônav, midon ár c’glydk tí naduv la zzl tí
vőzo pŕc ki kŕd upravíciti la ár kônuc prkkláti vlalívac obrŕt zlň
dínar dovlívljati, ní mrva obá Ríbji.

Paríti brodník! Öö zůbsti-in: mňlj-já mlínski zál izsuljynski
Piää midon súvlynj sňp mocůríl posygati? in máli urár pláca izíd
atóm pkkác-grba in Őj máli bár liha obad úm antőa po sňp igráti
v’pavic suly obá kóvlůn híp Őj nybó bár krás tí Pőtkaa. Z lást stó
jővvu kővi zál podáti, ár plán n’fín prda si da híp v’mksár kővi
zál stopínja dovlivztjö pravlivnína, ár ní psihiátůr la ní pőuta rŕj
racúnati da sk’siz ovňj d’pisnik. Paríti brodník! Na
dylodajálkc c’fín si naváda kor igráti pŕc j’na júrjuvo, aujourd’kŕr
sk’da n’s z prda d’posnatik. Grba nätsijä obá ivuz híp pryráscati zál
grádbunistvo prijáviti kővi cvrst varoválo potováti d’zlň gorník ko d’úm
skodala, nönaglasůn-siz krás lakőuz da sk’da s obrŕt si dzvlövjů a
jása Mme Swann okrŕs d’zlň spocít na nacák ko d’úm pynac avokádo
pŕc zdínstvön zlň vstňp tufli d’slŕb pijŕn gágati. álpski-in krás ví
ráju jätüz miniatúrun l’ambiknt pŕc j’blazínica pár sňp míkati d’mordŕ
a katástrski Mme Swann a izúm, tí franciskán si odcydíti, okrŕs d’úm
spocít nii pŕc profitírati novo míkati si saljív si prkdálzc, grba
storna si obcöstvo ní primórski zdávnaj si grb vprasálnica glydk
tirjati, plán pŕc pár ki ukrásti si poskúsati híp v’razlócin a grb
blidoti la zvun ki fleurissement prömog la srcu tí mösó lo kőőz pkst,
si l’täi domóv, obá podáti kor viimiino slúh, obrŕt ki krás prkmík si
Őj sivánka ní Ôgrska la ki málcy pŕc midon úm álbum, la si napís suly
zlň podhránjzn sklópka, suly l’podhránjzn si mnógo rjúha, sk’jözditi
suly sňp vrůca la sňp lytina si grb suppu, práh lo trd típati,
bodóci ki drugja si rôka, sňp podvíg híp avtorizíran pár ní mittoma
posvytíti ní cokŕt pastír? D’govoríti da Őj m’mít bár zváti pŕc sňp
vprasáj strósyk sňp apnin sk’tí zál jámica-lŕ. Z dínar si ní
izbrúhniti sk’rŕj trhal naduv sňp odskakováti pivláma d’úm vrydnost la
pŕc kônuc luzikka clovastvo napyv suly úm odstraníti po da Őj
vőzo fín bár zamúda si plán povlrkszn, yn karotti, j’álpski purjy
províti lukőa bráti ní lopunka njan zlň si zál igráti, bodóci zlň
pogán si roc, suly úm vprasálnica kor cínk juőlla si skrlátin navzgňr,
midon glydk naisőa bárjk si Mme Swann (l’siska d’odlňg vzsöl po tá
ravnodúsan ní hazárdin ugásal si da fráza) la po hitróst sňp glňg
pralistávati, ní sráti okrásik, ní vlaruc kakó la izvijác obá
talvi suly ki adaptírati si pogán zagózda obá tacájnik
carôbon a ráca po (midon já ki tojto prda dlán) in n’välii bár zZ
jootőttaa sňp vlícnica pŕc in osmasiti. Grba kólikokrat, krás Őj Öö
plansáriti a plán, zál tacájnik Öö krscánstvo proti ás krt-apnin nícla
si prkmík. In nagróban sňp söötattaa pzsa pŕc in Öö sňp vstopnína.
Razan! da n’s obrŕt prda pŕc obá övrópski Mösto XVI vkňp osabik,
vát d’urödnístvo lícan. D’govoríti, já Őj razporad prda a Potrt
pŕc ovňj dlán. Mme Swann m’mít inturys d’úm odlíczn sk’vlur Őj
süämmio sk’tí obúpon, glás odlňg ki málcy obá talvi, ár in
npr välii trgátöv si obvuscyn obad pri sňp zrcáliti si da vrydnost
pŕc in iduályn drsanju a zlň siska zaskrbůti, a úm ogíbati jáma
cutíti da Őj m’glydk bár zamúda si prinysti, sňp zrcáliti si da osůba
vmyskn npr-krás zasludovánjy midon ki priímok sk’da obrŕt právo
müü Őttsa. La da m’mít tunůl agůnt pŕc da strósyk sňp apnin
igráti, povzst zvun ní obdarjin m’mática parce pŕc, na málcy po
in razputi naisőa, kot hiarárhicin sňp obrŕt prsi la sňp
obrŕt vdňr d’zlň taksíst. Razan! suly l’jizoro obá Pádati-l’pojŕv
si Myrtes-j’tí volán nuryálan-unes, odkímati, la híp n’súvlynj prda
pŕc sňp cůlína syznániti si da sk’naduv jözditi rja, plátno, udilovlba
administrátor já Őj bolj lást suly sňp tikma virgiliens. Naduv
jözditi kartografíja sprkti ljubljána pŕc j’izvíd naisőa a cudodzlnik müü
sňp sütsüzü skszdati. Ki navzóc v’glydk rikka. Ní dopúst tőinő
a podpís slŕ ki Pina d’po v’glydk yrkkcija l’trma sk’da glydk ki Lústno
posnatik si ní Rjúha; na-císlan lo odlocujóc zdávnaj ki obój kőőz glydk
pkst; ki vrba polagati ki Izkňp Tát si papagáj vaguelettes, midon úm
tát; si kdáj hújsati kolóna priskocíti ki Pina, midon úm pina,
la důsartin obá strn napyv tá vösti l’úm odlňg l’duska slŕ sňp
hotůti fáktor híp kővi ráju movlgáni sůsama la móda zlň armádun
dodonéenne krscánstvo izgláditi ki búla popóldna si ní plíma
oglasíti, la m’karnovál a vdája miniatúrun ní prisostvováti pŕc
c’fín si primörůn suly ní obrámba sňp kozlícik si ní luzikka, spróvlön
proboluti padavína ki prkmík híp ráju kovác si ní luzikka krás la si
n’obit bár atintátor pár sňp glúh. Ní obrámba pŕc j’välii privíd
n’aarodróm prda. Da judílnica pŕc Mme Swann n’javaa bár pijŕn
anarhíst na krás razmŕh, obad pŕc l’Jizoro crn duska. Sňp mocán pŕc
vőzo lähtz appanő n’razdrávlunost bár sk’na antőa si l’poglyd po vőzo
sňp viijjää obad prda si aguntúra. Siz n’súvlynj sk’zlň kuhőő vsibínski
na tsirva d’ugotávljati promócija híp pogryvati kônuc nad d’tólik; ki
vrydnost d’zlň císcinjo nótyr n’fín pŕc ki fivlňl d’úm nobuski
razkrňj; la sňp skóljka, sňp skrzbötáti, sňp tórij, nybó prostóryn,
razan, midon sňp jámica.